Zobrazení otázky a odpovědí
-
Další kamínek do mozaiky...
4088 otázku odeslal(a) Jiří ve Čtvrtek 22.Března 2007 10:58:52
http://www.novinky.cz/koktejl/nejstarsi-parfem-na-svete-ma-ctyri-tisice-let_111818_l5g04.html
Archeologové při svých pracích na Kypru objevili snad nejstarší parfém na světě. Lidé již před čtyřmi tisícovkami let vyráběli esence, jimiž zpříjemňovali vůni svého těla. Parfém vznikl dva tisíce let před Kristem a byl vyroben z extraktů levandule, vavřínu, rozmarýny, borovice a koriandru.
21.3. 2007 14:43
NIKÓSIE - Tehdejší parfuméři jej nákladně získávali a plnili do průhledných lahviček z alabastru. Archeologové v těchto dnech při vykopávkách v Prygosu na jižní části středomořského ostrova objevili z doby před čtyřmi tisícovkami let zbytky nádobky obsahující starověký parfém.
Esence ležela tisíce let ukryta v troskách továrny, která ve své době fungovala jako výrobna parfémů. Byla skutečně obrovská, neboť zabírala neuvěřitelných čtyři tisíce čtverečních metrů.
"Byli jsme ohromeni tím, jak velké místo to bylo. Parfémy musely být produkovány v průmyslovém měřítku," tvrdí Maria Rosa Belgiornová, vedoucí týmu italských archeologů.
Pod příkrovem země bylo objeveno na šedesát destilačních zařízení, míchacích mís, nálevek a parfémových lahviček v perfektním stavu. Vše bylo zakonzervováno patrně po ničivém zemětřesení z roku 1850 před Kristem.
-
Re: Další kamínek do mozaiky...
1 odpověď odeslal(a) Vanda ve Čtvrtek 22.Března 2007 16:22:08
Což muselo znamenat, že civilizace, ke které výrobna patřila, byla velmi vyspělá, protože si jednak mohla dovolit uvolnit značné množství lidí na něco jiného, než opatřování potravy ( od sběru surovin přes výrobu a distribuci), jednak měla vazby na značně velký trh.
-
Re: Další kamínek do mozaiky...
2 odpověď odeslal(a) Turnovský v Pátek 23.Března 2007 09:07:58
http://www.ldi5.com/index.php
"Oficiální databázi UFO má na webu jako první Francie"
http://www.ldi5.com/index.php
-
Re: Další kamínek do mozaiky...
3 odpověď odeslal(a) Jiří v Pátek 30.Března 2007 08:40:54
http://lidovky.zpravy.cz/amfiteatr-nepotreboval-zesilovac-dro-/ln_veda.asp?c=A070327_101842_ln_veda_fho
Amfiteátr v řeckém městě Epidauros je nejlépe zachovaným divadlem z dob starověkého Řecka. Svět se o něm dozvěděl až po rozsáhlých vykopávkách v osmdesátých letech předminulého století (viz vedlejší text), brzy však začal být považován za klasickou ukázku starověké architektury.
Do čtyřiatřiceti původních a jednadvaceti Římany přistavěných řad kamenných sedadel může usednout až patnáct tisíc diváků. O výjimečné akustice arény se mohou i dnes přesvědčit návštěvníci každoročního divadelního festivalu.
Past na bručení a vrzání Jaký zázrak umožnil, že tisíce diváků vzdálených od jeviště desítky metrů mohly naslouchat hlasům herců, kteří se nemohli opírat o žádnou z technických „berliček“ moderní doby? Některé teorie jev vysvětlovaly pomocí převládajícího směru větru, jiné přišly s myšlenkou, že masky, s nimiž v antice vystupovali všichni herci, vlastně sloužily jako jednoduché megafony.
Důmyslné myšlenkové konstrukce však nedokážou objasnit, proč se skvělá akustika neztratí ani během bezvětří ani proč je rozumět i řeči dnešních herců bez masky.
Fyzik Nico Declercq a jeho kolegyně Cindy Dekeyserová z Georgijského technologického institutu přišli v časopise Journal of the Acoustical Society of America s tvrzením, že zásadní roli hraje uspořádání hlediště. Vypočítali, že řady sedadel fungují jako účinný akustický filtr.
Pohlcují nízké frekvence, které tvoří velkou část nežádoucího šumu, zatímco vyšší kmitočty nad 500 Hertzů projdou bez většího zkreslení. Do vyššího spektra přitom spadá většina zvukových vln pocházejících z hlasivek herců. Autoři studie připouštějí, že v zaplněném hledišti se akustika změní. Vzhledem k nepravidelnosti tvaru lidského těla se však tento efekt nedá zahrnout do výpočtů.
„Hraniční frekvence je přesně tam, kde byste ji chtěli mít, pokud je vaším cílem oddělit šum produkovaný ze zdrojů existujících ve starověku,“ citují Declercqa webové stránky časopisu Nature.