Rudhyar – Pátý dům horoskopu

To co bylo ve čtvrtém domu asimilováno, stabilizováno, integrováno nebo vystavěno produkuje potenciál energie. Sílu, která je dostupná k užití. Na biologické úrovni to není pouze energie potřebná pro mezibuněčnou výměnu a přizpůsobení se těla změnám teploty, vlhkosti nebo magnetismu, nacházejícího se ve fyzickém prostředí, ale také nervová a svalová energie, vyžadující přijímání potravy, setkávající se s překážkami a nepřátelstvím a uspokojováním základních psychologických potřeb, například potřebou druhu reprodukovat se pářením. U mentálně a emocionálně vyvinutého jedince je osobní síla k dispozici v menším nebo větším rozsahu pro sebevyjádření z hlediska společenských a kulturních hodnot.

 

Kreativita se vztahuje k pátému domu protože tvořit, v lidském smyslu, znamená vtisknout jedincovu společenství některé rysy jeho vlastní osobnosti. To znamená zanechat svůj otisk v jeho společenství, nebo v lidstvu obecně. To může být evidentně prováděno různými způsoby. Biologickým způsobem je dát dítěti život a pomoci mu stát se osobou společensko-kulturní důležitosti. Produkce umění a literatury, zakládání kulturních institucí, vymýšlení a objevování velkých vynálezů, které ovlivňují způsob života lidí a vedou jedincův národ k význačnému úspěchu – všechny tyto aktivity ztělesňuje a uvádí v život schopnost tvůrce, vynálezce nebo vůdce.

 

Nicméně v některých případech, ztělesňovaná schopnost a projektovaná vize vzniká v říši, která je skutečně nadosobní. Osoba se stává zprostředkovatelem nějakého velkého kolektivního nebo planetárního a vývojového záměru, působí jako průsvitná a perfektně tvarovaná čočka, kterou je světlo kondenzováno a přiváděno k zaměření. Tato činnost – tvůrčí práce a její výsledky – je nepochybně podmíněna přirozeností a temperamentem jedince, v podstatě dokonce spíše určena faktory, které přesahují osobní sklony a dokonce možná osobní touhy a pokusy kontrolovat tvůrčí proces nebo ho zaměřit k vědomě formulovanému konci.

 

Nicméně, měli bychom si uvědomit, že když jedinec vykonává práci společenské důležitosti z hlediska své profese a pod tlakem kolektivní potřeby a když tato práce má vědomou nebo nevědomou podporu společenských institucí, obchodních firem nebo celého společenství, pak se toto provádění – i když se může zdát tvůrčí – vztahuje zrovna tak nebo ještě víc k jedenáctému domu jako k pátému. V pátém domu teoreticky jedinec jedná striktně jak jen je to možné jako individualita. Netýkají se ho kolektivní, společenské výsledky, nebo pokud ano, potom to je především do té míry, do jaké mu tyto výsledky přinesou věhlas, prestiž a ego-uspokojení. V pátém domu se osoba pokouší pozvednout svou vlastní přirozenost. Více ho zajímá být „originální“ než být původcem. Ať už to je nebo není vědomě akceptované, otázka která se nachází v pozadí skutků zní : „Co z toho můžu dostat? Jak mi toto jednání umožní cítit se lépe, naplněněji, šťastněji, významněji?“ To se týká národů stejně jako individuálních osob, čehož příkladem může být náš americký přístup k mezinárodním záležitostem.

 

Pátý dům je tradičně uvažován jako část nativity vztahující se k milostným záležitostem, zatímco sedmý dům se vztahuje k manželství a to proto že, alespoň ve staré společnosti, milostné záležitosti měly být pouze uvolněním emocionálně-sexuálních napětí anebo osobních frustrací a nespokojenosti, nebo často pouhou hrou nebo zábavou nebo stykem určovaným osobním přáním. Na druhé straně manželství nebo stabilní obchodní partnerství naznačovalo trvalé spojení osob které si představovaly tento svazek jako prostředek k vytvoření biologických, společenských nebo kulturních výsledků – výsledků, které byly považovány za funkční z hlediska celého společenství. Manželství až donedávna neznamenalo svobodné spojení dvou nezávislých jedinců hledajících v tomto spojení způsob většího osobního naplnění v lásce, protože manželství bylo nejčastěji dohodnuto podle třídy a finančního postavení za účelem udržet lidské pokolení a hodnoty jednotlivé kultury a náboženství prostřednictvím plození dětí náležitě vychovaných k provádění těchto funkcí – bod, který je dnes velmi často nepochopený nebo prakticky zapomenutý.

 

Pátý dům je oblastí zkušeností, které jsou v podstatě výsledkem emocí a měli bychom být opatrní v rozlišování emocí a pocitů. Pocity jsou zakoušeny ve čtvrtém domu protože vytváří spontánní reakce celého organismu na životní situaci, ať už na čistě biologické a instinktivní nebo na psychologické a individuální úrovni. Může to být vnitřní situace – například když pociťujeme bolest v některé části svého těla protože orgán byl poraněn – nebo vnější situace způsobená setkáním s jinou osobou. Cítění je holistický proces zahrnující organický stav vědomí, nebo alespoň neúplného vědomí. Tento stav hledá vyjádření a proces vyjadřování je nejen emoce – výchozí bod – na psychologické úrovni, ale také nějaký typ svalové nebo chemické reakce na fyzické úrovni. Detektor lži a podobné nástroje měly přesvědčivě ukázat, že všechny emoce – ať už strach, láska, deprese, štěstí nebo hněv – jsou synchronní s organickými změnami a svalovými pohyby, i když mohou být nepatrné a nevědomé. Takové reakce na konfrontace nebo vnitřní události – vytváření konkrétních představ v meditaci může být jednou z nich – by měly být považovány za zkušenosti pátého domu.

 

Pátý dům byl spojován s „hazardní hrou“ v jakékoliv podobě, od zahrávání si s láskou až po přijímání rizik v propagování uměleckých a finančních podniků. Taková asociace je oprávněná vždycky, když hazardní hráč striktně následuje svá tušení nebo představivost, nebo podléhá tlaku vnitřní frustrace nebo komplexu. Ale když je přijmutí rizika projednáno se společníkem a založeno na rozumovém zhodnocení společenských a obchodních procesů, potom by se mělo vztahovat k osmému nebo v některých případech k jedenáctému domu.

 

Tradičně se o pátém domu mluví také jako o domu vztahujícím se k plodnosti a výchově, alespoň v její ranější fázi. Příčina tohoto je ta, že většina rodičů má sklon považovat svoje děti za projekce a pokračování svých vlastních osobností, často od svých dětí očekávají, že budou tím v čem sami neuspěli. Mohou se snažit dát jim příležitosti, které ve svém vlastním mládí neměli, nebo promítat na ně své vlastní touhy a ambice, možná tak, že mohou mít nepřímo požitek z jejich úspěchu a dokonce jejich lásek. Rodiče mohou také cítit, že je jejich povinností více nebo méně násilně propůjčovat svým dětem kulturu a způsoby, které sami přijali od svých vlastních rodičů.

 

Výchova se takto stává procesem vštěpujícím hypoteticky nedotčené mysli a cítící přirozenosti dítěte kolektivní soubor společensko-kulturních pravidel a vzorů reakcí. Pokud je výchovný proces chápán tímto způsobem, tak zaujímá pouze minimální vědomí individuality dítěte a jedinečnosti bytí a osudu. Toto, více než cokoliv jiného, je tím co plodí dnešní revoltu mladých. Tato revolta je částečně výsledkem skutečnosti, že mnoho rodičů již není přesvědčeno o tom, že jejich kulturní a nábožensko-etickou tradici stojí za to předat dál, nebo že měnící se okolnosti života v našem technologickém věku to činí nemožným. Je to také výsledek velkého nárůstu mnoha druhů vnějších podnětů – TV dramat a zpravodajství, rodičovských výstupů doma, ustavičných změn prostředí atd., – které vytvářejí předčasný smyslový a rozumový vývoj a zanechávají citovou přirozenost bez opory a příkladů integrovaného a plného skupinového života.

 

Na biologické úrovni, dokonce i v naší chaotické společnosti se může pátý dům týkat jedincova potomstva. Nicméně, dnes se začínají dělat stále více pokusy s emotivním sebevyjádřením a kreativitou mužů a žen, kteří se potřebují „odreagovat“ během toho co se účastní jednotvárných a automatických aktivit, a kteří musí nalézt nějaký typ výpusti pro své frustrace a neurotická nutkání. Přesto je tento dům také oblastí zkušeností, které se vztahují k opravdu tvořivým aktivitám velkých umělců a fascinujícím vystoupením hudebníků, herců a filmových hvězd.

 

Každý dům nativity se vztahuje k nějaké velké zkoušce, protože každá kategorie základní zkušenosti nutí rozvíjejícího se jedince postavit se sám sobě novým způsobem a zacházet s jednotlivými druhy problémů. Znamení na hrotu domu a povaha planet, které se mohou nacházet v tomto domu by měly dát studujícímu astrologie klíče k tomu jak může, on nebo ona, nejlepším způsobem řešit tyto problémy. Žádná planeta nemůže být dána do vztahu s indikacemi, které jsou samy o sobě negativní, protože se všechny vztahují k typu energie, který je v podstatě cenný, i když ho člověk má na svém současném stupni evoluce sklon, v mnoha případech, užívat nedostatečně, nebo tak, že vytváří očišťující a možná rozkladné účinky.

 

Zkoušku spojovanou se zkušenostmi prvního domu můžeme popsat jako izolaci, to znamená, vynoření se specifického jedince z masy. Ve druhém domu je zkouškou vlastnictví. Ve třetím domu je zkouškou myšlení, tedy, jak získat vědomý a inteligentní přístup k výzvám prostředí. Čtvrtý dům je zkouškou stability. Velká zkouška pátého domu vyžaduje schopnost vyjádřit jedincovu nejniternější přirozenost z hlediska čistoty motivu a její užívání „ryzím“ způsobem a prostředky dostupnými k uvolnění jedincových energií.

 

Slova ryzí a ryzost byla bohužel používána nesprávným způsobem. Být ryzí znamená být výhradně tím, čím osoba je jako specifický jedinec z hlediska svého vlastního osudu. Čistá voda je voda, která neobsahuje žádné sedimenty nebo cizorodé chemické substance, je čistou H2O. Ryzí jednání je takové, které vyjadřuje esenciální charakter nebo přirozenost jednajícího. Být ryzí znamená zcela a výlučně plnit dharmu – Bhagavadgíta dodává „s žádným osobním zájmem o profit z jednání“, protože takový zájem indikuje zapojení ega, kterým činná vůle působí na jednajícího.

 

Každý čin naznačuje uvolnění a vědomé nebo nevědomé užití síly. Energie tryská z jednajícího. Ryzí čin je takový, který užívá energii podle jejího skutečného charakteru a rytmu. Například, na striktně biologické úrovni, přirozeností a funkcí sexuální energie, je v podstatě plození dětí které budou zvěčňovat lidské pokolení. Výsledek plození – dítě a jeho potřeby – nakonec vyžaduje vynaložení obrovské energie a práce ze strany jeho rodičů. Mužský a ženský organismus při kopulaci fungují jako nosiči spermatu a vajíčka – je to jejich přirozená sexuální funkce. Jednají tedy jako služebníci života, a život reaguje na jejich oddanost, i když může být nevědomá, jejich vyzdvižením v životodárných biorytmech, který je smyslem orgasmu. Moment exaltace se zdá být nádherným, a proto ho lidské bytosti chtějí opakovat. Ale opakovat ho v podmínkách které předem vylučují rozmnožovací cíl je, na biologické úrovni, ošizením života, proto náboženské instituce, jako římsko-katolická církev, které považují biologické faktory za nezbytné základy pro hlavní obřady a obecné lidské hodnoty – ať už připustily nebo nepřipustily tuto skutečnost – se staví proti antikoncepčním praktikám.

 

Nicméně, člověk nefunguje pouze na biologické úrovni, na které slouží lidskému druhu, ani neoperuje pouze na společensko-kulturní úrovni, na které je nositelem jejích hodnot a tradice. Člověk se může stát skutečně individualizovaným, když se jeho bezprostředním cílem stane naplnění sebe sama jako úplné bytosti. Sex na této úrovni získává zcela jiný význam, protože se týká především schopnosti dvou osob najít navzájem to co potřebují – to znamená, to co individuálně postrádají – pro osobní naplnění a tvůrčí spokojenost. Vzájemné proniknutí jejich biopsychických energií může intenzivně pomoci dosáhnout každému z partnerů zdravější přístup k existenci a společenským kontaktům nebo problémům. Toto je potom psychologickou a sekundárně společenskou hodnotou sexu. Taková hodnota je popřena jestliže sexuální akt nezahrnuje nic víc než sebe-uspokojení a pouhé uvolnění energií žláz nebo naplnění nějakého egocentrického osobního nebo společenského cíle. Akt potom ztrácí svou ryzost. Znehodnocuje se.

 

Pro osobu, pro kterou jsou okultní energie nebo jemné bio-psychické síly skutečnými a významotvornými faktory v jejich potenciálním rozvoji, může mít ryzost ve vztahu k sexuálním aktům dosud jiný význam. Může v sexuálním aktu vidět proces sladění a možná identifikace s velkými polaritami kosmické existence – jinem a jangem čínské filosofie, Šivou a Šakti indické tantry. Jestliže je tento okultní a mystický přístup upřímně následován, potom by jakékoliv osobní a egocentrické pohnutí a myšlenka během rituálního aktu vytvářely nečistotu. V tomto přístupu ztrácí osobní charakteristiky partnerů všechny významy: co hraje roli je schopnost partnerů vyhnout se vnesení osobních žádostivostí nebo nevědomých nutkání do aktu. Pro západního muže nebo ženu je velmi neobvyklé být schopen pojmout a zakoušet sex tímto způsobem, ale může být že někteří mladí jedinci se dnes snaží neobratně a intuitivně dosáhnout takové úrovně sexuální zkušenosti.

 

Všechno co jsem řekl v předcházejících odstavcích o sexuální zkušenosti může být stejně dobře použito při interpretaci jakéhokoliv činu. Středověký křesťanský ideál konávání jakéhokoliv činu, dokonce i nejběžnějšího, jakoby za přítomnosti Boha, je jiným vyjádřením stejné věci. Jakýkoliv čin může být vykonán z pouhé biologické nutnosti, nebo může být vykonán z hlediska požadavků, vášní, frustrací nebo rozpoložení osobního ega. Na vyšší úrovni může být provedení naprosto oddané Bohu, nebo, – což je v podstatě tou samou věcí, – může být tak otevřené a naladěné na velké kosmické rytmy, že představitel skutečně zakouší sám sebe jako zprostředkovatele kosmických sil, jako jednotlivé vlákno v božské tapiserii vesmíru.

 

zdroj: DANE RUDHYAR: THE ASTROLOGICKAL HOUSES – The Spectrum of Individual Experience, vydalo v roce 1972 nakladatelství DOUBLEDAY, Garden City, New York

 

pracovní překlad Jiří Markes

 

VYTVOŘENO VE SPOLUPRÁCI S

ASTROLOGICKOU ŠKOLOU PRO STATEČNÉ

PAVLA TURNOVSKÝHO & MARTINY LUKÁŠKOVÉ

 

Pavel.Turnovsky@gmail.com – astrologMarLuk@seznam.cz

 

www.rezonance.cz - www.transformotor.czwww.astropsycholog.cz

 

 

Comments are closed.

Archiv
Kalendář
Červenec 2017
Po Út St Čt So Ne
« Čec    
 12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31