12. O TROPICKÝCH, ROVNODENNOSTNÍCH, PEVNÝCH A DVOJTĚLÝCH ZNAMENÍCH


  1. Výše jsme ukázali, že je třeba předem objasnit u jednotlivých znamení zodiaku jejich přirozený vliv na roční počasí, k tomu pak vliv jednotlivých hvězd, planet a stálic podobných vlastností v souvisloti s ovzduším a větry a působením celého zodiaku na ráz větrů. Nejprve pojednáme o nesmíšených vlastnostech jednotlivých znamení a jejich vzájemných vztazích.
  2. Základní rozdíly spočívají v tom, zda je znamení tropické, rovnodennostní, pevné nebo dvojtělé. Dvě jsou tropická: je to třicet stupňů znamení Raka následujících za letním obratníkem a druhé Kozoroh rovněž o třiceti stupních ležící hned za zimním obratníkem.
  3. Jejich pojmenování vyplynula z povahy události. V jejich počátcích se totiž Slunce obrací ve své dráze, zatáčejíc svou dráhu a směřujíc k protilehlé deklinaci, přičemž V Raku vyvolává léto, v Kozorohu zimu. Dvě se nazývají rovnodennostní - znamení jarní rovnodennosti Beran a znamení podzimní rovnodennosti Váhy. Svá jména také obdržela na přirozeném základě, protože stojí-li Slunce v jejich počátku, jsou noci a dni veskrze stejně dlouhé.
  4. Ze zbylých osmi znamení jsou čtyři pojmenována pevná, čtyři dvojtělá. Pevná jsou ta, jež následují za tropickými i rovnodennostnými: Býk, Lev, Štír a Vodnář, neboť stojíli Slunce v nich, začínají období, kdy vlhkost, teplo, sucho a chlad dosahují větší intenzity, ne proto, že by daný stav počasí tehdy vystoupil na základě ryzejší podstaty, ale tím, že jejich síla působí delší dobu a můžeme je snadněji vnímat. Dvojtělá jsou ta znamení, která následují za pevnými: Blíženci, Panna, Střelec a Ryby, protože leží uprostřed pevných, tropických a rovnodennostních a na svém začátku a konci sdílejí povahu obou je obklopujících znamení.


Přeložil Jan Janoušek
Související překlad