2. JE MOŽNÉ PŘEDPOVÍDÁNÍ NA ZÁKLADĚ ASTRONOMIE
1. I ze stručného výkladu by bylo zcela zřejmé, že se šíří a proniká jakási síla, která
může z éteru podobné a věčné přírody proniknout do celého zemského ovzduší.
Sublunární prvky, oheň a vzduch, jsou totiž ovládány pohyby v éteru a pohybují se
podle nich. Samy pak ovládají vše ostatní a uvádějí je do pohybu.
2. Slunce spolu s ovzduším působí stále na vše, co souvisí se Zemí. Vyvolává změny
ročních období, které mají zase vliv na plození živočichů, na úrodnost rostlin, na vodní
toky a na tělesné změny. Slunce svými každodenními oběhy také zahřívá a zavlažuje
nebo naopak vysušuje a ochlazuje ve shodě s postavením ostatních hvězd a zeměpisnou
šířkou našeho místa.
3. Měsíc jako Zemi nejbližší těleso na ni uplatňuje svůj vliv velice silně. Téměř vše
živé a neživé cítí jeho sílu a podřizuje se jeho postavení. I toky řek narůstají a slábnou
s jeho paprsky, mořský příliv a odliv se řídí jeho východy a západy. Rostliny
a živočichové, ať už v celku nebo v částech, přibývají a zmenšují se jeho vlivem.
4. Pohyby hvězd a planet ohlašují velmi četné atmosférické změny: horký žár, vítr
i sníh, které příslušným způsobem mají na věci pozemské.
5. Také vzájemná postavení nebeských těles vůči sobě navzájem, poněvadž jejich
působením se spojují a mísí síly, způsobují mnohé a pestré proměny, přičemž působnost
Slunce má v celkovém výsledku převahu; zbylá tělesa ji do jisté míry zesilují a zeslabují.
Vliv Měsíce je nejzjevnější a periodicky vzhledem k jeho novoluním, čtvrtím, úplňkům
a přechodům mezi tím. Zbylé planety vykazují delší periody a jejich vliv lze méně
snadno rozeznat , neboť tu jsou viditelné, tu skryté ve slunečním světle či v nepříznivém
úhlu pro pozorování.
6. Snad by ovšem zdálo příhodné, že na základě tohoto pozorování nejen těla již
vzrostlá a vyvinutá podléhají nutně pohybu nebeských těles, ale i zárodek semene a jeho
vzrůst je utvářen a tvarován podle tehdejšího rázu nebe.
7. Pečlivější rolníci a pastýři odhadují kvalitu výsledku podle druhu větru při
připouštění zvířat a při setbě. Lidé zpravidla považují podstatné jevy, odhlašované
vzájemným postavením Slunce, Měsíce a hvězd, za základ pro předpověď, aniž zkoumají
tyto jevy přírodovědeckou metodou, ale jen na základě pozorování.
8. Jevy vyplývající ze silnějšího popudu a jednoduché klasifikace, jako roční střídání
dob a větrů, jsou rozpoznatelné i pro lidi zcela prosté, ba i pro nerozumná zvířata. To
vše spadá pod působnost Slunce. Jevy méně zřetelné vyžadují již nutně větší zběhlost
v pozorování. Tak třeba plavci pozorují jednotlivé příznaky dešťů a změn větru, které se
pravidelně vracejí a vznikají na základě změn postavení Měsíce a hvězd vzhledem ke
Slunci.
9. Velmi často se stává, že takovéto události se přihodí nečekaně, neboť lidé
z nezkušenosti nejsou schopni rozeznat jejich čas a místo, ani běh planet.
10. Co brání člověku, který přesně určil pohyby všech hvězd, Slunce a Měsíce, aby
mu neušlo ani místo, ani čas kterékoli konfigurace? Z jejich neustálého pozorování
pochopil jejich celkové vlastnosti, a i když nepochopil podstatu, poznal jejich účinnost.
Poznal například, že přirozenou vlastností Slunce je hřejivost, že přirozenou vlastností
Měsíce je svlažování atd. Kromě toho je takový člověk schopen určit přesně podle
přírodních zákonů charakteristický ráz každé smíšené konfigurace, takže může kdykoli
podle daného stavu nebes definovat specifický ráz nebeské klenby, například že bude
tepleji nebo že se zvýší vlhkost.
11. Stejně může u každého jednotlivce poznat obecný charakter jeho povahy podle
charakteru nebeské klenby a určit, jaké bude mít tělesné a duševní vlastnosti.
A poněvadž určitý stav nebeské klenby odpovídá určitému charakteru, bude moci podle
dobových příznaků určit, zda daný stav je příznivý, nebo zda neodpovídá tomuto
charakteru a bude mít vliv na neúspěch.
12. Že je takové pojetí možné, lze posoudit na základě těchto a podobných
skutečností. Snadno lze vyvrátit to, co někteří neprávem vyčítají naší vědě; že je
nespolehlivá. Je možno to dokázat. Především lidé, kteří předmět důkladně nepromysleli,
jakoby ba základě hlubokých a bohatých studií namítají, že i pravdivé předpovědi
jsou dílem náhody. Není správné přičítat chyby vědě samotné, pramení-li z neschopnosti
těch, kdo se jí věnují.
13. Dále velmi mnozí kvůli výdělku, snažíce se vzbuzovat důvěryhodnost, pod
pláštíkem této vědy provozují jiné umění a klamou prosté lidi, jako by předpovídali.
Vyjde-li najevo, že tyto předpovědi nemají reálný podklad, někteří příliš učení v tom
nalézají popud, aby podezřívali stejně i ty předpovědi, které jsou odvozeny z přirozených
předpokladů. Není to správné, nelze totiž zamítnout filozofii jen proto, že někteří, co ji
vystavují na odiv, se ukáží být ničemy.
14. Podobně je možné pozorovat, že i ten, kdo se starostlivě a opravdově zabývá
touto vědou, se často mýlí, ne z důvodů, o nichž jsme právě mluvili, ale pro povahu věci
samé a lidskou nedostatečnost vzhledem k velikosti požadavků, jež tato věda klade.
15. Obecně lze říci, že veškerá věda o uspořádání hmoty spočívá více na domněnkách
než na pevných základech a je utvořena z mnoha protichůdných názorů. Co se dále týče
dřívějších seskupení hvězd, podle nichž odvozujeme příklady pro naše předpovědi, nikdy
zcela neodpovídají postavením následujících dob. Ačkoli si sice mohou i po dlouhých
časových úsecích více či méně odpovídat, přece nikdy nemohou být zcela totožné.
16. Neboť nikdy, obzvláště v těch časových úsecích, které je člověk schopen sledovat,
se nemůže stát, že by nastalo přesně stejné postavení hvězd a stejné uspořádání vesmíru.
Ať se nikdo nepyšní samolibým, prázdným zdáním pochopení a poznání těchto věcí,
které nelze zcela obsáhnout. Nepodobnost těchto starých vzorů s novými vztahy je
důvodem, proč dochází k omylům v astronomických předpovědí.
17. Toto by byla jediná potíž při zkoumání jevů v ovzduší. K ní nepřistupuje žádná
jiná příčina vně působící na nebeské pohyby.
18. Co se týče astrologie nativitní a předpovědí jednotlivých vloh charakteru, uplatňuje
se vedle této příčiny ještě celá řada vlivů, které navzájem smíšeny tyto vlastnosti
mění. Zvláštnosti kvality semene skrývají největší vlohy k uplatnění zvláštnosti druhu,
neboť v témže zeměpisném pásu a v témže čase rozhoduje moc semene o zplození
odpovídajícího potomstva, jako že lidé plodí lidi, koně koně a tak podobně.
19. Dále rozdílná místa zrození způsobují v charakteru narozených nemalé odchylky,
i když je základem semeno téhož druhu, jako například lidské, a uzpůsobení nebes je
totéž. Rozdílná povaha území způsobuje i tělesné a duševní rozdíly narozených. K tomu
i způsob výchovy a mravy bez ohledu na předchozí okolnosti mají nějaký vliv na
jednotlivé životní dráhy. Každý z těchto faktorů, nepřičte-li se k atmosférickým příčinám,
i když má výraznou tendenci spolupůsobit s nimi při utváření jakosti charakterů
a nemůže je nikterak změnit, přivádí do mnohých nesnází toho, kdo se domnívá, že
pouze na základě úkazů v povětří lze vyložiti vše, i to, co s ním bezprostředně nesouvisí.
20. Jestliže se věci mají tak a někdy se nevyhneme omylům při předpovědi, přesto
kvůli tomu nelze zavrhnout vědu jako celek, tak jako kormidelnické umění neodmítáme
pro častá ztroskotání. V tak obsáhlém a božském povolání se sluší s ostychem a láskou
přijímat to, čeho lze dosáhnout, a naopak nežádat od něj vše, ale lidsky a přiměřeně
užívat jeho krásných plodů a v těch případech. kde se ukázalo nedostatečným, snažit se
je dále rozvinout. Tak jako lékařům nevyčítáme, kdykoliv vyšetřují a zkoumají tělesnou
konstituci nemocného i povahu nemoci, tak také není vhodné vyčítat nám, že zde
pojednáváme o vlivech území, výchovy a podobných okolnostech.
Přeložil Jan Janoušek