6247 otázku odeslal(a) Ondrej Lesak v Sobotu 8.Února 2014 23:42:31
http://cs.wikipedia.org/wiki/Arthur_Eddington
Napadlo mě, jestli tento pojem tradiční astrologie nemůže nějak souviset s Einsteinovou obecnou teorií relativity (OTR). Toto tradiční označení se vztahuje k oblasti do úhlové vzálenosti 30´ od Slunce. Pokud se zde vyskytne planeta, její astrologický význam je výrazně modifikován. (jen pro úplnost - vně této oblasti, tj. 30´ až 4° mají být planety spálené, ale to už jistě vozím dříví do lesa)
Z hlediska OTR odpovídá oblast "V srdci Slunce" největšímu ohybu světla hvězd a planet, které se za Sluncem nacházejí. Například při historickém zatmění Slunce v r. 1919, organizovaném Eddingtonem a Dysonem se v této oblasti nalézala většina hvězd otevřené hvězdokupy Hyády, což umožnilo provést měření pro relativně velký počet objektů.
-
Re: V Srdci Slunce
1 odpověď odeslal(a) Pavel Turnovský v Neděli 9.Února 2014 22:56:31
http://www.rezonance.cz
Sluneční (a také Lunární) disk má v průměru cca 0°31´. Planeta v srdci Slunce je výrazně posílena, dochází tu k zvratu významu, neboť než doputuje do srdce Slunce je spálená, tedy poškozená.
-
Re: V Srdci Slunce
2 odpověď odeslal(a) Robin Salomon v Pondělí 10.Února 2014 08:25:11
Setkal jsem se s horoskopem (9.2.1993 10:10 Šternberk), a osoba teda nevykazovala nějaké mimořádné schopnoti, co se týká Saturn/Slunce - naopak, výrazná depresistka, trošku "zvrhlá". :-)
-
Re: V Srdci Slunce
3 odpověď odeslal(a) Jiří v Pondělí 10.Února 2014 09:25:51
Vlastně každý východ a západ Slunce znamená, že se ASC nebo DSC ocitá v "Srdci Slunce", což by mohlo korespondovat se Sorgeho horoskopem dne.
-
Re: V Srdci Slunce
4 odpověď odeslal(a) Ondrej Lesak v Pondělí 10.Února 2014 21:07:17
Nedávno jsem se taky znovu zamýšlel nad pojmy tak základními jako jsou AS a DS, i když trochu z jiného hlediska. Dospěl jsem totiž k závěru, že Země není zcela typická terestrická planeta. Což je na první pohled protimluv, ale to je terminologický detail.
Mnohé její vlastnosti nasvědčují tomu, že sice má většinu vlastností typických pro terestrické planety, ale také se v něčem podobá planetám obřím - intenzívním magnetickým polem, relativně velmi velkým Měsícem, tíhovým zrychlením, které je dokonce větší než třeba na Saturnu apod. Takže i astrologicky by Země měla být něčím mezi osobními, společenskými a transsaturnskými planetami. A podle toho by se také měly interpretovat hlavní osy.
Co máš na mysli horoskopem dne, Jirko? To mě docela zajímá. Předpokládám, že jsi měl na mysli Johannesa Martina Sorge.
-
Re: V Srdci Slunce
5 odpověď odeslal(a) Jiří v Pondělí 10.Února 2014 21:50:53
Ano, Ondro, právě toho. Píšu o něm v otázce č. 5934.
Sorge uvádí, že pro správný výklad horoskopu je třeba vzít v potaz i horoskop dne, který je spočítán pro stejné místo a den, přičemž se bere čas okamžiku východu Slunce, neboli ascendent v Srdci Slunce...
-
Re: V Srdci Slunce
6 odpověď odeslal(a) Ondrej Lesak v Pondělí 10.Února 2014 22:33:33
Takže význam takového horoskopu je jakousi denní (diurnální) analogií významu radixu novoluní?
-
Re: V Srdci Slunce
7 odpověď odeslal(a) Ondrej Lesak v Pondělí 10.Února 2014 22:53:24
Každopádně díky, Jirko! A zrovna teď je tak krásná konstelace. Nechce se mi to podrobněji popisovat, abych to nepitval. Koneckonců, pokud se zrovna roztrhnou mraky, ohnisková část daného tvaru horoskopu je vidět i z okna.
-
Sorge - knihy na Condata
8 odpověď odeslal(a) el v Úterý 11.Února 2014 17:14:09
má je tu někdo přečtené? Stálo by za to stěžejní myšlenky zde uvést? V němčině z toho nejsem moudrá, ale jak Sorge pracuje s horoskopem dne, když zná čas narození, a když čas znám není, případně jiné zajímavé kejkle... by mě zajímalo... kdyby se někomu chtělo... třeba v samost. otázce.
-
Re: V Srdci Slunce
9 odpověď odeslal(a) Ondrej Lesak v Úterý 11.Února 2014 19:26:49
Sorgeho techniky jsem nestačil nastudovat, ale pokud vztáhneme "denní horoskop" k východu Slunce, odpovídá to do značné míry astrokartografickému přístupu. Přesněji speciálnímu případu, kdy uvažujeme jen Slunce (jako jednu z planet) a AS jako jednu z hlavních os.
-
Re: V Srdci Slunce
10 odpověď odeslal(a) Pavel Turnovský ve Středu 12.Února 2014 08:53:56
S horoskopem dne (Slunce na ASC) pracoval už ve 30. letech Marc Edmund Jones. Myslím, že je to metoda starodávná, rozšířená v těch oblastech, kde den začínal východem Slunce.
-
Re: V Srdci Slunce
11 odpověď odeslal(a) Ondrej Lesak v Úterý 25.Února 2014 08:06:46
Pokusil bych se vrátit k úvodnímu tématu. V ot. 6248, 14-15 bylo zmíněno, že - navzdory široce přijímanému a nesprávnému názoru - se ve dvacátých letech 20. století Einstein vrátil k teorii éteru. Přesněji vysvětlil, že éter je v jeho obecné teorii relativity implicitně předpokládán. To ovšem znamená, že planety v Srdci Slunce lze chápat nejen jako objekty, jejichž světlo prochází v blízkosti Slunce zakřiveným prostorem, ale i nevažitelnou substancí éteru, která je v jeho blízkosti zkoncentrována.
Připustíme-li tedy (historicky znovu) existenci éteru, pak pohyb planet v těsné blízkosti Slunce je dosti přesným podobenstvím pohybu planet v blízkosti obzoru, kde je jejich obraz zkreslen obdobným způsobem, tj. refrakcí.
Obecná teorie relativity v pojetí, které připouští éter nám tedy říká, že těsná konjunkce čehokoli se Sluncem koresponduje s polohou čehokoli v blízkosti AS nebo DS.
-
Re: V Srdci Slunce
12 odpověď odeslal(a) Ondrej Lesak v Úterý 25.Února 2014 08:18:42
Nebo správněji - poloha na AS / DS je podobenstvím těsné konjunkce se Sluncem.
Pozn.: S tím, že se tato korespondence dotýká těch nejhlubších významových úrovní. Mohla by tedy mít význam zvláště při transpersonálních interpretacích radixu
-
Re: V Srdci Slunce
13 odpověď odeslal(a) hanka v Úterý 25.Února 2014 10:37:23
Měla bych prosbu, zdali bychom se o teorii éteru mohli trochu pobavit nějakým popularizujícím způsobem pro blbé (pro mě), protože si s fyzikou moc nerozumím (mám běžné středoškolské znalosti, z nichž mnohé už zapomenuté).
Pořád mám představu o éteru, že:
- je tedy hypotetický (už od antiky)
- že se předpokládá, že prostupuje vším, je všudypřítomný ve vesmíru, který JE, ve vesmíru, kterýv sobě zahrnuje EXISTENCI (no, to jsem tomu teď dala)
A teď mi v tom nehraje, že Ondřeji říkáš, že někde je éter "zhuštěný", nebo jak to přesně formuluješ. Pokud nabývá takovéto vlastnosti (hustoty), pak je tedy hmotné podstaty, a navíc to může znamenat, že tedy éter není nebo nemusí být všude a prostupovat vším.
Dalo by se o tom nějak blíže pohovořit, prosím?
-
Re: V Srdci Slunce
14 odpověď odeslal(a) hanka v Úterý 25.Února 2014 13:06:28
Omlouvám se, že se ptám blbě a nesrozumitelně, asi moc všeobecně - a hlavně - nefyzikálně. Asi bych měla vysvětlit kratičce svoji představu, aby na ní mohlo být ukázáno v čem se mýlím, či jaký korektiv si pro sebe mám udělat.
Vyjdu ze své představy vakua - kdy ve škole nám říkali, že jde o prázdno, nejsou tam žádné částice, nedá se tamtudy šířit zvuk ve smyslu naší "sluchové" či "slyšitelné" podoby.
Po přečtení různých článků a youtube poslechu, jsem nabyla dojmu, že s tím vakuem to nebude tak jednoduché. Že může být, že vakuum jen není naplněno hmotou či částicemi v nám známé podobě, ale jen nějakými "protočásticemi", které nejsou (zatím) detekovatelné a svou velikostí se zmenšují a zmenšují a zmenšují a zmenšují až do nekonečna. A že je možné, že na základě nějakého impulzu se naráz takové nedetekovatelné protočástice naráz mohou zkondenzovat v něco detekovatelného.
Ale tohle je jenom můj jednostranný naivní pohled - z hlediska hierarchie nebo strukturovanosti hmoty. Co se nějakého vlnění týká - pokud je vakuum nahňácáno nějakými částicemi, jistě si mohou "předávat" nějaké impulzy, šíří se tam vlnění. Pokud se ve vzduchu například zvuk šíří nějak rychle a v pevných látkách ještě rychleji, u světla to vypadá, že se ve vakuu šíří rychleji a ve hmotě asi pomaleji, když já jako hmota vrhám stín.
Ale co z toho je éter, když připustím, že "hmotná struktura vakua" je z částic menších a ještě menších atd.?
-
Re: V Srdci Slunce
15 odpověď odeslal(a) Jiří v Úterý 25.Února 2014 13:47:10
http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%89ter_%28fyzika%29
Éter podle Nikoly Tesly
Nikola Tesla byl velkým zastáncem teorie éteru a značným odpůrcem relativistů a teorie relativity. Měl však vlastní model pojetí éteru, než ostatní éterem se zabývající.
Éter dle Tesly je řidší plyn s extrémní pružností který umožňuje materiálním věcem projít téměř volně skrz.
Elektromagnetické vlnění považoval právě za vlnění éteru. Elektrostatické, gravitační a magnetické síly si také vysvětloval jako vzniklé vlivem éteru.
-
Re: V Srdci Slunce
16 odpověď odeslal(a) hanka v Úterý 25.Února 2014 21:39:18
No a Ty víš, Jiří, nebo umíš vysvětlit, jak to Tesla myslel?
Když se řekne "řídký plyn", tak to vyvolává dojem, jakože částice jsou daleko od sebe, jejich hustota je nízká. Dobrá, částice - jak je známe - ty jsou ve vakuu asi řídké. Ale co je mezi nimi?
Když vezmu za předpoklad, že vakuum je namačkáno něčím, co nejsou sice částice, protože je neumíme najít a charakterizovat, ale jsou to nějaké ještě menší korpuskule, malilinkaté frfňuskule, které se způsobem fraktálním dělí na ještě menší korpuskule, a ty se dělí na ještě menší - a mohou existovat jak v sobě tak volně mimo - nevázaně na cokoli, pak nutně musíme zjistit, že svým jistým způsobem je vakuum hustší než samotná hmatatelná hmota.
A tím pádem naše známá hmota vytváří větší "průduchy" takovým způsobem, že se ty nekonečně malé korpuskule nějak useberou do atomů a molekul detekovatelné hmoty.
A když se tedy strukturovaně zhustí, pak kolem sebe díky tomu vytvoří malá "prázdna".
Tedy zase v jistém smyslu je samotná hmota vlastně řidší než vakuum.
Čili by se chtělo pátrat po tom, co se nabízí, že vakuum obsahuje mnohem rychleji dosažitelnější volnou energii než jakákoli hmota, kterou je nutno pro dosažení energie napřed "rozflákat".
Něco jako analogie "rychlé energie" z monosacharidů oproti polysacharidům nebo třeba bílkovinám.
.
Tak jak to tedy Tesla myslel?
-
Re: V Srdci Slunce
17 odpověď odeslal(a) Ondrej Lesak v Úterý 25.Února 2014 21:53:15
O popularizaci/vysvětlení se pokusím, Hanko, ve druhé půlce týdne. Musím to trochu promyslet, protože popis a charakterizace éteru patří k tomu nejobtížnějšímu, co si lze ve fyzice představit. Zatím si pomohu citací R. Oppenheimera, který když mluvil za kvantovou mechaniku, což je něco podobného, tak to řekl asi takto: "Neberte mě úplně doslova. Týkám se totiž jiného světa než je ten, o kterém hovoříte."
Napřed ale opravím svoji vlastní re 12: Poloha na AS / DS (v duchu obecné teorie relativity připouštějící éter) je podobenstvím těsné DOLNÍ konjunkce se Sluncem. Obecně konjunkce jakéhokoli tělesa, které je za Sluncem. Netýká se to tedy horních konjunkcí, novů a zatmění Slunce.
-
Re: V Srdci Slunce
18 odpověď odeslal(a) Jiří ve Středu 26.Února 2014 09:15:08
Nevím, Hanko, jak vnímal éter pan Tesla a mrzí mne to, protože byl jistě jeho vyjádření nejblíž...
Já si éter, poněkud naivně, představuju jako všepronikající pole.
Spojité pole, které má vlnový charakter a různou hustotu, která se navíc s časem mění. Myslím si, že hovořit o částicích éteru nemá smysl.
Éter je nějakým způsobem provázán s řídící informací daného časoprostoru a tvoří jeho podstatu. Chce se mi říct, že představuje boží jiskru uvnitř veškerenstva.
Člověk se dokáže ve změněném stavu vědomí na něj přímo napojit a jeho prostřednictvím ovlivnit svou informací okolí nebo naopak informace jeho prostřednictvím dostávat.
-
Re: V Srdci Slunce
19 odpověď odeslal(a) Pavel Turnovský ve Středu 26.Února 2014 10:10:25
to jak popisuješ éter mi Jiří poněkud připomíná astrální světlo hermetismu
-
Re: V Srdci Slunce
20 odpověď odeslal(a) Jiří ve Středu 26.Února 2014 10:40:04
Proč ne, Pavle?
Domnívám se, že právě éter by mohl být onou sjednocující platformou všech věd, a to nejen okultních...
-
Re: V Srdci Slunce
21 odpověď odeslal(a) hanka ve Středu 26.Února 2014 10:48:52
Aha, dík, mě tam právě na tom mate, že Tesla pojímal éter jako řídký plyn - a plyn má povahu částicovou, nebo jak by se to správně vyjádřilo pojmoslovím fyziky, zatímco pole má jinou charakteristiku.
To si musím naštudovat, protože si neumím představit, nevím, neumím, zapomněla jsem - pole má nějakou "hustotu"?
Asi je načase, abych začla pronikat trochu do těchto fyzikálních kategorií.
Omlouvám se, že tu plevelím a mlžím díky své neznalosti.
-
Re: V Srdci Slunce
22 odpověď odeslal(a) Jiří ve Středu 26.Února 2014 11:25:28
Ani já si nejsem jist, Hanko, že se vyjadřuju přesně a správně v dokonalých termínech. Mluvím o pouze tom, jak éter já subjektivně chápu. Ber to spíš jako jakési podobenství.
S tou hustotou pole si to představuju jako s vlnkama na vodě. Klidná hladina - nízká "hustota" mnoho vln - vysoká "hustota".
-
Re: V Srdci Slunce
23 odpověď odeslal(a) hanka ve Středu 26.Února 2014 11:28:37
Jen ještě se zeptám - mám takovou představu, že jakékoli pole ve fyzikálním smyslu, je - dle současných poznatků) vázáno na látku. Třeba gravitační pole na nějakou hmotu, která má hmotnost (tedy něco váží), elektrické pole na nějakou nabitou částici, tedy hmotu.
Jakože nemůžu jen tak letět prázdným vakuem a naráz vrazit zničehonic do nějakého oblaku, kde není nic hmotného, ale je tam jen gravitace "an sich".
Je moje představa správná, špatná, zastaralá?
Jen tohle, dík.
-
Re: V Srdci Slunce
24 odpověď odeslal(a) Jiří ve Středu 26.Února 2014 11:31:59
To si nejprve musíme zodpovědět otázku, co je to ta látka?
-
Re: V Srdci Slunce
25 odpověď odeslal(a) hanka ve Středu 26.Února 2014 12:29:57
Měla jsem na mysli zatím jenom orientaci v kategoriích, které jsou uznávány a počítány neproblematicky ve fyzice, která se učí dejme tomu na střední škole. Jistěže vymýšlet můžeme kdeco, ale mně jde o klasické pojetí pole a hmoty, protože se laicky domnívám, že pole se zpravidla charakterizuje jako v prostoru určitá oblast působení nějakých sil, které se projevují okolo "hmoty, která je z částic". Čili tam, kde nejsou žádné částice by ani nemělo být žádné pole.
(Čemu například nevyhovuje homeopatie, která působí i na zvířata - tedy žádné placebo, a částice tam nejsou - ale tohle teď neřeším).
-
Re: V Srdci Slunce
26 odpověď odeslal(a) Jiří ve Středu 26.Února 2014 13:25:06
Já to vidím trochu jinak.
Jdeme-li stále hlouběji do nitra "látky", stává se náš obraz stále nezřetelnější.
Pro pochopení si pomáháme analogiemi ze "známého" světa, jako je planetární model atomu a s ním související částicové charakteristiky nitra "látky" a podobně.
Nicméně, na nižších úrovních se zdá, že je tato struktura částicově neuchopitelná. Dělíme dříve nedělitelné částice na jakési kvarky a jiné podivné entity a tento proces tvorby nových a nových částic a subčástic, zdá se, nemá konce...
Uvědomme si, že obraz toho, co se děje v subatomárním světě, si skládáme pouze z jakýchsi stop, které zachycujeme v nejrůznějších detektorech, a z těchto stop usuzujeme co která částice možná umí...
Je to jako bychom ze stopy, kterou zanechá vlk ve sněhu určovali jeho schopnosti. Jistě se leccos odhadnout dá, ale zdaleka ne všechno...
Klasickým příkladem takového detektoru je Wilsonova mlžná komora...
Oslavujeme objev Higgsova bosonu, zvaného božská částice, ale vlastně jsme naměřili pouze jakési energetické spektrum, které by mohlo odpovídat matematické teorii tzv. standardního modelu, nic víc...
Chci tím říct, že se domnívám, že na konci této cesty do nitra hmoty není žádná základní částice, ale vířící klubko čiré energie éteru, ona božská jiskra, která je propojena výše zmíněným polem s Vesmírným Všehomírem...
-
Re: V Srdci Slunce
27 odpověď odeslal(a) hanka ve Středu 26.Února 2014 14:02:14
Asi se ptám úplně špatně, ale to nevadí.
Zkrátka Tesla měl éter za něco jako řídký plyn, Jiří říkáš, že by sis představoval éter spíše jako pole.
Ještě slíbil Ondřej, že se pokusí mi to nějak přiblížit.
Děkuji moc za čas tomu věnovaný, dík.
-
Re: V Srdci Slunce
28 odpověď odeslal(a) Jiří ve Středu 26.Února 2014 14:05:07
-
Re: V Srdci Slunce
29 odpověď odeslal(a) Jiří ve Středu 26.Února 2014 14:06:30
Moje představa onoho "nitra látky"...
-
Re: V Srdci Slunce
30 odpověď odeslal(a) Ondrej Lesak ve Čtvrtek 27.Února 2014 10:20:59
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kvintesence
Tak já to, Hanko, zkusím. Ostatně vidím, že se diskuze rozvinula velmi zajímavým směrem.
Začal bych terminologií. Vyjdeme-li z aristotelské definice éteru (viz link), zaujme nás na ní nejen důraz na nebeskou povahu éteru, ale i na jeho principiální spřízněnost s kruhovým pohybem. Domnívám se proto, že když J.C.Maxwell znovuzavedl pojem éteru do fyziky, dobře věděl co dělá. Uvažoval o něm především jako o prostředí, kterým se šíří světelné vlny a které jsou, podobně jako aristotelský kruhový pohyb spojeny s cykly (vibracemi, pulsacemi, perioditou, frekvencí atd.)
Od té doby se pohled na éter několikrát pozměnil, i když ne zásadně. Neustálenost jeho definice byla však zřejmě hlavním důvodem, proč byl jako fyzikální pojem v tichosti opuštěn. Na druhou stranu je posledním z aristotelských živlů, který terminologicky přežil, tj. udržel se v moderní fyzice a chemii nejdéle.
Pokračování
-
Re: V Srdci Slunce
31 odpověď odeslal(a) Ondrej Lesak ve Čtvrtek 27.Února 2014 11:06:00
Pojem aristotelského živlu příliš nerozlišuje mezi funkční a fenomenologickou stránkou, ať se jedná o filosofii, alchymii nebo astrologii.
Začteme-li se do většiny traktátů, napsaných před cca. před r. 1800, pak například pod pojmem živlu Vzduch najdeme odkaz jak na látky v plynném skupenství, tak i na princip těkavosti v obecném, funkčním (termodynamickém) slova smyslu. A to nehovořím o barvitě popisovaných korespondencích se subjektivními kategoriemi smyslového vnímání, kde Vzduch odpovídá čichu, o analogiích s myšlením, svobodou, náboženskými pojmy a bohatou symbolikou, která to všechno spojuje dohromady.
Pokud zůstanu u fyziky a chemie, u živlů Země, Vody a Vzduchu se začínáme setkávat s rozlišením jejich fenomenologických x funkčních charakteristik od 18. století. U Ohně k tomu dochází v 18. - 19. století, zejména z nutnost vytvořit teorii, která by usnadnila další zdokonalení parního stroje. Éter tomuto rozlišení vzdoroval nejdéle.První pokusy začaly až na přelomu 19.-20. století a stále v tom nemáme jasno. Takže zde (trochu zjednodušený) přehled:
Země - pevný stav x strukturní uspořádání, krystalografické skupiny, grupy
Voda - kapalný stav x pohyblivost, rovnice kontinuity, vlnová rovice
Vzduch - plynný stav x těkavost, rovnice kontinuity, stavová rovnice, vlnová rovnice
Oheň - plazmatický stav x energie, definovaná různým způsobem (potenciální, kinetická, vnitřní, termodynamicky x částicově definovaná), vlnová rovnice
Éter - základní stav vakua x záření černého tělesa, relativistické efekty, Casimirův jev
-
Re: V Srdci Slunce
32 odpověď odeslal(a) Pavel Turnovský ve Čtvrtek 27.Února 2014 19:40:23
http://www.rezonance.cz
podle Aristotela bytuje éter pouze v hyperlunárním světě (nadlunárním, zalunárním) a ve světě sublunárním (dvojplaneta Gaja tedy systém Země Měsíc snešních filosofů) se projevuje jen jako světlo.
-
Re: V Srdci Slunce
33 odpověď odeslal(a) Ondrej Lesak v Pátek 28.Února 2014 00:21:23
Ano, já jsem se pokusil názorněji přiblížit, že kontroverze kolem éteru je terminologického původu. Že neslučitelnost pojmu éter s moderní fyzikou není otázkou jeho neexistence, ale neustálenosti jeho definice.
-
Re: V Srdci Slunce
34 odpověď odeslal(a) Ondrej Lesak v Pátek 28.Února 2014 08:55:37
Napadla mě přitom jedna věc, kterou se mi ale zatím nedaří dotáhnouzt do konce. Takže - tak jak se mě v souvislosti s éterem ptala Hanka na fyziku, já bych se teď zase rád zeptal na astrologii:
V re 31 jsem fyzikální a chemickou charakteristiku živlů, které se v těchto vědeckých oborech implicitně stále skrývají, rozdělil na fenomenologickou a funkční. Docházím ale k tomu, že dělení by mělo být spíše trojí než dvojí. Například charakteristiky živlu Vzduchu a Ohně:
fenomenologický - popis látek a interakcí jejich molekul v plynném stavu a ve stavu plazmatu
funkční na makroskopické úrovni, klasický popis - stavová rovnice ideálního plynu (uvádí do vzájemného vztahu tlak, objem a teplotu, a to NEZÁVISLE na popisované látce)
funkční na mikroskopické úrovni, kvantový pois - Schrodingerova rovnice (uvádí do vzájemného vztahu vlnovou funkci částic a spektrum energií, kterých tyto částice mohou nabývat, a to INDIVIDUÁLNĚ pro každou částici, atom prvku nebo molekulu sloučeniny)
Potud trojí dělení podle způsobu fyzikální a chemické charakteristiky živlů. A rptože je trojí, mělo by korespondovat s modalitami. A právě ty zatím neumím přiřadit. Pokud by se však takové přiřazení podařilo, mohli bychom pokračovat v případě éteru a rozdělit si jeho fyzikální popisy také podle modalit. Myslím, že by to mohlo pomoci v jeho pochopení.
-
Re: V Srdci Slunce
35 odpověď odeslal(a) hanka v Pátek 28.Února 2014 10:58:25
Díky, Ondřeji, za zajímavé čtení. Zjišťuji, že jsem stejně mimo mísu, jak se hrábne do fyziky. Jen mě napadá, proč by mělo být ono funkční rozdělení pouze na makroskopické a mikroskopické, když třeba může být, že je "nad" i "pod" tím dalších mnoho hranic, takže nejbližší "vyšší" popis se bude týkat uspořádání hypermakroskopického a nejbližší "nižší" hypomikroskopického. Takže ty modality se toho možná vůbec tímto způsobem netýkají?
-
Re: V Srdci Slunce
36 odpověď odeslal(a) Ondrej Lesak v Pátek 28.Února 2014 11:31:04
Já jsem, Hanko, vybral okruhy, které se ve fyzice a chemii rutinně používají. Možná by se našly i další, ale takhle jsme se to prostě učili, já to jinak neumím a ostatní jsou na tom asi podobně.
Takže když jsme probírali třeba takový vodík nebo amoniak, abych zůstal u plynů, v anorganické chemii se probíraly jejich body tání, varu, tenze par při různých teplotách, jejich zvláštnosti a pak samozřejmě jejich reakce s látkami jinými, ale o to v tomto okamžiku zatím nejde.
V klasické fyzikální chemii se probíraly jejich termodynamické vlastnostmi, kde základem byla ta stavová rovnice ideáního plynu a hlavní důraz byl kladen na odchylky chování těchto plynů od této rovnice.
Na a v kvantové chemii se řešila Schrodingerova rovnice pro atom, nanejvýš molekulu vodíku. Pro amoniak se používaly různé aproximace, aby se vůbec dalo něco vypočítat, nebyly ještě dost výkonné programy, dnes to není problém.
Přes tuto široce rozšířenou trojnost způsobu přístupu mě napadly ty modality.
-
Re: V Srdci Slunce
37 odpověď odeslal(a) Ondrej Lesak v Pátek 28.Února 2014 23:26:44
Když se to ještě pokusím zjednodušit a zobecnit, pokračoval bych asi takto:
Základní, kardinální modalita by odpovídala zřejmě obecné formulaci zákonů a vztahů mezi veličinami v daném oboru.
Modalita fixní by pak korespondovala s konkrétními, nejlépe tabelovanými hodnotami získanými experimentálním měřením a dosazením do "kardinálních" vztahů.
Mutuální / proměnlivá modalita by odpovídala zákonům a vztahům, objeveným na základě mezioborových studií, jinými slovy myšlenkové expanzi mimo úzce definovaný obor.
To by odpovídalo "živlovým" charakteristikám v následujícím pořadí (jednotlivé živly nejsou rozlišeny vzhledem k jejich vzájemně provázaným vztahům):
- funkční makroskopický, klasický popis (teplota, tlak, objem aj. termodynamické veličiny)
- fenomenologický popis (tabelované hodnoty těchto veličin pro nejrůznější látky)
- funkční mikroskopický, kvantový popis (energie individuálních částic a jejich vlnové funkce, spektra aj.)
Snad jsem příliš nevyčerpal čtenářskou pozornost a trpělivost. Protože teď by bylo možno navázat a pokročit k úvahám o éteru v trochu astrologičtějším rámci, tj. z pohledu různých modalit tohoto (pátého) živlu.
-
Re: V Srdci Slunce
38 odpověď odeslal(a) hanka v Sobotu 1.Března 2014 12:10:11
Myslím, že obecně chápu, co máš na mysli, Ondřeji, jen se obávám, že nejsem dost chytrá či dovzdělaná, abych tam ty korespondence byla schopná zahlédnout, protože mi to nedává smysl. Ale samozřejmě to, že MNĚ to nedává smysl, neznamená, že tam takové korespondence, jak Ty je vyjmenováváš, nejsou.
Řeknu Ti, na čem se zadrhávám:
Každý živel je v horoskopu v oněch třech modalitách,
oheň je v pozici Berana v oné Základní Modalitě
------- v pozici Lva je ve Fixní Modalitě
------- v pozici Střelce je v Pohyblivé (Mutuální) Modalitě
Dobrá. Astrologie to popisuje jistými charakteristikami, fyzika taky. A kde je ten jiskřící spojivý článek, kdy by se řeklo: "Aha!"
(Kromě toho třeba mně připadá, že vlastnosti kapaliny a plynu jsou si tak podobné - z určitého hlediska snad i v oněch fyzikálních kategoriích, že bych spíše pod "astrologický vzduch" přiřadila ten éter - čistě intuitivně).
-
Re: V Srdci Slunce
39 odpověď odeslal(a) Ondrej Lesak v Neděli 2.Března 2014 13:01:41
Mohu Tě ujistit, Hanko, že i já tápu a hledám. A nejvíc tápou fyzici, kteří se teorií éteru a teorií relativity zabývají: Za posledních cca 100 let bylo provedenoo asi 90 experimentů na způsob proslulého Michelson-Morleyova experimentu,jrhož výsledky stály u zrodu teorie relativity. A rozhodnuto mezi oběma teoriemi není doteď, možná je to nerozhodnutelné a jedná je podobenstvím druhé. Tj. teorie relativity vychází z nesubstančního přístupu, teorie éteru ze substančního. Za této situace mě napalo, že zobecnění pojmu modalit na postupné fáze vědeckého poznání by mohl říct něco navíc a k teorii éteru / relativity obzvlášť. nechtěl jsem se tím vyhnout konkrétnostem typu kapalina vs. plyn, o kterých píšeš. Jen jsem se chtěl pokusit se vrátit k onomu konkrétnímu podobenství mezi planetami na AS/DS a jejich dolními konjunkcemi se Sluncem, podobensví, které nám nabízí spíš teorie éteru než relativita.
-
Re: V Srdci Slunce
40 odpověď odeslal(a) Ondrej Lesak v Neděli 2.Března 2014 20:17:10
Přece jen opravím blekotavý styl ve svém předchozím vstupu:
Mohu Tě ujistit, Hanko, že i já tápu a hledám. A nejvíc tápou fyzici, kteří se teorií éteru a teorií relativity zabývají: Za posledních cca 100 let bylo provedeno asi 90 experimentů na způsob proslulého Michelson-Morleyova experimentu,jehož výsledky stály u zrodu teorie relativity. A rozhodnuto mezi oběma teoriemi není doteď, možná je to nerozhodnutelné a jedna je podobenstvím druhé. Tj. teorie relativity vychází z nesubstančního přístupu, teorie éteru ze substančního. Za této situace mě napadlo, že zobecnění pojmu modalit na postupné fáze vědeckého poznání by mohlo říct něco navíc, a k teorii éteru / relativity obzvlášť. Nechtěl jsem se tím vyhnout konkrétnostem typu kapalina vs. plyn, o kterých píšeš. Jen jsem se chtěl pokusit vrátit se k onomu konkrétnímu podobenství mezi planetami na AS/DS a jejich dolními konjunkcemi se Sluncem - podobenství, které nám nabízí spíš teorie éteru než teorie relativity.
-
Re: V Srdci Slunce
41 odpověď odeslal(a) Dagmar Z v Pondělí 3.Března 2014 11:51:56
Dobrý den. To,co ovlivňuje sílu planet je celá řada, včetně cazimi – být v srdci Slunce. Je to malý ostůvek v samém centru spálení Sluncem (combust). Jak počítat vzdálenost planet od Slunce v případě cazimi? Je pozorováno a spočítáno, že disk Slunce zabírá na obloze 34 minut a staří astrologové určili, že planeta v postavení cazimi je ta, která není více vzdálená od Slunce než 17´. Podle mne to má logiku v tom, že velikost Slunce od svého středu na obě strany má právě těch 17 minut a planeta je tak v přímém kontaktu se Sluncem – je v jeho srdci. Tradice říká, že cazimi velmi posiluje planetu. Zvyšuje dobré vlastnosti dobrodějů, ale i špatné vlastnosti škůdců. Zlý nebo dobrý, kdo by nechtěl být v srdci svého šéfa, že jo :-)
-
Re: V Srdci Slunce
42 odpověď odeslal(a) Ondrej Lesak v Pondělí 3.Března 2014 21:39:28
Ano, právě to posílení planety v srdci Slunce, podobně jako na AS nebo DS mě přimělo k zamyšlení.Týká se atmosférické refrakce těles v blízkosti horizontu (AS nebo DS), která je podobenstvím gravitačního ohybu světla planet při jejich dolní konjunkci se Sluncem.
Důraz na polohu planety v Srdci Slunce lze tak považovat za heliocentrickou obdobu geocentricky chápaného důrazu na její polohu v těsné blízkosti obzoru.
-
Re: V Srdci Slunce
43 odpověď odeslal(a) Pavel Turnovský v Pondělí 3.Března 2014 22:11:03
dovoluji si zpřesni údaj o průměru slunečního disku na obloze (mimo refrakci) je to cca 0°31´59" a ne 0°34´
-
Re: V Srdci Slunce
44 odpověď odeslal(a) Ondrej Lesak v Pondělí 3.Března 2014 22:33:36
http://apod.nasa.gov/apod/ap120608.html
Ano, variace úhlového průměru slunečního disku v důsledku proměnlivé vzdálenost Země od Slunce jsou zanedbatedlné. Pro ilustraci přikládám oba efekty v jednom - Venuši v Srdci Slunce (přechod přes disk), a obojí na As, resp. právě vycházející. Obrázek vypadá skoro strašidelně hřibovitě a přelud to svým způsobem je. Protože Slunce v dané chvíli astronomicky ještě nevyšlo - díky refrakci vidíme kousek pod obzor, jakoby "za roh".
-
Re: V Srdci Slunce
45 odpověď odeslal(a) PS: v Pondělí 3.Března 2014 22:36:43
Nicméně jsem se nechal zase unést a jako příklad jsem použil horní konjunkci (místo dolní), která s refrakcí významově (skrze gravitační ohyb světla) NEkoresponduje.
-
Re: V Srdci Slunce
46 odpověď odeslal(a) Jiří v Úterý 4.Března 2014 14:58:15
V Srdci Slunce tedy znamená, že planeta se ocitla v kotouči Slunce?
Neboli šířka planety musí být blízká ekliptice?
Nebo na šířce nezáleží?
-
Re: V Srdci Slunce
47 odpověď odeslal(a) Pavel Turnovský v Úterý 4.Března 2014 19:40:43
v tradičních textech, které jsem měl možnost studovat na šířce planety nezáleželo, uvedeny byl pouze údaje délkové. A to bez ohledu na to zda se jedná o planety vnitřní a konjunkce horní či dolní, nebo planety vnější.
-
Re: V Srdci Slunce
48 odpověď odeslal(a) Ondrej Lesak v Úterý 4.Března 2014 23:29:31
http://spaceweather.com/images2013/14jun13/conjunction2.jpg?PHPSESSID=d4oegqfgral33dnqvg96vlqfq6&PHPSESSID=roep7de889iluqcgapfgfihvv4
Vidím, že fotka přechodu Venuše přes sluneční disk byla zavádějící ještě dalším způsobem, tj. jakoby planeta v Srdci Slunce musela přes něj tranzitovat. Jako názornou ukázku toho, co jsem měl na mysli jsem použil fotografii konjunkci Jupitera se Sluncem z družice SOHO (umělé zatmění). I když ani tato ukázka neodpovídá planetě v Srdci Slunce ale "spálené" planetě. (Nepodařilo se mi zatím najít fotografii, kde by planeta v dolní konjunkci byla blíže než zmíněných 31´ a zároveň byla viditelná. Tj. kde by bylo Slunce zastíněno koronografem nebo by šlo o úplné zatmění.)
-
Re: V Srdci Slunce
49 odpověď odeslal(a) Pavel Turnovský ve Středu 5.Března 2014 10:46:12
Každé novoluní odpovídá zadání planety v srdci Slunce a zatmění Slunce zejména úplné a prstencové nezapomínejme spadá pod stejnou kategorii jako tranzit Merkura a Venuše přes Sluneční disk.
Ukazoval jsem ti Ondřeji seskupování Venušiných a Merkurových tranzitů přes Slunce analogické SarosCyklu?
-
Re: V Srdci Slunce
50 odpověď odeslal(a) Pavel Turnovský ve Středu 5.Března 2014 20:13:40
http://www.rezonance.cz
tak jsem vyhrabal půvabnou příručku Otakara Griese z roku 1913 (první moderní česku učebnici astrologie) a tam se uvádějí hodnoty pro různé kategorie konjunkcí planet se Sluncem takto:
pro všechny planety in corde solis do 0°16´
dál uvádí hranici pro spálení, hranici sub radiis a hranici pro planetu volnou. Abych to nemusel celé opisovat uvádím zjednodušenou tabulku hodnoty oddělené pomlčkou
Měsíc spálení od 0°16´do 6°- sub radiis od 6° po 12° pak volno
Merkur 7°- 12°
Venuše 7° - 12°
Mars 10° - 15°
Jupiter 6°- 15°
Saturn 6° - 15°
Uran 6°15°
Neptun 5°- 15°
-
Re: V Srdci Slunce
51 odpověď odeslal(a) Ondrej Lesak ve Středu 5.Března 2014 21:57:18
To je pěkná tabulka, Pavle. Napadá mě, nepřevzal to z Grieseho taky Boleslavský ? Ty údaje jsou mi totiž vzdáleně povědomé z dob, kdy jsem s astrologií začínal. Jen si už nevzpomínám, jestli se u planet ve spálení a hlavně in corde solis rozlišují při jejich interpretaci ty horní a dolní konjunkce.
Pokud se týká kvaziperiodicity tranzitů vnitřních planet přes Slunce, do paměti se mi vryly jen ty Venušiny, na Merkurovy si teď nevzpomínám.
-
Re: V Srdci Slunce
52 odpověď odeslal(a) Pavel Turnovský ve Středu 5.Března 2014 23:05:49
je možné, že Boleslavský použil Grieseho tabulku
používá i stejné české slovo pro orbis a to OKRUH (dnes by se řeklo přesněji: okruh působnosti).
Ale myslím, že takhle se to tradovalo z minulých století. Boleslavský čerpá z německé literatury, Griese z pramenů německých a zejména francouzských.
-
Re: V Srdci Slunce
53 odpověď odeslal(a) Ondrej Lesak ve Středu 5.Března 2014 23:44:29
Ano, ty mezní úhly se příliš neliší od číselných údajů z jiných zdrojů. Říkám si, do jaké míry jsou určeny spekulativně a do jaké míry empiricky. Zaujala mě totiž "odolnost proti spálení" u Marsu, tj. jeho největší orbis pro oblast v srdci Slunce ze všech planet, který koresponduje s jedním jeho tradičním významem "slunečního semene". V rámci tradiční sedmice je to i v určité významové shodě s nejmenším orbisem u Jupitera a Saturna, teplobojných planet představujících semeno lunární.
-
Re: V Srdci Slunce
54 odpověď odeslal(a) Pavel Turnovský ve Čtvrtek 6.Března 2014 09:08:09
podle mne jsou ta pásma spojena s heliakickými fenomeny (heliakický západ a východ planet). Už jsme to tu kdysi probírali a myslím, že jsme se na tom víceméně shodli.
-
Re: V Srdci Slunce
55 odpověď odeslal(a) Jiří ve Čtvrtek 6.Března 2014 09:16:27
To je zajímavý postřeh, Pavle.
Ovšem nabízí se zde otázka, jak pouhým pozorováním rozpoznat, že je planeta v Srdci Slunce?
Ani u Luny není snadné takto stanovit Nov, jak známo...
-
Re: V Srdci Slunce
56 odpověď odeslal(a) Pavel Turnovský ve Čtvrtek 6.Března 2014 11:17:59
http://www.rezonance.cz
termín cazimi je arabského původu
orbis 0°17´jak ho zmiňovala kolegyněZávodná je uváděn ve většině standardních pramenů.
S jakou přesností to tehdy kluci měřili může být námětem k diskusi.
-
Re: V Srdci Slunce
57 odpověď odeslal(a) Dagmar Z ve Čtvrtek 6.Března 2014 15:12:35
jj, každá odp. vyvolává nové otázky. Cazimi - staří počítali pro sluneční disk těch 34min. Ale pokud (dnes, pomocí tech. pomůcek) můžeme zpřesnit na 0°31´59´´ (Pavle,to mi nedělej:-)),tak navrhuji počítat pro cazimi vzdálenost max. 16° od Slunce. Combust - když je síla vůle a ega taková, že spálí všechno (srovnej např. s Ikarem), není to nic příjemného a je dobré hledat místo, kde můžeme spočinout na dlouhé cestě. Cazimi je takové místo - je jako oáza v poušti.
-
Re: V Srdci Slunce
58 odpověď odeslal(a) Dagmar Z ve Čtvrtek 6.Března 2014 15:16:01
Re 57 - opravuji nikoli 16°, ale max. 16 minut
-
Re: V Srdci Slunce
59 odpověď odeslal(a) Dagmar Z ve Čtvrtek 6.Března 2014 17:20:58
Re 53 - "odolnost proti spálení" u Marse. Řekla bych, že Mars ve ŚTíru je velmi "odolný", nejen že tady jako starý vládce vládne, ale je i ve svém vodním živlu-triplicitas. A to už je nějaká síla a odolnost. V Beranu jsou si se Sluncem jakoby rovni. Slunce je sice povýšené, ale Mars přece jen vládne. Přesto Combust je ale vždy něco, co planetu oslabuje, nebo omezuje. Je to zajímavé téma.
-
Re: V Srdci Slunce
60 odpověď odeslal(a) Pavel Turnovský ve Čtvrtek 6.Března 2014 18:45:01
nezapomínejme, že Slunce bývá v orientálních astrologiích tedy např. i v arabské astrologii považováno spíš za škůdce.
V případě exaltací bych se držel exaltačních stupňů, nepřenášel bych exaltaci na celé znamení, podobně jako bych nepřenášel na celá znamení pád
Tedy Slunce je v exaltaci na 19°Berana, ne v celém znamení Berana, tak alespoň praví tradice.
-
Re: V Srdci Slunce
61 odpověď odeslal(a) Dagmar Z v Pátek 7.Března 2014 11:18:18
Např. i Hinduisté považují za škůdce nejen Slunce, ale i Venuši. U nich má hlavní slovo Luna. Nic vám nepomůže, ani vaše vůle (Slunce), když vám matka Země (Luna) není nápomocná. A lpění na tom, co je vám milé (Venuše), na majetku, na partnerovi, na umění, to je pro ně jen překážka na Cestě.
Co se týče těch stupňů povýšení, tak to jsou stupně forte povýšení. Planeta (i Uzly mají své povýšení) je ale povýšená přes celé znamení. Má to analogii a souvislost s domy. Např. - Slunce v Beranu (analogie 1.d) je o osobnosti a jeho vůli se prosadit, něčím být a proto je tady, naše bohatýrské a královské Slunce, v bojovném Beranu, povýšené. Tady nejlíp, zs všech znamení, "odehraje" svou roli. Nebo LUna, povýšená v Býku - ženský prvek, prostředky a prostředí nutné pro přežití, stará se o teplo domova atd...Toho si všimli už astrologové v Babylonii a zmiňovali se o tom pod pojmem Nisitri. Tato antická koncepce (řecky Hypsóna) se zachovala do dnešních dnů. Co vím, dokonce tato povýšení byla známá dřív, než domicily planety.
-
Re: V Srdci Slunce
62 odpověď odeslal(a) hanka v Pátek 7.Března 2014 11:38:20
DagmarZ
"Co vím, dokonce tato povýšení byla známá dřív, než domicily planety."
.
A je, prosím, znám zdroj tohoto tvrzení, že domicily jsou pozdějším zjištěním než povýšení?
Protože to je v rozporu s tím, co tu na fóru bylo uvedeno:
1) stupně povýšení pocházejí z dob stavby jakéhosi chrámu v Babylónii - někdy ještě v prvním tisíciletí př.Kr.
2) domicily patrně pocházejí vzhledem k astronomickým událostem z dob ne-li čtvrtého tak nejspíše druhého tisíciletí př.Kr.
3) obojí spadá do doby, kdy spíše než tropický zodiak a v něm uváděné stupně platil zodiak, který se řídil postavením souhvězdí - zatím nikdo nedoložil něco jiného - už vzhledem k dohadům ohledně kalendářů v té době.
Čili celé to časově (dobově( nehraje, nedává smysl.
-
Re: V Srdci Slunce
63 odpověď odeslal(a) Dagmar Z v Pátek 7.Března 2014 15:12:49
Nejstarší horoskop interpretovaný odvoláváním se na povýšení planet z časů babylonských uvádí: Francesca Rochberg: Horoscopes,American Philosophical Society,Philadelphia 1989.
Hanko přeji mnoho úspěchů v bádání, je to někdy složité se orientovat v různých informacích. Zdravím - Dagmar Závodná
-
Re: V Srdci Slunce
64 odpověď odeslal(a) hanka v Pátek 7.Března 2014 15:45:32
Díky, DagmarZ, tak přeci. Protože říše Babylonská je před Kristem spíše mladší státní útvar, spadající do prvního tisíciletí př.Kr.
To by mě zajímalo, jakým způsobem měli tedy Babylóňané té doby rozdělené stupně na zodiaku, když nultý stupeň Berana se sidericky shodoval s tropickým (naším, co používáme), až v druhém století po Kristu. Zatímco domicily pokládám za opravdu staré učení, protože jde o konstelaci, která je ojedinělá a neopomenutelná, a to tak, že se opakuje asi jednou za dva tisíce let. To by zaplesal i doktor Chocholoušek. A pokud k ní přiřadíme ještě časově shodnou další astronomicky silnou událost, pak je to tak silná indicie, že je skoro na hranici důkazu. (nezapomeňme, že pořadí v domicilech znamená řazení planet podle jejich umístění na oběžných drahách - vzdálenosti od Slunce)
.
A tady potom máme otázku do pranice, kde ty "přesné" stupně vlastně doopravdy leží.
-
Re: V Srdci Slunce
65 odpověď odeslal(a) hanka v Pátek 7.Března 2014 16:07:52
http://www.astrologie.cz/cgi-bin/forum.pl?akce=display&id=6206
Abych byla přesná a nematoucí - mám na mysli konstelace, o nichž jsem psala zde:
http://www.astrologie.cz/cgi-bin/forum.pl?akce=display&id=6206
A které se týkají čtvrtého a druhého tisíciletí před Kristem a vlastně ta v onom roce 3044 př.Kr. se navíc sešly na obloze dvě velké události - jednak ono seřazení planet v pravidelných intervalech od sebe a zároveň v pořadí své vzdálenosti od Slunce, a za druhé zároveň stál Jarní bod přímo na Aldebaranu, ale na fous přesně!
To byly dvě události, které vypadají jak "na objednávku". Podle mého - musely být zaznamenány jako milník, a vešly následně do tehdejší tradice astro-nomie = astro-logie. A jestli neumřely, tradují se dodnes.
:o)
-
Re: V Srdci Slunce
66 odpověď odeslal(a) hanka v Sobotu 8.Března 2014 10:19:40
No - a z výše uvedeného - tedy z nemožnosti se dobrat přesné informace, kde vlastně měli staří Babylóňané ony přesné stupně povýšení planet (pokud se to tedy opravdu traduje z jejich doby a nikoli až z druhého století po Kristu), tak zde bych viděla původ rozšíření nebo rozložení působnosti povýšených planet na celé znamení.
Heh. No, a podle toho naprosto zlotřile nepřesného klíče se jako astrologové řídíme, bereme to v potaz a ještě nám to vychází. Tedy celý pes bude jistě zakopán v něčem úplně jiném.
-
Re: V Srdci Slunce
67 odpověď odeslal(a) Ondrej Lesak v Sobotu 8.Března 2014 21:40:52
Autosugesce mocná čarodějka. Což samozřejmě neznamená, že astrologie je jen o tom, ale faktor je to významný. Mohu potvrdit z vlastní zkušenosti.
-
Re: V Srdci Slunce
68 odpověď odeslal(a) Ondrej Lesak v Neděli 9.Března 2014 23:56:54
Pokusil bych se ještě vrátit k tématu, na který pojem "v srdci Slunce" navazuje, tj. k výše zmíněnému éteru. Rád bych především zopakoval, že nenápadný odchod tohoto pojmu z moderní fyziky, (kterým éter následoval dřívější a podobný odchod čtyř aristotelských živlů) je jen terminologické povahy. Ve všech případech to neříká nic o jejich (ne)existenci, problémem jejich používání je neustálenost jejich chápání a tudíž i jednoznačné definice.
Proč se dnes hovoří o fyzikálním vakuu a nikoli o éteru? Protože vakuum jako pojem a termín nehovoří o vlastnostech, které vakuum má. Ani nenavozuje dojem příslušnosti k živlům, jako je tomu u éteru. Definuje prostě prázdný nebo vyprázdněný prostor, jehož pestré vlastnosti se řeší jinde a jinak, tj. nejrůznějšími charakteristikami na základě měření. Éter tak zůstává v moderní fyzice zachován mezi řádky, implicitně.
-
Re: V Srdci Slunce
69 odpověď odeslal(a) hanka v Pátek 14.Března 2014 09:30:10
Ještě bych ráda reagovala na onu otázku "prvního psaného horoskopu" - i když by to zasloužilo možná samotné vlákno, protože se jedná o historické souvislosti v astrologii.
Onen první - nejstarší dochovaný horoskop je údajně datován k 29. dubnu 410 př. Kr., kdy se narodil syn nějakého babylonského krále. Luna je v něm podle pramenů charakterizována, že se nachází "pod klepety Štíra". To je sice docela výstižné,víme asi tak kde byla, a dokonce je jasné, že jde o souhvězdí, nikoli znamení.
Ale v práci dr. Heinla se píše o přesných stupních výstavby chrámu v roce 786 př.Kr.
Navíc se v práci, na kterou poukazuje Zdeněk Bohuslav, praví, že v Babylónii se planety - patrně podle síly hodností - řadily v pořadí Jupiter(Marduk), Venuše, Merkur, Saturn, Mars. Ale pro kterou dobu to platí? Když na oněch Kudurru (hraničních kamenech cca 12 stol. př.Kr.) je znázorněno pořadí důležitosti tak, že nejvýše stojí vždy trojice Slunce, Luna, Venuše (v různém pořadí, ale vždy ve vyobrazení, které nejlépe připomíná kruhové sušenky), zatímco jiné symboly a bohové jsou zřetelně níže, než tyto tři - ve svém významu.
Znamenalo by to, že epos Enúma Eliš nemůže být starší - dívám se, že vznikl údajně za krále Nabukadnezara II. někdy v onom dvanáctém století - proč to zmiňuji - v něm byl ustaven Marduk(=Jupiter) jako nejvyšší, který si dal práci s novým vyměřením oblohy, ustanovením souhvězdí a drah planet, nebo jak přesně se to tam píše.
-
Re: V Srdci Slunce
70 odpověď odeslal(a) hanka v Pátek 14.Března 2014 10:02:06
Oprava k předchozímu - má být Nabukadnezara I.
-
Re: V Srdci Slunce
71 odpověď odeslal(a) hanka v Pátek 14.Března 2014 13:13:09
Přeci jen jsem to napsala zmatečně, což chci napravit. Jedná se mi o seřazení několika zdánlivě nesouvisejících poznatků v jeden ucelený obraz, který pak má určitou posloupnost a vypovídací hodnotu:
.
1) nejstarší dochovaný (babylónský) horoskop 29.4.410 BC, který používá vágní zařazení planet - například Luny. Ale zase z toho pramení, že spíše než s nějak rozdělenou oblohou na stupně či do "znamení" - zrovna v tomto horoskopu - je jasně řeč o souhvězdí
2) Srovnej s prací Dr. Heinla o stupních, Firmiciovi, výstavbě jakéhosi chrámu v Babylónii v roce 786 BC
3) Srovnej s odkazem Zd. Bohuslava na práci "Greek Horoscopes" O. Neugebauera a Van Hoesena - kde je mj. uvedeno něco o posloupnostech planet v jejich významu
4) Srovnej s eposem Enúma Eliš a jeho datací - vysvětluje vyzdvižení Marduka (snad Jupitera) do nejvyšších rozhodovacích pozic, kdy už Venuše vždy následuje po něm a neřadí se mezi triádu nejvyšších, která byla dříve, což je patrno z:
5) Kudurru - hraničních kamenů z druhého tisíciletí BC, kde nejvyšší triádou je vždy Slunce, Luna a Venuše (v různém seřazení, pravděpodobně podle aktuální pozice před či po novu a heliakálním západu Venuše)
.
Tohle jsem chtěla si tady položit jako základ k rozvíjení či rozpletení, pokud bude čas, protože pak bych to zapomněla.
Dík za pochopení.