Zobrazení otázky a odpovědí
-
(no subject)
4432 otázku odeslal(a) Anonymous v Pondělí 12.Listopadu 2007 17:59:58
Jak vznikl svět - velký třesk
-
Re: (no subject)
1 odpověď odeslal(a) lexis v Pondělí 12.Listopadu 2007 18:03:11
Divná otázka, ne?
-
Re: (no subject)
2 odpověď odeslal(a) lexis v Pondělí 12.Listopadu 2007 18:04:24
Asi byste se měl zeptat nějakého pamětníka, to by bylo nejlepší.
-
Re: (no subject)
3 odpověď odeslal(a) lexis v Pondělí 12.Listopadu 2007 18:18:13
Myslím si, že tato otázka ve své podstatě není astrologická, protože tehdy ještě určitě neexistovala astrologie. Bylo to ještě dřív než ji pračlověk začal vymýšlet, to už je stoprocentně dokázané. Ale myslím si, že se o ní dá určitě astrologicky diskutovat, stejně tak jako se o ní dá stoprocentně diskutovat vědecky.
Dá se přemýšlet - tak jak dlouho to bylo předtím než vznikly ty a ty hvězdy, planety, to a to a to.
Jak asi? Kolik ta doba asi tak může zahrnovat oběhů takových a takových planet? Takové diskuse vlastně jsou velmi užitečné, protože při nich lidé přemýšlí a tím si procvičují mozek. Čím lepší mozek, tím větší pokrok na světe. Člověk není živ jen kouskem jídla, ale také duševní činností.
-
Re: (no subject)
4 odpověď odeslal(a) lexis v Pondělí 12.Listopadu 2007 18:20:08
Ta otázka vlastně astrologická je. A hodně. Dá se u ní hodiny a hodiny mluvit o astrologii.
-
Re: (no subject)
5 odpověď odeslal(a) lexis v Pondělí 12.Listopadu 2007 18:36:35
Zřejmě je taky velmi důležité přemýšlet o takových věcech, aby člověk nekladl takový důraz na záležitosti běžného dne, aby se nad ně dokázal trochu povznést, trochu se od nich odpoutat, aby získal povědomí o tom, co to je tajemství, které mu není dáno rozluštit, aby neviděl všechno jako jasnou věc. Ale zas z toho není třeba zešílet.
-
Re: (no subject)
6 odpověď odeslal(a) falcon v Pondělí 12.Listopadu 2007 23:25:55
Jano, ptáte se správně i na toho Siria. Ten ve vaší otázce tvoří jakýsi oslí můstek k počátku roku obecně. Právě ve Starém Egyptě se jako počátek roku bral tzv. heliakický východ Siria, což bylo opatření neobyčejně moudré, neboť dávalo postavení Slunce na ekliptice nějaký exaktní a hlavně pozorovatelný bod.
Navíc v těch dnech obvykle začínaly nilské záplavy, pro egypt životně důležité. Není divu, že se během času Sirius (v tehdejším jazyce "Sopdet") stal božstvem (byl ztotožňován s Eset). Egypťané měli velice promyšlený kalendář a právě Caesar po svém návratu z Egypta prosadil vznik nového římského kalendáře, jemuž se na jeho počest říká Juliánský. Návrh tohoto kalendáře mu údajně vytvořil jistý Sosigenes, alexandrijský učenec.
To ale nemá s přesunem počátku roku na 1.leden nic společného. Zajímavé je, že leden se od nepaměti jmenoval Januarius podle římského boha Jana, což byl bůh se dvěma xichty, jedním hleděl kupředu a druhým vzad. Skutečně v ten den 1. ledna nastupovali konzulové do úřadu - a jako kdyby to bylo u nás doma dnes, pochopitelně se s přesným stanovením prvého ledna kšeftovalo. Stanovení počátku roku měl v kompetenci nejvyšší kněz (pontifex maximus), a pokud bylo něčí konzulát třeba zkrátit, nebo naopak o fous prodloužit, pontifex se v uvedeném smyslu činil. Tomu právě hodlal Caesar udělat přítrž. On totiž ten "fous" spočíval ve vkládání celého jednoho měsíce, což bylo nutné proto, že tehdejší římský kalendář byl asi o deset dnů kratší než tropický rok.
Dodejme ještě, že ten Sirius se z Egypta přenesl i do Říma (heliakický východ). Protože už tehdy byl Sirius nejjasnější hvězdou Velkého Pesa, říkali mu Římané "stella canicula" - dosl. "psí hvězda". Dnům po heliakickém východu, který tehdy připadal přibližně na dobu největších veder, se říkalo dny Caniculy, kdy se nepracovalo a byly jakési "vedřiny".
Myslím si, že astrologický význam kalendářů je nesporný - akorát, že se v tomto ohledu určitě pohádají astrologové s astronomy. Když se oběma pojmům vyhneme a budeme hovořit o hvězdopravcích, mohl by být klid, a tak snad můžeme v klidu prohlásit, že hvězdopravectví lidstvu umožnilo přesné počítání času.
Protože byl v někdejším římském kalendáři zmatek (před Caesarovou reformou), je pro historika-chronologa velký problém stanovit přesně datum nějaké události z těch dob. Z toho si dokonce dělal legraci i Voltaire, když psal, že římští vojevůdci vždy vítězili, akorát se nevědělo, který den.
Historie kalendáře je neobyčejně zajímavá. I jméno samo pochází od římských kalend a jejich tabulka se tedy jmenovala "calendarium". Kalendy byly první dny každého měsíce.
-
Re: (no subject)
7 odpověď odeslal(a) Blanka v Úterý 13.Listopadu 2007 08:56:32
Ahoj Jano-ctes anglicky nebo nemecky?Rada ti neco poslu tykajici se Syria a Noveho Roku.
Stari egyptane ho slavili kolem 26.7.-kdy se udajne otvira "Brana -Lva" a zeme prijima obrovske energie .
-
Re: (no subject)
8 odpověď odeslal(a) Blanka v Úterý 13.Listopadu 2007 22:01:08
Jestlize Zeme,na jeji obezne draze kolem Slunce,
dosahne mista,odkud je Slunce presne v konjukci
hvezdy nebo planety,tak to neni samozrejme videt.
Nekolik dni pred tim,je toto nebeske teleso naposledy viditelne a to hned po zapadu Slunce, na kratky cas.Tento den se nazyva heliakt.zapad.
Heliakt.vychod,odpovida 1 dni po konjukci,na ktere se nebeske teleso,kratce pred vychodem Slunce , na vychod. horizontu obevi.
-
Re: (no subject)
9 odpověď odeslal(a) Turnovský v Úterý 13.Listopadu 2007 22:08:38
"Nekolik dni pred tim,je toto nebeske teleso naposledy viditelne a to hned po zapadu Slunce, na kratky cas.Tento den se nazyva heliakt.zapad.
Heliakt.vychod,odpovida 1 dni po konjukci,na ktere se nebeske teleso,kratce pred vychodem Slunce , na vychod. horizontu objevi."
Nejde o jeden den, ale o dnů několik, povětšinou k heliakickému východu planety ci hvezdy dochází po 7 dnech, záleží na ekliptikální šířce palnety, azimutu západu či východu, meteorologické situaci. Památku na to máme v astrologickém jevu zvaném (Sluncem) spálená planeta
-
Re: (no subject)
10 odpověď odeslal(a) Blanka v Úterý 13.Listopadu 2007 22:49:23
Ale jiste p.Turnovsky-ja to jen prekladala
jako dodatek k vlaknu-bohuze tam toho nebylo tolik,co pisete Vy..