<= Index  <= Zpět    (?)  www.astrolozka.cz (link) 
Obsah    Předchozí  114 115 116 117 118 119 120 121 122 123  124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134   Další

• Dingir 2004/3 věnovaný českému hermetismu
  2525 otázku odeslal(a) Turnovský v Sobotu 13.Listopadu 2004 00:12:15
  http://www.transformotor.cz
  Zpráva o stavu astrologie v Čechách
  
  Pavel Turnovský
  
  Na počátku zprávy o stavu astrologie v Čechách, bychom si měli vůbec říci co astrologie, co chce a co sleduje. Použiji k tomu definici Dana Rudhyara, amerického hudebního skladatele, filosofa a astrologa francouzského původu, zkladatele humanistické a transpersonální astrologie z jeho knihy „Astrologie transformace“: „Co nejjednodušeji řečeno, astrologie je zjevně úspěšný pokus o vytvoření komplexní řady logických a spolehlivých souvztažností mezi pozorovanými pohyby jasných zdrojů světla na obloze – Slunce, Luny, planet a hvězd – a rovněž tak postižitelnými sledy změn, které se odehrávají v biosféře a především pak v životě lidských bytostí.
  
  Taková definice nepředkládá žádnou interpretaci toho, co pohybující se body či kotouče světla na obloze skutečně znamenají, ani nevysvětluje druhy změn, jež k nim astrologie vztahuje. Nesnaží se objasňovat, proč a jak takové souvztažnosti působí. Ona pouze říká, že dvě řady faktorů – jedna nebeská, druhá pozemská – lze k sobě vztáhnout a že vytvoření takových souvztažností platí do té míry, do jaké se jedná o důsledně vyvíjenou snahu lidských bytostí používat mentální (neboli psychické) procesy jež to vyžaduje. Co je však účelem této snahy?
  
  Účelem astrologie je využívat zmíněných souvztažností k pochopení repetitivní povahy procesů změny zakoušených všemi lidskými bytostmi žijícími v biosféře a významu toho, co se v průběhu těchto procesů odehrává; výsledek takového pochopení se projevuje jako vyšší schopnost lidských bytostí vyrovnávat se se změnami, jež zakoušejí, a využívat jich ve svůj prospěch.“/1
  
  Na úvod musíme říci, že česká astrologie sdílela do roku 1948 osudy kontinentální astrologie. Co to znamená? Po té co byla evropská astrologie s nástupem racionalismu postupně během 18. a 19. století vytlačena z vysokých učilišť, její život se rozdělil. Ve Velké Britanii nebyl její vývoj zcela přerušen a byla i nadále praktikována, na kontinentě v podstatě zmizela. Zatímco anglická ročenka Vox stellarum vycházela ve stotisícových nákladech (560 tisíc výtisků v roce 1839) a udržovala tak astrologii v povědomí anglicky mluvícího světa, francouzský hermetik Papus zmiňuje v roce 1891 astrologii jako zapomenutou věštebnou metodu. Nejinak tomu bylo i v Německu, Rakousko-Uhersku, Rusko nevyjímaje. K celosvětové renesanci a modernizaci astrologie však došlo až po tom, co do Teozofické společnosti v roce 1890 vstoupil William Frederic Allan, známý později jako Alan Leo, který v srpnu téhož roku začal vydávat měsíčník Astrologer‘s Magazín./2 Díky kontaktům s francouzskými a německými okultisty oživil zájem o astrologii u nás Otakar Griese, jehož kniha Astrologie – mathematický systém moderní horoskopické astrologie, vydaná v Přerově roku 1913, je patrně první moderní česká astrologická publikace. Protože byla astrologie považována za jednu z hermetických věd, byla během meziválečného období u nás pěstována na půdě okultních a hermetických společností, zejména v Universalii a později v Horev klubu Petra Kohouta - Lasenica. Spíše výjimečný byl Hejnův Výzkumný ústav pro teoretickou a praktickou astrologii v Praze. Vynikajícím astrologem však byl například básník Vítězslav Nezval, který dokonce inicioval založení Skupiny surrealistů v ČSR podle astrologické metody a také astrologické prvky soustavně používal ve svém díle. Během dvaceti let byla vydána řada původních seriozních prací, čerpajících zejména z německých pramenů, nejdůležitější z nich bohužel až na sklonku 30. let, nejspíš díky snaze ukojit potřebu lidí naleznout jistotu v době nanejvýš chaotické a nejisté. S nacistickou okupací se astrologové podobně jako okultisté a hermetici stahují z očí veřejnosti. Ostatně v samotném Německu neměla astrologie na růžích ustláno nejen za nacistů, ale ani za „Výmarské“ republiky. Téměř smrtelnou ránu obdržela astrologie po Hessově odletu a avanturistické misi do Britanie, s níž chtěl dojednat příměří. Eskapáda druhého muže v NSDAP byla svedena na jeho styky s okultisty a astrology a podobně jako v Říši, i v protektorátu Čechy a Morava byli 9. června 1941 postupně zatýkání hermetici, okultisté, mystici i astrologové, byly jim zabavovány knihovny, zakazována činnost, řada z nich, byla poslána do koncentračních táborů, kde jako např. Jan Kefer, zahynuli.
  
  Poválečné období určité svobody bylo natolik krátké, že k založení nějaké astrologické společnosti nedošlo. Po únoru 1948 se zbylí astrologové opět ponořili do podzemí. Máme jen kusé zprávy o studijních kroužcích např. kolem Emanuela Šimandla nebo Otakara Solnáře, které navazovaly na předválečné aktivity. Po celá desetiletí se astrologové u nás museli potýkat s nedostatkem odborných pomůcek zejména efemerid (tabulek pozic planet), nutných pro výpočet horoskopů. Změkčení tuhého komunistického režimu v druhé polovině šedesátých let a zejména v letech 1968 a 1969 přinesla návrat astrologických témat do novin a časopisů. Týdeník Ahoj na sobotu začal otiskovat oblíbené týdenní horoskopy, několik obecných článků vyšlo v měsíčníku MY 68 a 69. Slavným v té době byl brněnský astrolog Hřebačka a česká astrologie dostala transfuzi mladé krve. Někteří dodnes aktivní astrologové se o svůj obor začali zajímat právě tehdy, autora tohoto článku nevyjímaje. V těchto letech se také celosvětové astrologické komunitě proslavil slovenský psychiatr MUDr. Eugen Jonáš z Nitry, který astrologickou metodou začal určovat plodné dny u žen a pohlaví počatých dětí. Politická obleva však trvala příliš krátce na to, aby naši astrologové stihli asimilovat tehdy aktuální trendy, zejména humanistickou astrologii, která se po více než třicetileté snaze jejího zakladatele Dana Rudhyara konečně začala na Západě prosazovat. Přesto však došlo k oplodnění moderními astrologickými myšlenkami a to zcela nečekaně v roce 1972, kdy spisovatel Milan Kundera pod pseudonymem Emil Werner v týdeníku Mladý svět publikoval medailony jednotlivých znamení a nakonec i rozsáhlejší materiál „Hvězdy a lidský osud“ inspirovaný knihami francouzského astrologa André Barbaulta, který se snažil v té době obohatit astrologii o myšlenky psychoanalýzy. Přestože řádila nejhlubší normalizace, nic inspirativnějšího ani modernějšího od čtyřicátých let do té doby česky nevyšlo. Na další informace jsme si museli počkat až do roku 1983 až 1984, kdy v tehdy slavném T-magazínu publikovali devět článků na astrologická témata Dr. Milan Špůrek geolog a Dr. Zdeněk Horský, historik vědy. Hranice v té době sice nebyly tak utěsněné jako v letech padesátých, ale jak se později ukázalo, na rozdíl ode mne, jen pramálo zájemců o astrologii mělo možnost seznámit se s nejnovějšími trendy, kterými astrologie žila ve svobodném světě. Na jaře roku 1989, kdy už bylo jasné, že komunistický režim se hroutí, jsme v úzkém kruhu přátel sdruženém okolo dr. Milana Nakonečného začali připravovat obnovení činnosti Universalie, začalo být jasné, že na to, aby byla zacelena propast mezi stavem astrologie ve světě a u nás, bude třeba založit svébytnou astrologickou společnost.
  
  Hned v prvních dnech po listopadových událostech, kdy to bylo možné, svolali jsme na 19. prosince 1989 do Památníku národního písemnictví schůzku desítky nám známých astrologů a tam jsme se v podvečerních hodinách rozhodli založit Astrologickou společnost v ČR, která pak byla registrována MV ČR v dubnu 1990, v červnu následovala oficiální zakládající schůze, na níž byly zvoleny její statutární orgány (pisatel tohoto článku se stal na příštích šest let jejím předsedou) a na podzim začala svoji praktickou a přednáškovou činnost. Během několika měsíců byly shromážděny kontaktní adresy pěti set zájemců o členství. Bezprostředně byly navázány i vztahy se zahraničními společnostmi a díky paní Zoše Kinkorové jsme začali spolupracovat s manželi Huberovými, kteří pořádali ve švýcarském Lucernu proslulé Světové astrologické kongresy. Pod jejich záštitou a díky sponzorství místopředsedy AS dr. Radko Tobičíka byly v Praze uspořádány na jaře 1994 a 1997 Evropské astrologické kongresy, na nichž vystoupila současná světová astrologická špička. Během prvního sedmiletí existence se Astrologické společnosti podařilo zaplnit informační vakuum, které tu půl století panovalo a navázat tak na práci několika osamělých astrologů, kteří udržovali v úzkém okruhu astrologické povědomí. Za všechny zmiňuji alespoň nedávno zemřelého ing. Josefa Danzera, spolupracovníka Jana Kefera a dodnes agilního Vratislava Jana Žižku. Dá se říci, že současná situace v astrologii odpovídá podstatě stavu v jakém se obor nachází ve světě. Pro složitost a proměnlivost námětu můžeme se tu jen pokusit zmapovat hlavní trendy, osobnosti a instituce a proto se autor předem omlouvá za nedostatky, které se tu zákonitě objeví.
  
  Zmapovat současnou situaci astrologie u nás se jeví nad síly jednotlivce. Jen při zadání termínu astrolog v internetovém vyhledávači se objevi dvě stovky profesionálních nebo poloprofesionálních astrologů, nabízejících své poradenské služby. Stejný počet položek dostaneme při zadání termínu horoskop. Pokud vyhledáváme fulltextově jsme zaplaveni v obou případech milionem zmínek o astrologii na českém internetu. Astrologie je předmětem zájmu několika desítek duchovně zaměřených sdružení, je vyučována v několika desítkách kurzů, astrologickými tématy se zabývají nejen jednotlivá odborná periodika, objevují se i na stránkách duchovně zaměřených i zcela světských periodik. Pronikla na různé úrovni do sdělovacích prostředků, zajímají se o ni jako o pomocnou metodu nejen okultisté, mystici a hermetici, ale i umělci, lékaři, psychologové a psychiatři.
  
  Instituce
  
  Za nejstarší astrologickou instituci u nás můžeme považovat Astrologickou společnost v ČR (jejím předsedou je od roku 1996 ing. Zdeněk Bohuslav, místopředseda dr. Radko Tobičík, v letech 1990-1996 předseda Pavel Turnovský), která v současnosti sdružuje především zájemce o tradiční astrologii. S postupem doby se aktivity původně soustředěné v Praze začaly přenášet do regionů a začaly se také vytvářet aktivity na AS nezávislé. V současné době vyvíjí činnost zejména její pobočka v Ostravě, dlouhá léta vedená ing. Jaroslavem Popelkou, který se snaží spojit tradiční astrologii s mystikou. Na Astrologické společnosti nezávislá je Plzeňská astrologická společnost vedená tradičním astrologem Jiřím Kubíkem. Agilní je i Olomoucká astrologická skupina shromážděná kolem doyena českých astrologů Josefa Andra. Víme o skupinkách, které pracují v Liberci, Českých Budějovicích, Brně.
  
  Humanističtí a transpersonální astrologové inspirovaní učením Dane Rudhyara vytvořili Sdružení pro rudhyarovská studia (předsedkyně Martina Lukášková, místopředseda Pavel Turnovský), které se snaží o vzdělávání v dalších oborech jako je např. psychologie, filosofie, semiotika, religionistika apod.. Má propracované etické zásady a supervizí skupinu vyškolenou v intencích supervize pomáhajících profesí.
  
  Učiliště
  
  Nejstarší je Škola humanistické a transpersonální astrologie Pavla Turnovského a Martiny Lukáškové, začala fungovat v Praze na podzim 1992. Její zaměření je zřejmé z názvu, poskytuje rozsáhlé a ucelené vzdělání v řadě astrologických oborů, po dobu působení prošlo těmito kurzy na tisíc posluchačů. Výrazně je zaměřena na výchovu profesionálních a poloprofesionálních astrologů v intencích Dane Rudhyara a Alexandra Rupertiho, tedy v astrologii zaměřené na vývoj osobnosti.
  
  Kurs psychologické astrologie vede Rudolf Starý, vydavatel astropsychologické literatury a jungovský psycholog. Praha.
  
  Další kurzy jsou zaměřeny víceméně tradičně. Škola věšteckých umění Via Regia v Brně je druhá nejstarší škola v zemi. (Zuzana Antares a Roman Petržíla) Kromě astrologie jsou zde vyučovány i další divinační metody (tarot). Třetí nejstarší školou je pražská Škola nativní astrologie a její karmické nadstavby ing. Petra Rastokina. Zaměření na karmickou a reinkarnační astrologii. Dále jsou důležité Astrologická škola Sirrah Alice de Silva Lago stojí na pomezí tradiční a moderní astrologie, Astrologická škola Kavalle Zdeny Kavalové se snaží sloučit prvky esoterní a moderní astrologie a tarotu, Škola klasické astrologie Zdeňka Bohuslava a Richarda Stříbného, Kurzy tradiční astrologie Antonína Baudyše seniora a juniora v Praze a Jiřího Kubíka v Plzni, Astrologická škola Hvězda Elišky Landovské, První pražská astrologicko-léčitelská škola Šárky Sehnalové. Také řada jednotlivých astrologů pořádá příležitostné kurzy jako např. Petr Trnka v Novém Jičíně, Helena Kovalová-Alešová, nebo Dagmar Mazurová v Praze
  
  Nakladatelství.
  Odbornou astrologickou literaturu soustavně vydávají nakladatelství Vodnář (technická literatura jako jsou efemeridy a tabulky domů, knihy Dr. Milana Špůrka), Půdorys (v Kosmoontologické řadě vycházejí spisy Rudhyara), Sagittarius (astropsychologická díla Greeneové, Sasportase, Jehleho). I ostatní nakladatelství občas vydávají astrologickou literaturu vysoké úrovně. Vzpomeňme nakl. Dobra, Fontána, Merkurius, Poznání, Eugenika, Šťastní lidé, Trigon, Eminent (knihy Zoši Kinkorové). Agentura Kdo je kdo vydala v roce 2001 encyklopedii, v níž naleznete přes sto medajlonů současných českých astrologů.
  
  Periodika a sdělovací prostředky
  Čistě odborně zaměřené vycházejí u nás dlouhodobě dvě revue. V první řadě je to Konstelace, kterou od roku 1991 vydává Astrologická společnost a Transformotor, který vydává od roku 1999 Martina Lukášková pro společenství humanistických a transpersonálních astrologů. Od roku 2001 vycházel společně s Rezonancí Pavla Turnovského jako dvojčasopis. Výše zmíněné publikace jsou vydávány spíše pro subskribenty, veřejnosti jsou dostupné pouze v některých vybraných knihkupectvích, které mají široký sortiment astrologické literatury. V Praze je to knihkupectví Dobra, Neoluxor, v Brně Ženíšek. Zvláštní pozornost zasluhuje i revue Prostor, která v letech 1990 – 1999, kdy byl jejím šéfredaktorem Rudolf Starý měla stálou rubriku Apendix astropsychologica. Od roku 1992 vychází týdeník Astro, který však trpí odbornou nevyvážeností, což pochopitelné, má-li vycházet každý týden. Také duchovně a esoterně zaměřená periodika zveřejňují často astrologické informace a články, zejména se jedná o časopisy Logos, Regenerace, Regena, Fontána esotera, Spirit, Medium. Rozhovory s předními českými astrology se objevily snad už ve všech novinách a časopisech, které u nás vycházejí. Podobně se vyskytly rozhovory a besedy různé úrovně i ve všech možných radiích a televizích. Vzpomeňme zejména na pořad Horoskop, který se objevoval pravidelně každý týden počátkem 90. let na ČT, v němž měli možnost vystoupit téměř všichni tehdy fungující astrologové. Nicméně nelze zastírat, že prezentaci seriozní astrologie zasadily tvrdou ránu komerční televize, které tento námět spíš bulvarizují.
  
  Computery a internet
  Od konce 70. let pronila astrologie i do světa počítačů. V současné době jsou u nás k dispozici kromě zahraničního softwaru i tři české utility a to Johanes, Astrolog-Apas a Nebeský kalendář. S nástupem internetu se řada astrologických aktivit přemístila na síť. Časté jsou prezentace astrologů nabízejících tu své služby, nalezneme tu řadu odborných fór, z nichž nejdůležitější a nejnavštěvovanější jsou v pořadí vzniku Česká astrologická stránka www.astrologie.cz zaměřená na humanistickou a transpersonální astrologii a dále tradičně zaměřené www.astrolot.cz, www.astrolab.cz, www.ceskaastrologie.cz
  
  
  • Re: Dingir 2004/3 věnovaný českému hermetismu
    1 odpověď odeslal(a) baudy v Sobotu 13.Listopadu 2004 14:15:18
    http://www.astrolab.cz
    Skvěle napsaný text.
    
    Nejvíce bych přivítal Vaše osobní vzpomínky. Možná na ně zatím ještě není vhodná doba. Říkám si, kdy na ně však bude vhodná doba.
  • Re: Dingir 2004/3 věnovaný českému hermetismu
    2 odpověď odeslal(a) David Hornof v Sobotu 13.Listopadu 2004 21:57:51
    Pěkné;).
  • Re: Dingir 2004/3 věnovaný českému hermetismu
    3 odpověď odeslal(a) Dagmar v Sobotu 13.Listopadu 2004 22:20:15
    Pane Turnovský - super!!!!!
  • Re: Dingir 2004/3 věnovaný českému hermetismu
    4 odpověď odeslal(a) Naďa v Sobotu 13.Listopadu 2004 22:21:23
    >Pěkné<
  • Re: Dingir 2004/3 věnovaný českému hermetismu
    5 odpověď odeslal(a) Anonymous 3 v Sobotu 13.Listopadu 2004 23:16:26
    A taky Dito nechoďte hlavně k astrologům, kteří jiné astrology pouze pomlouvají, protože nejsou schopni unést své malé nicotné ego . Jejich komplex malosti a ubohosti jim totiž nedovolí se chovat čestně, tak se snižují k těmto špinavostem.
    Uvedenou astroložku znám osobně a není z toho co tu napsal Petr Trnka ani zbla pravdy.

• UNI
  777 otázku odeslal(a) Turnovský v Pátek 31.Srpna 2001 14:19:44
  Upozorňuji na existenci kulturního/kultovního magazínu UNI, který vydává nástupnická organizace Jazzové sekce UNIJAZZ. V posledním čísle naleznete další ze serie článku našeho přítele Zdeňka Justoně o významných etnolozích. Tentokrát jde o Jamese Georga Frazera, jehož Zlatou ratolest jsme mnozí četli.
  
  Adresa Unijazzu: Jindříšská 5, 110 00 Praha 5
  tel 02/22 24 09 01

• Mircea Eliade
  834 otázku odeslal(a) Turnovský v Neděli 7.Října 2001 17:02:59
  V nenovějším čísle časopisu UNI (9/2001) najdete stať Víta Erbana "Co odkrývají symboly - náboženský symbol pohledem Mirei Eliada"
  
  Text začíná sympatickým: "Symbol je živý organismus, který se nenchá polapit do sítě konvenčních významů a brání se jakémukoli zjednodušení, znehybnění či ustálení."
  
  Uni si lze objednat na adrese redakce Jindřišská 5, 110 00 Praha 1. Doporučuji předplatit si tento už od grafické podoby pozoruhodný plátek, neboť se v každém čísle něco pro nás - astro*symbo*logy najde. Navíc pak každé číslo vyjde na 15,- Kč a ty doby, kdy se dalo UNI koupit v mnohých knihkupectvích jsou už dávno pryč. PT
  

• Griaule a Dogoni
  926 otázku odeslal(a) Turnovský v Pondělí 31.Prosince 2001 12:36:36
  V aktuálním čísle revue UNI (12/2001) nalezneme stať Zdenka Justoně o francozském etnografovi Marcelu Griaule-ovi, který se už ve 30. letech zabýval Dogony - ano tím súdánským kmenem, který od jakživa ví, že Sirius je dvojhvězda a že její perioda čitá 50 let. Tedy Zdeněk Justoň píše:
  
  Dogoni si dokonale uchránili nejen svůj ojedinělý styl života, ale také svou úžasnou životní filozofii, která si nezadá co do své vynalézavosti s velkými filozofickými koncepty asijského a evropského myšlení,
  
  V nesnadném prostředí, kde je nedostatek pudy i vláhy, rozvinuli pracovití a vynalézaví vesničané neuvěřitelnou civilizaci, která udivuje vznešeností své architektury, řemeslnickými technikami, vitalitou svých stále životných obřadu a tradičních slavností, ale také krásou svého uměleckého projevu, ale především před užaslými etnology, kteří všichni prošli studiemi na význačných francouzských univerzitách, prezentovali Dogoni svou neuvěřitelně složitou metafyzickou soustavu, jež vzájemnou provázaností kosmických představ s vrcholně sociologickým pojetím lidské společnosti vyrážela těm, co přišli popsat jejich kulturu, dech. Základem koncepce vesmíru a místa člověka v něm je pro tyto Afričany pojetí ,znaku', Dogoni věří, že znak (nebo symbol) a to, co představuje, je jedno a totéž. Jako by tito lidé dávno před švýcarským lingvistou de Saussurem pochopili, že pojetí znaku tkví někde mezi tím, co označuje, a tím, jak označuje. Protože došli už před staletími k názoru, že vše, co je obsaženo v jazyce, představuje nejen naši kulturu a naše představy o světě, ale dává naší kultuře svůj tvar.
  
  Do této domorodé teorie znaku patří veškeré mýtické znalosti, které tento národ za svou existenci nashromáždil, celý ten kosmos života, který se rozprostírá mezi mýtem jako vyjádřením uměleckého stylu a zkušeností posbíranou ve světě obklopujícím Dogony. Tak si tento súdánský lid vytvořil rozsáhlou klasifikační soustavu, jejíž všechny části jsou v symbolickém vztahu s jinými, takže Dogoni jsou schopni nás poučit o tom, co je kořenem takového symbolu a jak se takový symbol rodí v kulturním myšlení jejich společnosti. Ovšem není to jen slovo, které je privilegovaným prostředkem pro vyjádření světa; stejné reciproké vztahy vznikající mezi symboly mohou působit i v jiných „jazycích“, jakými jsou projevy plastického a hudebního umění.
  
  Slovo v pojetí Dogonu rozděluje svět na dvě části: na svět ,těch, kteří mluví slova', a těch, kteří mluvit nedokáží: děti a zvířata. Dospělí lidé mluví, ale dítě a zvíře ,pláče', což je také schopnost vydávat zvuky, která odlišuje svět živých tvoru a hudebních nástrojů od ostatního neživého světa. Tak Dogoni odlišují „hlas“ od „slova“ stejně tak jako zvuk od artikulované řeči nebo výraz od významu. V myšlení těchto Súdánců je slovo nerozlučně spjato s činem: neboť čin je zhmotněním slova. Když člověk mluví, slovo z něho vychází jako pára, protože voda slov je „zahřáta“ srdcem; jestliže člověk odmítne vyjádřit svou myšlenku, slovo je v něm „zchlazeno“ a zůstane ve formě vody skryto v těle. Slovo, které nehledá svůj výraz, tedy neexistuje, bez slov jako by ani svět nebyl. Moderní lingvisté by se skutečně mohli u Dogonů učit pojetí jazyka!
  
  • Griaule a Dogoni díl II
    1 odpověď odeslal(a) Turnovský v Pondělí 31.Prosince 2001 13:38:48
    Co obsahuje vejce světa
    
    Vesmír jako celek stvoření světa je pro Dogony dílo velkého demiurga, který jednal prostřednictvím slova. Jak si nevzpomenout na biblické: "A na počátku bylo slovo!" V takto stvořeném světě je všechno znak a nic neexistuje samo o sobě, ale každý kousek hmoty obsahuje v sobě poselství určené člověku, každé stéblo trávy, každá muška je pro člověka nositelem slova, významu. Dogonské pojetí vesmíru je založeno na principu vibrace látek a na obecném pohybu vesmíru jako cel ku. Původní zdroj života je symbolicky zastoupen semenem čiroku; látka, kterou toto zrno obsahuje, prorazí zrychlením vnitřní vibrace svou slupku a rozprostře se do nejvzdálenějších končin vesmíru. Uvolněná látka se pohybuje po spirále: ta se objevuje v podobě cik-cak čáry na zdech dogonských svatyní a představuje neustálý růst vesmíru.
    
    Spirála je symbolem nejen principu zachování hmoty, ale je zároveň vyjádřením protikladu, neboť na párech protikladu je postavena rovnováha světa. Všechny tyto pohyby ve vesmíru jsou zobrazitelné ve „vejci světa“, kde se spojují zárodky věcí. Ty se potom rozvíjejí v sedmi segmentech, jež se v důsledku pohybu po spirále dále rozvíjejí a zaplavují vesmír. Nejdůležitější ze sedmi segmentu je ten, který symbolizuje zrno prosa, což je ženský symbol představující život, zbavený veškeré nečistoty.
    
    Přestože Dogoni věří podobně jako Číňané, že celý vesmír je možné nalézt uvnitř každého člověka, nepovažují sebe za jeho střed. Stvoření člověka je pro ně záležitostí lidských představ a východiskem pro toto počínání je pečlivé, trpělivé a podrobné pozorování skutečnosti, která lidi ve své hmotné podobě obklopuje, skutečnosti, jíž se chtějí přizpůsobit, adaptovat se na ni a napodobit všechny její prvky, které jsou pro člověka použitelné. Dogonská kultura je ve své i podstatě výrazem nejvyššího humanismu. I toto úsilí přivedlo Dogony ke klasifikační soustavě, která setřídila všechny bytosti a věci, a všechny tyto součásti vesmíru navzájem propojila pomocí symbolu. Celý tento archiv vyjádřený ve slovech je stvořen podle jednotného schématu, který odpovídá dogonské mentalitě a jejich životním zkušenostem.
    
    Dogoni kladou počáteční bod vzniku vesmíru do oblasti nedaleko Siria, kde se nachází malá hvězda, kterou považují za nejmenší ze všech hvězd. Její pohyb kolem své vlastní osy a kolem Siria podporuje v jejich představách všechno tvoření ve vesmírném prostoru. Orbit této hvězdy určuje dogonský kalendář. Jejich model stvoření světa je spojen právě s pojetím vejce, které se nachází v nekonečném prostoru. Vejce bylo na počátku rozděleno na dvě placenty. z nichž každá obsahovala pár dvojčat. jakési zárodky, nebo spíše představy člověka. Každá z těchto dvojic byla duchovním principem protikladů. tedy jakýchsi binárních opozic, které mají svůj odraz v biologickém světě jako protikladná pohlaví, jako mužský a ženský princip. Něco na způsob afrického taoismu.
    
    Zajímavé je. že toto pojetí dvou dvojic, které stály na počátku všeho jako předzvěst počátku lidského rodu, tvořilo základ starověkých egyptských představ o vzniku světa a lidstva. Zůstává tedy otázkou, zda dogonské představy jsou dalekou vzpomínkou na egyptskou civilizaci, anebo jde o starou africkou filozofii. která se projevila i v zárodcích egyptské mytologie už někdy před šesti tisíci lety. V jedné z placent však mužská část nečekala na obvyklou dobu zrození, jíž určil před tím demiurg, ale vypadla z vejce předčasně. A při jeho letu vesmírem tak vznikla Země; když to demiurg viděl, seslal do vesmíru druhou bytost z vejce. což byl tvůrce nebe a hvězd. Ten přinesl na svět také světlo. jež povzneslo Zemi a nebe z tem- not. a vodu ve tvaru deště, který očistil a zúrodnil pudu. Do pudy bylo zaseto osm semen, která představují mýtické předky. Ti dali život dvanácti potomkům. První tři generace těchto původních lidí čítají celkem dvacet dva osob (deset žen a dvanáct mužů), jež jsou spojeny s totemickými představami Dogonů.
    
    
  • Griaule a Dogoni č. III
    2 odpověď odeslal(a) Turnovský v Pondělí 31.Prosince 2001 13:58:04
    
    Z vesnice Země do vesnice Vesmír
    
    Přesně tak, jak se utvářel vesmír, koncipují Dogoni svůj vlastní svět v prostorovém vyjádření. Proto je jejich země stále sestavována v souladu s teorií světa rozvíjejícího se ve spirále. Uprostřed každého kultivovaného místa jsou situována tři rituální pole, z nichž každému je přiřazen mýtický předek a jeden ze základních obřadu. Obdělávaná pole se potom šíří od toho středu ve spirále odstředivým směrem, až pokryjí vymezený prostor. Půdorys vesnice znázorňuje člověka a má většinou vejčitý nebo čtvercový tvar otevřený na jednom konci vůči vnějšímu světu. Umístění je v ose sever -jih, kde kovárna (Dogoni jsou vyhlášení kováři) představuje hlavu a vesnické svatyně potom nohy pomyslného člověka. Ženské domy po stranách tvoří ruce, a tělo je potom korpus rodinných usedlostí ve středu. V souladu s principem dvojenectví jsou vesnice stavěny vždy po dvou, kde jedna představuje Zemi a druhá nebe a hvězdy. Totéž uspořádání, tentýž filozofický vzor se stále opakuje na všech úrovních: vede od kosmu k uspořádání ekonomického a sociálního prostoru, od celku k části, od větší části k menší, od vesmíru k jedinci. Jedinou zvláštní oddělenou kastou zůstávají kováři; snad je to tím, že v celé oblasti Súdánu je zpracování železa považováno za jedno z nejdůležitějších řemesel, se kterým je spojena celá řada výsad a odlišností. Kováři obvykle patří mezi ekonomicky nejúspěšnější vesničany a jejich řemeslo je obestřeno jistým mystériem tajemna. Výsledkem není jen to, že jejich kasta je zcela endogamní, ale také jejich umístění ve vesnici je výjimečné.
    
    Ryba vykřikla...
    
    Podle starých dogonských představ byli lidé původně ryby, což odpovídá rozšířené představě mnoha súdánských národu o prenatálním stádiu dítěte: obraz lidského zárodku v těle matky, jeho schoulená pozice, způsob dýchání. Dítě v lůně matky žije svůj ,vodní' život; co je na něm nejpozoruhodnější ale je, že je bezhlasé. S tím kontrastuje křik, který je prvním projevem jeho života, když se narodí. Tento přechod od ticha ke zvukovému projevu odpovídá změně , vodního' prostředí na život na ,vzduchu'. Dogonské mýty tuto skutečnost podrobně komentují a tvrdí se v nich, že lidé tedy byli na počátku zrození bez řeči. Jejich sestoupení na svět je obrazně přirovnáno k sestoupení z archy, ve které byli všichni živí tvorové za- chráněni jedním z mýtických předku. Archa byla placenta a lidé z ní sestoupili po žebříku, jímž v dogonských představách byla pupeční šňůra. Jako dnešní nemluvňata neuměli tito dávní lidé mluvit; dorozumívali se gesty, živili se pouze ovocem a syrovým masem, pili vodu z louží a přespávali v jeskyních.
    
    Až jeden z nich se roztřásl, jako když na člověka přichází inspirace. Slovo přišlo na svět jako vítr, vniklo do jeho ucha, sestoupilo do jater, usadilo se tam a vyšlo nakonec ústy. Od té doby, co člověk dostal slovo, stal se z primitivní bytosti moudrým člověkem. Takový je dogonský Homo sapiens! První slovo, které tento předek pronesl, bylo dogonské slovo ,só', což znamená (kromě jiného) ,mluv!'. Ale toto slovo mělo takovou snu, že v sobě obsahovalo všechna budoucí slova, která měla vzniknout, ale také všechna dogonská nářečí, a nejen to -také všechny cizí řeči. Jejich počet odpovídal symbolickému číslu dvanáct: šest je dogonských nářečí a šest cizích jazyku okolních národu. Toto číslo je však třeba násobit dvěma, protože Dogoni považují jazyky za dvojčata (každý jazyk je spojen s podobným nářečím, nebo se sousedním blízkým jazykem) a počet skutečných jazyku tedy byl dvacet čtyři, což je číslo, které je klíčem k celému vesmíru.
    
    ...a vznikla hudba
    
    Když tento předek dostal první slovo, stále si ho opakoval: ,Mluv, mluv!'. A jako ozvěna se mu opakoval zvuk podobný bubnu. Tak spolu s řečí vznikla také hudba. A každý griot -súdánský kouzelník používá při svých magických obřadech zvuku bubnu, kterými doprovází svá kouzelná slova.
    
    Tento vztah slova a zvuku bubnu je důkazem, že slovo má schopnost se složit do formy, která podléhá určitým pravidlům sociální komunikace. Dogoni říkají: kdo řekne rytmus, říká pořádek a zákon. Proto musela být první slova převedena do rytmu, aby je ,společnost smrtelných' mohla slyšet a aby jim dokázala rozumět. Slovo inspirované rytmem se složilo do zákonu jazyka.
    
    Mýtický předek si prvá slova stále opakoval se svými bratry; tito bratři byli čtyři a představovali dvě dvojice dogonských psychologických typu. Poslední z bratrů představoval lidské zatracence, kteří nosí smrt. Proto jsou takoví lidé zařazováni spíše mezi zvířata než lidi: jejich zvířecím symbolem je liška. Tento předek, ještě když byli všichni bratři němí, si ale přinesl na svět jinou mocnou věc, a tou byly grafické znaky. Proto jazykem těchto ztracených lidí jsou liščí stopy v písku. Tato ,mocná slova', která nejsou vyslovena, ale zapisována, umí do jazyka lidí převést jenom věštec. Kam asi mohli Dogoni zařadit Evropany s jejich písmem a touhou po moci?...
    
    článek Zdeňka Justoňe pak ještě pokračuje. Připomínám, že různé "záhadologické" publikace, které se zabývají spekulacemi o Dogonech většinou čerpají z Griauleových knih, které vycházely od 30.tých let, aniž by svůj zdroj informací přiznaly. T.U.R.