- 54 -
posoudit celkovou situaci ze zvláštní povahy čtvrtin a vyře-
šit otázku stupně zesílení a zeslabení z povahy vládnoucích
planet, jejich kvality a typy počasí, které vyvolávají.
Druhý způsob procedury je založen na měsíci. Zde bu-
de nutno prověřit stejným způsobem novoluní nebo úplňky,
které probíhají v několika znameních1, přičemž budeme brát
v úvahu jen to, že vyskytne-li se nov nejblíže právě prošlé-
ho rovnodennostního nebo slunovratového znamení, měli bychom
použít novoluní, která se vyskytují až do dalšího kvadrantu,
a úplňky v případě úplňku. Podobně bude třeba, abychom pozo-
rovali úhly a vládce obou míst a zvláště nejbližší výskyty2
planet a jejich aplikace3 a ústupy, zvláštní vlastnosti pla-
net a jejich míst a větry vyvolané samotnými planetami i
částmi znamení, ve kterých náhodou jsou; a ještě k jakému
větru se přiklání zeměpisná šířka Měsíce v důsledku sklonu
ekliptiky. Pomocí principu převahy můžeme z těchto skuteč-
ností předpovědět celkový stav počasí a větrů v jednotlivých
měsících.
Třetím krokem je pozorování ještě podrobnějších pří-
znaků zeslabení a zesílení4. To je založeno na po sobě ná-
sledujících konfiguracích Slunce a Měsíce, nejen novoluní a
úplňků, ale také půlměsíců, v jejichž případě začíná nazna-
čená změna obvykle o tři dny dříve a někdy o tři dny pozdě-
ji, než se pohyb Měsíce střetává s pohybem Slunce5. Je zalo-
ženo také na jejich aspektech k planetám, když jsou v každé
poloze tohoto druhu, nebo na jiných, např. trigonu a sexti-
lu. Skutečnost, že zvláštní kvalitu změny předvídáme v sou-
ladu s přirozenými afinitami zúčastněných planet a znamení
zvířetníku k okolí a větrům, je totiž v souladu s jejich po-
vahou.
Denní zesilování těchto zvláštních kvalit vznikají
zejména tehdy, když se objevují jasnější a silnější stálice,
ranní nebo večerní, při východu nebo západu vzhledem
ke Slunci6. Obvykle totiž zmírňují zvláštní podmínky podle
svých vlastních povah a také tehdy, když světla procházejí
jedním z úhlů.
1 Uvažujeme, že znamení označují měsíce, a máme pozorovat
novy nebo úplňky, které se poprvé vyskytnou, když je Slunce
v několika znameních (odtud následující za vstupem Slunce
do znamení, jak říká Cardanus). Jestliže však například
při předpovědi počasí na první čtvrtinu (jaro) předcházel
nov první ze Skopce a byl použit k určení předpovědi právě
popsaným způsobem, musíme pro měsíční předpovědi tohoto kva-
drantu použít novy ve Skopci, Býku a Blížencích; předcházel-
li úplněk, úplňky.
2 Neboli objevení se.
3 Viz I.24.
4 Tzn. předpovězené události. Ptolemaios také používá
ve vztahu k zesílení a zeslabení výraz "více nebo méně".
5 Tj. konjunkce.
6 Může mít na mysli východy a západy Slunce; ale viz též
seznam konfigurací v pozn. k II.7, str. 45.