- 17 -
je počátečním bodem všech období a vytváří nadměrnou vlhkost
jara v první části zvířetníku jakoby to byla živá bytost, a
pak přechází na zbývající období, poněvadž u všech bytostí
má raný věk1 podobně jako jaro větší podíl vlhkosti a je
choulostivý a citlivý. Druhé období do největšího rozkvětu
života se vyznačuje horkem jako léto; třetí, které přichází
po vrcholu života a směřuje k odumírání, má nadbytek sucha
jako podzim; a poslední, které se blíží smrti, se vyznačuje
chladem jako zima.
Podobně také pokud jde o čtyři oblasti a úhly hori-
zontu, ze kterých pochází vítr ze světových stran, východní
vyniká suchem, protože když je Slunce v této oblasti, pak
cokoli je v noci zvlhčeno, začíná se vysušovat jako první, a
větry, které odsud vanou a které obecně nazýváme Apeliotes2,
jsou bez vlhkosti a mají vysoušecí účinek. Oblast směrem
na jih je nejteplejší díky ohnivému žáru Slunce, procházejí-
cího středem nebe, a protože tyto průchody jsou posunuty ví-
ce na jih v důsledku naklonění našeho obydleného světa; a
větry, které odtud vanou a které se nazývají obecným jménem
Notus, jsou horké a zjemňující. Oblast směrem na západ je
vlhká, protože když je Slunce nad ní, začnou se věci, které
byly během dne vysušeny, jako první zvlhčovat; podobně vět-
ry, které vanou z této části a které nazýváme obecně Zephy-
rus, jsou čerstvé a vlhké. Oblast směrem na sever je nej-
chladnější, protože v důsledku naklonění našeho obydleného
světa je příliš vzdálena od zdrojů tepla pocházejícího
ze sluneční kulminace, a stejně tak když je Slunce v dolní
kulminaci; větry, které odtud vanou a které se obecně nazý-
vají Boreas, jsou chladné a mají kondenzační účinek.
Znalost těchto skutečností je užitečná k tomu, aby
si člověk v jednotlivých případech dovedl vytvpřit úplný ú-
sudek o teplotách. Lze totiž snadno poznat, že současně
s takovými předpoklady, jako jsou roční období, období živo-
ta nebo úhly, existuje odpovídající kolísání potence hvězd a
že v příbuzných podmínkách je jejich kvalita lepší a jejich
účinnost silnější, např. u těch, které mají oteplující účin-
ky, je to horko, a u těch, které zvlhčují, je to vlhkost,
zatímco za opačných podmínek je jejich moc znečištěna a
slabší. Tak teplé hvězdy v chladných obdobích a vlhké hvězdy
v suchých obdobích jsou slabší a podobně je tomu v jiných
případech podle kvality vzniklé smícháním.
1 Ptolemaios zde vypočítává čtyři období života člověka,
jak to také dělá hodně pythagorejských aritmologů, když vy-
zvedávají číslo 4, např. Theologoumena Arithmetica, str. 20
Ast, Diogenes Laertius, viii. 1.10, Martianus Capella, vii.
734, atd. Ptolemaios později (IV. 10) hovoří o sedmi obdo-
bích a každé přiřazuje jedné planetě; aritmologové mají také
sérii 7 období, kterou citují při vyzvedávání čísla 7; např.
Philo, De mundi opificio 36. Existují také seznamy, ve kte-
rých jsou období vytvořena pouze z hebdomadických skupin ro-
ku.
2 Vítr, který vane od Slunce.