12. O TROPICKÝCH, ROVNODENNOSTNÍCH, PEVNÝCH A DVOJTĚLÝCH ZNAMENÍCH
1. Výše jsme ukázali, že je třeba předem objasnit u jednotlivých znamení zodiaku
jejich přirozený vliv na roční počasí, k tomu pak vliv jednotlivých hvězd, planet a stálic
podobných vlastností v souvisloti s ovzduším a větry a působením celého zodiaku na ráz
větrů. Nejprve pojednáme o nesmíšených vlastnostech jednotlivých znamení a jejich
vzájemných vztazích.
2. Základní rozdíly spočívají v tom, zda je znamení tropické, rovnodennostní, pevné
nebo dvojtělé. Dvě jsou tropická: je to třicet stupňů znamení Raka následujících za
letním obratníkem a druhé Kozoroh rovněž o třiceti stupních ležící hned za zimním
obratníkem.
3. Jejich pojmenování vyplynula z povahy události. V jejich počátcích se totiž Slunce
obrací ve své dráze, zatáčejíc svou dráhu a směřujíc k protilehlé deklinaci, přičemž
V Raku vyvolává léto, v Kozorohu zimu. Dvě se nazývají rovnodennostní - znamení
jarní rovnodennosti Beran a znamení podzimní rovnodennosti Váhy. Svá jména také
obdržela na přirozeném základě, protože stojí-li Slunce v jejich počátku, jsou noci a dni
veskrze stejně dlouhé.
4. Ze zbylých osmi znamení jsou čtyři pojmenována pevná, čtyři dvojtělá. Pevná jsou
ta, jež následují za tropickými i rovnodennostnými: Býk, Lev, Štír a Vodnář, neboť stojíli
Slunce v nich, začínají období, kdy vlhkost, teplo, sucho a chlad dosahují větší
intenzity, ne proto, že by daný stav počasí tehdy vystoupil na základě ryzejší podstaty,
ale tím, že jejich síla působí delší dobu a můžeme je snadněji vnímat. Dvojtělá jsou ta
znamení, která následují za pevnými: Blíženci, Panna, Střelec a Ryby, protože leží
uprostřed pevných, tropických a rovnodennostních a na svém začátku a konci sdílejí
povahu obou je obklopujících znamení.
Přeložil Jan Janoušek