- 52 -
Poněvadž je pravda, že jsou k tomuto účelu vypočteny
vlastní přirozené síly několika znamení a planet, které mají
vliv na každoroční podmínky, vysvětlili jsme již příbuznost
planet1 a stálic s podobnou povahou2 se vzduchem a větry a
znamení jako celků3 s větry a ročními obdobími. Zbývá pro-
mluvit o povaze jednotlivých částí znamení.
11. O povaze jednotlivých částí znamení a jejich účinku
na počasí
Znamení Skopce jako celek, protože označuje rovno-
dennost, charakterizuje hrom či kroupy, ale když je budeme
uvažovat po částech, je jeho vedoucí4 část díky změně stupně
v důsledku zvláštní kvality stálic deštivá a větrná, střední
mírná a následující horká a zhoubná. Jeho severní části jsou
horké a ničivé, jižní mrazivé a studené.
Znamení Býka ukazuje jako celek na obě teploty a je
poněkud horké; vedoucí část, zvláště v blízkosti Plejád, se
však vyznačuje zemětřeseními, větry a mlhami, střední vlhkem
a chladem a následující část, blízko Hyjád, je žhavá a dává
vznikat hromu a blesku. Severní části jsou mírné, jižní ne-
stálé a nepravidelné.
Znamení Blíženců jako celek podmiňuje rovnoměrnou
teplotu, avšak vedoucí část je mokrá a ničivá, střední mírná
a následující smíšená a nepravidelná. Severní části jsou vě-
trné a způsobují zemětřesení, jižní jsou suché a spalující.
Znamení Raka je jako celek znamením pěkného, teplého
počasí; jeho vedoucí část a oblast Praesepe je však dusná,
způsobuje zemětřesení a mlhy, střední je mírná a následující
část větrná. Severní i jižní části jsou žhavé a vysoušející5.
Znamení Lva je jako celek horké a dusné; vedoucí
část je dusná a zhoubná, střední mírná a následující mokrá a
ničivá. Severní části jsou nestálé a žhavé, jižní vlhké.
Znamení Panny je jako celek vlhké a vyznačuje se
hromobitím; vedoucí část je poněkud horká a ničivá, střední
mírná a následující vodnatá. Severní části jsou větrné a
jižní mírné.
Znamení Vah je jako celek proměnlivé, avšak vedoucí
a střední část je mírná a následující vodnatá. Severní části
jsou větrné a jižní vlhké a zhoubné.
1 I.4 a 18.
2 I.9.
3 Srov. kap. I.18 o trojúhelnících.
4 Ptolemaios charakterizuje tři části každého znamení, ve-
doucí, střední a následující, kromě částí severně a jižně
od ekliptiky. "Vedoucí" část se tak nazývá proto, že je to
ona, která první vychází nad obzor při zdánlivém denním po-
hybu nebe; "následující" část se objevuje jako poslední.
"Vedoucí" stupně nebo znamení jsou napravo od "středního" a
"následujícího".
5 Podle určitých rukopisů "žhavé, ničivé a vysoušející".
Viz kritická poznámka.