3. O UŽITEČNOSTI NAUKY
1. V hlavních bodech jsem si ujasnili, jakým způsobem je možné předpovídat
s pomocí astronomie a jaké jsou předpoklady předpovědí jednotlivých jevů v ovzduší
a událostí lidského života, jako počáteční uzpůsobení sil a schopností těla a duše, doby
jejich onemocnění, dlouhověkost a krátkověkost, dále všechny ostatní vnější okolnosti,
které mají určující a přirozený vliv na prvotní předpoklady, tak jako vzhledem k tělu
majetek a společnost, vzhledem duši pocty a ocenění včetně jejich proměn během doby.
2. Zbývá jen v krátkosti přešetřit, co rozumíme užitečným na tomto poli a k jakému
cíli chceme zaměřovat svou nauku. Jestliže vezmeme v úvahu duševní dobra, co by
taková předpověď mohla přidat k vyrovnanému duševnímu stavu, radosti a spokojenosti
vůbec, když s její pomocí přehlížíme věci lidské a božské?
3. Vezmeme-li v úvahu tělo, více než všechny ostatní vědy ta naše přináší poznatky,
co které tělesné konstituci právě prospívá. Nepřispívá-li k nabytí slávy, bohatství
a takových věcí, s úspěchem budeme moci tvrdit totéž o filozofii: napomáhá totiž získat
nic z toho. Přesto bychom nebyli v právu, kdybychom pohrdali touto i onou, neboť nám
přislibují mnohem větší prospěch.
4. Ti, kteří věc zkoumají v hrubých rysech, by této vědě vyčítali, že je neužitečná,
nepřihlížejíce k žádnému z podstatných rysů, ale jen k tomu, že je-li budoucnost
nevyvratitelná, je každá předpověď zbytečná. Tento názor je příliš prostý a neuvážený.
5. Nejprve je třeba uvědomit si, že i u těch událostí, které se dostaví nutně, nečekaná
obvykle vzbuzuje v člověku nezvládnutelný zmatek a nesmírnou radost, zatímco předpověď
zvyká duši a cvikem ji vylaďuje, aby snášela ještě nepřítomné jako již přítomné,
a připravuje ji, aby v klidu a neotřesitelnosti přijela vše, co přichází.
6. Neboť není možno se domnívat, že vše se řídí vyšší příčinou a jako od počátku je
božím úradkem uzákoněno, že se nutně přihodí, aniž by nějaká prostá příčina byla s to
působit proti. Ale zatímco pohyb nebeských těles je určen božským úradkem od věku
jako nezměnitelný, změny v pozemském světe podléhají fyzickému a neustálému osudu,
vycházejíce sice z vyšších prvotních příčin, doléhajících k nám ovšem prostřednictvím
přírodního a proměnného řádu.
7. Neboť velmi mnohé věci se lidem přiházejí ne na základě jejich fyzické konstituce,
ale na základě obecných okolností, jako když velké převraty v ovzduší působí sucha,
morové rány a potopy a hubí lidi v množství. Slabší příčina vždy podléhá důležitější
a silnější. Odehraje-li se nějaká událost na základě osobní uzpůsobenosti jednotlivce, pak
je protipůsobení nebeského vlivu slabší.
8. Přijmeme-li tento předpoklad, je zjevné, že obecně i v dílčích případech u všech
možných událostí je první příčina neotřesitelná a mocnější než vše, co proti ní působí,
a zcela nutně musí vše vyjít v souladu s ní. V případě, že se tak nestane, účinkují
rozkladně působící činitelé. Nenastoupí-li, uplatní se vliv první příčiny. Zde ovšem
působí lidská neznalost a ne síla nutnosti.
9. Totéž platí o všem, co má svůj původ v přirozených příčinách. Tak kameny,
rostliny a živočichové i rány, nepříjemné pocity a nemoci mívají nějakou působivost,
neuplatní-li se účinek protipůsobícího prostředku.
10. Je tedy záhodno domnívat se, že i to, co se přihodí lidem, mohou znalci takto
předpovědět, ne však ti, kdo se přidržují nesprávného mínění. Ty události, které vznikají
z mnohých a závažných příčin, jsou neodvratitelné, ostatní jsou přístupné obratu
působením opačně působícího prostředku. Tak jako lékaři, když vědecky studují nemoci,
rozeznávají mezi nimi smrtelné a léčitelné.
11. O událostech, které mohou být změněny, uslyšíme ve výkladu o horoskopech, zde
budiž řečeno, že za určité tělesné konstituce a určitého nebeského seskupení, se
zeslabením nebo zesílením základních poměrů, prosadí odpovídající tělesný stav. Tak
jako lékař předpovídá, že vřed se bude jitřit nebo zhnisá, stejně tak z nauky o kovech lze
předvídat, že magnet přitáhne železo.
12. Tak jako obojí věc ponechána sama o sobě pro neznalost protipůsobících
prostředků bude následovat popud první příčiny, tak vřed, jemuž se dostane účinné
protiléčby, se ani nezjitří, ani nezhnisá a magnet nepřitáhne železo, bude-li potřen
česnekem, Tyto prostředky mají v sobě sílu přirozeně bránící a i předpověď osudu bývá
zpracována ve svůj opak, jestliže však lidé neznají budoucí události nebo se o nich
dovědí, avšak nepoužijí protiprostředků, vše bude následovat veskrze impuls prvotní
příčiny. Jsou-li tyto události předpovězeny a přirozené prostředky, které mají zpětnou
sílu osudové nutnosti, uspějí, mohou být odvráceny zcela nebo se odehrát v mírnější
formě.
13. Neexistuje-li vůbec taková možnost předpovědi v celkovém měřítku i pro dílčí
případy, někdo by se mohl divit, z jakého důvodu důvěřují všichni obecným předpovědím
a užitečnosti jejich sledování.
14. Neboť velmi mnozí se shodují v tom, že roční období, úkazy stálic a měsíční fáze
jsou nositeli předpovědi, a bedlivě je pozorují, aby mohli zasáhnout proti jejich vlivům.
Starají se o to, aby se v létě měli čím ochladit a na zimu měli otop. Také prostřednictvím
otužování navykají předem svá těla udržovat vyrovnanou teplotu. Dále pozorují postavení
stálic, aby poznali přesně počátek nového ročního období a počátek plavby. Při
připouštění zvířat a setí rostlin dávají pozor na měsíční fáze a nikdo z nich nijak
nepohrdá touto starostlivostí jako nemožnou a neužitečnou.
15. Co se týče dílčích vlastností počasí, jako většího či menšího chladna a horka,
někteří se domnívají, že nelze vždy předpovědět stávající smíšeninu komponentů a není
možná ani účinná prevence, ačkoli je zcela jasné, že použijeme-li předem proti horku
chladivé prostředky, bude nás méně sužovat. Právě v našem klimatu, kde neúměrně
vzrůstá horko, je možné takto postupovat.
16. Příčinou tohoto omylu je nepřístupnost a nezvyklost předpovědí v jednotlivých
případech, což vzbuzuje nedůvěru i u jiných věd. Dále se nepoužívá odpovídajících
protipůsobících prostředků a zřídkakdy je nějaká povaha tak šťastná, aby mohla něco
důsledně dokončit. Osud ten názor, že prvotní síly se musí nezvratitelně rozvinout:
nelze je odvrátit, postavit se proti nim, vše má jasný výsledek.
17. Domnívám se, že předpověď, byť se neobešla ve všech případech bez omylů, je už
pro svou možnost hodna toho největšího úsilí. Totéž platí i o předcházení, byť i nebylo
možné uplatnit je veskrze, ale jen v nepatrných a méně důležitých případech, přesto se
vyplatí tuto vědu milovat, ctít a nehledět na okamžitý zisk.
18. Tyto věci si zřejmě uvědomili Egypťané, kteří rozvinuli možnosti této vědy
k velké dokonalosti a spojili astronomickou předpověď s lékařstvím. Nikdy by nepoužívali
protipůsobící, ochranné a léčebné prostředky proti obecně působícím i dílčím
atmosférickým jevům, které mají přijít nebo už účinkují, kdyby se domnívali, že jsou
nevyhnutelné a nevyvratitelné.
19. Dokonce přirozeným prostředkům léčby vyhradili v hierarchii druhé místo za
uměním předpovídat osud a oba prvky spojili k prospěchu a užitku všech ve vědu
zvanou iatromathematika, aby s pomocí astronomie poznali působnosti seskupení
nebeských těles, události způsobené nebeskými jevy a jejich skutečné příčiny, neboť bez
jejich znalosti i pomocné prostředky často selhávají, protože je nelze použít pro všechny
organismy a nemoci ve stejné míře. Z medicíny naopak čerpali znalost sympatických
a antipatických prostředků v jednotlivých případech a snažili se, pokud to bylo možné,
zvolit vhodnou profylaxi proti budoucím a užít spolehlivých léků proti přítomným
nemocem.
20. Než dosti o tom, v hrubých rysech bylo řečeno vše. Nyní chceme přednést výklad,
počínaje charakteristickou působností každého nebeského tělesa, podle starých pozorování
na základě přírodních zákonů. Nejprve promluvíme o silách planet a Slunce
a Měsíce.
Přeložil Jan Janoušek