- 74 -
zeným způsobem, je totiž k dispozici jedna jediná metoda1 -
vypočítat, za kolik rovnodennostních period2 dorazí místo
následujícího tělesa nebo aspekt do místa tělesa, které
předchází ve skutečné době narození, protože rovnodennostní
1 Následující obecný výklad se týká Ptolemaiova dlouhého
popisu této metody. U každé prorogace pracujeme se dvěma bo-
dy na ekliptice, prorogátorem neboli předchůdcem a následov-
níkem neboli anaeretickým místem, které můžeme nazvat P a N.
N může nebo nemusí být obsazen planetou, avšak v tomto typu
prorogace vždy sleduje P, tj. leží východně od něho a dosáh-
ne horizontu později. P jako bod ekliptiky může (a) ležet
na průsečíku ekliptiky a rovníku nebo (b) být severně
od rovníku nebo (c) jižně od něj. Jarní a podzimní rovnoden-
nosti, počátky Skopce a Vah, jsou jediné body ekliptiky,
které mohou zaujímat pozici (a); jestliže však P je jedním
z nich, protože je také bodem rovníku, přejde jako všechny
body rovníku od horizontu k meridiánu za 6 hodin rychlostí
15° za 1 hodinu (podle Řeků je to tzv. "rovnodennostní hodi-
na"). Je-li P severně od rovníku, v severní zeměpisné šířce,
bude jeho vzestup od horizontu k meridiánu probíhat podél
dráhy rovnoběžné s rovníkem a bude delší než vzdálenost
od horizontu k meridiánu na rovníku; trvá tedy déle než 6
rovnodennostních hodin. Obráceně, body jižně od rovníku mají
kratší dráhu a stoupají podle toho méně než 6 rovnodennost-
ních hodin. Nicméně protože Řekové definovali "den" jako do-
bu od východu do západu Slunce a rozdělili jej na dvanáct
hodin a podobně rozdělili noc, trvá vzestup P od východu
do kulminace, ať už je kdekoliv na ekliptice a v kterékoli
šířce, 6 hodin dne, tj. běžných neboli občanských hodin,
které mohou být delší nebo kratší než rovnodennostní hodiny
a jsou jim rovny jen tehdy, když P je v pozici (a). "Hodino-
vá velikost" neboli "perioda" bodu na ekliptice je vyjádře-
ním délky občanské hodiny z hlediska rovnodennostních dob
(viz str. 26, pozn. 1), když je Slunce v tomto bodě; v se-
verních šířkách jsou hodinové velikosti větší než 15 pro bo-
dy severně od rovníku a menší pro body jižně, 15 je hodinová
velikost dvou rovnodennostních bodů. Vše, co bylo řečeno o P,
se týká samozřejmě i N, což je další bod na ekliptice. Pro-
blém prorogace je snadné vyřešit, víme-li, kolik rovnoden-
nostních period nebo dob trvá N, než přejde do polohy, kte-
rou původně zaujímal P vzhledem k meridiánu (nebo jinému
středu, např. západnímu horizontu). Tato poloha je definová-
na jako bod, ve kterém je N vzdálen od meridiánu (nebo
vztažného bodu) právě tolik občanských hodin, jako byl P
ve své původní poloze. Proto určujeme, jak daleko byl původ-
ně N, jak je daleko, když se dostane do polohy P, a odpovědí
je nám vzdálenost v rovnodennostních hodinách.
2 "Rovnodennostní perioda" neboli "doba" je časový úsek,
za který pevný bod urazí na rovníku jeden stupeň, tj. 1/360
z 24 hodin. "Rovnodennostní hodina" je 15 "rovnodennostních
dob". Definici srov. s Heliodorem (?) v CCAG, VII.122, 20 a
dále.