- xiii -
jsem se jen o velmi málo korektur a myslím, že není potřeba
mnoha oprav. Srovnával jsem s druhým Camerariovým vydáním,
protože až dosud je to standardní text a byl nejvhodnější;
nepřipustil jsem však, aby mě Camerariův výběr znění textů
příliš ovlivnil, protože jeho text především nebyl založen
na nejstarších a nejlepších rukopisech a kromě toho je plný
jeho oprav. Bylo celkem jasné, že toto vydání Tetrabiblos
bude sestaveno nově, nezávisle na Camerariově práci. Aniž
bych vyčerpávajícím způsobem prostudoval vztahy mezi rukopi-
sy, což jsem případně mohl udělat, pracoval jsem za předpo-
kladu, že V a P nejlépe tlumočí původní text a představují
poněkud odlišné pasáže. Nejstarší text Proclovy Parafráze je
očividně úzce spjat s V a jeho kopií D a mezi rukopisy Te-
trabiblos mají MAEFHG obecně sklon sledovat vůdčí postavení
V, ME a AFH, přičemž jsou vzájemně svázány, jak jsme již ře-
kli. N zřejmě patří spíše k rodině P, existuje-li nějaká, a-
le zdaleka neuvádí ryzí text; jeho zvláštností je podle mé
zkušenosti výsledek pokusů opravovat nebo zlepšovat. Všechny
pozdější rukopisy však vykazují odchylku k většímu či menší-
mu rozsahu a VPLD Proc. jsou často postaveny proti MNAE (vy-
pustil jsem FGH, protože přichází v úvahu pouze několik od-
stavců z každého). V takových případech jsem zřídka váhal,
abych se držel VPLD a také jsem celkově souhlasil s Bollem,
že V je to nejlepší vodítko, které máme.
Jsem si vědom, že tento překlad v mnoha částech ne-
splňuje vytyčený cíl, který by navzdory technickému, neosob-
nímu předmětu mohl být ihned pochopitelný sám o sobě nebo
nejvýše s pomocí několika poznámek. Ptolemaios byl však ob-
tížným autorem dokonce i pro staré národy; nasvědčuje tomu
existence Parafráze a časté tápání anonymního komentátora.
Prokazuje určité nadšení pro svůj předmět, ale přesto nelze
chválit jeho literární styl nebo dokonce srozumitelnost vý-
kladu. Libuje si v dlouhých, spletitých větách a má množství
manýrů, mezi nimi zálibu pro infinitiv se členem a skoro
teutonský zvyk spojovat a vkládat dlouhé řetězce modifikáto-
rů mezi člen a podstatné jméno, jehož častým důsledkem jsou
věty se dvěma nebo dokonce třemi členy. Za těchto okolností
je téměř nemožné, aby byl text jasný jako křišťál, ale věřím,
že v něm není příliš mnoho herakleiských pasáží.
Poznámky k Tetrabiblos by mohly být rozšířeny tím,
že bychom shromáždili srovnatelné pasáže od jiných autorů -
astrologů. Avšak komentáře k tomuto překladu jsou určeny
pouze k tomu, aby čtenáři pomohly překonat těžkosti, a jsou
minimálně dlouhé.
K této práci přispělo tak či onak hodně přátel. Ně-
kterým nemohu poděkovat, ačkoliv bych rád; musím však vyjád-
řit vděčnost profesorovi W. Carlu Rufusovi za astronomickou
recenzi mého překladu, dr. Williamu Warneru Bishopovi, kni-
hovníkovi michiganské univerzity, že opatřil tolik potřebné
knihy a fotokopie rukopisů, a Franzi Cumontovi za vždy pro-
spěšný zájem a inspiraci.