- 5 -
díme, že důležitější následky, které jsou předurčeny více
zřejmými polohami Slunce, Měsíce a hvězd, jsou obvykle známy
předem a dokonce o nich vědí i ti, kteří nezkoumají vědecky,
ale jen pozorují. Důsledky větších sil a jednodušších pří-
rodních zákonů, např. ročních změn období a větrů, chápou i
velmi neznalí lidé, ba dokonce i některá němá zvířata; za
tyto jevy totiž obvykle nese odpovědnost Slunce. Věci méně
obecné povahy chápou ti, kteří si z nutnosti zvykli pozoro-
vat; např. námořníci znají zvláštní příznaky bouří a větrů,
které periodicky vznikají v důsledku aspektů Měsíce a stálic
ke Slunci. Protože nemohou ve své nevědomosti přesně znát
doby a místa těchto jevů ani periodické pohyby planet, které
významně přispívají k tomuto efektu, stává se, že se často
mýlí. Když pak někdo přesně zná pohyby všech hvězd, Slunce a
Měsíce, takže mu neunikne doba ani místo jejich libovolné
konfigurace, a jestliže obecně rozeznává jejich povahy díky
předchozímu soustavnému studiu, a kdyby mohl rozpoznat ne
jejich podstatné, ale jen jejich možné účinné kvality, jako
třeba žár Slunce, vláhu Měsíce a podobně, a jestliže je
schopen určit z hlediska všech těchto údajů jak vědecky, tak
úspěšným úsudkem zvláštní znak kvality vyplývající z kombi-
nace všech těchto faktorů, co mu může zabránit, aby v dané
situaci ze vztahů mezi těmito jevy v daném čase určil cha-
rakteristiky vzduchu, například že bude tepleji nebo vlhče-
ji? Proč by také nemohl, s ohledem na jednotlivce, chápat
celkovou kvalitu své povahy jako důsledek okolí v době svého
narození, například že má takové a takové tělo a takovou a
takovou duši, a předpovědět náhodné události na základě sku-
tečnosti, že takové a takové okolí podmiňuje takovou a tako-
vou povahu a je příznivé pro štěstí, zatímco jiné tak nepů-
sobí a vede ke škodě? Avšak dosti; možnost takových vědomos-
tí lze totiž pochopit z těchto a podobných argumentů.
Následující úvahy by nás mohly přivést ke zjištění,
že kritika vědy na účet nemožnosti je pěkná, ale nezaslouže-
ná. Předně omyly1 těch, kteří nejsou přesně poučeni o jejím
používání, a je jich hodně, jak lze očekávat v důležitém a
mnohostranném umění, vedly k přesvědčení, že dokonce i její
správné předpovědi závisejí na náhodě, která je nekorektní.
V tomto případě nejde o neschopnost vědy, ale těch, kteří
s ní zacházejí. Za druhé, většina se kvůli zisku domáhá víry
v jiné umění ve jménu tohoto2 a klame prostý lid, protože
ten má úctu k věštění mnoha věcí, dokonce i těch, které ne-
mohou být přirozeně známy předem, a těm přemýšlivějším takto
1 K této pasáži se úzce vztahuje první část pseudolukia-
novského díla "O astrologii", jak ukazuje Boll, Studien, str.
151-153.
2 Cardanus (str. 109) uvádí množství příkladů, mezi nimi
geomantiky, ty, kteří sestavují podrobné předpovědi pouze
na základě skutečnosti, že se člověk narodil v určitý den
týdnu nebo měsíce, ty, kteří předpovídají pomocí výpočtu čí-
selných ekvivalentů písmen jména člověka (aritmologové) atd.
Srov. také Platónovy poznámky o těch, kteří si nezaslouženě
činí nárok na filozofii, Republic, 495c a dále.