- 13 -
 
 
 
7. Odenních a nočních1 planetách
 
        Podobně, poněvadž ze dvou nejviditelnějších interva-
lů, které určují čas, je den více mužský kvůli svému teplu a
aktivní síle a noc více ženská díky své vlhkosti a svému da-
ru odpočinku, stalo se tudíž tradicí, že Měsíc a Venuše jsou
noční, Slunce a Jupiter denní a Merkur podobně jako dříve o-
bojí  -  denní,  když je jitřenkou,  a noční jako večernice.
Každému z rodů také přísluší dvě destruktivní hvězdy,  avšak
v tomto případě ne podle principu podobných povah2, ale prá-
vě naopak; když se totiž hvězdy stejného druhu spojí s hvěz-
dami s dobrou povahou, vzroste jejich užitečný vliv, ale je-
stliže se spojí nepodobné hvězdy s hvězdami  destruktivními,
zruší se největší část jejich škodlivé síly. Proto je stude-
ný Saturn přiřazen horku dne a  suchý  Mars  vlhkosti  noci,
protože takto každý z nich dosahuje správného  poměru v dané
kombinaci a je řádným členem svého rodu,  který  představuje
umírněnost.
 
 
8. O síle aspektů vzhledem ke Slunci
 
        Nyní si také povšimněte,  že  podle aspektů vzhledem
ke Slunci vzrůstají a klesají vlastní síly Měsíce a tří pla-
net3.  Během svého přibývání od novoluní do první čtvrti to-
tiž Měsíc produkuje více vlhkosti, při svém přechodu z první
čtvrti do úplňku horko, od úplňku do poslední čtvrti sucho a
od poslední čtvrti do zákrytu4 chlad.  Planety  pouze ve vý-
chodních aspektech více produkují vlhkost  od východu do své
první zastávky5, žár od první zastávky do večerního východu,
sucho od večerního východu do druhé zastávky, chlad od druhé
zastávky do západu;  a je jasné,  že když se vzájemně spojí,
vznikne v našem okolí velmi mnoho  různých  kvalit,  přičemž
původní síla každé z nich z velké části  zůstává,  ale  její
množství je pozměněno silou hvězd, které se podílejí na kon-
figuraci.
 
 
 
 
 
 
 
  1 Jsou to rody  (conditio, secta)  Slunce,  resp.  Měsíce;
srov. Vettius Valens, ii.1, iii.5; Rhetorius, CCAG, i.146.
  2 Tj. že "vrána k vráně sedá", řecké přísloví; např. Odys-
sea, 17. 218; Platón, Republic, 329 A, Phaedra, 240 C atd.
  3 Saturn, Jupiter a Mars;  glosa o tomto účinku je vložena
do textu určitých rukopisů a Camerariových vydání  (viz kri-
tická poznámka).
  4 Tj. novoluní.
  5 "Východem" se myslí heliaktický  východ.  Zastávky  jsou
body pohybu planet, ve kterých se zdají být v klidu před za-
početím zpětného pohybu.  Ptolemaios vysvětloval tyto nepra-
videlnosti pohybu teorií epicyklů.   Srov.  Bouché-Leclercq,
str. 111-123.
Předchozí strana Obsah Další strana

Do češtiny přeložil RNDr. Miroslav Jurčeka.