- 52 - Poněvadž je pravda, že jsou k tomuto účelu vypočteny vlastní přirozené síly několika znamení a planet, které mají vliv na každoroční podmínky, vysvětlili jsme již příbuznost planet1 a stálic s podobnou povahou2 se vzduchem a větry a znamení jako celků3 s větry a ročními obdobími. Zbývá pro- mluvit o povaze jednotlivých částí znamení. 11. O povaze jednotlivých částí znamení a jejich účinku na počasí Znamení Skopce jako celek, protože označuje rovno- dennost, charakterizuje hrom či kroupy, ale když je budeme uvažovat po částech, je jeho vedoucí4 část díky změně stupně v důsledku zvláštní kvality stálic deštivá a větrná, střední mírná a následující horká a zhoubná. Jeho severní části jsou horké a ničivé, jižní mrazivé a studené. Znamení Býka ukazuje jako celek na obě teploty a je poněkud horké; vedoucí část, zvláště v blízkosti Plejád, se však vyznačuje zemětřeseními, větry a mlhami, střední vlhkem a chladem a následující část, blízko Hyjád, je žhavá a dává vznikat hromu a blesku. Severní části jsou mírné, jižní ne- stálé a nepravidelné. Znamení Blíženců jako celek podmiňuje rovnoměrnou teplotu, avšak vedoucí část je mokrá a ničivá, střední mírná a následující smíšená a nepravidelná. Severní části jsou vě- trné a způsobují zemětřesení, jižní jsou suché a spalující. Znamení Raka je jako celek znamením pěkného, teplého počasí; jeho vedoucí část a oblast Praesepe je však dusná, způsobuje zemětřesení a mlhy, střední je mírná a následující část větrná. Severní i jižní části jsou žhavé a vysoušející5. Znamení Lva je jako celek horké a dusné; vedoucí část je dusná a zhoubná, střední mírná a následující mokrá a ničivá. Severní části jsou nestálé a žhavé, jižní vlhké. Znamení Panny je jako celek vlhké a vyznačuje se hromobitím; vedoucí část je poněkud horká a ničivá, střední mírná a následující vodnatá. Severní části jsou větrné a jižní mírné. Znamení Vah je jako celek proměnlivé, avšak vedoucí a střední část je mírná a následující vodnatá. Severní části jsou větrné a jižní vlhké a zhoubné. 1 I.4 a 18. 2 I.9. 3 Srov. kap. I.18 o trojúhelnících. 4 Ptolemaios charakterizuje tři části každého znamení, ve- doucí, střední a následující, kromě částí severně a jižně od ekliptiky. "Vedoucí" část se tak nazývá proto, že je to ona, která první vychází nad obzor při zdánlivém denním po- hybu nebe; "následující" část se objevuje jako poslední. "Vedoucí" stupně nebo znamení jsou napravo od "středního" a "následujícího". 5 Podle určitých rukopisů "žhavé, ničivé a vysoušející". Viz kritická poznámka.