- 30 - ke světlům v sextilu za předpokladu, že je ke Slunci západní a k Měsíci východní podle původního uspořádání jejich dómů1. Říkáme, že jsou ve svých vlastních "vozech" a "trůnech"2 a podobně, když jsou spřízněny dvěma nebo více výše uvedenými způsoby s místy, ve kterých se nacházejí; pak totiž podob- nost a spolupůsobení příbuzné vlastnosti znamení, která je obsahují, nejvíce zvětšují účinnost jejich síly. Říkáme, že se "radují"3, když mají příbuznost s hvězdami téhož rodu, i když znamení, ve kterých jsou obsaženy, sama nemají s těmito hvězdami žádnou příbuznost; v tomto případě sympatie vzniká méně přímo. Avšak podílejí se na podobnosti stejným způsobem; stejně tak když je naopak najdeme v cizích oblastech, které patří opačnému rodu, je velká část jejich pravé síly ochro- mena, protože povaha, která vzniká z odlišnosti znamení, vy- tváří jinou, znečištěnou povahu. 24. O aplikacích a separacích a jiných silách Obecně říkáme, že ty, které předcházejí4, se apliku- jí5 na ty, které následují, a ty, které následují, "jsou od- děleny" od těch, které předcházejí, když interval mezi nimi není velký6. Takový vztah se uvažuje ať už k němu dojde kon- junkcí těles7 nebo díky jednomu z tradičních aspektů, kromě toho, že s ohledem na aplikace a separace nebeských těles se 1 Solární dóm Venuše, Váhy, je v sextilu na pravé straně (tj. směrem k západu) k dómu Slunce Lvu a její lunární dóm Býk je v sextilu na levé straně (tj. směrem k východu) k dó- mu Měsíce Raku. 2 Ptolemaios věnuje trůnům a vozům, které mu jako vědci-a- strologovi podle Bouché-Leclercqa (str. 244) nebyly po chuti, malou pozornost. V michiganském astrologickém svitku (P.Mich. 149, col.3A, 22-34) se "trůny" shodují s (astrologickými) povzbuzeními a oslabení planet se nazývají jejich "vězení"; nad trůny mají planety "královskou moc", ve svých vězeních "jsou poníženy a protiví se svým vlastním silám". 3 Vettius Valens používá toto slovo několikrát v širším smyslu než má tato definice. 4 Tj. jsou více na západ. 5 Používá se u planet, které jsou na stejném meridiánu ne- bo blízko něj. "Separace" se naopak vztahuje k pohybu dvou těles od sebe po "aplikaci". "Separaci" také astrologové po- užívají k označení "vyzařování" nebeských těles, které půso- bí na Zemi a její obyvatele, např. Vettius Valens, str. 160, 6-7; 249,3; 270,24 a dále; 330,19 a dále. 6 Ashmand říká, že to tak obecně chápeme, když jsou nebes- ká tělesa uvnitř vzájemných sfér (Saturn 10°, Jupiter 12°, Mars 7°30', Slunce 17°, Venuše 8°, Merkur 7°30', Měsíc 12°30'). Anonymní komentátor uvádí maximální vzdálenost 15° (str. 51, vyd. Wolf). 7 Tj. když planety samy dosáhnou téhož meridiánu na rozdíl od konjunkce jedné planety s paprskem vyslaným další plane- tou ze sextilového, kvadraturního nebo trigonového aspektu.