- xii -
Záhadný problém spojený s rukopisy Tetrabiblos se
týká jejich konce. U jedné skupiny rukopisů závěr buď úplně
chybí1 anebo byl pŕipojen konec Proclovy Parafráze2, u druhé
je závěr, který je značně delší než původní, ale který má
přesně stejný celkový obsah a lze jej najít v arabské verzi
Tetrabiblos3. Jedna věc je jistá: první z těchto zakončení
není původní. Samozřejmě z toho nevyplývá, že druhé je ori-
ginální; avšak není-li, muselo se původní zakončení knihy
ztratit velmi brzy, protože chybí ve všech rukopisech. Tako-
vá situace se ve starověku vyskytla často, zvláště když byla
kniha od počátku ve formě kodexu a ne svitku; avšak v tomto
případě to nemohu připustit z následujících důvodů: (a) za-
končení P mohl pro jeho jazyk snadno napsat Ptolemaios sám4;
(b) zakončení převzaté z Parafráze je zřejmě shrnutím závěru
z P a nemohu pochopit, jak by někdo mohl (snad kromě Ptole-
maia) obrátit postup a odvodit složitou, kostrbatou řečtinu
druhého z poměrně jednoduchého jazyka prvého. Zakončení z P
má tak větší nárok na původnost a nenapsal-li jej Ptolemaios,
je především velmi obtížné vysvětlit, jak vůbec mohl být na-
psán v té formě, v jaké jsme jej nalezli. Protože je tato o-
tázka nesporně složitá a při přípravě tohoto vydání nemohly
být prostudovány všechny existující rukopisy, jsou do textu
a překladu zahrnuty oba závěry.
Při sestavování textu, který následuje, bylo mým zá-
sadním cílem zůstat věrný nejlepší tradici rukopisů; pokusil
1 V je přerušen na str. 207, 19 Cam.2, E na str. 212, 7
(počátek závěrečného odstavce). Také u N v jeho současném
stavu chybí závěr (od str. 187, 6 Cam.2), ale mohl se ztra-
tit v době realizace 1. vydání, a protože Camerarius zřejmě
používal nejméně jeden další rukopis, nemůžeme si být jisti,
zda N původně měl závěr, a pokud ano, zda byl takový, jaký
skutečně vytiskl Camerarius (tj. převzatý z Parafráze). N
celkově připomíná P a mohli bychom očekávat, že má stejný
závěr jako P. Na druhé straně, pokud tomu tak je, bychom mo-
hli očekávat, že by ho Camerarius přepsal, protože je ne-
pravděpodobné, že by se odchýlil od svého oblíbeného rukopi-
su v tak důležitém detailu.
2 MAD. D je od bodu, kde končí V, napsán jiným inkoustem,
závěr M (str. 212, 7 a dále Cam.2) jinou rukou.
3 Tento konec má také samotný P a jeho kopie. Můj kolega,
profesor William H. Worrell prozkoumal závěr arabské verze
v Cod. Laur. Orient. 352, listy 234v.-235r. Je podobný, ale
ne přesně stejný jako konec P.
4 Opakuje hodně slov a myšlenek, které jsou na str. 106,
25-108, 10 Cam.2, a které není třeba zvlášť vyjmenovávat; ne
však způsobem, který by naznačoval, že jde o podvrh založený
na této části, protože Ptolemaios všude opakuje fráze téměř
stejným způsobem, zvláště když chce upozornit, že sleduje
předem stanovené schéma. Ve skutečnosti se prakticky každé
slovo této části vyskytuje v Tetrabiblos, obvykle mnohokrát;
aby byla uspořádána v tak přesné aproximaci Ptolemaiova ob-
vyklého stylu, bylo by třeba padělatele s nadlidskou důmysl-
ností.