1347 otázku odeslal(a) Linda Míšová v Pátek 8.Listopadu 2002 09:26:32
Tíhnu k humanistické astrologii i když ji profesionálně neprovozuji. Tak jako každého z Vás, i mne astrologie provází dny jako součást pohledu na dění kolem dokola a v nás.
Tento týden jsem slíbila svému zaměstnavateli, že na podzim příštího roku udělám jako doplněk ke kvalifikaci státní zkoušku z angličtiny.
Součástí zkoušky jsou samozřejmě i reálie anglo-amerického světa.
Moje dosavadní studia byla spíš technického rázu, dá se říct, že první vážnější pohled na humanitní obory mi umožnilo až studium astrologie.
K studiu anglo-americké historie jsem si koupila útlou knížku British and American History od Elišky Morkesové, je přímo určená pro tu zkoušku.
Začala jsem se jí probírat od doby renesance - ta kapitola se nazývá věk kompromisu pod Alžbětou I.
Další oddíl je Anglická revoluce a popisuje se vláda Jamese I a Charlese I. Tam mě to až trklo. Vždyť je to astrologie. Přemýšlela jsem, jak to, že James I. odmítl vstoupit do třicetileté války, jaké měl asi vlastnosti a jestli svoje potenciální vlastnosti rozvinul jak mohl nebo ne.
Prosím máte k tomuto člověku aspoň přibližná data?
Děkuji Linda
-
Re: reálie
1 odpověď odeslal(a) Linda Míšová v Pátek 8.Listopadu 2002 10:29:28
Napíšu sem kousek z toho článku, abyste věděli, co asi mám na mysli, že je to vlastně opravdu v jistém smyslu astrologické popisování nebo že to vlastně vyloženě evokuje potřebu astrologických otázek.
The English Revolution
James I /1603-1925/ was regarded as a foreigner because Scotland and England were separate. Therefore Parliament seized the opportunity to increase its power by dictating terms to the new king. James I wrote a book on the divine rights of the king, in which he explained that a king was appointed to his position by God alone and was responsible for his actions only to God and not to the people. This certainly did not make for peaceful relations between the King and Parliament.
James I was also faced with religious problems. The Act of Uniformity, passed by Elizabeth I, decreed that the same English Prayer Book should be used in all churches. Some Protestants were completely satisfied with it, yet some thought that the Church of England still retained too much from the Roman Catholic ceremony. These people were called Puritans. Then there were those, who remained Roman Catholics during the reign of Elizabeth I. Those people hoped that the new king would allow them to return to their own religion. Since the reformation Roman Catholics had been forced to attend Church of England services and a law had been passed which made church attendance compulsory, or a heavy fine had to be paid.
To jsem se k Jamesi I jestě nedostala, ale i tohle evokuje astrologické otázky - cykly planet v té době a podobně. A pak jak to v sobě zpracoval ten nebo jiný člověk.
Jenomže opisovat to jenom anglicky asi nemá cenu, ale moje znalost je zatím chabá.
Požádám jednoho kamaráda, který mi s angličtinou pomáhá, že by mi to přeložil.
Linda Míšová -
Re: reálie
2 odpověď odeslal(a) radmila v Pátek 8.Listopadu 2002 10:57:50
vážená paní/slečno Míšová, prosím kde jste koupila tu knihu? Chtěla bych ji taky, paní Morkesová mě totiž před lety připravovala na státnice a mám na ni ty nejlepší vzpomínky. Díky RV -
Re: reálie
3 odpověď odeslal(a) Turnovský v Pátek 8.Listopadu 2002 11:23:26
Jakub I. 19.6.1566 10:15 LT Edinburg zdroj: via André Barbault Astres Royaux John gadbury Collectio Geniturarum, Londýn 1662
N atohoto krále máme ty nejhorší vzpomínky, jeho lavírování mezi protestanty a katolíky (vztah ke Španělsku) zabránili anglické pomoci českému stavovskému povstání, přestože jeho dcera Alžběta byla jako choť Fridricha Falckého českou královnou. Říká se že tento jeho postoj (nechal svoji dceru na holičkách) byl jednou z příčin Anglické buržoazní revoluce, neboť parlament byl hotov přispěchat českým stavům na pomoc. Jinak jeho jméno nese překlad bible do angličtiny tzv. jakubská bible. Překlad je to prachšpatný narozdíl v přibližně stejné době pořízený překlad kralický do češtiny. Turnovský -
Re: reálie
4 odpověď odeslal(a) LA v Pátek 8.Listopadu 2002 12:18:28
na požádání LA smazán obrázek -
Re: reálie
5 odpověď odeslal(a) Axmannová v Pátek 8.Listopadu 2002 12:20:47
Nad člověkem Jakubem I, 19.6.1566 (Edinburgh) – 27.3.1625 (Theobalds Park)
, po smrti Alžběty (24.3.1603) králem:
André Maurois/Dějiny Anglie/Jakub Stuart a náboženský problém/III.
…Jakubovi bylo třicet sedm let. Svým vzhledem a způsoby byl dost směšný, postrádal veškerou důstojnost, hodně mluvil, ale s obtížemi, a ještě si šlapal na jazyk. Vnější šprýmovnost jeho hovorů zastírala jádro, které nepostrádalo vždy chuť. Říkalo se, že když Angličané nastolili po Alžbětě Tudorovně Jakuba Stuarta, nastolili tak po mužské povaze povahu ženskou; a opravdu, Jakub, který vyrostl v prostředí vražedných útoků a spiknutí, měl hrůzu z ozbrojených mužů.Jeho heslem bylo: Beati pacifici (Blahoslavení mírumilovní). Nosil silně vycpané kabátce, aby zadržely rány dýkou, a při pohledu na meč se roznemohl. Byl dost vzdělaný, ale spíše intelektuální než inteligentní. Jako předčasně vyspělý jinoch skládal básně, psal theologická pojednání a napsal také dvě knihy, obsahující politickou doktrinu: Basilikon Dóron a True Law of Free Monarchies (Králův dar s Skutečné právo svobodných království), ve kterých tvrdí, že Bůh určil krále k vládě a poddané k poslušnosti a pokoře. Král tedy stojí nad zákonem, ale má se mu podřizovat, aby dával dobrý příklad, s vyjímkou mimořádných případů, kdy je soudcem jen on sám.
…
-
Re: reálie
6 odpověď odeslal(a) Turnovský v Pátek 8.Listopadu 2002 13:32:45
-
Re: reálie
7 odpověď odeslal(a) Boris Kočař v Pátek 8.Listopadu 2002 21:27:30
Vážení. Linda mě požádala o překlad. Prý napiš to prosím Tě na tu a tu stránku. Nejsem žádný přeborník, ale ty materiály mám, dělal jsem st.zk. na 2, a je fakt, že jsem se nad Lindou ujal "patronátu". Ale takhle narychlo. Takže opravdu jednoduše a asi to tedy je pro lidi, kteří anglicky neumí, takže radši popisně nebo doslovně, jinak nevidím smysl.Že budu jednou psát na Astrologickou stránku, tak toho jsem se tedy nenadál.
Ale nechci Lindu zklamat.
Paní Radmile - RV chci sdělit, že materiály byly objednány poštou, nabízí je firma IMPEX, nakladatelství a distribuce učebních pomůcek. Sídlí Na jízdárně 4, Státní jazyková škola,
701 33 Ostrava.
Mám za to, že tento i jiné studijní materiály od té autorky jsou stručně a dobře napsány. Učilo se mi z nich dobře.
Mám ještě jeden výtisk téže knihy, zbytečně se mi válí ve skříni. Dám ho Lindě, může Vám ho poslat, asi do nějakého astrologického střediska.
Myslel jsem že to tady napsala k Jakubovi I. celé, no nic, spěchám, ona to pak dopíše.
Alžběta I. zemřela 1603 jmenujíc Jakuba VI.skotského, protestantského syna Marie Stuartovny svým následovníkem. První Stuart na angl. trůně sjednotil Anglii a Skotsko svým osobním spojením a usedl na trůn jako James I.-Jakub I.
ANGL.REVOLUCE
Na Jakuba I. bylo pohlíženo jako na cizince, protože Skotsko a Anglie byly odděleny. Proto se tedy Parlament chopil příležitosti k zvýšení své moci diktováním podmínek novému králi. Jakub I. napsal knihu o božských právech krále, v níž vysvětluje, že král je určen do svého postavení Bohem samým a je zodpovědný za své jednání pouze Bohu a nikoliv lidem. Toto zaručeně nepřispělo k pokojným vztahům mezi králem a Parlamentem.
Jakub I. byl také postaven před náboženské problémy. Zákon uniformity, vydaný Alžbětou I.,
ustanovil, že by se měla užívat ve všech kostelích stejná angl.motlitební kniha. Někteří protestanti s tím byli zcela spokojeni, ovšem některým se zdálo, že si anglikánská církev stále ještě uchovává příliš mnoho z římsko-katolické obřadnosti. Tito lidé byli nazýváni puritány.
Dál šlo o ty, kteří zůstávali v období vlády A.I. římskými katolíky. Ti doufali, že by jim mohl nový král umožnit vrátit se k jejich víře.
Od reformace byli řím.kat. nuceni se účastnit anglikánských bohoslužeb a byla ustanovena povinná docházka do kostela a v záporném případě se musely platit těžké dávky. Katoličtí kněží měly pod trestem smrti zakázán vstup do země. Jak puritáni, tak řím.kat. doufali v lepší zacházení s Jakubovým příchodem.
Puritánské požadavky na zjednodušení círk. bohoslužeb a omezení moci biskupů byly odmítnuty, ale katolíkům bylo řečeno, že už nebudou dále pokutováni. Mnoho lidí pak připustilo, že jsou katolíky: výsledkem bylo znovuuvalení dávek a mnohem striktnější zacházení než předtím.
Z odporu se někteří rozhodli zabít krále a jeho ministry, vyhozením parlamentu do vzduchu střelným prachem 5.listopadu 1605. Spiknutí však bylo odhaleno a Guy Faukes, jeden z organizátorů, byl pověšen. Mnoho puritánů, nespokojených se způsobem vykonávání pobožnosti anglik.církve, se rozhodlo emigrovat do Ameriky, kde v r. 1607 založili Jamestown ve Virginii. Někteří z puritánů odešli do Holandska, ale životní podmínky tam byly špatné. Skupina nazývaná Pilgrim Fathers se také rozhodla odejít do Ameriky, potom co jim Anglie poskytla loď Mayflower. V Am. založili Plymouth.
V r. 1604 dal Jakub I. impuls k překladu Bible Svaté, což provedlo 47 předních učenců a vydána byla v r. 1611.
Ovšem Jakub I také čelil finančním problémům. Kdykoliv svolal parlament, bylo to z důvodu žádosti o peníze. Pokud s parl. nesouhlasil, peníze neobdržel. Z toho důvodu Jakub sáhl k prodeji monopolů a zvyšování daní, bez souhlasu parlamentu, což bylo nezákonné. Parlament protestoval a také tak bohatí obchodníci, kteří museli platit obrovské daně. Bohatí lidé se proto sjednocovali proti králi. Jediným řešením bylo pro krále podřídit se vůli parlamentu. Ale to nekorespondovalo s jeho boží teorií. Shromažďoval peníze svým vlastním způsobem znovu, čímž vzrůstala opozice parlamentu. V r. 1616 byl propuštěn z Toweru Sir Walter Raleigh, aby vedl expedici do Guyany s cílem najít zlato. Výprava neuspěla a Raleigh přišel o hlavu v r. 1618.
Další konflikt vyvstal,když Jakub odmítl vstoupit do 30leté války, ve které vedly římsko-katolické země. Odmítl, protože měl námitky proti diktátu Dolní sněmovny a protože byl proti válce. Čeští protestanti od něj očekávali pomoc, proto zvolili jeho synovce Frederika Palatina v r. 1619 králem. Ale Frederik během bitvy na Bílé Hoře v r.1620 zemi opustil a 600 angličanů na Karlštějně dalo hrad, korunovační klenoty a státní archívy katolíkům. To způsobilo v Anglii rebelii proti Jakubovi.
Protože jeho prvorozený syn Jindřich zemřel, parlament žádal v r. 1623 uzavření protestantského sňatku druhého syna Karla. Jakub se zlobil kvůli diktování takových požadavků. Proto tedy souhlasil s plánem svého hlavního ministra Villierse, vévody z Buckinghamu, který navrhoval ať princ Karel požádá o ruku španělskou princeznu. Když ji španělé nechtěli K. dát, Buckingham byl tak rozzloben, že po návratu do Anglie požadoval válku se Španělskem. Jakub byl proti tomu, ale protože Španělsko bylo tradičním nepřítelem Anglie, válka byla vyhlášena. O několik měsíců později Jakub zemřel.
Po něm nastoupil syn Karel I./1625-1649/atd, ale to snad Linda už nechtěla překládat.
Bude se muset snad příště/?/ víc snažit sama, ale rád jsem to pro ni udělal.
Ještě k té knížce, je formátu A5 a má pouze přes sto stran.
Boris Kočař
-
Re: reálie
8 odpověď odeslal(a) Turnovský v Pátek 8.Listopadu 2002 22:08:07
Doporučuji v této věci studium knihy Francesky Yayetsové Rosikruciánské osvícení, kterou vydal myslím Trigon. Nejde o žádný okultní škár, ale o seriozní historickou práci, jejíž polovina se týká českých dějin a zdrcujícího vlivu pseudorosikruciánů známých jako rosikruciáni na evropskou politiku. A ještě pozn. a/ výše zmíněný Frederik Palatino je náš známý Zimní král. b/ Jakubská bible je opravdový skvost ohavnosti, dosvědčí každý, kdo z ní musel překládat a srovnal si její text i s tím ubohým českým ekumenickým, když už ne s kralickými, natož s New Oxford Annotated Revised Stadard Version, nebo nedej bůh s Jeruzalémskou. Turnovský -
pro p. Kočaře
9 odpověď odeslal(a) radmila v Pátek 8.Listopadu 2002 22:16:40
díky, a pokud fakt máte jednu navíc, můžete mi poslat na dobírku (připočtěte si poštovné) R. Valtrová, Trojická 2, 128 00 Praha 2 -
Re: reálie
10 odpověď odeslal(a) Linda Míšová v Sobotu 9.Listopadu 2002 12:57:53
Velmi vám děkuji za údaje.
Až mi Boris dá tu druhou knížku, pošlu ji.
Bořísku, tak Ti moc dík, dám se do toho příště sama, ale víš, chtěla jsem, aby to bylo poprvé rychle.
Jsi opravdu bezvadnej kamarád a budu se opravdu hodně snažit, abych Tě v té jazykovce za rok nezklamala. Linda
-
Re: reálie
11 odpověď odeslal(a) Linda Míšová v Sobotu 9.Listopadu 2002 16:58:44
Není to tím, že bych mohla porušit práva, ani neúctou k překladu, ale napadá mě, že ten originál psát je vlastně zbytečné. Zdravím vás.
Linda Míšová -
Re: reálie
12 odpověď odeslal(a) radmila v Sobotu 16.Listopadu 2002 18:06:16
Lindo, dík za knihu, došla v pořádku. Posílám revanš:) -
Re: reálie
13 odpověď odeslal(a) Linda Míšová v Pondělí 18.Listopadu 2002 08:48:16
Revanšovat se mi vůbec nemusíte. Naopak já jsem byla ráda, že to můžu udělat pro Borise, vždyť on si to vymyslel. On byl moc rád, že tu knížku může někomu poslat, protože tehdy, když si ji pořídil dvakrát, si řekl, že určitě přijde jednou chvíle, kdy ji někomu bude moct dát. Tak mi říkal Lindo, ty nosíš štěstí, konečně to přišlo.
Za můj minulej překlad mě pochválil a říkal, že za rok mi to bude trvat určitě ne týden, ale hodinku. A bídák jeden mi prozradil, že se s tím překladem vůbec neštval a udělal tam chyby, a jednu hodně velkou. Abych prý věděla, že nejlepší bude, když si to budu dělat sama. Žeprý: dokážeš to. Musíš si věřit. Věřím Ti. Samozřejmě, kdykoli se na mě můžeš obrátit, milerád ti s tím pomůžu, zavolej ve dne nebo v noci. Prý: všechen materiál mi předal, mám prý všechno know how atd atd.
A tak se budu snažit, snažit jak můžu nebo nemůžu.
Borjo, jestli to čteš, jen se moc nesměj.
A za rok a dva měsíce to oslavíme.
To si piš ty moje Guard.
Tvoje Linda