Zobrazení otázky a odpovědí
-
Pépi
5244 otázku odeslal(a) Chodím z dvojčetem v Pátek 29.Května 2009 15:29:13
http://www.litvinov.sator.eu
Jak můžou být dvojčata tak rozdílná, když jsou od sebe 5 minut.
Pokud to někoho zajímá dodám jejich data.
-
Re: Pépi
1 odpověď odeslal(a) Turnovský Pavel v Pátek 29.Května 2009 15:39:31
http://www.rezonance.cz
ano, to se stává častěji, než je některým astrologům milé. Když budete tak laskav, pošlete mi ta data, rád se podívám. Zdravim, PT
-
Re: Pépi
2 odpověď odeslal(a) Milan v Pátek 29.Května 2009 16:39:09
I já bych ty data také bral. Je otázkou, jaký časový posun nastal. Dotal jsem se k informaci že i při porodu císařem může být čas mezi prvním nádechem i několik desítek minut - a pak rozdíly být musí. Osobně nevěřím, že se "TAM" něco nenajde. Předem děkuji.
-
Re: Pépi
3 odpověď odeslal(a) Jan Šalomoun v Pátek 29.Května 2009 23:51:40
http://www.salomoun.net
Dlouho jsem tuto "záhadu" zkoumal na svých sestrách. A nakonec se ukázalo, že na tom nic záhadného není. Jednak i za tak malý časový úsek může dojít (ale samozřejmě také nemusí) k pohybu domů tak, že nějaká planeta sklouzne do jiného. Pokud bereme v úvahu sabiánské symboly hrotů hlavních os - hned tu máme další změnu. No a nakonec, i kdyby (což se tuším nikdy nestalo, nebo se o tom neví) se ty děti narodily tak, že by se nadýchly opravdu ve stejný okamžik a měly kolečka totožná, nic to v tomto ohledu neznamená.
Vždyť nepracujeme s daností, ale s poetenciálem. A ten se za přispění dalších faktorů může rozvíjet velmi různě. Vždyť od prvního okamžiku každé z těch dětí zažívá jiné děje. Ani ten první nádech není stejný, už jím každé vdechlo jiný vzduch. Od prvního okamžiku je tu interakce s celkem a ta není nikdy u dvou lidí stejná.
Nicméně protože své sestry znám už dlouho :-) stále více si všímám, že to co je činí tak odlišné, má nakonec opravdu stejné podloží! Analogie která mě napadá je tato. Zahraju-li notu c na zobcové flétně a vzápětí na basklarinetu, uslyším dva dost odlišné zvuky, avšak stále jeden a ten samý tón.
Pěkný večer a hezké dnové všem
-
Re: Pépi
4 odpověď odeslal(a) Vanda v Sobotu 30.Května 2009 09:24:15
Na tuto záhadu může znát odpověď i matematika. Pokud jsou dva velmi podobné systémy, při kladné zpětné vazbě drobné odchylky v počátcích mohou vést při dlouhodobé kumulaci k obrovským rozdílům v konečných výsledcích, zatímco při záporné zpětné vazbě tak citelné rozdíly patrné nebudou.
Tedy by se dalo očekávat, že pokud bude radix lidí vykazovat vyšší tendence ke kladné zpětné vazbě, bude rozdíl mhohem větší, než při tendenci k záporné zpětné vazbě.
Za zaslání dat bych taky byla vděčná a předem děkuji.
-
Re: Pépi
5 odpověď odeslal(a) Lída v Sobotu 30.Května 2009 10:09:27
"Vždyť od prvního okamžiku každé z těch dětí zažívá jiné děje. Ani ten první nádech není stejný, už jím každé vdechlo jiný vzduch. Od prvního okamžiku je tu interakce s celkem a ta není nikdy u dvou lidí stejná."
Proč je ale takový rozdíl mezi vývojem povahy a reagováním na dění u dvojčat dvouvaječných a u jednovaječných? Dvouvaječná průkazně reagují jako běžní sourozenci, kdežto u jednovaječných se prokázalo, že je např. napadne nakreslit v určitou dobu tutéž věc, nebo že reagují stejně na obdobné vnější situace, a to i v době, kdy už léta každé z nich žije na jiném místě zeměkoule?
-
Re: Pépi
6 odpověď odeslal(a) Anonymous v Sobotu 30.Května 2009 10:31:01
Jakpak je to s početím? Jsou dvouvaječná dvojčata oplodněna ve stejném okamžiku? Asi ne...
-
Re: Pépi
7 odpověď odeslal(a) Lída v Sobotu 30.Května 2009 11:07:03
Z http://www.porod.estranky.cz/clanky/zajimavosti/proc-se-rodi-dvojcata
"Dvě vajíčka – dvě děti Jak se to stane, že budou dvě? V jediném měsíci dozrají dvě nebo více vajíček a ta pak mohou být oplodněna zároveň. Každý lidský zárodek se v takovém případě vyvíjí úplně samostatně v samostatném vaku blan a se samostatným lůžkem. Dvojčata, která se narodí, vznikla vlastně ze dvou různých vajíček, oplodněných dvěma různými mužskými zárodečnými buňkami. To je ten případ, kdy se sice narodí děti stejného pohlaví, ale vůbec se nepodobají jako vejce vejci."
Nepřipadá mi pravděpodobné, že by došlo ke druhé ovulaci v témže měsíci po oplodnění prvního vajíčka
-
Re: Pépi
8 odpověď odeslal(a) Anonymous v Sobotu 30.Května 2009 11:38:40
Mohou být oplodněna zároveň.Mohou ale zřejmě nemusí.Takže pár dní rozdílu ve splynutí spermie a to každé jiné(oplodněných dvěma různými mužskými zárodečnými buňkami)zřejmě není žádný problém.A též to zřejmě může být jak při jednom styku, tak více stycích, v rozmezí dnů.Takže by pak zrozenec byl vskutku jiného stáří:-).Až o dny zřejmě.Přesto, že byl porozen ve stejný čas.
-
Re: Pépi
9 odpověď odeslal(a) Lída v Sobotu 30.Května 2009 11:52:12
Nejsem biolog, nevím, proč by při oplodnění prvního vajíčka - a tom množství spermií - mělo druhé z vajíček zůstat neoplodněné. Možná nás někdo povolanější doplní
-
Re: Pépi
10 odpověď odeslal(a) Anonymous v Sobotu 30.Května 2009 12:04:39
Ovšem je nutné si uvědomit, že vajíčko lze oplodnit pouze do 12 hodin po ovulaci. Spermie naopak jsou schopné v těle ženy přežít a vajíčko oplodnit zhruba po dva dny. Nejčastějším místem oplození vajíčka je ampulární část vejcovodu.
Takže pokud se druhé vajíčko trochu opozdí(což je logičtější než kdyby se "cpala" zároveň)může být oplodněno spermií ze stejného styku až za dva dny.Nemluvě o dalším styku. A též by mi přišlo logické, že druhé vajíčko prostě dozraje o několik dní později, nikoliv současně.Pokud to nepletu, jsou každé z jiného vaječníku.
-
Re: Pépi
11 odpověď odeslal(a) Lída v Sobotu 30.Května 2009 12:13:26
Ano, to by ten rozdíl mohlo vysvětlovat.
-
Re: Pépi
12 odpověď odeslal(a) Anonymous v Sobotu 30.Května 2009 12:21:00
Jak vznikají dvojčata a vícerčata?
Autorka: Mgr. Kateřina Minarčíková
Příčin vzniku vícečetných těhotenství je několik. Buď se z vaječníku ženy (jednoho, či obou současně) uvolní více než jedno vajíčko. Každé z vajíček je pak oplodněno jinou spermií. Protože každý plod vzniká z jiného vajíčka a jiné spermie, mohou být děti jak stejného, tak odlišného pohlaví. Po genetické stránce si nejsou podobné více než jiní sourozenci, narození v odlišných termínech. Tímto způsobem vznikají dvojčata dvojvaječná, známá také jako dizygotická či fraternální.
Obr. č. 1: Vznik dvojvaječných dvojčat
Ve výjimečných případech může v průběhu již probíhajícího těhotenství dojít k uvolnění a oplodnění dalšího vajíčka. Přesto, že se pak dvojčata narodí ve stejný den, je jedno z nich o několik dnů (dokonce i týdnů) starší. Tento jev je znám jako tzv. superfetace (dodatečné oplodnění). Některé výzkumy v této oblasti naznačují, že ženy mohou být k tomuto dodatečnému oplodnění geneticky predisponované. Přesto je nutné dodat, že takové případy nejsou příliš časté.
Jinou formu vzniku dvojvaječných dvojčat představuje superfekundace. Znamená to, že dojde k oplodnění dvou vajíček (z téhož menstruačního cyklu) dvěma spermiemi z různých pohlavních styků s více muži. Je tak možné, aby dvojčata měla různé otce. Na tento jev poukázal poprvé v r. 1774 Buffon, který se snažil najít uspokojující odpověď na narození dvojčat, z nichž jedno bylo bílé a druhé černé. Nyní je stanovení takového dvojího oplození umožněno vyšetřením HLA či DNA dvojčat, matky a předpokládaných otců. I tato zvláštnost je velmi ojedinělá, přesto je doloženo několik případů, které ji prokazují.
Jednovaječná dvojčata (monozygotní, identická) vzniknou spojením jednoho vajíčka s jedinou spermií. Oplodněné vajíčko se však v průběhu prvních 12 dní od oplodnění rozdělí na dvě časti. Z nich se pak vyvinou dva jedinci. Proč dojde k tomuto rozdělení však není doposud objasněno. Jisté ovšem je, takto vzniklá dvojčata jsou geneticky identická. Fyzicky jsou si velmi podobná a jsou vždy stejného pohlaví. Toto tvrzení je však nutné upřesnit. Bylo zaznamenáno také narození různopohlavních jednovaječných dvojčat (což je způsobeno vlivem genetické mutace XY/XO). Jejich výskyt je však raritní - jsou doloženy pouze tři případy.
Obr. č. 2: Vznik jednovaječných dvojčat
Kromě základních, již uvedených jednovaječných a dvojvaječných dvojčat, je ještě popisován třetí typ dvojčat, tzv. semimonozygotická dvojčata. Nejedná se tedy o dvojčata jednovaječná, ani dvojvaječná. Jejich vznik je podmíněn oplodněním jednoho vajíčka dvěma spermiemi a jeho následným rozdělením na dvě části.
Jak je tomu u trojčat?
Trojčata mohou vzniknout z jediného oplodněného vajíčka, které se rozdělí na tři části - pak se jedná o trojčata jednovaječná. Nebo se mohou vyvinout ze dvou oplodněných vajíček, tzn., že vznikne pár jednovaječných a jedno samostatně. Další možností je vznik trojčat ze tří oplodněných vajíček – děti pak mohou být stejného či různého pohlaví. V tomto případě si nejsou trojčata podobná o nic více, než kdyby pocházela ze tří po sobě následujících těhotenství. Obdobné kombinace se vyskytují i u dalších vícerčat (tedy čtyřčat, atd.).
-
Re: Pépi
13 odpověď odeslal(a) Ondřej v Pondělí 1.Června 2009 10:33:46
Řekl bych, že pokud se týká diferenciace životních osudů jednovaječných dvojčat, lze ji vysvětlit poměrně jednoduše. Je však třeba opustit čistě individualistický pohled na horoskop jako nositele povahy či osudu.
I kdyby se dvojčata narodila ve stejnou minutu, budou po celý život vcházet do jiných (=neidentických) mezilidských a společenských vztahů a figurovat tak v nejrůznějších párových a skupinových relativech. Ty se pak skrze ně budou rozdílným způsobem manifestovat, neboť jsou jejich spolunositeli.
Navíc zde hraje roli i rozdílná relokace každého z dvojčat, která bývá častá a způsobuje, že částečně funguje jiná konfigurace domů, než těch, které odpovídají místu narození.