Zobrazení otázky a odpovědí
-
(no subject)
4431 otázku odeslal(a) Jana v Pondělí 12.Listopadu 2007 17:59:42
Existuje astrologické zdůvodnění, proč začíná náš evropský nový rok zrovna 1. ledna?
Předem děkuji za vyjádření vašich názorů.
-
Re: (no subject)
1 odpověď odeslal(a) lexis v Pondělí 12.Listopadu 2007 18:02:15
K čemu vám taková informace je?
-
Re: (no subject)
2 odpověď odeslal(a) lexis v Pondělí 12.Listopadu 2007 18:22:03
Aha, už jsem to pochopila. Chcete si procvičovat mozek, no to je hodně dobře.
-
Re: (no subject)
3 odpověď odeslal(a) Turnovský v Pondělí 12.Listopadu 2007 19:01:05
Pořádek do kalendáře tak zavedl až roku 46 před n.l. Gaius Iulius Caesar.
Tento politik a vojevůdce dal podnět ke vzniku nového kalendáře, který již stál na základech solárního počítání dnů. Bylo také na čase, neboť předchozí generace již stihly kalendář posunout o celé tři měsíce. Caesar tedy přikázal, aby stávající rok měl 445 dnů, a byl tak obnoven soulad. Římané se tak mohli těšit z "posledního roku zmatku" trvajícího od 13.10.47 před n.l.do 31.12.46 před n.l. (neboli roku 708 po založení Říma).
-
Re: (no subject)
4 odpověď odeslal(a) Jana v Pondělí 12.Listopadu 2007 21:19:32
Vážená či vážený lexis, toto fórum vždy zdobila zdvořilost. No, překvapení samozřejmě nelze nikdy vyloučit...
Mozek si procvičovat je jistě chvályhodné, ale já se ptám zkušenějších proto, že ten svůj nyní nemohu na poli astrologie procvičovat tolik, kolik bych si sama přála.
Ve vztahu k datu Nového roku jsem přemýšlela o symbolice Kozoroha, o postavě a duchovním odkazu Krista Pána, což je nasnadě, o symbolice Janovy hlavy hledící do minulosti a budoucnosti.
Také o informacích, které laskavě zaslal pan Turnovský vím z jeho knihy, nicméně děkuji.
Přesto se všechny tyto záležitosti vztahují k 1.lednu jaksi jen na obecné rovině, proto se ptám, zdali se zde nevyskytuje nějaký specifický astrologický faktor, třeba v souvislosti s postavením stálic, konkrétně Síria ? Uvítám i odkaz na literaturu.
-
Re: (no subject)
5 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Pondělí 12.Listopadu 2007 21:42:03
Tahle otázka mě už několikrát taky napadla, Jano. Symbolika Kozoroha je tu samozřejmě na místě, i odkaz Ježíše Krista (podle starých mystérií jde o znovuzrození slunečního boha), ale to všechno se odehrává o pár dní dřív, vztahuje se to k zimnímu slunovratu, a ne k 1. lednu našeho kalendáře. K tomuto datu žádné univerzálně platné astrologické souvislosti nevidím, ať dělám co dělám. Nicméně zaujalo mě na Vaší otázce – proč se ptáte zrovna na Síria? Ten v Césarově době stál někde v polovině znamení Blíženců, a se vstupem Slunce do znamení Kozoroha (tedy se zimním slunovratem) neměl vůbec nic společného (a nemá ani dneska, kdy se nachází zhruba v polovině znamení Raka).
-
Re: (no subject)
6 odpověď odeslal(a) Turnovský v Pondělí 12.Listopadu 2007 21:49:29
http://www.rezonance.cz/skola.htm
Ono to souvisí se změnou nástupu řádného konzula. Řádný konzul se od roku 153 př. n. l. ujímal úřadu 1. ledna a jeho jméno (a jméno jeho kolegy náhradního konzula) objevilo v pojmenování příslušného roku.
-
Re: (no subject)
7 odpověď odeslal(a) Jana v Pondělí 12.Listopadu 2007 22:10:31
Díky za odpověď.S tím Síriem je to tak - zaujímal prý významné postavení v patheonu egyptských božstev, v souvislosti se záplavami (vegetační cyklus) Tak asi předpokládám, že byl spojen s Osiridovým mýtem (představuje jednoho z triády Isis - Osiris - Seth) a možná jsem na toto téma něco i četla (ale, ach jo, kdy a kde...) Paralela Osiridových, mithraických (slunovratových) a křesťanských mysterií je zřejmá. No, a nový rok v egyptské kultuře začínal prý také v lednový čas, podobně, jako u nás.
Na tuto souvislost mě uvedla známá, a jedná se tedy o mnou přímo neověřené informace.
-
Re: (no subject)
8 odpověď odeslal(a) Turnovský v Pondělí 12.Listopadu 2007 22:18:32
do výše uvedené změny začínal nový rok v římské republice o březnovýchidách (15. března) Vzpoura v provincii Hispania si vynutila nástup konzulů už 1. ledna a tak už se to nechalo. Tolik Wiki. Jenže před časem jsme našel k tomu posunu na 1.ledna ještě další informace, le teď je nemohu najít...
-
Re: (no subject)
9 odpověď odeslal(a) Turnovský v Pondělí 12.Listopadu 2007 22:25:59
"No, a nový rok v egyptské kultuře začínal prý také v lednový čas, podobně, jako u nás."
To ale nejspíš až za Římské okupace
-
Re: (no subject)
10 odpověď odeslal(a) Jana v Pondělí 12.Listopadu 2007 22:31:13
Zdravím Vás, pane Turnovský a děkuji.
Možná to byla s tím Síriem vážně bludička, ale nedalo mi, abych to nezkusila zjistit...
-
Re: (no subject)
11 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Pondělí 12.Listopadu 2007 22:46:27
Ta souvislost Síria s vegetačním cyklem v Egyptě byla dána časem jeho heliakického východu (tedy časem, kdy ho bylo možno spatřit na východní obloze před východem Slunce). Tím, jestli se nepletu, byl dán okamžik zahájení sklizně. Ale to říkám zpaměti, egyptská mystéria a mýty jsem podrobněji nestudoval, a pokud ano, tak už je tomu dost dávno, a postupující skleróza už leccos zamlžila. Nicméně s naším datem 1. ledna (tedy cca 10 dní po zimním slunovratu) Sírius evidentně neměl žádnou souvislost ani ve starém Egyptě.
-
Re: (no subject)
12 odpověď odeslal(a) Zajíc v Pondělí 12.Listopadu 2007 23:17:39
Petře,
osvěžila jsem si to pro Vás i pro mne z Wikipedie:
Nejstarší kalendář
Egyptský kalendář byl jeden z prvních solárních kalendářů. Egypťané zpozorovali, že letní slunovrat přichází v době heliaktického východu hvězdy Sirius (tu nazývali Sopdet nebo Anibus, ve starověku byla nazývána Sóthis). Současně s jejím východem se začínal rozvodňovat Nil, aby přinesl úrodné bahno. Vítání Siria proto provázely velké slavnosti a zvláštní obřady.
Záplavy Nilu měly pro Egypt obrovský význam, závisela na nich úroda hlavních egyptských plodin. Proto čekání na první objevení Sopdet vedlo k počítání dnů od jedné povodně k další a následně ke vzniku kalendáře.
Původně měl kalendář dvanáct měsíců po 30 dnech. Rok měl tři roční období po čtyřech měsících - dobu rozvodnění Nilu, dobu setí a dobu sklizně. V pátém století př. n. l dostaly tyto měsíce jména.
-
Re: (no subject)
13 odpověď odeslal(a) falcon v Pondělí 12.Listopadu 2007 23:28:23
Ach jo! Zase se mi povedlo přilepit příspěvek k Janině otázce do vedlejšího vlákna. Omluvte mne prosím, omlouvám se tuze s ocasem pokorně svěšeným...
-
Re: (no subject)
14 odpověď odeslal(a) falcon v Pondělí 12.Listopadu 2007 23:50:08
ano, ptáte se správně i na toho Siria. Ten ve vaší otázce tvoří jakýsi oslí můstek k počátku roku obecně. Právě ve Starém Egyptě se jako počátek roku bral tzv. heliakický východ Siria, což bylo opatření neobyčejně moudré, neboť dávalo postavení Slunce na ekliptice nějaký exaktní a hlavně pozorovatelný bod.
Navíc v těch dnech obvykle začínaly nilské záplavy, pro egypt životně důležité. Není divu, že se během času Sirius (v tehdejším jazyce "Sopdet") stal božstvem (byl ztotožňován s Eset). Egypťané měli velice promyšlený kalendář a právě Caesar po svém návratu z Egypta prosadil vznik nového římského kalendáře, jemuž se na jeho počest říká Juliánský. Návrh tohoto kalendáře mu údajně vytvořil jistý Sosigenes, alexandrijský učenec.
To ale nemá s přesunem počátku roku na 1.leden nic společného. Zajímavé je, že leden se od nepaměti jmenoval Januarius podle římského boha Jana, což byl bůh se dvěma xichty, jedním hleděl kupředu a druhým vzad. Skutečně v ten den 1. ledna nastupovali konzulové do úřadu - a jako kdyby to bylo u nás doma dnes, pochopitelně se s přesným stanovením prvého ledna kšeftovalo. Stanovení počátku roku měl v kompetenci nejvyšší kněz (pontifex maximus), a pokud bylo něčí konzulát třeba zkrátit, nebo naopak o fous prodloužit, pontifex se v uvedeném smyslu činil. Tomu právě hodlal Caesar udělat přítrž. On totiž ten "fous" spočíval ve vkládání celého jednoho měsíce, což bylo nutné proto, že tehdejší římský kalendář byl asi o deset dnů kratší než tropický rok.
Dodejme ještě, že ten Sirius se z Egypta přenesl i do Říma (heliakický východ). Protože už tehdy byl Sirius nejjasnější hvězdou Velkého Pesa, říkali mu Římané "stella canicula" - dosl. "psí hvězda". Dnům po heliakickém východu, který tehdy připadal přibližně na dobu největších veder, se říkalo dny Caniculy, kdy se nepracovalo a byly jakési "vedřiny".
Myslím si, že astrologický význam kalendářů je nesporný - akorát, že se v tomto ohledu určitě pohádají astrologové s astronomy. Když se oběma pojmům vyhneme a budeme hovořit o hvězdopravcích, mohl by být klid, a tak snad můžeme v klidu prohlásit, že hvězdopravectví lidstvu umožnilo přesné počítání času.
Protože byl v někdejším římském kalendáři zmatek (před Caesarovou reformou), je pro historika-chronologa velký problém stanovit přesně datum nějaké události z těch dob. Z toho si dokonce dělal legraci i Voltaire, když psal, že římští vojevůdci vždy vítězili, akorát se nevědělo, který den.
Historie kalendáře je neobyčejně zajímavá. I jméno samo pochází od římských kalend a jejich tabulka se tedy jmenovala "calendarium". Kalendy byly první dny každého měsíce.
-
Re: (no subject)
15 odpověď odeslal(a) Turnovský v Pondělí 12.Listopadu 2007 23:52:44
jenže díky precesi se heliakický východ Siria odehrával před záplavami jen někdy. viz Sothický rok
-
Re: (no subject)
16 odpověď odeslal(a) Zajíc v Úterý 13.Listopadu 2007 00:19:43
Asi proto, že je to uzus, jako že 1+1=2 a ne auto.
1. leden je první den roku podle gregoriánského kalendáře i juliánského kalendáře. Do konce roku zbývá 364 dní (365 v přestupném roce).
Dnem 1. ledna počínal se rok podle kalendáře zavedeného Juliem Caesarem v Římě (45 př. n. l.) Považovat 1. leden za počátek roku se udrželo až do pozdního středověku, a to navzdory odporu římskokatolické církve. Pak byl tento zvyk (usus) na krátký čas potlačen, ale již na sklonku středověku se znova objevuje a od počátku 17. století se začal všeobecně prosazovat. V Čechách se stal 1. leden počátkem roku nejprve v pražské kanceláři arcibiskupské (od roku 1366) a teprve od 1. poloviny 16. století se prosadil obecněji.
Dnes je 1. leden počátkem roku pro větší část obyvatel Země, ale pro mnohé tomu tak není (Čína, islámské země atd.)
-
Re: (no subject)
17 odpověď odeslal(a) Zajíc v Úterý 13.Listopadu 2007 00:40:48
Ne 1.leden, ale 1. březen-taky zajímavé
1. březen je jedním z dnů používaných v historii jako začátek kalendářního roku. Za začátek roku platil tento den ve starém Římě před opravou kalendáře Juliem Caesarem (45 př. n. l.) - proto má září latinský název september (tedy „sedmý“ měsíc), ačkoliv je měsícem devátým. Tento počátek roku užívali i první křesťané (v Galii až do 8. století). 1. březen platil za počátek roku také v republice benátské, a to až do jejího pádu v roce 1797 (za Napoleona I.)
-
Re: (no subject)
18 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Úterý 13.Listopadu 2007 09:54:05
Čili když to nějak shrneme: začátek roku 1. ledna je stanovený víceméně arbitrárně, a neodpovídá ani astrologickému, ani astronomickému řádu. Je to prostě tak domluvené a přijaté, podobně jako domluva, že nultý poledník zeměpisné délky bude procházet hvězdárnou v Greenwichi. (Úplně stejně arbitrárně je de facto stanovený i náš letopočet, takže já jsem měl ukrutnou srandu ze všelijakých vášnivých debat kolem roku 2000, kdy vlastně skutečně začíná nové tisíciletí, a z těch tehdejších tajtrdlíkovských oslav.) Skutečnou logiku z hlediska astrologie, a de facto i z hlediska starých esoterních tradic, by mělo, kdyby se začátek roku počítal buďto od okamžiku zimního slunovratu, nebo jarní rovnodennosti (jak tomu v některých starých kulturách skutečně bylo). Ale na to už se dneska každý vykašle, dneska už to lidi až na pár výjimek vůbec nevzrušuje a nezajímá.
-
Re: (no subject)
19 odpověď odeslal(a) Honza v Úterý 13.Listopadu 2007 10:17:36
Pro mne mají Vánoce tak podmanivé kouzlo - vždyť souvisí se vznikem novověku! (vizte geniální pojednání o zázraku Vánoc od Neubauera) že je beru za předěl roku :o) Takže první leden beru spíš formálně, že je hodně jídla a ohňostroj...a trochu toho volna k odpočinku před dlouhým zbytkem zimy.
-
Re: (no subject)
20 odpověď odeslal(a) Jana v Úterý 13.Listopadu 2007 11:36:24
Děkuji, pánové, za Vaše cenné informace - vpodstatě jsem nedoufala, že se něco převratného k 1. lečdnu najde. Jsem moc ráda, že jste reagovali zrovna Vy, Honzo, Falcone a Petře Trnko. Přestože mi časové možnosti nedovolí účastnit se nyní aktivně, s oblibou čítám Vaše příspěvky.
-
Re: (no subject)
21 odpověď odeslal(a) Jiří v Úterý 13.Listopadu 2007 13:35:27
Vzpomínám si na to, že se v Římě slavily několikadenní svátky na počest boha Saturna zvané Saturnálie.
Úvaha - nemohly se začít slavit se vstupem Saturna do Kozoroha a skončit třeba na Silvestra?
Nový rok, 1.január by tím pádem označoval vlastně začátek normálního pracovního roku.
-
Re: (no subject)
22 odpověď odeslal(a) falcon v Úterý 13.Listopadu 2007 14:00:58
Saturnálie - to by možná stálo za znovuoživení!
Setkal jsem s s pozoruhodnou myšlenkou, podle níž snad v oboře Hvězda (na tom místě) se kdysi slavívaly slavnosti spojené s bohyní Eset a předjitřním východem Siria. V té době také býval začátek žní. Protože tyto starobylé slavnosti byly velmi nevázané, rozhodli se mniši z nedalekého kláštera na Markétě, že je vymýtí. To se povedlo, ale zůstal vžitý název Hvězda.
To je velmi zajímavá myšlenka od O.Bednářové.
-
Re: (no subject)
23 odpověď odeslal(a) Jiří v Úterý 13.Listopadu 2007 14:17:54
Tak jsem se byl dočetl, že Saturnálie trvaly sedum dní.
-
Re: (no subject)
24 odpověď odeslal(a) Turnovský v Úterý 13.Listopadu 2007 15:05:05
zkus si falcone ve stellariu vymodelovat heliakický východ Siria a napiš datum, na kdy ti to vyšlo v různých staletích. oslavy Isidiny ve Hvězdě? To nejspíš v rámci okultního revivalu od konce 19. století
My máme lepší observatoře: Mrakotřasy na Kladensku např. starší než Stonehange
Saturnalie-svátek bláznů začínaly 17. prosince a trvaly 5 dnů
-
Re: (no subject)
25 odpověď odeslal(a) Jiří v Úterý 13.Listopadu 2007 15:21:05
Můžu se zeptat proč 17.prosince?
-
Re: (no subject)
26 odpověď odeslal(a) Magda v Úterý 13.Listopadu 2007 15:54:23
To by mě zajímalo taky, myslím, že v mém okolí by se toho hodně lidí rádo chytlo... :-))
-
Re: (no subject)
27 odpověď odeslal(a) Jiří v Úterý 13.Listopadu 2007 16:07:44
Co o Saturnáliích ví Google...
Ottův slovník naučný
Saturnalie byla v starém Římě hlavní slavnost boha Saturna původně 17. pros., ježto doba ta padá doprostřed zimy, nelze mysliti na slavnost obžinek, nýbrž slaven tu bůh hojnosti, jemuž právě po obratu zimním na jaře měla nastati nová doba vlády. Zvyky o S-iích zachovávané svědčily, že občané v mysli se přenesli v staré zlaté časy vlády Saturnovy, značící se v rovnosti, volnosti a veselí. Otroci požívali svobody jako občané, ba byli i od svých pánů častováni a leccos si směli dovoliti vůči nim. Veškeré nepřátelství vnitřní i zevní, dále trestání, tudíž i soudní úkony odkládány. Po celý den od rána lid se oddával všelikému pohodlí, radovánkám a hodování. Známí navzájem se obdarovávali, buď voskovými svícemi (znamení radosti a světla), nebo malými hliněnými soškami (oscilla, sigillaria), jež podle výkladu Varronova nastoupily prý v náhradu bývalých obětí lidských. V pozdější době zasílány též darem šátky, lžíce, parátka, číše, ba i žertovné verše (srv. Martial. epigr. kn. XIV.), čehož se účastnili i císařové. Slavnostní řád stanoven na radu knih Sibylliných r. 218 př. Kr. obětí u chrámu Saturnova, lectisterniem a veřejnou hostinou, načež veřejnými výkřiky »io S.« zahájeny radovánky, jež se rozšířily na 4 a později na 7 dní (odtud Septem S-ia); 19. pros. slavena vedle Saturna též bohyně Ops, 21. pros. dies Juvenalis. klk.
http://leccos.hu.cz/index.php/clanky/saturnalie
**************************************************
saturnálie
[Latina], starořímské slavnosti zimního slunovratu k poctě boha Saturna. Slavnosti se konaly 17. prosince. V tento den měli otroci v domě stejná práva jako jejich pánové.
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 9.6.2006
Autor: -red-
http://www.cojeco.cz/index.php?s_term=Evropa&s_lang=2&detail=1&id_desc=84757
**************************************************
S decembrom sa spájajú Saturnálie
Do čias kresťanstva sa v druhej polovici decembra oslavovala v starom Ríme, pamiatka na zlatý vek Saturnovej vlády (tzv. Saturnálie), ktoré v ňom videli predobraz biblického raja. Saturnus bol starý rímsky boh roľníctva, ktorý sa tešil veľkej vážnosti a úcte a zobrazovali ho v podobe starého muža s kozákom alebo záhradníckym nožom v ruke. Slávnosti trvali týždeň a na ich konci, na sviatok Saturnovej manželky Opy, dostávali otroci na deň symbolickú slobodu, lebo v zlatom veku nebolo pánov ani otrokov. Úrady a obchody boli počas Saturnálií zatvorené a príbuzní a známi sa navzájom obdarúvali darčekmi ako u nás na Vianoce.
http://www.cassovia.sk/korzar/archiv/clanok.php3?sub=29.12.2005/20020HI
**************************************************
Koledy
Také koledy navazují na zvyky běžné před vznikem křesťanství. Zpěv koled měl nahradit rituální zpěv na počest boha Saturna – tak zvané saturnálie. V českých zemích se koledovalo už v době husitské a veřejných koled se dokonce účastnily i prostitutky. Dobou koledování bylo období mezi Štědrým dnem a svátek Tří králů; nejčastěji se ovšem koledovalo na Štěpána (Koleda, koleda Štěpáne) a Nový rok.
http://stisk.fss.muni.cz/view.php?cisloclanku=2004121407
**************************************************
Římské Saturnálie nebyly malým svátkem. Statistiky maloobchodních tržeb ze starého Říma se sice nezachovaly, známe jen ústní svědectví. Seneca mladší uvádí v jedno ze svých listů Luciliovi: „Máme měsíc prosinec, kdy většině města vládne ruch a shon. Zákon rozmařilosti vládne všem (v originále „ius luxuriae publice datum est“); odevšad se ozývají zvuky nástrojů, jako kdyby se svátky Saturnálií smísily se všedním dnem.“
Staří Římané údajně dokonce znali i vánoční (vlastně saturnální) stromečky, ale to je vedlejší. Podstatné je, že pro obyvatele Evropy – Římany, Kelty, Germány i Slovany – bylo období zimního slunovratu velmi důležité. V tomto čase se opět začíná prodlužovat den, což je znamení pomalého ústupu zimy. Takováto událost se přece musí radostně oslavit. Tato pohanská zvyklost byla v Evropě natolik zakořeněná, že křesťané raději přizpůsobili datum Kristova narození, než aby bojovali proti nesmírně populárnímu svátku.
http://pavelkohout.blogspot.com/2005_12_01_archive.html
**************************************************
Saturnálie
U Římanů je svátek zimního slunovratu nazýván Saturnáliemi a je zasvěcen původně etruskému otci bohů, Saturnovi, který u Římanů získal atributy božstva hojnosti, polního hospodářství, sklizně a úrody. Saturnálie se vyznačovaly nevázaným veselím, radovánkami a hodováním, jako vzpomínka na "zlatý věk" Saturnova panování, kdy bylo všeho dostatek, tedy na léto, a bylo pronášeno přání, aby se tento "zlatý věk" na jaře opět vrátil.
http://www.novyvek.cz/?sekce=maminka&pg=clanek&id=34
**************************************************
Saturnálie a slavnosti bláznů
„Saturnálie v Římě, slavnosti bláznů ve středověké Evropě a ještě dodnes karneval, pokud není zvrácený, znázorňují konec ročního cyklu. Tyto svátky, kde řád a normální pravidla chování ustupují bláznovství, hýření a nepořádku, vytvářejí kontakt s iracionálnem, zdrojem regenerace a zásobárnou všech potenciálů, které umožní, aby se zrodil nový rok a přivedl své plody ke zralosti...“
http://www.akropolis.cz/default.asp?page=document&4=10000212
**************************************************
V předvánočním čase
Těžko najdeme jiné svátky, které se po dlouhá staletí udržují po celém křesťanském světě. I když jde vlastně o svátky církevní, Vánoce si dávno přivlastnili i nevěřící. Rozsvícený vánoční stromeček, pod ním dárky a rozzářené dětské oči jsou obrázkem, na který se těší lidé téměř ve všech zemích světa.
Předchůdci Vánoc byly různé pohanské slavnosti zimního slunovratu - tedy období počátku prodlužování denního světla po 22. prosinci. Ve druhé polovině prosince ještě bývaly další dva rozšířené pohanské svátky - dionýzie a saturnálie, Dionýzie byly starořecké slavnosti ve znamení boha plodnosti Dionýza a kromě dubna se pořádaly také koncem prosince. Jejich nedílnou součástí byly různé veselé průvody a divadelní představení.
Saturnálie zase probíhaly ve starém Římě vždy od 17. prosince po celý týden a byly zasvěceny bohu rolnictví Saturnovi.
Po dobu jejich trvání se přechodně smazaly rozdíly mezi pány a otroky a na těchto několik dní v roce si byli všichni rovni.
Církvi se ani jedny vcelku nevázané o hodně veselé oslavy nelíbily. Do té doby také nebylo přesně známo datum Ježíšova narození. Papež Liberius roku 354 vyřešil obojí. Určil datem narození 25. prosinec, a to i proto, aby křesťanskými svátky potlačil saturnálie a dionýzie. A tak od tohoto roku se postupně začínají slavit Vánoce.
http://www.ledecns.cz/clanek.php?id=2314
**************************************************
Svátky slunovratu jsou zaznamenány u starých Keltů (do naší krajiny přišel tento národ někdy kolem roku 400 před Kristem) a na rozjásané saturnálie se těšili i staří Římané (římský historik Titus Livius přiřadil k jejich konání dokonce rok 495 před Kristem). Počátky těchto oslav jsou ale bez pochyby mnohem, mnohem starší.
Jen tak mimochodem - i datum Vánoc je starší, než jejich křesťanský počátek. Souvisí s římským svátkem ,,Zrození nepřemožitelného Slunce” (natalis solis invicti), který se slavil 25. prosince. Ve čtvrtém století po nicejském koncilu (konal se roku 325) nastala postupná proměna tohoto starého svátku na slavnost narození Ježíše Krista. Teprve tehdy Vánoce vstoupily na cestu k současnosti.
http://www.meucaslav.cz/cz/article.asp?article_id=1393&lang_id=1
-
Re: (no subject)
28 odpověď odeslal(a) Magda v Úterý 13.Listopadu 2007 16:24:00
Hmmmm..... Tak to by ta asociace byla asi úplně správná. Ale proč zrovna 17.12.?
-
Re: (no subject)
29 odpověď odeslal(a) Turnovský v Úterý 13.Listopadu 2007 16:53:29
no přece aby končily o zimním slunovratu (17+5=22)
-
Re: (no subject)
30 odpověď odeslal(a) Turnovský v Úterý 13.Listopadu 2007 17:24:14
původně saturnalie trvaly jen 1 den, ale byly tak populární, že byly protaženy nejprve na 5 a pak ne 7 dnů, a po nich následoval 25. prosince svátek neporazitelného Slunce. V době, kdy Caesar zavedl svoji reformu byl zimní slunovrat 23. prosince
-
Re: (no subject)
31 odpověď odeslal(a) Magda v Úterý 13.Listopadu 2007 17:30:09
Takže zaměření na cíl, no výborně... Budiž tedy naším zaměřením vítat narůstající světlo... :-))
-
Re: (no subject)
32 odpověď odeslal(a) falcon v Úterý 13.Listopadu 2007 21:14:29
Nasadils mně brouka do hlavy, Pavle, s tím Sothickým rokem. Celý den uvažuji o tom, jak by jeho délka mohla souviset s precesí (je to 1460 let).
Na nic jsem nepřišel, ale právě jsem juknul do Selešnikovovy knížky "Člověk a čas" (už ten titul prozrazuje, že vyšla u nás za totáče) a tam jsem se dočetl:
rok egyptského kalendáře byl ve srovnání s tropickým rokem o šest hodin kratší, heliakický východ Siria se tedy každé 4 roky zpozdil o celý den. Za 120 roků chyba vzrostla na jeden měsíc. Proto i den slunovratu přicházel v stále pozdějších měsících a začátek roku se naopak přesouval na dřívější roční doby. Tento kruh se uzavřel za 365x4=1460 let....
Zdá se to být jasné a jen to ukazuje, jak prozíravý byl Koperník, když papeži Řehořovi odřekl účast na přípravě nového kalendáře s poukazem na to, že ještě není známa délka tropického roku s potřebnou přesností.
-
Re: (no subject)
33 odpověď odeslal(a) Blanka v Úterý 13.Listopadu 2007 21:40:04
ZMENA ENERGIE-otevreni " Lvi brany"
Brana Lva,je nejsilnejsi hvezdna brana,.ktera
aktivuje energeticka pole na Zemi.
To bylo znamo i Egyptanum a proto slavili Novy Rok,kolem 26.cervence.Tento svatek byl oznamen na nebi "Heliaktickym pozdvizenim" Siriuse.
To je cas ,kdy se Sirius v nejvetsi blizkosti Slunce (brzy rano) zveda":a behem vychodu slunce
je viditelny jako zarici hvezda.Toto,byla zprava a poselstvi Slunce $ Siriuse,videno v Egypte, jako poselstvi pro novy zivot a nadbytek-jelikoz se to udavalo ve spojenji vyzvednuti Nilu a rocnimi zatopami.
Tato nova energie, nadzvedava Zemi v bezicim evolucnim cyklu -na dalsi "ebene".
Ve stejne dobe,se Slunce pohybuje do 5.domu
zverokruhu-Lva-znamenim kreativity,naruzivoti a
vasne,proto "Brana Lva".Lev -jeho konstalace ,strazi vchod k hvezdne brane Siriuse.
-
Re: (no subject)
34 odpověď odeslal(a) Turnovský v Úterý 13.Listopadu 2007 22:00:05
No tak to vidis falcone, ruzne prameny udavaji ruzna data heliakickeho vychodu Siria, ja jsme taky byl kdysi nadsen, ze novy rok egyptanum zacinal o mych narozeninach, nez jsem si spocetl, ze to bylo jen par desitek let v celem cyklu
cifix zas ta diakritika
-
Re: (no subject)
35 odpověď odeslal(a) Blanka v Úterý 13.Listopadu 2007 22:15:36
Sorry zase mi to zklouzlo na predchozi vlakno.
http://www.brauchtumsseiten.de/a-z/n/neujahr/home.htlm
klikni nad Neujahr-Transtate this...anglic.preklad
-
Re: (no subject)
36 odpověď odeslal(a) Blanka v Úterý 13.Listopadu 2007 22:30:02
http://www.brauchtumsseiten.de/a-z/n/neujahr/home.html
-
Re: (no subject)
37 odpověď odeslal(a) Magda ve Středu 14.Listopadu 2007 08:08:23
Teď se možná zeptám úplně špatně, ale když je něco astronomický úkaz, tak se to špatným kalendářem moc zmastit nedá, ne? Nebo oni se nechali tak zblbnout, že třeba ten slunovrat opravdu slavili někdy jindy než ve skutečnosti fyzicky byl? A jestli oslavy východu Síria byly odvozovány od objevení se této hvězdy při východu Slunce, tak je prostě vždycky museli slavit v astronomicky správnou dobu, ne? Jestli tomu dni tenkrát říkali pampeliška nebo měl číslo 145, to nám dneska může být jedno...?
-
Re: (no subject)
38 odpověď odeslal(a) falcon ve Středu 14.Listopadu 2007 09:04:43
Magdo, to je dobrá pochybnost - potíž spočívá v tom, že astronomické úkazy se dějí v časových intervalech, které vůbec nemusí být bezezbytku dělitelné počtem otáček Země (dní). Charakteristický je třeba vzájemný nesoulad mezi počtem dní v roce a měsíčním cyklem. Z téhož důvodu se náš okamžik rovnodennosti ustavičně stěhuje - osciluje kolem 21.3. Záleží na tom, jak je kalendář vychytaný. Ten náš jednou za 4 roky vsouvá jeden den, čímž se to zhruba opraví. Ono by to mohlo být jedno, jenže lidi jsou odedávna zvyklí na roční období a my sami bychom nesli těžce, kdyby nám Vánoce připadly třeba na červenec.
Když budeme chtít být přesní a sestavit si co nejlepší časovou stupnici, můžeme to udělat buď měřením času od jednoho poledne do následujícího (myslím sledování okamžiku, kdy slunce stojí nejvýše nad obzorem), anebo stejné pozorování uděláme v noci s nějakou šikovnou, jasnou hvězdou.Ukázalo by se, že ten sluneční den je o něco delší nežli hvězdný. O co čert nechce, ještě se délka slunečního dne bude během roku poněkud měnit - prodlužovat a zase zkracovat! Jen ten den měřený podle hvězd bude stále stejný.
Je to na mrtvici, ale je to tak...
-
Re: (no subject)
39 odpověď odeslal(a) Magda ve Středu 14.Listopadu 2007 09:34:10
Z tohohle jsem na mrtvici já, protože mi na to v hlavě chybí nějaký miliónek patřičných buněk... :-) Ale šlo mi o to, že když budu dneska hledat významovou souvislost mezi nějakými periodickými - od astronomie odvozenými - aktivitami lidí v historii a současností, tak se snad můžu opřít o dokonalost dnešní techniky, že mi najde stejné datum, jaké si ty lidi tenkrát určili pozorováním oblohy a jaké si pro tu akci i skutečně zvolili bez ohledu na nějaké kalendáře...?
-
Re: (no subject)
40 odpověď odeslal(a) Magda ve Středu 14.Listopadu 2007 09:53:54
že mi najde stejné datum
aúúú... ne datum, ale okamžik stavu hvězdné oblohy
-
Re: (no subject)
41 odpověď odeslal(a) Turnovský ve Středu 14.Listopadu 2007 10:57:26
Vánoce na červenec připadnout nemůžou, to je pevný svátek, ale Velikonoce jako svátek pohyblivý by se tam teoreticky pravoslavným křesťanům dostat v dálné budoucnosti mohly. Diference mezi juliánským a gregoriánským kalendářem narůstá rychlostí 1 den za 128 let
-
Re: (no subject)
42 odpověď odeslal(a) falcon ve Středu 14.Listopadu 2007 11:11:04
Magdo, ono to tolik není absencí nějakých těch buněk -když by si člověk začal dělat zářezy na klacku, zblbnul by z toho během několika málo let taky. Je to vlastně totéž, jako když bych si chtěl ve středověku koupit u soukeníka látku na kabát. Já bych věděl, že mi stačí 4 metry (to jsem si právě vymyslel), on by měřil v loktech a než bychom se domluvili, přišel by novověk...
Nejsúpolehlivějším způsobem, jak se něčeho dobrat, je docela prostinké čítání dnů. Když to budeme dělat směrem do minulosti, bude to fuška, protože kolem přechodu z gregoriánského kalendáře na juliánský můžeme všechno pomrvit. A to snad je ten nejjednodušší případ. Převést náš kalendář na egyptský, to už musí být kovbojka! Mně se líbí, když se o vládě nějakého faraona píše, že trvala třeba 37 let - jenže jakých let?!
Ale fuj, to jsem zase odbočil...
-
Re: (no subject)
43 odpověď odeslal(a) Magda ve Středu 14.Listopadu 2007 11:32:24
No tak to se asi budu radši dál věnovat skutečným lidem ze současnosti :-) A Saturnálie v souvislosti s předvánočním časem používat jako celkem přesný žertík osudu... :-))
-
Re: (no subject)
44 odpověď odeslal(a) Jiří ve Středu 14.Listopadu 2007 13:50:36
http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2004050630
V Mezopotámii se pravidelná astronomická pozorování prováděla systematicky od 8. století př. n. l. až do 3. stol.př. n. l. Mezi Eufratem a Tigridem bylo první spolehlivě datované zatmění Slunce pozorováno v červenci 763 př. n. l. a o 42 let později i zatmění Měsíce. Dodnes žasneme nad přesností, jaké dosáhli tamní mágové, jak se říkalo astronomům ve službách státu a náboženství. Polohy objektů na obloze dovedli určit s přesností na 6 minut, čas dovedli stanovit s přesností tří čtvrtin minuty! Zjistili přesně interval, za který se Měsíc dostane znovu do stejného místa v prostoru – od nynějšího stanovení se liší pouze o několik sekund!
Dosáhli toho především neobyčejně dlouhými pozorovacími řadami, protože i jejich astronomické měřicí přístroje byly ještě velmi jednoduché. Největším objevem asijských Chaldejců bylo přesné určení periodicity výskytu zatmění Slunce a Měsíce – tzv. perioda Saros. Astronomie v té době dosáhla zlatého věku. Ze 7. století (př. n. l. ???) pochází nejstarší známá učebnice astronomie Mulu apin….
http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2004050630
-
Re: (no subject)
45 odpověď odeslal(a) Blanka ve Středu 14.Listopadu 2007 15:44:59
Pravy galakticky cas/Maya cas:
1320=13mesic.a´28 dni=364+1(1 den mimo cas)(260+105)20 hod.pro den,72 min.pro hod.
Novy galakticky rok zacina vzdy 26.cervence.
Trva 260 dni(+105 dalsich dni).Konci 24.cervence
a ten posledni den 25 -je den mimo cas.Slouzi k
synchronizaci mezi obema kalendarnimi formami.
Podle mereni Maya vedcu ,zacina Maya okruh
pri vstupu 4Uhua 8Cumhu.
Proc jsou Maya cykly vypocitany z 260 na 365
neni zatim zcela vysvetleno a existuji rozlisne teorie.Maya pouzivali(365 a 260 dni)- po 52 letech zapadaly oba kalendare zase do sebe.
Umely linearni cas: 1260=12mes.,365dni v roce,
24hod.na den,60min,60s
-
Re: (no subject)
46 odpověď odeslal(a) Jiří ve Středu 14.Listopadu 2007 18:21:59
Byl jsem upozorněn, že ve své odpovědi číslo 21 tvrdím nesmysl.
Saturn do Kozoroha pochopitelně nevstupuje každý rok...
Chtěl jsem říct, že Slunce vstupuje do Kozoroha, kterému vládne Saturn, a tedy že nastal vhodný čas slavit na jeho počest Saturnálie.
Ten 17. prosinec mi ovšem do mé úvahy jaksi nepasuje...
-
Re: (no subject)
47 odpověď odeslal(a) Turnovský ve Středu 14.Listopadu 2007 19:04:54
v polovině 5. stol před Kr. za Numy Pompilia, který udělal jako prní jakýstaký pořádek v kalendáři) byl siderický zimni ingres Slunce do souhvězdí Kozoroha (fidux Aldebaran) většinou právě toho 17. prosince
-
Re: (no subject)
48 odpověď odeslal(a) Blanka ve Středu 14.Listopadu 2007 19:42:21
Novy Rok
u Egyptanu -vime
u Zidu- 1 den mesice Nisan,ve kterem tento jarni den a nocni rovnodenost(?)padl byly slaveny velikonoce.Ale vypada to,ze v pozdejsim case
slavili obcansky N.R. na podzim
Cina- s nasi Lednem
Rimane-nejdrive v nasem Kvetnu,Numa ho prelozil
na 1.Ledna-Janus-bifrons(cast presleho roku zustava a na cast se diva dopredu),rimsky narod
skousel poctit N.R.-1.Prosincem-ponevac se v nem narodil cisar Nero-nepodarilo se.Po rozmachu krestanstvi v Rime zustala tato zvyklost ,jen posunuli N.R. o 8 dni dopredu (vanocni den Vigillie)
takze, to je vse jen konvencni vec?
r
-
Re: (no subject)
49 odpověď odeslal(a) Blanka ve Středu 14.Listopadu 2007 19:48:21
opravuji zidi-"denni rovnodenost
-
Re: (no subject)
50 odpověď odeslal(a) Turnovský ve Středu 14.Listopadu 2007 20:25:42
no to jste to tedy opravila!
-
Re: (no subject)
51 odpověď odeslal(a) Blanka ve Středu 14.Listopadu 2007 21:04:56
Jeste ze se umim pousmat sama nad sebou..
"Nachtgleiche" TAK MI POMOZTE -ve slovniku je
denni rovnodenost..jeste stale pracuji na me cestine
-
Re: (no subject)
52 odpověď odeslal(a) Turnovský ve Středu 14.Listopadu 2007 21:11:01
rovnodennost (equinoctium - otrocky rovnonoc) může být jen jarní nebo podzimní.
-
Re: (no subject)
53 odpověď odeslal(a) Blanka ve Středu 14.Listopadu 2007 22:51:46
.dekuji za vysvetleni.
-
Re: (no subject)
54 odpověď odeslal(a) Jiří ve Čtvrtek 15.Listopadu 2007 12:53:09
Čína a svýchodní země neslaví, Blanko, Nový rok s naším Lednem, ale každý rok jinak.
Pro ně začíná Nový rok prvním Novem ve Vodnáři.
Nov neboli nový měsíc je konjunkce Luny a Slunce.
-
Re: (no subject)
55 odpověď odeslal(a) Blanka ve Čtvrtek 15.Listopadu 2007 17:07:45
Dekuji Jiri-v jinem zdroji stoji:
Cina N.rok- druhe Novum po zimnim slunovratu-
je to korekt?
-
Re: (no subject)
56 odpověď odeslal(a) Jiří ve Čtvrtek 15.Listopadu 2007 17:10:48
Ano, Blanko, je to přesně tak.
Nový rok ve východním posvátném kalendáři začíná druhým novoluním po Velké zimě.
Termín Velká zima odpovídá vstupu Slunce do Kozoroha a z astronomického hlediska připadá tento druhý nov na dobu, kdy Slunce vstoupilo do Vodnáře.
-
Re: (no subject)
57 odpověď odeslal(a) Blanka ve Čtvrtek 15.Listopadu 2007 17:56:15
Mam tady jeste data instalace ,noveho casoveho rosteru ,ale nevim zda to vubec nekoho zajima...
-
Re: (no subject)
58 odpověď odeslal(a) js ve Čtvrtek 15.Listopadu 2007 19:14:58
Proč by to nikoho nezajímalo, samozřejmě že ano, dejte to sem.
-
Re: (no subject)
59 odpověď odeslal(a) Blanka ve Čtvrtek 15.Listopadu 2007 21:24:37
Prvni ,novy casovy raster k priblizeni praveho casu,je "harmonickou konfergenci"a byl instalovan
16/17 srpna 1987.
Tim zacina prekodovani k "novemu casu":
11.ledna 1992(11:11)-otevreni brany
26.7.1992-synchron s pocatkem noveho MAYA roku
23.dubna 1994-udalost Sirius
12.12.1994-(12:12)-otevreni brany
22.7.1995-udalost Jupiter
23.1.1997-konstalce Davidova hvezda
8.11.2003 Harmonicka konkordance
napasovani se na galakticky cas jde do r.2012
ve kterem Mayau kalendar konci.
Plejady hovori: blizit se tomuto vyplneni(vstoupit na novou zemi)...kdyz odkodujete cislo
13 a vidite ,ze cyklus 26000 let Precese -je
vlastne rozdeleno na 13 a ne 12 .
Ten chybici 13 dil,tady vzdy byl ,presne jako tech 13 mesicu.
Cislo 12 a 13 udava daleko vic ,nez je mozne vubec pochopit.
Vse je kodovane v cislech a slovech-nazpet a kupredu.
Cim vice se budete ucit tuto "energii cist",
tim jasneji poznate,ze toto nove dedictvi moci
a vse kolem nas, je zive a dulezite...
-
Re: (no subject)
60 odpověď odeslal(a) Turnovský ve Čtvrtek 15.Listopadu 2007 21:38:04
žádnou Davidovu hvězdu na obloze 23.1.1997 nevidím
-
Re: (no subject)
61 odpověď odeslal(a) jaká davidova hvězda? ve Čtvrtek 15.Listopadu 2007 21:41:58
-
Re: (no subject)
62 odpověď odeslal(a) vidíte někdo davidovu hvězdu? ve Čtvrtek 15.Listopadu 2007 21:45:20
-
Re: (no subject)
63 odpověď odeslal(a) Blanka ve Čtvrtek 15.Listopadu 2007 22:22:09
...ja ji tam taky nevidim-snad kdyby byl jeste
spektovan AS-SATURN a AS-LUNA
-
Re: (no subject)
64 odpověď odeslal(a) Petr Trnka ve Čtvrtek 15.Listopadu 2007 22:24:59
Ad 59:
Několik všetečných otázek (kromě toho, že 23.1.1997 nebyla žádná Davidova hvězda, jak už tady upozornil Pavel Turnovský):
1) Co to je „událost Sírius“, která měla nastat 23.4.1994?
2) Co to je „událost Jupiter“, která měla nastat 22.7.1995?
3) Co to je „galaktický čas“ ? Znám z astronomie i astrologie různé časy, o „galaktickém čase“ jsem však v životě neslyšel.
4) Co je to „harmonická konkordance“, která měla nastat 8.11.2003?
5) „Plejády hovoří…“ – nepochopil jsem (z Vašeho naprosto zmateného psaní), o čem Plejády hovoří.
6) Jeden precesní cyklus není 26000 let, ale 25729 let. Jak máme „odkódovat“ číslo 13, jaký „13. díl“ tady chybí, a jak to s precesním cyklem vůbec souvisí?
7) „Číslo 12 a 13 udává daleko víc, než je možné vůbec pochopit.“ Vy jste to pochopila? A vysvětlíte nám to?
Dokážete mi na tyto otázky odpovědět?
-
Já ji tam vidím...
65 odpověď odeslal(a) Jiří ve Čtvrtek 15.Listopadu 2007 22:32:22
-
Re: (no subject)
66 odpověď odeslal(a) Jiří ve Čtvrtek 15.Listopadu 2007 22:36:30
http://cs.wikipedia.org/wiki/Konkordance
Konkordance (z lat. concordia = „shoda“, „svornost“) je shoda určitých sledovaných znaků.
-
Re: (no subject)
67 odpověď odeslal(a) Turnovský ve Čtvrtek 15.Listopadu 2007 22:36:32
jo takhle! S ascendem a descendentem, mediem coeli a imem coeli mate Davidovu hvězdu každý den několikrát. Tak příště něco lepšího, paní Blanko, ano, blázny z lidí ať si ti pánové, co tohle šíří dělají jinde
-
Re: (no subject)
68 odpověď odeslal(a) Jiří ve Čtvrtek 15.Listopadu 2007 22:39:32
V zájmu objektivity je třeba říct, že z rychlých prvků se na utváření oné hvězdy krále Davida podílí pouze Medium Coeli neboli Střed Nebes...
-
Re: (no subject)
69 odpověď odeslal(a) Blanka ve Čtvrtek 15.Listopadu 2007 23:03:24
opravuji- "harmonicka konvergenz"-priblizovani se?
no tak skoda-vypadalo to tak slibne...
-
Re: (no subject)
70 odpověď odeslal(a) Petr Trnka ve Čtvrtek 15.Listopadu 2007 23:26:44
Co vypadalo slibně?
Odpovíte mi na otázky, které jsem vám výše položil?
-
Re: (no subject)
71 odpověď odeslal(a) Blanka ve Čtvrtek 15.Listopadu 2007 23:42:48
Ano- odpovim vam:" VY MI DEJTE SVATY POKOJ" !
-
Re: (no subject)
72 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Pátek 16.Listopadu 2007 00:03:59
No, nic jiného se vlastně nedalo čekat.
-
Re: (no subject)
73 odpověď odeslal(a) Blanka v Pátek 16.Listopadu 2007 00:10:43
Neda mi to pokoj -davidova hvezda se ale objevuje na radixu 8.11.2003 exakt 12:30 ?
to je ta harmonicka korkondanz
-
Re: (no subject)
74 odpověď odeslal(a) Turnovský v Pátek 16.Listopadu 2007 00:28:09
jenže takových "davidových hvězd" najdeme každý rok řadu, tak proč zrovna tohle datum?
-
Re: (no subject)
75 odpověď odeslal(a) Blanka v Pátek 16.Listopadu 2007 02:21:22
...snad to bude srozumitelne
Maya
Kazdy den ma urcite kmitani a je symbolem urciteho galaktic.kodu.
Tuto kvalitu jevi Maya ve 20 svat.symbolech,kde kazdy z nich odpovida 20 znakum dne(Glyphen-gryfy?) a kazdy z nich je spojen s jednim s 13ti
vrchnich tonu jez jsou odpojeny?(gekopplt)-tony stvoreni.
Tech 20 symbolu odpovida 20 znakum dne(gryfum) a jejim patricim vrchnim tonum,az kazdy,tech 260dnu ukaze svou jedinecnou symbolickou kvalitu.
Kzdy de je reprezentovan 1 gryfem + 1 ton
takze 13 krat 20= 260 ruznych moznosti deni kvality.
Tech 13 tonu jsou:
aktivita-definice-zareni-jednotnost-urcovani-vyrovnanost-napasovani-integrace-manifestace-zamer-uvolneni-kooperce-transcedence.
Ke kazdemu dni patri 1 ze 4 barav a 1 ze 4 nebeskych smeru.Kazdy 4 den cyklu zacina "cervenym dnem" nasleduje bily-modry
a zluty.Tato deni kvalita se nazyva K´in
a udava tema kvality.
Je v ni vse udano co se stalo nebo stane.
Trva presne 52 let nez se po obehu 18980
moznosti obevi znovu to same.
zrejme to ma souvislost s uvedenymi daty
-
Re: (no subject)
76 odpověď odeslal(a) Jiří v Pátek 16.Listopadu 2007 08:08:49
http://vesmir.msu.cas.cz/Pavel/mayove_cisla.html
O mayském počítání času je něco informací třeba na
http://vesmir.msu.cas.cz/Pavel/mayove_cisla.html
-
Re: (no subject)
77 odpověď odeslal(a) Jiří v Pátek 16.Listopadu 2007 10:18:38
http://www.sweb.cz/vladimir_ladma/czech/cycles/sync/maycycle.htm#Kalendar
A nebo na
http://www.sweb.cz/vladimir_ladma/czech/cycles/sync/maycycle.htm#Kalendář