Pavel Turnovský: ZMĚNY ČASU NA NAŠEM ÚZEMÍ
do 1.10. 1891 platily časy místní
od 1.10. 1891 je zaveden na železnici a ve velkých městech středoevropský čas (SEČ)
od 1. 4. 1893 středoevropský čas je zaveden povinně ve všech místech
SEČ = UT/GMT + 1 hodina
(např. 12:00 SEČ = 11:00 UT/GMT, 12:00 UT/GMT = 13:00 SEČ)
v letních měsících bývá zaveden tzv. středoevropský LETNÍ čas
SELČ = UT/GMT + 2 hodiny
(např. 12:00 SELČ = 11:00 SEČ = 10:00 UT/GMT
12:00 UT/GMT = 14:00 SELČ je to vlastně východoevropský čas)
Je to vlastně čas VÁLEČNÝ, neboť byl zaveden poprvé centrálními mocnostmi
Německem a Rakousko-Uherskem v době, kdy se východní fronta
ustálila na hranicích východoevropské časové zóny, proto aby bylo možno
vesele hromadně vraždit o hodinu dříve. O produktivitě válečného času svědčí,
že ho okamžitě zavedly i dohodové mocnosti.
Podruhé byl u nás zaveden za protektorátu, tedy na počátku 2. světové války.
Všemi vládami proklamovanou úsporu osvětlení tak zaplatí občané,
kterým nezbývá, než raní osvětlení svých domácností platit
ze svých kapes. Je to tedy svinstvo první třídy, které nelze ničím omluvit.
V zimě 1946/1947 byl zaveden zimní čas: SEZČ = UT/GMT
(např. 12:00 SEZČ = 12:00 UT/GMT, 12:00 UT/GMT = 12:00 SEZČ)
SELČ 1916: 30. 4. 23:00 SEČ - 1.10. 1:00 SELČ
1917: 16. 4. 2:00 SEČ - 17. 9. 3:00 SELČ
1918: 15. 4. 2:00 SEČ - 16. 9. 3:00 SELČ
1940: 1. 4. 2:00 SEČ - do konce roku
1941: po celý rok
1942: od začátku roku - 2.11. 3:00 SELČ
1943: 29. 3. 2:00 SEČ - 4.10. 3:00 SELČ
1944: 3. 4. 2:00 SEČ - 2.10. 3:00 SELČ
1945: 2. 4. 2:00 SEČ - 1.10. 3:00 SELČ
SELČ 1946: 6. 5. 2:00 SEČ - 7.10. 3:00 SELČ
SEZČ 1946: 1.12. 2:00 SEČ - do konce roku
SEZČ 1947: od začátku roku - 23. 2. 2:00 SEZČ
SELČ 1947: 20. 4. 2:00 SEČ - 5.10. 3:00 SELČ
1948: 18. 4. 2:00 SEČ - 3.10. 3:00 SELČ
1949: 10. 4. 2:00 SEČ - 2.10. 3:00 SELČ
SELČ 1979: 1. 4. 0:00 SEČ - 30. 9. 1:00 SELČ
1980: 6. 4. 0:00 SEČ - 28. 9. 1:00 SELČ
1981: 29. 3. 0:00 SEČ - 27. 9. 1:00 SELČ
1982: 28. 3. 0:00 SEČ - 26. 9. 1:00 SELČ
1983: 27. 3. 2:00 SEČ - 25. 9. 3:00 SELČ
1984: 25. 3. 2:00 SEČ - 30. 9. 3:00 SELČ
1985: 31. 3. 2:00 SEČ - 29. 9. 3:00 SELČ
1986: 30. 3. 2:00 SEČ - 28. 9. 3:00 SELČ
1987: 29. 3. 2:00 SEČ - 27. 9. 3:00 SELČ
1988: 27. 3. 2:00 SEČ - 25. 9. 3:00 SELČ
1989: 26. 3. 2:00 SEČ - 24. 9. 3:00 SELČ
1990: 25. 3. 2:00 SEČ - 30. 9. 3:00 SELČ
1991: 31. 3. 2:00 SEČ - 29. 9. 3:00 SELČ
1992: 29. 3. 2:00 SEČ - 27. 9. 3:00 SELČ
1993: 28. 3. 2:00 SEČ - 26. 9. 3:00 SELČ
1994: 27. 3. 2:00 SEČ - 25. 9. 3:00 SELČ
1995: 26. 3. 2:00 SEČ - 24. 9. 3:00 SELČ poslední březnová/zářijová neděle
1996: 31. 3. 2:00 SEČ - 27.10. 3:00 SELČ poslední březnová/říjnová neděle
1997: 30. 3. 2:00 SEČ - 26.10. 3:00 SELČ
1998: 29. 3. 2:00 SEČ - 25.10. 3:00 SELČ
1999: 28. 3. 2:00 SEČ - 31.10. 3:00 SELČ
2000:
KALENDAŘNÍ REFORMY
Problém všech kalendářů spočívá v tom, že hvězdný rok trvá 365,25636 stř. dne, rok tropický 365,2422 stř. dne, rok občanský však může být tvořen pouze celými dny, může mít 365, nebo 366 dnů. Kalendáře se tedy dříve nebo později s ročními dobami rozcházejí a je nutno je upravovat.
Juliánský kalendář je úprava, již zavedl v roce 46 př.Kr. Julius Caesar. Na každých 100 let se přidává 25 dnů, každý rok, jehož počet je dělitelný čtyřmi, má 366 dnů (rok přestupný) místo 365 (rok obyčejný). Průměrná délka Juliánského roku je 365,25 dne a je tedy o 0,007804 dne (11 minut 14,29 sekundy) delší než rok tropický. Za 128 let naroste tento rozdíl hodnoty 1 dne.
Původ gregoriánského kalendáře
Na Nikajském (Nicejském) koncilu v roce 325 po Kr. bylo určeno, kdy mají slavit
křesťané velikonoce. Zmrtvýchvstání je stanoveno na prvni neděli po prvním úplňku,
který nastane po jarní rovnodennosti. V roce nikajského koncilu došlo k jarní
rovnodennosti 20. března. Během staletí, díky rozdílu mezi tropickým a juliánským rokem
narostl rozdíl až na 10 dnů (rovnodennost se odehrávala 10. nebo 11. března) a bylo
třeba provést reformu. K té se odhodlal papež Řehoř XIII. který nařídil vynechat
10 dnů. Po 4. říjnu 1582 následoval ne 5. ale 15. říjen 1582. Gregoriánský kalendář
zachovává přestupné roky, ale roky jimiž končí/začíná století např. 1700, 1800, 1900
jsou obyčejné, pokud nejsou dělitelné čtyřmi. Tak bude přestupným rok 2000. Chyba
gregoriánského kalendáře dosahne celého jednoho dne až za 3300 let.
U nás byl gregoriánský kalendář zaveden mandátem Rudolfa II. z 3. prosince 1583.
V Čechách měl být 7. leden 1584 počítán za 17. leden,
na Moravě 4. říjen 1584 měl být 14. říjnem,
ve Slezsku 13.leden 1584 měl být 23.lednem.
Text je součástí českého astrologického programu Johannes. (link)