13. O DÍLČÍCH PŘEDPOVĚDÍCH POČASÍ
1. Po těchto úvahách přistoupíme nyní i k dílčím postupům výkladu znaků, které se
demonstrují tímto způsobem. První způsob výkladu, globálnější, se odvozuje od kvadrantů.
Podle něho je nutno, jak jsme vyložili, pozorovat konjunkce, úplňky v blízkosti
tropických a rovnodennostních znamení, zároveň s úhlovými domy v okamžicích
nového Měsíce a úplňku, vždy podle zeměpisné šířky zemského pásu, stejně jako při
určování nativity.
2. Dále je třeba vzít vládce místa nového Měsíce a úplňku a vládce následujícího
úhlového dómu, tak jak jsme dříve rozvedli v učení o zatměních. Takto lze stanovit
obecné rysy na základě vlastností kvadrantů tím, že odvodíme výkyvy ve stupňování
nebo slábnutí z povahy vládnoucích planet, tj. z charakteru jejich působností a druhu
jimi vyvolaných událostí.
3. Druhá metoda je měsíční předpověď, při níž je nutno pozorovat konjunkce
a úplňky v každém znamení týmž způsobem jako u předchozích, přičemž však zvláštní
pozornost věnujeme tomu, že tam, kde nový Měsíc připadne krátce před rovnodennost
nebo tropický bod, se musíme v průběhu celého kvadrantu řídit novými Měsíci, kde se
vyskytne úplněk, řídíme se úplňky.
4. Stejnou pozornost věnujeme úhlovým domům, potom planetám ovládajícím oba
body a obzvláště nejbližším aspektům, oddělením a spojením planet stejně jako jejich
vlastnostem, Dále vlastnostem míst, typu větrů, které podporují planety a úhlům
zodiaku, které procházejí. Také je třeba přihlížet, k jakému větrnému směru přiklání
Měsíc svou šíři vlivem sklonu ekliptiky. Ze všech těchto znaků, s přihlédnutím k jejich
síle, určujeme poměry a směr větrů v jednotlivém Měsíci.
5. Třetí metoda náleží pozorování drobnějších znaků pro zeslabení či zesílení událostí.
I to se určuje z jednotlivých aspektů Slunce a Měsíce nejen při novém Měsíci
a úplňku, ale i mezi nimi, tj. během kvadratur, přičemž je nutno významné znaky
zachytit vždy tři dni před setkáním světel ze změn, které v nich proběhnou někdy i tři
dny poté. Jednou bereme v úvahu tato postavení sama, jindy konfigurace ostatních
planet a Měsíce, jako trigony a sextily.
6. Neboť z jejich povahy se odvozují vlastnosti změn, které odpovídají příbuznosti
aspektů planet a znamení s jevy ovzduší a počasí.
7. Ze všech těchto dílčích působností největší stupňování událostí ve dne ukazují
jasnější a aktivnější stálice, kdykoli stojí na obloze ráno či večer nebo vycházejí či
zapadají zároveň se Sluncem. Zvracejí totiž většinou charakter dílčího stavu v duchu své
povahy. Stejnou pozornost je nutno věnovat tomu, prochází-li některé ze světel úhlovými
domy.
8. Vzhledem k těmto jejich pozicím se totiž budou měnit okamžitá zeslabení
a zesílení poměrů. Tak odliv a příliv je řízen Měsícem a obraty větru nejvíce podléhají
průchodu světel úhly. K tomu přistupuje ještě vliv velikosti Měsíce a jeho sklonu.
9. Obecně se vyplatí brát jako prvořadou, obecnou a první příčinu základní a po ní
tu, která ohlašuje dílčí změny, neboť efekt působení vždy vzroste a zesílí, kdykoliv se
hvězdy ovládající obecné síly octnou v aspektech s vládci dílčích vlivů.
Přeložil Jan Janoušek