Zobrazení otázky a odpovědí
-
(no subject)
4730 otázku odeslal(a) Lilith v Úterý 8.Července 2008 14:41:25
To zlo začalo 26.2.2000,jak jsem již výše napsala a proč začalo, to nevím.Prostě mi toto dcera řekla.Do té doby bylo vše v pořádku.Děti se ke mně obrátily zády,člověk si zvykne na vše,je to lepší než by byly těžce nemocné, nebo dokonce zemřely.Obrátila jsem se na vás proto, že do dneška marně pátrám ve svém radixu.
-
Re: (no subject)
1 odpověď odeslal(a) hanka v Úterý 8.Července 2008 14:52:44
Měla jsem na mysli, zda byste byla ochotná sdělit rámec okolností. Uvažuju nad tím, zda je možno, aby dcera ráno vstala, vyčistila si zuby, posnídala, a řekla něco v tom smyslu, že děkuje mamince za snídani, a že doufá, že maminka umře nemocná, stará a v osamění.
Je ovšem pravdou, že jde o velice choulostivé téma, a taktéž dávám k úvaze, zda byste například nekontaktovala pana Turnovského (když jste si vybrala jeho fórum) soukromě.
-
Re: (no subject)
2 odpověď odeslal(a) falcon v Úterý 8.Července 2008 17:32:35
Hledání příčin ve vašem radixu je nesmysl, ledaže byste tam chtěla hledat předpoklady pro to, jak se dosud váš život vyvíjel. Zatím jste mi neodpověděla na otázku vedle, týkající se minulých životů.
Netrvám na vaší odpovědi, ale vede mne to k domněnce, že hledáte příčiny na úplně nesprávné straně.
-
Re: (no subject)
3 odpověď odeslal(a) Na v Úterý 8.Července 2008 20:54:52
Lidé k sobě chovají úctu. Zvláště pak k lidem blízkým, příbuzným, ... Zní to pěkně, což. Koukněme se kolem sebe. Když se setkáme s útokem, útočník se jeví jako silný, oběť útočníkova jako slabá.
Přeneseme-li to na Váš případ, pak je zřejmé, že se Vašim dětem jevíte jako slabší oproti nim samotným. Zbývají dvě otázky, proč jim připadáte slabší a proč mají potřebu proto na Vás útočit.
Vzhledem k tomu, že opravdu neuvádíte příliš podrobností, což je ale v tomto veřejném případě nanejvýš moudré, nezbývá než domýšlet.
Začnu podle svého, od jejich otce. Domýšlím, že ve vašem vztahu nebylo vše v pořádku. Možná se k Vám choval neuctivě. Proč? Možná jste byla hodná manželka, hodná maminka, tolik milující, tolik myslící na ostatní členy rodiny, až jste zapomněla na sebe. A pak jste si na sebe někdy vzpomněla a zachovala se dobře pro sebe, ne pro ostatní, to nazýváte tak, že jste se zachovala jako "svině", právě proto, že jste okamžitě pocítíla výčitky, že jste nemyslela, jako vždy před tím, prvně na ostatní. A to je příčina toho, proč někdy paradoxně mohou lidé ztratit úctu. Když myslíme prvně na ostatní, dáváme tím najevo, že si nevážíme sami sebe. Děti pak se vychovávají skutky, ne slovy, a ty kopírují toho "silnějšího". Čiliže tady mohl vzniknout model na slabšího se útočí, minimálně slovy?
Píšete, že Váš syn bydlí s Vámi, že Vás slovně napadl, či napadá, a plyne mi z toho, že každý takový útok mu omlouváte. Řeknete si, nojo, on má chudák komplexy a nemůže za to, že je na mě zlý, nebudu mu to zazlívat, někdy mu to vyčtete, někdy radši pobrečíte osamotě, on za to vlastně nemůže. A tímto způsobem chování, že mu to tolerujete, mu dáváte najevo, že si to k Vám dovolit může a on zřejmě nepocítí jedinou výčitku, nepocítí vůbec nic, co by mu napovědělo, že nejedná správně. Jak dobře píšete, řešením by bylo ho vyrazit, ať se stará sám, když se k Vám neumí chovat. Nicméně na tento radikální způsob zásahu nemá každý. Zvažte to, pokud byste k tomu našla odhodlání, bylo by to jistě řešení, ale pozor, když to uděláte, nemůžete to vzít zpátky, jinak by se problém stupňoval, výsledky mohou a nemusí přijít.
Neodpověděla jste Falconovi. Domnívám se, že proto, že jste cítila, že jeho otázky k Vám nebyly uctivé. Nehodlala jste se tím tedy zabývat. Výborně! Ačkoliv si nemyslím, že by na Vás chtěl útočit, důležité je to, že jste předvedla vynikajicí ukázku toho, jak se chovat, pokud se k Vám kdokoliv, ať už jsou to Vaše děti či někdo jiný, chová způsobem, který neakceptujete. Uráží Vás? Útočí? Jste sebevědomá a hodnotná bytost a víte to a proto si to nenecháte líbit, nehrajete jeho hru - určíte hranice toho, kam až lidé mohou zajít v tom, jak se k Vám chovají. Pokud budete akceptovat jednu urážku, bude následovat druhá, drsnější, pak přijde facka, taky ji "zvládnete" pak budete mít zlámanou ruku, ...
Když si myslíš, že jsem kráva, mysli si to, stejně tě mám ráda, stejně tě miluju, ale tohle mi říkat nebudeš! Určete limit! A držte si ho. Můžete se se situací smířit, chcete-li, ve Vašich horoskopech najdete "obhajobu" nebo také "obraz" toho, že to tako opravdu je, a že je to "zlo". Vaše horoskopy ale taktéž metaforicky mluví o řešení, nemusíte ho přehlížet, je to ve Vašich rukách. Proteče to mezi prsty, nebo zatnete pěsti a udržíte to. Držím Vám pěsti.
Myslím, že byste to astrologicky opravdu neměla řešit sama, vyhledat mého manžela soukromně, jak nabádala Hanka, shledávám jako dobrým nápadem. Nedoporučuji Pavla Turnovskýho jen proto, abych mu zde udělala reklamu, jako jeho manželka, ale zvláště proto, že vím, jak o tomto případě hovořil a protože vím, jakým způsobem pracuje. Věřím, že Vám může pomoci, budete-li chtít.
Předkládám svoje myšlenky a ráda bych, aby pomohly, je to téma nanejvýš citlivé, až se mi třesou ruce. Pokud cokoliv nesouhlasí, neberte to jako útok. Ať už budou v této věci Vaše snahy jakékoli, přeju, ať se setkají s úspěchem.
-
Re: (no subject)
4 odpověď odeslal(a) DanaC* v Úterý 8.Července 2008 22:21:26
Paní Lilith, nrjprve Vám chci popřát hodně síly a šťastné řešení situace. Píšete, že si člověk zvykne na všechno. Dala jste Vašim dětem ŽIVOT a působí to na mě tak, že jste se jim rozdala skrz na skrz, nenechala jste si nic pro sebe, až jste možná jako Vy SAMA PŘESTALA EXISTOVAT. Je docela možné, že Ty Vaše děti po tom všem, tedy po té Vaší lásce,sáhly automaticky a tím,že ji měly vždy na stříbrném tácku, si ji ani moc nepovažovaly. Jejich výpady proti Vám mohou pramenit z jejich vlastního pocitu ztracení a neštěstí, co se jim vlastně tak nedaří, že si Vás vytyčily za terč útoku?Jinak mě také zaujalo,že se píšete jako Lilith, souvisí to nějak s touhle situací nebo se Vám ten název prostě líbí?Vím, že Vám vlastně nijak neradím,Váš příspěvek mě oslovil,neboť si teď také ujasňuji vztah s matkou, se kterou jsem "nikdy neměla problém" a najednou an nás vyvstávají věci,ze kterých jde mráz po zádech. Mám před sebou bytost,kterou jsem vždy hájila před otcem a vždy se jí zastávala a najednou STOP,nejde to, je to všchno jakoby zakleté. Pevně věřím, že vásVaše děti upřímně milují, ale že si svým nevybíravým způsobem "jen" léčí svoje rány, protože třeba od Vás měly vždy připravenou pevnou půdu a na tomto "bojišti" se cítí vlastně paradoxně v bezpečí, (jinými slovy, mají strach z prohry,protože Vy jste jim byla vždy po vůli). Promiňte,možná píšu nesmysly, jsou to jen mé dohady,moc neodpovídáte,třeba se Vám to už daří řešit jinou cestou...Doufám, že jsem se Vás nijak nedotkla, přeji Vám ještě jednou hodně štěstí, držte se.