- 8 -
 
 
 
z těchto věcí.  Kvůli  tomu bychom však neměli odsuzovat ani
filozofii ani toto umění a  přitom  nechávat  bez povšimnutí
jeho největší výhody.
        Při zevrubném zkoumání by vyšlo najevo, že ti, kteří
mluví o neužitečnosti předpovídání, si vůbec neváží nejdůle-
žitějších věcí pouze proto,  že  předběžná znalost událostí,
které se určitě stanou, je zbytečná;  a to docela otevřeně a
bez přiměřené diskriminace. Především bychom měli uvážit, že
neočekávaný  příchod událostí,  a to i těch,  které se nutně
stanou, se velmi hodí k tomu, aby vyvolal nadměrnou paniku a
šílenou radost,  zatímco  jejich předběžná znalost uklidňuje
duši a připravuje ji,  aby  klidně a statečně očekávala vše,
co má přijít.  Druhým důvodem je, že bychom neměli věřit, že
jednotlivé události provázejí lidstvo jako  následek nebeské
příčiny,  jako by byly původně přiřazeny každé osobě nějakým
neodvolatelným božským příkazem a přinuceny stát se, aniž by
mohla existovat nějaká jiná příčina.  Spíše  je pravdou,  že
pohyb nebeských těles je  jistě  věčný v souladu s božím ne-
změnitelným řízením, zatímco změna pozemských věcí je podro-
bena přirozenému a nestálému osudu  a  je ovládána náhodou a
přirozeným vývojem. Některé věci se dále lidstvu přihodí dí-
ky obecnějším souvislostem a ne jako výsledek vlastních při-
rozených sklonů jednotlivce - např. když  lidé hromadně umí-
rají při požáru, moru nebo potopě v důsledku ohromných a ne-
vymazatelných změn v okolí,  protože menší příčina vždy pod-
léhá větší1 a silnější; jiné události však souhlasí s vlast-
ní přirozenou povahou jednotlivce prostřednictvím  menších a
nahodilých antagonismů okolí.  Když  už  jsme udělali takové
rozdělení, je potom jasné, že jak v obecném tak i ve zvlášt-
ním případě každá událost,  která závisí na prvotní příčině,
která je neodolatelná a silnější než jakýkoli její protiklad,
se musí každopádně uskutečnit; naopak události, které nemají
tento charakter,  které jsou podmíněny protikladnými silami,
lze snadno odvrátit, zatímco ostatní zajisté sledují základ-
ní přírodní příčiny,  ale toto je nutno přičíst neznalosti a
ne nezbytnosti všemocné síly.  Mohli  bychom pozorovat tutéž
věc,  jak probíhá ve všech událostech,  které mají přirozené
příčiny.  Proto dokonce některé kameny, rostliny a zvířata a
také bolesti, nehody a nemoci mají takovou povahu podle aktu
nezbytnosti, a jiné jen tehdy,  když nezasahuje žádný proti-
klad.  Měli bychom proto věřit, že přírodní filozofové před-
povídají to,  co se má přihodit lidem,  s předchozí znalostí
tohoto charakteru a  nepřistupují  ke  své  práci  ovlivněni
špatnými představami;  poněvadž  jsou totiž působící příčiny
početné a silné, jsou určité věci nevyhnutelné, ale jiné mo-
hou být z opačného důvodu odvráceny. Podobně ti lékaři, kte-
ří umějí rozpoznat nemoci,  znají předem takové,  které jsou
 
 
 
  1 Srov. II.1, "zvláštní je vždy zahrnuto v obecném".  Pto-
lemaios pečlivě rozlišuje mezi univerzální a zvláštní neboli
genetlialogickou astrologií.  První se zabývá astrologickými
vlivy,  které působí na celé lidstvo nebo celé země a lidské
rasy, a pojednávají o ní knihy I a II. Druhá se týká nativit
jednotlivců a je předmětem knih III a IV.
Předchozí strana Obsah Další strana

Do češtiny přeložil RNDr. Miroslav Jurčeka.