<= Index  <= Zpět


Radka Valtrová:

ROBERT FRIPP DÍL PRVNÍ: ZE DVORA NA OSTROVY

jak to bylo?

„je-li ego součtem + spojením všeho, čím nás formovalo a stále formuje prostředí-kultura-vztahy, je self naším vlastním vnitřním fundamentálním rytmem. „

takže: co ten fundamentální rytmus? Fripp ho nese na trh - asi musí. I když v této souvislosti o nošení na trh neradno, to by mi dal. Pan Pyšný s Plutem a Marsem na IC. Má být ovšem na co.

Je FULL MOON TYPE: Slunce na 25° Býka, Měsíc na 26° Štíra, tedy těsně po úplňku. Rudhyarova charakteristika tohoto typu (kam spadají ti, kdo mají mezi Sluncem a Lunou 180-225°) vylepšuje nešikovnou formulaci „nošení na trh“ fundamentálního rytmu selfu: „teoreticky jsou základními charakterovými vlastnostmi těchto lidí objektivita a jasné vědomí, jako výsledek interpersonálních a společenskokulturních vztahů. Původní impuls lunačního cyklu (jeho základní, stále znějící „tón“) se zde stává zformovaným konceptem, více či méně jasnou představou. Co minulost cítila, přítomnost teď vidí. Což může znamenat zjevení, osvícení, obvykle určitý druh naplnění; stejně tak ovšem - negativně - rozpojení, rozvod; možná dokonce rozvod s realitou, nebo vnitřní rozpolcení („člověk sám proti sobě“). Pro úplňkového člověka buďto jsou vztahy vším - anebo je úplně odmítá, snad s výjimkou vztahu k ideálu nebo k „absolutnímu“ charakteru.

Perfekcionista. Co článek/ recenze/ dokument, to nějaká ta věta, obsahující „perfekcionistu“, hodnocení podávané s mírným úžasem - obdivem - uznáním - závistí - i odporem. To ale asi nebude to hlavní, ne? kytarových kutilů-perfekcionistů je mnoho a mnoho, jakož i mnoho a mnoho je kytarových zasněnců (přesně v duchu žertíčku, navrhujícího salátovou okurku jako ideální náhražku muže: „okurka nehraje na kytaru a nehledá sama sebe“). A všichni společně o ničem.

Zpět k první větě: zárodek selfu - tedy „fundamentálního vnitřního rytmu“ - je třeba hledat v prenatálním novoluní.

Sledujme sekundární direkce. Narodil se 16. května 1946 v Bournemouthu, UK v 06:15, což jsem převedla na UT způsobem pokusu a doufám že ne omylu jako 05:15 (Bournemouth má souřadnice 50N43 a 1W54). Novoluní, předcházející tomuto narození, je na 11° Býka v 9. domě. V nativitě je úplněk, který se v osách prenatálního novoluní ocitá na ose MC (Slunce) / IC (Luna).

obrázek 1a,b,c Robert Fripp nativita + prenat. novoluní

Je to celé zamíchané, ale to prenatální novoluní mi u něj připadá tím pádem (nativního úplňku) ještě naléhavější než u jiných případů. Tím spíše, že sice každý je originál, ale Fripp je Fripp. 11. stupeň Býka v Sabiánech: ŽENA SI V ZAHRADĚ ZALÉVÁ KVĚTINY. Velmi slibné - zárodek selfu (prenatální novoluní) zalitý odraženým světlem úplňku nativity - toto miminko je pokud se potencialit týče prostě bomba časovaná. Semena příštích květin (pořád prenatální novoluní v kombinaci s natálním úplňkem) jsou zalévána v nativním slunečním znamení i domě (Býk, 12. + 6.-12.) což vykládám jako: pořád ví, co dělá. Netřeba mu úletů ani excesů. Věří si natolik, že tím drtí vlastní řady. Asi zcela vědomá je jeho anti-image: sám sobě frontmanem i mozkem, tam, kde není Planta bez Page a Gillana bez Blackmorea, Fripp Frippovi stačí. Konec krátké a neúplné úvahy o nativitě: dostáváme se k prvnímu progresivnímu novoluní postnatálnímu. Nemám žádné doklady o p. Frippově životě okolo data 7/1 1961, omezím se tudíž na konstatování, že Slunce nabíjí Lunu na cestu na 9. stupni Blíženců: TOULEC PLNÝ ŠÍPŮ. To se to bude rozbíjet ego. Navíc se toto první živé novoluní umístilo téměř na ascendentu nativity. Dále k první progresivní kvadratuře: tady už máme záznamy o hudební aktivitě. Ke kvadratuře dochází 28.10.1967 - Slunce 16° Blíženců na nativním Uranu v 1. domě, v kvadratuře na Lunu 16° Panny v pátém.

obrázek 2a,b,c - první progresivní kvadratura + R. Fripp nativita

S bratry Mikem (bicí) a Peterem (bg) Gilesovými zakládá trio, na značce Deram vycházejí dva singly a album The Cheerful Insanity of Giles, Giles and Fripp, vše ale brzy zapadá; ovšem z této doby pochází první demo I Talk To The Wind, na němž spolupracují Ian McDonald a Judy Dyble, zpěvačka Fairport Convention. „Mluvení k větru“ se za nějaký čas ukázalo v plné kráse; teď ale přicházejí na řadu oficiální narozeniny King Crimson - 13. ledna 1969, ve sklepě Fulham Palace v Londýně. Karmínový-Divoký-Krvavý Král, angličtina jako obvykle nabízí výběr. Králova nativita rovněž; za předpokladu, že koncert byl večer, máme okolo IC ve Štíru Marse, Lunu a Neptuna. Králově tatíčku Frippovi už Luna první progresivní kvadraturu uvolnila a přešla do Vah, kde ji za pět stupňů čeká Neptun. Reakce obecenstva byly příznivé. Ale pravé nadšení propuklo 5. července téhož roku, kdy KC v Hyde Parku hraje pro 650 000 lidí (na benefičním koncertu Rolling Stones). No, aby ne; progresivní Luna právě na Neptunu přistála. Aniž opomíjím prog.Slunce na nat. Uranu a p. Venuši na n. Saturnu. Na místě je tady krátká odbočka k Frippovu transsoláru pro rok 1969:

obrázek 3a,b,c R. Fripp transolár 1969 + nativita

nativní osa AS-DS je v něm obsazena opozicí Merkur-Mars, ale hlavně je v něm novoluní, na něž v opozici Neptun, který najel na nativní Lunu. Takové dvojité lunoneptuní, revoluční i progresivní. To všechno a navíc ve Frippových direkcích Slunce kvadratura Mars kvadratura Luna v říjnu 1969 On The Court of the Crimson King. Pokud čtenář dospěl až sem, je jistě tímto CD vybaven, a teď si ho vsune do přehrávače a ty nebeské úkazy si poslechne. Ego Mr. Frippa budiž zapomenuto! pro tuto chvíli, však až ho zase uvidíme na koncertě sedět zadkem k publiku, on nám ho připomene...

„slunce rozbíjí rezavé okovy vězněných měsíců
jdu po cestě a horizonty se mění
začíná turnaj
rudý pištec spustil
sbor tiše zpívá
prastarým jazykem tři ukolébavky
dvoru krvavého krále

hlídač městských bran
přibouchl snům před nosem
čekám venku u branky pro pocestné
já a moje marné vize
černá královna notuje pohřební marš
puklé plechové zvony bijí
aby přivolaly ohnivou čarodějnici zpět
na dvůr krvavého krále

vdovy pláčou v kalných ránech
a moudří se spolu smějí
sháním nebeské úkazy
abych jim něco namluvil
žlutý šašek nehraje
jenom jemně tahá za nitky
usmívá se a loutky tančí
na dvoře krvavého krále“

proč zrovna od konce? třeba proto, že tohle není jen (a vlastně vůbec) Fripp, text napsal Peter Sinfield, na desce uveden jako autor „slov a světel“. Ale jak mám psát o hudbě, když neznám hudební teorii a nehodlám se unášet slovy, jimiž obvykle pojmenovávám pocity? musím si nějak pomoci; je-li astrologie nebeštinou, jíž se s námi dorozumívá vesmír, pak horoskop je jejím výrazovým prostředkem grafickým, a hudba fonetickým: a mostem (nebo syntézou mezi nimi, chci-li něco ŘÍCI a nekoktat přitom o planetách, aspektech nebo mýtech) mohou být sabiánské symboly - a teď chci opravdu něco říci o této desce: právě jsem (jsme) ji po xté vyslechla (-i) a vím, že vznikla ve druhé půli roku 1969, musím tedy nahlédnout do Frippova transsoláru pro tento rok (neboť to on shromáždil ty ostatní, aby něco společně foneticky vyjádřili) a vidím téměř přesné novoluní v opozici na Neptuna, (to celé v grafickém záznamu ležící na nativním úplňku) - revoluční Slunce na 26° Býka = DVORNÝ ŠPANĚL HRAJE DOSTAVENÍČKO SVÉ MILOVANÉ (hraní role v té nejpříjemnější formě) v opozici na revolučního Neptuna na 28° Štíra = KRÁL VÍL PŘICHÁZÍ DO SVÉHO PANSTVÍ (...za říší hrdého ega existuje spirituální svět, k němuž se intuitivní vědomí člověka může přimknout. V tom světě jsou všechny zjevné entity považovány za mnohotvárné aspekty centrální Moci a Vědomí. Právě tento centrální princip jednoty se lidská společenství snažila symbolicky uctívat v osobách lidských, až příliš lidských králů. V individuálním smyslu je tento princip Vnitřním Já (self-em). Jedinec začíná pociťovat přítomnost sjednocujícího duchovního faktoru: je zřejmě již unaven vnějšími projevy své kultury. VNITŘNÍ ODDÁNÍ SE začíná polarizovat vědomí.)
A je tam Pluto na stupni KROTITELE LVŮ - no jen si pusťte tohoto Pluta do bytu: a neodejdete ráno do práce a večer spát. To je rytmus totálně nepřirozený a tím víc p ř i t a ž l i v ý - např. Cirkus z Lizard (volný přeskok od první ke třetí desce se zanedlouho v grafickém záznamu vysvětlí) :
Noc: báň černě oděná diamanty posetá

můj prach z světelného roku tavila

na prsou mě tiskla, uhlíkem osévala,

mou osnovu napříč časem tkala.

Slunce východ, koně, hřbitov dala

kéž bys byl já, řekla mi;

tvář k východu! přikázala, otázkami omotala

pro můj úsvit vyklenula nebe s hvězdami...


...začíná se tady vcelku nenápadně, ale pak sabiánský Pluto pustí do arény smršť rytmů takových, že se vám před očima zajiskří a srdce se jim přizpůsobí (ono je taky někdy cirkusák) a v textu (Sinfield) in order of nezveršovatelné appearance: nohy od bláta, průvod zeber, malované klece, živou rukavici, vychrtlého tuleně, fanfáry megafonů, klauna-kněze, krasojezdkyně s rybami, státníka žonglujícího s talíři, krotitele akrobatů (sic!); a v poslední sloce se to vše SLADÍ: sloni zapomenou, že byli vykrmeni okoralou křídou, a snědí podlahu svých klecí, silákům vypadají vlasy a pokladny zkolabují, lvi si brousí zuby, rukavice cválají kolem arény se splašenými hřebci, prostě cirkusová zábava...

Rok 1969 je natolik důležitý, že je třeba se podívat zejména na progresivní Frippovy narozeniny, nejen na transolár; tam se snad dozvíme, JAK TO, že ze sebe vydal za necelé dva roky tolik, a hlavně jakým způsobem SLADIL na deskách KC takové množství lidí - s každou deskou nová sestava! (- míním tím teď první čtyři, říjen 1969 In The Court..., v těsném závěsu - leden 1970 - In The Wake of Poseidon, prosinec 1970 - Lizard, prosinec 1971 - Islands. ) Ne Ani jedna z nich není „slabší“ nebo „odvar“ to jsou kecy: jsou všechny čtyři stejně skvělé. V progresivním horoskopu pro 16/05 1969 nacházím Slunce na 17° Blíženců, tedy přesně na nativním Uranu (že by „žlutý šašek, co nehraje, jen tahá za nitky...“? autorem „slov a světel“ byl Sinfield, třeba v textu závěrečné písně z Court svého šéfa takhle popsal? anebo svůj vztek na „perfekcionistu“?) a těsně u nativní Venuše, nedaleko progresivní Merkur na 27° Blíženců, oproti své nativní pozici v Býku teď nabit progresí přes Slunce a Urana a navíc „doma“; všechno pěkně v progresích „docvakává“, Venuše na Saturna a Luna na Neptuna. Slunce s Lunou v progresi jsou od sebe přesně 108° - tvorba. Samy progrese jsou sice dost výmluvné, ale ony čtyři základní desky KC se objevují už v nativitě Krále, letmo zmíněné výše, a to na jejích kardinálních bodech.

obrázek 4a,b - nativita King Crimson 13/01 1969 19:00 UT Londýn

CO: On The Court... = AS: 24°Lva - ČLOVĚK, SOUSTŘEĎUJÍCÍ SE NA SVÉ NITRO, NAPROSTO BEZ ZÁJMU O SVŮJ ZEVNĚJŠEK A UPRAVENOST.
KAM: In The Wake... = DS: 24°Vodnáře - ČLOVĚK, KTERÝ PŘEKONAL SVÉ VÁŠNĚ, UČÍ HLUBOKÉ MOUDROSTI VE SMYSLU SVÉ VLASTNÍ ZKUŠENOSTI.
JAK: Lizard = IC : 11°Štíra - TONOUCÍ MUŽ BYL ZACHRÁNĚN. Ach, vizte též sabiánského Marse poblíž, a nezalkněte se. Při té příležitosti budiž povinný poslech Cirkusu, kdo se bojí...v síni, tož se nebojme, nezapomeňme, kdo nás to tu krotí!
PROČ: Islands = MC: 11°Býka - ŽENA SI V ZAHRADĚ ZALÉVÁ KVĚTINY, aneb návrat k „základnímu, stále znějícímu tónu“ lunačního cyklu Frippova - prenatálnímu novoluní. Návrat triumfální. Ty desky jsou si podobné plným právem, tak, jako si jsou podobné květiny z jedné zahrady a děti jedné matky: podoba v rozličnosti. Klíčovým slovem je KULTIVACE.

Zpět na začátek stránky