XVII. kapitola
Prognóza počasí.
Pythágoras, Démokritos, Thálés, Anaximandros a Galénos znali vliv planet na atmosféru, stejně tak Tycho de Brahe, Kepler, Bacon a baron Napier.
V dalším textu jsou uvedena některá důležitá pravidla:
1) Prvořadý význam mají konfigurace Slunce.
2) Významné jsou pozice Měsíce a planet v tropickém znamení. V severním tropickém bodu Raka tyto více ovlivňují severní polokouli, v jižním obratníku stojící planety (obratník Kozoroha) mají silnější vliv na jižní polokouli.
3) Velký význam mají stacionární pozice planet (ve zdánlivém klidu).
4) Působeni aspektů planet: Konjunkce a deklinační paralela je prvořadého významu a je silnější než ostatní aspekty. Aspekty prvého řádu jsou: Opozice (180 8t.), kvadratura (90 st.), trigon (120 st.), sextil (60 st.). Slabé aspekty jsou: polokvadratura (45 st.), sesquikvadratura (135 st.), quincunx (150 st.), biquintil (144 st.), polosextil (30 st.). Sluneční aspekty prvého řádu mají periodu 2-4 dny. Deklinační paralela začíná obyčejně působit již v den před jejím uzavřením.
Stacionární pozice, postavení na rovníku a pozice na tropických obratnících u superplanet (Marta, Jupitera, Saturna, Urana, Neptuna a Pluta) mají rušivý vliv na počasí po 2-3 dny; v případě, že nenastane ovlivnění jinými konstelacemi, působeni se může prodloužit na 7 nebo i více dní. Aspekty prvého řádu (opozice, kvadratura, trigon, sextil) u Marta až Pluta netrvají obyčejně déle než 24 hodin.
5) Jestliže převládá konstelace Slunce s Martem a Jupiterem a jeli Jupiter stacionární nebo v aspektu s Martem, bude málo deště a průměrná teplota.
6) Jestliže je v solárii sluneční aspekt se Saturnem, Uranem, Venuši a Martem (retrográdním), pak tento aspekt přináší mnoho srážek a nižší teploty.
7) Jestliže je Slunce v aspektu s Merkurem (v konjunkci nebo deklinační paralele), pak tento aspekt přináší rychle změny a silné větry. Když je současně Merkur v aspektu se Saturnem, Uranem nebo Neptunem, pak nastávají velká chladna, silné větry nebo bouře. Je-li Merkur v aspektu s Martem nebo Jupiterem, následkem jsou vysoké teploty a bouřky.
8) Jestliže Mars nebo Jupiter jsou na rovníku nebo ve velké severní deklinaci, bude velmi vysoká teplota s větrem a bouřemi. Je-li v této době Uran, Saturn nebo Neptun v obdobné pozici, následkem je bouřlivé počasí. Když zde stoji Venuše, znamená to množství deště a občas vítr.
9) Jestliže se uskuteční většina mutuálních aspektů planet během několika málo dnů, pak je atmosféra mimořádné neklidná a vyskytují se poruchy; když dvě nebo více planet se přitom nacházejí v Býku nebo ve Štíru a v tropickém obratníku, nastane mimořádná vulkanická činnost.
10) Jestliže na začátku jara a podzimu (jarní a podzimní bod) Slunce, Uran nebo Saturn se nacházejí ve IV. domě a v aspektu se Sluncem, je následkem chladné a nestálé počasí. Stojí-li zde Mars nebo Jupiter, nastane mírné a příznivé počasí, ale je-li tu přítomna Venuše, znamená to množství dešťů.
V další části kapitoly jsou uvedena doplňující pravidla, včetně příkladů:
Slunce v aspektu s Martem a Jupiterem zvyšuje teplotu ovzduší. Je-li Slunce v aspektu se Saturnem nebo Uranem, pak teplou ovzduší klesá. Při severním větru a mírném počasí převládá vliv Jupitera, při východním větru a deštivém počasí převládá vliv Saturna. Sucha bývají způsobována Martem a Jupiterem. Prudké deště (průtrže) vyplývají ze spojeni Saturna a Venuše. V tabulkách I-III (v závěru knihy) je jejich působení shrnuto.
Konjunkce Venuše se Saturnem přináší v příslušném roce déšť, sníh a mlhu. Je-li tato konjunkce blízko rovníku nebo v tropickém bodě (Raku nebo Kozorohu): větry a studený vzduch.
Konjunkce Merkura s Martem přináší mimořádné silné větry, v létě pak časté zásahy bleskem.
Jupiter v konjunkci se Saturnem přináší velké poruchy a nestálé počasí po mnoho týdnů. Tato konjunkce se objevuje jednou za 20 let.
Konjunkce Venuše s Martem přináší mnoho deště, mlhavé a proměnlivé počasí. Tato konstelace, přináší také mnoho náhlých změn a extrémů též v souvislosti s objevením se komety. Např. 5. července 1881 dosáhla teplota v Londýně 34 st. Celsia ve stínu. Venuše při tom byla v deklinační paralele s Jupiterem. Nato následovala ráno 6. července konjunkce Marta se Saturnem. Nastaly prudké bouře v celé Anglii, Walesu a části Irska, které způsobily ohromné škody, načež následovala mimořádně nízká teplota. Když 12. července přicházelo Slunce do sextilu s Jupiterem, vystoupila teplota až na 36.S st. Celsia. Při deklinační paralele Slunce s Venuší teplota opět klesla a nastaly deště. Není pochyb, že veliké bouře způsobila konjunkce Marta se Saturnem dne 6. července 1881, jak bylo např. Zadkielem předpovídáno.
Významné působí konjunkce Marta se Saturnem. Tak např. dne 30. června 1879 v 7h 38m večer na 15 st. 8 min. 38 vt. Berana přinesla v noci náhlý pokles tlaku a prudké bouře na celém jihozápadním pobřeží Anglie, které způsobily velké škody, mnoho ztroskotáni lodí a námořních neštěstí. Dalším příkladem je den 3. listopad 1877, kdy byl Mars a Saturn v 11h 28m na 13 st. 45 min. 21 vt. Ryb. Tuto noc byly velké bouře a drsné počasí nad územím Istanbulu. Dne 11. záři 1861 při konjunkci Marta se Saturnem nastala prudká bouře a loď Great Eastern, která den předem vyplula z Liverpoolu bez tuho, že by její kapitán obdržel varování od meteorologické stanice o blížící se bouři, byla úplné zničena.
Konjunkce Venuše a Saturna může vyvolat prudké deštivé bouře a období veder.
Opozice Marta s Uranem u tropického bodu (1. st. Raka a Kozoroha) a Slunce v deklinační paralele s Merkurem způsobila nešťastné ztroskotání anglické lodi "London", přičemž zahynulo 220 osob.
Opozice Venuše s Uranem a Merkurem a deklinační paralelou Jupitera se Saturnem způsobila velkou bouři na Krymu 14. listopadu 1884.
Deklinační paralela Marta a Saturna v opozici se Sluncem vyvolává bouře. Např. v noci z 10. na 11. července 1831 zahynulo při bouři 5.000 lidi, celé části země byly zničeny a nezbylo ani stopy po vegetaci.
Velké bouře následuji po spojení Slunce se superplanetami. Žádné velké bouře a poruchy počasí však nenastanou, jestliže jsou vlivné planety bez aspektů. Je-li Venuše v aspektu se Sluncem, Martem, Saturnem, Uranem nebo Neptunem, Jsou s tím spojeny deště. Kroupové bouře jsou často při aspektu prvé třídy s Merkurem a Jupiterem, když Slunce současné vytváří aspekt se Saturnem nebo Uranem.
Jako příklad budiž uvedeny četné velké bouře 23.-24. srpna 1855, kdy bylo Slunce v opozici s Jupiterem a v sextilu se Saturnem, Jupiter v trigonu se Saturnem, Mars v deklinační paralele se Saturnem, Merkur v opozici s Jupiterem a v sextilu se Saturnem. Bouřlivé počasí 3. září 1841 nad Londýnem a Paříží bylo výsledkem kvadratury Slunce s Jupiterem. Saturn byl v tomto čase stacionární a vzdálen o 1 stupen od deklinační paralely s Martem a Jupiterem.
Pro Měsíc platí následující: jestliže se Měsíc po konjunkci nebo opozici se Sluncem bezprostředné obrátí k Saturnu, zvláště ve Štíru, Raku nebo Rybách, potom následují deště. Obrátili se Měsíc k Martu a pokud Mars není ve Skopci, Lvu nebo Střelci či v aspektu s Jupiterem, nastanou deště. Deště také nastanou tehdy, obrací-li se Nový Měsíc k Venuši a tato není v aspektu s Jupiterem. Je-li Venuše v aspektu se Saturnem nebo Uranem, nastane chladno, déšť nebo sníh. Obrací-li se Nový Měsíc k retrográdnímu Merkuru, bude pršet.
Na observatoři v Montpellieru pozorovali, že ze 760 dešťových 646 začalo, když byl Měsíc u horního nebo spodního Meridiánu, velmi blízko východu neb západu (Ascendentu nebo Descendentu) Je-li Měsíc na horizontu (přechází horizont), dostavují se často bouřky. Také při přibývajícím Měsíci bude více srážek. Proměna počasí bývá v prvé čtvrti a v posledním sextilu. To ovšem závisí též na aspektech planet se Sluncem nebo Měsícem.
Ve vztahu Měsíce ke směru větru se vyskytují názory, ze prvý kvadrant, poslední trigon a druhý sextil Měsíce se Sluncem přináší často východní větry, kdežto při úplňku nejčastěji jižní vítr. Haly, arabský astrolog řekl: "Jupiter v rohovém domě při "jarním horoskopu, nebo nachází-li se v aplikaci s Měsícem, nebo v aspektu s Novem, zvláště poblíž rovníku, znamená mírné počasí, úrodný rok pro ovoce, obilí a rostliny."
Staří astrologové zjistili, že účinek Jupitera se mění podle znamení. Větší množství deště bude, jestliže Jupiter se nachází v Raku, Vodnáři nebo Rybách a současně je dobře aspektován. Když se Saturn pohybuje na rovníku, je atmosféra velmi neklidná. Jsou neustálé deště, zataženo, změny teploty.
Konjunkce Slunce se Saturnem v Kozorohu nebo ve Vodnáři přináší třeskutý mráz a bouřlivý vítr.
Mars, má-li silnou moc, přináší velká sucha, vedra, vysychání pramenů, klesání hladin řek, zásahy blesků a škody z blesků a požárů, ztroskotání lodí a prudké větry. Např. silný Mars byl v zimě 1883-84 v ohnivém znamení Lva. V zimním horoskopu 22. prosince 1883, ve 3h 51 m 54s ráno byl Mars v Meridiánu na 21 st. 26 min Lva a byl stacionární. V následujícím čtvrtletí následovalo teplé, mírné počasí, zejména v Anglii. V jižní Anglii bylo velké sucho.
Venuše na rovníku, zvláště při konjunkci a paralele se Sluncem v jarním horoskopu, znamená příchod velkých dešťů, v zimě sněhu.
Vliv Merkura v rohovém domě při letním nebo podzimním horoskopu: velmi krutá zima, při niž dochází k úmrtí mnoha lidí. Jeli Merkur ve IV. domě v aspektu s Uranem: velmi chladný americký vítr, prudké a velké sněhové bouře.
V zimním horoskopu způsobuje Uran (zejména retrográdní) při špatných aspektech silné a kruté mrazy.
Neptun na rovníku přináší vítr, mnoho deště, sněhu a různé poruchy počatí.
Jupiter v konjunkci s Martem v Beranu nebo ve Lvu přináší velké zimy, v Býku sněhové srážky. Maginus řekl: "Když Mars a Jupiter jsou v tomtéž znamení jako Slunce a v konjunkci, následují vedra a bouřky. Opozice Maru s Jupiterem dává nestálou zimu s velkými bouřemi a mrazivými rány, které se často vyskytují i na jaře; v létě přináší ostré počasí a vítr, déšť a kroupy. Jupiter v konjunkci s Merkurem vyvolává často silný vítr, stoupání teploty a bouřlivé počasí.
Uvedená pravidla a příklady ukazují na důležitost i pravdivost a mohou sloužit pro podrobnější studium kosmometeorologie.
Tabulka I.
Slunce ve spojení s aspekty planet.
Planety | Jaro | Léto | Podzim | Zima |
Sl+Me | Vítr a déšť, retr. vždy déšť | Proměnlivo, většinou déšť | Proměnlivo, mlhavo, vlhko, déšť, vítr | Bouře, většinou deštivo |
Sl+Ve | Mlha, vlhko nebo deštivo | Bouře, přeháňky, déšť | Deštivo | Mlha nebo mnoho deště |
Sl+Ma | Teplý vzduch, sucho | Horko, někdy bouřlivo | Parno a horko | Klidné počasí, čiré ovzduší |
Sl+Ju | Teplý vzduch, sucho, vánek | Teplo, horko, někdy bouře | Větrno, teplo | Klidno, mírně větrno |
Sl+Sa | Déšť nebo sníh, drsné ovzduší | Kroupy, déšť, bouřlivo | Chladno, déšť, bouřlivo | Sníh, déšť, silný vítr |
Sl+Ur | Mrazivý vítr a mrazivé noci | Zamračeno, náhlá bouře a kroupy | Drsné ovzduší, bouřlivo, zima | Bouřlivo nebo mrazy |
Sl+Ne | Větrno, většinou déšt | Vítr | Větrno, deštivo | Bouřlivo, déšť, srážky |
Tabulka II.
Stacionární místa planet na rovníku a na obratníku Raka a Kozoroha
Planeta | Jaro | Léto | Podzim | Zima |
Neptun | Větrno a deštivo | Deštivo | Vítr a deštivo | Bouřlivo |
Uran | Zima, vítr, déšť | Chladno a delt | Vítr, zima, déšť | Bouře, sníh, déšť |
Saturn | Vítr, zima, proměnlivo | Dešť a zima | Déšť a vítr | Bouře, sníh nebo déšť |
Jupiter | Vítr, ale příjemné ovzduší | Horko, někdy bouřky | Teplý vzduch, bouřky | Bouřlivo, ale příjemné ovzduší |
Mars | Proměnlivo, ale mírné teploty | Vedro, často bouře | Teplý vzduch, bouře. | Proměnlivo, větrno |
Venuše | Dešť, zima | Deštivo | Déšť a zima | Sníh nebo déšť |
Merkur | Vítr a nestálo | Proměnlivo, vítr | Déšť a vítr | Bouře, sníh, déšť |
Pozn.: Je-li v jarním, letním, podzimním anebo zimním horoskopu planeta stacionární a stojí-li na rovníku (tj. na nultém deklinačním stupni), nebo na prvním stupni Raka nebo Kozoroha, má silný vliv na počasí v období platnosti světového horoskopu.
Tabulka III.
Mutuální aspekty planet
Planety | Jaro | Léto | Podzim | Zima |
Ne+Ur | Vítr, proměnlivo | Vítr, slabý déšť | Deštivo, vítr | Bouřlivo |
Ne+Sa | Čerstvý vítr déšť | Vítr, déšť | Vítr, déšť | Bouře |
Ne+Ju | Klidno, vánek | Teplo a klidno | Krásně | Většinou krásně a vétrno |
Ne+Ma | Většinou krásně | Klidno a horko | Krásně a teplo | Klidno a vítr |
Ne+Ve | Déšť nebo mlha | Deštivo | Mlha nebo déšť | Mlha nebo déšť |
Ne+Me | Vítr, proměnlivo | Vítr, nestálé počasí | Bouřky nebo déšť | Bouřlivo, vlhko |
Ur+Sa | Bouřky, zima, srážky | Vítr, chladno, nestálé počasí | Zima, deštivo, bouřky | Velmi bouřlivo nebo velký mráz |
Ur+Ju | Proměnlivo, vítr | Bouřky, přeháňky | Bouřky, kroupy, déšť | Nestálo, zima, větrno |
Ur+Ma | Bouřky, náhlé zrniny počasí | Bouřky | Kroupy, bouřky | Bouřlivo a nestálo |
Ur+Ve | Zataženo, déšť, chladno | Zataženo, kroupy nebo déšť | Silný déšť | Sníh nebo déšť a mlha |
Ur+Me | Vítr, proměnlivo | Vítr, déšť nebo kroupy | Silný vítr, kroupy | Bouřky, chladno |
Sa+Ju | Vítr, zima, často déšť | Déšť, bouřky | Vítr, déšť | Bouřky |
Sa+Ma | Déšť, vítr, bouřky | Bouřkové přeháňky | Vítr a nestálo | Zima, vítr |
Sa+Ve | Chladno a deštivo | Náhlý déšť, chladný vzduch | Chladno a deštivo | Sníh nebo mráz, mlhavo |
Sa+Me | Vítr, často déšť | Vítr a nestálo | Vítr, deštivo | Sníh nebo mráz, mlhavo |
Ju+Ma | Bouře, horko | Velká vedra a bouřky | Vítr, ale teplo | Větrno |
Ju+Ve | Klidno, dobré počasí | Horko, příjemné počasí | Jasno a příjemně | Sníh |
Ju+Me | Bouře, ale příjemné | Bouře, kroupy, přeháňky | Vítr s kroupami | Vítr a kroupy |
Ma+Ve | Mnoho dešťě | Slabý déšť | Deštivo | Sníh nebo déšť |
Ma+Me | Vítr, často déšť | Bouře, kroupy | Vítr a kroupy | Sněžení nebo deštivo |
Ve+Me | Příjemný déšť, mlha | Zataženo nebo deštivo | Proměnlivo, mlhavo | Většinou déšť, záplavy |
Literatura : Vladimír Janošek - MUNDÁNNÍ ASTROLOGIE (pomůcka pro divinaci)