- 46 -
vratových1 nebo rovnodennostních znameních mají obecně výz-
nam pro povětrnostní podmínky a roční období příslušná kaž-
dému z těchto znamení a zvláště se týkají jara a věcí, kte-
ré rostou ze země. Jsou-li totiž v jarní rovnodennosti, pů-
sobí na nové výhonky ovocných stromů, např. hrozny a fíky, a
vše, co s nimi uzrává; v letním slunovratu působí na sklizeň
a uskladnění úrody a v Egyptě na stoupání vody v Nilu;
v podzimní rovnodennosti se týkají setby, sklizně sena a po-
dobně; a v zimním slunovratu zeleniny a nejobvyklejších dru-
hů ptáků a ryb v tomto období. Dále rovnodennostní znamení
mají význam pro posvátné obřady a uctívání bohů, slunovrato-
vá znamení pro změny ovzduší a politických poměrů; pevná
znamení2 pro založení základů a stavbu domů; dvojtělesná
pro muže a krále. Podobně ta, která jsou blíže východu v do-
bě zatmění, označují to, co se má týkat úrody, mládí a za-
kládání, blízko nadhlavníku se týkají posvátných obřadů,
králů a středního věku a blízko západu se týkají změny pomě-
rů, stáří a zemřelých.
Odpověď na otázku, na jak velkou část třídy bude u-
dálost působit, je dána velikostí zakrytí kotouče při zatmě-
ní a polohami, které mají hvězdy, které poskytují příčinu,
vzhledem k místu zatmění. Jsou-li totiž západně od zatmění
Slunce3 nebo východně od zatmění Měsíce, působí obvykle
na menšinu; v opozici na polovinu a když jsou východně
od zatmění Slunce nebo západně od zatmění Měsíce, působí
na většinu.
8. O kvalitě předpovězené události
Čtvrtá hlava se týká kvality předpovězené události,
to znamená, jestli přinese dobro či naopak4 a jakého druhu
je její účinek v obou případech v souvislosti se zvláštním
charakterem předmětu. Pochopíme to z povahy aktivity planet,
které vládnou dominujícím místům a z jejich kombinací vzá-
jemných i s místy, ve kterých se nacházejí. Slunce a Měsíc
jsou totiž maršálové a vůdcové ostatních; sami totiž odpoví-
dají za úplnost síly a jsou příčinami vládcovství planet a
1 Srov. I.11.
2 Tamtéž.
3 Planety v západní poloze se stávají ženskými (srov. I.6)
a tedy odporují Slunci; ve východní poloze se pomužšťují a
odporují Měsíci. Účinek je tedy nejmenší. Když však působí
se Sluncem (ve východní a mužské poloze) nebo Měsícem, má
zatmění větší účinek. Srov. Bouché-Leclercq, str.353, pozn.3.
4 Jak poznamenává Bouché-Leclercq (str. 355), bylo ve sta-
rověku přirozené předpokládat, že libovolné zatmění je před-
zvěstí zla. Ptolemaia vede jeho záliba pro klasifikaci k to-
mu, aby tuto otázku zkoumal z hlediska povahy planet (srov.
I.5).