<= Index <= Zpět Cykly Slunce a Luny 2/3 Cykly Slunce a Luny 3/3 Teorie Saturnovy cykly
Alexander Ruperti: Cykly proměn
Když první lidé zvedali oči k nebi, měřili svůj život podle tranzitů Slunce a Luny. Tak jako tenkrát i dnes tato dvě “Světla” představují v lidské zkušenosti dva základní faktory: světlo a život. Je velmi významné, že se z pohledu ze Země zdá, že sluneční a měsíční kotouč jsou téměř stejně veliké, protože i když je Luna 400x menší než Slunce, je zase 400x blíže Zemi. Tato iluze stejnosti, která vysvětluje fenomén slunečního a měsíčního zatmění, bude v této kapitole dlouze diskutována. Když Rudhyar v roce 1939 poprvé zmínil tuto iluzi lidské perspektivy, interpretoval ji jako symbolicky významnou v tom smyslu, že faktory, představované Sluncem a Lunou, zaujímají v lidském vědomí totéž místo. Jinými slovy: existuje rovnováha mezi solární povahou, nadřazenou člověku a jeho inferiorní povahou lunární: Sebejá, zářící světlem a psychická lidská povaha, která světlo odráží, jsou si v celkovém významu a důležitosti v lidské bytosti jako celku rovny.
V humanistických pojmech nepředstavuje Slunce jen ústřední srdce sluneční soustavy a zdroj veškerého života v tomto rámci, ale také vitální cíl všeho, co vyživuje. Pouze Slunce vyzařuje své vlastní světlo. Ostatní planety jej odrážejí a živí se jím, a také jejich polohy ve sluneční soustavě jsou udržovány Sluncem. Svou extenzí tedy Slunce symbolizuje sílu Já, cíl a směr individuální existence. Podle tradice Luna ovládá instinktivní reakce osoby a její chování, a právě tak její city. Protože se tyto city, emoce a reakce neustále mění, právě tak jako fáze Luny, astrologové, orientovaní na události, jí připisují menší význam. Výjimkou je pouze relativní důležitost novoluní a úplňků a zvláště zatmění, která jsou proslulá tím, že “zapříčiňují” události, zvláště existuje-li takový nebo onaký vztah k nativitě. Neustále se měnící fáze Luny jsou jevem výlučně geocentrickým. Jsou viditelné pouze ze Země. Dají se tedy specificky spojovat s oblastí lidského vědomí. Ve skutečnosti se Luna nemění; mění se pouze její vztah ke Slunci. V důsledku toho se na symbolické úrovni mění způsob, jímž je vitální energie Slunce přenášena na Zemi a rozšířením pak na všechny formy života na Zemi.
Tato kapitola bude pojednávat zvláště o cyklech lunárních uzlů a cyklech zatmění. Ve skutečnosti nejde o cykly oddělené, takže - i když je zde popisujeme každý zvlášť - bychom je měli posuzovat společně. Budeme rovněž probírat individuální cykly tranzitního Slunce a tranzitní Luny, protože - i když se jejich tranzity obecně považují za příliš rychlé - tudíž povrchní na to, aby měly význam pro předvídání událostí - v humanistické astrologii ale mají naopak velmi přesný smysl.
Uzly nejsou planetárními tělesy, ale body v prostoru, které vyznačují průsečík dvou běžných drah. Nemají žádnou hmotu, neexistuje tedy žádný logický důvod k tomu, abychom je je mechanisticky považovali za něco, co působí nějakým “vlivem” a určuje činnost na Zemi. Přesto však se navzdory tomu uzly, zvláště lunární, používaly po staletí v indické astrologii a považují se za důležité ve všech současných systémech, včetně uranského systému a kosmobiologie. Úplně je ignoruje pouze “Brotherhood of Light”. To vnucuje myšlenku, že koncepce “vlivů” nikdy nebyla obecným astrologickým myšlením brána doslova a nebo že astrologové nepochopili základní principy, na kterých je tradiční astrologie založena. Podle současného vědeckého pohledu na svět nejlogičtější a nejracionálnější způsob, jak je možno astrologii definovat, je to, že jde o vědu, zabývající se cykly: způsob interpretace abstraktních cyklických vztahů. Jako věda o cyklech využívá astrologie nebeská tělesa jako ohnisková centra živých vztahů, NE PROTO, že by vyvíjely nějaké fyzikální nebo metafyzické “vlivy”, ale spíš proto, že vytvářejí velmi úplnou sérii referenčních bodů. Pozemský pozorovatel je může použít pro určení četných cyklů změn ve všech směrech, v závislosti na hodnotě prostor-čas. Tak může být moderní astrologie, jak říká Marc Jones, vědou o vztazích čehokoliv ke všem ostatním záležitostem v kontinuu prostoru a času.
Protože astronomické údaje tvoří základ pro veškerou opravdu vědeckou astrologii, musí astrolog znát astronomickou povahu uzlů, jestliže je chce používat jako astrologické symboly. Pro analýzu lunárních uzlů je nutno brát v úvahu:
1. Ekliptiku, zdánlivou dráhu Slunce kolem Země, která je ve skutečnosti oběžnou dráhou Země kolem Slunce.
2. Oběžnou dráhu Luny, která se jako družice Země kolem ní otáčí.
Úrovně těchto dvou oběžných drah - Země a Slunce - se protínají pod úhlem 50 8´ 40”. Touto linií protnutí je osa, tvořená lunárními uzly. Každý měsíc se Luna dostává do svého lunárního uzlu, protíná úroveň ekliptiky, a na základě této skutečnosti mění šířku, z jihu k severu. Když ve svém měsíčním tranzitu dosáhne svého jižního uzlu, mění šířku od severu k jihu vzhledem k ekliptice. Je-li tedy Luna v konjunkci s jedním ze svých uzlů, nemá šířku. V tradiční interpretaci lunárních uzlů, je ekliptika - faktor zodiakální šířky - považována za stabilní, permanentní faktor a úroveň oběžné dráhy Luny jako by klouzala pozpátku podél ekliptiky. Z tohoto důvodu je pohyb uzlů zvěrokruhem retrográdní. Protože ekliptika z geocentrického hlediska ukazuje vztah Země ke Slunci a oběžnou dráhu Luny, oběžnou dráhu Země k Luně a protože osa uzlů je pojítkem mezi úrovněmi těchto dvou oběžných drah, je možno říci, že uzly symbolizují vztah Země ke dvěma “Světlům”: Slunci a Luně.
V astrologickém symbolismu je přechod od ekliptiky směrem k severu pohybem k pozitivnímu a tvůrčímu faktoru ducha a přechod k jihu je pohybem, který se od Ducha vzdaluje a směřuje k materiální oblasti. V důsledku toho severní uzel má tradičně smysl pozitivní a duchovní: je to bod božské ochrany nebo prozřetelnosti nebo úspěchu v použití duchovní vůle. U severního uzlu se Luna interpretuje tak, jako by se zjevně nasměrovala sama od sebe ke Slunci a stala se tak reflektorem a distributorem sluneční síly, vůle a cíle. U jižního uzlu se Luna symbolicky obrací zády ke sluneční přitažlivosti, v důsledku toho spadá pod kontrolu materiálních energií a lidské povahy. Tato alternativní orientace, nejprve směrem k Duchu, pak ke Hmotě, je klíčem k významu cyklu uzlů. Když se Luna otáčí v severní šířce (od severního uzlu k jižnímu), je to okamžik pozitivní činnosti pod vnitřním směrem Ducha a budování adekvátních struktur pro tvůrčí činnost, zasvěcenou materiálním potřebám. Když se Luna pohybuje v jižní šířce, od jižního uzlu k uzlu severnímu, znamená to buď okamžik asimilace a uvolnění od toho, co bylo připraveno během předcházejícího období činnosti nebo ohlasu toho, co jsme nebyli schopni konstruktivně asimilovat nebo využít. Obě tyto tendence jsou dobré a nezbytné a všechny cykly je musí nezbytně zahrnovat, protože polarita je univerzálním zákonem, který vládne nad projevy na Zemi.
Tak se potom nodální osa Luny aplikuje ve dvojitém procesu integrace a dezintegrace, přes který se neustále spojují a rozdělují solární neboli spirituální a lunární neboli osobní povaha celkové lidské bytosti. Severní uzel a období lunárního cyklu, během něhož je Luna v severní šířce, jsou v životě symboly okamžiků, kdy psychická a lunární povaha je orientována na sílu tvůrčího ducha a jedná jako přenašeč. Jižní uzel a období, během něhož je Luna v jižní šířce, symbolizují okamžiky asimilace spirituálních a vitálních sil, vyvolaných během severní poloviny cyklu. Tento proces by měl vést k uvolnění sil a nebo v negativním případě k jejich promarnění a jejich dezintegraci.
Na severním uzlu vyžaduje život od jednotlivce, aby vyvíjel snahu ve směru, který je specificky naznačen polohou uzlu ve znamení a domě. Naznačuje kvality, vlastnosti a nová naplnění, které budou vyžadovat vědomé a podporované úsilí a které určí osobní budoucnost. Jestliže člověk soustředí své energie tímto směrem, rozvine současně svou duchovní sílu a svou vlastní schopnost žít významuplně. Na jižním uzlu, podle znamení a domu, je naznačeno to, co bylo zbudováno v osobnosti při narození. Tyto vlastnosti, schopnosti a naplnění nebudou ve svých projevech představovat žádné problémy. Mohou být inkorporovány tak dobře, že je člověk vyjadřuje, aniž by si to uvědomoval. Hodně tradičních astrologických textů popisuje jižní uzel jako symbol ztráty sebe sama, jako linii nejmenšího odporu. Aby člověk mohl něčemu odolávat, musí si to nejprve uvědomit. Tak jako voda teče k úpatí hory, má všechno v přírodě tendenci vydat se nejsnadnější cestou. Tento směr ale není směrem osobního růstu. Dokud jedinec setrvává na cestě, naznačené jižním uzlem, odpírá si možnost vývoje. To jej dovede k tomu, že se stane otrokem svého setrvalého osobního chování a bude záviset spíš na talentu a přirozených schopnostech, než aby rozvíjel nové.
To nemá znamenat, že bychom neměli využívat svých vrozených nadání - tedy schopností, zděděných už při našem narození nebo daných naším pozitivním úsilím v předcházejícím životě - jestliže věříme v reinkarnaci. To znamená, že jednotlivec by měl využívat těchto talentů a nadání, aby jimi živil nový vývoj, který vyžaduje severní uzel. Život velmi často vytváří podmínky a okolnosti, které člověku neumožní, aby automaticky využíval schopností svého jižního uzlu - okolnosti, které jej nutí k tomu, aby soustředil své úsilí na svůj vývoj ve smyslu severního uzlu. Astrologové by se měli vyhýbat tomu, aby jižnímu uzlu v nativitě připisovali naprosto negativní smysl. Karma jako zpětná vazba k naší minulosti, se nemusí nutně vyjadřovat v negativních událostech. Jižní uzel v nativitě je symbolem zvyku, zaběhlého chování a snadného uvolňování síly na bázi minulých nebo zděděných vloh. To může vést k setrvačnosti, k automatickému jednání, bez podněcování, ke ztrátě sebe sama, nebo to může naznačovat dokonalou instinktivní schopnost a génia, který se vyjadřuje v kongeniálních nadáních a spontánně získané technice.
Astrologové nesmějí navíc nikdy zapomínat, že uzly tvoří osu, a že jejich významy jsou komplementární. Tato nodální osa spojuje dva proti sobě ležící domy (a dvě znamení) a fokusuje vztah mezi dvěma oblastmi zkušeností, jejichž významy je nutno integrovat. Severní a jižní uzel jsou polárními aspekty jednoho a téhož procesu - absorpce a uvolnění duchovní síly ve vztahu k rytmům, vytvořeným v minulosti (rodinná minulost nebo minulost duše). Je to lunární proces adaptace na život - a ve všech adaptačních procesech hrají minulé osobní i kolektivní zkušenosti důležitou roli. Uzly mají navíc retrográdní pohyb. Tento pohyb, zároveň v progresích i tranzitech, se vztahuje k návratu k pramenům, k revidování chování v minulosti. Z tohoto důvodu se nodální osa často spojuje s osou fatality nebo osudu, protože všechno, čeho se v nativitě dotkne, může být silně podmíněno minulostí, osobní nebo rodovou karmou.
I když poloha nodální osy je základním faktorem po celý život, má tranzitní pohyb uzlů velmi reálný smysl, zvláště na psychologické úrovni. Tento cyklus trvá přibližně 18,6 roku, bipolární aktivita osobního osudu získá nový impulz (viz diagram nodálního cyklu Luny v této kapitole). V 18, 38, 57 a 76 letech má jedinec možnost nového zrození, příležitost podívat se na svůj život z nového pohledu. V těchto okamžicích se může stát něco - nemusí tomu tak nutně být -, co můžeme spojovat s duchovním poklesem síly nebo v negativním případě s urychlením karmy. Se vším, co přichází, bude člověk dozrávat, ať je to změna v podstatě a kvalitě vědomí nebo hluboká a bouřlivá psychologická krize. Přesto se však vnější projev nebo událost, spojené s takovýmito změnami, mohou udát daleko později, protože fáze růstu a dezintegrace nastávají postupně.
Předcházející rok představuje u každého z těchto čtyř nodálních návratů určitý druh fáze 12. domu cyklu - okamžik, kdy bychom se měli pokusit rekapitulovat smysl a činnost celého cyklu a připravit se na další. V 18 letech například je to okamžik, kdy shrnujeme své zkušenosti z mládí tak, abychom mohli vytvořit objektivní základ pro nový start do dospělého života v 19 letech. V této souvislosti je zajímavé poznamenat, že se v mnoha zemích snížil věk, kdy má člověk právo volit, z 21 na 18 let. Na konci druhého nodálního cyklu ve 37-38 letech bychom se měli pokusit zhodnotit stupeň úspěchu (nebo porážky) svých snah o realizaci životního ideálu v materiálních činnostech. Toto vyhodnocení, ke kterému dochází o něco později po začátku doběžné poloviny cyklu života (viz kap.II: Věkový faktor), by měl podbarvit tuto druhou polovinu života. Když končí třetí nodální cyklus, v 56-57 letech, každý by měl zhodnotit, do jakého stupně naplnění se v rámci své osobnosti dostal a do jaké míry byla jeho tvůrčí práce jako sociálního účastníka korunována úspěchem. Protože k tomuto nodálnímu návratu dochází něco málo před koncem druhého saturnského cyklu, je to okamžik hodnocení produktivních let života. Ve věkovém cyklu je to druhý rok úrovně síly, okamžik změny v duchovním směru i v základech osobních citů. Ke čtvrtému nodálnímu návratu dochází v 75-76 letech. V tomto okamžiku by mělo dojít k vyhodnocení duchovních realizací osobnosti a úspěchu snah o dokončení života signifikatním způsobem a zanechání dědictví pro budoucí generace.
Cyklus tranzitujících uzlů dosahuje každých devět let středního bodu. V těchto okamžicích dochází k inverzi natální nodální osy: severní uzel tranzituje natálním jižním uzlem a naopak. Každý 9. rok je tedy opozicí pólů následujícího 9. roku, protože severní uzel je polární opozicí uzlu jižního. Protože v humanistické astrologii se číslo 9 - tedy devítileté období - vztahuje k postupnému vyřešení budoucnosti nebo osobní, duchovní a rodové karmy, dávají období tranzitu středobodu nodálního cyklu příležitost začít osvětlovat výsledky chyb z minula nebo toho, co jsme neudělali. Signalizuje to rovněž okamžik, kdy je možno vytáhnout z hlubin naší osobnosti prvky, které nám pomohou stát se semenem pro budoucnost. Vnější události a změny v životě jsou pravděpodobně spojeny spíš se středobody nodálního cyklu než s návratem uzlů.
Tento devítiletý cyklus je rovněž možno rozdělit na tři tříletá období, z nichž každé zhruba znamená: tezi, antitezi a syntézu.První období vytváří kvalitu činnosti, která se týká osobních vztahů; druhé popisuje reakci na tuto činnosti a třetí je pokusem o syntézu mezi minulostí a přítomností. Protože rychlost tranzitního pohybu uzlů je 3´ za den, v průměru (retrográdní pohyb) budou tato tříletá období odpovídat aspektům sextilu a trigonu k jejich natální pozici. Ve všech případech, ať je to přes inverzi nebo přes návrat, je 9. rok rokem semene, okamžikem potenciálního dovršení. Tento devítiletý cyklus může být rovněž individualizovaný. Namísto abychom počítali roky od narození, měli bychom začít tento cyklus v okamžiku, kdy severní uzel poprvé dosáhne ascendentu. K tomuto tranzitu dochází během prvních 18,6 let života a měl by se spojovat s faktorem věku.
Nodální osa rozděluje polární sílu osobního osudu během celého života a její průchod hemisférami a kvadranty nativity je nanejvýš významný. Podle toho, jak se nodální osa posouvá, dochází k uvolňování pozitivní energie sil osudu, které budují osobnost v hemisféře a kvadrantu, kterými prochází severní uzel. Tady se rodí Síla. Na druhé straně hemisféra a kvadrant, kterými prochází tranzitní jižní uzel, získává negativní energii, to znamená energii, vybudovanou na zvycích z minulosti a využívanou na bázi starých snah. Tady se tedy síla uvolňuje.
Protože pohyb uzlů je retrográdní, musí astrolog počítat domy odlišným způsobem - to je velmi důležitý technický moment. Jestliže vezmeme jako start například konjunkci nodální osy s horizontem narození (severní uzel v konjunkci a ascendentem a jižní uzel s descendentem), pak tedy bude severní uzel postupně procházet domy 12, 11 a 10, pak dosáhne o devět let později descendentu přes domy 9, 8 a 7 . V důsledku toho, když se severní uzel nachází ve 12. domě, je ve svém vlastním 1. domě a vztahuje se k počátku nové fáze integrace osobnosti. Když je v 9. natálním domě, je ve svém 4. domě a bude označovat období osobní fokalizace. Tady individuální osud dospěje k ohniskovému bodu - tady bude mít člověk příležitost uvědomit si sílu, kterou má k dispozici. Během této doby bude jižní uzel tranzitovat 3. natálním domem, který odpovídá 10. nodálnímu domu. Síla, skrytá v osobnosti a domov (severní uzel ve 4. nodálním domě) by se měly uvolnit ve veřejném nebo profesionálním životě a do popředí se dostanou otázky věcí 10. domu. Zkušenost ukázala, že se někdy tranzit severního uzlu domem jeví jako zvlášť důležitý a zřejmý, zatímco v jiných případech se zdá, že tomu, co se děje, odpovídá tranzit jižního uzlu příslušným domem. Jestliže však astrolog pátrá dosti důkladně v psychologickém obsahu okamžiku, pravděpodobně zjistí, že k obecnému smyslu období přispívají oba uzly. V každém případě není možno očekávat přesné spojení s vnějšími událostmi. Důležitý je smysl fáze, daném domem.
Mimo individuální smysl nodálního tranzitu domy je zde také obecný smysl hemisféry, který se každých devět let mění. Když pak severní uzel prochází hemisférou nad natálním horizontem, tranzituje prvními šesti domy. Během tohoto období se tedy osobnost vyvíjí pod vnitřním tlakem a vnější život je ponechán hře negativně pasivních sil. Člověk se stále chová způsobem, kdy je síla zvyku uváděna do pohybu předcházejícím úsilím. Když severní uzel dosáhne descendentu a prochází pod natálním horizontem, bude vnější život od člověka vyžadovat pozitivní úsilí, zatímco vnitřní život bude víc mechanický nebo pasívnější. Tady se výrazy “vnitřní”a “vnější” nevztahují k nějakým zvláštním událostem v životě, ale k vývoji osobnosti v soustředění na introvertní nebo extravertní činnost, na subjektivní nebo objektivní hodnoty.
Každá interpretace tranzitního nodálního cyklu musí být založena, jak už jsme říkali dříve, na jejich retrográdním pohybu. Na tento cyklus, jako na období retrogradity planet, je nutno pohlížet jako na něco, co se staví proti - a nebo jde v opačném směru proti - normálnímu běhu životních činností a instinktivního chování. Je ve vztahu se vším, co je možno kontrolovat nebo interferovat v normální pudové a spontánní aktivitě člověka. Největší interferencí je vůle vědomého ega, podmíněná - jak to u ega je - všemi zkušenostmi osobní minulosti a sociálními, etickými a morálními normami společnosti, kde člověk žije. Z toho důvodu naznačuje tranzitní nodální cyklus konfrontace s výsledky osobní minulosti a také minulosti sociální. To si můžeme snadno ověřit, jestliže si zaznamenáme okamžik, kdy severní uzel tranzituje natální planetou. Tento kontakt má tendenci vyvolávat konfrontace ve vztahu s naším užitím planetární funkce v minulosti nebo s dřívějšími frustracemi či represemi nebo ještě s přáním opakovat zkušenosti, které nás hluboce uspokojily. To může zasáhnout buď vnitřní život nebo vnější život a ovládat vědomé chování či ovlivňovat podvědomí. Všechno, co je založeno v okamžiku tohoto kontaktu severního uzlu může být potenciálně uvolněno o 9 let později, kdy se do konjunkce s touto planetou dostane jižní uzel. Výsledky tohoto uvolnění se ukáží během následujících devíti let, které povedou k novému kontaktu se severním uzlem. Pochopitelně si všichni neuvědomí významné zkušenosti z doby, kdy severní uzel tranzituje přes natální planety, tím spíše, že tento kontakt nemá spojitost s vnějšími událostmi. V těchto případech může význam opačného domu než je ten, kterým prochází severní uzel, dát astrologovi cenné údaje o změně postoje člověk tváří v tvář zároveň své minulosti a své snaze o budování budoucnosti. Okamžiky, kdy se osy uzlů kryjí s natálním horizontem nebo meridiánem, mají obecně mimořádnou důležitost.
Protože kontakty mezi tranzitující nodální osou a planetami jsou subjektivní povahy, a protože nemůžeme počítat s tím, že by se kryly s vnějšími událostmi, je pro astrologa daleko důležitější, aby svou analýzu soustředil na postupné akcentování domů. Podle tohoto cyklu pozice severního uzlu a tranzit ukážou podle zkušeností, kde se může získat síla osobní snahou a koncentrací. Mělo by to být vědomé úsilí o rozvinutí nových schopností nebo nové fasety osobnosti v poli zkušeností, symbolizovaném domem, kudy tranzituje severní uzel. Síla, kterou můžeme teoreticky získat podle polohy severního uzlu v domě, bude uvolněna v oblasti zkušeností, kde se nachází tranzitující jižní uzel. Přesto bychom však své úsilí neměli vynakládat na oblast domu s jižním uzlem, ale spíše nechat přicházet věci podle zvyklostí, vytvořených předcházejícím úsilím v okamžiku, kdy severní uzel tímto domem tranzitoval o devět let dříve. Navíc - a to opakuji - protože máme co do činění s osou, budou obecně k celkovému významu svých tranzitů oběma protilehlými domy přispívat oba uzly.
Severní uzel v 1. nodálním domu (12. natálním)
Jižní uzel v 7. nodálním domu (6. natálním)
Když severní uzel překračuje ascendent a prochází do 12. natálního domu, začíná nový nodální cyklus o délce 18,6 roku. Věk, ve kterém k tomu dochází, bychom měli dávat do souvislosti v faktorem věku (viz kapitola II.), protože podbarvuje celý cyklus. Ať je věk, ve kterém nodální cyklus začíná, jakýkoli, může toto životní období korespondovat v rámci osudu s novým startem.To bude samozřejmě záležet na úspěchu nebo prohře předcházejícího osmnáctiletého cyklu; někdy konfrontace se svým skutečným osudem vyvolá duchovní krizi. Vnější výsledky této krize se projeví daleko později, až když se ascendentu dotkne jižní uzel. Během tohoto období se pokrok v osobním úsilí bude projevovat ve smyslu 1. domu, zatímco 7. dům naznačí linii nejmenšího odporu. Ve věcech 7. domu bude mít člověk tendenci jednat podle zavedených zvyklostí. Měli bychom se tedy pokusit budovat svou vlastní osobnost a a postupovat jako individualita - jednat podle své osobní pravdy ve všem, co děláme. V negativním případě se snaha o zvládání svého života přenechává blízkým lidem nebo divoké touze po lásce, riziku ztráty své osobní identity v partnerovi. Pokud to děláme, odmítáme se vyvíjet jako individualita. Skutečné nebo imaginární tlaky minulosti se budou objevovat v intimních vztazích a obvyklé modely chování v sociálních závazcích budou člověka poutat k minulosti. Budoucnost volá po formě rozhodnutí, které musíme učinit ve smyslu zaujetí individuálnějšího postoje, zdůraznit to, co je odlišné od normy a vyvinout si hlubší smysl vědomí bytostného já.
Severní uzel v 2. nodálním domu (11. natálním)
Jižní uzel v 8.. nodálním domu (5. natálním)
Tato polarita zdůrazňuje osobní zdroje a jejich adekvátní použití. Nastal okamžik využít svých sil novým způsobem a hlouběji vyhodnotit vliv osobních a kolektivních zvyklostí na způsob uskutečňování osobní vize. Když budeme sledovat linii nejmenšího odporu, znamená to, že příliš spoléháme na zdroje ostatních lidí, zvláště našich nejbližších. Neměli bychom počítat s tím, že ostatní lidé nebo společnost budou automaticky akceptovat to, co jim budeme nabízet. Spíš bychom měli rozvíjet své fyzické, psychologické nebo mentální schopnosti, které mohou reagovat na požadavek okamžiku. Jen tak bude jednotlivec schopen jednat účinně a společensky signifikantně.
Severní uzel ve 3. nodálním domu (10. natálním)
Jižní uzel v 9. nodálním domu (4. natálním)
Tento nodální akcent vyžaduje úsilí o vytvoření intelektuálních schopností, abychom byli více schopni praktičtěji a účinněji zvládat konkrétní problémy ve svém okolí. V tomto okamžiku bychom se měli pokusit o individuální obrat v obvyklém způsobu, jakým pohlížíme na věci a zkušenosti a být více nezávislí v adaptaci na podmínky každodenního života. Jestliže se rozhodneme, že zůstaneme ve světě abstraktních principů nebo metafyzických myšlenek, sledujeme tedy linii nejmenšího odporu. Nejenže je nutno jednat více podle vlastní filozofie než podle zásad, obecně přijatých společností, ale musíme se se svými ideály spustit na zem a začlenit své sny do praktické reality. Teorie sama nestačí.
Severní uzel ve 4. nodálním domu (9. natálním)
Jižní uzel v 10. nodálním domu (3. natálním)
Když se dostaneme do tohoto bodu, osud od nás vyžaduje, abychom posílili základy své osobní síly, abychom se snažili o rozvoj svého rodinného života, spíš než abychom se pokoušeli upevnit svou pozici ve vnějším světě. Síla zde bude vyvolávána v domově a osobních citech; tato síla prohloubí osobní tvůrčí schopnosti a umožní člověku, aby byl schopen uvolnit své energie individuálnějším a spirituálnějším způsobem ve vztahu s veřejností. Vytvořené návyky mohou být příčinou zanedbávání vývoje, pramenícího z našich kořenů, svého domova a vnitřního života ve prospěch totálního pohlcení rutinními profesionálními činnostmi. Je to okamžik, kdy je nutno rozvíjet zároveň svou osobnost a své tvůrčí schopnosti a jednat podle osobních potřeb a svých subjektivních citových hodnot. Jestliže to neuděláme teď, bude tím později trpět náš profesionální život, protože bez těchto nových schopností nebudeme mít co nabídnout novým a měnícím se potřebám veřejnosti.
Severní uzel v 5. nodálním domu (8. natálním)
Jižní uzel v 11.nodálním domu (2. natálním)
Současná etapa k integraci sebe sama vyžaduje osobní úsilí po tvůrčím sebevyjádření. Musíme projevit nové schopnosti, které jsme vyvinuli během tranzitu 4. nodálním domem a prokázat je, i kdyby to mělo dojít tak daleko, že budeme dramatizovat sebe sama a své vlastní realizace. Linií nejmenšího odporu je závislost na uznání ze strany skupiny. Když se člověk ztrácí ve skupinových ideálech, ztrácí svou tvůrčí iniciativu. Aby se člověk vyhnul osobní kreativitě, může se vázat na příčinu. Přátelské prostředí a společenské aktivity mohou zdusit nadšení pro sebevyjádření, které se zde požaduje. Může zde být také tendence ke snění o hrdinech; tato idealizace znamená propad tvůrčích snah. V tomto okamžiku bychom měli důvěřovat spíše svému vlastnímu úsudku než schvalování ze strany přátel; a jestliže se připojíme k nějaké skupině nebo organizaci, měli bychom tam být vůdcem. Takto kreativita najde kanál, kterým se bude moci vyjádřit. Hlavní překážka v tomto okamžiku bude pramenit z pocitů emocionální frustrace vzhledem k prohrám z minula, a ty je třeba za každou cenu vyhnat.
Severní uzel v 6. nodálním domu (7. natálním)
Jižní uzel v 12.nodálním domu (1. natálním)
Tyto dva domy představují konečnou fázi poloviny cyklu nového individuálního vývoje a konečnou fázi poloviny cyklu extravertní sociální činnosti. V tomto okamžiku se postupně akcentuje vypracovávání nových technik v životě. Ohniskovým bodem se stává přání sloužit, a vyjadřuje se v poslušnosti ideálu, věci nebo člověku, nebo že člověk sám najde určitý ventil ve smyslu osobní odpovědnosti. V tomto okamžiku bude snadné se stáhnout do sebe, odtáhnout se fyzicky, emocionálně nebo spirituálně od vnějšího světa. Někdy nás však to, co během právě končícího devítiletého období sociální aktivity zůstalo nedokončeno, donutí, abychom revidovali své chování a hledali nové cesty adaptace individuální kreativity pro potřeby společnosti; v každém případě je nutno to učinit spíše s cílem sloužit lidstvu než uspokojovat potřeby ega. Krize transformace může vyvolat zdravotní problémy, zvláště jestliže tohoto okamžiku využijeme spíš k introspektivnímu přemítání než k participaci a službě.
Severní uzel v 7. nodálním domu (6. natálním)
Jižní uzel v 1. nodálním domu (12.natálním)
Tento nodální tranzit vyznačuje počátek devítiletého období extravertní činnosti, která je vlastní všem tranzitům 7. domem. Je nutno začít se snažit o vytváření vztahů. Bude nutno prokázat osobní schopnosti ke kooperaci a člověk se ze zkušenosti interpersonálních vztahů dozví o sobě víc než při introspektivní meditaci. V negativním případě se projeví sklony projektovat sám sebe a své touhy na jiné osoby, dmout se pýchou a být příliš zaměstnán svými vlastními realizacemi a kvalitami. Je nutno spíš vyjít mezi lidi, setkávat se s nimi je otevřeně a svobodně, než se ztrácet v čistě egocentrických úvahách. Linii nejmenšího odporu je možno najít ve svém vlastním zrcadle.
Severní uzel v 8. nodálním domu (5. natálním)
Jižní uzel v 2. nodálním domu (11.natálním)
Tato polarita ukáže na potřebu vydávat zdroje meziosobních vztahů, akcentovat hodnoty, které je možno pozitivně sdílet s ostatními. V tomto okamžiku by měl člověk bojovat, aby zvládl současně osobní zdroje a každodenní život, díky činnostem, prováděným s partnerem nebo blízkými lidmi a spojením vzájemných úsilí. Může to být v obchodních záležitostech, skupinové činnosti, okultní práci nebo v párovém vztahu. Vývoj osobních hodnot i hmatatelné výhody vyplynou ze spojeného úsilí nebo ze zkušenosti intimního vztahu. Jestliže budeme sledovat linii nejmenšího odporu, může člověk promarnit své vlastní zdroje nebo se pokoušet násilím projektovat své vlastní hodnoty na partnera. Existuje zde možnost osobní regenerace, ale musí se naplnit ve vztahu, v citlivosti vůči potřebám druhých spíš než v egocentrické koncentraci na hodnoty čistě osobní.
Severní uzel v 9. nodálním domu (4. natálním)
Jižní uzel v 3. nodálním domu (10.natálním)
Tato opozice akcentuje potřebu transcendovat drobné existenční problémy rozšířením mentálna. Asimilace cizích myšlenek, ať cestováním nebo kontaktem s cizinci, buď studiem filozofie nebo náboženství nám může pomoci vymanit se z každodenní rutiny jak myšlením, tak chováním a může dát nový smysl realitě všedních dnů. Během tohoto tranzitu bychom měli hledat nové prostředky, jak integrovat věci blízké i vzdálené, známé i neznámé. Cesta nejmenšího odporu bude spočívat v pokušení spíš rozptýlit než fokusovat své cíle a ideály v určeném směru. Člověk si ale přesto musí uvědomit, že náboženské nebo vědecké dogma není hodnotnou náhradou lidského pochopení, které musí vycházet z plně a svobodně prožitých vztahů.
Severní uzel v 10. nodálním domu (3. natálním)
Jižní uzel v 4. nodálním domu (9.natálním)
Tady podtrhuje nodální osa opozici mezi profesí a domovem, veřejnou a soukromou stránkou života. V tomto případě je veřejný sektor vhodným kanálem pro autointegraci a pole činnosti, kde by člověk zásadně neměl šetřit silami. Je možné, že člověk bude chtít věnovat veškerý svůj volný čas soukromým záležitostem, zvláště doma a odmítat společenské a profesionální závazky. To může vést pouze ke ztrátě sebe sama a k dezintegraci jeho renomé či jeho veřejného image. Člověk se nesmí příliš nechat zmítat svými emocemi. Spíš než se stáhnout do sebe je nutné vyvést své energie navenek, rozvinout v sobě sociální a profesionální schopnosti, abychom v rámci společenství mohli hrát významnou veřejnou roli. Tento tranzit je v rámci nodálního cyklu zvláště důležitý. Teoreticky ukazuje konkrétní výsledky toho, co se člověk pokoušel udělat od okamžiku, kdy severní uzel překročil ascendent o 14 nebo 15 let dříve a zvláště od doby, kdy tranzitoval 1. a 7. nodálním domem. Nesmíme zapomínat, že tyto výsledky mohou být pozitivní nebo negativní.
Severní uzel v 11. nodálním domu (2. natálním)
Jižní uzel v 5. nodálním domu (8.natálním)
Síla, která povede k vyjádření bytostného já, klíčí tady, v domě ideálů, humanitarismu a společensko-mystické kreativity. Člověku se dostává výzvy, aby se tím či oním způsobem stal agensem??? spirituálního, sociálního nebo kulturního cíle a pracoval na změně existujících společenských podmínek. Pozice jižního uzlu ukazuje, že snadná cesta vede přes osobní přání a dramatizování sebe sama: pokračovat na cestě ega a jednat na sebestředné bázi. Osobní tvůrčí schopnosti je nutno integrovat do potřeb společnosti a na základě tohoto faktu vést transpersonální život. Za tímto účelem je nutno vyvinout velké úsilí, aby člověk objevil své pravé přátele a spolupracoval s nimi na ideálech opravdu individualizovaných.
Severní uzel ve 12. nodálním domu (1. natálním)
Jižní uzel v 6. nodálním domu (7.natálním)
Toto je konečná fáze nodálního cyklu, s pozitivním akcentem na naplnění kolektivní a sociální odpovědnosti. Individuální vůle musí být zvládnuta. Někdy karma minulosti, nedokončená práce nebo sociální výsledky nějakého činu během předcházejících 9 let mohou urychlit krizi - osobní nebo společenskou. Pomocí meditace nebo introspekce by měl člověk extrahovat smysl a pravou hodnotu všeho, co dělal, cítil a na co myslel od počátku nodálního cyklu. Tento význam a hodnota se nemohou hledat jen podle osobního já, ale také jako příspěvek, který jsme se pokoušeli poskytnout jiným lidem a světu. Tak tedy na bázi pochopení této hodnoty (i když je třeba negativní) budeme připraveni orientovat se na nový cyklus s jasným vědomím toho, co bychom měli nebo neměli dělat. Linie nejmenšího odporu je v tomto okamžiku naznačena jižním uzlem v 6. nodálním domě. Přinejmenším, když člověk nebude schopen se zbavit zvyků, získaných z osobní oddanosti ideálu nebo nějakého “inferiorního” osobního zaměření, nebude schopen splnit tento úkol nebo tuto sociální odpovědnost, která transcenduje individuální vůli a linii chování.