- 43 -
5. O zkoumání ovlivňovaných zemí
Máme rozhodnout o první, oblastní části zkoumání ná-
sledujícím způsobem: Při zatmění Slunce a Měsíce1, zvláště
jsou-li snadno pozorovatelná2, budeme vyšetřovat oblast zví-
řetníku, ve které probíhají, a země podle příbuznosti
se svými trojúhelníky a podobně zjistíme, která z měst jsou
v souladu3 se zvířetníkovým znamením zatmění, buď podle své-
ho horoskopu4 v době založení a z polohy světel v té době,
nebo z nadhlavníku nativity5 jejich tehdejších vládců. A
když v libovolných zemích nebo městech objevíme takovou pří-
buznost, musíme předpokládat, že se vyskytne nějaká událost,
která bude působit, obecně řečeno, na všechny a zvláště pak
na ty, které mají vztah ke skutečnému zvířetníkovému znamení
zatmění a na ty, ve kterých bylo zatmění viditelné.
6. O době předpovězených událostí
O druhé, chronologické hlavě, ve které bychom měli
zjistit časy označených událostí a délku jejich trvání, bu-
deme uvažovat následovně. Protože zatmění, která se uskuteč-
ňují ve stejné době, nejsou dovršena v každé lokalitě
za stejný počet obyčejných hodin6 a protože stejná zatmění
Slunce nemají všude stejný stupeň zakrytí nebo stejnou délku
trvání, stanovíme nejprve v každé příslušné lokalitě pro ho-
dinu zatmění a pro nadmořskou výšku pólu7 středy jako u na-
tivity a pak určíme, kolik rovníkových hodin8 trvá zatmění
v každé z nich. Když totiž budeme zkoumat tyto údaje, pocho-
píme, že v případě zatmění Slunce trvá předpovězená událost
tolik let9, kolik rovníkových hodin jsme určili, a v případě
1 Johannes Laurentius Lydus (De ostentis, 9) se zabývá
systémem předpovídání, ve kterém se zatmění Slunce vztahují
k Asii a zatmění Měsíce k Evropě. Ptolemaios žádný takový
výrazný rozdíl nedělá.
2 Ptolemaios neuvažuje ta zatmění, která z uvažovaného
místa nejsou pozorovatelná.
3 Tj. mají k němu aspekt.
4 Tj. znamení v ascendentu neboli horoskopická poloha v té
době.
5 Mnozí, včetně Ptolemaia, se domnívali, že nadhlavník je
nejdůležitějším ze středů neboli úhlů a že v určitých smě-
rech dokonce ve významu překonává samotný horoskop. Srov.
Bouché-Leclercq, str. 271 (s pozn. 2).
6 Občanské hodiny, dvanáctiny dne nebo noci. Jejich délka
se mění podle zeměpisné šířky a ročního období. Srov. pozn.
o hodinových periodách III.10 (str. 76, pozn. 1).
7 Tj. zeměpisnou šířku; z ní lze určit středy neboli úhly.
8 Rovníková hodina je doba určená průchodem 15° rovníku
(1/24 z 360°) horizontem nebo jiným pevným bodem.
9 Rozdíl vzniká proto, že zatmění Slunce a Měsíce mají
velmi rozdílné délky; úplné zatmění Měsíce může trvat téměř
dvě hodiny na rozdíl od osmi minut v případě Slunce.