<= Index  <= Zpět    Jiří Nitsche: Chladné síly v roce 2001.

Jiří Nitsche
Staroindické Védy popisují neznámý fenomén chladných sil.

V českém překladu knihy Vimaanika Shaastra, který je dílem manželů Wiesnerových, jsem na straně 187 narazil na velmi zajímavou pasáž o vzniku tzv. chladných sil. To mne velice zaujalo, neboť jsem se do té doby s žádným podobným termínem ve fyzice nesetkal.

Navíc tato kapitola obsahuje zcela konkrétní popis, kdy a čím jsou tyto chladné síly vyvolány. K jejich vzniku údajně dochází vždy, když se některá z planet (názvu planeta se v uvedeném díle používá i pro Lunu a Slunce) přiblíží k určité stálici. Pak, jak je zde uvedeno, podle příručky Charanibandhana, dojde k interferenci jejich magnetických a elektrických sil a vzniká osm chladných sil. Kniha dále uvádí:

Spis Khetasangraha tvrdí, že existuje osm planet: Mars, Slunce, Saturn, Venuše, Merkur, Luna, Jupiter a Ruru. Rovněž se uplatňuje síla osmi jasných hvězd: Krittika, Shatabhisha, Makha, Mrigashira, Chitra, Shravana, Pushya a Ashwini.
Shakti Sarvasva říká, že v čase přiblížení hvězdy Krittika k Marsu vznikne chladná síla zvaná Shaktyudgamaa. Obdobně při přiblížení hvězdy Shatabhisha ke Slunci vznikne chladná síla zvaná Jwaalaamukhee. Při sblížení hvězdy Mrigashira s Venuší vznikne síla Mahojjwalaa. Přiblížením hvězdy Makha k Saturnu vznikne síla Shytyadamshatraa. Přiblížením hvězdy Chitra k Merkuru se uvolní síla Shytyahymaa. Sblížení hvězdy Shravana s Lunou dá vznik síle Sphoranee. Přiblížením hvězdy Pushya k planetě Ruru vzniká síla Mahormilaa a přiblížením hvězdy Ashwini k Jupiteru je generována chladná síla Mandookinee. Těchto osm sil vstupuje do interakce podle ročního období.

Dodnes živá Védská astrologie uvádí pro zmíněné stálice tuto převodní tabulku:

Vzhledem k tomu, že se naše firma zabývá inteligentním řízením tepelné pohody v domech, máme k disposici souvislá měření vnějších teplot za poslední tři roky.

Ze zvědavosti, zda na uvedených vztazích něco vůbec je, jsem spočítal uvedené konstelace a porovnal s naší změřenou teplotní řadou. Vhodný nástroj, s nímž je možno uvedené konstelace vypočítat, je např. program Johannes, který obsahuje pro tento účel vše potřebné v požadované přesnosti.

Už tyto výsledky mne překvapily, ale byl jsem si vědom, že to mohla být pouze náhoda. Proto jsem se dal do shánění delší časové řady a podařilo se mi získat, díky pochopení Státní vědecké knihovny v Olomouci, naměřené teploty z meteorologického ústavu, a to od roku 1945. V příloze uvádím výpočty provedené pro planetu Mars. Závěr si, prosím, udělejte sami.

Bral jsem v úvahu to, že chladná síla interferuje s dalšími, ve spisu popisovanými silami a že se tedy nemusí projevit vůbec, případně se neobjeví přesně ve vypočtenou dobu, vzhledem k poměrně značné setrvačnosti tepelných dějů, která může znamenat interval plus nebo minus cca jeden den.

Za nejzajímavější projev chladné síly Sphorane, která vznikne sblížením hvězdy Shravana s Lunou, pokládám Silvestr roku 1978, kdy 31.12. byla teplota celý den poměrně vysoko nad nulou, až 8 stupňů, a přes noc poklesla až na -18 stupňů. Podle výpočtů nastala konjunkce výše uvedených kosmických těles 31.12.1978 v 10:13 středoevropského času.

Na straně 200 se píše o tom, že v případě, kdy se dvě planety při svém běhu dostanou příliš blízko jedna druhé, dojde k interakci jejich planetárních sil, způsobující vznik jazyků žhoucí energie.

V roce 2000 došlo k seskupení sedmi planet (Luny, Slunce, Merkuru, Venuše, Marsu, Jupitera a Saturnu) ve znamení Býka, tzn. v úseku třiceti délkových stupňů. Tato konstelace s sebou pochopitelně přinášela po celý rok mnohočetné vzájemné konjunkce různých planet. Slunce vstupuje do znamení Býka okolo 20.4. a v tomto roce k nám přišlo skutečně teplé počasí velmi brzo a trvalo mimořádně dlouho. Přitom v Moskvě začátkem května mrzlo a padal sníh. Jak je z přiložené tabulky vidět, 3.5.2000 se Mars přiblížil ke stálici Krittika a vznikla chladná síla Shaktyudgama, která zřejmě kulminovala v evropské části Ruska. U nás ten den teploměr poklesl o čtyři stupně.

V každém případě, já osobně pokládám tyto dosavadní výsledky přinejmenším za zajímavé a hodné podrobnějšího zkoumání.

Budu velmi rád, když mi sdělíte svůj názor na uvedenou záležitost.

Jiří Nitsche nitsche@condata.cz

Ve Velké Bystřici 14. 12. 2000

Použitá literatura:

Ing. Ivo Wiesner, Ing. Ludmila Wiesnerová
Vimaanika Shaastra aneb jak létali bohové? AOS PUBLISHING Ústí nad Labem 1998

Astronomicko-astrologický program Johannes 2.1 professional
dodává Pavel Turnovský turnov@rezonance.cz

Měsíční přehled meteorologických pozorování observatoře Praha - Karlov, roč. 1945 - 1999,vydává Český hydrometeorologický ústav, Praha

TABULKY

Mars konjunkce Alcyone neboli Krittika

čas přesné konjunkce - pokles teploty - kdy
22. 07. 1945 	06:58:04	2,4	21. 07.
30. 06. 1947 	03:17:13	-
09. 06. 1949 	01:43:26	-
20. 05. 1951 	17:09:17	-
30. 04. 1953 	08:24:54	2,0
10. 04. 1955 	01:44:30	2,8	09. 04.
16. 03. 1957 	23:28:45	4,0
19. 09. 1958 	01:35:38	1,1
31. 10. 1958 	03:14:43	2,6
09. 02. 1959 	06:40:11	-
01. 08. 1960 	09:17:44	-
08. 07. 1962 	10:32:05	-
16. 06. 1964 	19:27:27	2,1
28. 05. 1966 	06:44:23	4,2	27. 05.
07. 05. 1968 	23:40:10	6,9
18. 04. 1970 	05:06:55	-
26. 03. 1972 	14:59:47	0,7
26. 02. 1974 	19:19:26	1,1
14. 08. 1975 	08:24:24	6,0
17. 07. 1977 	05:06:39	3,3
25. 06. 1979 	16:48:56	-
04. 06. 1981 	21:08:59	5,0	05. 06.
16. 05. 1983 	14:14:23	3,5	17. 05.
26. 04. 1985 	02:34:12	2,3
05. 04. 1987 	10:47:40	-
11. 03. 1989 	03:36:12	3,9	10. 03.
31. 08. 1990 	06:14:55	1,7
14. 12. 1990 	21:08:20	0,3	15. 12.
20. 01. 1991 	12:18:17	-
26. 07. 1992 	16:08:57	-
03. 07. 1994 	20:38:27	-
12. 06. 1996 	13:38:29	4,9	13. 06.
24. 05. 1998 	03:25:08	2,6	23. 05.
03. 05. 2000 	19:51:37	4,0	03. 05.

Jak je z tabulky patrné, k poklesu teploty došlo v 64 % případů.