<= Index
<= Zpět
(?)
www.astrolozka.cz (link)
Obsah
Předchozí
285
286
287
288
289
290
291
292
293
294
295
296
297
298
299
300
301
302
303
304
305
Další
-
Ještě uzly.
1187 otázku odeslal(a) lajka v Pátek 2.Srpna 2002 12:41:17
Po katastrofickém "ántréé" už polepšená Lajka.
Mohla bych poprosit o výklad uzlů na ose AS-DS?
Dračí hlava je na DS.
A mohla bych též požádat někoho od karmické astrologie o tentýž výklad?
Naprosto laicky a zřejmě nesprávně si to vykládám asi tak, že se příliš nerozptyluji a mířím ke svému karmickému úkolu (pěkně spořádaně a jak se sluší,již v tomto životě)?
Bude to asi trochu jinak.
-
Re: Ještě uzly.
1 odpověď odeslal(a) Michal v Pátek 2.Srpna 2002 13:17:30
Milá Lajko, odborný výklad by mě také zajímal, protože mám podobnou konstelaci, ale opačně: AC konjunkce Dračí hlava.
Já spoustu věcí ve svém životě cítím osudově a mám pocit, že své svobodná vůle je tak trochu o ničem, protože člověk je determinovaný "věcmi" ze svého nitra, které chápe jen málo a jeho vědomí je loďka kdesi uprostřed oceánu. Minulé životy by logicky vysvětlovaly osud a karmu.
Možná by definice konjunkce AC/Dr.hlava mohla znít: člověk na svých prvních krocích potkává svůj osud a pokud někam nově vykročí má pocit,že je to nezbytné a karmické. Že je to jeho úkol.
Také to může být krok směrem od zkušenosti z partnerstvím, které sklízím v současném životě směrem k samostatné a nezávislé existeni, kterou je mým úkolem rozvíjet nyní. U Tebe by to bylo naopak.
Opačně zaz konjunkce AC/Dračí ocas dle mého logického úsudku může znamenat, že často potkáváš výsledky svého minulého osudu a tvůj osud ( a poslání) současného života může spočívat v oblasti partnerství (DC/Dračí hlava).
-
Re: Ještě uzly.
2 odpověď odeslal(a) Honza B. v Pátek 2.Srpna 2002 15:20:14
Projevili jste přání obecného výkladu, který je sice nedokonalý už tím, že je obecný, nicméně v knihách se vyskytuje právě v této surové podobě. Mohu nabídnout svůj amatérský překlad z knihy Dorothée Koechlin de Bizemont: Karma-Astrologie. Nicméně i mě samému (a tím spíše opravdickému transpersonálnímu astrologovi) to připadá jako poněkud „babská astrologie“, co píše paní Dorothée doslova, to je podle mě třeba chápat spíše symbolicky:
Dračí hlava v 1. domě
Leží-li osa měsíčních uzlů blízko horizontu (na ose ascendent - descendent), měl člověk při narození potíže s dýcháním. To proto, že se obával zvolené inkarnace, neboť před sebou jasně viděl zkoušky a obtíže. Život je pro něj zvlášť obtížný, znamená neustávající boj. V minulé inkarnaci byl nositel horoskopu velmi pasívní, nedostávalo se mu odvahy; dopustil svou závislost na lidech, kteří jej využívali a zneužívali. Ve svém přání zalíbit se a být milován dělal všechno, aby se druhým lidem zavděčil; v tomto životě se musí od tohoto sklonu osvobodit a usilovat o vlastní autonomii. Pomáhat druhým pro něj bylo prostředkem, jak unikat před sebou samým. (Společnost jej v tom ostatně povzbuzovala; křesťanské náboženství neustále zdůrazňuje povinnosti vůči druhým a často zanedbává péči o podstatné povinnosti věřících k sobě samým.) Mínění o sobě samém přenechával jen pohledu druhých. Nyní musí upevňovat svou schopnost usuzování a nezávislost. Dlouho trpěl tím, že musel jen následovat příkazy druhých. Když se v této inkarnaci stane představeným (což se dá v principu očekávat), projeví se jako lidský a plný porozumění. Bude se nyní vyhýbat tomu, aby musel přistupovat na kompromisy, při kterých ztrácí svou důstojnost.
Mnozí lidé, kteří jsou dosud velmi blízko jižního měsíčního uzlu, potřebují sice manželství, bojí se však, že by je partner mohl připravit o jejich svobodu. Jiní, kteří se již posunuli k severnímu měsíčnímu uzlu a objevili svou autonomii, shledávají, že trocha něžnosti je příliš draze zaplacena ztrátou svobody a neváží se. Příklad pro tuto konstelaci je Martin Luther King: jeho jižní měsíční uzel v sedmém domě a ve Štíru ukazuje, že ve svém minulém životě mnoho trpěl a byl závislý na mocných lidech; rozhodl se proto ve svém dalším pozemském životě bojovat za svobodu.
Pozn. JB: Tuto konstelaci měl také např. C.G.Jung
Dračí hlava v 7. domě
Zde platí totéž co pro opačnou osu měsíčních uzlů: narození nositele horoskopu proběhlo jen s obtížemi. Svou osobnost formoval v minulém životě jako vyslovený individualista. Vyvinul především tzv. mužské vlastnosti: odvahu, statečnost, dobyvatelského ducha, radost z trénovaného těla a z fyzické námahy. Mohl být např. vojákem stráže, pionýrem nebo odvážným partyzánem. Naučil se se probít; nyní se však musí krotit a civilizovat.
V jeho životě budou dva bolestné karmické body: manželství a obchodní, kulturní nebo sociální společenství. Bude se v každé situaci snažit mít věci ve svých rukou a nenechat se porazit. Je sice ochoten se pro druhé obětovat, avšak jen tehdy, když to bude slavné, grandiózní a opravdové divadlo. Líbí se mu nosit mučednickou korunu přede všemi zraky. Avšak manželství a společenský život vyžadují neviditelné, všední malé oběti, především partnerství a blízký společný život. Tomuto velkému herci bude zatěžko, když se mu bude zdát, že je připraven o svou slávu. Je-li ještě příliš blízko jižnímu uzlu, vůbec se neožení nebo bude jeho manželství nešťastné. Přesto však jeho životní radost bude vyzařovat na lidi, s nimiž se setká. Tento oheň se nedá nikam uvěznit. Bude mít potíže se svým egoismem, svou impulzivitou a svou agresivitou, které se k němu často budou vracet jako bumerang. Je příliš nezávislý a příliš citlivý na svou svobodu než aby byl někomu nebo něčemu věrný, a tak se musí učit se vázat a v tomto svazku prokázat vytrvalost. Dosud byl věrný jen sám sobě.
Lekce, kterou si zvolil pro tento život, spočívá v tom, učit se trpělivosti a respektu ke druhým – věci, které pro něj dosud byly těžké.
Severní uzel v sedmém domě musí nechat společenství podílet se na jeho síle, velké vitalitě, odvaze a optimismu. Není-li jeho velkorysost zatížena ješitností, stal-li se skutečně nesobeckým, mohou se mu druzí bez obav svěřit. Tím jeho často příliš prudký ohňostroj bude moci začít hřát a stane se lidštějším. Bude moci postupně odložit svou povznesenost a nadřazenost. Jeho životní i obchodní partneři jsou lidé, které zná již staletí. Zvolil se je záměrně, aby se naučil své karmické lekci.
Tuto osu měsíčních uzlů nacházíme u Ludwiga van Beethovena a Winstona Churchila. (U posledního vidíme jižní měsíční uzel v prvním domě, který dává umění bojovat, tím spíše, že severní uzel je v Beranu.)
Pozn. JB: ve své databázi mám dva lidi s touto konstelací, oba jsou psychoterapeuti.
Zdraví Honza B.
-
Re: Ještě uzly.
3 odpověď odeslal(a) lajka v Pátek 2.Srpna 2002 19:24:56
Moc děkuji panu Michalovi a hlavně panu Honzovi B.Jazyky téměř neovládaje, je pro mne těžké získat někde informace.Mohu potvrdit, že uvedené platí, snad až na tu grandiozitu, divadlo, i když možná nepřiznáno jest(ohňostroje mám ráda),včetně jak říká Michal silného pocitu osudovosti a partnerů z minulého nebo i z více životů(ať beru jakoliv na pomoc logiku a rozum, cítím, že pravdivější je tohle než logika).Beethovena mám nejraději ze všech skladatelů a Churchila si velmi vážím v podstatě za stejné jako Beethovena -
boj s osudem,umět se postavit nad osud aby i on to musel uznat(velmi neuměle řečeno).Platí i ten psychoterapeut,
jen jsem přijetí na psychologii zrušila, protože mně tenkrát dávno připadala škola moc papírová a praxe moc postavená na psychofarmakách.Jak ta astrologie funguje!
Aby jste věděl co jsem dostala coby začátečník k rozlousknutí ve svém horoskopu, prozradím ještě,že v novolunní před narozením se AS-DS prohodily,dračí hlava se tak octla v 1.domě, na tom samém stupni a v novolunní v 7.domě nastalo centrální zatmění Slunce, jež trvalo cca 3 hod. a vyvrcholilo jak jinak jen o 45 vteřin později než mé novolunní.Velmi vhodný případ pro začátečníka.Přiznávám, že s tím nejsem schopna pohnout.Ne že bych odjakživa neměla jakési pocity ale prostě asi zatmění.No ty uzly mám vlastně už popsané, proto mi i líčení pana Michala bylo tak povědomé ale proč se do čerta museli otočit a proč na tom samém stupni(i když vlastně uvnitř to asi trochu tuším).Nebyl byste tak moc hodný a nepomohl mě s tím.
-
Re: Ještě uzly.
4 odpověď odeslal(a) lajka v Pátek 2.Srpna 2002 19:31:49
P.S.- Do čerta jak je spisovně abyste,aby ste,aby
jste - už zas fórum pobavím- to měl myslím pan Kubík.
-
Re: Ještě uzly.
5 odpověď odeslal(a) lajka v Pátek 2.Srpna 2002 19:56:09
P.S.2
Ten psychoterapeut platí tedy jen v náznaku - bože,ať dělám co dělám, zase ostuda.Neptune odstup!
-
Re: Ještě uzly.
6 odpověď odeslal(a) js v Pátek 2.Srpna 2002 21:56:36
Lajko, myslim si ze uz hrejete a jste uz lidska.
js
-
Re: Ještě uzly.
7 odpověď odeslal(a) Michal v Pondělí 5.Srpna 2002 12:59:05
Děkuji Honzovi B. za výbornou citaci. Sedla. Pokud ale mám AC konjunkce Dračí hlava ve Vahách a opak v Beranu, tak se asi situace komplikuje a platí současně asi obě varianty (teoreticky). Prakticky odpovídá AC konjunkce Dračí hlava, s tím, že je pro mě problém prosadit si vlastní samostatnost a individualitu, ačkoli to presně cítím jako nutnost pro můj současný život.
-
Proč vlastně lidé chtějí vědět ?
1243 otázku odeslal(a) Jiří Nitsche v Sobotu 7.Září 2002 21:59:10
Dovolil jsem si, milý Benjamine, tuto otázku vytrhnout z diskuse v jiném tematu a zkusit na ní odpovědět.
Proč vlastně lidé chtějí vědět ?
Protože jsme ve své podstatě stejní, jako apoštol Tomáš. Nevěřící Tomáš, který uvěřil, až si sáhl. Až už opravdu věděl, pak byl schopen uvěřit.
Tedy pro současného člověka je cestou poznání nebo alespoň pro většinu z nás, na rozdíl od cesty bezvýhradné víry.
Přeju krásný den
Jiří Nitsche
P.S.
Stejně tak i náš přítel, Petr Trnka, Atlantidě uvěří, až si na ni sáhne.
-
Re: Proč vlastně lidé chtějí vědět ?
1 odpověď odeslal(a) Jiří Nitsche v Sobotu 7.Září 2002 22:10:13
Ještě bych rád upozornil na výbornou knihu, kterou nedávno vydalo nakladatelství Ivo Železný.
Jmenuje se Utajené dějiny podnebí, autor Jiří Svoboda.
-
Re: Proč vlastně lidé chtějí vědět ?
2 odpověď odeslal(a) Axmannová v Neděli 8.Září 2002 10:50:13
Jiří, zdravím Vás velmi.
„Proč vlastně lidé chtějí vědět ?“ ( proč nechtějí?, co chtějí vědět – co nechtějí?)
Domnívám se, že je to dlouho a dlouho čistě existenční záležitost. Teprve (ten) člověk, který v otázkách bytí a nebytí už zaujal svůj vědomý POSTOJ („už na něčem stojí“), může JÍT cestou poznávání (aby člověk mohl jít, musí mít „půdu pod nohama“), jinak je nesen, tažen, vlečen…(nepředstavuji si, že to platí šmahem, vždycky je tu možnost osvícení – pak ale zase záleží, jak s tím jeden naloží).
Přeju krásnou neděli. lj
-
Re: Proč vlastně lidé chtějí vědět ?
3 odpověď odeslal(a) Benjamín A. v Neděli 8.Září 2002 20:18:14
Milý pane Jiří,
1.) -rád bych upozornil, že o "bezvýhradné víře" v mých příspěvcích nebyla řeč.
2.) - pan Trnka by ovšem musel napřed vystavit předběžnou důvěru. Nabídnout svou ruku ke zkoumání skutečnosti. Aby si na tu Atlantidu popřípadě sáhl. Jinak by to nešlo.
3.) - jednalo se mi pouze a pouze o to, že tam kde není křišťálově čistá motivace , tam sotva může vzniknout něco cenného. Pouze dílčí, tedy omezené koncepce.
Ona "jednotná teorie všeho" bude tedy, podle mých předběžných úvah, nalezena tam, kde bude vystavena motivace průzračná jako voda z horské bystřiny ve vztahu k dárci všech zákonů tohoto stvoření, tedy k Bohu. Jinak nikdy.
B.A.
-
Re: Proč vlastně lidé chtějí vědět ?
4 odpověď odeslal(a) Benjamín A. v Neděli 8.Září 2002 20:22:22
Citát -Zdeňka Neubauera- z knihy "Nový Areopág"
"Novověká věda, snažící se budovat své vědění na pevných základech, domnívajíc se, že přikládá nové poznatky jako cihlu k cihle, má místo toho za sebou dějiny opakujících se "koperníkovských revolucí", tj. zhroucení všech svých učení, revizi každých dosavadních představ a budování nových teorií na zcela odlišných základech."
B.A.
-
Re: Proč vlastně lidé chtějí vědět ?
5 odpověď odeslal(a) Benjamín A. v Pondělí 9.Září 2002 19:45:30
Rád bych ještě doplnil, že Zdeněk Neubauer se jako jednomu ze svých oborů věnuje tzv. "Epistemiologii vědy" a na rozhlasové stanici Vltava svého času proběhl sled pozoruhodných diskuzí mezi ním a RNDr. J. Grygarem ( m.j. i o astrologii ).
Jinak - abych nebyl špatně pochopen. Já neodmítám možnost existence jakýchkoliv dílčích vědeckých systémů, zaměřených na některý výsek skutečnosti. Jedná se o nedokonalé lidské díla, a zajisté mohou mnohému posloužit. To co nese v sobě trvalé hodnoty ale nemůže být než jednotné a všezahrnující.
"Jednotná teorie všeho" - vědci již našli ten správný název, - teď již se jen dopracovat k správnému obsahu.
B.A.
-
Re: Proč vlastně lidé chtějí vědět ?
6 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Pondělí 9.Září 2002 21:39:48
Milý Benjamine, máte pravdu, celá věc je především o důvěře. Můj skepticismus totiž pramení právě odtud, z nedůvěry. Jenomže když od nějakého autora čtu často, popřípadě stále jenom věci, které jsou zcela evidentně vylhané, nebo přinejmenším účelově zkreslené a zdeformované, proč bych mu měl důvěřovat? Možná se zeptáte, jak vím, že ty věci jsou vylhané? To je záležitost znalostí. Já jsem se už od dětství zajímal o nejrůznější vědecké obory, ať už to byla astronomie a kosmonautika, nebo třeba oceánografie (ta mě zajímala jako aktivního dlouholetého potápěče), geologie a geofyzika (to do značné míry souviselo s astronomií), ve škole mě bavila i ta fyzika, mám technické vzdělání a praxi (30 let jsem se živil jako konstruktér), a tak dále. Netvrdím, že jsem ve všech těchto oborech fundovaný specialista, moje znalosti mi však dostačují na to, abych dokázal rozpoznat lež a nesmysl. A autorovi, který prokazatelně lže v oborech, kterým rozumím, prostě nebudu věřit nikdy, ani v oblastech, kde mu tu lež dokázat už nemohu. Jak říkáte, je to jenom otázka důvěry nebo nedůvěry. A protože o Atlantidě jsem zatím četl jenom od lidí, kteří naprosto prokazatelně lžou a káží bludy a kterým proto nevěřím ani tečku nad i, tak prostě na Atlantidu nevěřím. Toť vše. Je to prosté, milý Watsone...
A ještě se vrátím k Vaší odpovědi č. 74 v otázce č. 1226 ("Proč se Měsíc vzdaluje?"), kde jste v souvislosti s mou maličkostí napsal: "Pouze nesouhlasím s tím, že zjevně v mnoha ohledech nedokonalé vědecké koncepce vydává v podobě jakýchsi "vědeckých katechismů" za něco už konečného, definitivně platného, za úplný úhelný kámen lidského vědění." Nejsem si vědom, že bych někdy něco takového dělal. Mohl byste to upřesnit? Nějaký takový dojem možná vyplývá z toho, že tak jako snad každému je naprosto jasný a bez diskuse platící Archimedův zákon nebo Pythagorova věta, pro mě jsou stejně nezpochybnitelné a jasné některé přírodní zákony, které příliš mnoha lidem zase až tak jasné nejsou. To se týká zejména astronomie. Jsou prostě věci, které platí a budou platit stejně jako Archimedův zákon, a jsou jiné, které se stále a s každým novým poznatkem vyvíjejí. Za nějaký nezpochybnitelný katechismus jsem ale nikdy nic nevydával.
Petr Trnka
-
Re: Proč vlastně lidé chtějí vědět ?
7 odpověď odeslal(a) Jiří Nitsche v Pondělí 9.Září 2002 22:54:36
Nějaký takový dojem možná vyplývá z toho, že tak jako snad každému je naprosto jasný a bez diskuse platící Archimedův zákon nebo Pythagorova věta, pro mě jsou stejně nezpochybnitelné a jasné některé přírodní zákony, které příliš mnoha lidem zase až tak jasné nejsou. To se týká zejména astronomie. Jsou prostě věci, které platí a budou platit stejně jako Archimedův zákon ...
Promiň, Petře, že si dovoluji oponovat, ale patřím mezi lidi, kteří nepokládají ani uvedené dva zákony za nezpochybnitelné.
Kupříkladu si vůbec nejsem jist, zda Pythagorův zákon platí i na kouli či na Moebiově pásce a jestli třeba nemusí mít kapalina viskozitu větší než, aby v ní platil Archimedův zákon, o kterém nevím, zda platí i v supratekutém kapalném heliu.
No a tato skepse se dá aplikovat na všechny přírodní zákony, ty astronomické nevyjímaje.
Přeju krásný den
Jiří
-
Re: Proč vlastně lidé chtějí vědět ?
8 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Pondělí 9.Září 2002 23:30:35
No vidíš, Jirko, a už jsme u toho! Jestli Archimedův zákon platí v prostředí supratekutého hélia, to nevím, tak daleko moje znalosti fyziky nesahají, jistě by Ti na to ale dokázal odpovědět někdo, kdo takové znalosti má. Jestli Pythagorova věta platí i na Moebiově pásce, to si také netroufnu říci, to mě nikdy nenapadlo zkoumat, co však vím naprosto bezpečně je, že na kouli neplatí! To je záležitost sférické trigonometrie, a tam platí úplně jiné zákony než v rovině (tam třeba běžně existuje trojúhelník, který má všechny tři úhly pravé). A je to zase otázka znalosti! Skepse se sice dá aplikovat na ledacos, jak říkáš, ale pokud o problému něco víš, dá se do značné míry eliminovat. I když samozřejmě nikdy ne úplně, někdy je velmi oprávněná, velice však záleží na tom, o co jde.
Petr Trnka
-
Re: Proč vlastně lidé chtějí vědět ?
9 odpověď odeslal(a) Benjamín A. v Úterý 10.Září 2002 02:53:43
Nechci se mísit do slibně se rozvíjející diskuze mezi panem Trnkou a p. J. Nitsche. Jenom poznámka k názoru pana Trnky.
Omlouvám se, že jsem místy mluvil v diskuzi i za Vás, což není moc korektní, - ale tak malinko jsem Vám chtěl hodit rukavici.
Vezměme třeba tzv. skeptiky z klubu Sisyfos !
Když se podíváte na jejich názory, které veřejně prezentují ( jsou to vesměs lidé s několika vědeckými tituly ), tak zjistíte, že jsou zcela iracionální.
Oni jdou zkoumat nějakou věc, dejme tomu otázku zda astrologie je disciplína "regulérní z vědeckého hlediska", či zda je tzv. "pavěda".... A už předem, dříve než něco začnou zkoumat, prohlásí, že stejně ví, že astrologie je nesmysl. Čili že vůči ní mají emocionální předsudek, že ji nemají "v lásce", že si ani "nepřejí aby fungovala" a pod....
Copak toto je možno brát vážně jako nepodujatý postoj exaktně uvažujícího vědce vůči předmětu vědeckého zkoumání ?
Vždyť vědec, kterému jde o objektivní posouzení skutečnosti - první podmínkou pro hledání pravdy je předběžná důvěra ( anebo chcete - li zárodečná otevřenost ap. ) vůči všem možnostem jak nazírat na předmět zkoumání.
Dále by vědec měl brát ohled na onen již zmíněný "princip falsifikace", tedy vyslovenou vědeckou doktrínu zkoumat i z hlediska, za jakých podmínek platí, a za jakých již nikoliv.
Krásně bylo celé toto téma zviditelněno při sporech o tzv. "Gauqelinovy statistické výzkumy". Celé toto téma je příliš obsáhlé, než abych ho sem teď vepisoval, ale možná by to stálo za to.
Statistika mluvila jasnou řečí, výzkumy byly podle běžně uznávaných statistických metodik vědecky přezkoumány, - a většina slovutných vědců neustále jako zatvrzelí kozli mleli svou....
Zpátky k Atlantidě. Vždyť já netvrdím, že musíte hlásat existenci Atlantidy. Korektní postoj - podle mě - je říci : Já >nevím< zda Atlantida existuje či nikoliv, zatím mě jako vědecky uvažujícího člověka o její existenci nic nepřesvědčilo.
B.A.
-
Re: Proč vlastně lidé chtějí vědět ?
10 odpověď odeslal(a) Benjamín A. v Úterý 10.Září 2002 03:07:16
Zde chci dáti ještě drobnou vsuvku pro p. Tichého do Ostravy.
Vracím se zpět k tématu diskuze mezi prof. Neubauerem a RNDr. Jiřím Grygarem ( jestli se nepletu, tak je dnes také již profesorem ).
Diskuze se nevedla jenom na téma věda a meze jejího stávajícího poznání, ale i na téma : náboženské vyznání. Z. Neubauer odmítnul tvrzení J.Grygara, že je křesťanem. Přibližný citát : "To co Vy prezentujete pane Grygare, nemá s křesťanstvím mnoho společného, nazvěme to přesněji >racionální teologií<....."
B.A.
-
Re: Proč vlastně lidé chtějí vědět ?
11 odpověď odeslal(a) Jan Lev v Úterý 10.Září 2002 22:16:18
Ohladne zakonov. Pythagorov zakon plati, a je potrebne precitat aj tzv definicny obor , respektive podmienky odvodenie zakona. Podobne je to tak aj s ostatnymi zakonmy. Ak nie su satnovene podminky a hranice tak vsetko je iba blabotanie.
Su vsak aj ine suvislosti ktore vymikaju z dohladu vedeckeho skumania. Taky jednoduchy pojem ako STROM v prirode. Existuje definicia co je to strom? Tak mozeme povedat ze strom neexistuje lebo nikdo este nedokazal definovat.
Co je zivot? Co je laska? A teraz vidime ze veda nie je vsemocna. Apostaol Pavol to formuloval jednoznacne: Bozie vlasnosti su zrejme lebo su vyditelne v jeho dielach , takze odporci su bez ospravedlnovania. Na margo filozofie (ako vedy, lebo veda sa oznacovala tedy ako filozofia) poznamenal, ze uctievaju to co je vytvorene a nie toho kto to vsetko vytvoril, co z hladiska biblie je modlosluzba.
A tu cesty rozhadzaju.
-
Re: Proč vlastně lidé chtějí vědět ?
12 odpověď odeslal(a) Petr Trnka ve Středu 11.Září 2002 13:56:23
Mnoho lidí, kteří mají averzi vůči vědě, se rádo ohání několika zabedněnci ze spolku Sisyfos, popřípadě takoví lidé neustále otloukají vědě o hlavu 200 let starý případ s tím, jak pařížská Akademie odmítla meteory, a snaží se tím dokazovat, jak jsou vědci omezení a jak je věda nesmyslná. Přitom se ovšem už neříká, že to jsou pouze ojedinělé případy, a že nesrovnatelně víc je těch platných a snadno ověřitelných vědeckých poznatků. Nebo že různých nesmyslných teorií a zaslepeného odmítání všeho, co nezapadá do jejich světonázoru, se dopouští i spousta lidí tzv. duchovních (například o katolické církvi nebo jehovistech myslím není třeba příliš hovořit). Takže je to zase jenom a jenom o jednotlivých lidech nebo o jejich spolcích. On to konec konců hezky napsal už Kefer: "Prosím rozlišujte vědu a učence. Věda je pravdivá, učenec však se může mýliti."
Řada z nás starších si možná ještě vzpomene na nádherného člověka dr. Zdeňka Horského, historika, který, aby se mohl k astrologii jako k historickému fenoménu fundovaně vyjadřovat, se do ní nechal zevrubně zasvětit (zasvěcovatelem mu tenkrát byl dr. Milan Špůrek). A Horského krédo, které při všech debatách o astrologii potom vždycky uplatňoval, bylo: "Chci-li něco kritizovat, musím to napřed znát."
Ono je to zkrátka všechno o lidech, ne o vědě. Není vědec jako vědec.
Co se skepse týká, každý z nás ji asi aplikuje na něco jiného: já na Atlantidu a Nibiru, Jiří Nitsche a Benjamin Ananas na vědecké poznatky. A jsme zase u důvěry nebo nedůvěry v to či ono, a zároveň i u důvodů, PROČ tomu či onomu autorovi každý z nás věří nebo nevěří. Čili celý problém se neustále vrací k témuž základu - k důvěryhodnosti nebo k nedůvěryhodnosti těch či oněch informací a těch či oněch autorů. A o nic jiného tu v podstatě nejde.
Petr Trnka
-
Re: Proč vlastně lidé chtějí vědět ?
13 odpověď odeslal(a) Jiří Nitsche ve Středu 11.Září 2002 14:48:36
A Horského krédo, které při všech debatách o astrologii potom vždycky uplatňoval, bylo: "Chci-li něco kritizovat, musím to napřed znát."
Milý Petře, naprosto s Tebou, a s panem Horským, souhlasím.
Jenom dodávám, že svým kritickým pohledem se snažím poměřovat všechny informace, kterých se mi dostává.
A tedy i ony tzv. vědecké poznatky a na druhé straně beru velmi s rezervou i tzv. zaručené zprávy třeba o Atlantidě.
Domnívám se, že mezi spoustou balastu se tu a tam objeví dobrá myšlenka a že je tedy nesprávné apriori odmítat knihy toho nebo onoho autora, protože nám občas přinese mylnou informaci a nebo
k objektivní informaci tvrdošíjně vnucuje jako jediné správné svoje vysvětlení, se kterým nemusím souhlasit.
Nepokládám to za skepsi a nechci diskutovat o důvěryhodnosti těch či oněch autorů. To nikam nevede.
Jsem přesvědčen, že si dokážeme v otevřené diskusi postupně vyjasnit leccos, co nám třeba dnes připadá naprosto nesmyslné.
Přeju krásný den
Jiří Nitsche
-
Re: Proč vlastně lidé chtějí vědět ?
14 odpověď odeslal(a) Petr Trnka ve Středu 11.Září 2002 21:05:51
Ještě bych chtěl dodat pro Benjamina A.: lidé, kteří kritizují astrologii, jí až na velmi vzácné výjimky vůbec nerozumějí (viz pověstný Jiří Grygar a celý spolek Sisyfos), ale na druhé straně zase lidé, kteří z tzv."duchovních pozic" kritizují vědu, jí rozumějí zrovna tak málo jako Grygar astrologii. Špatně je obojí - ani vědec nemusí být neduchovní untermensch (jak hezky říká Pavel Turnovský) jenom proto, že je vědec, jak si to představují různí "duchovní fundamentalisté", ale zrovna tak ani duchovně orientovaný člověk nemusí být vědecký analfabet (jak si to o astrolozích nebo léčitelích zase myslí sisyfovci). Jak to říkával ten moudrý rabín: všechno je jinak!
Pro Jiřího Nitscheho: Říkáš, Jirko - "...je tedy nesprávné apriori odmítat knihy toho nebo onoho autora, protože nám občas přinese mylnou informaci..." To mi připomnělo knížku Liz Greeneové "Duše a vesmír". Tam je pasáž o "věku Vodnáře", se kterou hluboce nesouhlasím a kterou považuji za autorčin omyl, ale přesto jsem si autorky nepřestal vážit, protože všechno ostatní, co jsem od ní četl, je z mého hlediska naprosto špičkové. Jenomže když nějaký jiný autor ve své knize přinese jednu zajímavou informaci (jak říkáš "...mezi spoustou balastu se tu a tam objeví dobrá myšlenka..."), ale 99 % všeho ostatního jsou jenom lži a škvár, tak toho si bohužel vážit nemohu. Ona je to zkrátka taky otázka proporcí.
Petr Trnka
-
Re: Proč vlastně lidé chtějí vědět ?
15 odpověď odeslal(a) Jiří Nitsche ve Středu 11.Září 2002 23:44:52
Souhlasím opět, Petře, jenom se přimlouvám za to, nevylévat s vaničkou i dítě.
Jirka
-
Re: Proč vlastně lidé chtějí vědět ?
16 odpověď odeslal(a) Jan Lev ve Čtvrtek 12.Září 2002 14:29:59
Pre p. Trnka
Ked dokladne poznate uceni katolockej cirkvi, ucenie Jehovovych svedkov, ucenie Adventistov a ine, verte mi, ze nebudete si odvazit takto rozpravat na margo tychto sytemov. Existuje vela systemov a svet je mozne poznat na zaklade vsetkych systemov. Treba mat urcitu skromnost a uctu. Vsetko s vyvija aj tieto systemy. Zase treba rozlisovat ucenca a ucenie.
-
Re: Proč vlastně lidé chtějí vědět ?
17 odpověď odeslal(a) Jiří Nitsche ve Čtvrtek 12.Září 2002 15:28:12
Prorok Mohamed říká, že největší hřích páchají ti, kteří berou svaté písmo doslova.
-
Re: Proč vlastně lidé chtějí vědět ?
18 odpověď odeslal(a) Benjamín A. ve Čtvrtek 12.Září 2002 19:27:06
K odp. č.12 :
Jan Kefer : "Věda je pravdivá,učenec se však může mýliti".
S tímto tvrzením nemohu příliš souhlasit. Podle mě :
"Stávající pozemská věda se snaží k Pravdě přiblížit, jednou bude pravdivá. ( Stávající pozemská věda se, žel, mýlí v mnoha ohledech.)"
To nemá nic společného s předběžnou skepsí.
Podobně stávající náboženské společnosti jsou produktem určité touhy po činném Dobru, ap..
Ani jedno, ani druhé by se nemělo odsuzovat ( a to já ani nechci ! ), leč obojí má k dokonalosti daleko, to je snad zjevné.
Pan Horský : "Chci-li něco kritizovat, musím to napřed znát".
Předpokládejme, že p. Horský má na mysli konstruktivní kritiku, pak souhlasím.
Já bych ve své "terminologii" spíše uvedl :
"Chci-li něco posuzovat, musím si k tomu napřed vytvořit láskyplný >vztah< - a ten je možný pouze na základě předběžné důvěry k předmětu posouzení. "
B.A.
-
Re: Proč vlastně lidé chtějí vědět ?
19 odpověď odeslal(a) Benjamín A. ve Čtvrtek 12.Září 2002 19:39:13
Ad.odp.16 :
Ano, má li se vést dialog, který obohacuje obě strany, je vystavení úcty k partneru v diskuzi - i přes rozdílnost postojů - nezbytnou podmínkou.
Málokdo z nás to již umí, ale zdá se, že mezi astrology s rozdílnými postoji by mohly některé ledy povoliti. Doufejme.
B.A.
-
Re: Proč vlastně lidé chtějí vědět ?
20 odpověď odeslal(a) Petr Trnka ve Čtvrtek 12.Září 2002 22:54:32
K odpovědi č. 17: "Prorok Mohamed říká, že největší hřích páchají ti, kteří berou svaté písmo doslova." Ač nemuslim, Jirko, souhlasím bez výhrad!
K odpovědi č. 18: "Stávající pozemská věda se, žel, mýlí v mnoha ohledech." Nejenom věda. Mýliti se je lidské, řekl kdosi moudrý.
"Pan Horský : „ Chci-li něco kritizovat, musím to napřed znát.” Předpokládejme, že p. Horský má na mysli konstruktivní kritiku, pak souhlasím." Dr. Horský měl na mysli především NEKONSTRUKTIVNÍ kritiku, právě takovou, jakou vůči astrologii předvádí dr. Grygar. Dokonce mám vážné podezření, že měl na mysli přímo a osobně jeho.
"Chci-li něco posuzovat, musím si k tomu napřed vytvořit láskyplný >vztah< - a ten je možný pouze na základě předběžné důvěry k předmětu posouzení." To je někdy zatraceně těžké - když třeba posuzuji evidentní lež, evidentní podvod a podobně, jak k tomu mohu mít důvěru a láskyplný vztah?
"...má li se vést dialog, který obohacuje obě strany, je vystavení úcty k partneru v diskuzi - i přes rozdílnost postojů - nezbytnou podmínkou." S tím je možno souhlasit, ovšem pouze za podmínky, že oběma diskutujícím i přes rozdílnost postojů a názorů jde o totéž, tedy o nalezení konsensu a o co největší možné přiblížení se k pravdě. Těžko mít ovšem úctu k partnerovi, který vědomě lže a podvádí, ať už k tomu má důvod jakýkoliv.
"...mezi astrology s rozdílnými postoji by mohly některé ledy povoliti. Doufejme." V to taky doufám.
Petr Trnka
-
Re: Proč vlastně lidé chtějí vědět ?
21 odpověď odeslal(a) Jan Lev v Pátek 13.Září 2002 07:23:50
Pismo su iba saty zakona. Beda k tomu kto tieto saty povazuje za podstatu ducha.
Duch pisma je dolezite ...
Ale ak chceme pochopit ducha treba si obliect najprv tieto saty - inak to nepojde.
-
Re: Proč vlastně lidé chtějí vědět ?
22 odpověď odeslal(a) Benjamín A. v Pátek 13.Září 2002 20:31:16
K odpovědi č. 20, třetí odstavec :
"Pan Horský měl na mysli nekonstruktivní kritiku"
Fakt je, že pojem >kritika< ( tak jak je běžně používán ) je spjat s činností rozumu, a ten vskutku žádnou konstruktivní či tvořivou schopnost nemá. Je to čistě chladný analytický nástroj, který používá lidský duch ve hmotě.
To podstatné, o co zde jde, je tedy postoj lidského ducha v pozadí rozumové činnosti člověka ( při kritice ). Nazvěme to cítivým chtěním lidského ducha ( aneb co si člověk z hloubi srdce přeje ).
Pak můžeme rozlišiti :
1.) Konstruktivní "kritiku" ( chci druhému člověku láskyplně pomoci a jsem vědoucí v dané oblasti - zde ovšem se vůbec nejedná o kritiku v běžně používaném slova smyslu.....).
2.) Nekonstruktivní kritiku ( chci druhému člověku dát najevo svoji rozumovou převahu,deptat ho, poškodit ho ap. ).
Já osobně věřím, že jsem zde na Zemi kvůli úplně jiným věcem, než abych "kritizoval" svoje bližní....
B.A.
-
Re: Proč vlastně lidé chtějí vědět ?
23 odpověď odeslal(a) Benjamín A. v Pátek 13.Září 2002 20:37:29
K odpovědi č.20, čtvrtý odstavec :
>Posuzuji<.
Otázka : Co a proč vlastně posuzuji, když už "předem vím", že něco je "evidentní lež", "evidentní podvod" ?
Předběžná důvěra a láskyplný vztah jsou mým vlastním duševním postojem, s předmětem posouzení nesouvisí. ( Neplést si důvěru s naivitou a lásku se změkčilou povolností ).
B.A.
-
Re: Proč vlastně lidé chtějí vědět ?
24 odpověď odeslal(a) Benjamín A. v Pátek 13.Září 2002 21:01:22
K odpovědi č.20, odstavec pátý :
Úctu vystavuji ( v diskuzi ) já jako ( nedokonalý ) člověk ve vztahu k jinému ( nedokonalému ) člověku jako potenciální kvalitu.
Jste >v počátku< diskuze s druhým člověkem a již předem víte, že "vědomě lže a podvádí"..........
Můžete namítnout, že začínáte diskuzi s člověkem, jehož názory již do jisté míry znáte.
Proč ale potom diskuze ? Abyste tomu člověku sdělil, že je vůl ? Nemělo by smyslem diskuze býti, aby se stanoviska obou stran vyjasnila, aby se popřípadě láskyplně "méně vědoucí" strana pod vlivem "více vědoucího" posunula někam dál ?
Připouštím, oboustranná dobrá vůle je podmínkou...
Kromě toho hledání pravdy ( v diskuzi ) nemá naprosto nic společného s nějakým "konsensem" ( v diskuzi ). To mi připomíná pozoruhodné církevní sněmy, na kterých církevní hodnostáři nechávali o pravdě hlasovat !!!
Cit pro pravdu je schopností lidského ducha. Rozumem nelze pravdu najít.
B.A.
-
Re: Proč vlastně lidé chtějí vědět ?
25 odpověď odeslal(a) Benjamín A. v Pátek 13.Září 2002 21:30:28
Citát - J.A.Komenský : -Obecná porada o nápravě věcí lidských- :
"Poněvadž pak tato porada je míněna tak, aby na ní měly účast všechny skupiny, které jsou rozděleny a vzájemně si odcizeny různými názory na věci,...,beru si za úkol postupovat obezřetně, nikomu nechci vyčítat jeho vady,nikomu vyčítat jeho chyby, nikoho nechci ani přímo, ani nepřímo urážet. Vím totiž, že nikdo nechybuje, protože chce ( ostatně proč by chtěl ?), vím, že nemoci se mírněji léčí správnou životasprávou než silnými léky, vím, že s temnotami není třeba podstoupit žádný zvláštní zápas, přinese-li se světlo, protože ustoupí samy sebou....
Učit znamená vést od věci známé k neznámé, a vést znamená činnost mírnou, a ne násilnou, plnou lásky a ne nenávisti. Když totiž někoho chci vést, nehoním ho, nestrkám ho, neválím s ním po zemi a necloumám jím, nýbrž vezmu ho jemně za ruku a jdu s ním nebo na volné cestě kráčím před ním a lákám ho, aby šel za mnou.
Tmu nezapuzuje tma, jedna domněnka neustoupí domněnce druhé, ani jedna sekta sektě jiné, ani nenávisti, spíše tak nabývají větší síly a upevňují se ve vzájemném odporu, poněvadž nakolik jsou věci tytéž, jsou i jejich účinky vždycky tytéž a tak i protiklady vyvolávají vždycky protikladné účinky.
Já tedy, který nehodlám vyzývat lidi k boji, nýbrž k úvaze a názorovému sblížení ( aby v přesvědčení, že je vznešenější sbližovat než rozptylovat, začali nejednotné mysli všude sjednocovat ), předcházím, jak se sluší, příkladem. Snažím se v tomto svém díle ( ať už přihlížíš k celému, či k jednotlivým jeho částem ), abych začal odtamtud, kde nedělí nás žádný rozpor a nic nevyvolává vzájemné podezření. Abych postupoval ustavičně po stupních a pomalu, vyhýbaje se tomu, co by se mohlo někoho dotknout. Vy posuďte, zda toho cíle také dosahuji a pomáhejte, abych byl s to konečně snad jednou nějak ho dosáhnout."
-
Re: Proč vlastně lidé chtějí vědět ?
26 odpověď odeslal(a) Benjamín A. v Sobotu 14.Září 2002 16:23:59
No asi už necháme toho "cvičného diskuzního kočkování" s panem Trnkou.... Nerad bych se opět dostal do pozice "toho nejchytřejšího, který ví >všechno< nejlépe", jako že k tomu mám docela sklon....
Ještě dříve než opustím tuto diskuzi na téma věda a poznání, chci se s váma podělit o fragmenty ze zajímavé knihy, která vyšla před třemi lety a nese titul "Nové vědění", autor : Ivan Novotný.
B.A.
-
Re: Proč vlastně lidé chtějí vědět ?
27 odpověď odeslal(a) Benjamín A. v Sobotu 14.Září 2002 16:54:14
Ivan Novotný : "Nové vědění", ukázky z kapitoly "Největší omyly současné fyziky a kosmologie".
Bod 3.) "Stabilní" rychlost světla.
Světlo má dnes při určitém stupni ochlazení vesmíru svoji naměřenou relativně stabilní rychlost c= 299 792 km/s. To ale neznamená, že při otevírání posledního hmotného časoprostoru při počátku vesmíru tato rychlost nebyla přibližně desetkrát vyšší, a tak zapříčinila hyperinflační rozepínání našeho časoprostoru.
....Vysvětlení....
Bod 4.) Nekonečné narůstání hmotnosti při rychlosti světla.
I když představoval Einstein obrovský pokrok v našem poznání, v jedné důležité věci pomohl zavést naše představy do slepé uličky. Jeho matematické závěry při rychlostech světla hovoří také o nárůstu hmotnosti až k nekonečnosti, a to neodpovídá skutečnosti.
....Zdůvodnění....
-
Re: Proč vlastně lidé chtějí vědět ?
28 odpověď odeslal(a) Benjamín A. v Sobotu 14.Září 2002 17:14:31
Pokračování :
Bod 5.)Roviny singularit
O neplatnosti nekonečného objemu energie při rovině vzniku vesmíru jsem se již zmínil. Totéž se ovšem týká i rovin případného lokálního zániku hmotného uspořádání v určitém objemu energie, při porušení zákona zachování energie vlivem funkce černé díry. V gravitačním a energetickém spádu uvnitř černé díry dochází k posunu daného energetického objemu pohybu směrem k nejrychlejšímu hmotnému časoprostoru. Právě proto, že se může černá díra nakonec úplně vyzářit do úrovní mimo hmotné časoprostory při překonání poslední časoprostorové bariéry, neexistuje ani při zobecnění těchto jevů na celý vesmír žádná rovina singularity. Vesmír proto není uzavřený systém a nepohybuje se od roviny singularity velkého třesku při svém rozpínání, aby se opět vracel při svém konečném krachu do konečné roviny singularity, například právě vlivem kritické či nadkritické hmotnosti ( objemu energie ) při konečném gravitačním zhroucení. Tato představa, kterou zastává stále mnoho výzmamných vědců, je z mnoha důvodů naprosto chybná a vychází zřejmě částečně z aplikací zákonů termodynamiky na uzavřený systém, včetně představ o entropii, a také vychází z dosud platné chybné teorie gravitace, která se domnívá, že převažují pouze přitažlivé gravitační síly.
Zákon zachování energie je ve skutečnosti zachován ve znění "Jaký objem energie byl do systému vesmíru při jeho vzniku dodán, takový objem energie bude v důsledku při jeho úplném zániku ze systému nakonec odebrán."
O rovinách singularit proto nemůže být vůbec řeč.
-
Re: Proč vlastně lidé chtějí vědět ?
29 odpověď odeslal(a) Benjamín A.- v Sobotu 14.Září 2002 17:31:44
Pokračování :
Bod 6.) Úvahy o entropii a chaosu
Je až zarážející, jak úporně jsou stále aplikovány prvý a druhý zákon termodynamiky, které se týkají uzavřených experimentálních laboratorních systémů, v různých vědeckých přístupech popisujících náš vesmír. Pak jsou vyslovovány zásadní závěry o míře uspořádanosti v systému, který nebyl ve skutečnosti ani správně definován. Základní omyl tkví již ve skutečnosti, že vesmír není izolovaný systém a to z mnoha důvodů.
.....................
.....................
Budeme muset přepracovat naše představy o "chaosu", neboť vyšší řídící mechanismy žádný skutečný chaos nedovolují. Míra entropie a chaos jsou skutečně výrazem míry našeho nevědění.
Bod 10.) Problematika Hubbleova vztahu. Problém výpočtu stáří vesmíru.
Hubbleův vztah hovoří o závislosti vzdálenosti a rychlosti vzdalování ve vesmíru na základě narůstajících červených posuvů spekter přijímaného záření. Ve skutečnosti k představě, že čím je oblast vesmíru od nás vzdálenější, tím se vzdaluje větší rychlostí není žádný faktický příčinný důvod.
.......Zdůvodnění.....
Bod 11.) Výpočty vlastností kvantového pole při počátku vesmíru.
Při počátku rozvíjení časoprostoru hrubé hmotnosti spolu se vznikem našeho vesmíru neexistovaly dnešní klasické podmínky již výrazně ochlazeného prostředí kvantového pole. Tato skutečnost musí výrazněji než je tomu dosud ovlivnit naše představy a potřebné výpočty.
............Atd....Atd.....Atd....
Jedná se pouze o ilustrativní ukázku.
B.A.
-
Re: Proč vlastně lidé chtějí vědět ?
30 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Sobotu 14.Září 2002 21:59:31
K odpovědi č. 26: "Nerad bych se opět dostal do pozice "toho nejchytřejšího, který ví >všechno< nejlépe". Možná jste si všiml, Benjamine, že mě se do téhle pozice taky leckdo snaží napěchovat, hlavně když říkám věci, které se mu nelíbí nebo kterým sám nerozumí. Viz například pan Tichý na Astrology Pacific. Ale je mi to fuk.
Ty fragmenty z knihy "Nové vědění", které uvádíte, jsou bezesporu zajímavé, ale rád bych znal ta "vysvětlení" a "zdůvodnění". Takhle jsou to pouze tvrzení na úrovni Jiřího Wojnara. Je samozřejmé, že je tu nemůžete celá uvádět, tohle je stránka astrologická a ne teoreticko - fyzikální, těžko by to tu někoho zaujalo, mohl byste mi ale aspoň napsat, kdo je to ten Ivan Novotný (nikdy jsem to jméno neslyšel), a kde, v jakém vydavatelství, ta kniha vyšla? Popřípadě je-li někde k mání.
Ještě k Vaší odpovědi č. 24: Píšete: "Můžete namítnout, že začínáte diskuzi s člověkem, jehož názory již do jisté míry znáte. Proč ale potom diskuze ? Abyste tomu člověku sdělil, že je vůl ? Nemělo by smyslem diskuze býti, aby se stanoviska obou stran vyjasnila, aby se popřípadě láskyplně „méně vědoucí” strana pod vlivem „více vědoucího” posunula někam dál ? Připouštím, oboustranná dobrá vůle je podmínkou..." Zkoušel jste někdy, Benjamine, diskutovat se zarytým ufologem? Já ano, a mnohokrát. Nechtěl jsem mu hned zkraje říci, že je vůl, snažil jsem se mu některé věci vysvětlit, ukázat mu, v čem se mýlí, leč vždycky marně. Nakonec na toho vola většinou stejně došlo. Vždycky tu totiž chyběla právě ta dobrá vůle akceptovat názory a důvody druhé strany. (Samozřejmě by se ten nedostatek dobré vůle dal chápat z obou stran, ale když někdo tvrdí, že na Venuši zpívají na břehu jezera kanárci nebo že na odvrácené straně Měsíce jsou svahy kráterů porostlé keři, a nedá si vysvětlit, že na Venuši ani na Měsíci není ani památky po vodě a na Měsíci ani po vzduchu, je to těžké.)
Petr Trnka
-
Re: Proč vlastně lidé chtějí vědět ?
31 odpověď odeslal(a) Benjamín A. v Neděli 15.Září 2002 20:30:56
K odp. č.30 :
Mě osobně do té pozice nejchytřejšího nikdo nepěchuje, - to já sám na sobě tu a tam pozoruji, že jsem již téměř "vševědoucí"...
Ta kniha Ivana Novotného vyšla v dosti malém nákladu ( pochopitelně ).
Pro čtenáře těchto stránek a asi i pro Vás osobně asi nebude moc zajímavá, neboť vychází z tzv. "substanční ontologie", pracuje s třemi do sebe vnořenými hmotnými časoprostory:
I.Novotný :"Současná fyzika se zabývá pouze pohybem ve zformovaném patrném vektorovém vztahu v třírozměrném hrubě hmotném časoprostoru, omezeném rychlostí světla. Značná část dění však probíhá také zároveň při pohledu na virtuální realitu v úrovni střední hmotnosti......Ještě větší předobraz, v ještě více dilatovaném jemně hmotném časoprostoru, pak provází vše námi viditelné, ale také neviditelné a při tom stále ještě hmotně existující, v podobě zformovaných velice rychlých jemných kvant energie v projevu záření."
Celá kniha je do detailu propracovanou obsáhlou vizí. Doufejme, že se najde pár potenciálních astrofyziků, kteří budou schopni se tomuto pohledu na svět otevřít. Kéž by.
-
Re: Proč vlastně lidé chtějí vědět ?
32 odpověď odeslal(a) Benjamín A. v Neděli 15.Září 2002 20:45:27
Jinak v souvislosti s knihou I.Novotného mě zaujala zpráva v tisku o tom, že tým australských vědců ( ved. Paul Davies - Macquarieská univerzita ) ze Sydney zkoumal 12 miliard let starý paprsek světla a jeho vlastnosti nebyly takové, jaké vědci očekávali, anýbrž že světlo mělo před miliardami let větší rychlost než nyní. [zveřejněno v časopisu Nature]
To uvádím spíše pro zajímavost, ne jako nějaký důkaz....
Kniha vyšla v nakladatelství L.Marek, Pekařská 18, 602 00 Brno. Jmenuje se Nové vědění, podtitul Teorie všeho. 280 Kč.
B.A.