1. ROZVRH OBECNÉHO ZKOUMÁNÍ
1. Až k tomuto místu jsem prošel hlavní body učení o dílčích předpovědích
v tabulkové stručnosti a hlavních rysech. Přejděme nyní plynule po řadě i k učení
o předpovědi jednotlivých událostí, do jaké míry je možná taková předpověď, držíce se
veskrze výkladu na základě na základě přirozených příčin.
2. Protože předpovídání na základě astronomie se dělí na dvě části, za prvé obecnou,
která pojednává o celých národech a zemích a nazývá se všeobecná, za druhé na
speciální, pojednávající o osudech jednotlivce, která se nazývá astrologií v užším smyslu,
považujeme za nutné pojednat nejprve o všeobecné astrologii. Neboť její události bývají
řízeny většími a závažnějšími příčinami než události dílčího rázu.
3. Protože vždy slabší přirozené příčiny podléhají silnějším a dílčí obecným, je zcela
nutné, dříve než se rozhodneme zkoumat dílčí osudy, zabývat se těmi předpověďmi,
které mají obecnější platnost.
4. Dále obecné zkoumání zabírá tu celá území, tu jednotlivá místa, někdy závažnější
a periodičtěji se opakující okolnosti, jako války, hlady, mory, zemětřesení, potopy
a podobné, jindy méně závažné a časově omezenější, jako změny ročních dob a větší či
menší výkyvy v zeslabení či zesílení zimy, vedra, větrů, úrody nebo neúrody a ostatních
takových vlivů.
5. Z výše zmíněných příčin je ze dvou možností dávána přednost pozorování událostí
obecnějšího druhu a těch, co mají vztah k celým územím. K tomuto zkoumání bereme
v úvahu dva druhy vztahů, za prvé, s kterým znamením a s kterou planetou je dané
klima příbuzné, za druhé, jaký je druh působností, k nimž dochází v jednotlivých
zemských pásech v jistých časech na základě konjunkce.
6. Měsíce a Slunce při zatmění, oběhu planet, jejich východu i zastávek. Nyní
rozvedeme fyzikální výklad zmíněných vzájemných vztahů, zároveň zběžně uvádějíce
fyzické vlastnosti i zvyky jednotlivých národů, které jsou odlišné od vlastností je
obklopujících planet a znamení.
Přeložil Jan Janoušek