Zobrazení otázky a odpovědí
-
Tak už se tomu ani neříká radar...
4790 otázku odeslal(a) Jiří ve Čtvrtek 28.Srpna 2008 13:49:00
http://www.novinky.cz/clanek/148339-podle-parkanove-je-cr-blizko-podpisu-smlouvy-o-pobytu-americanu-v-brdech.html
-
Re: Tak už se tomu ani neříká radar...
1 odpověď odeslal(a) Jiří v Pátek 5.Září 2008 20:03:39
http://www.novinky.cz/clanek/148998-dohoda-o-pobytu-americkych-vojaku-u-radaru-je-hotova.html
-
Re: Tak už se tomu ani neříká radar...
2 odpověď odeslal(a) Jiří ve Středu 10.Září 2008 14:54:19
http://www.novinky.cz/clanek/149316-vlada-odsouhlasila-smlouvu-sofa-o-pobytu-americkych-vojaku.html
-
Re: Tak už se tomu ani neříká radar...
3 odpověď odeslal(a) tranzit vůčí ČR 1993 ve Středu 10.Září 2008 15:01:09
-
Re: Tak už se tomu ani neříká radar...
4 odpověď odeslal(a) Jiří v Pátek 19.Září 2008 18:12:28
http://www.novinky.cz/clanek/150035-parkanova-podepsala-smlouvu-o-pobytu-americkych-vojaku-v-cr.html
-
Re: Tak už se tomu ani neříká radar...
5 odpověď odeslal(a) Jiří v Neděli 21.Září 2008 20:48:51
Ponny upozornil na zajímavý článek o radaru, tak si dovoluji jej sem zkopírovat.
*******************************
Americký radar, který by měl stát v Brdech na kótě 718, je předmětem mnoha
diskuzí. Víme však, jaké technické parametry musí mít, aby dostál svému
unikátnímu úkolu, k němuž patří rozlišení klamných a skutečných cílů?
Podíváme se na elektronické součásti, které impulsní radary podobného typu
využívají: jsou to takzvané T/R (transmit/receive: vysílací/přijímací)
moduly, které procházejí neustálým vývojem a zdokonalováním a kterých by měl
nový radar mít několik desítek tisíc. Ty jsou zároveň pro radary nové
generace zásadní: jejich elektronickým ovládáním lze energii soustředit do
jednoho svazku a řídit jeho pohyb v prostoru. Budeme se také zabývat jevy,
jako je atmosférický vlnovodný kanál nebo dopředný odraz, které šíření
výkonu z radaru ovlivňují.
Radar v České republice. Jaký radar by měl u nás vlastně stát? Co by měl
umět a jak by pracoval? A jak může být pro člověka nebezpečný?
Podle americké Agentury pro protiraketovou obranu by měl systém, který bude
rozvinut přes celý svět, zhruba za pět let fungovat takto. Družice nebo jiný
předsunutý radar zjistí odpálení balistické rakety a okamžitě předá
informaci radaru v České republice. Ten sledování převezme a určí přesná
data letu rakety. Radar pak navede antirakety na cíl. Radar u nás poté ještě
vyhodnotí, zda cíl skutečně zasáhly.
Pplk. v.v., Ing. Stanislav Kaucký, vojensko-technický analytik: Je součástí
další soustavy, obrovské soustavy senzorů, ale jenom tento radar je schopen
z těch senzorů sám poskytovat takto přesná data a z toho vyplývá samozřejmě
jeho klíčová role a nezastupitelné místo jinými senzory.
Radar by měl umět také to, co zatím žádný jiný nesvede - odlišit skutečné
hlavice od klamných. Raketa totiž s sebou nese množství nafukovacích
balónků, v nichž se může bojová hlavice skrýt. Běžný radar pak rozdíl z
velké vzdálenosti nepozná. Ve vzduchoprázdnu totiž není žádný odpor vzduchu,
takže bojové hlavice i balónky - přes rozdíl v hmotnosti - letí stejnou
rychlostí a jeví se jeden jako druhý.
Radary ke své práci využívají mikrovln, což jsou elektromagnetické vlny o
vlnové délce větší než jeden milimetr a menší než jeden metr. To odpovídá
frekvenci 300 MHz - 300 GHz. Vlastnosti šíření centimetrových vln a kratších
se blíží vlastnostem šíření světla. Mohou se ohýbat, stínit, tlumit i vést,
interferovat a vytvářet falešné obrazy.
Elektromagnetické vlnění pohlcují molekuly a přijatá energie se velice
intenzivně přeměňuje na teplo. Toho se využívá v mikrovlnné troubě.
Všichni většinou známe radary, které slouží řízení letového provozu. A toto
je vojenské středisko radiolokačního průzkumu. Radary přináší přehled do
vzdálenosti až čtyř set kilometrů a výšky až patnácti kilometrů. Patří tedy
k radarům přehledovým a slouží pro kontrolu pohybu letadel. Snímají okolí v
rozsahu 360° a jsou v provozu nepřetržitě.
Radar v Brdech však bude úplně jiný. Nebude jej možné použít ani pro řízení
letového provozu, ani k vyhodnocování počasí a ani k protivzdušné obraně.
Radaru, který má stát u nás, je nejblíže testovací impulzní radar,
označovaný jako GBR-P, umístěný od 80. let na jednom z Marshallových
ostrovů. Slouží k ověření, jestli je schopen vykonávat očekávané funkce.
Radar využívá pásmo 8 až 12 GHz, označované jako X, tedy vlnovou délku 3 cm.
Údajně by k nám měl být přesunut v roce 2011.
Na rozdíl od přehledových radarů vysílá jen úzký paprsek a využívá ke své
práci pulzů. Impulzy umožňují v daný časový interval nesmírně zvýšit výkon
radaru, i když střední výkon je stejný. Pokud impulz trvá milisekundu, výkon
se zvýší třeba i tisíckrát. Zpracování údajů je ale velmi složité a vyžaduje
pokročilé elektronické zařízení. Antény proto nejsou parabolické, ale
plošné, a mají desetitisíce dílčích generátorů pulzů elektromagnetické
energie, označované jako T/R moduly. Jsou to základní prvky radaru.
RNDr. Petr Pokorný, CSc., fyzik: Jak přesně vypadají, není známo, protože
veškeré zatím dostupné informace v literatuře a na internetu neukazují
jednotlivé moduly ve své sestavě skutečné. Dá se usuzovat jenom podle
fotografií přehledových.
Podle dosud zveřejněných neúplných oficiálních materiálů lze technická data
k radaru v Čechách shrnout do této tabulky. Zde však výpočty našich
nezávislých odborníků odhalily zásadní rozpor. Buď bude mít radar impulzní
výkon 4,5 MW, ale uvidí pouze do dálky 1 460 km. Anebo bude mít radar dosah
2000 km, ale pak by musel mít impulzní výkon 20 MW bez započtení ztrát - a s
nimi více než 200 MW.
V první případě by neviděl ani ven z Evropy, natož například do Íránu. Výkon
tedy bude muset být podle nezávislých odborníků mnohonásobně větší.
Američané navíc tvrdí, že radar by měl rozeznat baseballový míček na
vzdálenost 4500 km. Pak by ovšem impulzní výkon musel dosahovat gigawatt.
RNDr. Petr Pokorný, CSc., fyzik: Výkon je strašně důležitá věc, protože
radary dálkového dosahu se řídí nějakou rovnicí, a ta rovnice udává poměr
mezi vyslaným výkonem a přijímaným výkonem, že klesá se čtvrtou mocninou
vzdálenosti.
Obvykle se počítá s tím, že výkon klesá s druhou mocninou vzdálenosti, tady
je však nutné počítat se čtvrtou mocninou, protože paprsek se ještě musí
vrátit a radar musí být schopný jej přijmout, zesílit a analyzovat.
Na velké vzdálenosti tedy musí být výkon obrovský. A to se ještě neuvažovaly
ztráty, které způsobuje absorpce v atmosféře.
Pplk. v.v., Ing. Milan Hlobil, odborník v oboru radiolokace, bývalý pedagog
Univerzity obrany v Brně: Meteorologické podmínky mají dost podstatný vliv
na šíření elektromagnetického záření. V našem případě, jak vidíte například
toto počasí, to můžeme kvalifikovat jako standardní počasí. V tomto případě
by byl útlum elektromagnetické energie asi 0,01 Db/km, což by představovalo
na 300 km poloviční ztrátu vyzařovaného výkonu.
Při husté mlze by ztráty byly ještě desetkrát vyšší. Proto se musí počítat s
ještě vyšším výkonem. Není tedy pravděpodobné, že by k nám byl přesunut
radar z Kwajaleinu. Ten byl v provozu již deset let, takže jeho technologie
musí být modernizována - týká se to hardwaru, softwaru i vývoje T/R modulů.
Navíc neumí rozlišovat klamné cíle od skutečných. Na výzkum, vývoj a
sestavení radaru pro Českou republiku již získala firma Raytheon osmdesát
milionů dolarů.
RNDr. Petr Pokorný, CSc., fyzik: Moduly, které byly používány v těch
radarech typu Kwajalein, se pohybuje někde mezi 2 až 10 watty na jeden
modul. Na jaře tohoto roku firma Raytheon pracuje už s moduly řádově 50 W,
ale dokonce už informace říkají někde mezi 80 až 120 W na jeden modul. No a
zakázku, kterou dostala, je limitní výkon 550 W!
Moduly by zároveň byly mnohem menší, takže by se jich na anténu vešlo až 300
tisíc. Výkon by tedy dosahoval 165 MW, a to by ani nebyl výkon pulzní!
Chlazení by dovolovalo ještě vyšší zátěže.
Pplk. v.v., Ing. Milan Hlobil, odborník v oboru radiolokace, bývalý pedagog
Univerzity obrany v Brně: V tom případě radar už by měl výkony řádově
desítky MW a posunul by se do oblasti impulsních elektromagnetických zbraní.
Pokud by se do paprsku radaru dostaly nízkoletící družice, jejich přístroje
by byly zničeny. Díky lineární regulaci a moderním programům by se však
navýšení výkonu radaru zjistilo jen těžko. Radar také vyžaduje svůj zdroj
energie. Pro napájení jsou tu tři možnosti. Jednak ze sítě - ale tady může
vzhledem k počasí či přetížení nastat výpadek. Jako záložní zdroj by mohl
sloužit naftový generátor, ten však vytváří chvění, které může být zdrojem
šumu pro zesilovače. Zbývá ale ještě jedna možnost.
RNDr. Petr Pokorný, CSc., fyzik: Malý jaderný reaktor, jako je třeba v
ponorkách, by bezpečně nakrmil takovýto zařízení, a pokud by byl dostatečně
hluboko, tak by zajišťoval, že vlastně se k tomu nikdo jiný nepovolaný
nedostane, a je to nejspolehlivější zdroj energie.
Jak ale bude takový radar ovlivňovat své bezprostřední okolí? Mikrovlnné
záření působí zejména na oči a nervovou soustavu lidí i zvířat. Výkonovou
hustotou 10 000 W/m2 nesmí být osoby ozářeny vůbec, neboť i po
mikrosekundové expozici hrozí těžké poškození zdraví. V srpnu roku 2007
vydalo ministerstvo obrany zprávu o posouzení vlivu radaru na obyvatelstvo v
okolí vojenského újezdu Brdy. V závěru se říká, že hlavní svazek
radiolokátoru nemůže obyvatelstvo ohrozit, protože terénní nerovnosti
zabraňují paprsku dosáhnout na obydlené oblasti.
Tato zpráva však nepočítá s jedním úkazem. V atmosféře totiž mohou vzniknout
vrstvy o výšce několika desítek metrů. Do vrstvy vnikne paprsek radaru,
nemůže ji opustit a výkon se v ní šíří s malými ztrátami dál. Tento
"atmosférický vlnovodný kanál" zvětšuje dosah výkonu podél zemského povrchu
na vzdálenost až stovek kilometrů.
Pplk. v.v., Ing. Milan Hlobil, odborník v oboru radiolokace, bývalý pedagog
Univerzity obrany v Brně: Představme si například, kdyby zde v údolí byla
mlha a z té mlhy vykukovaly pouze vrcholy kopců, to jsou vhodné podmínky
meteorologické pro vznik atmosférického vlnovodného kanálu.
S těmito vlnovody se obsluha radarů setkává poměrně často. A nejen ona.
Pplk. v.v., Ing. Milan Hlobil, odborník v oboru radiolokace, bývalý pedagog
Univerzity obrany v Brně: Velice dobře mohou evidovat tyto atmosférické
vlnovodné kanály například radioamatéři, kteří pracují v centimetrovém
pásmu, protože pomocí těchto kanálů navazují spojení na stovky kilometrů.
Elektromagnetická energie se může také odrazit od meteorologických útvarů -
přeháňky a bouřky mají totiž výrazná jádra s vyšší odrazivostí a záření tak
může dopadnout na nečekaná místa.
Dalším možným rizikem jsou odrazy elektromagnetické energie hlavního svazku
"dopřednými odrazy" od letounů na malých výškách. Tady nastává obrovské
navýšení této energie a hrozí nebezpečné ozáření osob na zemi. Podobně hrozí
i průnik nadlimitního záření do kabin jiných letounů, které se mohou
nacházet v nižší letové hladině pod prvním letounem. Přitom dopředné odrazy
jsou stejně jako vlnovodné kanály naprosto nevyzpytatelné. Terénní skryty
proto nemusejí stačit. Každý průlet letounů v okolí radaru v Brdech by tak
byl do 50 km nebezpečný - současná bezletová zóna 8,6 km neposkytuje
dostatečnou ochranu. A například Příbram se nachází ve vzdálenosti pouhých
16 km od radaru, Plzeň 30 km a ruzyňské letiště v Praze 60 km.
Oficiální delegace našich expertů také odcestovala na Kwajalein, kde
provedla svá měření. Mezi nimi však nebyl odborník na radiolokaci. Je také
otázkou, jaký to mělo význam, neboť lze pochybovat, že přesně tento radar
bude u nás stát. Navíc tu nelze najít data o nárůstu teploty biologické
hmoty v různých vzdálenostech od radaru během kritických šesti minut.
RNDr. Petr Pokorný, CSc., fyzik: Tohle je údaj, který by byl nesmírně
důležitý, protože by vypovídal o tom, jak nebezpečný to je nebo není.
Bohužel, ten údaj jsem zatím nikde nezískal.
Marshallovy ostrovy jsou obklopeny pustým oceánem. Mocný radar, jako má stát
v Brdech, nikdy v hustě osídlené oblasti, jako je ta naše, nestál. Přitom
podle slov americké strany se bude zkoušet více než dvě hodiny denně.
Pplk. v.v., Ing. Milan Hlobil, odborník v oboru radiolokace, bývalý pedagog
Univerzity obrany v Brně: Nevím o podobném případu. Tak výkonné radary této
kategorie se nacházejí obvykle na odlehlých místech, například na Aljašce
nebo v Grónsku.
Nad radarem se vznáší ještě jedna otázka: Jak bude chráněn? Nehrozí útok na
radar jako na klíčový prvek celého systému? Vojenští analytici se shodují:
Pokud bude veden jakýkoli útok, radar bude na řadě vždy první. Navíc nikdy
nelze stoprocentně ochránit ani radar, ani lidi žijící v jeho okolí.
Pplk. v.v., Ing. Stanislav Kaucký, vojensko-technický analytik: Ten radar
musí být vždycky na povrchu. Radar vyzařuje, radar nelze ani přemístit,
tento radar bude stabilní - bude, jak se říká, přikován k zemi. Nehledě k
tomu, že ten radar vyzařuje a tím pádem se i prozrazuje na obrovské
vzdálenosti, ale v dnešní době satelitů stejně ta poloha bude známa s
chirurgickou přesností a nebude problém zaměřit na něj zbraně a zničit jej.
Odborníci tedy po svých výpočtech a analýzách z mnoha hledisek došli k
závěru: Mít na svém území takový radar je velkým rizikem.
Pplk. v.v., Ing. Milan Hlobil, odborník v oboru radiolokace, bývalý pedagog
Univerzity obrany v Brně: Rizika spojená s provozem radaru jsou celkem
reálná a je třeba tyto závěry - myslím tyto odborné závěry - respektovat.
Zatím se tak, bohužel, neděje. Přesné informace jsou stále utajovány, takže
to vypadá, že buď budeme v Brdech mít radar sice zdravotně neškodný, ale
také z hlediska protiraketového systému neúčinný anebo bude radar účinný,
ale pak bude znamenat riziko pro naše obyvatele. Měli bychom proto znát
skutečné parametry radaru co nejdříve.
Šárka Speváková
-
Re: Tak už se tomu ani neříká radar...
6 odpověď odeslal(a) hanka v Neděli 21.Září 2008 21:11:52
No vida. Furt říkám, že v Brdech bude stát atrapa, která bude jen politickým symbolem.
Pokud parametry nejsou známy, a nebezpečí je tak velké, jak shora psáno, proč Rakušáky vzrušuje Temelín, ale radar, který je - vzhledem ke své nevyzpytatelnosti - jen o zanedbatelných pár kilometrů dál, je celkem nezajímá?
Nebo jsem něco prošvihla, a Rakušáci se už přivazují zase někde k něčemu? Nebo aspoň Bavoři?
-
Re: Tak už se tomu ani neříká radar...
7 odpověď odeslal(a) Jiří v Pondělí 22.Září 2008 08:02:29
Má-li ona věc, která jest nazývána radar, provozní kmitočet do 300GHz, nemyslím si, že je jejím primárním programem koukat po iránských či ruských raketách.
-
Re: Tak už se tomu ani neříká radar...
8 odpověď odeslal(a) falcon v Pondělí 22.Září 2008 18:29:30
Jiří, já si tak akorát umím představit, že takovým kmitočtem by bylo možno snadno upéci kočku, nebo i něčí kozu v sousedství, ale nic víc mne nenapadá - mohl bys napovědět?
-
Re: Tak už se tomu ani neříká radar...
9 odpověď odeslal(a) falcon v Pondělí 22.Září 2008 19:50:47
Hanko, je klidně možné, že si všichni myslí, že ten radar bude monitorovat situaci směrem na východ. On se totiž vůbec nemusí otáčet, jak to dělají jiné radary třeba na letištích. V tom případě by byla dost sranda, kdyby rachejtle přiletěla ze západu.
-
Re: Tak už se tomu ani neříká radar...
10 odpověď odeslal(a) Jiří v Úterý 23.Září 2008 08:22:21
Falcone, kočku upeče i magnetron pracující na frekvenci jednotek GHz, záleží jen na výkonu.
Snadno je to dokazatelné mikrovlnou troubou, v níž je stejná či obdobná elektronka, jako v konvenčním radaru.
Ale zkus si sám spočítat z De Broghliova vztahu třeba vlastní kmitočet molekuly vody.
-
Re: Tak už se tomu ani neříká radar...
11 odpověď odeslal(a) hanka v Úterý 23.Září 2008 08:59:13
Falcone, domnívám se, že milý radar nebude monitorovat vůbec nic. A pokud přece, pak něco jiného než to, o čem nás, běžné lidi, informovali. Opravdu v tom vidím pouze politikum - pochopila jsem, že nějak podobně to chápe snad i PT.
-
Re: Tak už se tomu ani neříká radar...
12 odpověď odeslal(a) Jiří ve Čtvrtek 25.Září 2008 09:55:40
http://www.novinky.cz/clanek/150387-americane-testuji-zarizeni-pro-cteni-myslenek.html
-
Re: Tak už se tomu ani neříká radar...
13 odpověď odeslal(a) hanka ve Čtvrtek 25.Září 2008 10:54:51
Tak to si amíci dávají zbytečnou práci, protože valná část lidu žádné myšlenky neprodukuje, a když už, pak myslí na sex.
Jejkote, zas jeden zbytečný výzkum, který bude stát sponzory, a možná i daňové poplatníky spoustu peněz, abychom se na konci dozvěděli, že tamten počérný Arab měl svalové kontrakce a zrychlený tep, protože zrovna uviděl pěknou babu.