- 30 -
ke světlům v sextilu za předpokladu, že je ke Slunci západní
a k Měsíci východní podle původního uspořádání jejich dómů1.
Říkáme, že jsou ve svých vlastních "vozech" a "trůnech"2 a
podobně, když jsou spřízněny dvěma nebo více výše uvedenými
způsoby s místy, ve kterých se nacházejí; pak totiž podob-
nost a spolupůsobení příbuzné vlastnosti znamení, která je
obsahují, nejvíce zvětšují účinnost jejich síly. Říkáme, že
se "radují"3, když mají příbuznost s hvězdami téhož rodu, i
když znamení, ve kterých jsou obsaženy, sama nemají s těmito
hvězdami žádnou příbuznost; v tomto případě sympatie vzniká
méně přímo. Avšak podílejí se na podobnosti stejným způsobem;
stejně tak když je naopak najdeme v cizích oblastech, které
patří opačnému rodu, je velká část jejich pravé síly ochro-
mena, protože povaha, která vzniká z odlišnosti znamení, vy-
tváří jinou, znečištěnou povahu.
24. O aplikacích a separacích a jiných silách
Obecně říkáme, že ty, které předcházejí4, se apliku-
jí5 na ty, které následují, a ty, které následují, "jsou od-
děleny" od těch, které předcházejí, když interval mezi nimi
není velký6. Takový vztah se uvažuje ať už k němu dojde kon-
junkcí těles7 nebo díky jednomu z tradičních aspektů, kromě
toho, že s ohledem na aplikace a separace nebeských těles se
1 Solární dóm Venuše, Váhy, je v sextilu na pravé straně
(tj. směrem k západu) k dómu Slunce Lvu a její lunární dóm
Býk je v sextilu na levé straně (tj. směrem k východu) k dó-
mu Měsíce Raku.
2 Ptolemaios věnuje trůnům a vozům, které mu jako vědci-a-
strologovi podle Bouché-Leclercqa (str. 244) nebyly po chuti,
malou pozornost. V michiganském astrologickém svitku (P.Mich.
149, col.3A, 22-34) se "trůny" shodují s (astrologickými)
povzbuzeními a oslabení planet se nazývají jejich "vězení";
nad trůny mají planety "královskou moc", ve svých vězeních
"jsou poníženy a protiví se svým vlastním silám".
3 Vettius Valens používá toto slovo několikrát v širším
smyslu než má tato definice.
4 Tj. jsou více na západ.
5 Používá se u planet, které jsou na stejném meridiánu ne-
bo blízko něj. "Separace" se naopak vztahuje k pohybu dvou
těles od sebe po "aplikaci". "Separaci" také astrologové po-
užívají k označení "vyzařování" nebeských těles, které půso-
bí na Zemi a její obyvatele, např. Vettius Valens, str. 160,
6-7; 249,3; 270,24 a dále; 330,19 a dále.
6 Ashmand říká, že to tak obecně chápeme, když jsou nebes-
ká tělesa uvnitř vzájemných sfér (Saturn 10°, Jupiter 12°,
Mars 7°30', Slunce 17°, Venuše 8°, Merkur 7°30', Měsíc
12°30'). Anonymní komentátor uvádí maximální vzdálenost 15°
(str. 51, vyd. Wolf).
7 Tj. když planety samy dosáhnou téhož meridiánu na rozdíl
od konjunkce jedné planety s paprskem vyslaným další plane-
tou ze sextilového, kvadraturního nebo trigonového aspektu.