- 7 -
mínky, chování a zvyky mají vliv na způsob prožití života.
Kromě toho, že každou z těchto věcí zkoumáme současně s pří-
činami, které jsou odvozeny z okolí, ačkoliv připouštíme, že
okolí má největší vliv (protože okolí je jednou z příčin to-
ho, že věci jsou takové, jaké jsou, zatímco obráceně tyto
věci na okolí žádný vliv nemají), mohou všechny způsobit
hodně obtíží těm, kteří věří, že v takových případech lze
všechno pochopit z pohybu samotných nebeských těles, dokonce
i ty věci, které nejsou zcela v jejich pravomoci.
Poněvadž toto je právě ten případ, nebylo by vhodné
zanechat všech předpovědí tohoto druhu proto, že mohou být
někdy chybné, protože nezmenšujeme umění kormidelníka kvůli
jeho chybám; ale stejně tak když jsou nároky velké a také
když jsou božského původu, měli bychom uvítat to, co je mož-
né a považovat to za postačující. Dále bychom neměli tápavě
a podle lidského zvyku od tohoto umění žádat všechno, ale
spíš ocenit jeho půvab, dokonce i v případech, kdy nemohlo
poskytnout úplnou odpověď; a stejně jako nenajdeme chybu
u lékařů při vyšetření osoby, když mluví jak o samotné nemo-
ci, tak o idiosynkracii, tak ani v tomto případě bychom ne-
měli mít námitky proti astrologům, kteří jako základ použí-
vají národnost, zemi a výchovu nebo některou jinou již exis-
tující náhodnou kvalitu.
3. Že jsou také užitečné
Poněkud krátce jsme ukázali, jak lze předpovídat po-
mocí astrologie a že nelze jít dále, než jak to určuje dění
v okolí, a co z toho vyplývá pro člověka, tzn. že se předpo-
vídání týká původních vrozených schopností a činností duše a
těla, jejich případných nemocí, jejich delšího nebo kratšího
bytí a kromě toho všech vnějších okolností, které mají řídí-
cí a přirozenou souvislost s vrozenými dary přírody, např.
majetek a sňatek v případě těla a čest a vznešenost v přípa-
dě duše, a konečně toho, co se stává jen občas1. Krátce by-
chom se měli zmínit o zbývající, užitečné2 části našeho pro-
jektu, ale nejprve stanovíme, jak a z jakého hlediska budeme
chápat význam slova užitečný. Přihlížíme-li totiž ke kvali-
tám duše, co by mohlo být prospěšnější blahobytu, radosti a
obecně spokojenosti než tento druh předpovědi, která nám dá-
vá úplný obraz věcí lidských a božských? A jde-li o kvality
těla, mohli bychom pomocí takových vědomostí lépe než jakko-
li jinak pochopit, co je vhodné a prospěšné pro schopnosti
každé povahy. Ale jestliže tyto nepomáhají k získání bohat-
ství, slávy a podobně, budeme moci říci totéž o celé filozo-
fii, protože dosahem svých vlastních sil neposkytuje žádnou
1 Povšimněte si, že v této větě Ptolemaios naráží na něko-
lik předmětů z kapitol v knihách III a IV.
2 Podle Cicera, De divinatione, ii. 105, napsal Dicarchus
knihu, ve které dokazuje, že předpovídání nemá žádný užitek;
Plútarchos stál na opačné straně v eseji, která se dochovala
jen částečně.