<= Index  <= Zpět    (?)  www.astrolozka.cz (link) 
Obsah    Předchozí  42 43 44 45 46 47 48 49 50 51  52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62   Další

• (no subject)
  1748 otázku odeslal(a) V.Milošová ve Středu 24.Září 2003 11:15:08
  Vážení kolegové,
  v souvislosti s Mozartem bych ráda položila otázku, jakým způsobem byly před zavedením jednotného SEČ konstruovány místní časy v Evropě?
  Kdo a pro jaké území stanovoval čas, který se používal, a v kterých pramenech se dají tyto informace dohledat? Nechce se mi věřit, že by se posouvaly hodinky od města k městu o čtyři minuty na stupeň, to by byl příšerný galimatiáš.
  
  Zdravím, Vanda Milošová
  • Re: (no subject)
    1 odpověď odeslal(a) Turnovský ve Středu 24.Září 2003 12:28:00
    Taky to galimatyáš byl. Každé město mívalo svůj místní čas a ve středověku se dokonce počítal čas v různých městech různým způsobem. Někde od půlnoci, jinde od večera předchozího dne, jinde od rána. Proto je prvním krokrm v konstruování středověkých horoskopů zjištění jaký čas se na tom místě užíval. Navíc na věžních hodinách bývala jen malá ručička, ta stačila, minuty už ty lidi nezajímaly. Orloje si mohla dovolit jen bohatá města.
    
    Určitý řád začala vnášet do toho zmatku železnice, díky níž se zaváděl železniční čas, tj. místní čas nějakého důležitého železničního uzlu. V Britanii toto postavení zdědila Greenwichská hvězdárna, neboť to byla hvězdárna na břehu Temže podle níž si seřízovaly britské lodě lodní chronometry. Ve Francii to byl Pařížský čas, V Rakousko-Uhersku kupodivu pražský čas. Čtyři časová pásma zavedly poprvé na železnici USA, Carské Rusko mělo jen 2 pásma. Pásma železničního času se tak osvědčila, že v roce 1884 bylo na konferenci ve Washingtonu rozhodnuto o jejich postupném zavedení na celém světě. V Rakousko-Uhersku 1.10.1891 jak se uvádí v astrologických publikacích, ale jen pro města s železniční stanicí. Ostatní místa měla lhůtu na zavedení do 1.4.1893. V roce 1916 byly zaváděny letní-válečné časy.
    
    Potřebné údaje a různá překvapení zjistila Eva Frančeová, když sestavovala svoji publikaci Letní čas v Evropě. Nechávala si informace potvrdit od různých úřadů i v cizině. O kalendáři a počítání času existuje řada dobrých publikací, zásadní je Rukověť křesťanské chronologie od Gustava Friedricha, poslední vydání Paseka 1997. Bůbé nejsou ani knihy vydávané za bolševika. Turnovské
  • Re: (no subject)
    2 odpověď odeslal(a) Turnovský v Úterý 30.Září 2003 03:10:28
    V USA v polovině 19. století existovalo 300 místních měststkých časů a asi 100 časů železničních. 18. listopadu 1883 v poledne byl zaveden pásmový čas, lépe řečeno 4 časová pásma v USA. Turnovský

• (no subject)
  1901 otázku odeslal(a) Lucia v Neděli 21.Prosince 2003 11:15:42
  Zdravim forum.Hladam odpoved na pre mna dolezitu otazku.Ako je to s letnym a zimnym casom?Tento kazdorocny posun znamena hodinovy rozdiel pri vypracovavani radixoveho horoskopu.Zaujima ma,odkedy sa zaviedol letny cas na Slovensku,od akeho datumu si posuvame rucicku na hodinkach po jednotlive roky?Napr.clovek,ktory sa narodil 28.3.1981-narodil sa este v zimnom case,alebo uz v letnom?
  • Re: (no subject)
    1 odpověď odeslal(a) Jiří v Neděli 21.Prosince 2003 11:36:14
    
    Narodil se ještě v čase, kterému Vy říkáte zimní, správně se nazývá SEČ neboli středoevropský.
    
    Tabulku přechodů na letní čas naleznete na
    http://www.sweb.cz/astrologie/inzeraty/johannes/manual/index.htm
    
    ve volbě Tabulky
    
    Přeju krásný den !
    
    Jiří
    

• Austrálie a Nový Zéland
  1952 otázku odeslal(a) Petr Trnka v Sobotu 10.Ledna 2004 18:34:41
  Ví někdo, jaké časy a kdy se používají v Austrálii a na Novém Zélandu? Mám dvě data, na která bych měl zpracovat horoskopy, ale potřeboval bych upřesnit používané časy, abych to neměl blbě. Ten první člověk se narodil 5.8.1965 v Sydney, ten druhý 24.9.1968 v Aucklandu. Podle zeměpisné délky by Sydney mělo ležet 10 časových pásem východně od Greenwiche (151°10´ E), Auckland 12 časových pásem (174°46´ E). Je tomu ale v australské, resp. novozélandské praxi skutečně tak? Kdo to ví, odpoví, odpoví mi na otázku...
  Petr Trnka
  
  • Re: Austrálie a Nový Zéland
    1 odpověď odeslal(a) Turnovský v Sobotu 10.Ledna 2004 18:47:44
    v daném období nebyly zaznamenány změny času
    hranice pásem jsou vedeny v délkách 120°, 142°30´, 150°
    Nový Zéland 180°00
    
    
  • Re: Austrálie a Nový Zéland
    2 odpověď odeslal(a) Všetečka v Sobotu 10.Ledna 2004 23:26:03
    Nemělo by tedy být 151 už pásmo jedenácté?
  • Re: Austrálie a Nový Zéland
    3 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Neděli 11.Ledna 2004 00:32:36
    Já jsem vycházel z toho, že 15., 30., 45. atd. poledník (tedy násobky 15) jsou STŘEDY časových pásem, a že každé pásmo by se mělo rozprostírat 7,5 stupně na obě strany od něho. 150. poledník by tedy měl být středem 10. časového pásma, 180. poledník středem 12. časového pásma. Jenomže to je jenom teorie, praxe už i v Evropě se od této teorie liší, a proto jsem se taky ptal. Takže bych se chtěl ubezpečit: Pavle, Ty píšeš, že 150. a 180. poledník jsou HRANICEMI pásma a ne středy - je tomu skutečně tak? Ptám se pro jistotu, protože v tom případě by Sydney už skutečně leželo 11 časových pásem od Greenwiche. A posuny v čase tam tedy v těch letech nebyly? (No ale ona tam taky v srpnu i v září je zima, že jo, takže vlastně jakýpak "letní čas".)
    Petr Trnka
    
  • Re: Austrálie a Nový Zéland
    4 odpověď odeslal(a) Turnovský v Neděli 11.Ledna 2004 11:43:03
    Změny času jsem kontroloval v Laroussově encyklopedii astrologie (americké vydání) tam byla uvedena i pásma, zeměpisná délka znamená střed pásma.
    
    Australie:
    Western Australia + 8 hodin k GMT, pásmo 120°
    North Territory a South Australia + 9 hodin 30 minut, pásmo 142°30´
    Canberra, New South Wales, Queensland, Tasmania, Victoria + 10 hodin, pásmo 150°
    
    New Zealand + 12 hodin, do roku 1946 pásmo 172°30´
    od roku 1946 pásmo 180°
    
    
    
  • Re: Austrálie a Nový Zéland
    5 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Neděli 11.Ledna 2004 13:42:49
    O.K., to sedí. Díky za informaci.
    

• Určení polohy Slunce ponmocí úhlu parpsků
  1954 otázku odeslal(a) Had v Pondělí 12.Ledna 2004 09:05:55
  Mohl by mi někdo říct, jak se to dělá? Díky moc
  • Re: Určení polohy Slunce ponmocí úhlu parpsků
    1 odpověď odeslal(a) Turnovský v Pondělí 12.Ledna 2004 10:34:47
    Podle úhlu paprsků zjistíte jen azimut a zenitovou vzdálenost. Nebo na slunečních hodinách pravý sluneční čas. Turnovský

• 2 praktické dotazy
  2031 otázku odeslal(a) Evžen v Neděli 15.Února 2004 00:23:33
  Zdravím všechny. Mám 2 dotazy:
  
  1.
  Kdy je 12:00 am ? 00:00 (24:00) alebo 12:00 ?
  Kdy je 12:00 pm ? 00:00 (24:00) alebo 12:00 ?
  
  2.
  Který poledník je středem pro středoevropský čas?
  
  Předem ďekuji.
  • Re: 2 praktické dotazy
    1 odpověď odeslal(a) Turnovský v Neděli 15.Února 2004 11:54:11
    http://www.astrologie.cz
    12:00 am by mělo být poledne
    12:00 pm půlnoc
    
    poledník středoevropského času je 15°vých. délky (Jindřichův Hradec)
  • Re: 2 praktické dotazy
    2 odpověď odeslal(a) V.Maxa v Pondělí 16.Února 2004 11:43:51
    Je to obráceně. Část dne označovaná jako am je od půlnoci do poledne, pm je od poledne do půlnoci. Takže když je 12:30pm, je půl hodiny po poledni.
  • Re: 2 praktické dotazy
    3 odpověď odeslal(a) Turnovský v Pondělí 16.Února 2004 14:31:25
    http://www.astrologie.cz
    je to docela možný, zdar!

• KONJUNKCE VENUSE SLUNCE VE 20. stoleti
  2240 otázku odeslal(a) Turnovský v Neděli 6.Června 2004 15:21:04
  http://www.transformotor.cz
  Prehled konjunkci VENUSE-SLUNCE od počátku 20. století. Řádek s písmenem R ukazuje, že Venuše je retrográdní a že jde redy o konjunkci inferiorní (dolní) při níž je Venuše mezi Sluncem a Zemí, že jde tedy o začátek cyklu. Konjunkce bez R ukazuje na to, že jde o konjunkci horní (superiorní) Mezi Venuší a Zemí leží Slunce - jde o analogii úplňku v lunačním cyklu.
  
  
  Slunce: Venuše:
  znamení znamení
  Středoevropský čas [st m s] [st m s]
  8. 7. 1900 12:04:30 Rak 15 47 26 Rak 15 47 26 R
  1. 5. 1901 03:02:07 Býk 10 0 13 Býk 10 0 13
  14. 2. 1902 23:56:34 Vod 25 20 45 Vod 25 20 45 R
  29.11. 1902 03:35:58 Stř 5 56 51 Stř 5 56 51
  17. 9. 1903 22:11:33 Pan 23 46 59 Pan 23 46 59 R
  8. 7. 1904 09:12:49 Rak 15 42 9 Rak 15 42 9
  27. 4. 1905 10:49:58 Býk 6 27 15 Býk 6 27 15 R
  14. 2. 1906 10:38:20 Vod 24 48 11 Vod 24 48 11
  30.11. 1906 06:18:11 Stř 7 6 5 Stř 7 6 5 R
  15. 9. 1907 02:35:49 Pan 21 3 53 Pan 21 3 53
  6. 7. 1908 04:30:20 Rak 13 38 16 Rak 13 38 16 R
  28. 4. 1909 18:49:37 Býk 7 47 0 Býk 7 47 0
  12. 2. 1910 13:22:12 Vod 22 55 44 Vod 22 55 44 R
  26.11. 1910 14:53:16 Stř 3 26 39 Stř 3 26 39
  15. 9. 1911 12:56:05 Pan 21 30 52 Pan 21 30 52 R
  6. 7. 1912 03:31:25 Rak 13 37 58 Rak 13 37 58
  25. 4. 1913 02:47:53 Býk 4 15 5 Býk 4 15 5 R
  11. 2. 1914 21:36:07 Vod 22 18 5 Vod 22 18 5
  27.11. 1914 18:34:56 Stř 4 38 50 Stř 4 38 50 R
  12. 9. 1915 19:18:50 Pan 18 53 31 Pan 18 53 31
  3. 7. 1916 20:56:27 Rak 11 30 21 Rak 11 30 21 R
  26. 4. 1917 10:26:47 Býk 5 34 8 Býk 5 34 8
  10. 2. 1918 02:44:37 Vod 20 31 25 Vod 20 31 25 R
  24.11. 1918 02:05:10 Stř 0 56 44 Stř 0 56 44
  13. 9. 1919 03:49:20 Pan 19 16 2 Pan 19 16 2 R
  3. 7. 1920 21:51:03 Rak 11 33 59 Rak 11 33 59
  22. 4. 1921 18:36:44 Býk 2 2 1 Býk 2 2 1 R
  9. 2. 1922 08:16:14 Vod 19 46 31 Vod 19 46 31
  25.11. 1922 06:57:03 Stř 2 11 34 Stř 2 11 34 R
  10. 9. 1923 12:00:59 Pan 16 42 13 Pan 16 42 13
  1. 7. 1924 13:20:02 Rak 9 21 6 Rak 9 21 6 R
  24. 4. 1925 02:11:26 Býk 3 20 43 Býk 3 20 43
  7. 2. 1926 16:08:05 Vod 18 6 12 Vod 18 6 12 R
  21.11. 1926 13:26:37 Ští 28 26 31 Ští 28 26 31
  10. 9. 1927 18:51:15 Pan 17 0 51 Pan 17 0 51 R
  1. 7. 1928 16:31:09 Rak 9 30 41 Rak 9 30 41
  20. 4. 1929 10:25:03 Ber 29 48 24 Ber 29 48 24 R
  6. 2. 1930 18:39:29 Vod 17 13 47 Vod 17 13 47
  22.11. 1930 19:15:42 Ští 29 44 2 Ští 29 44 2 R
  8. 9. 1931 05:11:06 Pan 14 33 2 Pan 14 33 2
  29. 6. 1932 05:39:01 Rak 7 12 9 Rak 7 12 10 R
  21. 4. 1933 17:20:03 Býk 1 5 56 Býk 1 5 56
  5. 2. 1934 05:23:15 Vod 15 41 22 Vod 15 41 22 R
  19.11. 1934 01:18:53 Ští 25 59 8 Ští 25 59 8
  8. 9. 1935 09:48:21 Pan 14 46 25 Pan 14 46 25 R
  29. 6. 1936 10:42:30 Rak 7 26 41 Rak 7 26 41
  18. 4. 1937 02:13:06 Ber 27 35 45 Ber 27 35 45 R
  4. 2. 1938 05:04:16 Vod 14 41 48 Vod 14 41 48
  20.11. 1938 07:29:31 Ští 27 16 46 Ští 27 16 46 R
  5. 9. 1939 22:13:45 Pan 12 23 34 Pan 12 23 34
  26. 6. 1940 22:12:38 Rak 5 4 11 Rak 5 4 11 R
  19. 4. 1941 08:33:49 Ber 28 50 59 Ber 28 50 59
  2. 2. 1942 18:31:49 Vod 13 15 23 Vod 13 15 23 R
  16.11. 1942 13:08:34 Ští 23 30 35 Ští 23 30 35
  6. 9. 1943 01:04:31 Pan 12 32 22 Pan 12 32 22 R
  27. 6. 1944 04:56:39 Rak 5 21 46 Rak 5 21 46
  15. 4. 1945 17:43:56 Ber 25 20 33 Ber 25 20 33 R
  1. 2. 1946 15:19:22 Vod 12 8 10 Vod 12 8 10
  17.11. 1946 20:01:26 Ští 24 50 5 Ští 24 50 5 R
  3. 9. 1947 15:23:13 Pan 10 14 1 Pan 10 14 1
  24. 6. 1948 14:36:46 Rak 2 55 4 Rak 2 55 4 R
  16. 4. 1949 23:48:24 Ber 26 36 10 Ber 26 36 10
  31. 1. 1950 07:40:18 Vod 10 49 48 Vod 10 49 48 R
  14.11. 1950 00:59:05 Ští 21 2 44 Ští 21 2 44
  3. 9. 1951 16:08:08 Pan 10 18 16 Pan 10 18 16 R
  24. 6. 1952 23:16:47 Rak 3 18 10 Rak 3 18 10
  13. 4. 1953 09:14:52 Ber 23 6 18 Ber 23 6 18 R
  30. 1. 1954 01:17:22 Vod 9 34 36 Vod 9 34 36
  15.11. 1954 08:25:47 Ští 22 23 51 Ští 22 23 51 R
  1. 9. 1955 08:56:55 Pan 8 6 46 Pan 8 6 46
  22. 6. 1956 07:08:32 Rak 0 47 5 Rak 0 47 5 R
  14. 4. 1957 14:38:30 Ber 24 20 18 Ber 24 20 18
  28. 1. 1958 20:46:39 Vod 8 24 11 Vod 8 24 11 R
  11.11. 1958 13:20:22 Ští 18 36 29 Ští 18 36 29
  1. 9. 1959 07:22:37 Pan 8 4 30 Pan 8 4 30 R
  22. 6. 1960 17:24:27 Rak 1 13 15 Rak 1 13 15
  11. 4. 1961 00:50:30 Ber 20 51 40 Ber 20 51 40 R
  27. 1. 1962 11:18:56 Vod 7 0 18 Vod 7 0 18
  12.11. 1962 21:06:27 Ští 19 57 42 Ští 19 57 42 R
  30. 8. 1963 02:30:29 Pan 5 58 28 Pan 5 58 28
  19. 6. 1964 23:40:05 Blí 28 38 15 Blí 28 38 15 R
  12. 4. 1965 05:20:59 Ber 22 3 4 Ber 22 3 4
  26. 1. 1966 09:37:22 Vod 5 56 51 Vod 5 56 51 R
  9.11. 1966 01:39:48 Ští 16 9 39 Ští 16 9 39
  29. 8. 1967 22:40:21 Pan 5 50 59 Pan 5 50 59 R
  20. 6. 1968 11:21:34 Blí 29 7 51 Blí 29 7 51
  8. 4. 1969 16:10:18 Ber 18 36 8 Ber 18 36 8 R
  24. 1. 1970 21:26:54 Vod 4 27 4 Vod 4 27 4
  10.11. 1970 09:48:50 Ští 17 32 47 Ští 17 32 47 R
  27. 8. 1971 19:53:49 Pan 3 50 42 Pan 3 50 42
  17. 6. 1972 16:08:31 Blí 26 30 9 Blí 26 30 9 R
  9. 4. 1973 20:13:09 Ber 19 47 38 Ber 19 47 38
  23. 1. 1974 22:19:29 Vod 3 30 5 Vod 3 30 5 R
  6.11. 1974 14:08:40 Ští 13 44 21 Ští 13 44 21
  27. 8. 1975 14:10:37 Pan 3 38 52 Pan 3 38 52 R
  18. 6. 1976 05:35:46 Blí 27 3 55 Blí 27 3 55
  6. 4. 1977 07:29:10 Ber 16 20 29 Ber 16 20 29 R
  22. 1. 1978 07:15:25 Vod 1 52 23 Vod 1 52 23
  7.11. 1978 22:34:04 Ští 15 7 32 Ští 15 7 32 R
  25. 8. 1979 13:38:24 Pan 1 43 21 Pan 1 43 21
  15. 6. 1980 08:26:54 Blí 24 20 18 Blí 24 20 18 R
  7. 4. 1981 10:21:57 Ber 17 28 20 Ber 17 28 20
  21. 1. 1982 11:06:01 Vod 1 2 34 Vod 1 2 34 R
  4.11. 1982 03:02:16 Ští 11 19 20 Ští 11 19 20
  25. 8. 1983 05:34:58 Pan 1 25 26 Pan 1 25 26 R
  15. 6. 1984 23:32:08 Blí 24 58 12 Blí 24 58 12
  3. 4. 1985 23:00:13 Ber 14 5 18 Ber 14 5 18 R
  19. 1. 1986 17:04:48 Koz 29 17 32 Koz 29 17 32
  5.11. 1986 11:16:20 Ští 12 42 11 Ští 12 42 11 R
  23. 8. 1987 07:24:36 Lev 29 36 30 Lev 29 36 30
  13. 6. 1988 00:59:54 Blí 22 12 9 Blí 22 12 9 R
  5. 4. 1989 00:29:28 Ber 15 9 50 Ber 15 9 50
  18. 1. 1990 23:41:34 Koz 28 35 10 Koz 28 35 10 R
  1.11. 1990 16:14:59 Ští 8 56 30 Ští 8 56 30
  22. 8. 1991 21:20:51 Lev 29 14 34 Lev 29 14 34 R
  13. 6. 1992 17:30:14 Blí 22 53 33 Blí 22 53 33
  1. 4. 1993 14:11:25 Ber 11 49 15 Ber 11 49 15 R
  17. 1. 1994 03:03:42 Koz 26 43 52 Koz 26 43 52
  3.11. 1994 00:11:44 Ští 10 18 11 Ští 10 18 11 R
  21. 8. 1995 01:03:55 Lev 27 29 25 Lev 27 29 25
  10. 6. 1996 17:18:35 Blí 20 2 46 Blí 20 2 46 R
  2. 4. 1997 14:44:58 Ber 12 51 24 Ber 12 51 24
  16. 1. 1998 12:18:05 Koz 26 7 14 Koz 26 7 14 R
  30.10. 1998 05:22:24 Ští 6 32 32 Ští 6 32 32
  20. 8. 1999 12:57:38 Lev 27 2 8 Lev 27 2 8 R
  11. 6. 2000 11:30:33 Blí 20 48 1 Blí 20 48 1
  30. 3. 2001 05:16:27 Ber 9 31 43 Ber 9 31 43 R
  14. 1. 2002 12:32:12 Koz 24 7 22 Koz 24 7 22
  31.10. 2002 13:05:44 Ští 7 53 26 Ští 7 53 26 R
  18. 8. 2003 19:04:28 Lev 25 23 2 Lev 25 23 2
  8. 6. 2004 09:43:00 Blí 17 53 21 Blí 17 53 21 R
  
  
  • Re: KONJUNKCE VENUSE SLUNCE VE 20. stoleti
    1 odpověď odeslal(a) Axmannová v Neděli 6.Června 2004 16:14:52
    http://www.astrolozka.cz
    
    Přidám horní a dolní konjunkce HE/VE ke sledovaným prvkům v komentářích k horoskopům osobností na svém webu. Třeba to taky k něčemu bude. LA
    
  • Re: KONJUNKCE VENUSE SLUNCE VE 20. stoleti
    2 odpověď odeslal(a) Turnovský v Neděli 6.Června 2004 17:07:19
    http://www.transformotor.cz
    chtělo by to sledovat všechny fáze venušina synodického cyklu s Sluncem. Bohužel v případě nejjasnější jitřenky a večernice jsme odkázáni na hvězdářské ročenky, které uváději pokud so pamatuji jen ty fáze, keré mají šanci být pozorovány. PT
  • Re: KONJUNKCE VENUSE SLUNCE VE 20. stoleti
    3 odpověď odeslal(a) Axmannová v Neděli 6.Června 2004 17:17:53
    http://www.astrolozka.cz
    ok. lj
  • Re: KONJUNKCE VENUSE SLUNCE VE 20. stoleti
    4 odpověď odeslal(a) Jiří K. v Neděli 6.Června 2004 20:07:11
    Pořád si nemyslím, že bysme museli být odkázáni na hvězdářské ročenky. Není to nijak mysteriózní záležitost, jasnost Venuše závisí dle mého v podstatě na dvou věcech. Jednak na vzdálenosti Venuše od Země, která udává velikost celého Venušina disku. Ta je tedy největší v době inferiorní konjunkce, nejmenší v době konjunkce superiorní. A druhým faktorem je to, jaká část toho disku je osvícena, což závisí na fázi Venuše. V případě dolní konjunkce to je 0%, v případě horní konjunkce 100%, ovšem za Sluncem, bohužel a navíc svítí opravdu malá Venuše. Snažil jsem se najít, jak se tyto dvě věci spočítají, podle kamaráda astronoma na to existuje nějaký relativně průhledný vzorec pro určení jasnosti Venuše, ale zatím jsem nenašel. Kdyby byl znám ten vzorec, nebylo by problém ho zderivovat podle námi určeného parametru a zjistit okamžik největší jasnosti. To by mohl zvládnout třeba nějaký počítačový program, např. Johannes.
    
    Druhá věc, opravdu myslíte, že bod největší jasnosti Venuše lze zautomatizovaně přiřadit fázi první a poslední čtvrti? K těm mi nějak víc intuitivně sedí body největší elongace, protože se v nich vyrovnává rychlost Venuše s rychlostí Slunce, kdy Venuše se definitivně začíná přibližovat či oddalovat od Slunce a viděl bych v tom celkem krizový krok. Jak to vidíte Vy? A jak byste tyto teorie testovali v praxi?
    
    Díky za jakékoli poznámky. Jíří K.
  • Re: KONJUNKCE VENUSE SLUNCE VE 20. stoleti
    5 odpověď odeslal(a) Ondřej v Pondělí 7.Června 2004 00:19:39
    Souhlasím s Jirkou ohledně těch elongací. Myslím, že intitivní přiřazení je často to nejjednodušší a nejpřirozenější
    O.
  • Re: KONJUNKCE VENUSE SLUNCE VE 20. stoleti
    6 odpověď odeslal(a) Turnovský v Pondělí 7.Června 2004 01:02:25
    http://www.transformotor.cz
    tak jednoduché to s nejjasnější Venuší (potažmo Merkurem) není, PT
    
  • Re: KONJUNKCE VENUSE SLUNCE VE 20. stoleti
    7 odpověď odeslal(a) Jiří K. v Pondělí 7.Června 2004 09:08:03
    Dobrá, co tam tedy ještě vstupuje do hry? Přemýšlel jsem nad tím dlouho a konzultoval s astronomy, podle nich prý celkem jednoduchý a přímočarý vzoreček existuje. Ale rád se poučím. JK
  • Re: KONJUNKCE VENUSE SLUNCE VE 20. stoleti
    8 odpověď odeslal(a) Anonymous ve Čtvrtek 1.Července 2004 12:07:02
    Citace:
    Poprvé se to zdařilo slavnému německému astronomovi Johannesu Kelperovi, jenž předpověděl, že možná dojde k přechodu planety Venuše 6, prosince 1631, ale splnění své předpovědi se nedožil, neboť zemřel o rok dříve v Řezně. Jeho výpočty zpřesnil mladý britský astronom Jeremiah Horrocks (1617-1641) a odhalil tak, že v r. 1639 se uskuteční další přechod Venuše přes Slunce, a tento přechod pak sám úspěšně pozoroval společně se svým přítelem Williamem Crabreem. Dnes už víme, že toto pravidlo platí stále, tj. že po dvou přechodech Venuše přes sluneční kotouč v intervalu 8 let následuje 122letá přestávka bez těchto úkazů, a pak přijde další dvojice přechodů opět v osmiletém intervalu. Kromě toho se "liché" páry odehrávají vždy počátkem prosince, zatímco "sudé" páry vždy počátkem června, což značí, že celý cyklus úkazů se opakuje až po bezmála čtvrt tisíciletí.
    K.
  • Re: KONJUNKCE VENUSE SLUNCE VE 20. stoleti
    9 odpověď odeslal(a) K. ve Čtvrtek 1.Července 2004 12:24:23
    inferior conj 2012 Jun 06 01:09 15°Ge44’46 0°09’21
    minimum elong 2012 Jun 06 01:30 15°Ge44’14 0°09’14
    transit begin 2012 Jun 05 22:10 15°Ge49’29
    transit end 2012 Jun 06 04:49 15°Ge38’59
    
    
    inferior conj 2004 Jun 08 08:43 17°Ge53’21 0°-10’-33
    minimum elong 2004 Jun 08 08:20 17°Ge53’58 0°10’27
    transit begin 2004 Jun 08 05:14 17°Ge58’50
    transit end 2004 Jun 08 11:26 17°Ge49’05
    
    

• Jeden stupeň.
  2318 otázku odeslal(a) K.C. v Úterý 20.Července 2004 12:57:23
  5:14-5:19 včera, 5:12-5:15 dnes /z jiného místa/ interval, než vyšlo nad obzor celé Slunce, mám otázku: z tohoto intervalu je odvozen jeden stupeň zvěrokruhu?
  K.C.
  • Re: Jeden stupeň.
    1 odpověď odeslal(a) Turnovský v Úterý 20.Července 2004 13:13:54
    http://www.transformotor.cz
    Z toho je nejspíš odvozen 1 čínský stupeň tj. 1/365 kruhu. PT
  • Re: Jeden stupeň.
    2 odpověď odeslal(a) K.C. ve Čtvrtek 22.Července 2004 12:00:45
    Přemýšlela jsem jak je možné, že jsou ty časy každý den různě dlouhé. Včera: 5:13-5:17, dnes 5:15-5:19, ale je to taky tím, že někdy jsou na obzoru mraky a Slunce někdy vychází menší. Ale taky se údaj o intervalu na digitálních hodinách, které ukazují jen minuty a ne vteřiny může lišit od pravdivého údaje až skoro o dvě minuty. /Mluví-li se jen o intervalu a ne o přesném času./
    Tak číňani brali v úvahu průměr?
  • Re: Jeden stupeň.
    3 odpověď odeslal(a) Jiří ve Čtvrtek 22.Července 2004 12:32:59
    
    Čas východu Slunce se den ze dne mění proto, že se mění jeho deklinace.
    
    Číňané rozdělují kruh na 365,25 stupňů, podle počtu dní, které projdou během jednoho tropického roku.
    
  • Re: Jeden stupeň.
    4 odpověď odeslal(a) Turnovský ve Čtvrtek 22.Července 2004 21:34:12
    http://www.transformotor.cz
    1°jako 1/360 kruhu byl vybrán z arimetických hledisek nejspíš proto, že je to počet dělitelný beze zbytku maximálním počtem 24 kladných dělitelů (1,2,3,4,5,6,8,9,10,12,15,18,20,24,30,36,40,45,60,72, 90,120, 180, 360) Z geometrického hlediska je dávána přednost jinému dělení (radiány). Z antropomorfického hlediska je 1° šířka ukazováčku průměrné ruky vztažené k nebi. PT
    
  • Re: Jeden stupeň.
    5 odpověď odeslal(a) K.C. v Sobotu 24.Července 2004 11:46:38
    - mraky, mezi dvěma, výše nad obzorem "východ Slunce" 5:25 - 5:29
    - mlha, najednou celé Slunce nad mlhou 5:23
    To není regulérní východ Slunce, ale dává taková situace to také nějakou informaci, kterou zachycuje astrologická věda?
  • Re: Jeden stupeň.
    6 odpověď odeslal(a) Turnovský v Sobotu 24.Července 2004 12:05:33
    http://www.transformotor.cz
    s takovými informacemi pracovala astrologie např. v Sumeru a v Egyptě, kde se pozorovalo dění na obloze i na obzoru. Snad vám k tomu něco řekne paní Lukášková, až se vrátí. Turnovský
  • Re: Jeden stupeň.
    7 odpověď odeslal(a) Ondřej v Sobotu 24.Července 2004 13:56:18
    Myslím, že z hlediska přirozenosti dělení ekliptiky na 360 stupňů není od věci, že úhlový průměr Slunce je dosti přesně roven 0,5°. Tato skutečnost, spolu s dělitelností čísla 360 a jeho blízkostí počtu dnů v roce - už tohle jsou celkem 3 faktory, které činí tuto jednotku nanejvýš vhodnou - z aritmetického i symbolického hlediska.
    O.
  • Re: Jeden stupeň.
    8 odpověď odeslal(a) Turnovský v Sobotu 24.Července 2004 14:02:29
    http://www.transformotor.cz
    navíc ten cca 0,5° průměr má i Luna. PT
  • Re: Jeden stupeň.
    9 odpověď odeslal(a) K.C. ve Středu 28.Července 2004 13:07:52
    Děkuji za informace. Měla jsem dojem, že jsem tuto otázku vyčerpala, ale není tomu tak, proto bych uvedla další údaje.
    neděle: prší, zataženo, sleduji oblohu a nic, proto
    se jedu koupat. Nedívám se na oblohu.
    V 7:21 vidím v roztržených mracích prosvítat asi ve třech nebo čtyřech otvorech sluneční paprsky. To mě vede k otázce: když člověk vyjde ráno z domu a vidí na obloze Slunce, má ten čas nějaký význam?
    pondělí: východ Slunce normální, 5:21-5:25
    úterý: říkám si, jsou-li další otázky, třeba jich bude ještě víc, proto tentokrát jdu jiným směrem, ale opět: zataženo, prší, 6:12 vidím zase světlé místo, myslím si, že to je Slunce, ale pak v 6:52 vidím Slunce na jiné straně, takže 6:12 nebyl správný údaj, spletla jsem si světové strany.
    Dnes: opět jiným směrem, tentokrát daleko, do kopcovité krajiny. 5:47-51, regulérní čtyřminutový interval.
    Jsou takové údaje taky platné z hlediska astrologie?
  • Re: Jeden stupeň.
    10 odpověď odeslal(a) Turnovský ve Středu 28.Července 2004 13:18:14
    http://www.transformotor.cz
    pro okamžik východu Slunce můžete sestavit horoskop, kterým budete studovat celodenní situaci. Turnovský
  • Re: Jeden stupeň.
    11 odpověď odeslal(a) K.C. v Neděli 1.Srpna 2004 01:58:26
    Dekuji za posledni vetu. Pri mapovani situaci, jake mohou pri vychodech Slunce nastat, jsem ucinila zavery, ktere Vasi domenku zda se symbolicky potvrzuji.
    V podstate lze situace rozdelit do dvou hlavnich situacnich skupin a do dalsi skupiny, symbolicke, ktera nakonec muze byt za nekterych podminek i hlavnim situacnim skupinam nadrazena, pak by mohla plne, da se rici symbolicky, platit Vase domnenka,[kterou jste predlozil jako pravidlo?]
    
    1. Vychod Slunce v miste, ktere je co nejniz, klasicke barvy cervena, oranzova...na cely vychod Slunce se lze dost dlouho divat
    2. Vychod Slunce pro prekazky ve vyhledu, tj.krajina kopcovita, stromy, domy atd. nepravy, tj. az ve fazi, kdy je hodne zarici, od faze, kdy cely kotouc vyplnuje az modra barva a je jasne videt, ze Slunce je jakymsi distributorem tocici se energie, skoro jakoby vchodem nekam jinam, az po fazi do ktere se uz neda podivat dele nez maly okamzik. V podstate by sem mohl patrit i prvni pohled na Slunce behem rana ci dopoledne pro toho, kdo vylozene nevyhledal pravy vychod Slunce, i kdyz je to hodne osizene.
    3. Symbolicka rovina. Muze se stat, ze situace, ktera se rano pri ceste k hledani vychodu Slunce prihodit, muze symbolicky predznamenat podobu daneho dne.
    
    pozn.ad 3. Napr.ve ctvrtek rano jsem se rozhodla sve badani rozsirit o tuto symbolickou rovinu, cinnost, kterou jsem si pro ten ucel naplanovala, lidi, ktere jsem pri ceste nahodou potkala, to melo az temer doslova fakticke, symbolicke sepjeti s razem toho dne, i skutecnost kolem samotneho hledani vychodu Slunce, totez.
    
    Pravdepodobne tedy budou platit nejaka symbolicka pravidla, snad odvoditelna i z horoskopu.
    Vezmeme ale skupinu 2, z toho pripad, ze rano vychod Slunce treba pro mrak neuvidite, i kdyz uz schazela jen chvile. Pak na to treba na nejakou dobu zapomenete a vzpomenete si treba az po nekolika hodinach tak, ze nahodou vidite Slunce na obloze. Pocita se tedy ta chvile pred mrakem nebo to nahodne spatreni Sl.na obloze - coz neni naprosto zadny vychod Sl.?
    
    
  • Re: Jeden stupeň.
    12 odpověď odeslal(a) K.C. v Neděli 1.Srpna 2004 07:35:45
    Považuji svůj takto oficiální výzkum náležitostí otázky Jeden stupeň za ukončený dnešním dnem. Víc teoretických připomínek už k němu nemám. Dnešního dne se mi dostalo veliké cti, totiž přijala jsem nabídku k ukončení výzkumu v hlavním městě tohoto státu, v Praze a to přímo při návštěvě Pražského hradu. Považuju to za důstojné ukončení výzkumu,a velice si toho vážím, také proto že je v kalendáři naznačen úplněk. Dá se říci, bylo na čase, protože se objevil další fenomén - východy a západy Měsíce. Tuto oblast k mapování bych ráda přenechala zkušeným astrologům, protože Měsíc se na obloze pohybuje mnohem víc než Slunce, takže se snadno ztratí přehled o světových stranách.
    K pozorování pohybu Měsíce jsem si místo pohledu z oken zvolila sed či leh na dlažbě, což doporučuji i mému nástupci, je to přirozenější prostředí, simulace trávníku. Uvedu jen jedno datum: Měsíc zapadl v 4:54 na Petřínský vrch.
    Pozorování probíhá v klidu, mě osobně rozptyloval jen šváb, který se stále pokoušel vylézt na kobereček, který mi byl k pozorování prostřen. Nejsem si stoprocentně jistá tím švábem, ale něco mi říká, že ano, protože lezl na kobereček jako šváb na pivo.
    K pozorování východů Slunce je nutno postavit se u Lobkow.pal. Bylo mi vysvětleno, že Slunce vychází za tím velkým stromem, pozorovali jsme to se stráží až k výměně další stráže, takže poslední konkrétní údaj: jasno, ale oblačno, Slunce matně za jakýmsi podlouhlým okem, až na Karlově mostě od 6:27 téměř k posledním sousoším jasné Slunce vykukovalo z podivného mraku.
    Měli-li byste nějaké rady nebo připomínky k nejasnostem, které jsem v této otázce uvedla, budu vděčna, pro případný další, neoficiální výzkum. Děkuji. K.C.