- 29 -
22. O místech a stupních1
Někteří vytvořili dokonce jemnější dělení vládcov-
ství, přičemž používají pojmy "místa" a "stupně". Definují
"místo" jako jednu dvanáctinu znamení neboli 2 1/2°, a tím
přiřazují2 vládu nad nimi znamením v pořadí. Jiní postupují
podle jiných nelogických postupů a přiřazují zase každý
"stupeň" od počátku každé planetě každého znamení podle
chaldejského pořadí příznivých poloh. Tyto záležitosti vyne-
cháme, protože v jejich prospěch hovoří pouze pravděpodobné,
spíše bezdůvodné a nepřirozené argumenty. Avšak nepomineme
další věc, u které stojí za to chvíli setrvat, totiž to, že
je rozumné určovat počátky znamení také z bodů rovnodennosti
a slunovratů3, částečně proto, že to autoři vcelku objasňují,
a zejména proto, že z našich předchozích vysvětlení pozoru-
jeme, že jejich povahy, síly a příbuznosti mají původ v slu-
novratových a rovnodennostních výchozích polohách a nepochá-
zí z žádného jiného zdroje. Jestliže totiž budeme uvažovat
jiné výchozí polohy, pak buď budeme nuceni dále nepoužívat
povahy znamení k předpovídání anebo jestliže je použijeme,
uděláme chybu, protože prostory zvířetníku, které udílejí
své síly planetám, by pak přešly do jiných4 a odcizily by se.
23. O tvářích, vozech a podobně
Takové jsou pak přirozené příbuznosti hvězd a zname-
ní zvířetníku. Říkáme, že planety jsou ve své "pravé tváři"5,
když jednotlivá planeta má stejný aspekt ke Slunci nebo Mě-
síci jako má její dóm k jejich dómům; např. když je Venuše
1 Za tabulkami a před názvem této kapitoly je v některých
rukopisech: "Po sečtení těchto poloh dostaneme pro Saturn
57°, Jupiter 79°, Mars 66°, Venuši 82°, Merkur 76°; celkem
to činí 360°.
2 Jeden rukopis a tištěná vydání zde přidávají "začínají
znamením, ve kterém se hvězda nachází a přiřazují ..."; srov.
kritickou poznámku.
3 To znamená, že Ptolemaiův zvířetník, který je vytvořen
z 12 oddílů po 30°, které se měří na ekliptice od jednoho
slunovratu nebo bodu rovnodennosti, je úplně odlišný od zví-
řetníku, sestaveného ze znamení určených skutečnými souhvěz-
dími. Díky precesi bodů rovnodennosti se tyto dva nikterak
neshodují; a poněvadž se síly znamení určují z jejich vztahů
k bodům slunovratu a rovnodennosti, říká Ptolemaios, je
vhodnější první definice zvířetníku. Srov. kap. 10-11 a roz-
díl mezi slunovratovými, rovnodennostními, pevnými a dvojtě-
lesnými znameními jako příklad toho, co má na mysli.
4 Právě tak jako je fiktivní znamení Skopce nyní s precesí
bodů rovnodennosti téměř úplně v Rybách.
5 Ptolemaiův scholiasta k podmínkám, které uvádí Ptolema-
ios, dodává, že aby byla planeta v pravé tváři, musí být na-
víc také ve svém vlastním dómu a musí být v nutném aspektu
s oběma světly (ne s jedním, jak tvrdí Ptolemaios).