Zobrazení otázky a odpovědí
-
Zápisky - krize
4128 otázku odeslal(a) Marcela Machovičová ve Středu 18.Dubna 2007 12:09:32
Hodně jsem uvažovala, jestli to sem mám vůbec dát, ale nakonec jsem se rozhodla, že ano, Psala jsem to před patnácti-dvaceti lety, třeba to někomu pomůže. Není to úplně astrologické, ale krize - ukřižování - přibití na kříž, střed mandaly, jsou součástí každého astrol. hledání.Tohle bylo psaný před prvním sat. cyklem. Třeba někdo něco napíšte a inspirujte ostatní.
Pokud to sem není vhodné, klidně to smažte, pane Turnovský. Děkuji.
Nejprve.
Celé mé tělo roztálo a můj duch se proměnil. Albert Schweitzer
A pak.
Neštastná Didono! Se žádným mužem nebylas štastna. Když jeden zemřel, prcháš, a když druhý prchá, umíráš ty.
A ještě, inspirace - Velký Štolpich sobota, Divoká voda, Mladé, ještě slepené listy stromů. Zásnubní tanec divokých kačen.
Tys zahořel ve svém přání.
Já zmrzla v tom svém.
No a ted staré zápisky.
a/ Jsem u svého největšího problému. Zapomněla jsem, že svým ovlivnováním znásilnuji druhého člověka, beru mu jeho svobodu. Můj problém spočívá v jeho vyřešení. Hrdinka jistého románu vyřešila podobný problém tak, že se stala herečkou a své sny realizovala prostřednictvím hry. Pro mne je to opravdu velký problém.
b/ Existují různé způsoby,jak to vyřešit. Ve vztahu nikdy npracuji hlavou a jsem strhávána k sobě, ale mimo vztah mohu na sobě pracovat. A pak se mi to snad podaří i ve vztahu. Ale možná se mýlím, protože nás vztahy ovlivňují. Kdysi jsem měla hodně vztahů a taky lehkou hlavu, ale někde uvnitř vznikal pocit nenaplněnosti. Pak se to změnilo v trvalém vztahu, ale měla jsem intezivní pocit napětí. Co se to se mnou děje?
c/ Dnes se snažím najít klid. Nejde dělat všechno najednou. Myslím, že jsem dospěla k jakémusi cíli a na cílové pásce je napsáno: Uvažuj! Ted mám období hledání. Hledání rovnováhy mezi Isis a Setem. Patří ke mně partneři, kteří naplňují Seta. To je věc, se kterou neumím pohnout. Neexistuje stav, který lze nazvat existencí, životem, kdy převládne jedna z možností.
d/ Můžete mít mnoho partnerů a neobtěžovat je svými představami. Nevysilovat je. Co to znamená?
e/ Začala jsem číst Velké himalájské dobrodružství. V první kapitole píše Herzog o svém blízkém zážitku smrti. Také bych mohla svůj zážitek popsat.On měl sen, kdy byl na hoře a viděl své druhy, kteří ho opouštěli a mizeli z dohledu v zatáčce. Já jsem na horu vystupovala ještě s někým, pak sama a mí přátelé, můj doprovod na sněhové pláni byl dole /musím se přiznat, že tu bulím, vždy mě to znovu a znovu dojme - je to vlastně hrozně smutné/.Herzog píše: odolnost mého těla mi byla a dodnes zůstává záhadou. Únikem z tohoto světa se ve mně jakýmsi převtelením zrodilo nové bytí. Svatý láma Karmapa mu o tom řekl: protože jste hodně trpěl, mohl jste se znovu narodit. Bohužel to neplatí ve všech a pro většinu případů.
f/ Nebýt utěšen, spíše sám utěšit. Nebýt pochopen, spíš sám porozumět. Necht hledám a své sdílím.
g/ Člověk by se neměl bát přiznat svůj nedostatek. Mám to spojeno s pocitem uchopení zraněné ryby do rukou.
h/ Nemůžete násilně přerůst sám sebe. Můžete přerůst dobu, ale ne sebe.
i/ Krize: ano, naučit se počítat s ní, naučit se jít do toho. Ale je to těžké. Neoslabujte v sobě to nejcennější, co máte - člověk nemá mít nad ničím moc. Myslím tím i to, že něco moc chcete.
Aby to bylo trochu astrologické, tak jen dodám. Krátce před dokončením prvního oběhu Saturna, Luna v konjunkci s Plutem v pátém domě. Saturn v osmém domě. Příště budu hodnější, protože mám - aspon si myslím,něco zajímavého - astrologického. Musím to ještě zpracovat.
-
Re: Zápisky - krize
1 odpověď odeslal(a) mf v Pátek 20.Dubna 2007 00:36:33
nemuzeme nasilne prerust sebe sama. muzeme prerust dobu, ale ne sebe. doba se usadila. neverim v moznost zmenit svet. marne se vracim zpatky, kdy jsem tomu veril. slepe. mlade. hnalo me to neusporadanou cestou dal. bylo to naivni, kazdy to videl. ale silne. opojne. hroutil jsem se z toho a popostrkoval dal. udelal jsem tolik chyb, ktere nevratim. ohen palil, spalil. ale hral. zivil ten poloblouznivy zapas. opravdova setkani, kdy se srdce chvelo a neptalo¨se na chleba. chci to videt jako divoky let. dobita kridla. opile noci. nezastavitelnost. neubrzditelnost, ktera volala po samote. uniku z tohoto sveta. prevteleni v nove byti. prosel jsem tim a polamal jsem co se dalo. probehl jsem lesem, stojicim na pousti. ano, presne ten les par stovek metru od baraku. rikaji tomu moravska sahara. zadny ze stromu nezustal cely. kazdym to zachvelo. dotklo se ho to jako bolest zhnouci z poustniho srdce. vsude kde byl zivot nebyla mira. vsude to nedostacovalo, nebo pretekalo pres okraj. zaleval jsem zahradku za domem, ale to nestacilo. vsechny kvetiny uvadly. zustal jsem sam. nechal jsem je vsechny napospas vlastnimu byti. modlim se za ne za vsechny a nechci je vyjmenovavat, abych na nikoho nezapomnel. tak jsem bezel, abych predbehl dobu. abych zmenil svet. abych prevtelenim v tichem koute zrodil vlastni nove byti. abych se ukazal ve zhnoucim svetle, ktere jedine ma pravo byt akceptovano. abych umlcel vlastni hlasy, ktere me hnaly. aby ty kvetiny ze zahrady za domem nevadly. poustel jsem zivou vodu do slov, aby znovu ozila. ozivala jako kridla co nas nesla, poustela se do dalekych vyprav, ktere uz nemohou byt nikterak zaznamenány. zustavaji zhusteny, probouzeji se a spi. usinaji a boji se vlastni smrti. ne fyzicke. ale vlastniho odevzdani se nezmenitelnosti sveta. odevzdani tak opravdovemu, ze te sezere. a tim jak te sezere, stanes se jim. zapracuje te do svych utrob. tragicky sam rozlozis se v prubehu naprosto normalniho odpoledne. nikdy to za nic nestalo a presto stoji za to bojovat. zkouset se znovu zvednout z tisicich strepu lezicich kolem. poskladat tu sklenici a napit se vody. napsat par dalsich slov. vydat zpravu jejiz hodnota je ukryta v kazdem z nas. muze zustat lezet ladem. muze byt jen dalsim dilem nesmyslneho provetravani mysli na slunci fora. ano, nedosahli jsme niceho. a presto pokracujem. chytame svet do pavuciny, abychom z nej dostali ten nektar. podivali se mu na zoubek. menili se spolu s nim, aniz bychom snad vubec chteli. musime. v jednom nezastavitelnem pohybu, kteremu verim vic, nez vlastnim slovum. vic nez tem roztrousenym hlasum z nejruznejsich stŕan mysli, ktere ho pohaneji. odevzdavam se v typicky nekonkretni odevzdanosti. prosim ho, aby me s sebou vzal. povozil na kolotoci jako male dite, ktere vyroste a bude znovu premyslet, co ze to vlastne bylo. lamat si hlavu. pak prijde ten pocit. nejkrasnejsi. naplnujici. neuchopitelnost. tajemstvi kteremu verim. nedostal jsem se dal nez za tento bod. mozna ze dal to ani nejde. ze je jenom treba aby ztichl jeho hlas. bojim se kricet to ticho do sveta. bojim se ze me za to nebudou mit radi. bojim se ze v jejich ocich zustanu tim motylem. pouhym. a zaroven se bojim aby neutichl uplne. aby se neztratil v tech utrobach az prilis. aby se dotkl. aby pohladil. aby mel tu moznost. aby veril, ze ohen zase vzplane a popali tvar vsem pritomnym. dotkne se mozku. dotkne se srdce a dovoli si zblaznit se s nima na chvili. ze sveho poustniho srdce ze vyda paprskem vpred. nezadrzitelne, protoze neexistuje duvod jej zastavit. nikdy neexistoval a nikdy existovat nebude. az do exploze.
-
Re: Zápisky - krize
2 odpověď odeslal(a) Marcela ve Středu 25.Dubna 2007 12:42:37
Martine, mimochodem, nevíte náhodou - jestli silničáři nezačali se stavbou dálnice u Mikulova /resp. s pokračováním/? Taky mi hrozně vadí, že tak nádhernou černozem prodali v Hruškách /taky dole/ pro stavbu největšího překladiště u nás. Mám k těm místům intimní vztah - prarodiče jsou pohřbeni pod Dívčími hrady v Pavlově. Nechci koukat na hnusnou silnici.Marcela
-
Re: Zápisky - krize
3 odpověď odeslal(a) mf ve Středu 25.Dubna 2007 17:00:05
Milá Marcelo, to opravdu nevím, i když proč se stavějí silnice a prodává půda obecně až tak nepochopitelné není.
Anebo odpovím způsobem, který mě vždycky trochu děsil a děsí mě dál, ale trochu jinak: "Nevím a ani mě to nezajímá". Co jsem pryč, tak noviny moc nečtu.
Zajímalo by mě třeba, proč za celý rok nepřišel Jamese nikdo z jeho známých navštívit domů. Proč vlastně využívá výhod nezávislého bydlení a cítí se sám, když má deset minut od baráku rodinu. Proč, když jim navrhne, že se možná vrátil domů, nesklidí zrovna aplaus. Proč se člověk, který většinou vysedával někde sám a bez povšimnutí, stal mým dobrým kamarádem.Proč celá rodina udělala z mojí matky .....,když se v krizi středních let po několika letech únavného vnitřního zmatku a soužení rozhodla odejít.Proč jsem byl vlastně jediný, kdo ji neúnavně hájil.Proč se pražská astrologická skupina dává znovu dohromady až teď, třeba.
-
Re: Zápisky - krize
4 odpověď odeslal(a) Marcela ve Středu 2.Května 2007 10:33:38
Milý Martine,to nevadí, že to nevíte, já už to vím. Na stavbu silnic a zabírání půdy, kde je to nejmín vhodné, jsem silně alergická a omlouvám se, pokud jsem se zeptala nevhodně. Jinak, Martine, otázky, které si kladete, si možná v jiných souvislostech klademe /nebo jsme si je kladli/ všichni. A v soukromých záležitostech je asi dobrá pokora, která se k nám připlíží z ničeho nic, nebo černý humor. Vám to ale asi nemusím říkat, Vy to víte. Marcela