Zobrazení otázky a odpovědí
-
Důvěra
5072 otázku odeslal(a) Na ve Středu 18.Února 2009 10:24:42
Potýkám se se slovem DŮVĚRA, nedůvěra, víra v někoho, něco... Co je to vlastně někomu důvěřovat? V podstatě jsem nenalezla slovo, které by vystihovalo mezistav mezi důvěrou a nedůvěrou, což mě nabádá k tomu, že oba z těchto pocitů jsou disharmonickými stavy. Ale třeba ne. Nevím. Když nepociťuji k někomu důvěru, ale zároveň ani nepociťuji nedůvěru, a k tomu zároveň mi to celé není jedno, co je to? Důvěřujete? Nedůvěřujete? Obecně? Nebo jak komu? Proč? Má to nějaký hmatatelný podklad? Dá se vysvětlit, proč pociťujete důvěru, proč nevěříte? Máte někdo vlastní definici toho slova?
Předesílám že můj dotaz není žádostí o radu, jestli mám lidem důvěřovat či nikoliv. Prosím si o obecné či vlastní poznatky.
-
Re: Důvěra
1 odpověď odeslal(a) Ondřej Klouček ve Středu 18.Února 2009 10:42:55
Důvěra jistě není digitální. Nula nebo jednička.
Já říkám, že důvěra je jako květina. Musí se o ni pečovat, jinak vadne až uhyne. Známe tisíce podob a barev důvěry, každému voní důvěra jinak.
Chlapovi vracejícímu se každý večer z hospody k důvěrnému pocitu ke své ženě stačí, když ho ona pustí přes práh. Taková důvěra bodlák.
Pro některé ženy mnohaletá důvěra definitivně končí první nevěrou svého muže, jako když květinu podseknete srpem.
Já vnímám důvěru jako difóltní (hezkéslovoneníližpravda) postoj k druhému člověku, něco co nemusím řešit, dokud mi nevrazí kudlu do zad.
-
Re: Důvěra
2 odpověď odeslal(a) hanka ve Středu 18.Února 2009 11:20:06
To je zajímavé, takto bych otázku nepoložila. Důvěra-nedůvěra je pro mne osobně kategorie v takové obecnosti, jako je zde uchopena, neřešitelná.
Souvisí patrně s tím, co jedinec poznal v rodině, a to s pocitem bezpečí. Když bych to měla vyjádřit co nejobecněji, pak pro mne je svým způsobem nepřekročitelné přikázání v úzkých rodinných či přátelských vazbách "Ať se děje, co se děje, nenechám tě na holičkách". Ale na druhou stranu od toho nemohu očekávat víc, než co je v této větě obsaženo.
Dítě, rodič, manžel, přítel po mně nemůže chtít ve jménu důvěry, anebo spíše "pseudodůvěry", úplně všechno, a vydírat, že pokud nesplním to a tamto, pak nemá ke mně důvěru.
S cizími lidmi je to poněkud jiné, tam se orientuji, nakolik dodržují úmluvy, smlouvy, termíny, sliby.
-
Re: Důvěra
3 odpověď odeslal(a) Desatero ve Středu 18.Února 2009 11:37:19
Čeho jsem si především všimla, je mnoho negací v tomto dotazu. Jestli jsem něco nepřehlédla, je jich deset.
Nedůvěra, nenalezla, disharmonické, ne, nepociťuji, nepociťuji, nedůvěru, není, nedůvěřujete, nevěříte.
Hledala bych v tomto desateru.
Milena Plachá
-
Re: Důvěra
4 odpověď odeslal(a) kennaz ve Středu 18.Února 2009 11:46:02
Na, já to mám asi takto:
rozlišuji "důvěřuji komu" a "věřím čemu nebo v co"
První případ se odvíjí prioritně od toho, jaký má u mne dotyčný "morální kredit", neboli do jaké míry od něj čekám botu. Druhý případ od toho, jakou má pro mne jeho slovo dotyčného v té-které oblasti váhu, čili jakýsi "odborný kredit".
Vstupními informacemi jsou mi v prvním případě dojmy a pocity z člověka a hodnocení jeho projevených postojů (ano, hodnotím. ne však je dobrý/zlý obecně, ale do jaké míre mně je s ním bezpečno - což se odvíjí jednak od mého momentálního stavu, druhak od zkušeností, které s dotyčným mám a vposledku od projevených postojů a činů dotyčného, které vypovídají i o jakési "čistotě jeho motivací"); v druhém případě míra rozporu s mými informacemi z jiných zdrojů (myslím takových, které pro mne váhu mají) a osobními zkušenostmi.
"Věřím v co" je pak čistě iracionální a nezdůvodnitelné, ale není v rozporu s mým náhledem.
Důvěřuji tomu, kdo mi svým konáním nedal důvod k opaku, a zároveň mi pocity neříkají "bacha". Pomáhá vědět, že dotyčný nemá ve zvyku důvěry zneužívat ve jménu čehokoli.
Někdy důvěřuji natolik, že věřím ledasčemu, dokonce občas dočasně i tomu, že černá koule je bílá krychle....
Věřím tomu, co není v rozporu s dosavadními mými informacemi a zkušenostmi.
Někdy věřím natolik, že nepotřebuji k tomu další informace, jindy je potřebuji. Pak buď věřím silněji, nebo snad dokonce "vím", nebo věřím méně, ale stále ještě dost, abych dál hledala, nebo nevěřím, protože jsem došla k informaci ("věrohodné ;-), která mi nadále věřit nedovoluje :-)
Mohu tedy klidně důvěřovat osobě (má "morální kredit", necítím se jí být ohrožena), která má u mě v oblasti přemětné i "odborný kredit" (bez zásadních rozporů se zdroji, které z téhož vyšli jako souhlasné s předchozími zdroji), ale nevěřit nějakému konkrétnímu tvrzení oné osoby (tvrzení je v rozporu s mojí dosavadní zkušeností)- pak mi nejspíš nějaká zkušenost chybí. A pak dávám oné osobě buď dostatečný kredit, abych se spolehla, nebo si jdu pro chybějící zkušenost. Nebo se splehnu a pro zkušenost si jdu, aby byla osobní, pokud to tak právě potřebuji.
To celé za předpokladu, že " není mi to celé jedno"...
Nevím, jestli jsem srozumitelná, ale věřím, že ano.
Každopádně souhlasím, že důvěra je křehká (ač víra může být silná) a taky souhlasím, že je úzce spojena s pocitem bezpečí :-)
-
Re: Důvěra
5 odpověď odeslal(a) Ondřej Klouček ve Středu 18.Února 2009 12:28:42
A ještě něco. Důvěra je lunární.
Když je vaše Luna spokojena, cítíte důvěru.
Nejsilnější důvěru pociťujete, když uspokojujete emocionální potřeby znamení, ve kterém se Luna nachází.
Děti do 3 let o tom mohou vyprávět.
-
Re: Důvěra
6 odpověď odeslal(a) kennaz ve Středu 18.Února 2009 13:38:03
pane Kloučku, to mne zaujalo. Snad se schopností vůbec pocítit důvěru si to umím spojit.Neumím si ale predstavit, jak může souviset naplňování emocionálních potřeb znamení, v němž je Luna, s mírou pocitu důvěry ke konkrétnímu člověku. Můžete nějaký příklad?
-
Re: Důvěra
7 odpověď odeslal(a) hanka ve Středu 18.Února 2009 13:48:32
Re 3: Co vyvozujete z toho, že jste nalezla v dotazu deset negací? Jak to má dotazujícímu pomoci v orientaci?
Dotaz je vystaven vyváženě, našla jsem tam deset pozitiv:
důvěra, víra, důvěřovat, vystihovalo, nabádá, je, důvěřujete, má, pociťujete, máte.
Navíc z povahy dotazu, který se ptá na vymezení vztahu nás ostatních k této dichotomii, přímo vyplývá, že bude obsahovat vymezení jak pozitivní tak i negativní.
-
Re: Důvěra
8 odpověď odeslal(a) Ondřej Klouček ve Středu 18.Února 2009 13:57:39
Zkusím dva příklady:
Má Luna je v Raku. Má potřeba bezpečného domova způsobí, že cítím důvěru k člověku, který mi pomáhá tento pocit vytvořit. Nebo mi přímo domov poskytuje. Nedůvěra nastoupí, pokud můj domov ohrožuje viditelně fyzicky, nebo ho rozbíjí psychicky.
Má Luna je v Beranu. Má potřeba prorazit do světa způsobí, že cítím důvěru k člověku, který mi poskytuje příležitosti k činu, k rozvoji sebe samého, k seberealizaci. Nedůvěra nastupuje, pokud mě někdo brzdí v rozletu, kontroluje, snaží se mě ovládat v každodenním životě manipulací.
Dává to smysl?
-
Re: Důvěra
9 odpověď odeslal(a) kennaz ve Středu 18.Února 2009 14:20:26
Děkuji. Aha, takto. Smysl mi to dává ten, že snáze pociťuji důvěru k člověku, který nějak podporuje naplnění potřeb mojí Luny. Tedy ne že to, nakolik já naplˇuji emocionální potřeby svojí Luny, má vliv na to, zda k někomu konkrétnímu důvěru cítím, nebo necítím (jak jsem Vás pochopila původně); ale to, zda on na mne působí směrem k nebo proti mému naplňování těchto potřeb.
-
Re: Důvěra
10 odpověď odeslal(a) Ondřej Klouček ve Středu 18.Února 2009 14:28:12
Přesně tak.
A má celková důvěra ke světu je takové kvality, jak si hýčkám svojí Lunu.
Proto je taková prasárna nechat vyhladovět Lunu dětem, které se nemůžou bránit.
-
Re: Důvěra
11 odpověď odeslal(a) Na ve Středu 18.Února 2009 15:13:36
Děkuji všem za velmi rychlé a zajímavé reakce. Omlouvám se předem za to, že zřejmě nebudu já reagovat vůbec, není to nezájem z mé strany, ale známka toho, že nad tím musím dát přemýšlecí kolečko nad každou odpovědí zvlášt a pak souhrnně. A pak přemýšlet, co to znamená... :)
Hanko, myslím či domnívám se, že paní Milena mi nedůvěřovala v mém oznámení, že se nejedná o žádost o radu a hledala v mém dotazu známky toho, že s tím mám problém :) Což nemohu potvrdit ani vyvrátit, jelikož to sama nevím a nebudu vědět, dokud nebudu vědět, co ta slova znamenají. :)
-
Re: Důvěra
12 odpověď odeslal(a) Vanda ve Středu 18.Února 2009 15:39:42
...důvěrou a nedůvěrou, což mě nabádá k tomu, že oba z těchto pocitů jsou disharmonickými stavy...
to je ale stejný problém, bylo by nejdřív nutno definovat, co je oním harmonickým stavem, abychom byli schopni říct, že důvěra nebo nedůvěra se od něj liší a tedy jsou stavem disharmonickým.
Důvěra má oprávněně stejný slovní kořen s vírou, a víra souvisí s naším očekáváním, že něco - někdo se bude chovat určitým předem předpokládaným způsobem. Jde tedy o výrazně mentální prezentaci naší mysli, fakty podloženou pouze z části, protože změny v našem okolí naše mysl postihuje vždy nepřesně a se zpožděním. To je první část otázky.
Tou druhou je, že důvěra představuje situaci, kdy dotyčný plní ne jakékoli, ale pouze kladná očekávání. Nemáme důvěru k někomu, kdo opakovaně vyprovokuje hádku, přestože očekáváváme, že se tak bude chovat, protože se tak chová opakovaně.
Tedy důvěra by se dala definovat jako víra v příznivé a nezraňující interakce od osoby, které je důvěřováno, směrem k osobě, která důvěřuje. Což souvisí jednak se zkušeností důvěřující osoby ke všem lidem obecně, jednak ke konkrétnímu člověku.
-
Re: Důvěra
13 odpověď odeslal(a) Ondřej Klouček ve Středu 18.Února 2009 16:01:58
To je moc hezká definice, Vando.
Smrtelník, který by dosti pokročil, by pak mohl říct:
"Důvěřuji ti, přestože nenaplňuješ má očekávání.
Důvěřuji ti, protože jednáš tak jak musíš.
Nejsi tu od toho, abys mě činil šťastným."
Kruh důvěry by se pak kolem tohoto člověka neustále rozšiřoval, až by pojal celý svět.
Možná takhle uvažoval Gándhí.
-
Re: Důvěra
14 odpověď odeslal(a) Na - Vandě ve Středu 18.Února 2009 16:02:47
No to je právě ten bod, na kterém jsem se zasekla a důvod, proč jsem s tím vyšla do diskuze.
...důvěrou a nedůvěrou, což mě nabádá k tomu, že oba z těchto pocitů jsou disharmonickými stavy...
- to právě z důvodu, že nerozumím v podstatě těm slovům - nedokážu.
Tedy důvěra by se dala definovat jako víra v příznivé a nezraňující interakce od osoby, které je důvěřováno, směrem k osobě, která důvěřuje. Což souvisí jednak se zkušeností důvěřující osoby ke všem lidem obecně, jednak ke konkrétnímu člověku.
Nojo, jenomže když tedy důvěřuji - očekávám - příznivé a nezraňující interakce, pak se ženu do jámy lvové. Vždyť aby taková situace nepříznivá a zraňující nikdy nenastala a má důvěra - očekávání - tím bylo potvrzeno, pak by to muselo znamenat, že člověk, do něhož důvěru vkládám, ... atd. No, tedy mne to přivedlo na mysl, že důvěřovat je naivní a mnohem lepší je ne-důvěřovat a zároveň ne-nedůvěřovat, tedy vlastně očekávat a zároveň neočekávat. A to je to, co nevím, jak se
jmenuje, co mě mate.
-
Re: Důvěra
15 odpověď odeslal(a) Vanda ve Středu 18.Února 2009 17:14:12
důvěřuji - očekávám - příznivé a nezraňující interakce, pak se ženu do jámy lvové
ani ne, do jámy lvové člověk sám sebe uvaluje spíš podezdřívající nedůvěrou.
Protože pocit důvěry má dvě části. Ten první spočívá v našich očekáváních o tom, jak se budou chovat jiné osoby.
Jde tedy o typické mentální produkty naší mysli, se kterými druhé osoby mohou mít do činění jen málo až skoro nic, protože do druhých osob mlčky promítáme své vlastní postoje, mentální projekce druhých lidí v naší hlavě jsou jen jinak zamaskované naše myšlenky.
Tou druhou je, jakým způsobem na nás dopadá jednání druhých lidí. Což se zase odehrává v naší mysli. S výjimkou opravdu vyhrocených případů je především otázkou našeho vnitřního nastavení, zda nějaké jednání považujeme za zraňující nebo nikoli.
Tedy nedůvěra především otravuje naše vlastní myšlenkové prostředí, naši duši strachem a obavami z očekávaného zranění, zatímco druhé straně je to většinou u paty, protože naše myšlenkové pochody se v její hlavě neodehrávají a tudíž o nich neví zhola nic.
-
Re: Důvěra
16 odpověď odeslal(a) Na ve Středu 18.Února 2009 17:18:44
Aha. Takže mezistav mezi důvěrou a nedůvěrou, který pociťuji, je vlastně také důvěra, ovšem taková, která neprojektuje, narozdíl od té extrémní, kterou jsem nazvala disharmonickou, protože očekává. ? :)
-
Re: Důvěra
17 odpověď odeslal(a) hanka ve Středu 18.Února 2009 17:21:40
Ještě odjinud - Je to v Saturninovi od Zdeňka Jirotky (nádherná kniha - doporučuji), který uvádí jakási přísloví na pravou míru.
A mezi jiným také říká, že sytý hladovému nevěří, ovšem jenom v té jediné situaci, co se hladu týče. Jinak není důvod, aby mu nevěřil, že dotýkati se drátů na zem spadlých, je životu nebezpečno.
-
Re: Důvěra
18 odpověď odeslal(a) Jiří Janda ve Středu 18.Února 2009 17:46:29
http://proc vymyslet jiz vymyslene
Dane Rudhyar: Astrologická mandala
Fáze 280 (Kozoroh 10°) NÁMOŘNÍK KRMÍ ALBATROSA Z RUKY
Klíčová myšlenka: Překonání strachu a odměna, která následuje
Člověk, z nějž vyzařuje neškodnost a čirá nevinnost, k sobě může přivolávat ta nejdivočejší stvoření a navazovat s nimi vztah, založený na vzájemném respektu a porozumění. Každá živá bytost hraje roli v rituálu existence; mimo rámec těchto specifických rolí, které příliš často od sebe jednotlivé bytosti oddělují, je společenství lásky a soucitu spojující i ty nejrůznorodější životy.
Tento poslední stupeň padesáté šesté sekvence nám přináší obraz ideálu míru a štěstí dosaženého skrze kulturu, obraz zde rozšířený tak, že už zahrnuje všechny živé organismy této planety. Síla takové kultury neubližování a soucitu vyvolávají všeobecnou DŮVĚRU.
-
Re: Důvěra
19 odpověď odeslal(a) Ondřej Klouček ve Středu 18.Února 2009 18:42:20
Je těžké důvěřovat někomu, kdo nikomu nedůvěřuje.
Ale pokud to překonáme a důvěru mu projevíme, pak ji v něm také vzbudíme.
Pak už bych to nazval láskou.
Stává se z nás VĚŘÍCÍ ČLOVĚK.
-
Re: Důvěra
20 odpověď odeslal(a) Milena Plachá ve Středu 18.Února 2009 19:23:05
http://www.youtube.com/watch?v=SnPADbKlGK0&feature=related
Werichova důvěra .
-
Re: Důvěra
21 odpověď odeslal(a) kennaz ve Středu 18.Února 2009 20:16:52
Bohužel si myslím, že některým lidem to u paty není, naopak zpracovávají lidi, aby mohli jejich důvěry zneužít ke svému prospěchu (když fungují v modu parazita a bez důvěry "hostitelů" by to nešlo)
Rovněž si myslím, že není všechno výhradně o "podle sebe soudím tebe", ani o projekci.
Jistá míra nedůvěry člověka chrání. V takové dávce bychom ji snad mohli říci opatrnost. Přemíra nedůvěry samozřejmě blokuje. Ve vyšších dávkách se jeví jako paranoja. Je to - jako velmi často - otázkou míry.
Stav, kdy "ne-důvěřuji" ani "nenedůvěřuji", jsem nachýlená považovat za projev toho, že se nepotřebuji opřít o vnější, a nepotřebuji se k tomu ani nijak postavit, protože jsem sdostatek pevná v sobě a o sobě. Což je v běžné realitě asi podobně časté jako nehodnotit, neposuzovat, nepřenášet, nešířit emocionální jedy apod...:-) Nebo alespoň já se s tím u živých lidí příliš nesetkávám.
-
Re: Důvěra
22 odpověď odeslal(a) Na ve Středu 18.Února 2009 20:55:01
:)
-
Re: Důvěra
23 odpověď odeslal(a) Jiří Janda ve Čtvrtek 19.Února 2009 00:12:16
Pane Kloučku, je mi to moc líto, protože se mi Vaše projevy na tomto fóru obvykle velice líbí, ale musím se Vás pokusit zklamat svým názorem, neboť na této Vaší odpovědi shledávám prostě úplně všechno špatně.
Není totiž vůbec nijak těžké důvěřovat někomu, kdo nikomu nedůvěřuje, je-li tento objekt důvěry skutečně důvěryhodný a tedy nad věcí. Naopak takový člověk by se zpětně na naší (vaší) důvěru mohl klidně vy... Byl-li by pro Vás výsledek tohoto vztahu z Vašeho hlediska charakterizovatelný výrazem láska, bylo by mi to skutečně velice líto. No a s těma věřícíma, to přece nestojí za zmínku; důvěra je přece prožitek a víra je kšeft nebo lenost (nebo obojí).
A teď se vracím k samému začátku - vážím si už jen toho, když se zde někdo pod své názory podepíše. Když navíc o tom, co píše, skutečně přemýšlí, je to skutečně chvályhodné.
Tak se nezlobte.
-
Dôvera
24 odpověď odeslal(a) ANKH ve Čtvrtek 19.Února 2009 01:20:07
Chcem sa tiež podeliť, veľmi zaujímavá téma.
Pojem dôvera je pre mňa široký....začnem dôverou k človeku...tú by som za seba charakterizoval ako "implicitné nepredpokladanie a neočakávanie prúseru". Čo je samozrejme niekedy dosť hazard. Dôvera pre mňa je, keď sa spoľahnem, že veci sú tak ako ich môj proťajšok prezentuje.
Tiež patrím k ľuďom, ktorí dávajú dôveru defaultne (aj v slovenčine je to pekný paškvil, ale čo už keď nemáme ekvivalent?). Podľa toho niekedy aj dopadám. Jasné, že som si nabil čumák, trošíčku som hádam aj zopatrnel, ale v zásade platí tiež, že ľuďom dôverujem niekedy až slepo a moja dôvera odchádza až po prípadnej neblahej skúsenosti. Som asi nepoučiteľný...
ale rozlišujem aj iné druhy dôvery, podľa toho, čomu dôverujem...
napríklad, dôvera v život sám, v jeho zmysluplnosť.....to už nie je u mňa tak implicitné...niekedy ma chytá skepsa, keď sa dívam na to, ako funguje svet...a ľudia v ňom...
Tu sa to prelína u mňa trochu s vierou, keď nevládzem dôverovať, snažím sa veriť, ak nevládzem veriť, snažím sa dôverovať...
(dôvera môže u mňa mať aj racionálny základ, nemusí byť implicitná, môže sa opierať o niečie skúsenosti, referencie... viera pre mňa nesúvisí s ráciom.)
Dôvera v politikov, v inštitúcie, štát, právo... to je už iné kakao pre mňa, tu som skôr paranoik, jedna z mála oblastí, kde sa viem spoľahnúť na skúsenosti iných...nedôverujem týmto veciam.
Dôvera vo vlastné schopnosti...kľúčová dôvera, podľa mňa, od ktorej sa veľa odvíja...
Dôvera, poisťovňa.... nekrachli už? :D
Tak ako je na svete podľa mňa asi šesť a pol miliardy objektívnych realít a právd, každý to môže s dôverou mať inak...
Každopádne, krehká vec. Vzácna, veľmi si ju vážim keď ju dostanem a snažím sa adekvátne s ňou nakladať...do akej miery sa mi darí, nie je v mojej kompetencii posúdiť.
Samostatnou kategóriou je dôvera detská. Taká tá krásna, čistá, úprimná, úplná, bezvýhradná dokonalá...
Dôvera je pre mňa harmonický stav, otvorený. Nedôvera disharmonická, uzavretá, necítim sa s ňou dobre.
:-)
Na záver trochu čierneho humoru:
keby existovala (možno aj existuje) kniha, kde sú zozbierané posledné vety pred smrťou, bola by podľa mňa aj o dôvere. Veď posúďte sami:
"pustite ma k tomu, ja tomu rozumiem..."
"toto naľavo je určite nulák"
"nie je nabitá, neboj sa"
"nemaj strach, tento uzol vydrží"
"neboj, nespadnem"
"sprava môžeš"
"dôveruj mi, viem čo robím"
:-D
Pekný deň všetkým.
-
Re: Důvěra
25 odpověď odeslal(a) Marcela Machovičová ve Čtvrtek 19.Února 2009 10:20:24
Milá Na, chtěla jsem to původně dát k jiné otázce, ale protože vaše dílčí otázka je současně Otázkou (nebo Odpovědí) nebo..., takže vám to dám sem:
Wo brennt's?
Našel jsi odpověď na otázku?
Otisk v ledu - zábrana.
Pečeť ohně - bez účasti.
Rozumíš??
Er strahlte nur so.
Máca
-
Re: Důvěra
26 odpověď odeslal(a) Na - Máce ve Čtvrtek 19.Února 2009 13:22:43
A to bylo možné postřehnout?
Toť velmi milé překvapení!
-
Re: Důvěra
27 odpověď odeslal(a) hanka v Pátek 20.Února 2009 18:37:44
Pořád nemohu najít, kde, ve kterém filmu Vlasta Burian řekl ono:
"...a doufám, že důvěru ve mně kladenou nezklamete!"
-
Re: Důvěra
28 odpověď odeslal(a) Turnovský v Pátek 20.Února 2009 18:43:19
je to na konci toho filmu, kde ho zvolí v nějakém městečku (snad jeho rodném) starostou, VB pak odchází a vede za sebou opentlenou krávu
jo jo velmi podařená hláška