- 78 -
sledujících znamení1. Jestliže opět vynásobíme tyto tři ho-
diny 17 rovnodennostními dobami, bude počátek Blíženců
ve své druhé poloze vzdálen od nadhlavníku ve směru vedou-
cích znamení 51 rovnodennostní dobu a urazí to za 64 dob2.
Avšak trvalo to 46 dob, když prorogativní místo vycházelo,
58 když bylo v nadhlavníku a 70 když zapadalo. Z toho plyne,
že počet rovnodennostních hodin v poloze mezi nadhlavníkem a
západem se vzájemně liší. Je to totiž 64 a rozdíl je úměrný
rozdílu tří hodin3, protože to bylo 12 rovnodennostních dob
v případě jiných kvadrantů ve středech, ale 6 rovnodennost-
ních dob v případě vzdálenosti tří hodin. A protože ve všech
případech pozorujeme přibližně stejnou úměrnost, bude možno
použít metodu tímto jednodušším způsobem. Opět totiž, když
předchozí stupeň vychází, použijeme vzestupy až k následov-
níkovi; jestliže je v nadhlavníku, stupně na pravé sféře;
když zapadá, sestupy. Avšak je-li mezi těmito body, např.
ve zmíněném intervalu od Skopce, vezmeme nejprve rovnoden-
nostní doby odpovídající každému z okolních úhlů a shledáme,
že odpovídající rovnodennostní doby až do první z Blíženců
jsou od nadhlavníku 58 a od západu 70, poněvadž jsme předpo-
kládali, že počátek Skopce je za nadhlavníkem nad Zemí mezi
nadhlavníkem a západem. Zjistěme dále, jak jsme uvedli výše4,
kolik běžných hodin je předchozí část vzdálena od obou úhlů.
Bude to nějaká část ze šesti běžných hodin kvadrantu a tuto
část rozdílu mezi oběma součty přidáme nebo odečteme od úhlu,
se kterým srovnáváme. Např. protože rozdíl mezi uvedenými 70
a 58 je 12 dob a předpokládali jsme, že předchozí místo je
vzdáleno o stejný počet běžných hodin, tedy o tři, což je
polovina ze šesti hodin, od každého z úhlů, pak vezmeme-li
také jednu polovinu z 12 rovnodennostních dob a buď je při-
čteme k 58 nebo odečteme od 70, dostaneme výsledek 64 dob.
Ale když bylo vzdáleno od každého z úhlů dvě běžné hodiny,
což je jedna třetina ze šesti hodin, opět vezmeme jednu tře-
tinu z dvanácti dob rozdílu, tj. 4, a kdybychom bývali před-
pokládali vzdálenost od nadhlavníku dvě hodiny, byli bychom
je přidali k 58 dobám, ale jestliže jsme měřili od západu,
odečetli bychom je od 70.
Tímto způsobem bychom se měli důsledně držet metody
zjišťování množství časových intervalů. Na závěr určíme
pro každý z uvedených případů přiblížení nebo západu5 v po-
řadí těch , které stoupají rychleji, ty, které jsou destruk-
1 Je tedy první hvězda západně od meridiánu a první Blí-
ženců východně od něj.
2 Tj. 13 dob k meridiánu a 51 doba za ním.
3 Tj. středy jsou vzájemně vzdáleny šest hodin a pozoruje-
me rozdíl 12 dob, když srovnáme pohyb následujícího místa
k jednomu ze středů s jeho pohybem k dalšímu středu v pořadí.
Z toho plyne, že když se prorogativní místo nepohybuje mezi
středy 6 hodin, ale jen polovinu této doby, bude tento roz-
díl také jen 1/2 jeho celkového množství, 6 dob místo 12.
4 Viz str. 77.
5 Prorogace, které jsou určeny přiblížením anaeretického
místa k místu prorogátoru, neboli západ prorogátoru.