- 73 -
neta fyzicky přítomni a jejich zeměpisná šířka není stejná1.
Když jsou tedy na každé straně dvě nebo více, které pomáhají
a naopak ničí, musíme uvážit, která z nich převládá jak po-
dle počtu těch, které spolupracují, tak podle síly; podle
počtu, když jedna skupina je zřetelně početnější než druhá,
a ohledně síly, když některé z pomáhajících nebo ničících
planet jsou ve svých správných místech a některé ne, a
zvláště když některé vycházejí a jiné zapadají. Obecně totiž
nesmíme připustit, že planeta, na kterou dopadají paprsky
Slunce, ničí nebo pomáhá, vyjma případu, kdy je prorogátorem
Měsíc a místo Slunce je samo destruktivní, když je pozměněno
přítomností škodlivé planety2 a není uvolněno3 některou uži-
tečnou.
Avšak počet let, určený pomocí vzdáleností mezi pro-
rogativním místem a destruktivní planetou, bychom neměli ur-
čovat, jak je obvykle zvykem, rovnou nebo zjednodušeně z dob
vzestupů každého stupně, kromě případu, kdy je prorogátorem
sám východní horizont nebo některá z planet, které v této o-
blasti vycházejí. Pro toho, kdo uvažuje o této otázce přiro-
1 Nastane to jen v případech fyzického přiblížení planet,
ne v aspektu. Představa je taková, že paprsek nezasáhne svůj
cíl, jestliže ta dvě tělesa nejsou ve stejné zeměpisné šířce.
2 Jak říká anonymní komentátor (str. 120, vyd. Wolf),
Slunce má "střední teplotu" a získává dobrý nebo špatný cha-
rakter planety, která je s ním spojena; srov. I.5.
3 Některé rukopisy uvádějí "nepomáhá mu nebo není uvolně-
no"; zřejmě vysvětlující glosa, která si prorazila cestu
do textu. Podle anonymního komentátora to znamená, že uži-
tečná planeta nedovoluje Slunci udržet si "poškození" zlou
planetou, ale "uvolňuje" jej.