11. O ROČNÍM NOVÉM MĚSÍCI
1. Když jsme vyložili přístup k obecnému určování událostí týkajících se celých
území a měst, zbývá dále zachytit i detailnější otázky. Myslíme tím události spadající do
jednotlivých údobí roku. Před tímto výkladem je nutné předeslat zmínku o ročním
novém Měsíci. Že tento začátek může být vyložen nejlépe na základě slunečního oběhu
při jeho návratu do onoho místa, z něhož svou roční dráhu začalo, nás poučuje podstata
věci i její pojmenování.
2. Kde však stanovit počátek, když se jedná o kruh? V kruhu probíhajícím středem
znamení by bylo nejvhodnější odvodit znamení označující rovnodennostní a tropické
body, tj. dvě rovnodennostní a dvě tropická místa. Zde by mohlo být někdo v rozpacích,
který z těchto čtyř bodů má vybrat přednostně jako počátek. Vezmeme-li v úvahu
prostou kruhovitou podstatu, nemá žádné z nich výhradní nárok na první místo.
3. Ti, kdo o této věci psali, přidrželi se vždy toho postupu, že stanovili jeden bod za
počátek, každý autor různě podle toho, jak na něj zapůsobily jeho zákony a přirozené
sklony. Neboť každý z těchto jednotlivých stupňů vykazuje jistou přednost, která by
mohla opravňovat jeho nárok na původ a počátek roku. Tak jarní rovnodennostní bod,
protože tehdy začíná převládat délka dne nad nocí a toto období má převahu ve vlhkosti.
A to je právě ta vlastnost, jak už jsme řekli dříve, která se nejsilněji uplatňuje
v počátcích plození.
4. Letní tropický bod naproti tomu dovršuje nejdelší den, u Egypťanů též ohlašuje
záplavy východem Psí hvězdy. Podzimní rovnodennost je vhodná, protože tehdy začíná
doba sklizně, zároveň se zasívá semeno budoucí úrody. Zimní tropický bod se nabízí tím,
že tehdy poprvé se ohlašuje vzrůst délky dne po jejím oslabení.
5. Mně samotnému se zdá příhodnější a přirozenější pro předpovědi ročních událostí
použít všech čtyř principů, přičemž bereme v úvahu nejblíže předcházející konjunkce
Slunce a Měsíce, a to jak v novu, tak při úplňku a zejména při zatmění. Tímto
způsobem zkoumáme podle počátku znamení Berana, jaké bude jaro, podle Raka léto,
podle Vah podzim a podle Kozoroha zima.
6. Obecně totiž přináší povahu ročních dob a jejich poměry Slunce, podle něhož i lidé
ve vědě zcela nezkušení správně předpovídají budoucnost. Dále je třeba vzít v úvahu
vlastnosti znamení jako indikaci větrů a určení obecných zákonitostí.
7. Větší nebo menší změny v běhu událostí ukazují dále konjunkce světel a seskupení
planet navzájem ve zmíněných místech. Pro dílčí předpověď mají význam i setkání
planet v jednotlivých znameních, úplňky a dráhy hvězd. Toto zkoumání by snad bylo
vhodné nazvat měsíční prognostikou.
Přeložil Jan Janoušek