- 76 -
 
 
 
nodennostních dob,  který  přináší následující místo k před-
chozímu, ať už je předchozí místo na východě, v nadhlavníku,
na západě nebo jinde.  Když už jsme totiž určili kulminující
stupeň zvířetníku a dále stupeň  předchůdce  a následovníka,
budeme v první řadě vyšetřovat polohu předchůdce, kolik běž-
ných hodin je vzdálen od meridiánu,  tak,  že budeme počítat
vzestupy,  které nastanou až do samotného stupně nadhlavníku
na pravé sféře, nad Zemí nebo pod Zemí, a podělíme je počtem
hodinových period1  předchozího  stupně,  denního,  je-li to
nad Zemí,  a nočního,  je-li to pod Zemí.  Ale protože části
zvířetníku, které jsou o stejný počet běžných hodin vzdáleny
od meridiánu,  leží nad jednou a touž ze zmíněných polokruž-
nic, bude také nutno určit, za kolik rovnodennostních period
se vzdálí následující  část  od stejného  meridiánu o stejný
počet běžných hodin jako předchůdce2. Máme-li to určeno, mů-
žeme zkoumat,  o kolik rovnodennostních hodin byl stupeň ná-
sledovníka ve své původní poloze vzdálen  od stupně nadhlav-
níku, opět pomocí vzestupů na pravé sféře,  a o kolik,  když
urazil stejný počet běžných hodin jako předchůdce, a vynáso-
bit je počtem hodinových period3 stupně následovníka;  jest-
liže se opět srovnání běžných hodin  vztahuje  k nadhlavníku
nad Zemí, násobíme počet denních hodin,  jde-li o nadhlavník
pod Zemí,  počet  nočních  hodin.  A  když  vezmeme výsledky
z rozdílu těchto dvou vzdáleností, dostaneme počet let, kte-
rý nás zajímal.
 
 
 
  1 Dále,  když Ptolemaios uvádí příklady,  se používá výraz
"hodinová velikost".  V Almagestu, II.8, je uvedena tabulka,
která udává dobu ve stupních a minutách rovníku  (tj. rovno-
dennostní doby),  za kterou  každý úhel 10° ekliptiky stoupá
nad horizont v každé z jedenácti  zeměpisných šířek počínaje
rovníkem (pravá sféra);  tabulka rovněž udává celkový součet
vzestupů pro každý úhel od počátku Skopce. V následující ka-
pitole Ptolemaios říká,  jak lze s použitím této tabulky ur-
čit hodinovou velikost. Stručně řečeno, je třeba vzít součet
vzestupů pro stupeň Slunce ve dne  (nebo opačný stupeň v no-
ci)  v pravé sféře  i v dané šířce;  zjistit jejich rozdíl a
vzít z něho 1/6;  a pak,  byl-li stupeň v severní hemisféře,
přidat tuto část k 15 "dobám"  jedné  rovnodennostní  hodiny
nebo ji u jižní polohy odečíst.  Tak  dostaneme  délku běžné
neboli občanské hodiny pro danou šířku a roční období pomocí
vzestupů stupňů rovníku neboli "rovnodennostních dob"  nebo,
jak říká Ptolemaios, "počtu (rovnodennostních) dob uvažované
občanské hodiny".  Občanská  denní  hodina  byla  1/12  doby
od východu do západu Slunce nebo 1/6 doby  od východu do po-
ledne.  V Almagestu,  II.9,  dává  Ptolemaios  stejné pokyny
pro převedení period vyjádřených  v rovnodennostních  dobách
na běžné neboli občanské hodiny;  vynásobte  dané  rovnoden-
nostní hodiny patnácti  (aby byly vyjádřeny v "rovnodennost-
ních dobách",  jako jsou vzestupy,  o kterých je řeč  v této
pasáži) a dělte hodinovou periodou.
  2 Bude tedy muset "přijít do stejného místa", jaké původně
zaujímal předchůdce.
  3 Neboli hodinovou velikostí.
Předchozí strana Obsah Další strana

Do češtiny přeložil RNDr. Miroslav Jurčeka.