<= Index  <= Zpět    (?)  www.astrolozka.cz (link) 
Obsah    Předchozí   9 10 11 12 13 14 15 16 17 18  19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29   Další

• Merkur, Slunce
  1560 otázku odeslal(a) Jiří Janda v Neděli 4.Května 2003 15:32:51
  Jen pro připomenutí: Dalekohledem pozorovatelný přechod Merkura přes Slunce zažijeme po téměř sedmnácti letech v našich krajích 7. května od 7:12 do 12:32. Merkur Slunce protne v jedné osmině průměru od jeho horního okraje. Kdo to zaspí, má smůlu a bude čekat dalších třináct let a dva dny.
  Jiří Janda
  • Re: Merkur, Slunce
    1 odpověď odeslal(a) Briza v Pondělí 5.Května 2003 20:52:29
    Přislíbila jsem komusi, že v tu dobu půjdu do lesa trhat kopřivy na půlroční zásobu špenátu do jeho mrazáku. Čas slibu pokrývá část Vašeho uvedeného termínu. Dík za informaci k jinému pozorování lesa než jen za původním účelem.
    Briza
  • Re: Merkur, Slunce
    2 odpověď odeslal(a) Briza ve Středu 7.Května 2003 12:49:33
    Nevím.
    Kopřivy jsem trhala jenom necelou půlhodinu toho času ale ne v tom lese, tam jsem nemohla. Tak to nevyšlo, že ten les měl být ten symbol toho vašeho symbolu.
    Ta paní ale radost, to vyšlo.
    Ale pak jeden zlom jakýsi.
    Briza
  • Re: Merkur, Slunce
    3 odpověď odeslal(a) baudy ve Čtvrtek 8.Května 2003 01:34:05
    http://www.astrolab.cz
    Na nebi je celý týden především neptuniáda jak vyšitá.
    
    A tak se není co divit, že se Bříza vydala do lesa na špenát do mrazáku na zimu.
  • Re: Merkur, Slunce
    4 odpověď odeslal(a) Anonym ve Čtvrtek 8.Května 2003 08:43:21
    Ach ti úžasní a vtipní Střelci!
  • Re: Merkur, Slunce
    5 odpověď odeslal(a) Ondřej v Neděli 11.Května 2003 11:25:32
    Myslím, že by v rámci této otázky především stálo za to, vyjádřit se přesněji k tomu, jak kdo chápe astrologický význam přechodů Merkura (a Venuše) přes sluneční disk.
    Ondřej Ivanek
  • Re: Merkur, Slunce
    6 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Neděli 11.Května 2003 18:19:23
    Dobrá připomínka, Ondřeji - od kopřiv z lesa zpátky k astrologii!
    
    Podle mého názoru je takový přechod hezkým jevem pouze z pohledu astronomického. Z astrologického hlediska je to v podstatě konjunkce jako každá jiná, zajímavá jedině tím, že při ní Merkur i Venuše vždycky musí být retrográdní. Na druhé straně ovšem taková samotná dolní konjunkce obou vnitřních planet se Sluncem (bez ohledu na to, jestli při ní nastal přechod přes sluneční disk nebo ne), není zase jev až tak vzácný - u Merkura nastává každých cca 116 dní, u Venuše méně často, každé cca 584 dny (jednou za synodický oběh). Takže bych to (zejména u Merkura) nijak zvlášť nepřeceňoval. Ta retrogradita (a to u všech planet, nejen u Merkura a Venuše) podle mých zkušeností má význam hlavně v sekundárních direkcích (stabilita, pozdržení vývoje atd.), u radixu se až tak výrazně neprojevuje. Hodně záleží na ostatních okolnostech (znameních, domech, aspektech...).
    
    Petr Trnka
    
  • Re: Merkur, Slunce
    7 odpověď odeslal(a) Turnovský v Neděli 11.Května 2003 22:07:02
    No, možná bychom mohli, Petře, přece jen hledat význam a smysl přechodů ME a VE přes sluneční kotouč, přec jen to není tak častý jev. Zdraví Pavel T.
    
    Jo, provařils´ve ValMezu svoji profesi? Já s tou hvězdárnou mám neuvěřitelně zábavnou příhodu z léta 1999.
  • Re: Merkur, Slunce
    8 odpověď odeslal(a) Ondřej v Neděli 11.Května 2003 22:24:45
    Děkuju za oživení diskuze, Petře - samozřejmě budu hned polemizovat. Tedy s tím, že přechod Merkura (nebo Venuše) má význam pouze astronomický - myslím si taky, že by tu mohlo ledaccos zajímavého i astrologicky. Vycházím přitom ze zobecnění (a modifikace) rudhyarovského výkladu zatmění Slunce, které je také přechodem (tělesa sluneční soustavy) přes sluneční disk. Podle tohoto výkladu dochází (brutálně zjednodušuji) k překrytí slunečních charakteristik lunárními, přičemž se v souvislosti s tím nejvíce hovoří o oživení více či méně dávné minulosti až o „galvanizaci mrtvol“. Nepovažuji za podstatné do jaké míry je nebo není tento výklad popřením tradice, protože za hlubší a obecnější považuji jeho modifikaci, se kterým mě poprvé seznámila při diskuzi na toto téma M. Lukášková: Podle něj dochází při zatmění Slunce k projevu lunárních charakteristik samotného Slunce. To je zejména názorné při jeho úplném zatmění, kdy se objevují koróna a protuberance, nikoli sice pasivně ozářené slunečním světlem jako Luna, ale tímto světlem druhotně excitované. Koróna+protuberance tedy podobně jako Luna redistribují světlo slunečního povrchu, přesněji fotosféry. Jejich jas je ostatně zhruba stejný jako jas Luny v úplňku.
    Zobecníme-li tento výklad zatmění i na přechody planet přes sluneční disk, docházíme k tezi, že při přechodu Merkura se astrologický význam Slunce symbolicky významně „zabarvuje“ významem (retrográdního) Merkura a při přechodu Venuše významem (retrográdní) Venuše. Tyto závěry znějí možná banálně. Mají však pravděpodobně dalekosáhlé souvislosti ve vztahu ke sluneční aktivitě, přesněji k velikosti slunečních skvrn. Ale o tom až příště, zatím nemám zpětnou vazbu o tom, jak tyto představy - až do této fáze výkladu - posuzují čtenáři .
    Ondřej Ivanek
    
  • Re: Merkur, Slunce
    9 odpověď odeslal(a) Ondřej v Neděli 11.Května 2003 22:58:57
    S tím "zabarvením" symbolického významu Slunce Merkurem při jeho přechodu přes sluneční disk jsem to řekl trochu nepřesně. Správněji řečeno vyslovuji tímto předpoklad, že při přechodu Merkura (Venuše) přes sluneční disk se projevuje cosi, co nám symbolicky vypovídá o merkuriálních (Venušiných)charakteristikách samotného Slunce. Mám na mysli přirozeně charakteristiky astrologické. Retrograditu zde v prvním přiblížení nepovažuji za to nejdůležitější
    Ondřej Ivanek
  • Re: Merkur, Slunce
    10 odpověď odeslal(a) Ondřej v Pondělí 12.Května 2003 18:13:25
    Budu tedy pokračovat k tématu zákrytů Slunce Merkurem a Venuší. Tyto zákryty připomínají na první pohled (zvláště při malých zvětšeních dalekohledu) sluneční skvrny – Merkur malé, Venuše velké. V případě Venuše je podobnost se skvrnou ještě výraznější než u Merkura vzhledem k „rozmazané siluetě“ této planety na pozadí slunečního disku, což je dáno rozptylem a lomem světla ve Venušině atmosféře (rozmazaný vnější okraj obrazu planety tak připomíná penumbru, polostín skvrny). Zákryty obou planet lze tak považovat za symbolický, ideální (kruhový) obraz slunečních skvrn a vyslovit tezi, že Slunce v období vysoké aktivity má určité symbolické charakteristiky Merkura a Venuše. To by např. znamenalo, že lidé narození v těchto obdobích mají obecně zvýšené předpoklady ke zvýšené myšlenkové aktivitě až neklidu (Merkur), nebo jsou vybaveni citlivějšími smysly nebo větší smyslností (Venuše). Jak je vidět, tento výklad je v podstatě pokusem o řešení zpětné úlohy. Neřeší ani tak astrologické významy zákrytů slunečního disku jako významy sluneční aktivity symbolizované těmito zákryty, což je problematika daleko obecnější. Koneckonců i lidé, kteří se astrologií vůbec nezabývají (astronomové a mnoho spisovatelů nebo novinářů) píší již po mnoho desetiletí běžně o „neklidném Slunci“ v souvislosti se sluneční aktivitou. Zde uvedený výklad ale nemá nic společného s astrofyzikou slunečního tělesa. Jedná se o úvahu čistě symbolickou – astrologickou.
    Ondřej Ivanek
    
  • Re: Merkur, Slunce
    11 odpověď odeslal(a) V.Milošová v Pondělí 12.Května 2003 19:58:35
    Ondřeji, moje hypotéza je, že to, co bylo vidět 7.5. na nebi, byl úkaz, který staří astrologové označili
    jako ,, in casimo " v tom neryzejším smyslu tohoto slova. A je možné, že od tohoto jevu byl potom
    postupně rozšířen i na postavení planet mimo ekliptiku. Neměli bychom zapomínat, že dřív
    astrologové pozorovali nebe podstatně víc, něž se to děje dnes. Zkopírovala jsem část dopisu, který
    jsem na to téma před časem napsala Jiřímu Nietschemu, snad je patrné, co jsem myslela.
    
    Tradice říká, že v orbisu 0,15 minut je planeta v srdci Slunce, její
    vliv je sjednocen s vlivem Slunce a velmi zesílen. V orbis 15 min. až 8 stupňů je planeta spálená,
    oslabená, její vliv je překryt vlivem Slunce.
    Orbis 8 - 15 st. už se planeta uvolňuje od vlivu Slunce, je v paprscích Slunce, nad 15 stupňů už koná
    samostatně.
    
    Když vezmu v úvahu astronomické souvislosti, tak v orbisu +-15 min je planeta v rovině
    ekliptiky skutečně v srdci Slunce, je přímo promítnutá do slunečního disku a jestli se nemýlím, je to
    jediná situace, kdy je planeta pozorovatelná za dne, kdy je jako stín vidět před Sluncem. V orbisu 15
    min. až 8 stupňů není planeta v žádnou denní hodinu viditelná. Je skutečně ,,spálená" Sluncem,
    protože na denním nebi planety normálně viditelné nejsou, jsou přesvícené slunečním světlem, ale na
    nočním nebi ještě nejsou, protože planeta zajde za obzor dřív, než se setmí natolik, aby její světlo
    přesvítilo denní sluneční světlo. 8 stupňů ( něco nad půl hodiny, a je nutné brát v potaz rychlejší
    stmívání v šířkách blíž k rovníku) je právě minimální orbis heliaktického východu - západu v těchto
    šířkách. Od 8 do 15 stupňů pokračuje stmívání a planeta je stále lépe viditelná na nočním nebi.
    Hodinu po západu Slunce je už uvolněná od slunečních paprsků, protože je úplná tma, je dobře
    viditelná.
    
    Zdravím, Vanda Milošová
  • Re: Merkur, Slunce
    12 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Pondělí 12.Května 2003 21:02:34
    Dej příhodu k dobrému, Pavle!
    Já jsem tam nemusel nic provařovat, stará valmezská garda Martinek - Lenža - Hromadová mě zná už víc než dvacet let jako svoje boty, a dokonce i všichni vědí, že jsem tam v polovině 80. let vystudoval PSA (pomaturitní studium astronomie) hlavně proto, abych se naučil sfériku a nebeskou mechaniku kvůli astrologii. Jenom tehdejšímu řediteli Malečkovi jsem to tenkrát říci nesměl, protože by asi chudáka ranila mrtvice. Ale někdy v první polovině 90. let, to už byl Maleček v penzi, mi Mirka Hromadová u nich dokonce dovolila udělat veřejnou astrologickou přednášku. A dost koukala i sama, hlavně když jsem jako příklad stručně rozebral radix Jiřího Grygara, kterého pochopitelně dobře zná. Poklesla jí čelist...
    
    Ondřeji, Vaše teorie jsou bezesporu zajímavé, mohlo by na nich něco být, ale teď by to chtělo prakticky dokázat, že skutečně platí. To je ten vědecký přístup, podle staré moudrosti: "Šedivá je teorie, zelený je strom života." Hlavně dokázat na praktických příkladech, jak se takový přechod svým astrologickým významem liší od běžné konjunkce. Problém by ovšem asi byl najít dostatečný počet signifikantních horoskopů - zejména přechody Venuše jsou dost vzácné, mnohem vzácnější než zatmění Slunce, a trvají maximálně pár hodin.
    
    Na druhou stranu ovšem dost dobře nechápu, jakou by takový přechod Merkura nebo Venuše mohl mít souvislost (byť symbolickou) se sluneční aktivitou a s velikostí slunečních skvrn, když jde pouze a jenom o naší geocentrickou projekci. Mám za to, že Vaše věta: "Zákryty obou planet lze tak považovat za symbolický, ideální (kruhový) obraz slunečních skvrn a vyslovit tezi, že Slunce v období vysoké aktivity má určité symbolické charakteristiky Merkura a Venuše" je už příliš velkou spekulací. Konec konců, teď proběhl přechod Merkura, a sluneční aktivita je přitom velmi nízká. A na druhé straně, až se bude Slunce hemžit skvrnami, mohou být Merkur i Venuše bůhví kde (jak tomu také většinou bývá). Nějak mi tu zkrátka chybějí souvislosti.
    
    Petr Trnka
    
  • Re: Merkur, Slunce
    13 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Pondělí 12.Května 2003 21:19:48
    Paní Milošová, budete asi velmi blízko pravdě.
    Petr Trnka
  • Re: Merkur, Slunce
    14 odpověď odeslal(a) Ondřej v Pondělí 12.Května 2003 21:50:25
    ·
    Vandě Milošové
    Ondřeji, moje hypotéza je, že to, co bylo vidět 7.5. na nebi, byl úkaz, který staří astrologové označili
    jako ,, in casimo " v tom neryzejším smyslu tohoto slova. A je možné, že od tohoto jevu byl potom
    postupně rozšířen i na postavení planet mimo ekliptiku.
    o
    Tak tohle se mi líbí, zobecnění symboliky „průzračně jasné“ při zákrytu na situaci mimo rovinu ekliptiky.
    o
    Neměli bychom zapomínat, že dřív
    astrologové pozorovali nebe podstatně víc, něž se to děje dnes.
    o
    Naprosto souhlasím.
    o
    Tradice říká, že v orbisu 0,15 minut je planeta v srdci Slunce, její
    vliv je sjednocen s vlivem Slunce a velmi zesílen. V orbis 15 min. až 8 stupňů je planeta spálená,
    oslabená, její vliv je překryt vlivem Slunce.
    Orbis 8 - 15 st. už se planeta uvolňuje od vlivu Slunce, je v paprscích Slunce, nad 15 stupňů už koná
    samostatně…
    
    Ano, Váš další výklad směřuje z tradičních východisek (znám to ze starších učebnic, ale věnoval jsem se tomuto tématu „odjinud“) k podobným závěrům jako z úplně jiných východisek mých, což mne naplňuje (navzdory všemu předcházejícímu) nadšením. Lze to zajisté odmávnout slovy tradice to věděla už dávno, ale byla by to škoda. Protože půvab této „konfrontace“ spočívá v porovnání empiricky zjištěných, staletími ověřených tradičních poznatků s těmi, které si můžeme odvodit nezávisle na této tradici, prověřit vzájemně. Obojí může vydat nové plody.
    
    Petrovi se ozvu zítra, snad se mi podaří ukázat, že můj přístup není tak spekulativní, jak se na 1. pohled zdá.
    o
    Ondřej
    
  • Re: Merkur, Slunce
    15 odpověď odeslal(a) Ondřej v Úterý 13.Května 2003 09:21:14
    Pokud se týká mojí teze o astrologickém významu přechodů Merkura a Venuše přes sluneční disk ( v souvislosti se slunečními skvrnami a aktivitou), k jejímu srozumitelnějšímu vysvětlení se ji pokusím formulovat trochu jiným způsobem: Vzhledem k tomu, že pracujeme se symboly a na poli astrologickém (tedy nikoli astronomickém nebo astrofyzikálním), přistoupil jsem k výkladu slunečních skvrn způsobem běžným ve vědě signatur – Tak jako např. různé části rostlin korespondují s různými planetami, skvrny na Slunci korespondují (čistě na základě své vnější podoby a ze specifického - geocentrického hlediska) s Merkurem nebo Venuší při jejich přechodu přes sluneční disk. Tedy malé skvrny odpovídají z tphoto hlediska Merkuru, velké Venuši. Je to tedy přece jen něco jiného než zesílení planetárního vlivu „v srdci Slunce“. Co je ale důležité, je to s tím kompatibilní, v symbolickém smyslu slova, samozřejmě.
    Psal jsem dál v tom smyslu, že v obdobích zvýšené sluneční aktivity nabývá Slunce částečně merkuriálních či Venušiných charakteristik či významů. Zde je namístě vysvětlit, kdy merkuriálních a kdy Venušiných. K tomu je třeba se alespoň zmínit o korelaci mezi sluneční aktivitou a aspekty velkých planet – Jupitera se Saturnem a Uranu s Neptunem: Je dokázáno (práce RNDr. Ivanky Charvátové v různých astrofyzikálních a geofyzikálních časopisech i v čas. Vesmír, citace když tak najdu…), že množství slunečních skvrn se mění podle heliocentrických aspektů Jupiteru a Saturnu (11-letý, resp. 22-letý cyklus, kvadratura:max, konjunkce+opozice:min), zatímco velikost skvrn se mění podle heliocentrických aspektů Uranu a Neptunu (180-letý cyklus, konjunkce:min, opozice: max). A jsme u toho: V obdobích konjunkce UR-NE převažují na Slunci velké skvrny, v obdobích jejich opozice skvrny malé. A jak bylo řečeno na začátku, malé skvrny korespondují s Merkurem, velké s Venuší. Podle toho by se charakter „neklidu“ Slunce při jeho zvýšené aktivitě cyklicky měnil tak, že v obdobích UR-NE opozice by byl nejvýraznější jeho symbolický „Venušin“ projev, v obdobích jejich konjunkce jeho „merkuriální“ projev. Podíváme-li se na dynamiku pohybu Slunce kolem těžiště sluneční soustavy za posledních 2000 let, i na charakter historických období za tutéž dobu, můžeme dojít k závěru, že to není zas až tak nesmyslný či násilný předpoklad. I když se zajisté dají Slunci v období zvýšené aktivity přiřadit i jiné planetární charakteristiky, např. jupiterské při slunečních erupcích, v této studii mám na mysli zejména dlouhodobé (180-leté)cykly aktivity a periodicky se měnící charakter dlouhých časových období z geocentrického hlediska.
    Zatím končím a zdravím vás
    Ondřej Ivanek
    
  • Re: Merkur, Slunce
    16 odpověď odeslal(a) oprava v Úterý 13.Května 2003 09:35:16
    Chybně: "...V obdobích konjunkce UR-NE převažují na Slunci velké skvrny, v obdobích jejich opozice skvrny malé."
    Správně: "...V obdobích konjunkce UR-NE převažují na Slunci malé skvrny, v obdobích jejich opozice skvrny velké."
    O.I.
    A ještě něco: Je třeba upozornit, že rozdíly mezi 180-letými minimy a maximy sluneční aktivita jsou různě výrazné a mění s periodicitou 2200 let, tj. přibližně jednoho "Věku". V současné době jsou tyto rozdíly minimální a celková sluneční aktivita je permanentně vysoká(navzdory tomu, že se nacházíme v období kolem konjunkce UR-NE). Nejvýraznější rozdíly byly naproti tomu začátkem minulého tisíciletí, kdy za konjunkce UR-NE nebyly po několik let na SLunci žádné skvrny. Některá tato období odpovídají z klimatického hlediska malým dobám ledovým. Zejména pro tato období předpokládám zesílení merkuriálních významů Slunce (při konjunkci UR-NE) a Venušiných při opozici UR-NE.
    
  • Re: Merkur, Slunce
    17 odpověď odeslal(a) Mourek v Úterý 13.Května 2003 09:36:36
    Není to překlep?"Nemá být při konjunkci Uran Neptun Venušin projev,při opozici Merkurický?
  • Re: Merkur, Slunce
    18 odpověď odeslal(a) Mourek v Úterý 13.Května 2003 09:40:40
    To patřilo k předchozí otázce - už je mi to jasné,
    (mám psát rychlejc).
  • Re: Merkur, Slunce
    19 odpověď odeslal(a) Ondřej v Úterý 13.Května 2003 10:21:09
    Inu, je to trochu zamotané klubko, Mourku. To přiznávám
    O.
  • Re: Merkur, Slunce
    20 odpověď odeslal(a) V.Milošová v Úterý 13.Května 2003 21:24:11
    Trochu odbočím.
    
    Ondřej napsal:
    Tak tohle se mi líbí, zobecnění symboliky „průzračně jasné“ při zákrytu na situaci mimo rovinu ekliptiky.
    
    Když jsem odesílala svůj příspěvek, posadila se u nás v Hranicích na DS con. Lilith - Merkur, vrchol velkého T, vrchol kvintilového trojúhelníka, víceméně osa symetrie horoskopu v tom okamžiku.
    
    A Ondřej napsal: ,,průzračně jasné ".
    
    Zdravím, V.M.
    
    
  • Re: Merkur, Slunce
    21 odpověď odeslal(a) Ondřej v Úterý 13.Května 2003 22:33:34
    Snad moje zvláštní "slabost" pro to, co nedělám a na co zároveň pohlížím kritickým okem, zkrátka pro cesty, kterými jsem se nedal...vím ale určitě, že mezi tyto cesty "jiných", které mi nejsou lhostejné patří tradice.
    Ondřej
  • Re: Merkur, Slunce
    22 odpověď odeslal(a) Mourek ve Středu 14.Května 2003 11:32:49
    Když už jsme u toho Slunce - zajímavé je,že jednak
    je Slunce vědomí,jednak pátý dům,tedy srdce,(tvořivost).Mě teď připadá,že rozvíjení potenciálu záleží na tom,co se nám dostane tedy do vědomí(srdce?)a to v součinnosti s Lunou(jak je schopna vnímat,vcítit svět,a jak je schopna prakticky reagovat).
    Je v té úvaze někde chyba?(je nějak moc samočinná).
  • Re: Merkur, Slunce
    23 odpověď odeslal(a) Ondřej v Pátek 16.Května 2003 23:42:00
    Omlouvám se za pozdní odpověď, ale stejně asi žádná jednoznačná nebude. Protože mně samotnému se sluneční a lunární významy srdce velmi prolínají.
    Ondřej

• Nová planeta?
  1646 otázku odeslal(a) Anonymous v Pátek 11.Července 2003 19:11:36
  Dnes dopoledne říkali něco o nově objevené planetě pomocí Hubllova vesmírného teleskopu, která se nachází v souhvězdí Štíra.Utkvělo mi bohužel jen to, že je vzdálena 5 600 světelných let.Jak to je?
  • Re: Nová planeta?
    1 odpověď odeslal(a) Jiří v Sobotu 12.Července 2003 07:48:22
    Takovýchto vzdálených objektů, které je možno považovat za planety jiných slunečních soustav, než je ta naše, bylo nalezeno už vícero.
    Vzhledem k jejich vzdálenosti jsou důkazem velkého pokroku současné astronomie, ale z astrologického hlediska nemá vůbec žádný význam se jimi zabývat.
    
    Přeju krásný den
    
    Jiří
    
  • Re: Nová planeta?
    2 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Sobotu 12.Července 2003 10:14:58
    Podívejte se v úterý 15.7. v 18:10 na ČT 2 na poslední díl seriálu "Zlaté století astronomie". Bude věnovaný právě exoplanetám, a leccos nového a zajímavého se tam budete moci dozvědět. (I když "nového" v uvozovkách, seriál vznikl před 4 lety, v roce 1999, a nové poznatky v astronomii přibývají neuvěřitelnou rychlostí.)
    Petr Trnka
    
  • Re: Nová planeta?
    3 odpověď odeslal(a) Anonymous v Sobotu 12.Července 2003 14:08:37
    Možná je na té zprávě zajímavé to,že tahle planeta i její hvězda zde byly již před(pokud to nepletu) 13 miliardami let,dávno než vzniklo naše Slunce a naše Země a že tedy planety zde byly již tehdy, tudíž, že na některé té planetě mohl být život již tehdy a tudíž, že se možná život jaksi šíří věky po Vesmíru.
    Dost dobře nechápu proč bylo to místo nálezu tak nepravděpodobné(velký shluk hvězd a pak ještě něco co se mi nepovedlo pochopit).
  • Re: Nová planeta?
    4 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Sobotu 12.Července 2003 16:04:08
    Jestli se jedná o velký shluk hvězd, a jestli jejich stáří je 13 miliard let, jak jste napsal, mohlo by jít o kulovou hvězdokupu. To jsou jedny z nejstarších objektů, jaké vůbec můžeme ve vesmíru pozorovat, stáří hvězd v nich se skutečně může blížit těm 13 miliardám let, a právě v tom by mohla spočívat ona nepravděpodobnost: v té době se totiž ve vesmíru vyskytovalo jenom velmi málo těžších prvků (uhlíku, dusíku, kyslíku atd.), ze kterých by mohlo vzniknout něco jiného než zase jenom hvězdy, a výskyt planet kolem takových hvězd je proto skutečně velice nepravděpodobný - neměly se prostě z čeho uplácat. Na vytvoření těžších prvků (a tedy i planet a života) si v té době vesmír ještě musel nějakou tu miliardu let počkat. I když v díži už bylo zaděláno...
    
    Něco tu však nehraje - vzdálenost. Napsal jste 5600 světelných let, a to je málo, kulové hvězdokupy tak blízko od nás nebývají. V Atlasu Coeli jsem v souhvězdí Štíra našel celkem devět kulových hvězdokup - nejbližší je od nás vzdálená skoro 20.000 světelných let, ostatní jsou ještě podstatně dál, v průměru skoro 60.000 světelných let, nejvzdálenější (NGC 6266) víc než 90.000 světelných let. A na takovou vzdálenost by nějakou planetu ztěží objevil i Hubble. Takže si asi budeme muset počkat na nějaké podrobnější a zřejmě i fundovanější zprávy.
    
    (Napadá mě ovšem, jestli ten novinář, který tuhle zprávu vydal, si nepopletl světelné roky s parseky - ta nejbližší kulová hvězdokupa ve Štíru (NGC 6496) je od nás totiž vzdálená zhruba 6.000 parseků, a to zdaleka není totéž co světelné roky - 1 parsek je 3,26 světelného roku.)
    
    Petr Trnka
    
  • Re: Nová planeta?
    5 odpověď odeslal(a) Anonymous v Sobotu 12.Července 2003 17:15:26
    Takže jeden příšerný překlad překladačem,nicméně smysl je patrný a jest to přímo od pramene z Nasa.gov.
    
    Hubble pomáhá potvrdit nejstarší známou planetu
    
    Dávno před naším sluncem a Zemí někdy existovat, Jupiter-dané velikosti planeta tvořila kolem připomínajícího slunce hvězda. Nyní, téměř 13 miliardový let později, NASA-ovo Hubble Space Telescope přesně měřilo masa z toho nejvzdálenější a nejstarší známé planety.
    
    Starověká planeta měla pozoruhodnou historii, protože to má zranění nahoru v nepravděpodobný, hrubé sousedství. To obíhá zvláštní pár vyhořených hvězd v přecpaném jádru kuličkový hvězdokupa.
    
    Nové Hubble nálezy zavřou dekádu spekulování a debaty pokud se týče pravdy povaha tohoto starověku, který bere století ke kompletní každé oběžné dráze. Planeta je 2.5 krát masa Jupiter. Jeho velmi existence poskytne mučit usvědčující materiál první planeta je vytvořená rapidně, uvnitř miliardových let z jaderného výbuchu, vedení astronomů zakončí planetu může být velmi oplývající vesmírem.
    
    Planeta leží blízko jádra ze starověký kuličkový hvězdokupa M4, lokalizovaný 5,600 světelný rok pryč v létě souhvězdí Scorpius. Kulová hvězdokupa mít nedostatek těžkých elementů, protože oni tvořili tak začátkem vesmíru které těžší elementy nebyl uvařit v hojnosti v nukleárních pecích hvězd. Někteří astronomové mají proto argumentovat kulová hvězdokupa nemoct obsahovat planety. Tento závěr byl vzpružený v roce 1999 kdy Hubble selhal v najít zavřít-obíhání "horkého Jupiter"-typu planety kolem hvězd z kulového hvězdokupa 47 Tucanae. Nyní, zdá se astronomové jen se dívali na nesprávném místě, a plyn-obrovský svět, obíhání ve větší vzdálenosti od jejich hvězd, mohlo by být obyčejný v kulová hvězdokupa.
    
    "naše Hubble měření nabízí mučit důkaz která planeta formace procesy jsou docela robustní a účinný v použít malého množství těžkých elementů. V důsledku toho že planeta formace se stala velmi začátkem vesmíru," řekl Steinn Sigurdsson Pensylvánie státní universita, státní univerzita.
    
    "to je hrozné povzbuzující ta planeta jsou pravděpodobně oplývající kuličkový hvězdokupa," říká Harvey Richer z univerzity Britské Kolumbie (UBC), Vancouver, Kanada. On zakládá tento závěr na skutkovém stavu planeta byla nekrytá v takovém nepravděpodobném místě: obíhání dvou chycených hvězd, helium bílý trpaslík a rapidně předení neutronu hvězda, blízko přecpaného jádra kulová hvězdokupa. V takovém místě, křehké planetární systémy mají sklon být opilý odděleně kvůli gravitační působit společně sousední hvězdy.
    
  • Re: Nová planeta?
    6 odpověď odeslal(a) Anonymous v Sobotu 12.Července 2003 17:25:39
    
  • Re: Nová planeta?
    7 odpověď odeslal(a) Anonymous v Sobotu 12.Července 2003 17:27:30
    
  • Re: Nová planeta?
    8 odpověď odeslal(a) Elatus v Sobotu 12.Července 2003 20:04:10
    Ano,ta "kuličkový hvězdokupa" je opravdu strašný!
  • Re: Nová planeta?
    9 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Sobotu 12.Července 2003 22:45:08
    V prvé řadě se musím omluvit za nepozornost - ty vzdálenosti kulových hvězdokup ve Štíru nejsou tak hrozné, jak jsem odpoledne uváděl. Omylem jsem se v katalogu podíval do vedlejšího sloupečku. Průměrná vzdálenost všech devíti je něco přes 30.000 světelných let (LY), nejvzdálenější je od nás asi 72.000 LY, a nejbližší je právě ta M4 (jinak také NGC 6121), u té mám v katalogu vzdálenost 2.000 parseků čili 6.520 LY, což od toho uváděného údaje už zase není až tak daleko.
    
    Ten "překlad" je opravdu lahůdkový! Není náhodou dělaný programem PC Translator? Taky jsem ho kdysi měl, ale když jsem viděl, jaké příšernosti z něj lezou a jak je "použitelný", tak jsem ho smazal. Asi by bylo bývalo lepší, kdybyste to sem překopíroval rovnou v originále. No ale k věci: těleso 2,5 krát hmotnější než Jupiter je v podstatě "nedonošená" hvězda, tam moc těžších prvků než vodík být nemusí, on jich v sobě konec konců moc nemá ani náš Jupiter. A jak už nahoře napsal Jirka Nitsche, takových obřích exoplanet - polohvězd už byla objevena celá řada. Výjimečné je tady pouze to, že tahle se nachází uvnitř kulové hvězdokupy, nicméně když se nad tím člověk trochu zamyslí, musí si říci - a proč ne? A že taková sestava bude velmi nestabilní (viz poslední odstavec - "V takovém místě, křehké planetární systémy mají sklon být opilý odděleně kvůli gravitační působit společně sousední hvězdy" - panebože...), to je sice pravda, ale vyplývá z toho jediné: že máme prostě kliku, že jsme ji zachytili. Před tisíci lety nemusela existovat, a za tisíc let už nemusí existovat zase. Tedy ne že by neexistovala ta tělesa, ale nebudou už pohromadě.
    
    Petr Trnka
    
  • Re: Nová planeta?
    10 odpověď odeslal(a) Anonymous v Neděli 13.Července 2003 08:24:34
    Ano je to PC translator,a ona opilá věta zní "In such a place, fragile planetary systems tend to be ripped apart due to gravitational interactions with neighboring stars."
    Je mi trochu líto,že v těhle kulových hvězdokupách tedy život asi vzniknout nemohl ale jak se i tam píše je potěšující, že už tam vznikaly planety, tudíž o něco později už to mohl být systém stabilnější a možná už život vzniknout mohl.Vlastně i kdyby mohl vzniknout až teď, je ve Vesmíru tolik hvězd podobných Slunci,že se snad někde muselo povést to samé co u našeho Slunce.
    Nebo jsme skutečně opuštěni a sami?Bez nějakých "zelených" případně tedy ploskolebých atd. "bratříčků"?A kdy jindy by se mohli objevit než za Urana v Rybách a Neptuna ve Vodnáři a Pluta ve Střelci,že?
    A taky mě napadá,zdalipak se může "povést" aby všechny planety "stály" na prvním stupni Berana,byl by to hezký počátek velkého třesku nebo tedy spíše až počátku života tady.Asi se to "povést" nemůže?
    
  • Re: Nová planeta?
    11 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Neděli 13.Července 2003 10:45:43
    No to je pěkné! Proč ten Translator překládá výraz "to be ripped apart" jako "být opilý", když to znamená "být roztrhán" nebo "být rozbit", to nevím. Ale o "kvalitě" toho programu to svědčí skutečně nadmíru!
    
    S tím životem ve vesmíru budete mít asi pravdu, jeho existence je velmi pravděpodobná (výskyt složitých organických molekul v mlhovinách, antropický princip atd.), důkaz ovšem zatím nemáme žádný. (Fantasmagorie různých Sitchinů, Hessemannů, Dänikenů atd. samozřejmě za žádný důkaz považovat nelze.) A jestli se nám vůbec někdy podaří nějaký život ve vesmíru objevit nebo s ním navázat kontakt, to suď bůh. Z mnoha důvodů jsem k tomu dosti skeptický.
    
    Nahromadění všech planet na jednom jediném stupni zodiaku je prakticky vyloučeno.
    
    Petr Trnka
    
  • Re: Nová planeta?
    12 odpověď odeslal(a) Anonymous v Neděli 13.Července 2003 11:09:57
    Pane Trnka, děkuji za vysvětlení.Když už jsme u té astronomie,nedaří se mi pochopit jednu věc:jestliže k nám letí světlo nějakých 6 000 a i tedy 30-60 000 let vidíme tedy něco co už dávno není, respektive možná je, ale už někde jinde a vypadá též už úplně jinak.Je to tedy vlastně taková iluse, mája, a skutečnost vlastně nemáme šanci spatřit.(Zato můžeme dokonale poznat minulost).
    A pak ještě jedna věc:na Zemi dopadá jednak přímé sluneční světlo,jednak dopadá zpět světlo odražené od planet(předpokládám).Tohle světlo ale bude dopadat fázovitě,nejdříve dopadne to od těch bližších pak vzdálenějších,poslední od Pluta(tam je to myslím 8 hodin?).Čili se vlastně jaksi to jednotlivé (sluneční) světlo rozloží do jakéhosi spektra.
    Když uvážíme, že Slunce vysílá kromě těchto elektromagnetických částic ještě jiné, zdá se mi, že když už né přímo v tom světle(už to se mi zdá být možné)tak v tomhle by mohlo být jakési vysvětlení astrologie(?).Je to zcestné?
    Ale to odražené světlo bychom přece měli také nějak vnímat, podobně jako vnímáme světlo Měsíce(?)(Nemyslím přímo záři ale to vlnění).
  • Re: Nová planeta?
    13 odpověď odeslal(a) Zvídavý v Neděli 13.Července 2003 11:29:14
    Nedávno jsem v novinách četl, že poslední odhad stáří vesmíru je 13 miliard let a tady se píše o planetě staré 13 miliard let. Je možné, že by "inkubační doba" planety mohla být tak krátká?
    Před časem jsem narazil na alternativní teorii vzniku vesmíru (Dr. La Violette - Velký třesk překonán), která mimo jiné považuje vesmír za mnohem starší (asi 20 miliard let). Podle dotyčného autora dává tato teorie výsledky, které lépe odpovídají měřením. Je to docela zajímavé, jenom jako laik nedokážu posoudit, jestli v tom přeci jen není nějaký zádrhel.
  • Re: Nová planeta?
    14 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Neděli 13.Července 2003 15:03:07
    Ad odp. č. 12 (to Anonymous):
    To je pouze otázka měřítka. Z hlediska vývoje vesmíru je nějakých 60.000 let pouhý nepatrný zlomeček času, za který se toho většinou moc nestane. To jenom pro nás prťavé lidičky to je doba poněkud nepředstavitelná. Něco jiného to ovšem je v případě například kvasarů nebo vzdálených kup galaxií, od kterých k nám světlo letí třeba 12 miliard let, tam doopravdy vidíme do dávné minulosti, a ty kvasary ani galaxie skutečně dneska už vůbec nemusí existovat. No a v naší sluneční soustavě, tam už to hraje praktickou roli jenom při spojení se vzdálenými kosmickými sondami, jinak ne. Od Pluta k nám dneska letí světlo něco přes 4 hodiny, takže kdybyste ho dalekohledem pozorovala, skutečně uvidíte, jak vypadal před těmi čtyřmi hodinami. Pro účely astrologie je to ale úplně fuk - nás zajímá pouze jeho poloha v zodiaku, a za ty čtyři hodiny se dneska Pluto posune pouze o 13 úhlových vteřin, což nehraje žádnou roli. No a pokud se týká vysvětlení astrologie, tak to v záření jakékoliv povahy raději nehledejte. Astrologie je založena na úplně jiných principech (analogie, synchronicita atd.).
    
    Ad odp. č. 13 (to Mr. Zvídavý):
    Zkuste se na tomhle Fóru vrátit k otázce č. 1517 "Vznik vesmíru", tam jsem přepsal zprávu o výsledcích pozorování družice WMAP. O té práci P.A.La Violetta sice vím, tu jeho knihu jsem však nečetl, jeho teorii proto neznám, nicméně jisté je, že teorie Big Bangu ani zdaleka překonána nebyla. Právě výsledky pozorování družice WMAP opět významným způsobem potvrzují její platnost. U takových alternativních teorií občas bývá problém v tom, že jejich autoři si nedávají příliš velkou práci, aby pro ně snesli přesvědčivé argumenty. Většinou to bývají pouze teoretické hrátky. A co se týká "inkubační doby" té planety v M4 - pokud je to skutečně jenom jakási nedodělaná hvězda (což je podle mého názoru velmi pravděpodobné), vznikla prostě ve stejné době jako ty ostatní svítící hvězdy, a od té doby se tam mezi nimi potlouká. A je docela možné, že tam ani zdaleka nebude sama. Ostatně jak vyplývá právě z pozorování družice WMAP, první hvězdy vznikaly už asi 200 miliónů let po Big Bangu, a takovýhle trpaslíků mezi nimi mohla být spousta.
    
    Petr Trnka