<= Index  <= Zpět    (?)  www.astrolozka.cz (link) 
Obsah    Předchozí  284 285 286 287 288 289 290 291 292 293  294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304   Další

• Historik Ginzburg o historii, vidění světa, analogii, Americe ...
  2379 otázku odeslal(a) Turnovský ve Čtvrtek 26.Srpna 2004 20:38:17
  http://pravo.novinky.cz/p199x01a.html
  Rozhovor v dnešním Salonu Práva
  
  CARLO GINZBURG (1939) - italský historik světového jména. Obrovský ohlas vyvolala jeho kniha Sýr a červi. Svět jednoho mlynáře kolem roku 1600 (česky ji vydalo nakladatelství Argo v roce 2000). Rekonstruoval v ní inkviziční proces s furlanským mlynářem do podoby ohromujícího příběhu střetnutí vyrovnaného, po svém věřícího člověka s nemilosrdnou mašinérií. Ve Furlansku (Friuli - kraji severovýchodně od Benátek) se odehrávají i jeho další dvě do češtiny přeložené knihy Benandanti. Čarodějnictví a venkovské kulty v 16. a 17. století a Noční příběh. Sabat čarodějnic. Ginzburg přednáší střídavě na univerzitách v Itálii a v Kalifornii, před nedávnem krátce navštívil Prahu.
  
  * Pane profesore, je historie opravdu učitelka? Není to spíš stará komediantka, která na nás dělá dlouhý nos, protože ví, jak jsme nepoučitelní?
  
  Když se ptáte takto, napadá mě, co říkal ve svých cambridžských přednáškách Co je historie? Edward Hallett Carr. Že pro bolševiky bylo úplnou obsesí úsloví Historia magistra vitae. Domnívali se dokonce, že Velká francouzská revoluce a její etapy jsou klíčem k ruské revoluci, a proto věřili, že po revoluci nastane bonapartismus. A kdo že bude tím ruským Bonapartem? Samozřejmě Trockij, vítězný generál. A ono ne. Stal se jím ten šedý byrokrat, z něhož se pak stal krvavý diktátor.
  To znamená, že dějiny se neopakují stejným způsobem a možná se neopakují vůbec. Ovšem představa, že se dějiny mohou opakovat, ovlivňovala přijímání toho, co se děje, pocity a hlavně chování aktérů. Jenže analogie neznamená totožnost, a tudíž neimplikuje jednoduché opakování, ale nějaký vztah. Je to podobné jako proces vnímání. Vidíme nějaký neznámý předmět, vidíme ho zdaleka, jak se pohybuje, a ptáme se: Co to je? Zvíře, člověk, tank? Hypotézy formulujeme samozřejmě na základě své předešlé zkušenosti, a teprve později zjistíme, co je to doopravdy - kočka například, nebo létající talíř.
  Ten létající talíř je samozřejmě hloupý vtip, ale schválně jsem se k němu uchýlil, protože chci zdůraznit, jak zkušenost naprosto není schopna předvídat. Čili i jako aktéři i jako historici bychom měli být připraveni na nepředvídatelné.
  Řeknu to takto: minulost je nám slabým průvodcem, ale nemůžeme se bez něj obejít. Což je ovšem něco zcela jiného než to klasické Historia magistra vitae.
  
  * Co je pak úkolem vás, historiků? A nás, vašich posluchačů a čtenářů?
  
  Nemyslím si, že historici mají za úkol ukazovat na nějaké příklady, na nějaké osoby nebo na nějaké životy, z nichž bychom si měli brát poučení. Ale mohou nás učit něco jiného a přitom velice důležitého - nepřijímat realitu jako samozřejmou či danou. Já se domnívám, že kritické myšlení je z hlavní části právě toto: nebrat to, co je samozřejmé, realitu kolem sebe, svět, ve kterém žijeme, za dané. A že je nutné udržovat si od reality distanc, naučit se dívat na to, o čem si myslíme, že to známe, jako na to, co je neobvyklé. Tohle je podle mne hlavní úkol, můj i váš.
  
  * Působíte v USA a naznačil jste, že vás to možná vede k jinému pohledu na věci. Liší se podle vaší zkušenosti americký a evropský pohled na svět, na historii, na příčinnost například?
  
  Začnu tím, že řeknu něco banálního: Ano a ne. Americký univerzitní svět se od ostatní Ameriky velice liší. V univerzitním, akademickém světě je váha evropského myšlení opravdu obrovská. Zvlášť v humanitních vědách. Derridův světový úspěch má kořeny v jeho nadšeném přijetí právě ve Spojených státech, a ne v tom, že byl známý ve Francii. Doma se známým stal právě proto, že měl úspěch v Americe. I když tu najdete i rozdíly: Foucaulta například v USA chápou jinak než v Evropě nebo konkrétně ve Francii.
  Něco jiného ale je americká společnost obecněji, o té je dost obtížné mluvit. Stojím za tím, co říkal Tocqueville Evropanům - kteří ho neposlechli - před dvěma staletími: že Amerika je obrovským sociálním experimentem, jaký svět neviděl. Samozřejmě, že Tocqueville tehdy ještě neviděl masy migrantů, které tam později z celého světa plynuly. Ale intuitivně velice přesně vycítil neuvěřitelnou novost amerického experimentu.
  A myslím si, že jednoduchý antiamerikanismus tento prvek novosti nevidí. Jistě, všichni víme, že tento experiment s sebou nesl mnoho tragédií, i takových, které nejsou dodnes vyřešeny. Například černošská otázka - přes veškerou integraci by ještě před deseti lety bylo asi nemyslitelné, aby se Condoleezza Riceová stala poradkyní prezidenta. Část černé Ameriky dodnes platí - a velmi draze - cenu za otrockou minulost svých předků. Chci tím říct, že nepodléhám žádné formě idealizace amerického experimentu - je to experiment, který něco stojí, a někdy je ta cena krvavá. Ale o novosti tohoto experimentu nemůže být sporu.
  
  * V čem je tedy ten rozdíl?
  
  Tocqueville si všiml dvou prvků amerického experimentu. Prvním je nepřítomnost ancien régime, minulého režimu, a druhým je prostor. Já se domnívám, že například nepřítomnost ancien régime vede k tomu, že americká říše má tendenci neospravedlňovat sama sebe v termínech klasické ideologie říší. I když se mi zdá, že se i v Americe začíná uplatňovat jistý typ jazyka, způsob vyjadřování, který by mohl vést zpátky k perspektivě, kterou Evropané dobře znají. A tenhle paradox sebou nese ještě další. Tento typ jazyka, brutální a přímý, byl využit hlavně ve chvíli, kdy Spojené státy nemají vážného protivníka, jsou samy na scéně, jejich nadvláda je tak evidentní, že by se bývalo dalo očekávat, že to bude zastřeno nějakou aspoň částečnou lží.
  Jsme tedy opět před něčím novým a otázkou je, jaké formy toto nové nabude. Vrátí se k tradiční rétorice, při níž by se prezentovala Amerika jako new way of live, jako něco, co sice bylo vnucené, ale bylo by to podáváno, jako že se exportuje demokracie, a nebo bude pokračovat tím brutálním, militárním, válečnickým jazykem?
  Vzpomínám si, že když jsem byl v USA poprvé v roce 1973, přesto, že už tenkrát od té události uplynulo mnoho let, jsme se známými diskutovali o vraždě prezidenta Kennedyho. A já stejně tak jako většina Italů nebo Evropanů jsem nebyl sto věřit oficiální tezi jediného atentátníka a domníval jsem se, že řada věcí se nikdy na veřejnost nedostala.
  Nedávno jsem strávil dva týdny mezi Los Angeles a San Franciskem, sledoval jsem různá slyšení a Bushovy tiskové konference a koupil jsem si řadu knížek o nedávných událostech. A byl jsem velice překvapen tím, čemu oni říkají teorie konspirace o 11. září 2001. Dnes jsou prodiskutovávány věci dříve nemyslitelné, ale některé věci jsou zcela odmítány. To mě velice překvapilo: že se mluví o tom, že Bush hledal casus belli, důvod, proč zaútočit na Irák, a že to bylo jednou z příčin nedostatečné bdělosti vůči al-Kajdá. Ta diskuse mě velice udivila, protože dřív by tohle možné nebylo.
  
  * A vyplývá z toho podle vás co?
  
  Mě to vlastně vede k dalším otázkám. Například se můžeme domnívat, že takový kritičtější přístup veřejného mínění vůči vládní administrativě, tedy vůči moci povede dál v obecnějším smyslu. Mně se ale zdá, že to nepovede vůbec k ničemu.
  
  * Optimismem zrovna nehýříte... Soudím, že nemáte žádný zvláštní vztah k českým dějinám, nezabýváte se jimi nijak speciálně. Přesto: je pro vás na Češích nebo na české historii něco zajímavého? Ale nechtěl bych, abyste odpovídal zdvořile.
  
  Pokud jde o české dějiny, jsem opravdu strašný ignorant a stydím se, že se musím přiznat, že jsem v Praze poprvé v životě. Ale nemohu říct, že moje reakce na toto nádherné, překrásné město jsou pouze v řádu estetických hodnocení. Když jsem například na Karlově mostě došel k latinskému nápisu Meta furoris, kterým se připomíná švédský nájezd, dotklo se mě to - a týká se mě to možná jako Evropana.
  Rok jsem pobýval v Mnichově a objevil jsem tam pozdní bavorské baroko. Bylo to něco, na co jsem byl naprosto nepřipravený, esteticky, a skoro bych řekl, že ani z hlediska morálního. V jednom z kostelů postavených bratry Assamovými jsem se podíval na manželku a řekl jí, že jsem připraven konvertovat ke katolicismu. Byl to vtip, ale mínil jsem tím , že to umění je tak hluboce katolické, že je - dá-li se to měřit - katoličtější než veškeré katolické umění, kterému jsem byl od mládí vystaven v Itálii. Možná, že je takové proto, že to je katolictví znovunabyté, protireformační. A něco podobného nacházím i tady v Praze, katolictví protireformace, úžasnou barokní architekturu...
  Mám sklon tázat se na podivnosti toho, čemu z nedostatku lepšího termínu říkáme estetická dimenze. Je záhadou, odkud se to bere, protože historické jevy, které rozumově považuji za strašlivé, odpudivé, jsou naopak schopny uměleckého vyjádření na nejvyšší úrovni, které mnou emotivně zatřese, asi právě proto, že je mi to vlastně cizí. Čili navzdory své ignoranci, pokud jde o českou historii, nemohu, když chodím pražskými ulicemi, zůstat chladný. A jsou tu pro mě i bližší události - roky 1948, 1968, i když jsem byl v roce 1948 ještě dítě, mám tu dobu v živé paměti.
  A teď jsem se tu dostal i k něčemu, co se týká mé práce - zkoumám vztahy mezi inkvizičními procesy a procesy 50. let. Loni na podzim jsem byl v Moskvě a lidé ze skupiny Memorial, která se zabývá dějinami gulagu a teď také Čečenskem a občanskými právy v Čečensku, projevili velký zájem o mou práci o inkvizici, a zvláště o esej Inkvizitor jako antropolog. Uvažuji v ní o inkvizičních procesech jako o historickém pramenu a v Memorialu se domnívají, že by se daly studovat stalinské procesy s využitím toho, co už víme ze studia inkvizičních procesů. Na takové dopady své práce jsem nikdy nemyslel. Jsme zase u té analogie - v obou případech se objevují soudci, kteří se snaží jistým nátlakem, ať fyzickým či psychickým, nebo oběma, získat předem sestavené doznání. To je samozřejmé, ale zdá se, že jde o typ procesů, z nichž lze vyčíst něco, co tento stereotyp přesahuje, že v myslích těch soudců bylo na začátku něco společného.
  A současnost? Kam se dnes ubírá smysl pojmů, jako je například národ? Má uvažování v národním kontextu ještě nějaký smysl? Nebo se národ stává historickou kategorií, která už zaniká?
  Kloním se k názoru, že tato kategorie nemizí, protože národní perspektiva se nevytrácí, nadále existuje, i když není jediná, nebo dokonce není nejvhodnější pro studium některých skutečností. Řekněme, že probíhající budování Evropy vedlo ke znovuoživení některých subnacionálních entit, že při konstituvání nadnárodní identity nebude jen tak lehké smazat identity národní. Říkám to takhle, i když slovo identita se mi moc nelíbí - já bych používal spíš slovo entita nebo něco podobného. Například jazyky ne vždycky zcela odpovídají národnímu celku, ale určitě patří mezi velice důležité prvky, které nějakou entitu definují.
  Na termínu identita mi vadí, že je etymologicky spojen s termínem identický, čili předpokládá nějakou jednotu, kdežto já se domnívám, že je nutné se naučit myslet v dimenzích příslušnosti k mnohému, nejen příslušnosti k jednomu. Asi takhle: neexistuje italskost, stejně jako neexistuje slovanská duše nebo český duch. To jsou zavádějící pojmy.
  A na budoucnost Evropy se zřejmě musíme dívat v trojjazyčné perspektivě - používat se bude jeden lokální jazyk, jeden národně státní jazyk a jeden nadnárodní, kterým bude pravděpodobně angličtina.
  
  celé na: http://pravo.novinky.cz/p199x01a.html
  • Re: Historik Ginzburg o historii, vidění světa, analogii, Americe ...
    1 odpověď odeslal(a) Anonymous v Neděli 29.Srpna 2004 01:29:14
    Myslím, že je důležité pro astrology vypíchnot tyto věty:
    
    ...To znamená, že dějiny se neopakují stejným způsobem a možná se neopakují vůbec. Ovšem představa, že se dějiny mohou opakovat, ovlivňovala přijímání toho, co se děje, pocity a hlavně chování aktérů. Jenže analogie neznamená totožnost, a tudíž neimplikuje jednoduché opakování, ale nějaký vztah. Je to podobné jako proces vnímání. Vidíme nějaký neznámý předmět, vidíme ho zdaleka, jak se pohybuje, a ptáme se: Co to je? Zvíře, člověk, tank? Hypotézy formulujeme samozřejmě na základě své předešlé zkušenosti, a teprve později zjistíme, co je to doopravdy - kočka například, nebo létající talíř.
    Ten létající talíř je samozřejmě hloupý vtip, ale schválně jsem se k němu uchýlil, protože chci zdůraznit, jak zkušenost naprosto není schopna předvídat. Čili i jako aktéři i jako historici bychom měli být připraveni na nepředvídatelné.
    Řeknu to takto: minulost je nám slabým průvodcem, ale nemůžeme se bez něj obejít...
    
    * Co je pak úkolem vás, historiků? A nás, vašich posluchačů a čtenářů?
    
    Nemyslím si, že historici mají za úkol ukazovat na nějaké příklady, na nějaké osoby nebo na nějaké životy, z nichž bychom si měli brát poučení. Ale mohou nás učit něco jiného a přitom velice důležitého - nepřijímat realitu jako samozřejmou či danou. Já se domnívám, že kritické myšlení je z hlavní části právě toto: nebrat to, co je samozřejmé, realitu kolem sebe, svět, ve kterém žijeme, za dané. A že je nutné udržovat si od reality distanc, naučit se dívat na to, o čem si myslíme, že to známe, jako na to, co je neobvyklé. Tohle je podle mne hlavní úkol, můj i váš."
    
    No a já přidávám, že nejen historici, ale i astrologové by si tento úkol vzít na bedra. Turnovský

• otázka
  439 otázku odeslal(a) Nešporová v Pátek 13.Října 2000 10:56:30
  Vážený pane Turnovský,
  
  měla bych k Vám jednu otázku.
  Setkala jsem se s člověkem, který měl v horoskopu tuto konfiguraci:
  slunce/ve štíru/ a dračí hlava /v raku/ - trigon
  dračí hlava/rak/ a Pluto /v panně/ - sextil
  Pluto /panna/ a Slunce /štír/ - sextil
  
  Pluto je současně v konjunkci s uranem.
  
  Nemohl byste mi, prosím Vás, napsat o této konfiguraci trochu více, popřípadě doporučit nějakou literaturu, která se věnuje drační hlavě a ocasu?
  
  Děkuji
  Nesporova
  • Re: otázka
    1 odpověď odeslal(a) Turnovský v Úterý 23.Dubna 2002 21:49:57
    To ovšem znamená, že Slunce je také v sextili a Pluto v trinu na dračí ocas, polohy Lunárních uzlů ve znameních nejsou z hlediska naší školy příliš zajímavé, důležitější je poloha všech prvků horoskopu v domech, zvlášť když se jedná o generaci poloviny 60tých let, která má individualismus už v krvi, opět to chce celou nativitu, turnovský
  • Re: otázka
    2 odpověď odeslal(a) Ljuba Axmannová v Pátek 13.Října 2000 21:30:44
    
    Klasikem v práci s lunárními uzly je Martin Schulman, k dostání je jeho Karmická astrologie.
    Pěkný večer. LA
    

• Dračí hlava
  914 otázku odeslal(a) Lucie Lomová v Úterý 18.Prosince 2001 22:14:39
  http://www.volny.cz/lucie_lomova
  Pracujete - a jak - někdo s revolucemi osy dračí hlava - dračí ocas? Dalo by se třeba říct, že je to období, kdy člověk snáze může nahlédnout vlastní směřování nebo jeho celkový smysl? (Revoluce je za 18 - 19 let.)Děkuji, L.L.
  • Re: Dračí hlava
    1 odpověď odeslal(a) Petr Rastokin ve Čtvrtek 20.Prosince 2001 17:49:42
    http://www.oceany.cz/rastokin/
    .
    Paní Lomová, v jistém smyslu by se to tak dalo chápat, ale velice bych se přimlouval za to, zacházet s Lun.Uzly jako s linií určující NODÁL (tj. karmické domy). Potom se jedná o pohyb "prostředí" po jiném prostředí (viz. http://www.oceany.cz/rastokin/cyklveku.html ). Tamtéž "-(2)-" je také částečná odpověď na vaši otázku.
    
    Jestliže v radixu určují Uzly - a s nimi spojené karmické domy - rozměr "životní cesty", pak tranzitní Uzly (a tr. karm.domy) ukazují na to, co je na životní cestě aktualizováno přechodně (to platí nezávisle na radixu). No a pokud se tranzitní Uzly kryjí s radixovými, pak jsou - !v kontextu daného dění! - připomenuty věci spojené s rozměrem "životní cesty" signované v radixu. Někdy "připomenuty" dost důrazně.
    
    Jde to daleko dál. Pamatuji se na jednu paní, jejíž dcera "odchází" ve 24 letech (1 1/4 otáčky) - tr.LU (=K1) na radix.K10 s orbisem pod 0.5 st. Jako manifestační příklad by mohl vypadat odchod p.Kardinála Tomáška (shoda tr. Uzlů s Uzly radixu =23' ), ale toto je o řád sofistikovanější případ - viz. přepis mé předn. "Tycho Brahe" na II.Evrop.Astr.Kongresu (Konstelace dvojč.23-24/1998 str.22-54).
    
    Byl bych rád, aby uvedené nevyznělo, že Uzly jsou o "odchodech" to by byl čirý nesmysl.
    
    Zdravím Vás, Petr Rastokin
    
    P.S.: Jen připomenu, že Karmické domy (Nodál) jsou jedním z příkladů tzv."zodiakálních domů" - jiným příkladem jsou obligátní znamení zvěrokruhu. Do této skupiny by měly patřit i "ekvální domy" - na rozdíl od tzv. "horizontálních domů" (spojených s místním horizontem), to jsou "běžné" typy astrologických domů (Plac, Koch, Camp, Regio,..). O tom viz. http://www.oceany.cz/rastokin/domy_k96.html .
    .
    
  • Re: Dračí hlava
    2 odpověď odeslal(a) Magdalena V. Bugar ve Čtvrtek 20.Prosince 2001 19:09:07
    Vazeny pane Rastokin,
    
    pozorne jsem si precetla Vasi prednasku Karm.domy a v teto souvislosti se chci zeptat: da se pouzit Dr.hlava jako Asc. u nekoho kdo NEZNA hodinu sveho narozeni ?
    Srdecny dik za odpoved Magdalena
  • Re: Dračí hlava
    3 odpověď odeslal(a) Petr Rastokin v Sobotu 22.Prosince 2001 18:42:46
    http://www.oceany.cz/rastokin/
    .
    Milá paní Magdaléno, obávám se že nedá. Každé nese totiž jiný druh informace. Horizontální domy - vázané na ascendent - jsou obrazem životní zkušenosti (také: dispozice vědomí). Zn.tropic.zod. mají vztah k reálu (velmi zkracuji) a Karmic.domy vztah k duši. A z praxe víme, že proměna životních zkušeností je řádově snazší než proměna duše. Jako "minimální" varintu stačí uvažovat relokaci. Proměna duše se naopak týká životní cesty jako celku. Je to vlastně "proměna kvantity v novou kvalitu" - životní zkušenosti provázené poznáním (né jen pouhým věděním) uvozují možnost proměny duše. Míra takovéto proměny je ovšem značně omezená, což je ostatně dobře patrné z obtížnosti alchymie (tj. transmutace duše jako cesta). V míře těchto změn se návazně proměňují i podmínky reality (tr.zod.).
    
    To, co jsem napsal o využití Karm.domů v mundánní astrologii zůstává v platnosti, ale né jako náhrada Asc, nýbrž jako využití jiného zdroje (a typu) informací.
    
    Zdravím Vás a přeji hezké svátky Petr Rastokin.
    
    P.S.: Osobně mám následující zkušenost: Přestože se - primárně - orientuji v horoskopu podle znamení a Karm.domů. tak čtení horoskopu bez domů mi činí značné obtíže. Tj. podvědomě ty domy vyhodnocuji již v začátku.
    .
    
  • Re: Dračí hlava
    4 odpověď odeslal(a) Magdalena V. Bugar v Neděli 23.Prosince 2001 20:20:44
    Srdecny dik za Vasi odpoved, pane Rastokin. Skoda,ze ani z tohoto vychoziho bodu neni neco vice cim by mohl clovek nekomu kdo absolutne nezna cas sveho narozeni dat trochu vice informaci nezli ho odkazat pouze na prenatalni NOV jako "neco z ceho vychazi".
    Vite-li o nejake technice kterou bych mohla jeste pridat "k tomu nicemu", udelalo by mi nesmirnou radost, kdyby jste poradil.
    Pokojne Vanoce a dobry rok 2002 s pozdravem z Rotterdamu Magdalena
    
  • Re: Dračí hlava
    5 odpověď odeslal(a) Lucie Lomová v Sobotu 29.Prosince 2001 15:21:20
    Vážený pane Rastokine, opožděně Vám děkuji za odpověď a přeju hodně štěstí v Novém roce, L.Lomová
  • Re: Dračí hlava
    6 odpověď odeslal(a) Turnovský v Sobotu 29.Prosince 2001 15:33:48
    Milá paní Magdaléno, přednatální nov v naší škole používáme jen jako doplňující metodu
    
    a/ určení hlavního tématu minigenerace narozené do dalšího novu
    
    b/ určení míst ve vědomí, kterými do něho mohou snadno prniknout nevědomé obshy
    
    c/ v případě, že je Nov v kontaktu s planetou nativity, představuje tato planeta funkci speciálně archetypálními silami použitou skrze (trans-durch) osobnost člověka k užitku lidstva-jako-celku
    
    d/ dále nov před narozením používáme pro přesné určení plantek, které Luna mezi novem a zrozením kontaktovala, čímž jsou naznačeny funkce a vlastnosti, které jsou člověku zděděné a tím pádem už jeho předky rozvíjené natoli, že by se mohl v první řadě zaměřit na rozvoj funkcí a vlastností jiných.
    
    Neznámy čas narození nelze žádnou metodou obejít, jediné je možné: rektifikovat, rektifikovat, rektifikovat. Základy moderní rektifikace jsem podal ve svém kurzu, informace najdete na homepage ČAS. Turnovský

• Dračí uzly
  947 otázku odeslal(a) Jiří v Úterý 15.Ledna 2002 17:03:04
  Rád bych se zeptal, co naznačuje situace, kdy se osa dračí hlava - dračí ocas blíží ose AS - DS, což je můj případ (hlava v 6.D.). A co když se tato osa přibližuje ose MC - IC? Děkuji za odpověd´.
  • Re: Dračí uzly
    1 odpověď odeslal(a) Jiří ve Čtvrtek 17.Ledna 2002 17:27:50
    Nikdo se neozývá. Možná jsem zapomněl zdůraznit, že se jedná o nativitu a že je možno pojmout význam obecný. Ale stejně by mě zajímalo, když k této situaci dojde v solární nebo lunární revoluci. To je parketa spíše pana Turnovského. Je potom význam stejný? Za případnou odpovědˇ děkuji. J.
  • Re: Dračí uzly
    2 odpověď odeslal(a) Axmannová ve Čtvrtek 17.Ledna 2002 19:58:38
    Asi nehledáte univerzální recept, ten by tady ani neměl být, tak Vám mohu poradit:
    tady na ČASu - Dane Rudhyar/Lunární uzly,Dračí hlava
    otázka 914
    stránka Petra Rastokina - Systémy astrologických domů-zrcadlo stvoření
    kniha Martin Schulman/Lunární uzly a reinkarnace
    
    a předtím alespoň ÚVOD DO HUMANISTICKÉ ASTROLOGIE/tady na ČASu
    
    Pak buďto začnete astrologii studovat nebo si vyberete astrologa ke spolupráci nad Vaší nativitou. tak. LA
  • Re: Dračí uzly
    3 odpověď odeslal(a) Turnovský ve Čtvrtek 17.Ledna 2002 21:33:58
    díky Ljubo za asistenci
    
    V revolucích se musí přihlédnout k tomu, že solár ukazuje jak se chce jedinec prosadit v kolektivitě - nejčastěji ve společnosti v níž žije
    
    a lunár jak ta kolektivita (nejčastěji společnost v níž jedinec žije) na něj působí - zejména svojí setrvačností
    
    Turnovský

• Saturn, direkcni Luna, Draci hlava
  1123 otázku odeslal(a) j.s. ve Čtvrtek 20.Června 2002 23:14:05
  Zucastnila jsem se zajimaveho seminare 'Saturn and the Progressed Moon'.
  Srovnavani pravidelnosti techto cyklu - 90 stupnu za 7 let, kolem nakreslene nativity zaznamenala prednasejici kolmo jako paprsky ctyri uzke elipsy ve ctyrech kvadrantech, do nich data, kdy k fazi doslo, prvni cyklus 4 data, dalsi cyklus kruh vzdalenejsi od nativity 4 dalsi data, protoze byl uvaden priklad dlouho zijici osoby, dalsi ctyri data v dalsim kruhu. Byla to data, tykajici se ctyr hlavnich fazi cyklu direkcni Luny, tvorilo to tedy k nativite kriz trcici z nativity.
  Totez bylo udelano s cykly Saturna, ne elipsy ale uzke pruhy - dva rovnobezne paprsky kousek od sebe, opet tyto ctyri dvoupaprsky tvorily kriz, druhy.
  
  /Ja jsem si do me nativity do obdrzeneho formulare ty elipsy nenakreslila, pouze dve - NOV pred nar. a dalsi NOV po narozeni - Solilunarni cykly, ne tamty. Musim si to nejak srovnat./
  
  Napisu sem, pro zkraceni casu anglicky, kratkou reklamu tykajici se te prednasky, z internetu.
  
  The progressed Moon cycle and the Saturn cycles are the flesh and bones of an individual life. Our first lunar return and Saturn return happen within a year of each other, just before we turn thirty. The second two returns occur in our mid to late fifties, and may be five years apart. This seminar will look at the interplay between the two cycles.
  The progressed Moon shows us the path of our inner life, our emotional development as the Saturn cycles points to our life in the world, our character development.
  This seminar will familiarise us with the way the two cycles weave through us and direct us to fulfilment of life's promise.
  Prepare for this day by noting times in your life where events happened and people arrived who determined the course of your life for years to come.
  
  Na konci prednasky padl dotaz, u ktereho prednasejici rekla: Musite se zeptat nekoho jineho.
  - jaky je rozdil mezi prechodem direkcni Luny pres nativni severni mesicni uzel
  a tranzitem severniho uzlu pres nativni severni uzel.
  
  Muze nekdo na tohle reagovat? Diky.
  
  • Re: Saturn, direkcni Luna, Draci hlava
    1 odpověď odeslal(a) Axmannová v Pátek 21.Června 2002 08:54:17
    http://www.astrolozka.cz
    Můžu jenom svůj názor - Tys´tam byla…(Užitečným materiálem k Saturnovi je od Alexe Ruperti Cyklus Saturna- tady v Textech. Na lunační cyklus máme Rudhyara a je na astrologovi, jak mu to hraje dohromady, vím, že to víš).
    Sama používám běžně srovnání aktuálních direkcí a revolucí – vnější nabídka/zadání : vnitřní zralost/připravenost.
    Tranzit uzlu/D.H. přes uzel – pokud pracuješ s okamžitou polohou D.H. a nodálními domy, je to návrat ke stejným osám jako v Nativitě, ale těžiště je změněno obsahem domů.
    Přechod direkční Luny přes nat. D.H.: protože uzly jsou průsečíkem ekliptiky a dráhy Luny, důraz na lunární význam bodu (významem jakoby maličké zatměníčko).
    Jenže to je pořád třeba vnímat v dalších souvislostech ať nativního či aktualizovaného horoskopu. Pro pochopení nejrůznějších významů v astrologii je nejlepší cestou procházet mraky horoskopů a nejen přemýšlet s poučkou na čele, ale i nechat jejich obsah volně působit na astrologa v sobě. lj
    
  • Re: Saturn, direkcni Luna, Draci hlava
    2 odpověď odeslal(a) j.s. v Pátek 21.Června 2002 17:46:54
    Musim k me otazce dodat, ze jsem nemela v zadnem pripade v umyslu urazit zde autoritu prednasejici astrolozky. Ona odpoved nedala, zduvodnujic to tim, ze ona to nemuze vedet, protoze ma urcitou vec tam a tam, a celkove to vyznelo tak, ze ne poucky, ale mozna k tazateli prijde zivy priklad, ktery mu tuto, protoze zvlast polozenou, otazku osvetli.
    Vypadalo to taky tak, ze chtela rict: v astrologii nejde o to 'znat odpovedi', ale jit cestou, ktera k odpovedi vede, a to, myslim, neni spatna myslenka.