Zobrazení otázky a odpovědí
-
Kam to spadne?
4530 otázku odeslal(a) hanka v Pondělí 28.Ledna 2008 14:54:22
http://aktualne.centrum.cz/zahranici/amerika/clanek.phtml?id=519675
Kam to může, resp. kam to nemůže spadnout?
-
Re: Kam to spadne?
1 odpověď odeslal(a) PeTrnka v Pondělí 28.Ledna 2008 15:30:04
Hanko, teď jsem k tomu napsal vyjádření na Astrolab. Abyste to nemusela hledat, tak to přenáším i sem:
Nic nového.
Na oběžné dráze kolem Země se pohybují tisíce těles, aktivních i těch doslouživších, která už nereagují na nic a nedají se ovládat. Pokud se pohybují na drahách nižších než 600 km, všechna dříve nebo později vletí do hustých vrstev atmosféry a buď úplně shoří, nebo se rozpadnou a jejich trosky dopadnou někam na Zemi, většinou do oceánu, který tvoří 70 % zemského povrchu. Takové zániky neřízených družic se odehrávají dost často. Tzv. špionážní satelity v tom samozřejmě nejsou výjimkou, ty však většinou bývají navedeny na řízenou sestupovou dráhu ještě před skončením životnosti. Někdy se ovšem vymknou kontrole dřív (stačí na to někdy i banální technická závada), no a pak dochází k tomu, co je tu popisováno. Že by devítitunový satelit dopadl na zem vcelku, to je nesmysl, rozpadne se ještě vysoko v amosféře a jeho zbytky budou roztroušeny na několika stech kilometrech (viz nešťastná Columbie v únoru 2003, ta měla prázdná skoro 90 tun). No a co se toxického paliva týká: pro orientační a stabilizační motory se většinou používá hypergolický asymetrický dimetylhydrazin, který je skutečně toxický, je však zbytečné obávat se, že se při takové havárii dostane až na zem - uvědomme si, že neřízený vstup do atmosféry se děje rychlostí cca 28 tisíc kilometrů za hodinu, části třením se rozpadnuvšího satelitu se zahřejí až na 2000 stupňů, a jakýkoliv zbytek hydrazinu buď okamžitě shoří, nebo se vypaří.
Takže žádný strach!
-
Re: Kam to spadne?
2 odpověď odeslal(a) hanka v Pondělí 28.Ledna 2008 19:25:28
Díky, PeTrnko, za vysvětlení - právě poslouchám zprávy, a tam podávají stejné.
Mě právě zarazilo, že je to takový divoký pád, o němž se jakoby nedá předpokládat či vypočítat trajektorie. Nebo dá? Nebo jenom na nás bulvárně dělaji větší bububu, aby měli senzaci?
-
Re: Kam to spadne?
3 odpověď odeslal(a) PeTrnka v Pondělí 28.Ledna 2008 20:59:57
Jestli ty zprávy byly na ČT1, tak tam to komentoval Antonín Vítek, a moc mě potěšilo, že jsem ho viděl. Má za sebou už několik infarktů, voperovaný několikanásobný bypass, a pořád se drží! V oblasti kosmonautiky, a zejména pilotované kosmonautiky, je to dneska bezpochyby náš největší znalec (a co ho znám, tak vždycky byl).
Pokud ta družice už nereaguje vůbec na nic a je zcela neovladatelná, tak se skutečně nedá odhadnout, kde a kdy do atmosféry vstoupí, ani kam její zbytky dopadnou. To lze do jisté míry ovlivnit jenom u takových těles, která ještě fungují. A ani tam to není vždycky úplně jisté. Krásným příkladem je zánik americké orbitální stanice Skylab v červenci 1979. Když bylo jasné, že její další provozování je nereálné, a že navíc začíná klesat do atmosféry rychleji, než se původně očekávalo, bylo rozhodnuto ji navést na řízený sestup tak, aby její zbytky neodpadly do obydlených oblastí (byl to na tehdejší dobu pěkný kolos, měla hmotnost 86,7 tuny). Za místo dopadu byl určen Atlantický oceán. Brzdící motory proto byly zapáleny při průletu Skylabu nad jižním Pacifikem. Stanice pokračovala v letu přes Pacifik k severovýchodu, přeletěla Kanadu, to už byla ve výšce asi 120 km, a stále vysílala telemetrii. Při průletu nad Atlantikem už byla jenom asi 90 km vysoko, a když sledovací stanice v Kapském městě zachytila její vysílání, byla stále ještě pohromadě, ačkoliv se pode výpočtů už dávno měla rozpadat. Pořád vcelku proletěla nad Mysem Dobré naděje nad Indický oceán, a Američanům se začínaly ježit vlasy hrůzou – kdyby totiž vydržela pohromadě ještě nějakých 20 minut, proletěla by ještě jednou nad Pacifikem a spadla by jim v Kanadě na hlavu! No, naštěstí se to nestalo, začala se rozpadat pár minut nato, a její zbytky dopadly většinou do východní části Indického oceánu a zčásti do západní Austrálie. Ale názorně to ukazuje, jakým problémem i řízený sestup takového tělesa může být.