- 5 - díme, že důležitější následky, které jsou předurčeny více zřejmými polohami Slunce, Měsíce a hvězd, jsou obvykle známy předem a dokonce o nich vědí i ti, kteří nezkoumají vědecky, ale jen pozorují. Důsledky větších sil a jednodušších pří- rodních zákonů, např. ročních změn období a větrů, chápou i velmi neznalí lidé, ba dokonce i některá němá zvířata; za tyto jevy totiž obvykle nese odpovědnost Slunce. Věci méně obecné povahy chápou ti, kteří si z nutnosti zvykli pozoro- vat; např. námořníci znají zvláštní příznaky bouří a větrů, které periodicky vznikají v důsledku aspektů Měsíce a stálic ke Slunci. Protože nemohou ve své nevědomosti přesně znát doby a místa těchto jevů ani periodické pohyby planet, které významně přispívají k tomuto efektu, stává se, že se často mýlí. Když pak někdo přesně zná pohyby všech hvězd, Slunce a Měsíce, takže mu neunikne doba ani místo jejich libovolné konfigurace, a jestliže obecně rozeznává jejich povahy díky předchozímu soustavnému studiu, a kdyby mohl rozpoznat ne jejich podstatné, ale jen jejich možné účinné kvality, jako třeba žár Slunce, vláhu Měsíce a podobně, a jestliže je schopen určit z hlediska všech těchto údajů jak vědecky, tak úspěšným úsudkem zvláštní znak kvality vyplývající z kombi- nace všech těchto faktorů, co mu může zabránit, aby v dané situaci ze vztahů mezi těmito jevy v daném čase určil cha- rakteristiky vzduchu, například že bude tepleji nebo vlhče- ji? Proč by také nemohl, s ohledem na jednotlivce, chápat celkovou kvalitu své povahy jako důsledek okolí v době svého narození, například že má takové a takové tělo a takovou a takovou duši, a předpovědět náhodné události na základě sku- tečnosti, že takové a takové okolí podmiňuje takovou a tako- vou povahu a je příznivé pro štěstí, zatímco jiné tak nepů- sobí a vede ke škodě? Avšak dosti; možnost takových vědomos- tí lze totiž pochopit z těchto a podobných argumentů. Následující úvahy by nás mohly přivést ke zjištění, že kritika vědy na účet nemožnosti je pěkná, ale nezaslouže- ná. Předně omyly1 těch, kteří nejsou přesně poučeni o jejím používání, a je jich hodně, jak lze očekávat v důležitém a mnohostranném umění, vedly k přesvědčení, že dokonce i její správné předpovědi závisejí na náhodě, která je nekorektní. V tomto případě nejde o neschopnost vědy, ale těch, kteří s ní zacházejí. Za druhé, většina se kvůli zisku domáhá víry v jiné umění ve jménu tohoto2 a klame prostý lid, protože ten má úctu k věštění mnoha věcí, dokonce i těch, které ne- mohou být přirozeně známy předem, a těm přemýšlivějším takto 1 K této pasáži se úzce vztahuje první část pseudolukia- novského díla "O astrologii", jak ukazuje Boll, Studien, str. 151-153. 2 Cardanus (str. 109) uvádí množství příkladů, mezi nimi geomantiky, ty, kteří sestavují podrobné předpovědi pouze na základě skutečnosti, že se člověk narodil v určitý den týdnu nebo měsíce, ty, kteří předpovídají pomocí výpočtu čí- selných ekvivalentů písmen jména člověka (aritmologové) atd. Srov. také Platónovy poznámky o těch, kteří si nezaslouženě činí nárok na filozofii, Republic, 495c a dále.