- 112 -
nu od hravého, naivního hříchu k vážnosti, slušnému chování
a ctižádosti.
Po Slunci se zmocňuje vlády nad dospělostí Mars, pá-
tý v pořadí, na dobu patnácti let, stejnou s jeho vlastní
periodou1. Uvádí do života bolest a utrpení a vnáší do duše
a těla starosti a potíže a dává jim smysl a představu, že
nejlepší léta odcházejí a nutí je, než se přiblíží konec,
prací dosáhnout některého předsevzetí, které stojí za povši-
mnutí.
Šestý Jupiter, který si bere za svůj osud starší
věk, opět na dobu své periody dvanácti let, způsobuje zřek-
nutí se manuální práce, dřiny a nebezpečné činnosti a místo
nich přináší slušné chování, prozíravost, odchod na odpoči-
nek spolu s všezahrnujícím přemýšlením, varováním a útěchou;
zvláště způsobuje, že si lidé váží cti, chvály a nezávislos-
ti, spojené se zdrženlivostí a důstojností.
Konečně Saturnu náleží stáří, poslední perioda, kte-
rá trvá až do konce života. Pohyby těla i duše jsou nyní
zchlazeny a mají omezené impulsy, radosti, touhy a rychlost;
po životě totiž přichází přirozený rozpad, který se projevu-
je únavou věkem, sklíčeností, slabostí, urážlivostí, tím, že
se člověk v každé situaci těžko zavděčí, a pomalostí pohybů.
Předchozí lze považovat za předběžný popis charakte-
ristik věkových období života, na které pohlížíme obecně a
v souladu s obvyklým během přírody. Pokud však jde o podrob-
nosti2, které je třeba odhalit ze zvláštností nativit, může-
me některé z nich opět založit na obecných úvahách, které
jsme již vyslovili, tj. na prorogacích s největší autoritou,
avšak všech a ne jen jedné jako v případě délky života. Pou-
žijeme prorogaci z horoskopu na události, které se týkají
těla a cest do ciziny; z Hodně štěstí na záležitosti majet-
1 Jak poznamenává Bouché-Leclercq (str. 409), je záhadou,
proč by se mělo patnáct let považovat za "periodu" Marsu.
Synodická perioda této planety je 780 dní a siderická 687
dní. V dalším odstavci se dvanáct let, které mají být perio-
dou Jupiteru, příliš neliší od skutečné siderické periody
této planety (11,86 let) a je výsledkem měření, který obvyk-
le udávají starověcí astronomové. K tomuto astrologickému,
nikoli astronomickému, tvrzení o Marsu srov. P. Mich. 149,
odst. V, 18 a dále, který hovoří o "periodě Marsu, který se
vrací do původní polohy za patnáct let". V michiganském as-
tronomickém pojednání je však délka periody Marsu spojena
spišě s věkem chlapců v pubertě než s délkou období života
člověka jako v Tetrabiblos.
2 Bouché-Leclercq, str. 502 a dále, hovoří o následujících
odstavcích této kapitoly, které představují Ptolemaiovo
zpracování předmětu "iniciativy" - předpověď úspěchu nebo
neúspěchu jednotlivých činů, protože uznává toto téma. Obec-
ná metoda je stejná jako v III.10, ale pět planet se považu-
je současně za prorogativní a planety, které ovlivňují svou
přítomností fyzickou nebo v aspektu, nemusí být výhradně de-
struktivní, jako u prorogace probrané v III.10, ale také u-
žitečné.