<= Index  <= Zpět    (?)  www.astrolozka.cz (link) 
Obsah    Předchozí   8  9 10 11 12 13 14 15 16 17  18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28   Další

• (no subject)
  1376 otázku odeslal(a) Polešovský v Pátek 29.Listopadu 2002 18:32:52
  Existuje v literatuře doložená souvislost mezi
  stavem zemského magnetického pole (geomagnetické mikropulzace) a astrologií.
  Zabýváte se tím někdo ?
  • Magnetosféra
    1 odpověď odeslal(a) Jiří Nitsche v Pátek 29.Listopadu 2002 20:21:34
    
    Pokud je mi známo, tak vztahem mezi postavením planet a magnetickými bouřemi na Zemi se zabýval inženýr John Nelson od firmy RCA.
    Tato zkoumání měla za cíl predikovat stav ionosféry, důležitý pro dálkové šíření krátkých vln.
    Výzkum, kterému zasvětil dlouhou řádku let dotáhl do stádia, že byl schopen předpovědět příchod magnetické bouře s přesností jednotek dnů, velmi dlouhou dobu dopředu.
    S přechodem na VKV ztratily KV svůj význam a firma RCA tento výzkum opustila.
    Inženýr Nelson své výzkumy popsal v několika zprávách, které by mělo být možno dohledat.
    
    Přeju krásný den
    
    Jiří Nitsche
    

• Pohyb Luny
  1389 otázku odeslal(a) Luník v Sobotu 14.Prosince 2002 18:48:34
  Nějak mi není jasná dráha Luny kolem Země.Někde bylo napsáno, že její dráha (nebo výkyvy dráhy,nebo výkyvy ve vzdálenosti od Země?)je tak nepravidelná,že ještě v současnosti se měří.
  Ten pás ve kterém krouží kolem Země je stálý,nebo se pohybuje např.trochu nahoru,dolu?
  Pohyb Lunačních uzlů je zapříčiněn jen pohybem ekliptiky, přičemž dráha Luny je neměnná?
  Mám v tom zmatek(jak je vidno).
  Mohl by to někdo osvětlit-případně i s obrázkem?
  
  • Re: Pohyb Luny
    1 odpověď odeslal(a) Jiří Nitsche v Neděli 15.Prosince 2002 16:26:11
    
    Nic ve vesmíru není stálého, vše je v pohybu, vše se neustále mění.
    Přená dráha Luny je díky velkému množství vlivů, které na ni působí, velmi nepravidelná a proto se mnohdy rozlišují souřadnice okamžité, neboli pravé, a střední, neboli zprůměrované za dlouhý čas.
    Dnes je měřena vzdálenost Luny, díky laserovým odražečům, které se na její povrch podařilo umístit, s vysokou přesností řádu jednotek cm a tato přesná měření slouží zpětně pro zpřesňování astronomických výpočtů pohybu nejen Luny, ale i planet, planetek. a umělých družic.
    
    Pro účely astrologie plně postačí, když si představíme, že:
    Luna obíhá kolem Země po dráze, kterou si můžeme představit jako elipsu, přičemž rovina, v níž leží tato elipsa, svírá s rovinou ekliptiky úhel přibližně pět stupňů.
    Obrázek této situace je uveden třeba v manuálu k programu Johannes, v kapitole Základní pojmy.
    Druhé ohnisko této elipsy tvoří tzv. Černá Luna. Přímka apsid na které leží obě ohniska elipsy se stáčí ve směru zvířetníku a proběhne jím asi za osum let a 310 dní.
    Kromě toho je možno vysledovat pohyb uzlů Lunární dráhy, ve kterých Luna vystupuje nad ekliptiku a nebo sestupuje pod ni. Tyto uzly, díky gravitačnímu působení Slunce, které působí stáčení roviny v níž uvažovaná elipsa leží, se pohybují proti směru zvířetníku a projdou jím za dobu přibližně 18,6 roku.
    Zajímavé je, že perioda, ve které dochází ke konjunkcím Černé Luny např. s Dračí Hlavou ( jak se také severní neboli výstupní uzel nazývá) je bez jednoho dne takřka přesně šest let.
    
    Přeju krásný den
    
    Jiří Nitsche
    
    
  • Re: Pohyb Luny
    2 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Neděli 15.Prosince 2002 21:05:38
    Vidím, Jirko, že jsi mě předešel, ale když už jsem tu odpověď Luníkovi napsal, tak ji sem dám taky.
    
    Milý Luníku, stálé a neměnné není ve vesmíru pranic, všechno se mění, i když většinou velice pomalu. V naší sluneční soustavě za ty změny může především vzájemné gravitační ovlivňování všech planet, takže se pomalu mění i všechny parametry jejich drah. To ale neznamená, že by třeba dráha Měsíce kolem Země byla nějak mimořádně nepravidelná. Měří se, to ano, ale to je proto, abychom právě ty nepatrné změny dokázali lépe poznat a pochopit. Například vzdalování Měsíce od Země, jak už jsem tady o tom nedávno psal, je asi 1 cm za rok. A co se týká stáčení lunární uzlové přímky, tak to není zapříčiněno pohybem ekliptiky, jak píšeš, ale právě těmi gravitačními poruchami od ostatních planet i od Slunce. K takovému stáčení dochází i u všech ostatních planet, jenom s tím rozdílem, že u nich je rychlost posunu uzlů menší než 1 úhlová minuta za rok, kdežto u Měsíce to dělá cca 19°20´ za rok. Obrázek ti sem dát nemůžu, protože žádný nemám, ale mohu tě ujistit, že kromě toho stáčení uzlové přímky Měsíce nemají pro nás astrology žádné další poruchy planetárních drah prakticky žádný význam. Ostatně v každém slušnějším astrologickém programu jsou zabudovány, takže klidně můžeš počítat třeba polohu Pluta 3000 let dozadu a nemusíš se bát, že bys dostal špatný výsledek. (Nesmíš to ovšem počítat Apasem, viz nedávná diskuse Indexní den tady na Fóru.)
    Petr Trnka
    
  • Re: Pohyb Luny
    3 odpověď odeslal(a) Jiří Nitsche v Neděli 15.Prosince 2002 21:15:31
    
  • Re: Pohyb Luny
    4 odpověď odeslal(a) Jiří Nitsche v Neděli 15.Prosince 2002 21:22:44
    Na vloženém obrázku je možno sledovat změny během jednoho roku, ke kterým dochází u deklinací Černé Luny a Dračí Hlavy ve vztahu k deklinaci dráhy Luny, která je znázorněna rovnou vodorovnou čarou uprostřed.
    
    Deklinace je obdobou ekliptikální šířky v rovníkových souřadnicích.
    
    Přeju krásný den
    
    Jiří Nitsche
    
  • Re: Pohyb Luny
    5 odpověď odeslal(a) Luník v Neděli 15.Prosince 2002 22:34:20
    Děkuji za laskavé a trpělivé vysvětlení.Ale zdá se,že zamotání se do osidel Luny ještě trochu přetrvává.Mohlo by se říci,že konjunkce Luny s Černou Lunou značí, že se Luna nachází v apogeu?
    Je-li Luna v perigeu je její dráha NAD drahou ekliptiky?S rovníkem by tedy svírala úhel cca 28 stupňů?Její osa je kolmo?Omlouvám se,pokud uvádím nějaké úplné nesmysly ale došlo u mne ke kouzelnému zamotání se do rovin (Země,rovníku,Luny,Slunce..).
    
  • Re: Pohyb Luny
    6 odpověď odeslal(a) Jiří Nitsche v Pondělí 16.Prosince 2002 11:01:57
    

• Nové Jupiterovy měsíce.
  1420 otázku odeslal(a) Petr Trnka v Úterý 7.Ledna 2003 18:13:41
  V říjnu 2002 schválila Mezinárodní astronomická unie (IAU) jména nových měsíců planety Jupiter. Tyto nové měsíce objevili astronomové z Havajské university v roce 2000. V současné době je pojmenováno 27 Jupiterových měsíců, jejich celkový počet dosáhl čísla 39. Podrobnější informace se dají najít na adrese http://solarsystem.nasa.gov/planets/profile.cfm?Object=Jupiter.
  Petr Trnka
  

• Mars nejblíže k Zemi.
  1421 otázku odeslal(a) Petr Trnka v Úterý 7.Ledna 2003 18:14:36
  Podle výpočtů, které provedl belgický astronom Jean Meeus, v ranních hodinách dne 27.8.2003 se Mars přiblíží k Zemi na vzdálenost 55 746 199 km. Jedná se o tzv. perihelovou opozici, a bude to vůbec nejmenší vzdálenost mezi oběma planetami za posledních 73 000 let! Hvězdná velikost Marsu bude v těch dnech -2,9 a bude tak bezkonkurenčně nejjasnějším objektem noční oblohy (Venuše, Jupiter i Měsíc budou v konjunkci se Sluncem). Bude nad obzorem celou noc, a tak se můžeme těšit na krásnou podívanou!
  Petr Trnka
  
• Re: Mars nejblíže k Zemi.
  4 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Úterý 7.Ledna 2003 23:01:15
  Zajímavější než ty poněkud obskurní tři prvky, které anonyme uvádíte, mi z astrologického hlediska připadá přehršle osmi opozic mezi konjunkcí Mars / Uran v Rybách a čtverkonjunkcí Jupiter / Slunce / Měsíc / Venuše v Panně. To jsem zvědav, jaké "konce světa" z toho zase všelijací "proroci" budou věštit. Děti, které se kolem letošního 27. srpna narodí a tuhle situaci budou mít v radixech, asi nebudou mít lehký život.
  Petr Trnka
  
• Re: Mars nejblíže k Zemi.
  7 odpověď odeslal(a) Jiří Nitsche v Úterý 7.Ledna 2003 23:53:43
  
• Re: Mars nejblíže k Zemi.
  8 odpověď odeslal(a) Jiří Nitsche ve Středu 8.Ledna 2003 00:00:30
  
  Mars se přibližuje k Zemi, jak jest vidno z přiloženého obrázku, každých zhruba patnáct let.
  Naposledy byl jen o desetinu promile dál, než uvádí Petr Trnka, 23. srpna v roce 1924.
  
  V dolní části grafu je patrna dvanáctiletá perioda, ve které se k Zemi přibližuje Jupiter.
  
  Spočteno programem Johannes.
  
  Přeju krásný den
  
  Jiří Nitsche
  

• (no subject)
  1456 otázku odeslal(a) Anonymous v Neděli 9.Února 2003 11:16:59
  Jak daleko je slunce od naší Zeměkoule?
  • Re: (no subject)
    2 odpověď odeslal(a) Jiří Nitsche v Pondělí 10.Února 2003 18:53:59
    Protože Země prošla začátkem ledna přísluním, je momentálně blíž ke Slunci, nežli je průměrná vzdálenost.
    Johannes spočítal, že 10.2.2003 je Země od Slunce vzdálena 0.9868 Aj.
    Aj je astronomická jednotka neboli střední vzdálenost mezi Zemí a Sluncem, která odpovídá
    149 598 000 km.
    Tedy Aj x 0.9868 = 147 623 300 km
    
    Přeju krásný den
    
    Jiří Nitsche
    

• Merkur
  1458 otázku odeslal(a) X v Pondělí 10.Února 2003 21:18:44
  Chcel by som vediet ci je mo+zne Merkur vidiet na nocnej oblohe?
  • Re: Merkur
    1 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Pondělí 10.Února 2003 21:43:24
    Na noční obloze nikdy, pouze krátce po západu Slunce nebo krátce před východem Slunce, a to ještě jenom za určitých příznivých podmínek (když je v největší západní nebo východní elongaci, když má přitom vysokou kladnou šířku a podobně). A navíc je tak slabý, že musíte přesně vědět, kde ho máte na ještě poměrně jasné soumrakové obloze hledat. Jinak nemáte šanci.
    Petr Trnka
    
  • Re: Merkur
    2 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Úterý 11.Února 2003 08:17:10
    Pochopitelně je k vidění pouze velmi nízko nad západním nebo východním obzorem, to jsem zapomněl dodat.
    Petr Trnka
  • Re: Merkur
    3 odpověď odeslal(a) Jiří Nitsche v Úterý 11.Února 2003 08:44:58
    
    Pozorovatelnost Merkura je poměrně dost obtížná, protože je blízko jasného Slunce a navíc je v části ekliptiky, která je poměrně nízko nad obzorem. Závisí to tedy do značné míry na tom, odkud máme možnost pozorování a jaké jsou povětrnostní podmínky.
    
    Pokud máme štěstí a počasí nám přeje a současně jsme někde na horách a máme výhled jihovýchodním směrem, pak zítra ráno v 6:30 můžeme pozorovat Merkura na azimutu -53 stupňů (to znamená od jihu 53 stupňů východně), přičemž bude asi 2,5 stupně nad obzorem. Venuše má azimut v té chvíli -34 stupňů a bude 22 stupňů nad obzorem a Mars má v tu chvíli azimut -13 stupňů a bude 27 stupňů nad obzorem.
    Jeden stupeň se přibližně rovná dvěma průměrům Luny v úplňku.
    
    Přeju čisté nebe na pozorování
    
    Jiří Nitsche
    
  • Re: Merkur
    4 odpověď odeslal(a) Anonymous v Úterý 11.Února 2003 08:45:55
    
  • Re: Merkur
    5 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Úterý 11.Února 2003 21:48:39
    No, Jirko, spatřit Merkura 2,5 stupně nad obzorem pouhé 3/4 hodiny před východem Slunce, to půjde asi dost těžko. Je sice blízko západní elongace a má magnitudu -0,1, má ale o půl stupně nižší ekliptikální šířku než Slunce a ekliptika má navíc velmi malý sklon k obzorníku, takže Slunce bude jenom kousek pod obzorem. Podstatně lepší to bude kolem 16. dubna, to ve 20:30 SELČ bude Merkur víc než 12 stupňů nad západním obzorem na azimutu 107 stupňů. Bude sice teprve 35 minut po západu Slunce, ale ekliptika bude mít podstatně větší sklon k obzoru než tomu bude zítra ráno, takže Slunce taky bude hlouběji pod obzorem. A podobné by to mohlo být 27. září v 6:20 SELČ ráno, to bude Merkur asi 10 stupňů nad východním obzorem na azimutu cca 272 stupňů (tedy 88 stupňů východně od jižního bodu), a ekliptika taky bude mít velký sklon k obzorníku.
    
    Leč když už je tak řeč o Merkurovi - fantastický úkaz nastane 7. května dopoledne, kdy bude Merkur přecházet přes Slunce! Přechod začíná v 7:16 SELČ, maximální fáze bude v 9:52 SELČ, konec bude ve 12:28 SELČ. Chce to ovšem pozorovat přes tmavý filtr jako při zatmění Slunce, a nejlíp dalekohledem, protože Merkur bude mít úhlový průměr cca 12 vteřin, takže to bude jenom taková černá tečka. (Pro ilustraci - průměr slunečního kotouče je cca půl stupně, takže je úhlově asi 150 krát větší.)
    
    Petr Trnka
    

• Merkur
  1514 otázku odeslal(a) Jiří Nitsche v Pondělí 31.Března 2003 11:35:54
  Podle sdělení pana Vondráka v časopise Astropis dne 7. května 2003 od 7:12 SELČ do 12:32 SELČ přechází planeta Merkur přes Slunce.
  Příští pozorování přechodu Merkura přes sluneční disk bude u nás pozorovatelné až 9. května 2016 odpoledne.
  
  Přeju krásný den
  
  Jiří N.
  • Re: Merkur
    1 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Pondělí 31.Března 2003 20:20:26
    O tom jsem tady, Jirko, psal už 11. února (v otázce č.1458 "Merkur na noční obloze"), ale díky, že jsi to připomněl. Průběh celého úkazu je hezky vymalovaný na obálce letošní Hvězdářské ročenky. Jestli bude přát počasí, asi strávím celé dopoledne na hvězdárně ve Valašském Meziříčí.
    Petr Trnka
    
  • Re: Merkur
    2 odpověď odeslal(a) Jiří Nitsche v Pondělí 31.Března 2003 22:22:55
    Vzpomenul jsem si na to, Petře, a chtěl jsem to původně do té otázky připsat, ale nevěděl jsem, která to byla a neměl jsem dost trpělivosti ji vyhledat. Možná stojí ještě za poznámku, že v příštím roce přechází přes solární disk Venuše.
    
    Přeju krásný den
    
    Jiří
    
  • Re: Merkur
    3 odpověď odeslal(a) Jiří Nitsche v Sobotu 12.Dubna 2003 15:38:08
    
    http://www.astro.cz/apod/
    
  • Re: Merkur
    4 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Neděli 13.Dubna 2003 21:15:32
    No tys mi dal, Jirko, s tou adresou www.astro.cz! Víš, kolik hodin času mě to stálo? To stahování fotek Saturna, Jupitera atd. atd.? To bude pálka, až mi přijde účet z telecomu! Jako loni na jaře, když jsem se jednou ze zvědavosti napíchl na site valašskomeziříčské hvězdárny, zjistil jsem, že tam mají přetahané z NASA fotky a spoustu jiných věcí z měsíčního programu Apollo, a strávil jsem jejich přetahováním tenkrát úhrnem asi 40 hodin čistého času...
    Petr Trnka
    

• Vznik vesmíru
  1517 otázku odeslal(a) Petr Trnka v Úterý 1.Dubna 2003 20:30:59
  NASA představila veřejnosti výsledky měření fluktuací tzv. reliktního záření, t.j. pozůstatku z období vzniku vesmíru, jehož teplota je nyní 2,73 K. Zpracovaná mapa ukazuje rozložení hmoty ve vesmíru na počátku jeho existence, přibližně 380 000 let po Velkém třesku.
  
  Informace o rozložení mikrovlnného záření získala družice WMAP (Wilkinson Microwave Anisotropy Probe), která byla vypuštěna 30.6.2001, a dne 1.10.2001 dolétla na místo svého pozorovacího stanoviště, do tzv. libračního bodu L2. Ten se nachází v soustavě Slunce - Země ve vzdálenosti 1,5 miliónu km od Země v opačném směru než Slunce. Družice navázala na činnost své předchůdkyně - družice COBE (Cosmic Background Explorer), která studovala reliktní záření v roce 1992. Družice WMAP prováděla mapování s rozlišením, které 35 krát převyšovalo možnosti družice COBE.
  
  Získané informace již astronomům umožnily vyslovit první závěry. Především se podařilo zpřesnit stáří vesmíru, které se doposud udávalo v rozmezí 12 až 15 miliard let. Podle družice WMAP je stáří vesmíru 13,7 +/- 0,2 miliardy roků. Bylo také upřesněno, že první hvězdy "osvětlily" vesmír již 200 miliónů let po Velkém třesku, tedy podstatně dříve, než se astronomové domnívali doposud.
  
  Podařilo se také určit vzájemné poměry různých forem hmoty ve vesmíru. "Obyčejné" hmoty, ze které jsou složeny pozorovatelné objekty, jsou ve vesmíru pouze 4 procenta. Dalších 23 procent představuje dosud neznámá tzv. skrytá hmota. Zbývajících 73 procent připadá na tzv. skrytou energii - záhadnou sílu, která způsobuje rozpínání vesmíru. Značné množství tzv. skryté energie působí proti gravitaci a rozpínání tak způsobuje. Z výše uvedeného proto vyplývá, že se vesmír bude rozpínat neustále. Tyto závěry potvrzují rovněž pozorování pomocí družice Chandra.
  
  Družice WMAP je schopna rozlišit i nepatrné rozdíly v teplotě v jednotlivých směrech vesmíru, rovnající se několika milióntinám stupně. Družice bude pokračovat ve výzkumu ještě asi 3 roky a bude upřesňovat informace o počátečních fázích vzniku vesmíru.
  
  (Podle http:/www.spacenews.ru/spacenews/src/spacenews/index.cfm upravil F.Martinek, ředitel hvězdárny ve Valašském Meziříčí.)
  
  • Re: Vznik vesmíru
    1 odpověď odeslal(a) Bláhová ve Středu 2.Dubna 2003 23:49:31
    pane Trnka, mohl by jste, pokud víte, sdělit něco bližšího o tzv. skryté energii, která způsobuje rozpínání vesmíru ? Může se jednat o tzv. energii tachyonů, o které se zde nedavno též diskutovalo ? Děkuji. EB.
  • Re: Vznik vesmíru
    2 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Pátek 4.Dubna 2003 18:30:38
    Paní Bláhová, to Vám bohužel vysvětlit neumím, a nevím ani o nikom, kdo by to uměl. Berte to jako hypotézu, která teprve čeká na vysvětlení, tak jako mnoho jiných. O vesmíru toho pořád víme velice málo.
    Petr Trnka
    
  • Re: Vznik vesmíru
    3 odpověď odeslal(a) an. v Neděli 6.Dubna 2003 22:08:40
    Vesmír vydechl Brahma jako světelné moře (čili energetické pole). Že pan Trnka zase nedával ve škole pozor....!
  • Re: Vznik vesmíru
    4 odpověď odeslal(a) Roman Votruba v Pondělí 7.Dubna 2003 17:17:41
    Petře, před časem jsem narazil na netu na model vesmíru Paula van Warda a zde je jeho pohled:
    Paul Van Ward
    
    Chceme-li, aby lidské chování projevilo potenciál naší mnohorozměrnosti, musíme tuto realitu popsat tak, aby nám to umožnilo rozeznávat a rozlišovat mezi různými fazetami, s nimiž na sebe můžeme vědomě navzájem působit. Koneckonců to, jak myslíme, určuje to, jak se chováme. Jinými slovy, pokud nám marné nálepkování určitého úseku reality znemožňuje ji pochopit, umenší to rovněž naši schopnost s ní efektivně spolupůsobit. Je-li primární vědomí funkcí sebeuvědomění a mentálního záměru, která předchází zformování kvanta energie (fotonu), pak bychom měli užívat slov, která činí rozlišení, a ne tato rozlišení spojovat v jedno.
    
    Můj tříaspektový model vesmíru takováto rozlišení usnadňuje. Následující výklad ukazuje, jak tyto tři fazety na sebe navzájem působí, aby tvořily náš vesmír a všechny jeho složky. V mém modelu by pojem "světlo" mohl být užit k zjednodušenému označení myšlení (noumena), jemné energie (energeia) nebo částice/vlny (phenomena). Avšak to by zatemnilo důležitost lidského pochopení našich tří dimenzí, z nichž každá má pro naše chování svůj vlastní význam. Proto jsem se rozhodl slovo "světlo" ve výše uvedeném kontextu nepoužívat.
    
    Zaprvé, proč používám tříaspektový model reality? Jsem přesvědčen, že zahrnuje všechny způsoby, jimiž lidé vstupují ve vztah s vnější a vnitřní realitou: mentálně, emocionálně a fyzicky. (To, že víme, že realita má tři a právě jen tři aspekty, je způsobeno tím, že máme jen tři paralelní smyslové soustavy: smysly fyzické, mimohmotné a smysly vědomí). V následujícím odstavci uvidíme, že několik filosofických a vědeckých perspektiv má podobné triády.*
    
    Co filosof Gregory Bateson označil jako "substanci" (phenomena), "energii" (energeia) a "nic/no thing" (noumena), vědec Michael Talbot (viz jeho knihu "Holografický vesmír") popsal jako "hmotu", "energii" a "informaci". Paralelní křesťanské pojmy (Otec, Syn a Duch svatý) a učení židovské kabaly ukazují na tytéž tři aspekty esoterního poznání. Z pohledu kabaly "dech boží" (logos či noumena) aktivuje hmotu (phenomena) pomocí "větru" (energeia). Staří Hindové používali k popisu univerzální reality A-U-M, kde každé písmeno zastupuje jeden z výše zmíněných aspektů.
    
    Tvrdím, že zahrnutí těchto pojmů do našeho myšlení pomáhá vytvořit hlubší vědeckou a filosofickou perspektivu. Jde o komplexní metavědu, která postuluje mimohmotné či hmotu rodící energetické pole, reagující vůči vědomým vyjádřením idejí. Tento model zvyšuje naše možnosti pochopení procesu, který, řečeno terminologií kvantové mechaniky, způsobuje složení "implikovaného schématu reality" v "explikovanou realitu".
    
    Jak tedy vesmír podle tohoto modelu funguje? Phenomena a energeia zprvu existují pouze v ideji či potencionální formě; "implikovaná" schémata musí být aktivována vědomým záměrem. Vědomí zahrnuje mimohmotnou energii (čchi, prána, nebo energie bodu nula) do formy virtuální reality (aurické pole nebo emocionální tělo). Hmotné formy se mohou začít projevovat jedině pomocí vyjádření záměru, natolik silného, aby nabil mimohmotné energetické pole, které pak koncentruje kvanta energie do fyzické entity. Tímto způsobem vědomý záměr nepřímo (prostřednictvím energeie) utváří obyčejnou energii a hmotu. Abychom pochopili, jak se vědomí směruje a projevuje, je třeba porozumět mimohmotné energii a její kinetické síle.
    
    Obvyklé formy energie všechny spadají do úrovně projevování (elektrická, nukleární, solární, svalová atd.). Mějme na paměti, že "světlo" ve svých obvyklých projevech prostřednictvím fotonů je součástí elektromagnetického spektra (E/M). Z potřeby vysvětlit nejrůznější jevy, jako je psychokineze, léčitelství, biokomunikace mezi oddělennými buňkami) však vyvstala nutnost vzít v úvahu i energie, které jsou zcela mimo toto e/m spektrum. Výzkumy, prováděné se skaláry - vlnami, které se odrážejí i poté, co je z prostoru odstraněna hmota - nyní vedou k pokroku rozvoje toho, co nazýváme technologií "volné energie". Skaláry bývají považovány za kosmické vlny, neboť se má za to, že jsou rychlejší než světlo, a nezanechávají žádné stopy ve hmotě. Používá se pro ně i pojem "tachyon". Někteří tuto tajemnou energii označují jako "energii nulového bodu". Lidé (včetně mě) tyto síly až příliš hbitě označili jako "mimohmotné". Pro lepší odlišení by bylo bývalo vhodnější užít jiného slova než "energie".
    
    Vlny jak výše uvedeno, nejsou části elektromagnetického spektra , ale subtilní síly, které nazývám energeia. Termín „subtilní energie“ pro mě znamená každou energii nebo sílu, předpokládanou v energeial, čili ne v E/M oblasti. To prakticky znamená vyhnout se záměně s běžnou energií, která je vnějším projevem hmoty. Já nazývám kombinaci hmoty a energie (E=mc2) matenergií. V modelu, který tady předkládám, subtilní energie vychází z vědomí tak, jako matenergie se zdá vycházet z energeia.
    
    
    
    
    A nyní bych rád objasnil, že pokud použiji slovo „světlo“ v energeial a fenomenalní úrovni, nemusí to být úplně jasné. Abychom se vyhnuli nejasnostem, můžeme použít „virtualní foton“ resp. foton. Další nejasnost by mohla nastat, jestliže bych užil „světlo“ jako synonymum vědomí v noumenalní úrovni. Proč je zde důležité rozlišovat, protože vědomí je příčina a světlo (foton i virtuální foton) je následek. Mohli bychom říci, že „Světlo“ spolupůsobí s „virtuálním světlem“ ke zformování „materiálního světla“, ale to je stále ještě nevýstižná formulace.
    
    Jaké jsou experimenty, které demonstrují, jak idea (z noumena) působí na subtilní energii (z energeia) tak, že jí zformuje, zvrátí v matenergii? Práce Candise Perta na neuropeptidech je elementárním příkladem takového procesu. Osoba vyjádří positivní záměr uzdravit se (noumenalní myšlení). Tato idea dává vystoupit k cítění radosti (energialně nabitá emoce). Tento emocionální náboj energie je příčinou toho, že se neuropeptidy formují mimo existující aminokyseliny (takto zesílený imunitní systém). Toto vše ilustruje proces fyzikálního tvoření záměrem tříaspektového modelu. Vědomý záměr byl spojen s energií, která obrátil, nebo zvrátila informace matenergie.
    
    Je třeba pochopit, že síly ve všech třech úrovních nebo oblastech jsou jenom potenciální, dokud nějaká forma vědomí nevyjádří svůj záměr. Jenom vědomí má sílu aktivovat kinetické vyjádření subtilní energie a matenrgie.Tao filosofie ukázala v Tai-Chi Chuan škole bojových umění poznání těchto procesů. Říká tomu Wu-Chi, vyjádření „prázdnoty“, která podržuje potenciál pro statické a dynamické vyjádření. Aktivování této síly je závislé na záměru bojovníka.
    
    Ve své potenciální formě je fyzikální energie síla, čekající na své uvolnění.
    Podotýkám, že je to ohled jeho a lecos mi přijde zajímávé zdraví Roman
  • Re: Vznik vesmíru
    5 odpověď odeslal(a) Roman Timpl v Neděli 13.Dubna 2003 17:41:06
    Co se týká skryté energie, setkal jsem se s teorií amerického fyzika Paula A. La Violetta (u nás mu vyšla kniha Velký třesk překonán u Volvox Globatoru), která vysvětluje vznik vesmíru trochu jinak. Nejsem fyzik a nedokážu proto jeho teorii fundovaně posoudit, ale udělala na mě dojem jako mnohem přirozenější vysvětlení pro vznik a vývoj vesmíru. Docela by mě zajímalo, jestli to někdo četl a jaký má na to názor.
    
    Romanovi: Wardův model je zajímavý, ale zasloužil by si víc rozpracovat, vysvětlit uváděná tvrzení a jak k nim autor dospěl. Takhle je to příliš obecné a vyvolává to mnoho otázek jak a proč. Má to nějaké pokračování?