Zobrazení otázky a odpovědí
-
otázka na Ondřeje a ostatní- modré hvězdy
4329 otázku odeslal(a) neo v Pondělí 10.Září 2007 13:30:09
potřebuji si v hlavě něco ujasnit a nějak začlenit fenomén modrých hvězd, jež jsou velmi horké až 30 tisíc stupňu.
Víte něco více o jejich existencích ?, díky moc neo
-
Re: otázka na Ondřeje a ostatní- modré hvězdy
1 odpověď odeslal(a) falcon v Pondělí 10.Září 2007 14:28:36
Tkové hvězdy se nachází obvykle v místech, kde nedávno vznikly - typicky například mlhoviny
-
Re: otázka na Ondřeje a ostatní- modré hvězdy
2 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Pondělí 10.Září 2007 14:43:24
Nemusí být jenom v mlhovinách, ale mladé a hmotné hvězdy jsou to vždycky. Typické příklady: Spica v Panně, Rigel, Saiph, Bellatrix, Alnilam a vůbec skoro všechny hvězdy v asociaci Orionu, všechny hvězdy v Plejádách, Regulus, Sirrah, Algenib a Markab v Pegasu, a spousty dalších. Vesměs žhaví obři spektrální třídy B.
-
Re: otázka na Ondřeje a ostatní- modré hvězdy
3 odpověď odeslal(a) falcon v Pondělí 10.Září 2007 14:44:57
P.S.: Cobys o nich potřeboval vlastně vědět? Kde jsou na nebi? Například Sirius, Rigel (Orion) - je jich moc! Jsou to v podstatě ty nejmladší soudobé hvězdy, jaké vidíme. Nejsou to žádní drobečkové, ani nemohou být. Jejich šílená teplota je v určitém smyslu důsledkem jejich velikosti, což neplatí obecně. Pokud jich chceš vidět na vlastní oko více pohromadě, počkej si na Plejády. To je taková někdejší líheň, která se pozvolna rozplývá do okolního vesmíru. Další takovou líhní, ale v podstatně mladším stavu, je Velká mlhovina v Orionu.
Budeš-li chtít, vyhledám obrázky.
-
Re: otázka na Ondřeje a ostatní- modré hvězdy
4 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Pondělí 10.Září 2007 14:53:22
No vidíš, Falcone, zase ta synchronicita! :-)
-
Re: otázka na Ondřeje a ostatní- modré hvězdy
5 odpověď odeslal(a) neo v Pondělí 10.Září 2007 14:54:53
díky, jejich modrá barva jaký odstín má ? Jaká je nejvyšší teplota ve vesmíru ? Mohou být černé hvězdy ?
Díky
-
Re: otázka na Ondřeje a ostatní- modré hvězdy
6 odpověď odeslal(a) falcon v Pondělí 10.Září 2007 14:55:15
Petře, ta synchronizace nám docela jde!
-
Re: otázka na Ondřeje a ostatní- modré hvězdy
7 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Pondělí 10.Září 2007 15:05:59
Ad 5:
O nějaký barevný odstín tady nejde, Neo, pouhým okem se Vám všechny budou jevit jako bílé. Jde o to, že maximum jejich vyzařovací křivky, zjistitelně spektrografem, se pohybuje v krátkých vlnových délkách, typických pro modrou barvu. Největší teplota ve vesmíru – ta byla asi při velkém třesku, od té doby vesmír chladne. V současnosti jsou to asi teploty, panující v jádrech hmotných hvězd, to jsou řádově desítky miliónů stupňů. Černé hvězdy – asi těžko, každý objekt ve vesmíru něco vyzařuje, snad jedině s výjimkou černých děr.
(Jestlipak budeme zase s Falconem synchronní?)
-
Re: otázka na Ondřeje a ostatní- modré hvězdy
8 odpověď odeslal(a) falcon v Pondělí 10.Září 2007 15:18:39
Neo, ptáš se dobře, jenže na neobyčejně dobrodružnou oblast astrofyziky. Zkusím v tom neudělat zmatek:
Obvykle takové hvězdy mají na fotografiích velmi světlou modrou barvu, srovnatelnou s barvou oblohy, protože jde o záření na vlnové délce, charakteristické pro kyslík.
Barva hvězd souvisí s jejich povrchovou teplotou, vnitřní teplotu můžeme tak akorát odhadovat podle výpočtů, ale jde do milionů stupňů (Celsius nebo Kelvin, to je v tomto případě jedno).
Zdá se, že hvězda, pokud je dostatečně hmotná, může nakonec zkolabovat do tzv. černé díry. Jak to vypadá uvnitř, nikdo neví. Takto zhroucené hvězdy nelze přímo pozorovat, protože jejich gravitace je tak extrémní, že ani světlo z nich nemůže uniknout do vesmíru. Nicméně (to spíš na okraj tvého dotazu) i černá barva vyzařuje, a to v té oblasti spektra, kterou oko není schopno vnímat - v infračervené. Černá tělesa tedy mohou zářit a mohli bychom je pozorovat dalekohledy, které jsou citlivé na infrazáření (např. Spitzerův teleskop ve vesmíru). Pokud si představuješ hvězdičku, která by postupem času mohla vyhasnout a vychladnout tak, že by její povrch byl úplně černý, pak na to zapomeň, je to neobyčejně nepravděpodobné. Ona se totiž prakticky každá hvězda začne hroutit sama do sebe, akorát s toho pokaždé není černá díra. Takto vznikají tzv. neutronové hvězdy a bílí trpaslíci.
Ufff! Snad jsem na nic nezapomněl...
-
Re: otázka na Ondřeje a ostatní- modré hvězdy
9 odpověď odeslal(a) neo v Pondělí 10.Září 2007 15:39:40
Díky, mám další dotazy, může nejvyšší možná teplota, tady se mi vyjevuje něco jako kritický bod, za kterým by teplota vyvolala takový stav kde by zanikl časoprostor a hmota či energie by přešla do stavu v jedné fázi jako temná hmota vesmíru a v poslední fázi jako všeprostupnost - nekonečný vesmír, jež by měl tu hodnotu být jako materie všeho a být ze všeho tady i vším a určitý stav hmoty či energie by ve vrcholech vln, tedy v kritických momentech, jež jsou přítomné v určitých hvězdách o určité teplotě, by pojala impulzy jež by měly ten účinek vytvořit takový stav, který by dovedl rozkolísat tuto materii respektive její část do kritického bodu, tzv. brány jež by vytvořila nový shluk a nový třesk ?
Nevím jak to lépe popsat.
-
Re: otázka na Ondřeje a ostatní- modré hvězdy
10 odpověď odeslal(a) Ondřej v Pondělí 10.Září 2007 16:18:42
Neo, obávám se, že bychom se takto dál dostali do zmatení pojmů. Každopádně i ta nejžhavější hvězda je "mrazivě chladná" ve srovnání s teplotami, při kterých se začíná něco dít s časoprostorem. Ať už ve smyslu černých děr nebo velkého třesku.
Jinak mezi pouhým okem viditelnými hvězdami vynikají vysokou teplotou hvězdy Orionova pásu, např. Mintaka ;-) což je možné poznat z jejich namodralé barvy.
Jinak nejvyšší teplotu, tj nejmodřejší, resp. nejfialovější světlo lze snadno (někdy až nepříjemně blízko) vidět za bouřky: Neboť teplota blesků je cca 10x vyšší než teplota slunečního povrchu (!)
Z toho usuzuju, že všechny modré hvězdy korespondují do jisté míry s Uranem - symbolickým prostřednictvím podobnosti s barvou blesků.
-
Re: otázka na Ondřeje a ostatní- modré hvězdy
11 odpověď odeslal(a) falcon v Pondělí 10.Září 2007 17:04:20
Neo, usiluji o to, abych pochopil, co máš na mysli. Ale nemohu jinak, než to trošku oloupat. Především: kde je teplota, musí být něco, co takovou teplotu má. říká se sice, že vesmír je prostoupen zářením o teplotě kolem 3°Kelvina, ale tím se má namysli to, že takové záření by vysílalo těleso o této teplotě. Kromě toho z toho plyne, že i kdyby ses snažil sbevíc, nebudeš mít v prostoru (myslím v dalekém vesmíru, kde už je záření Slunce opravdu zanedbatelné) teplotu nižší než ony tři Kelviny.
Mezi teplotou nitra hvězd a jejich hmotností je tato souvislost: čím je hvězda hmotnější, tím větší musí být tlak v jejím nitru, což plyne z gravitačního zákona. Populárně řečeno - aby se svou gravitací hvězda nezhroutila sama do sebe, má jedinou možnost, jak takovému tlaku vzdorovat - teplotou. čili tepelnou energií, která se bere z jaderných reakcí. Jakmile je tato možnost vyčerpána, dojde ke gravitačnímu hroucení. Dejmě tomu, že byla ta hvězda dostatečně hmotná na to, aby její gravitační kolaps vedl ke vzniku černé díry. To je ale něco, co se absolutně vymyká lidské představivosti. Do nitra černých děr "dosáhne" jen matematika, a to ne ledajaká!
Stěžejním problémem úvah o singularitách je to, že pokud existují, nemohou v nich platit známé fyzikální zákony. Singularita je to, co se nakonec stane s hvězdou, jakmile se zhroutí do černé díry.
Vesmír mohl vzniknout z nějaké singularity (nemusel) a naše potíž je v tom, že nemáme naprosto žádný fyzikální aparát, který by nám umožňoval aspoň teoreticky pochopit, co se tehdy vlastně odehrálo. Zatím se zdá, že singularita je cosi absolutně mimo čas i prostor, alespoň jak jej chápeme my.
V tomto místě však končí moje schopnost abstrakce, až do tohoto bodu vím, o čem mluvím. Dál už bych jen nezodpovědně kecal. Neumím proto odpovědět na tvůj dotaz.
Potíž je především v tom, že i to nejabstraktnější uvažování musí mít nějakou logiku, skoro bych užil slova "kázeň". Jinak to neumíme. Je sice možné hovořit třeba o bublifikaci hvězdných jader, ale bez vymezení pojmu samotného se nikam nedostaneme. To si nedělám srandu, jen jsem vymyslel hodně praštěný pojem, ale ne zase tak praštěný, aby něco nepřipomínal.
Lapidárně řečeno - jsem si jist, že v singularitě je v koncích i mystika.