- 54 - posoudit celkovou situaci ze zvláštní povahy čtvrtin a vyře- šit otázku stupně zesílení a zeslabení z povahy vládnoucích planet, jejich kvality a typy počasí, které vyvolávají. Druhý způsob procedury je založen na měsíci. Zde bu- de nutno prověřit stejným způsobem novoluní nebo úplňky, které probíhají v několika znameních1, přičemž budeme brát v úvahu jen to, že vyskytne-li se nov nejblíže právě prošlé- ho rovnodennostního nebo slunovratového znamení, měli bychom použít novoluní, která se vyskytují až do dalšího kvadrantu, a úplňky v případě úplňku. Podobně bude třeba, abychom pozo- rovali úhly a vládce obou míst a zvláště nejbližší výskyty2 planet a jejich aplikace3 a ústupy, zvláštní vlastnosti pla- net a jejich míst a větry vyvolané samotnými planetami i částmi znamení, ve kterých náhodou jsou; a ještě k jakému větru se přiklání zeměpisná šířka Měsíce v důsledku sklonu ekliptiky. Pomocí principu převahy můžeme z těchto skuteč- ností předpovědět celkový stav počasí a větrů v jednotlivých měsících. Třetím krokem je pozorování ještě podrobnějších pří- znaků zeslabení a zesílení4. To je založeno na po sobě ná- sledujících konfiguracích Slunce a Měsíce, nejen novoluní a úplňků, ale také půlměsíců, v jejichž případě začíná nazna- čená změna obvykle o tři dny dříve a někdy o tři dny pozdě- ji, než se pohyb Měsíce střetává s pohybem Slunce5. Je zalo- ženo také na jejich aspektech k planetám, když jsou v každé poloze tohoto druhu, nebo na jiných, např. trigonu a sexti- lu. Skutečnost, že zvláštní kvalitu změny předvídáme v sou- ladu s přirozenými afinitami zúčastněných planet a znamení zvířetníku k okolí a větrům, je totiž v souladu s jejich po- vahou. Denní zesilování těchto zvláštních kvalit vznikají zejména tehdy, když se objevují jasnější a silnější stálice, ranní nebo večerní, při východu nebo západu vzhledem ke Slunci6. Obvykle totiž zmírňují zvláštní podmínky podle svých vlastních povah a také tehdy, když světla procházejí jedním z úhlů. 1 Uvažujeme, že znamení označují měsíce, a máme pozorovat novy nebo úplňky, které se poprvé vyskytnou, když je Slunce v několika znameních (odtud následující za vstupem Slunce do znamení, jak říká Cardanus). Jestliže však například při předpovědi počasí na první čtvrtinu (jaro) předcházel nov první ze Skopce a byl použit k určení předpovědi právě popsaným způsobem, musíme pro měsíční předpovědi tohoto kva- drantu použít novy ve Skopci, Býku a Blížencích; předcházel- li úplněk, úplňky. 2 Neboli objevení se. 3 Viz I.24. 4 Tzn. předpovězené události. Ptolemaios také používá ve vztahu k zesílení a zeslabení výraz "více nebo méně". 5 Tj. konjunkce. 6 Může mít na mysli východy a západy Slunce; ale viz též seznam konfigurací v pozn. k II.7, str. 45.