<= Index <= Zpět Osobní planety Merkur, Venuše a Mars 2/2
Alexander Ruperti: Cykly proměn
Většina astrologů tranzitní cykly těchto tří rychlých planet obvykle ignoruje, protože v důsledku jejich rychlosti se předpokládá, že jejich aspekty se mohou spojovat jen s povrchními banalitami všedního každodenního života. I když z pohledu událostní astrologie je tento postoj pochopitelný, pro astrologa orientovaného na osobnost jsou tyto cykly pro pochopení vnitřního života člověka mimořádně signifikantní. Jako u všech ostatních planet se jejich základní význam odvozuje od astronomických údajů, zvláště od jejich vztahu k Zemi, která pro humanistického astrologa představuje lidskou bytost. Ještě významnější jsou období retrogradity těchto planet. Jev retrogradity je ve skutečnosti optickým klamem. Planety ve skutečnosti necouvají. Tento dojem umožňuje při pozorování jen poloha Země. V důsledku toho z humanistického pohledu jsou cykly Merkura, Venuše a Marsu vnitřně spojeny zároveň se Zemí i se Sluncem. Když se díváme ze Země (z humanistického hlediska) směrem ke středu sluneční soustavy (Slunci jako dárci života), vidíme mezi námi a Sluncem dvě planety: Venuši a Merkura. Jsou to planety, kterým se říká “vnitřní”, a které se vztahují k vnitřnímu životu člověka, na úrovni citů (Venuše) a myšlení (Merkur). Když se podíváme směrem ven, ke vzdáleným hranicím sluneční soustavy, první planeta, kterou zpozorujeme, je Mars. Z tohoto důvodu se Mars spojuje s iniciativou: způsobem, jak určité věci podniknat a vydávat navenek svou energii.
Ve své knize The Practice of Astrology (publikovaná nakl. Servire v Holandsku v roce 1968 a nyní přetiskovaná nakladatelstvím Shambala Publication), Dane Rudhyar mluví o určitém proudu, přílivu a odlivu v cirkulaci energie v rámci sluneční soustavy. V důsledku toho mají všechny planety mají svůj dvojí význam - nejprve spojovaný s jejich postupnou exteriorizací sluneční energie od Slunce k Saturnu, pak k postupnému evolutivnímu návratu od Saturna směrem ke Slunci, což znamená růst vědomí. Energie, symbolizovaná Sluncem, je primárním nediferencovaným slunečním potenciálem, který se vymršťuje do vesmíru a postupně je modifikován každou planetou, které se dotkne. Merkur je prvním diferenciátorem sluneční vitální síly, Venuše druhým. Tyto dvě vnitřní planety určují tedy povahu, podstatu každého konkrétního projevu, elektromagnetické pole. Merkur dodává elektřinu, Venuše magnetismus.
Merkurova elektřina je formou elektřiny, která - abychom ocitovali současné vědce - vytváří dynamické jádro organického života, onen potenciál, který ve všech živých organismech umožňuje mezibuněčnou výměnu. Když tato energie cirkuluje v nervovém systému, umožňuje svalovou činnost a přenáší senzorické vjemy do mozku a poskytuje tak fyziologickou bázi pro proces myšlení. Merkur symbolizuje zároveň tento oscilační alternativní bipolární proud a specifickou povahu elektrického potenciálu, který je tak skrze něj pro organizmus využitelný na základě úžasné zásobárny neosobní sluneční energie. V nativitě Merkur nepředstavuje jen nervový systém samotný, ale v hlubším směru kvalitu organického elektrického potenciálu, který jej oživuje. Cykly Merkura ukazují změny polarity v distribuci tohoto elektrického potenciálu, jeho poloha vzhledem ke Slunci při narození vytvoří druh polarizace zároveň v nervovém systému osoby a také v éterickém těle, který je energetickým protipólem fyzického organizmu. Budeme se tím v této kapitole zabývat podrobněji, až budeme mluvit o cyklu Slunce-Merkur.
Venuše, druhý diferenciátor sluneční vitální síly, tedy tento elektrický potenciál přitahuje a dává mu archetypální formu - vytváří tak elektromagnetické pole. Podobně jako magnet přitahuje železné piliny tak, aby sledovaly jeho předem určený plán, byť neviditelný, Venušin magnetizmus je možno definovat jako sílu dávání formy. Involutivní Venuše je tedy symbolem všech vzorců semene - což dává každé substanci jedinečnou povahu její kohezní magnetické síly. Venuše se tedy vztahuje k tomu, co často nazýváme “superego” (Soi essentiel) nebo bytostné já, latentní spirituální archetyp, ke kterému může směřovat rostoucí lidská osobnost, to znamená důvod a cíl jejího bytí. Nepředstavuje v sebejá spirituální podstatu, ale spíš potencialitu, která je vlastní každé substanci - aby byla tím, čím skutečně je.
Dalším krokem v involutivním proudu je Mars, který symbolizuje schopnost iniciativy. Dříve než se základní solární cíl může prostřednictvím Marsu účinně uvolnit, musí být nejprve polarizován v elektrické a nervové funkci svého organizmu (Merkur) a potom nabýt specifické podoby v magnetickém poli Venuše. Mars tedy představuje impulz k jednání podle své specifické povahy, se svými specifickými potřebami. To je to, co odlišuje energii Marsu od energie sluneční. Slunce v nativitě ukazuje, v jakém směru se nachází zdroj osobního duchovního potenciálu. Prostřednictvím elektromagnetického pole Merkur-Venuše nabývá tento sluneční potenciál individuální charakter a kvalitu a stává se organickou silou, kterou má člověk podle svého individuálního cíle k dispozici. Tak tedy ve shodě s funkcí a specifickým charakterem jedince se Mars stává prostředkem uvolnění této síly v iniciativě a vnějším projevu. To znamená, že činnost Marse je podmíněna kvalitou a kvantitou Merkurova elektrického potenciálu (nezbytnou pro martickou svalovou činnost) a charakterem, potřebami a specifickými hodnotami, které propůjčují osobě výlučnost jejího bytí, jeho archetypální formu, reprezentovanou Venuší.
Z astronomického pohledu tvoří Venuše a Mars komplementární dvojici, nacházející se z jedné a druhé strany Země. Protože jsou to planety Zemi nejbližší, představují symbolicky nejintimnější faktory lidské osobnosti: nejbezprostřednější a nejspontánnější vyjádření lidské povahy. Mezi těmito planetami existuje hluboká vzájemná spojitost, která neustále dává člověku míru nejhlubších, nejosobnějších přímých odpovědí na všechno, co potkává v životě, ať je to kdokoliv a cokoliv. Přes tyto planety jedinec nachází svou sebemotivaci a na základě tohoto faktu vytváří svou osobní normu. Smysl “Já” a pocit odlišnosti od ostatních, které jsou instinktivní znalostí toho, co je pro toto “Já” dobré, vhodné a uspokojivé, jsou spojeny s funkcí Venuše. Mars představuje touhu a schopnost vyjádřit tento pocit ryze spontánním způsobem. Když Venuše rozhodne, že někdo nebo něco může být dobré, vytáhne Mars do útoku nebo vstříc této osobě či věci, a jestliže Venuše zjistí, že je nebezpečná nebo zavrženíhodná, Mars ji porazí nebo uteče.
Venuše a Mars se tedy vztahují ke všemu, proč člověk jedná přirozeně a spontánně, bez srovnávacího měřítka vnějších sociálních podmínek, ať jsou jakékoliv (které vstupují do symbolizmu Jupitera a Saturna, sociálních planet.) Odpovídají požadavkům čistě osobním. Venuše určuje charakter a specifické potřeby a Mars vládne impulzu jednat podle její specifické povahy s jejími specifickými požadavky. Ty mohou být podmíněny instinktem, dědičností a prostředím - v případě někoho, kdo ještě není psychologicky individualizován a jedná podle kolektivní normy; nebo mohou být orientovány ve směru opravdu individuálním a duchovním. Protože výsledky tohoto vyjádření vedou k prožívání radosti nebo smutku, uspokojení nebo zklamání, důvěry a víry nebo pozbytí odvahy a strachu, Venuše díky svým zkušenostem vytváří žebříček osobních hodnot. Pocit dobrého a špatného se vytváří na úrovni zkušenosti Venuše-Mars a na základě těchto základních citových soudů člověk jedná. Ale Venuše nejenže vytváří individuální charakter a potřeby osoby, ale také rozhoduje, zda určitá zkušenost opravdu odpovídá nebo neodpovídá organickým a psychologickým potřebám této osoby. Tak se citové soudy Venuše vytvářejí nejen na základě zkušenosti, ale také a priori před faktem samotným a nezávisle na zkušenosti.
Podle toho, jak se osoba individualizuje a vytváří svou osobní realitu - jeho smysl pro “já jsem Já” - základní modely Venuše postupně přecházejí z biologické úrovně na úroveň emocionálně-mentální a konečně na úroveň duchovní podle duchovního archetypu, ke kterému člověk má sklony. Všichni v určitých okamžicích jednáme na instinktivní úrovni a jindy na bázi individualizovaných potřeb a charakteristik. Jednáme ale zřídka jako individualizovaná forma Ducha. Přesto však Venuše, ať je úroveň jejího fungování jakákoliv, označuje základní charakter bytosti; a síla a kvalita citových soudů Venuše budou záviset na hodnotě, kterou člověk přiřazuje určité osobě, situaci nebo vnitřním organickém stavu.
K osobním hodnotám Venušiným, které jsou čistě subjektivním vnímáním, je nutno přidat sociální hlediska. Nesmíme zapomínat na důležitost sociálních, kulturních, náboženských a morálních tradic, panujících ve společenství, kde se člověk narodil nebo kde žije. Kvality Venuše jsou neustále podmiňovány schvalováním ze strany společnosti. Věci i lidé budou posuzováni jako dobří či špatní, hodni nenávisti nebo touhy ne jen na bázi charakteru a individuálních potřeb, ale také podle kolektivní normy. Mohou být rovněž determinovány hodnotou, kterou jednotlivec přiřazuje náboženským nebo morálním ideálům chování, cítění a myšlení, a které se vztahují k filozofii, ke které patří. Všechny konflikty současného světa - etické soudy “to nebo ono” pramení ze vzájemné opozice veneriánských hodnot. V každé interpretaci na to musíme pamatovat.
V tradiční astrologické interpretaci se Venuše spojuje s emocionálním životem a specifičtěji pak s láskou. Přesto však to není - v nejstriktnějším psychologickém smyslu - zcela přesné. Venuše symbolizuje city, protože ty jsou založeny na hodnotě, kterou jedinec připisuje věcem a lidem. Jestliže člověk “miluje” nebo zažije-li zkušenost “emoce”, znamená to, že základní osobní koncepty dobrého a špatného byly stimulovány a člověk tedy začne pátrat, co považoval za žádoucí. Emoce znamená jednoduše “pohybovat se mimo”, “vyjít mimo něco” - a to je vyjádření spíš martické než veneriánské. Ve skutečnosti jsou emoce projekcí citů; sledují city jako Mars sleduje Venuši. Na lásku, ke které se Venuše vztahuje, je nutno pohlížet v daleko širším kontextu než je kontext osobních citů. Je to vyjádření univerzálního zákona přitažlivosti a odpuzování a ten jako takový nemá co do činění s emocemi. Natální Venuše ukazuje spíš kvalitu osobní schopnosti lásky, hodnotu, kterou člověk lásce připisuje, než individuální vyjádření lásky. Venuše ukazuje, jak se člověk k lásce - pokud se objeví - postaví. Individuální způsob “postavení se k lásce” bude záviset na hodnotách, které podněcují city a způsobují, že dáváme nálepku “žádoucí” nebo “nežádoucí” určité osobě, myšlence nebo situaci; může tudíž být právě tak dobře podmíněn negativními vnitřními faktory.
Na úrovni symbolizované Venuší a Marsem se jenom prožívají city a vynášejí se “emocionální” soudy. Všechno, co vedlo k procesu myšlení - intelektuální koncepce nebo soudy - je řádu merkurovského. Venuše a Mars se vztahují k vyjádření základní charakteristiky bytí určitého člověka a k jeho základním citům a hodnotám. Tyto bytostné prvky lidské povahy jsou vědomým egem často deformovány nebo jim ego vzdoruje. Vědomé ego jasně neodhaluje bytostný charakter člověka; ukazuje prostě strukturu postupně zbudovaného vědomí, která vyplývá z toho, co bytostná povaha zažila v kontaktech s vnějším světem a zvláště ve styku s chováním, city a myšlením ostatních. Vědomé ego je projevem Saturna-Luny a ukazuje, v jaké vybudované podobě člověk přizpůsobil životu svůj vlastní veneriánský charakter. Vztah Saturna a Luny ke dvojici Venuše-Mars v nativitě ukáže, ve kterém bodě může být vyjádření (Mars) vnitřní spirituální bytosti (Venuše) deformováno nebo zmateno rodičovským nebo rodinným tlakem nebo sociálními modely chování a myšlení prostředí.
V cyklické koncepci astrologie, přijaté humanistickým přístupem, zahajují konjunkce Mars-Venuše cykly vztahů mezi těmito dvěma planetami. Tyto cykly se vztahují k rozvoji a vyjádření nejintimnějších a nejosobnějších aspektů povahy, k těm nejspontánnějším odpovědím životu (do té míry, jak to připouští Saturn a Luna) a ke konfrontacím, výzvám a příležitostem, které život jedinci nabízí. Všichni jsme se narodili za určité fáze tohoto cyklu Mars-Venuše, což propůjčuje určité specifické zabarvení našim osobním citům a emocím. I když mezi těmito dvěma planetami při narození neexistuje žádný aspekt, přes to všecho mezi nimi je určitá vztahová fáze. Ať už je tato fáze rozběžná (směrem k rozběžnému sextilu, kvadratuře, trigonu nebo opozici) nebo doběžná (počínaje opozicí, směrem k doběžnému trigonu, kvadratuře, sextilu nebo konjunkci), bude vždy věrně popisovat způsob, jakým Venuše a Mars fungují v naší osobnosti. Ať už tyto natální city a emoce pramení ze zdroje karmického nebo zděděného po našich předcích, bude možno je vysledovat z konjunkce Venuše a Marsu před naším narozením. Jestliže ke konjunkci došlo před naším početím - to je případ, kdy jsou Mars a Venuše při narození v doběžné fázi - bude nutno věnovat zvláštní pozornost jejich opozici, ke které došlo před narozením.
V každém případě aspekty mezi Marsem a Venuší během rozběžné poloviny jejich cyklu (od konjunkce do opozice) budou mít význam naprosto odlišný od aspektů, tvořených při doběžné fázi. Během rozběžné fáze je Venuše ve službách Marsu. Bude akcentována touha vyjádřit se a vrhnout se vstříc zkušenostem na bázi instinktivních nebo subjektivních hodnot. V tomto případě se hodnota zkušeností ukáže po činu. Z tohoto důvodu rozběžná kvadratura mezi Venuší a Marsem - ať je jejich poloha ve znamení a v domě jakákoliv - je spojena s faktem, že výsledek zkušenosti, pokud jde o intimní a osobní sféru těchto dvou planet, není takový, jak jsme očekávali ve chvíli, kdy jsme jej podnikali. Naopak, aspekty během doběžné poloviny cyklu budou pramenit z opozice mezi Marsem a Venuší. V pozitivním případě je opozice mezi těmito dvěma planetami symbolem emocionální objektivity;ale v negativním případě může rovněž odhalovat stav emocionální slepé uličky, nerozhodnosti nebo konfliktu mezi touhou a vůlí jednat. Může označovat neschopnost mobilizovat dostatečné množství energie pro to, aby člověk dosáhl toho, po čem obrovsky touží. Doběžná kvadratura může vytvořit krizi vědomí, vyvolanou konfliktem mezi touhou (přáním) a vytvořenými hodnotami. Je to aspekt emocionálních komplikací: člověk prodělává zkušenosti, které mají tendenci zbořit pohodlné zavedené zvyky osobního pohodlí nebo spokojenosti člověka se sebou samým. Člověk je doveden k tomu, aby revidoval hodnoty, na kterých zakládal své chování a znovu zvážil své vlastní vědomé motivace v emocionální sféře svého života.
Venuše Lucifer a Venuše Hesperus
Z pohledu ze Země není Venuše nikdy od Slunce v zodiakální délce vzdálena více než 48°; nebude ji tedy nikdy vidět nahoře na obloze, ale vždy blízko horizontu. Vychází buď před Sluncem a objevuje se na obloze na svítání na východním horizontu, nebo po Slunci a můžeme ji vidět večer blízko západního horizontu. V obou případech je hodina její slávy krátká, protože Jitřenka mizí s ranními červánky a Večernice bezprostředně následuje Slunce a mizí tedy pod horizontem naší vědomé pozornosti. Venuši Jitřenku nazval Rudhyar Venuše Luciferus, což implikuje emocionální život, zaměřený do budoucnosti. Takový člověk žije v očekávání a často nemá trpělivost čekat na uspokojení svých tužeb. Je to emocionální postoj dospívajícího - impulzívní a přecitlivělý. Mohou se zde objevovat potíže s vyjadřování svých citů a nebo se skutečné city zamlčují a ukazuje se chladný zevnějšek. Ve svém optimálním projevu má Venuše Luciferus snadnou emocionální komunikaci; je tvůrčí a nadšenecká pro všechno nové, navíc může mít i prorocké nadání.
Když Venuše vychází po Slunci, stává se Večernicí. Rudhyar ji nazval Venuše Hersperus a spojuje ji s “rafinovanějším” emocionálním životem, který má nádech etických nebo morálních zásad. Člověk prociťuje až poté, co jednal. City a ermoce mají tendenci k tomu, aby byly podmiňovány minulými zkušenostmi a rovněž tím, co společnost vnucuje člověku, aby za daných okolností cítil. Bude zde sklon posuzovat vlastní zkušenosti podle přijatých estetických nebo morálních norem. Z emocionálního hlediska se takový člověk bude stále snažit, aby byl “objektivní”. Tato tendence nebo sklon podřizovat své city a emoce tomu, co společnost posuzuje jako eticky nebo morálně dobré nebo špatné, může bránit skutečně spontánnímu vyjádření charakteru a vlastních potřeb osoby. Jestliže minulé zkušenosti byly zklamáním, může tendence cítit “až po činu” rovněž potlačovat emocionální život daný působením strachu. Venuše Hesperus tak může dávat výsledky, připomínající slabé nebo blokované martické funkce, protože Mars je funkcí vyjadřování veneriánských hodnot a citů.
Existuje ještě jeden prvek, který je nutno brát v úvahu, když zpracováváme typ veneriánských hodnot, které se člověk bude pokoušet exteriorizovat prostřednictvím Marsu; je to směr planety při narození, přímý nebo retrográdní. Když je Venuše retrográdní, když se tedy zdá, že se pohybuje proti směru soli-lunární vitální síly, znamená to, že hodnoty citových soudů osoby se budou lišit od toho, co společnost pokládá za “normální”. Vlivem této “odlišnosti” je osoba potenciálně schopná stát se objektivnější vzhledem k obecně přijímaným hodnotám a soudům. V emocionálním životě může jednat proti přijatým etickým a morálním zásadám. Z obecného pohledu retrográdní Venuše od člověka požaduje, by se zbavil přirozených tužeb a nutkavých přirozených instinktů, které determinují většinu lidí. Požaduje od něj také, aby se zbavil tlaků, které normálně na člověka vyvíjejí kulturní, morální a náboženské normy, platící v té době ve společnosti.
Natální retrográdní Venuše může znamenat jeden problém. V důsledku osobních emocionálních konfliktů se člověk může cítit nucen vyvinout si více introspektivní, ba mystický postoj k životu. Mohou zde být i problémy sexuální - buď toho typu, že okolnosti z toho či onoho důvodu zakazují normální sexuální život, nebo se osoba dobrovolně zřekne sexuálního aspektu života kvůli realizaci vyššího duchovního cíle. Je-li astrolog konfrontován s problémem retrográdní Venuše, měl by se pokusit pomoci svému klintovi, aby si uvědomil, že to, co je ve skutečnosti emocionální nebo sexuální frustrací, může mít pozitivní spirituální hodnotu vzhledem k zásadnímu životnímu cíli. Zdá se, že duch se musí vyvíjet proti proudu přirozených instinktů. Retrográdní Venuše je symbolem tohoto pohybu. Osoba se tedy musí naučit pracovat s duchem v sobě a akceptovat skutečnost, že pudové naplnění, které je takzvaně normální, pro ni není. Musí tuto potřebu transcendovat a pokusit se být tvůrčí na vyšší úrovni. Protože je Venuše retrográdní, její bytostné Já (ne ale nutně její ego) je potenciálně osvobozeno od obvyklých nutkavých požadavků pudového života (přežití druhu); má tedy větší šanci než “normální” lidé, aby žila podle své vlastní pravdy. Může rozvíjet své schopnosti a odlišit své osobní hodnoty od kulturních, sociálních nebo náboženských úvah, které ovlivňují nebo utápějí lidi neindividualizované. Je zřejmé, že jestliže se člověk pokusí žít duchovně svobodným způsobem, bude mít potíže v životních situacích, kterým se říká “normální”. Retrográdní Venuše může naznačovat problémy účinnosti směrem navenek, podle sociálních norem. Ve skutečnosti však u této Venuše cíl života netkví v této účinnosti podle hodnot už daných, ale spíše ve vnitřní změně, která může člověka dovést k tomu, aby se stal silou, schopnou dát těmto hodnotám jiný směr.
Jako všechny vnější planety je Mars retrográdní v okamžiku své opozice ke Slunci. Je-to okamžik, kdy je Mars nejblíže Zemi; je tedy Sluncem plně osvětlen jako Luna za úplňku. Z tohoto důvodu je fáze opozice v cyklu Slunce-Mars symbolem objektivity v činnosti: retrográdní Mars není Mars slabý. Naopak - protože planeta provádí smyčku a velmi se přibližuje k Zemi, její rudé světlo je stále intenzívnější podle toho, jak se blíží opozici ke Slunci a její přítomnost se do lidského vědomí vnucuje stále naléhavěji. Když je Mars retrográdní, humanistický astrolog by se měl pokusit vidět co možná nejjasněji a nejúplněji smysl individuální martické funkce a nejlepší způsob, jak jí využít. Při retrograditě se martická energie, která je normálně extravertní, obrací dovnitř a jemně se orientuje jiným směrem. Může být rovněž tak nebo onak zadržena nebo potlačena. Protože Mars je impulzem k jednání - vnějším projevem veneriánských hodnot - bude tedy retrográdní Mars indikátorem deviace nebo inhibice ve schopnosti vyjadřovat navenek hodnoty, sugerované Venuší. Nikdo nemůže říci, zda retrográdní Mars bude v daném případě působit obrodně nebo sebeničivě; možné jsou vždy obě možnosti. Obecně by však jedinec narozený s retrográdním Marsem měl být upozorněn na to, že má směrovat své emocionální energie dovnitř, a že se musí učit, jak je kontrolovat. Může je využívat způsobem, který se od “normálního” bude lišit.
Když studujeme život lidí, kteří se narodili s retrográdním Marsem, můžeme vidět, že jejich hlavní snahou bylo žít podle určitého ideálu morální, duchovní, náboženské či jiné dokonalosti. Při povrchním uvažování zde můžeme najít různorodou skupinu svatých, lidí od divadla, mučedníků i hudebníků, proroků a princů. Jsou zde lidé, kteří přijali mučednictví za svou víru (jako Martin Luther King) stejně jako ti, kteří poznali slávu a vešli ve všeobecnou známost (jako lord Byron a Mozart). Proroci jako Nostradamus a průkopníci jako Annie Besantová (kontrola porodnosti) nebo Sigmund Freud měli při narození retrográdní Mars, podobně i Beethoven a Alan Leo, teozof a otec moderní astrologie v Anglii. Faktorem, který spojuje tuto skupinu osobností, byl jejich společný odpor nebo zdrženlivost vůči normálnímu vyjadřování jejich instinktů - sexuálních nebo jiných - jako u Toulouse-Lautreca, nebo volněji Thomase Manna. I když tato skupina zahrnuje i slavné vrahy a revolucionáře jako Pancho Villu a Lva Trockého, je možné zde objevit relativně málo lidí, kteří byli zapojení do natolik soutěživých domén života jako je politika, různé sporty nebo šachy.
Když astrolog najde v nativitě retrográdní Mars, musí se okamžitě podívat, zda je planeta v první polovině období retrogradity - před opozicí se Sluncem - nebo zda k opozici už došlo. Jestliže opozice nebylo ještě dosaženo, tedy že problém Marsu se může osvětlit v době, kdy se při sekundárních progresích Mars dostane do opozice: v tomto okamžiku může dojít k vědomé zkušenosti (zažití) problému a jeho možnému řešení. Jestliže však k opozici došlo už před narozením, bude problém Marsu karmickým faktorem v nevědomí nebo se bude vztahovat k dědičným nebo sociálním omezením v osudu jedince.
Jako všechny projevované cykly, i cyklus Mars-Venuše ukazuje svůj první směr na základě astronomických údajů. Nejvýznačnějším bodem je zde důraz na číslo 5. I když ke konjunkcím Venuše s Marsem dochází přibližně každé dva roky, můžeme určit cyklus pěti konjunkcí, kdy ke každé 5.konjunkci dochází při retrográdní Venuši. Venuše je samozřejmě retrográdní i jindy, ale není to vždy v konjunkci s Marsem. Tento akcent na číslu 5, který nacházíme v i cyklu Slunce-Venuše, je zajímavý, jestliže bereme v úvahu základní symbol Venuše, pěticípou hvězdu nebo Pentagram, který je rovněž symbolem tvůrčího člověka. Cyklus Venuše-Mars je tedy intimně spjat s tvůrčím potenciálem, vlastním každému jedinci. Ke konjunkci Marsu a retrográdní Venuše dochází přibližně každých 77 měsíců; ale opakují se každých 32 let ve stejném znamení zvěrokruhu - s průměrným posunem asi 7 stupňů 20 minut. Každá pátá konjunkce Mars- Venuše je tedy konjunkce s Venuší retrográdní; a v intervalu 32 let dochází k páté z těchto konjunkcí Mars-retrográdní Venuše ve stejném znamení zvěrokruhu. Navíc, když sečteme ciferný součet, dávají čísla 32 (let) a 77 (měsíců) číslo pět. Tak ze všech pohledů konjunkce Mars-retrográdní Venuše se sleduje rytmus, založený na pětce, což sugeruje jejich specifický spojení s veneriánskou funkcí. K těmto pátým konjunkcím dochází uprostřed asi devítiměsíčního období, během kterého dojde ke třem konjunkcím Mars-Venuše. Rudhyar je považuje za zásadní body obratu ve vztahu Mars-Venuše; protože připadají do poloviny devítiměsíčního období, bude mít celé toto období velmi zvláštní význam pro všechno, co se týká emocionálního života člověka.
Okamžik konjunkce Mars-retrográdní Venuše je příležitostí změnit vlastní veneriánské hodnoty a dát nejhlubší duchovní význam svému vlastnímu jednání. Člověk by se měl pokusit postupovat svobodněji a s větším zápalem - podle své povahy a skutečných potřeb - směrem k tomu, co se mu zdá být hodnotné a žádoucí. Bylo by zajímavé prověřit momenty z minulosti, kdy Mars byl v konjunkci s retrográdní Venuší a podívat se, do jaké míry se tento okamžik kryl s pokusy o osobní metamorfózu, o vytvoření hlubšího a opravdovějšího vztahu svého bytostného já a vzorců chování, vytvořenými vědomým ego. Těchto období je možno využít k tomu, aby byl člověk objektivnější ke své vlastní intimní povaze; například zhodnotit, do jaké míry a jakým způsobem je jeho vlastní chování podmíněno vnějšími cizími prvky.
1914, 22. listopad
8° Střelce
1921, 27. dubna
10° Býka
1927, 30. srpna
23° Panny
1934, 25. ledna
22° Vodnář
1940, 7. června
14° Raka
1946, 7. listopadu
1° Střelce
1953, 22. března
1° Býka
1959, 14. srpna
16° Panny
1966, 9. ledna
14° Vodnáře
1972, 21. dubna
17° Blíženců
1978, 22. října
23° Štíra
1983, 19. září
24° Lva (Venuše stacionární, direktní dva
dny předtím)
Jako vždy v humanistické astrologii je nutno tyto údaje dávat do vztahu s nativitou, chceme-li jim dát individuální smysl. Osobní význam těchto konjunkcí bude různě zabarven podle natálního domu, do kterého připadají.
V 1. domě - Tato konjunkce pravděpodobně naznačuje osobní začlenění do obecného ovzduší změn, která podnítí orientaci vědomí a postojů ve společenství. Člověk se bude s ohromným emocionálním nadšením vrhat do činností, které mají tendenci trasnformovat jeho vlastní citové soudy; je možné, že začne nedůvěřovat současným sociálním a kulturním tendencím. Protože jsou emoce silně podníceny, bude možná nutno zabránit netrpělivosti, hněvivým hnutím a dbát na to, abychom zůstali natolik klidní a rozvážní, jak je to jen možné. Člověk může mnoho dokázat, jestliže je schopen zachovat si postoj, získaný v tomto okamžiku, zvláště transmutací drobných impulzů v umělecké nebo tvůrčí činnosti.
Ve 2. domě - Tato konjunkce může člověka podnítit k tomu, aby znovu zvážil své posuzování hodnot, kvůli kterým je ochoten plýtvat svou energií a zdroji. Člověk by se měl ptát, jestli skutečně stojí za to ztrácet tolik času a energie na to, co přitáhlo jeho pozornost. V tomto okamžiku může být nutné zbavit se vlivu své vlastní minulosti - kulturní nebo dané předky - pokud byla základním prvkem při určování osobních hodnot a dát těmto citovým hodnotám nový a více osobní smysl. Může se objevit silný sklon k plýtvání svými osobními zdroji a energií; bylo by třeba jej kontrolovat. To velmi pravděpodobně vyvolá problém sebekontroly a čistoty v motivacích nebo ztrátu materiálních statků. V jiných případech se může skrývat nebezpečí v tom, že necháme své činy ovládat neracionálními impulzy.
Ve 3. domě - Tato konjunkce může naznačovat přání přeorientovat způsob, jímž vyjadřujeme své osobní city. To může urychlit zvraty v každodenních kontaktech s bezprostředním okolím a zvláště s rodinou. Člověk může dostat chuť vyjádřit své city verbálně nebo písemně. Musí si tedy uvědomit, že revoluční city mohou mít své následky a že to, co vyjádříme v hněvivém afektu, může být později použito proti nám. Emocionální vzrušení může mít rovněž za následek různé nehody. Měli bychom se pokusit o to, abychom ostatním nevnucovali násilím hodnoty, které jsme právě začali zastávat. I když je náš duch podněcován k tomu, aby se zbavil iluzí minulosti, spletitých tradic a začal s nadšeným sebevyjadřováním, konjunkce retrográdní Venuše ve 3. domě nám v zásadě doporučuje, abychom si vypracovali schopnost dávat významnější smysl harmonii a kráse našich osobních zkušeností ve svém každodenním životě.
Ve 4. domě - Tato konjunkce bude signalizovat tendenci ke změně v citových soudech a tyto hodnoty budeme napřed pociťovat a teprve pak analyzovat. Budeme spíš na úrovni emocionální než na intelektuální cítit potřebu dávat tradičním myšlenkám osobní význam; bude potřeba znovu interpretovat a uvolnit jejich vitální smysl na emocionální úrovni. Osobní vztah k rodině a domovu může prodělat radikální změnu. V tomto okamžiku bychom se měli pokusit nebýt příliš egoističtí nebo nebýt příliš zaměstnáni svými osobními problémy. Během celého tohoto období budeme stále nuceni při každé příležitosti jednat na základě nejhlubší harmonie své vlastní povahy.
V 5. domě - Tady se může objevit velmi silná touha vyjádřit nové city nebo nové osobní nebo kulturní hodnoty, pokud tato konjunkce připadne do 5. domu. Během tohoto období bude na emocionální úrovni převládat tendence k aroganci a sobectví. Člověk bude snadno zaujímat agresívní postoj, který může dlouhodobě vyvolat různé obtíže. V tomto okamžiku by se člověk měl zabývat hlavně blahem svých dětí nebo lidí, které vychoval. Touha po nových zkušenostech v lásce, ve štěstí, v kráse může ponoukat k tomu, aby člověk začal navenek projevovat své romantické sny nebo se začal oddávat smyslnosti až chlípnosti. Jsme zde tedy vyzýváni, abychom jednali s vírou a silou charakteru a podrobili zkoušce svou schopnost vyjadřovat hodnoty a symboly, které pro nás mají význam - tváří v tvář daným postojům a názorům společnosti. Reakce milovaných lidí a společnosti obecně bude naším zrcadlem, odhalí nám, kdo skutečně jsme, ať je to v podobě ohromného štěstí nebo ohromné frustrace.
V 6. domě - zde může ohromný emocionální tlak urychlit fyziologický a emocionální neklid. Člověk je vyzýván k tomu, aby překonal svou vlastní slabost a svůj egoismus, v práci a ve službě, které si mohou vyžádat změnu hodnot ve vztahu zaměstnavatel- zaměstnanec nebo “mistr-žák”. Někdy - pokud člověk směšuje lásku s prací - to může vyvolat krizi. Smysl pro vyšší spirituální hodnoty nebo širší nadosobní skutečnosti může člověka nutit k tomu, aby si vypracoval nové a lepší životní podmínky, a to i přes bolest a trápení, které to sebou může nést.
V 7. domě - Tato konjunkce bude naznačovat tendenci emocionálně se zapojit do významných změn ve svých vlastních soukromých vztazích, zvláště v manželství. Člověk bude velmi živě zažívat potřebu dát těmto vztahům novou hodnotu, nový smysl nebo vůbec hledat vztah nový. Kvalita a úroveň intimních vztahů už nemusí být uspokojivé a člověk bude pociťovat potřebu je transcendovat. Může si uvědomit, že by měl do svých vztahů zavést závažnější hodnoty a nebo že by se měl sám stát symbolem nějaké nové hodnoty pro lidi, se kterými má intimní osobní kontakty. Bude nutno se mít na pozoru před majetnickostí a sobectvím v lásce.
V 8. domě - Emocionální perspektiva záležitostí nebo plodů mezilidských vztahů dozná zásadních změn. Buď nám budou nové hodnoty vnuceny zevně nebo se osobně pokusíme zavést tyto hodnoty do vztahů nebo skupin při činnostech, na kterých se podílíme . Člověk může pociťovat potřebu kontrolovat své emoce, aby se vyvaroval hněvu nebo násilných postupů, pokud jde o partnera nebo partnery či pracovní organizace. Přesto to ale neznamená, že by se neměl u ostatních iniciativně pokoušet o to, aby přijali nové cíle v manželství, obchodních záležitostech či skupinových aktivitách.
V 9. domě - Tato konjunkce člověka přizve, aby se emocionálně a novým způsobem zapojil do filozofických nebo náboženských, nebo snad zákonodárných snah a při tom všem si pevně udržoval své základní perspektivy. Na citové úrovni může nový vnitřní vývoj vyvolat významnou cestu nebo kontakty s neznámými lidmi nebo cizinci. V tomto okamžiku by se člověk měl pokoušet rozvíjet svou tvůrčí představivost a rozšiřovat ji podle nových perspektiv, kterým začal věřit. Měl by se pokusit osvětlit svůj emocionální a osobní život hlubším pochopením sociálních a spirituálních hodnot, aby tak byl schopen najít osobně významnější místo v nějakém širším projektu činnosti. Může mít i potřebu rozněcovat představivost u ostatních nebo jim násilím vnucovat svá vlastní odhalení a nové emocionální perspektivy.
V 10. domě - když tato konjunkce připadne na 10. dům, uvolní se masa emocionální energie, kterou je možno využít v profesionálním životě - za předpokladu, že je člověk ochoten při tom zavést nové hodnoty nebo změnit svůj obvyklý způsob účasti na “světovém díle”. Může však být nutná i opatrnost, protože jestliže je iniciativa příliš soustředěná na sebe, mohou z toho vyplynout emocionální komplikace, které zasáhnou společenské postavení nebo je nebude možno skrýt před veřejností. Člověk může na sociální nebo profesionální úrovni hodně získat z postoje vlivného partnera, který donutí ke změně osobní veřejné “image” nebo mohou tyto nové hodnoty vyvolat změnu v osobních profesionálních cílech.
V 11. domě - Obecná touha po reformě v sociálních ideálech a cílech člověka podnítí k tomu, aby se osobně do těchto reforem zapojil. V určitých případech může dojít k bouřlivým emocionálním změnám, vyvolaným přáteli nebo rádci nebo ve spojení se společenskými organizacemi. V jiných případech může být člověk puzen k tomu, aby svou fyzickou vášeň nebo romantickou lásku nahradil tvůrčím nebo duchovním přátelstvím. Obecně dochází ke zpochybnění ideálů běžného života; člověk se pokouší nahradit sobeckou radost z plodů své práce humanitární formou činnosti nebo společenské práce. To jej může podnítit k tomu, aby se aktivně podílel na tom, co teď pociťuje jako hodnotnější kulturní nebo duchovní cíle.
Ve 12. domě - Současná tendence zpochybnit hodnoty sociálních institucí může vyvolat specifické emocionální napětí, jehož si člověk nemusí být plně vědom, které jej však na podvědomé úrovni zneklidňuje. Může se v něm objevit silná touha po změně ve vztahu ke společenským hodnotám - může se to však projevit nekontrolovaným a nekontrolovatelným způsobem. Je zde nebezpečí, že se člověk stane pasivním nástrojem momentálních kolektivních vášní nebo bude zaplaven svými vlastními nevědomými, zdánlivě všemocnými instinkty. Schopnost transmutace citových hodnot a nový začátek ve vlastním intimním životě budou záviset na smyslu, který teď člověk může dát své vlastní minulosti a společenským úspěchům.
Z pohledu ze Země (geocentrické hledisko) není Venuše nikdy více než 48 stupňů zodiakální šířky vzdálena od Slunce; v důsledku toho se obvyklý cyklus vztahů, založený na 360 stupních, který existuje mezi Sluncem a Lunou nebo vnějšími planetami, na tento cyklus neaplikuje. Venuše nejde od konjunkce k opozici a pak se nenavrací do konjunkce. Namísto toho jde od konjunkce k polokvadratuře (ve skutečnosti 48° před Slunce), pak jde retrográdně až do konjunkce a znovu k polokvadratuře (48° za Slunce), kde znovu změní směr a jde vpřed ke konjunkci. Z heliocentrického pohledu (viděno od Slunce) to představuje úplnou revoluci Venuše kolem Slunce, kompletní cyklus Slunce-Venuše. Konjunkci Slunce-Venuše, když je Venuše direktní, se říká konjunkce “horní”. Venuše je v největší vzdálenosti od Země a Slunce se nachází mezi ní a Zemí, podobně jako se nachází Země mezi Sluncem a Lunou v okamžiku úplňku; je to fáze “úplňku” cyklu Slunce-Venuše. Konjunkci Slunce- retrográdní Venuše se říká “dolní”. V tomto okamžiku je Venuše maximálně blízko u Země a září v celém svém lesku. Při této konjunkci je Venuše mezi Sluncem a Zemí (jako Luna při novoluní): je to fáze “novoluní” v cyklu Slunce-Venuše.
Za dobu 8 let prodělá Venuše deset konjunkcí se Sluncem: 5 direktních (horních) a 5 retrográdních (dolních); to odpovídá pěti úplným cyklům Slunce-Venuše. Tyto cykly se vztahují k rozvoji osobního chápání hodnot, založeného na citových soudech Venuše. Ale na rozdíl od cyklu Mars-Venuše se spojují citové hodnoty Venuše se spirituálním potenciálem Slunce spíš než s Marsovým činem. Revoluce osobních přitažlivostí a averzí se v tomto cyklu spojuje se zkušeností Sebejá, nezávisle na sociálních názorech (Jupiter a Saturn) nebo podnětům k jejich exteriorizaci (Mars). I když je teoreticky žebříček veneriánských hodnot založen na osobní zkušenosti a liší se od sociálních, náboženských a kulturních omezení, ve skutečnosti tyto kolektivní normy mohou mít a opravdu i mají na zdánlivě osobní chování a jednání větší vliv, než si člověk uvědomuje. I vzpoura mladého člověka proti restrikcím je podmíněna normami jeho věkové skupiny, mikrokosmu, ve kterém se vyvíjí. Snaha o nonkonformismus je tedy stejně zotročující závislostí jako slepý konformismus samotný. Podobné podmiňování je určitou formou otročení, zvláště probíhá-li pod úrovní vědomé pozornosti - to je největší překážka na cestě vývoje základních hodnot, na kterých skutečně individualizovaná osoba zakládá své citové soudy.
Když je tranzitující Venuše retrográdní, nabízí se člověku příležitost, aby byl více objektivní vůči hodnotám, na kterých založil svou osobní identitu. Protože Venuše postupuje proti normálnímu toku vitální sluneční energie, člověk se může uvolnit od mocného proudu biologických a sociálních popudů, které řídí jeho život. Právě v těchto okamžicích má individuální vědomí nejlepší možnost se uvolnit - při objektivním posuzování - zároveň od nutkavých instinktivních tužeb a tlaků kulturních, náboženských a morálních norem společnosti. Člověk má tedy tu “kliku”, že může objektivně čelit svým vlastním motivacím, spočítat si svá přání a všechny hodnoty, které až do té doby měl.
Dolní konjunkce Slunce-Venuše může odhalit nový komplex hodnot, nové normy chování, které mohou být základem skutečné personalizovaných citových soudů. Bez nich by nemohlo dojít k psychologickému a duchovnímu vývoji jedince. Konjunkce jsou kruciálními okamžiky v obdobích retrogradity; jsou to potenciálně momenty objevů a odhalení. K takovému osvícení nebo intuitivnímu objevu bytostného já může samozřejmě dojít na naprosto nevědomé úrovni, aniž by člověk věděl, že udělal cokoli mimořádného, aby změnil svůj život.
Existence retrográdní Venuše však přesto nezaručuje podobné osvícení. Jako všechny astrologické indikace, je to spíš možnost než jistota určité konkretizace. Dříve než budeme moci najít nové osobní hodnoty, je třeba ustavit nové měřítko citů a činů - měřítko osobní pravdy - a to vyžaduje vědomou pozornost. Může se to zdát paradoxní: jak může změna, které se odehrává nejčastěji na podvědomé úrovni, vyžadovat vědomou pozornost? A přesto zde žádný zásadní rozpor není. Vědomá pozornost neznamená volní úsilí o změnu svých vlastních hodnot a stanovení nových kritérií, ale spíš úsilí o zaměření pozornosti na to, co skutečně je. Osoba musí mít vůli vidět hodnoty takové, jaké jsou, ať jsou to hodnoty individuální nebo hodnoty určené vnějšími soudy rodiny nebo společnosti. Musí být rovněž schopna odlišit citové soudy, které jsou založeny na osobní pravdě a ty, které jsou jen čistým odrazem převládající sociální normy. Musí se vědomě ptát sama sebe: “Je to pro MNE to pravé?”
Pro humanistickou astrologii se období retrográdní Venuše neměří počínaje dnem, kdy planeta začíná být retrográdní, až po den, kdy je zase direktní, jak by se dalo předpokládat podle tradiční astrologie. Koresponduje spíš astronomicky se zdánlivou smyčkou, kterou opisuje Venuše na nebi podle své vzdálenosti od Země. Tato smyčka ve skutečnosti začíná, když Venuše (direktní) dosáhne poprvé stupně, na kterém později dojde ke konjunkci se Sluncem. V tomto okamžiku se Venuše začíná stále více blížit Zemi, až do okamžiku dolní konjunkce, kde je Zemi nejblíž. Když tedy opouští solární objetí (sevření), vzdaluje se od Země, až dosáhne své normální vzdálenosti; začíná se tedy direktním pohybem navracet ke stupni konjunkce. Například Venuše byla během retrogradity v konjunkci se Sluncem (dolní konjunkci) 6. dubna 1997??? na 17° Berana. Poprvé ale dosáhla tohoto stupně konjunkce 22. února, což je okamžik, kdy začíná svou smyčku směrem k Zemi. 19.-20. května se direktním pohybem vracela k 17° Berana. Období retrogradity Venuše tedy začalo být aktivní 22. února a trvalo až do 19.-20. května. Tato data neodpovídají stanicím, kde byla Venuše 16. března a 27. dubna - ty vymezují její skutečný retrográdní pohyb.
Nový cyklus začíná s dolní konjunkcí. Toto období mezi 22. únorem (první okamžik, kdy dosahuje stupně konjunkce) a konjunkce dolní, 6. dubna, je fází 12. domu starého cyklu. Během této fáze dosahuje starý cyklus dovršení a člověk je konfrontován s výsledky - pozitivními i negativními - svých pokusů o vyjádření veneriánských hodnot signifikativním osobním způsobem. Jestliže například v uplynulém cyklu měl potíže s faktem svého vlastního chování, mohou se tyto problémy v tomto období vyostřit. V okamžiku dolní konjunkce bude teoreticky možno pro ně najít řešení. Symbol stupně 1 konjunkce poskytne k tomuto řešení klíč, a tento klíč bude zároveň sloužit jako ideové sémě pro nový cyklus Venuše. Základní urovnání - ve vědomí nezbytné - pro zahájení nového cyklu Venuše se mohou dostavit během období mezi dolní konjunkcí a třetím tranzitem Venuše přes stupeň konjunkce (to znamená od 6. dubna do 19.- 20. května). Člověk ale bude muset počkat až do další horní konjunkce, aby viděl objektivní výsledky nové tendence, která započala 6. dubna, protože horní konjunkce představuje v cyklu Slunce-Venuše fázi “úplňku”. I když indikace, které poskytuje symbolický stupeň dolní konjunkce a poloha této konjunkce v domě jsou základními prvky pro individuální interpretaci tohoto cyklu, nesmíme zanedbávat ani důležitost natálních planet nebo os horoskopu, kterých se Venuše během své retrogradity může dotknout. Natální planeta nebo osa horoskopu se budou tak nebo onak vztahovat k potřebě vytvořit si nový žebříček hodnot podle svého vlastního vývoje.
Jestliže se na jedné straně astrolog pokouší interpretovat efekt, který toto období retrográdní Venuše může mít na lidi obecně, musí si zaznamenat všechny velké aspekty, zvláště konjunkce, které Venuše během tohoto období vytvoří. V předcházejícím případě se retrográdní Venuše dostala do konjunkce s Merkurem dne 29. března 1977, před svou konjunkcí se Sluncem. Po své dolní konjunkci vytvořila 12. dubna opozici s Plutem a 18. dubna trigon se Saturnem. Konjunkce s Merkurem byla součástí starého cyklu a musí se považovat za faktor, který podmiňuje novou veneriánskou tendenci. Ukazuje na nutnost komunikovat a zdůrazňuje obecnou kvalitu merkurovské komunikace. Opozice (vědomí) k Plutu (masy) přitahuje pozornost na možnost regenerace, přetvoření hodnot a eliminaci přežitých nebo opotřebovaných kritérií. Těsně za ní následuje trigon (harmonické spojení nebo syntéza) se Saturnem (bezpečnost a odpovědnost). Je zajímavé si všimnout, že během tohoto období se objevují četné diskuze (Merkur) na téma omezení strategických zbraní. Veřejnost je stále více a více upozorňována na obrovskou ničivou sílu nukleárních zbraní (Pluto) a uvědomuje si ji, diskuze jsou zaměřeny na spojení národní bezpečnosti a odpovědnosti vzhledem k lidskému rodu (Saturn).
V individuální interpretaci cyklu Slunce- Venuše vytváří kruh domů základní referenční rámec: je jím také pro všechny osobní zkušenosti. Pozice dolní konjunkce Slunce-Venuše v domě ukáže na pole osobních zkušeností, kde budeme buď konfrontováni s veneriánskými problémy nebo s potřebou revidovat své základní hodnoty nebo s naplněním veneriánského řádu.
V 1. domě - Silná indikace pro emocionální naplnění v osobním životě - možná kulminace něčeho, co započalo romanticky, v sebevyjádření. Na druhé straně zde může být potřeba sublimovat sexuální impulz do tvůrčí nebo umělecké činnosti. Smysl pro krásno a transcendentno může být v tomto okamžiku velmi silně oživen, protože tvůrčí inspirace je vyvinutější než obvykle a může vyústit do tvůrčí činnosti nebo do obdivu k umění. Člověk vysílá magnetické záření, které jej činí přitažlivějším a může znamenat společenský úspěch. V negativním případě přesto může člověk proplýtvat svou tvůrčí energii ve společenských aktivitách nebo ve vyhledávání avantýr a zábav.
Ve 2. domě - Tady bychom měli využít příznivých podmínek ve vztahu k financím a zdrojům obecně a vytýčit si plány do budoucna.Určitě dojde k rozmnožení zdrojů, bohatství a majetek může přinést mnoho potěšení. Člověk může sám v sobě najít nadbytek vnitřních tvůrčích nadání, které jsou připraveny k tomu, aby jich využil. Základní otázka zní: k jakému cíli bude využívat těchto nadání a zdrojů? V tomto okamžiku může být užitečné zpochybnit přijaté hodnoty a cíle ve využívání majetku.
Ve 3. domě - Emocionální situace v okolí dosáhne svého naplnění; pozornost může přitahovat určitý vztah nebo sousedství nějaké ženy. Nové intelektuální hodnoty mohou stimulovat city a podpořit vytvoření harmoničtějších podmínek v každodenním životě. Člověk by se měl o to nejlepší, co má, podělit se svým okolím a hledat nové významy ve všech všedních vztazích a zkušenostech. Během celého tohoto cyklu bude přetrvávat potřeba sdělovat ostatním hodnoty, které člověk právě nalezl. Je nutno se vyvarovat sebeuspokojení.
Ve 4. domě - Harmonické a přesné výsledky úsilí, které člověk vynaložil pro to, aby se někde skutečně usadil nebo v domácím životě. Toto budou plody: něco by mělo způsobit velkou radost nebo pocit naplnění. Činy by měly vyplývat ze zdroje nejhlubší vnitřní harmonie. Jestliže člověk nežije v míru sám se sebou - v bezpečí a šťastný doma - je to proto, že nové hodnoty a emocionální uvědomění jej povzbuzují k tomu, aby si svůj život vytvořil na širší bázi. Člověk by neměl váhat a obrátit svou energii dovnitř, s cílem dát nový a hlubší smysl základním citům a citovým soudům.
V 5. domě - V tomto případě jsou velmi silné emocionální implikace. Touha po lásce, štěstí a kráse zde člověka nutí, aby ukázal navenek své romantické sny nebo se pokusil o senzuální realizaci svých tužeb. Může se stát, že celou záležitost zkomplikuje emocionální komplex a zabrání mu jednat s veškerou emocionální volností. Může být zavržen obraz lásky, kterou člověk projektuje na druhou osobu. Možná bude muset dokázat čistotu svých úmyslů a potřeb vyjádřit významnější nebo duchovnější citové hodnoty, než tomu bylo dříve. Teď se člověk musí naučit být upřímnější než kdykoli dříve.
V 6. domě - Ve všední každodenní práci se mohou objevit významné a harmonické prvky. V tomto okamžiku je organizování všeho velmi snadné a člověk může uvolnit své tvůrčí schopnosti v profesionální práci. Bude se zdát, že některé základní hodnoty se mění a že práce, kterou člověk dělá, musí nabýt nového smyslu ve světle vyšších duchovních hodnot nebo širších skutečností. V některých případech se mohou proměnit emocionální konflikty tak, že je člověk využije jako zdroj inspirace pro nějakou tvůrčí činnost.
V 7. domě - Zintenzívnění emocionálního života zde dosahuje svého vrcholu. Srdce překypuje naplněním intimního vztahu. V některých případech to může být znamením manželství, zatímco v jiných se může objevit sklon k nevhodné emocionální ochotě v intimních vztazích. To, co přichází, může vyžadovat změnu v hodnotě a smyslu, který jsme připisovali intimním vztahům, jestliže instinktivní zkušenost už není uspokojivá. Láska musí nabýt nové kvality.
V 8. domě - To je okamžik sklizně plodů všeho, co nedávno vzešlo z obchodních spojení. Může se stát, že budeme muset uspořádat své záležitosti efektivněji nebo na základě širších hodnot a nebo hodnotu toho, co nabízíme, učinit ještě přesvědčivější. Pro některé lidi to může být okamžik sebeobrození, osobní reorientace směrem k významnějším sociálním nebo náboženským ideálům.
V 9. domě - V tomto okamžiku může člověk prožít ohromné emocionální povznesení, když si uvědomí význam velkých principů, kterým dal svou víru. Může to být příležitost pro daleké cesty, konané pro radost nebo pro líbánky. V každém případě se člověk nesmí bát hledat vzdálenější horizonty a rozšiřovat pole svého vědomí tím, že bude akceptovat myšlenky, které se mu předtím zdály cizí. Je to okamžik, kdy měníme obraz věcí a hledáme konstruktivnější smysl u zkušeností a plodů svých vlastních vztahů. Tento nový směr nám umožní, abychom se harmoničtěji začlenili do sociální organizace.
V 10. domě - Zde je živá potřeba emočního naplnění v podobě veřejného uznání . Pozitivní úsilí přinášejí v této době bohatou sklizeň a může se stát, že tvůrčí činnost z minulosti bude veřejně odměněna. To, co se tedy děje, by mohlo vést k výraznější účasti na díle světa - za předpokladu, že bude člověk otevřen pro změny a růst přijatých hodnot. Je možno budovat kariéru na základě efektivní výkonnosti a možná také díky pomoci společensky nebo profesionálně vlivné ženy.
V 11. domě - V tomto okamžiku mohou přinést ohromné emocionální uspokojení různá přátelství a skupinové činnosti. To znamená, že tvůrčí nebo spirituální přátelství by mohlo zaujmout místo vášnivé romantické lásky. To, proč člověk pracoval nebo na co čekal, se blíží ke svému závěru a člověk může mít hodně co do činění buď s nějakou ženou nebo s kulturními či uměleckými prvky, které právě začínají mít v životě novou důležitost. Ideály sociální reformy mohou člověka emocionálně stimulovat a ten může získat schopnost, jak svést názor nebo city veřejnosti nebo nějaké skupiny do nové linie snah.
Ve 12. domě - Dochází k velmi výhodným sociálním událostem a kulminaci osobního úsilí , zaměřeného na větší uvědomění si skrytých faktorů svého vlastního života, zvláště na úrovni nejbytostnějších a nejzákladnějších citů. Velmi silné emocionální vyzařování osvětluje vnitřní život a člověk může svou emocionální sílu vytáhnout z hlubin podvědomí pro objektivní využití v budoucnosti podle nové linie svých snah. V tomto okamžiku je nutno se novým způsobem orientovat na kolektivní hodnoty. Někteří lidé mohou dokonce uspět ve tvorbě nových symbolů nebo nových kulturních forem, které mají nahradilt formy obecně přijímané. Jiní lidé se prostě mohou ztratit v introverzi a ve světě snů.
___________________________
1 Zdá se, že v této souvislosti je nejlépe používat Sabiánské symboly, interpretované Rudhyarem
v knize An astrological Mandala (Random House, 1973)