Podle tradice živly vznikly ze dvou dvojic prakvalit, které jsou teplo/zima a sucho/vlhko (od toho zkratky t/z a s/v). Tyto prakvality se spojitě mění v závislosti na stupni délky ekliptiky, každé znamení obsahuje určité množství těchto prakvalit a toto je velmi zhruba vyjádřeno živly. Tak např. Beran je prakvality teplé a suché, což vyjadřuje živel oheň. Býk je prakvality suché a studené, což představuje živel zemi. Vzduch je teplý a vlhký, voda je vlhká a studená. Tradice přisuzuje každé planetě určité základní množství prakvalit a to odpovídá svým složením tomu znamení, ve kterém je planeta denním vládcem. Kupříkladu Marsu jsou přisouzeny jako základní určité stupně tepla a sucha, tedy je denním vládcem v Beranu. Každá planeta vládne ve dvou znameních, které jsou symetrické podle osy tzv. starých vládců, což je osa Lev/Vodnář. Z toho mimochodem vyplývá, že je možno chápat Lunu jako antiscii Slunce podle této osy a naopak. Jak je patrno, denní a noční znamení jsou navzájem komplementární (oheň - voda, země - vzduch), tedy i hodnota základních prakvalit planety se musí tomuto zákonu podřídit.
Velikost prakvalit planety je tedy ovlivněna jednak jejím umístěním v zodiaku, jednak její polohou vůči místu na Zemi a nakonec jejím ozářením ostatními planetami. Tímto způsobem je možno postihnout v podstatě celý tradiční systém hodnocení dignity planet, bez nectností typu nespojitostí, které s sebou nesou velké skokové změny v rámci jedné obloukové vteřiny.