4. O SILÁCH PLANET


  1. Všeobecně se přijímá, že Slunce má hřejivou sílu a mírně vysušující povahu. Jeho působnost je pro nás ze všech planet nejpatrnější pro jeho velikost a zřetelnost jeho změn v průběhu ročních dob, neboť čím více se přiblíží nadhlavníku, tím více uplatňuje tento svůj vliv.
  2. Měsíc má převahu ve zvlhčování, neboť je blízko Země a obklopen vlhkými parami. Vůči tělům působí tak, že je změkčuje a velmi často je přivádí až k hnití. Protože odráží sluneční paprsky, působí i mírně zahřívá.
  3. Saturn působí převážně chladivě a tento chlad je poměrně vysušující, neboť je zjevně nejvíce vzdálen od slunečního tepla a vlhkých par zemského ovzduší. Jeho díly se jako i u ostatních těles řídí různými aspekty se Sluncem a Měsícem. Neboť více či méně, tu tak, tu onak mění jejich aspekty uzpůsobením nebeských vlivů.
  4. Mars má převážně vysušující a horkou povahu, vzhledem k ohnivé barvě a blízkosti ke Slunci, neboť pod ním leží sluneční sféra.
  5. Jupiter má povahu vyrovnanou, protože jeho dráha leží mezi chladným Saturnem a žhavým Marsem. Zároveň otepluje i zavlažuje, a protože oteplování převažuje, je původcem plodivých větrů, jež vznikají v jemu podřízených sférách.
  6. Rovněž planeta Venuše má vyrovnanou sílu, ale v opačném smyslu. Lehce totiž otepluje pro blízkost Slunce, nejvíce však zavlažuje tak jako Měsíc, který pro svou velikost zbavován svých paprsků přitahuje vlhké páry, které obklopují Zemi.
  7. Merkur je zcela obojetný, neboť tu se projevuje jako vysušující, a vlhkost sající, protože nikdy není vzdálen od slunečního žáru, tu jako zavlažující, protože je soused Měsíce, který opisuje nejtěsnější dráhu okolo Země. Jeho účinky se rychle mění na obě strany, jako by byl poháněn rychlostí, s níž přebíhá podél Slunce.


Přeložil Jan Janoušek
Související překlad