2. JE MOŽNÉ PŘEDPOVÍDÁNÍ NA ZÁKLADĚ ASTRONOMIE


  1. I ze stručného výkladu by bylo zcela zřejmé, že se šíří a proniká jakási síla, která může z éteru podobné a věčné přírody proniknout do celého zemského ovzduší. Sublunární prvky, oheň a vzduch, jsou totiž ovládány pohyby v éteru a pohybují se podle nich. Samy pak ovládají vše ostatní a uvádějí je do pohybu.
  2. Slunce spolu s ovzduším působí stále na vše, co souvisí se Zemí. Vyvolává změny ročních období, které mají zase vliv na plození živočichů, na úrodnost rostlin, na vodní toky a na tělesné změny. Slunce svými každodenními oběhy také zahřívá a zavlažuje nebo naopak vysušuje a ochlazuje ve shodě s postavením ostatních hvězd a zeměpisnou šířkou našeho místa.
  3. Měsíc jako Zemi nejbližší těleso na ni uplatňuje svůj vliv velice silně. Téměř vše živé a neživé cítí jeho sílu a podřizuje se jeho postavení. I toky řek narůstají a slábnou s jeho paprsky, mořský příliv a odliv se řídí jeho východy a západy. Rostliny a živočichové, ať už v celku nebo v částech, přibývají a zmenšují se jeho vlivem.
  4. Pohyby hvězd a planet ohlašují velmi četné atmosférické změny: horký žár, vítr i sníh, které příslušným způsobem mají na věci pozemské.
  5. Také vzájemná postavení nebeských těles vůči sobě navzájem, poněvadž jejich působením se spojují a mísí síly, způsobují mnohé a pestré proměny, přičemž působnost Slunce má v celkovém výsledku převahu; zbylá tělesa ji do jisté míry zesilují a zeslabují. Vliv Měsíce je nejzjevnější a periodicky vzhledem k jeho novoluním, čtvrtím, úplňkům a přechodům mezi tím. Zbylé planety vykazují delší periody a jejich vliv lze méně snadno rozeznat , neboť tu jsou viditelné, tu skryté ve slunečním světle či v nepříznivém úhlu pro pozorování.
  6. Snad by ovšem zdálo příhodné, že na základě tohoto pozorování nejen těla již vzrostlá a vyvinutá podléhají nutně pohybu nebeských těles, ale i zárodek semene a jeho vzrůst je utvářen a tvarován podle tehdejšího rázu nebe.
  7. Pečlivější rolníci a pastýři odhadují kvalitu výsledku podle druhu větru při připouštění zvířat a při setbě. Lidé zpravidla považují podstatné jevy, odhlašované vzájemným postavením Slunce, Měsíce a hvězd, za základ pro předpověď, aniž zkoumají tyto jevy přírodovědeckou metodou, ale jen na základě pozorování.
  8. Jevy vyplývající ze silnějšího popudu a jednoduché klasifikace, jako roční střídání dob a větrů, jsou rozpoznatelné i pro lidi zcela prosté, ba i pro nerozumná zvířata. To vše spadá pod působnost Slunce. Jevy méně zřetelné vyžadují již nutně větší zběhlost v pozorování. Tak třeba plavci pozorují jednotlivé příznaky dešťů a změn větru, které se pravidelně vracejí a vznikají na základě změn postavení Měsíce a hvězd vzhledem ke Slunci.
  9. Velmi často se stává, že takovéto události se přihodí nečekaně, neboť lidé z nezkušenosti nejsou schopni rozeznat jejich čas a místo, ani běh planet.
  10. Co brání člověku, který přesně určil pohyby všech hvězd, Slunce a Měsíce, aby mu neušlo ani místo, ani čas kterékoli konfigurace? Z jejich neustálého pozorování pochopil jejich celkové vlastnosti, a i když nepochopil podstatu, poznal jejich účinnost. Poznal například, že přirozenou vlastností Slunce je hřejivost, že přirozenou vlastností Měsíce je svlažování atd. Kromě toho je takový člověk schopen určit přesně podle přírodních zákonů charakteristický ráz každé smíšené konfigurace, takže může kdykoli podle daného stavu nebes definovat specifický ráz nebeské klenby, například že bude tepleji nebo že se zvýší vlhkost.
  11. Stejně může u každého jednotlivce poznat obecný charakter jeho povahy podle charakteru nebeské klenby a určit, jaké bude mít tělesné a duševní vlastnosti. A poněvadž určitý stav nebeské klenby odpovídá určitému charakteru, bude moci podle dobových příznaků určit, zda daný stav je příznivý, nebo zda neodpovídá tomuto charakteru a bude mít vliv na neúspěch.
  12. Že je takové pojetí možné, lze posoudit na základě těchto a podobných skutečností. Snadno lze vyvrátit to, co někteří neprávem vyčítají naší vědě; že je nespolehlivá. Je možno to dokázat. Především lidé, kteří předmět důkladně nepromysleli, jakoby ba základě hlubokých a bohatých studií namítají, že i pravdivé předpovědi jsou dílem náhody. Není správné přičítat chyby vědě samotné, pramení-li z neschopnosti těch, kdo se jí věnují.
  13. Dále velmi mnozí kvůli výdělku, snažíce se vzbuzovat důvěryhodnost, pod pláštíkem této vědy provozují jiné umění a klamou prosté lidi, jako by předpovídali. Vyjde-li najevo, že tyto předpovědi nemají reálný podklad, někteří příliš učení v tom nalézají popud, aby podezřívali stejně i ty předpovědi, které jsou odvozeny z přirozených předpokladů. Není to správné, nelze totiž zamítnout filozofii jen proto, že někteří, co ji vystavují na odiv, se ukáží být ničemy.
  14. Podobně je možné pozorovat, že i ten, kdo se starostlivě a opravdově zabývá touto vědou, se často mýlí, ne z důvodů, o nichž jsme právě mluvili, ale pro povahu věci samé a lidskou nedostatečnost vzhledem k velikosti požadavků, jež tato věda klade.
  15. Obecně lze říci, že veškerá věda o uspořádání hmoty spočívá více na domněnkách než na pevných základech a je utvořena z mnoha protichůdných názorů. Co se dále týče dřívějších seskupení hvězd, podle nichž odvozujeme příklady pro naše předpovědi, nikdy zcela neodpovídají postavením následujících dob. Ačkoli si sice mohou i po dlouhých časových úsecích více či méně odpovídat, přece nikdy nemohou být zcela totožné.
  16. Neboť nikdy, obzvláště v těch časových úsecích, které je člověk schopen sledovat, se nemůže stát, že by nastalo přesně stejné postavení hvězd a stejné uspořádání vesmíru. Ať se nikdo nepyšní samolibým, prázdným zdáním pochopení a poznání těchto věcí, které nelze zcela obsáhnout. Nepodobnost těchto starých vzorů s novými vztahy je důvodem, proč dochází k omylům v astronomických předpovědí.
  17. Toto by byla jediná potíž při zkoumání jevů v ovzduší. K ní nepřistupuje žádná jiná příčina vně působící na nebeské pohyby.
  18. Co se týče astrologie nativitní a předpovědí jednotlivých vloh charakteru, uplatňuje se vedle této příčiny ještě celá řada vlivů, které navzájem smíšeny tyto vlastnosti mění. Zvláštnosti kvality semene skrývají největší vlohy k uplatnění zvláštnosti druhu, neboť v témže zeměpisném pásu a v témže čase rozhoduje moc semene o zplození odpovídajícího potomstva, jako že lidé plodí lidi, koně koně a tak podobně.
  19. Dále rozdílná místa zrození způsobují v charakteru narozených nemalé odchylky, i když je základem semeno téhož druhu, jako například lidské, a uzpůsobení nebes je totéž. Rozdílná povaha území způsobuje i tělesné a duševní rozdíly narozených. K tomu i způsob výchovy a mravy bez ohledu na předchozí okolnosti mají nějaký vliv na jednotlivé životní dráhy. Každý z těchto faktorů, nepřičte-li se k atmosférickým příčinám, i když má výraznou tendenci spolupůsobit s nimi při utváření jakosti charakterů a nemůže je nikterak změnit, přivádí do mnohých nesnází toho, kdo se domnívá, že pouze na základě úkazů v povětří lze vyložiti vše, i to, co s ním bezprostředně nesouvisí.
  20. Jestliže se věci mají tak a někdy se nevyhneme omylům při předpovědi, přesto kvůli tomu nelze zavrhnout vědu jako celek, tak jako kormidelnické umění neodmítáme pro častá ztroskotání. V tak obsáhlém a božském povolání se sluší s ostychem a láskou přijímat to, čeho lze dosáhnout, a naopak nežádat od něj vše, ale lidsky a přiměřeně užívat jeho krásných plodů a v těch případech. kde se ukázalo nedostatečným, snažit se je dále rozvinout. Tak jako lékařům nevyčítáme, kdykoliv vyšetřují a zkoumají tělesnou konstituci nemocného i povahu nemoci, tak také není vhodné vyčítat nám, že zde pojednáváme o vlivech území, výchovy a podobných okolnostech.


Přeložil Jan Janoušek
Související překlad