- 16 -
v Hadonoši jako Saturn a trochu jako Venuše; v jeho hadovi
jako Saturn a Mars; v Šípu jako Mars a trochu jako Venuše;
v Orlovi1 jako Mars a Jupiter; v Delfínovi jako Saturn a
Mars; jasné hvězdy v Koni2 jako Mars a Merkur; v Andromedě
jako Venuše; v Trojúhelníku jako Merkur.
Z hvězd v souhvězdích jižně od zvířetníku má jasná
hvězda v tlamě Jižní ryby3 podobný vliv jako Venuše a Merkur;
hvězdy ve Velrybě podobně jako Saturn; v ramenech Orionu4
podobně jako Mars a Merkur a ostatní jasné hvězdy podobně
jako Jupiter a Saturn; poslední jasná hvězda v Eridanu5 má
vliv jako Jupiter a ostatní jako Saturn; hvězda v Zajíci ja-
ko Saturn a Merkur; jasná hvězda v tlamě Psa6 jako Jupiter a
trochu jako Mars a ostatní jako Venuše; jasná hvězda Procyon
jako Merkur a trochu jako Mars; jasné hvězdy v Hydře7 jako
Saturn a Venuše; v Poháru jako Venuše a trochu jako Merkur;
v Havranovi jako Mars a Saturn; jasné hvězdy v Argo8 jako
Saturn a Jupiter; v Kentaurovi ty, které tvoří lidské tělo,
jako Venuše a Merkur a jasné hvězdy v koňském těle jako Ve-
nuše a Jupiter; jasné hvězdy ve Vlkovi jako Saturn a trochu
jako Mars; v Oltáři jako Venuše a v menší míře jako Merkur;
a jasné hvězdy v Jižní koruně jako Saturn a Merkur.
Taková jsou tedy pozorování účinků samotných hvězd,
jak je učinili naši předchůdci.
10. O účinku ročních období a čtyř úhlů
Pokud jde o čtyři roční období, jaro, léto, podzim a
zimu, jaro se vyznačuje vlhkostí následkem toho, že nastává
tehdy, když odchází chlad a přichází horko; léto žárem, pro-
tože Slunce je blízko zenitu; podzim je spíše suchý, protože
vlhkost byla odsána během právě uplynulého horkého období;
a zima se vyznačuje chladem, protože Slunce je od zenitu
nejdále. Z tohoto duvoďu, ačkoliv neexistuje žádný přirozený
počátek zvířetníku, poněvadž zvířetník je kruh, předpokládá-
me, že znamení, které začíná s jarní rovnodenností, Skopec9,
1 V této skupině je Altair.
2 Pegas.
3 Touto jasnou hvězdou je Fomalhaut.
4 Nejjasnější hvězdy jsou Rigel a Betelgeuze.
5 "Poslední jasnou hvězdou" v Eridanu je Achernar.
6 Sírius.
7 Nejjasnější je Alphard.
8 Canopus a Var.
9 Srovnej Almagest, iii.1 (str. 192, 19-22), kde Ptolama-
ios definuje rok jako návrat Slunce do bodů pevně daných
rovnodennostmi a slunovraty. Znamení Skopce, definované jako
30°, které začínají s jarní rovnodenností, se ovšem velmi
liší od znamení považovaného za skutečné souhvězdí. To vedlo
ke vzniku argumentu proti astrologii, který poprvé vyslovil
Origen. Srov. Boll-Bezold-Gundel, str. 131-132; Bouché-
Leclercq, str. 129, pozn. 1; Ashmand, Ptolemaiova Tetrabib-
los, str. 32.