- 18 -
 
 
 
11. O slunovratových, rovnodennostních, pevných a dvojtěles-
    ných znameních
 
        Nyní když jsme objasnili tyto skutečnosti,  měli by-
chom přidat přirozené povahy samotných  znamení  zvířetníku,
jak je podává tradice. Protože ačkoli jejich obecnější pova-
hy1 jsou analogické ročním obdobím, která se v nich nacháze-
jí2, vyplývají některé jejich zvláštní kvality z jejich pří-
buznosti se Sluncem3, Měsícem a planetami, jak dále uvidíme,
když nejprve oddělíme samotné jednotlivé síly znamení, které
mají k sobě absolutní i relativní vztah.
        První rozdíly jsou mezi tzv. slunovratovými,  rovno-
dennostními,  pevnými  a dvojtělesnými znameními4.  Existují
totiž dvě slunovratová znamení, první interval 30° od letní-
ho slunovratu, znamení Raka,  a první od zimního slunovratu,
Kozoroh;  svá  jména dostala podle toho,  co se v nich děje.
Slunce totiž na počátku těchto znamení  obrací  svůj latitu-
dální chod a je příčinou léta v Raku a zimy v Kozorohu.  Dvě
znamení se nazývají rovnodennostní,  Skopec, který následuje
jako první po jarní rovnodennosti,  a Váhy,  které  začínají
s podzimní rovnodenností; a opět jsou pojmenovány podle toho,
co se v nich děje,  protože když je Slunce na počátku těchto
znamení, způsobuje,  že  noci jsou přesně stejně dlouhé jako
dny.
        Čtyři ze zbývajících osmi znamení  se nazývají pevná
a čtyři dvojtělesná. Pevná znamení, Býk, Lev, Štír a Vodnář,
jsou ta,  která  následují po slunovratových a rovnodennost-
ních znameních,  a nazývají se tak proto,  že když je v nich
Slunce,  dotýká se nás vlhkost, teplo, sucho a chlad ročních
období, která začínají v předchozích znameních, pevněji,  ne
proto,  že počasí je v té době přirozeně prudké,  ale proto,
že nejsme na ně zvyklí a z toho důvodu jsme  na jejich  sílu
citlivější.
        Dvojtělesná znamení, Blíženci, Panna, Střelec a Ryby,
jsou ta, která následují po pevných znameních, a nazývají se
tak proto, že jsou mezi pevnými a slunovratovými a rovnoden-
nostními znameními a podílejí se na přirozených vlastnostech
dvou stavů počasí.
 
 
 
 
  1 "Smíchání";  v  astrologii se používá k označení výsled-
ných kvalit odvozených ze smíchání různých vlivů.  Srov. Ži-
vot a názory Tristrama Shandyho, kniha I, kap. 11, "který ...
zřejmě v celé své krasi neměl jedinou kapku dánské krve".
  2 Tj. když se Slunce nachází v těchto znameních.
  3 Také lze překládat "důvěrný vztah";  obecný astrologický
pojem,  který označuje  různé  vztahy  příbuznosti  odvozené
z poloh znamení nebo planet vzhledem k vesmíru nebo vůči so-
bě navzájem, např. aspekty (kap. 13).
  4 Ve skutečnosti jsou všechna kromě  Panny  reprezentována
jako dvojtělesná. Ptolemaios jako zkušený autor věnuje menší
pozornost  fantastické  a  mytologické  klasifikaci  znamení
na pozemní, vodní, čtyřnohá atd.  (ačkoliv se na ně odvolává
v I. 12) a dává přednost astronomické klasifikaci.
Předchozí strana Obsah Další strana

Do češtiny přeložil RNDr. Miroslav Jurčeka.