1. ROZVRH OBECNÉHO ZKOUMÁNÍ


  1. Až k tomuto místu jsem prošel hlavní body učení o dílčích předpovědích v tabulkové stručnosti a hlavních rysech. Přejděme nyní plynule po řadě i k učení o předpovědi jednotlivých událostí, do jaké míry je možná taková předpověď, držíce se veskrze výkladu na základě na základě přirozených příčin.
  2. Protože předpovídání na základě astronomie se dělí na dvě části, za prvé obecnou, která pojednává o celých národech a zemích a nazývá se všeobecná, za druhé na speciální, pojednávající o osudech jednotlivce, která se nazývá astrologií v užším smyslu, považujeme za nutné pojednat nejprve o všeobecné astrologii. Neboť její události bývají řízeny většími a závažnějšími příčinami než události dílčího rázu.
  3. Protože vždy slabší přirozené příčiny podléhají silnějším a dílčí obecným, je zcela nutné, dříve než se rozhodneme zkoumat dílčí osudy, zabývat se těmi předpověďmi, které mají obecnější platnost.
  4. Dále obecné zkoumání zabírá tu celá území, tu jednotlivá místa, někdy závažnější a periodičtěji se opakující okolnosti, jako války, hlady, mory, zemětřesení, potopy a podobné, jindy méně závažné a časově omezenější, jako změny ročních dob a větší či menší výkyvy v zeslabení či zesílení zimy, vedra, větrů, úrody nebo neúrody a ostatních takových vlivů.
  5. Z výše zmíněných příčin je ze dvou možností dávána přednost pozorování událostí obecnějšího druhu a těch, co mají vztah k celým územím. K tomuto zkoumání bereme v úvahu dva druhy vztahů, za prvé, s kterým znamením a s kterou planetou je dané klima příbuzné, za druhé, jaký je druh působností, k nimž dochází v jednotlivých zemských pásech v jistých časech na základě konjunkce.
  6. Měsíce a Slunce při zatmění, oběhu planet, jejich východu i zastávek. Nyní rozvedeme fyzikální výklad zmíněných vzájemných vztahů, zároveň zběžně uvádějíce fyzické vlastnosti i zvyky jednotlivých národů, které jsou odlišné od vlastností je obklopujících planet a znamení.


Přeložil Jan Janoušek
Související překlad