<= Index
<= Zpět
(?)
www.astrolozka.cz (link)
Obsah
Předchozí
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
Další
-
opět domy
742 otázku odeslal(a) Turnovský ve Čtvrtek 2.Srpna 2001 00:22:40
Milý Martine Ch. vracím se k vašemu vyčerpávajícímu materiálu věnovanému domům a chtěl bych jen podotknout že v naší škole není analogie den:rok definována jako:
zodiak proběhne Slunce za jeden rok, Asc(MC) proběhne Slunce za jeden den
ale tak, že
a/ srovnáváme dva ucelené cykly
b/ analogie spočívá ve výměně dne a noci během 1 dne / 1 roku (noc odpovídá principu jednoty - den principu různosti, kritické okamžiky principu zvratu)
Dále
zenit lze určit na všech místech na zeměkouli, tedy i na pólech
a jak připomněl Jiří Nitsche: Obzor vždy dělí nebeskou sféru na hemisféru nadzemní (objektivní) a hemisféru podzemní (subjektivní)
V humanistické a transpersonální astrologii - astrosymbologii je symbolismus
1. domu:počátek cesty k sobě samému
6. dům:sebeuvědomění a příprava na vstup do kolektivu rovnorodých - těch, kteří prošli podobným vývojem jako já
7. dům: počáteční impulz k zodpovědné spolupráci s ostatními, kteří prošli podobným procesem jako já
12. dům: vyhodnocení spolupráce v kolektivu, nastolení pleromatického stavu vědomí a vstup do nového cyklu aktivity
A ještě to, mám pocit, že astrologické programy řeší situaci za polárním kruhem teoreticky. Chtělo by to astronomický program, který ukáže co se opravdu za polárním kruhem děje. nejlépe ovšem by bylo rok si tam pobýt a zažít to na vlastní kůži, (nebo koži, či snad předkožce?, dámy prominou, nehodlám je v tomto případě diskriminovat, jistě by si tam také přišly na své počitky, připomíná mi to, že Němci prohráli 2. světovou na východní frontě jen proto, že si v Eskymo Welzlovi nepřečetli, jak jedině se za polární noci dá chodit na velkou)
Turnovský
-
domy
1027 otázku odeslal(a) Ljuba Axmannová ve Čtvrtek 21.Března 2002 10:32:04
NAROZENÍ ČLOVĚKA je součástí stavu vesmíru, je UDÁLOSTÍ, která sama v sobě spojující vnější i vnitřní okolnosti, tomu odpovídají nejlépe Campanovy domy. Ale hned po narození, po prvním nádechu, člověk stále reaguje na měnící se životní podmínky, jde líp nebo hůř svojí CESTOU, která je podle mých zkušeností nejlépe čitelná v Placidovi (i revoluce, sekundární direkce), což pochopitelně předpokládá také zadání nativity v Placidových domech. Jednotlivé události v životě člověka pak jsou jednak obrazem stavu vesmíru/Campanus, v měřítku "člověk v události : vesmír – 1 : 1", ale zároveň jsou nespočetnými dílčími výsledky při plnění úkolu stát se vědomě tím, co v nejlepším smyslu nativita nabízí, a tady vypovídá Placidus. Domnívám se, že má význam pro praxi, uvažovat v nativitě oba typy domů s přihlédnutím k momentálnímu důvodu zkoumání. A prosím o váš názor, vážení kolezi. Přeju hezký den. Axmannová
-
Re: domy
1 odpověď odeslal(a) Turnovský ve Čtvrtek 21.Března 2002 11:01:04
Obávám se, že Placidus (stejně jako Koch a topocentr.) je systém direkční, neukazuje okamžitý stav prostoru v určitém čase na určitém místě, ale co bude až určitý bod ekliptiky dorazí do určité šestiny jejího denního polooblouku. PT
-
Re: domy
2 odpověď odeslal(a) Axmannová ve Čtvrtek 21.Března 2002 15:48:53
Neumím si sama vzpomenout na okamžik svého narození, natož na možnosti, které mi to přineslo. Neumějí to ani lidé, se kterými mluvím nad jejich nativitami, ať už přišli s určitým problémem nebo podívat se na sebe jinak, než jsou zvyklí. Pro poznání životní cesty a svého současného místa na ní pracujeme tedy se svým současným vědomím. Jednou z pomůcek jsou pro mě Sabiánské symboly.
Běžně je používám i při práci s jednotlivými domy horoskopu, například pro pracovní "nadpis" konkrétního domu. Tak jako používáme sabiány pro rektifikaci, i pro osobní přístup k typu zkušeností v jednotlivých domech mají dobrou vypovídací hodnotu. Když se chystám pracovat s horoskopem člověka, kterého zatím neznám, je pro mě Campanus naprosto přijatelný (uvažuji stav vesmíru ve chvíli zrození a říkám si aha, tady Ymana potřebovali, sem potřeboval přijít on). Pak se ale ukáže, že Yman se stává skrze sabiány na hrotech domů sám sobě srozumitelným lépe v Placidovi (sebe nevyjímám). Taky další prvky horoskopu – jejich rozmístění v domech, jsou (podle mého názoru a zkušenosti) Ymanovi svým významem uchopitelnější vědomě v Placidovi, než v Campanovi, tady mám na mysli hlavně možnost spolupráce nad nativitou, počínaje hledáním společného slovníku.
Svým životem neustále dobíháme okamžik. Zdá se mi dobré, vzít to na vědomí i v konkrétní astrologické práci.LA
-
Re: domy
3 odpověď odeslal(a) Milk v Sobotu 23.Března 2002 16:05:24
Zdravím,
vím že jste oba dlouholetí praktici, nicméně pokud jde o "zúženou" charakteristiku tzv. topocentrických domů na "direkční", tak s tím nelze souhlasit. Mnozí astrologové v ČR bohužel přicházejí ke znalostem často jen skrze kurzy (jednoduše) a hodně zanedbávají složitější cestu, kterou je vlastní hledání a skušenost. I proto je u nás snad 80% astrologů (evropská anomálie), kteří používají Campanův systém. Nic proti tomu, ale systém topocentrický nejen že je na rozdíl od Campana funkční na jakékoli zem. š. a d., ale spojuje v sobě 3 základní principy:
1) Campana - statické třetění prostoru a prvního vertikálu,
2) Regiomontana - stat. třetění kvadrantů,
3) Placida - dynam. třetění půlených oblouků.
Tento systém velmi důsledně respektuje zem. polohu místa a navíc je silně podepřen empirickou zkušeností (W.Polich a A.N.Page).
Přeju všem hezký den a nedogmatickou chuť na zkoušení nových věcí.
Milk
-
Re: domy
4 odpověď odeslal(a) Turnovský v Sobotu 23.Března 2002 16:32:27
Dovolím si vás Milko trochu poopravit. Topocentrický systém v sobě žádné jiné systémy domů nespojuje.
Navíc topocentrický systém není koherentní, byl vytvořen empiricky a to na základě primárních direkcí. Proč není koherentní? Přestože je nazván topocentrický, používá geocentrický (sic!) horizont, takže jeho ascendent má stejnou délku jako ten počítaný v geocentrických systémech. Hloupé, že?
Polární varianta je odvozena zcela arbitrárně. (Mám dojem, že se tam třetí přímo goniometrické funkce, ale nejsem si tím příliš jist.
Za to, že řada českých astrologů používá Campana mohu já a jsem tomu rád. Povzbuzením nám je, že ho používala a používá řada různě zaměřených astrologů, od těch tradičních, přes sideralisty (Fagan, Bradley, Firebrace) po Charlese Jayna a Rudhyara. Turnovský
-
Re: domy
5 odpověď odeslal(a) Turnovský v Sobotu 23.Března 2002 18:33:02
PS V zemi, kde do roku 1989 99% astrologů používalo Placidův nebo Regiomontánův systém domů, bylo prosazení nečeho tak geometricky čistého jako je Campanus, dost odvážným dobrodružstvím. Turnovský
-
Re: domy
6 odpověď odeslal(a) Turnovský v Neděli 24.Března 2002 13:33:31
Ale abych se jen nevytahoval, co se tedy děje při výpočtu topocentrických domů?
Geocentrický horizont rotuje kolem zemské osy přenesené do středu místa, pro něž se domy počítají, čímž vznikne kužel, který se zakreslí kolem topocentrického rovníku (přeneseného geocentrického rovníku). Poloměr tohoto kužele se dělí na tři díly. Průsečíky linií spuštěných kolmo z těchto bodů na geocentrickou ekliptiku vytvářejí pak hroty "vnitřních" domů. Polohy Media Coeli a Ascendentu souhlasí s polohami vypočítanými v ostatních systémech domů, což u Ascendentu je samozřejmě nedůsledné. Běžné vzorce pro výopočet topocentrických domů se dají sice stejně jako v jiných systémech použít i za polárním kruhem, ale nepoužívají se v extrémních zeměpisných šířkách, tam se používá tzv. polární varianta, což vpodstatě znamená, že pro některá místa mezi polárním kruhem a pólem mohou mít teoreticky dvě různé řady poloh hrotů domů. Turnovský
-
Re: domy
7 odpověď odeslal(a) Edith Piaf v Pondělí 25.Března 2002 23:41:25
Vážený pane Turnovský,
pokud bychom u Topocentrického systému domů byli důslední a použili pro výpočet ASC Topocentrický horizont, o kolik by se přibližně mohl lišit výsledek od ASC klasicky počítaného?
Druhý systém domů, který bere v potaz polohu místa narození by měl být systém Kochův, tedy alespoň jsem to nalezl v Encyklopedii západní astrologie.
V šem se lyší konstrukce tohoto systému od Placida?
Děkuji
-
Re: domy
8 odpověď odeslal(a) Turnovský v Úterý 26.Března 2002 01:21:20
pro E.P.
Ad 1/ Kolik by činil rozdíl mezi geocentrickým a topocentrickým horizontem se tu vpodstatě snažíme už delší dobu řešit. Jsem přesvědčen o tom, že diference by byla minimálně 1 stupeň a směrem k pólu by měla narůstat. Odhaduji podle rozdílu mezi geocentrickou a topocentrickou ascensionální diferencí. Nikde jsem totiž nenašel rovnici pro výpočet topocentrického obzoru.
Když jsem o polární variantě psal, že mám dojem, že se tam třetí přímo goniometrické funkce tak jsem kecal, používá se tam místo (tanL) 1/tanLtan2E
Ad 2/ Tvrzení, že Kochův systém bere v potaz polohu místa je sice pravdivé, ale stejně pravdivé je, že v potaz berou polohu míst všechny systémy domů, které používají pro výpočet všech hrotů domů zeměpisné souřadnice. Je to tedy takový německý eufemismus. (Jediné systémy, které to nečiní jsou ty, již používají rovné domy, tedy např. od AS po 30°) Proč se Koch tak rozšířil? Pro vliv, který němečtí astrologové měli jak na kontinentě, tak v Americe via Ebertin a spol. Je to záležitost v podstatě mocenská. Sami němečtí astrologové Kocha přijali z vlasteneckých pohnutek: když už není v oblibě Regiomontanus, tak tedy aspoň Koch. Podobným způsobem byl v minulosti ostatně prosazen Placidus. Raphaelovy efemeridy,žádný jiný systém neuváděly kromě Placidova. To samé dělá dnes BillGates s Windows.
Ad 3/ V čem se liší konstrukce tohoto systému (Kocha) od Placida? Velmi stručně, dělí se denní polooblouky
U Placida: hrot 12. domu je stupeň ekliptiky, který dorazil do 1/3 svého denního polooblouku od svého AS po svůj MC, 11. dům 2/3
9. dům 1/3 denního polooblouku mezi MC a DS, 8. dům 2/3 téhož.
Výpočet Placida se má správně dít postupnou aproximací, to se většinou (vyjmy SW) neděje, neboť je to časově náročné. I na programovatelném, CASIO to chvilku trvá, tedy pokud chcete mít přesnost na desetinu obloukové minuty.
Další Placidův problém je v tom, že kromě Slunce nejsou planety téměř nikdy na ekliptice. Pozice planet v domech by se měla tedy správně počítat z jejich denních polooblouků a ne z polooblouků ekliptiky.
U Kocha je to trochu jednodušší, tak se třetí denní polooblouk MC
Stupeň na AS, když současné MC urazilo 1/3 denního polooblouku od svého AS do své aktuální pozice je hrotem 11. domu, když 2/3 pak je to hrot 12. domu. pro 8. a 9. dům je to podobné třetění polooblouku mezi MC a DS a tam se používá ne stupeň AS, ale stupeň DS
Doufám, že jsem to moc nezmlžil. Turnovský
-
Re: domy
9 odpověď odeslal(a) Edith Piaf v Úterý 26.Března 2002 13:40:44
Vážený pane Turnovský,
děkuji za odpověď, je to celkem srozumitelné.
Přeci jen by mě ještě nějaké věci zajímaly.
1)To, co napsala Milka, je důvěrně známý text ze Špůrka, k Topocentrickému systému domů bych se chtěl ještě vrátit.
Vadou tohoto systému je ASC počítaný dle geocentrického horizontu.
Diference mezi oběma ASC řádově ve stupních by pro mě osobně nebyl velký problém.
Nemohlo to být tak, že ASC počítaný z geocentrického horizontu byl kompromisem, většina astrologů by jinou polohu ASC asi nepřenesla přes srdce a systém domů odmítla, ale to jen spekuluji.
Sice je to celé nekonzistentní, ale nepřipadá mi to tak hloupé, pokud byla motivace taková.
Domy jsou spočítány vzhledem k místu narození, jen ASC se ponechá klasický.
Jedná se, jak říkáte, o systém direkční.
Až do 56°se příliš neliší od Placida, čím je způsobena tato podobnost?
Existuje ještě nějaká jiná výtka k tomuto systému?
2) Campanův systém výpočtu domů má svoji logiku, ze statických systémů je nejsrozumitelnější, jeho konstrukce je geometricky čistá. Jeden z požadavků, který bych ale na systém domů měl, nesplňuje.
Domy jsou počítány vzhledem ke středu země, na rozdíl od Topocentrického systému domů.
Neexistuje varianta Campana, která by byla počítána ke skutečnému místu narození.
Je to matematicky možné?
Děkuji
-
Re: domy
10 odpověď odeslal(a) Turnovský v Úterý 26.Března 2002 14:32:36
Máte trefné postřehy, EP
Ad 1/ To, co napsala Milka, je důvěrně známý text ze Špůrka.
Samozřejmě, neboť Milan Špůrek se patrně opřel o charakteristiku domů z polské Mandaly Žycja (Prince a Weres), o čemž svědčí ilustrace na str. 53 Encyklopedie totožná s ilustrací na str 138 1. dílu Mandaly, kde je systém takto charakterizován – samozřejmě zase převzato z jiné publikace
Ad 2 /Vadou tohoto systému je ASC počítaný dle geocentrického horizontu.
Diference mezi oběma ASC řádově ve stupních by pro mě osobně nebyl velký problém.
Pro nás, co pracujeme se sabiánským symbolem ascendentu to problém je
Ad 3/ Nemohlo to být tak, že ASC počítaný z geocentrického horizontu byl kompromisem, většina astrologů by jinou polohu ASC asi nepřenesla přes srdce a systém domů odmítla, ale to jen spekuluji.
Dost možná s přihlédnutím k tomu jak klopotně se donedávna musely domy počítat – před nástupem kalkulaček a softwaru. Navíc jak jsem řekl nenalez jsem nikde rovnici pro topocentrický ascendent, existuje vůbec? Jistě ano.
Ad 4/ Sice je to celé nekonzistentní, ale nepřipadá mi to tak hloupé, pokud byla motivace taková.
Domy jsou spočítány vzhledem k místu narození, jen ASC se ponechá klasický.
Jak už jsem sdělil, všechny rozumné systémy domů se vztahují z místu zrození, pokud berou při výpočtu v úvahu zeměpisnou šířku místa. Kromě toho je třeba si uvědomit, že ve výpočtech se standardně používá zeměpisná šířka místa, ne geocentrická šířka místa (diference od 0°0´na rovníku po – 0°12´ na 45° zš
Ad 5/ Jedná se, jak říkáte, o systém direkční. Až do 56°se příliš neliší od Placida, čím je způsobena tato podobnost?
Patrně byly použity rovnice pro výpočet primárních direkcí „vnitřních domů“ v Placidově systému (viz např. Roučka, Vidžajaraghavulu apod. Jiné jsou zřídka uváděny, takže někteří studenti astrologie ani nevědí, že primární direkcevnitřních domů se dají počítat i jinak
Ad 6/ Campanův systém výpočtu domů má svoji logiku, ze statických systémů je nejsrozumitelnější, jeho konstrukce je geometricky čistá. Jeden z požadavků, který bych ale na systém domů měl, nesplňuje. Domy jsou počítány vzhledem ke středu země, na rozdíl od Topocentrického systému domů.
To je problém všech systémů domů, včetně Topocentrického viz poloha AS v topocenerických domech, pouze topocentrický systém se vydává za topocentrický, i když to není u všech hrotů domů pravda.
Ad 7/ Neexistuje varianta Campana, která by byla počítána ke skutečnému místu narození.
Je to matematicky možné.
Nevím o ní, což ještě neznamená, že neexistuje. Ostatně problém všech dalších systémů domů
Zdraví Turnovský
-
Re: domy
11 odpověď odeslal(a) Turnovský ve Středu 27.Března 2002 08:47:53
Tak dlouho se chodí do knihovny pro informace, až jeden zapomene, že potřebné informace má a to přímo na počítači.
Vedle geocentrických variant výpočtu horoskopů v různých systémech domů máme na všech Johannesech i jejich topocentrické varianty. Rozdíly v polohách domů nejsou žádné, jediné těleso, které tento posun zasahuje je Luna.
Turnovský
-
Re: domy
12 odpověď odeslal(a) Edith Piaf ve Středu 27.Března 2002 10:31:56
Vážený pane Turnovský,
promiňte mi, že se ještě jednou ptám, když jste to takhle jasně napsal, ale potřebuji mít jistotu
a nějak to nejsem schopen pojmout.
Trochu překvapující zjištění pro mě, že topocentrické varianty se neliší od těch geocentrických, jeden by hádal, že alespoň nějaká ta minutka nebo jen vteřinka tam jinak být musí.
Druhá věc, o které bych se chtěl ještě jednou ujistit, je poloha hlavní osy ASC – DSC, která je u Topocentrického systému domů hlavním problémem, tak u ostatních topocentrických variant systémů oproti těm geocentrickým variantám takové odchylky nefungují?
Zeptám se ještě jinak, pokud vezmeme třeba topocentrickou variantu Campána. Jak se konstruuje klasicky je jasné, pokud se konstruuje topocentricky, tak se pouze střed celé konstrukce upíchne do námi zvoleného místa na zeměkouli a jinak je vše stejné? Pak bych chápal, pokud je to tak, že k žádné zásadní změně nemůže dojít, vyjma té Luny.
Je u Johannese možné si u jakéhokoliv systému domů přepínat mezi Lunou počítanou s parallaxou a bez?
Poslední otázka souvisí s Placidem, existuje prý několik variant tohoto systému?
Děkuji
-
Re: domy
13 odpověď odeslal(a) Petr Rastokin ve Středu 27.Března 2002 14:31:42
http://www.oceany.cz/rastokin/
.
Pavle, myslím že se (a nejen tobě) podařilo téma domů zmlžit zcela dokonale. Takže už téměř nelze cíleně komentovat jednotlivé poznámky. Nicméně, alespoň něco zkusím (z dobrých důvodů neuvažuji rozdíly mezi geoidem a koulí).
add 1027/10 Špůrek to sebral z Larouse(NY1980) - u každého obrázku je citace.
Rozlišovat "topocentrický" a "geocentrický" horizont je nesmysl - jsme na "jednotkové sféře" (náhrada za nekonečnou sféru), kde oba horizonty splynou (a ascendenty jakbysmet). Při přechodu od geocentrických souřadnic k topocentrickým (! k souřadnicím né domům!) se změní jen poloha Luny (V odp.1027/11 sice dobře, ale matoucí k předchozímu).
Všechny úvahy zde uvedené o Topocentrických domech jsou poněkud mimo - přečtěte si prosím obě pozn. za článkem "Systémy astrologických domů" na mém Webu (pro Pavla - byl jsi u toho, když o tom I.Maňásek v r.92 mluvil).
Topocentrické domy jsou buď "Velká BLAMÁŽ moderní astrologie" a nebo fascinující experimentální DŮKAZ Placidových domů. Jsou totiž "oskulační" aproximací Placida (nejmenší chyba u rovníku, největší na obratnících), zatímco "Klasický Placidus" je trojbodovou aproximací Placida (chyba je rozložena - nulová na rovníku a obratnících, tj. obecně menší). Jinak řečeno - pro gener.trojúhelník limitovaný k nule degenerují vzorce pro Placida na topocentrické (spekulace s "kuželi" a pod. vznikly ex post - po empirickém stanovení vzorců).
"Vynášecí kružnice" topocentrických d. (totožné s hranicemi mezi domy) procházejí rovníkem postupně od ARMC (+0, +30, +60, +90. +120, +150st) pro MC, 12, 11, Asc, 2, 3 pod úhlem (tzv. pólová výška):
0/3*Lat, 1/3*Lat, 2/3*Lat, 3/3*Lat, 2/3*Lat, 1/3*Lat.
Formálně existují průsečíky těchto kružnic s ekliptikou vždy - i vysoko za polárním kruhem. Tyto průsečíky (=hroty domů) jsou jednoznačné. Ale platí:
TOTO PLATÍ PRO VŠECHNY SYSTÉMY "horizontálních domů": To co je nad_severním/pod_jižním cirkumpolárem tj. to co NEVYCHÁZÍ-NEZAPADÁ není ! a nemůže být součástí jakéhokoliv domu! Důsledek je, že pro vysoké zeměpisné šířky mohou na ekliptice vznikat "hluchá místa". Jsou to ty úseky ekliptiky, které leží nad/pod severním/jižním cirkumpolárem. Dům je buď přerušen (a pak pokračuje) nebo ukončen.
Poznamenám, že jediný Placidus (amer.rev.) uvedené respektuje již ve své generické podobě (vzorce). Jiná věc je, že tyto vzorce neumějí astrologové (a programátoři) správně geometricky interpretovat. Znovu zdůrazním, že Placidus existuje i za polárním kruhem.
add 1027/3 "...další Placidův problém je v tom..." Pavle, to by byl problém všech domů kromě Morina. Je ovšem potřeba vědět, že domy existují i pod/nad ekliptikou a zejména, jak tam vypadají (kudy prochází hranice).
S tím souvisí i fakt, že kromě Kocha a Acabitia (a "Klasic.Pl." za polárním kruhem) lze pro všechny systémy domů - včetně Placida - vytvořit (pro libovolnou danou zeměpis.š.) projekci domů na sféru - lze např. udělat astrolábovou průsvitku. Tím je dáno, že jediný Koch a Acabitius jsou systémy dynamické. Přesto lze i zde, pro dané místo a čas, hranice domů na sféře zobrazit (jen se s mění s časem).
Při výpočtu Kocha/Acabitia ("polovina" denního úhlu MC/Asc) se uvažuje: (MC), 11. 12. (Asc), 2, 3 / nikoliv 9. 8. Za jistých okolností to není jedno.
Zdravím Vás, Petr Rastokin
.
-
Re: domy
14 odpověď odeslal(a) Jiří Nitsche ve Středu 27.Března 2002 15:40:24
Milá Edith Piaf,
mám rád Váš zpěv a proto si dovoluji přispět svou odpovědí na Vaše otázky.
Trochu překvapující zjištění pro mě, že topocentrické varianty se neliší od těch geocentrických, jeden by hádal, že alespoň nějaká ta minutka nebo jen vteřinka tam jinak být musí.
To je otázkou definice Ascendentu, MC a potažmo domů jako takových.
Zkusím to vysvětlit na Ascendentu. AS je definován jako bod na ekliptice, který vyznačuje průsečnice roviny obzoru s rovinou ekliptiky na východní straně (od ascendere - vycházet nebo stoupat), na západní je to Descendent.
Za pozornost stojí, že je to bod který, jak z definice vyplývá, leží v nekonečnu. Proto také jeho výpočet je totožný pro střed Země i pro místo na povrchu Země, protože 6378 km proti nekonečnu jest zcela zanedbatelná hodnota.
Tedy z toho plyne, že AS, MC a hroty všech domů v jakémkoli systému domů (a tedy i domy tzv. Topocentrické) mají stejnou polohu na ekliptice v geocentrickém souřadnicovém systému i v topocentrickém souřadnicovém systému, který je vztažen k povrchu Země. Odchylka je pouze u planet, které mají konečnou vzdálenost od Země a to tím větší, čím je daná planeta blíž Zemi.
Nejmarkantněji je tato odchylka (cca stupeň) pozorovatelná u Luny, která je od Země vzdálena přibližně šedesát zemských poloměrů.
Domy Topocentrické mají poněkud nevhodně zvolený matoucí název.
Zeptám se ještě jinak, pokud vezmeme třeba topocentrickou variantu Campána. Jak se konstruuje klasicky je jasné, pokud se konstruuje topocentricky, tak se pouze střed celé konstrukce upíchne do námi zvoleného místa na zeměkouli a jinak je vše stejné? Pak bych chápal, pokud je to tak, že k žádné zásadní změně nemůže dojít, vyjma té Luny.
Ano, máte v zásadě pravdu.
Je u Johannese možné si u jakéhokoliv systému domů přepínat mezi Lunou počítanou s parallaxou a bez?
Prosím, buďte tak laskav a rozveďte, co rozumíte pod pojmem parallaxa. Děkuji
a přeju krásný den
Jiří Nitsche
-
Re: domy
15 odpověď odeslal(a) Turnovský ve Středu 27.Března 2002 20:25:16
Máš pravdu, Petře, Špůrek čerpal hlavně z z amerického Larousse, já nepoznal ty obrázky, neb jsou označené jinak. Turnovský
-
paralaxa
16 odpověď odeslal(a) baudy ve Čtvrtek 28.Března 2002 00:07:15
http://www.astrolab.cz
Paralaxa jako délkový rozdíl mezi polohou Luny viděnou ze zemského středu a polohou Luny viděnou ze zemského povrchu v místě pozorovatele.
-
Re: domy
17 odpověď odeslal(a) Edith Piaf ve Čtvrtek 28.Března 2002 01:24:06
:-) Děkuji za poklonu Edith Piaf, kterou mám také rád, z Vašich odpovědí mám pocit, že tomu co píšete nejen rozumíte, ale navíc máte dar věci srozumitelně vysvětlit, tedy srozumitelně pro mě, nevím jak pro ostatní.
Nebudete-li se na mě hněvat a budete shovívavý k mé neznalosti, budu si sám pro sebe některé věci sumírovat v hlavě a poprosím Vás o komentář.
1) Pokud pan Turnovský proti Topocentrickým domům uvádí argument, že jedny domy jsou počítány geocentricky a ASC topocentricky,
tudíž je systém nekonzistentní, vlastně to argument proti těmto domům není, neb prakticky jsou topo ASC i geocentrický ASC totožné?
(To předpokládám, že kresba ve Špůrkovi není úplně mimo)
2) Lunární paralaxou jsem myslel odchylku , o který se liší topo Luna oproti geocentricky počítané Luně (délkový rozdíl v promítnutí na ekliptiku), u ostatních planet, pokud vím, je možno jí zanedbat, protože výsledky se prakticky neliší.
3) Za potvrzení mé domněnky ohledně Campána děkuji
Nyní bych přešel k odpovědi pana Rastokina, která mi v mnoha ohledech připadá fundovaná, ale opět ne všemu rozumím.
Topocentrické domy jsou buď "Velká BLAMÁŽ moderní astrologie" a nebo fascinující experimentální DŮKAZ Placidových domů. Jsou totiž "oskulační" aproximací Placida (nejmenší chyba u rovníku, největší na obratnících), zatímco "Klasický Placidus" je trojbodovou aproximací Placida (chyba je rozložena - nulová na rovníku a obratnících, tj. obecně menší). Jinak řečeno - pro gener.trojúhelník limitovaný k nule degenerují vzorce pro Placida na topocentrické (spekulace s "kuželi" a pod. vznikly ex post - po empirickém stanovení vzorců).
1) Myslel jsem si, že princip Placida je takový, jak ho popsal pan Turnovský.
Dal by se popsat způsob, jakým se Placidus konstruuje, popřípadě obě jeho verze. Jakým způsobem ony rovnice, o kterých mluví pan Rastokin, správně geometricky interpretovat?
2) Jestliže Topocentr je aproximací Placida, dá se opět nějak tento systém(Topocentrický) geometricky správně vyjádřit?
Je nákres ve Špůrkově Encyklopedii správný? (Pokud odhlédnu od toho, že vzhledem k formátu se mu oba horizonty jeví jako nesplynulé, což mě zmátlo).
3) Když pan Rastokin hovoří (ve výše zkopírovaném sloupci) o chybě, o jakou chybu se jedná a k čemu se vztahuje.
Děkuji
-
Re: domy
18 odpověď odeslal(a) Jiří Nitsche ve Čtvrtek 28.Března 2002 10:41:29
Budeme-li paralaxu chápat v tom smyslu, jak uvádíte, jako různou polohu dané planety (zejména Luny) vzhledem k ekliptice podle místa pozorovatele, pak Johannes samozřejmě tuto funkci má a dá se jednoduše navolit změnou souřadnicového systému.
V nabídce Nastavení horoskopu je volba - Souřadnicový systém a v ní dvě možnosti - Geocentrický (pozorovatel je ve středu Země) nebo Topocentrický (pozorovatel je na zadaném místě na povrchu Země).
Pak samozřejmě počítá novou polohu u všech planet, nejen u Luny.
Tedy řečeno jinak - můžete si zvolit volbou souřadnicového systému, zda chcete počítat s paralaxou či nikoli.
Ad 1) - ano máte pravdu, i mistr tesař se někdy utne. Ale v tom já osobně spatřuju krásu tohoto fóra, že totiž zde mohu přijít se svým názorem a v diskusi dojít k tomu, že se mýlím, aniž by se nad tím kdokoli pohoršoval.
Non, rien de rien,
non, je ne regrette rien ...
Jiří Nitsche
-
Re: domy
19 odpověď odeslal(a) Turnovský ve Čtvrtek 28.Března 2002 13:23:19
Popisy systémů domů čerpám z Larousse Encyclopedia of Astrology (Brau, Weaver, Edmands)
a z Recent Advances i Natal Astrology (Geoffrey Dean) a samozřejmě se mohu mýlit. Turnovský
-
Re: domy
21 odpověď odeslal(a) Petr Rastokin v Neděli 31.Března 2002 08:01:10
http://www.oceany.cz/rastokin/
.
add 1027/17
1) S výhradou ano (popisuje se dráha od horizontu, nikoliv konstanta ve výpočetním vzorci) - věta v 1027/8 má být:
"U Placida: hrot 12. domu je stupeň ekliptiky, který dorazil do 2/3 svého denního polooblouku od svého AS po svůj MC, 11. dům 1/3..."
Nicméně, na rozdíl od Kocha, jde o "statickou" záležitost - třetí se trajektorie mezi horizontem a m.poledníkem.
2) To jsem se pokusil - asi málo srozumitelně, navíc jsem tam vynechal "tangens", tj. má být:
"Vynášecí kružnice" topocentrických d. (totožné s hranicemi mezi domy) procházejí rovníkem postupně od ARMC (+0, +30, +60, +90. +120, +150st) pro MC, 12, 11, Asc, 2, 3 pod úhlem (tzv. pólová výška) JEHOŽ tangens je:
0/3*tg(Lat), 1/3*tg(Lat), 2/3*tg(Lat), 3/3*tg(Lat), 2/3*tg(Lat), 1/3*tg(Lat)
(hroty domů jsou v místě, kde kružnice protínají ekliptiku).
Jinak řečeno: sklon "P" těch kružnic ke kolmici_k_rovníku je:
P := arctg(K * tg(Lat)); kde K=0/3, 1/3, 2/3, 3/3, 2/3, 1/3 pro MC,11, ..3
Pro Placida je definiční vzorec ( "d" je výška generic.trojúhelníku):
tg(P) = cotg(d) * sin( K * arcsin(tg(d)*tg(Lat)) );
Jiné vyjádření ("AD" je ascenz.diference příslušného domu):
cotg(P) * sin(K*AD) = cotg(Lat) * sin(AD) [ = tg(d) ]
U Placida (amer.rev) leží vrchol trojúhelníka na ekliptice. Odtud plyne, že dopředu neznáme hodnotu "d" (proto iterační výpočet).
"Klasic.Placida" dostaneme pro pevný trojúhelník s výškou d=Eps (=23.5st). "P" lze potom k danému Lat spočítat přímo.
Zmenšujeme-li gener.trojúhelník k nule, tj. d-->0, dostaneme Topocentrické domy. Pro d-->0 je i AD-->0 a lze psát:
tg(P) = tg(Lat) * sin(K*AD)/sin(AD)
pro AD-->0 je lim(sin(K*AD)/sin(AD))= K
Odtud dostáváme: tg(P) := K*tg(Lat);
"Je nákres ve Špůrkově Encyklopedii správný?" Otázka zní, jaký má smysl. Mně není z popisu zřejmé, co je výsledkem.
3) Obecně platí: chyba_aproximace = Aprox_Fce - Fce.
Např. v našem případě (neuvažujeme MC,IC,Asc,Desc) pro hroty domů na bodech rovnoden. a obratnících (d=23.5st) je Kl.Plac - Plac = 0 ( tj. zde je chyba_aproximace=0 )
Závěrečná poznámka ke geometrické interpretaci: Jen slovním popisem je to myslím velmi obtížné. Na semináři mám k dispozici tabuli, projektor, přímé slovo. Tématu je věnováno několik hodin a navíc propojuji výklad logiky domů s obrazem této logiky v geometrii a řadou mnoha dalších souvislostí. Naopak zcela vynechávám jakékoli vzorce a pod. Ty by představu jen zatemnily.
Zdravím Vás, Petr Rastokin
.
-
Re: domy
22 odpověď odeslal(a) Turnovský v Pondělí 1.Dubna 2002 21:03:33
Dík, Petře, za opravdu odborný příspěvek. Možná by ses mohl pokusit, přes nepřítomnost tabule a hlasu, pokračovat. Je to jistě užitečné a poučné pro všechny zůčastněné strany, zejména poznámka o přechodu mezi placidem a topocentrickými (nebudu citovat, každý si to může najít). Pokud bychom se opřeli o fakta (a pokusili se utahnout si opasek v jejich interpretaci), možná bychom došli k nějakému obecnějšímu pohledu na různé systémy domů, proč, jak a k čemu je používat. Vím, ty jsi něco podobného udělal, ale promiň, mně Tvůj pokus zatím připadá poněkud ideologicky založený. Možná by to přispělo k určité dekonstrukci astrologického aparátu a pojmosloví, protože bychom museli začít opravdu od podlahy a to třeba tím, zda domy podzemní považujeme za říši převažující subjektivity a domy nadzemní za říši převažující objektivity, z čehož by vyplynulo, že spojnice AS-DS, která zastupuje u někoho obzor u jíného zemský povrch (a už jsme u toho, u těch zásadních rozdílů!) by mohla být spojována s určitou vrstvou (rozhraním) našeho vědomí.
-
Re: domy
23 odpověď odeslal(a) Milk v Pondělí 1.Dubna 2002 21:32:06
Zdravím všechny a dík za mohutné příspěvky k tématu (klobouk dolů před vědomostmi), spousta čitatelů se určitě vzdělala. Místo matematického řešení problému mi šlo spíš trochu o pohled filozofický. Praktická funkčnost topocentrického systému je bezvadná (systém byl skutečně "dolaďován" na základě direkcí). Nicméně pořád mi vrtá hlavou (asi i vám), jak je možné, že se tak minimálně liší od klasického Placida.
Milk