Zobrazení otázky a odpovědí
-
Další kniha století
3974 otázku odeslal(a) Ondřej ve Středu 27.Prosince 2006 11:35:31
http://www.popron.cz/index.aspx?gotoId=707890
...aneb pyramidy z tvárnic. Už jsem o tomto autorovi jednou psal, nyní je to konečně aktuální, první z jeho knih vyšla v češtině. I když jsou jeho první objevy na poli egyptského stavitelství již staršího data, autor má stále co říci nového i dnes.
Lze doporučit každému, kdo se zabývá čímkoli egyptským, tedy i astronomií / astrologií.
-
Re: Další kniha století
1 odpověď odeslal(a) David Hornof ve Středu 27.Prosince 2006 20:56:05
http://okemboha.mysteria.cz/6dil.htm
O tomhle chlapíkovi je zmínka i v 6. dílu Okem boha Hóra v souvislosti s Imhotepovým krystalovým komplexem v Sakkáře:
http://okemboha.mysteria.cz/6dil.htm
"PRVNÍ BETON
Na řece Nilu, nedaleko asuánských vodopádů na ostrově Sehel, byla nalezena stéla s hieroglyfy vytesanými Imhotepem. Je na ní napsán návod na přípravu betonu, který po zaschnutí získává vzhled a odolnost kamene. Tým francouzských vědců v čele s chemikem Josephem Davidovicem zjistil, že přípravou této směsi vznikne aglomerát bohatý na křemíkové krystaly, které dokážou vyrobit elektřinu, pokud jejich molekuly vibrují určitou frekvencí. Egyptští stavaři rozdrtili mušle a fosílie, kterých bylo v Gíze nadbytek, drť smíchali s pískem obsahujícím vysoká procenta křemíku a hliníku, s pemzou, natronovými solemi a vodou. Smícháním těchto složek vznikne kaustická soda, která reaguje s hliníkem obsaženým v písku z Nilu a výsledkem je hlinitan sodný. Přidáním kamene chryzokolu vznikl křemičitan hlinitosodný a také arzeničnan měďnatý, který měl funkci urychlovače. Z této směsi pak odlévali kamenné bloky pro stavbu chrámů a pyramid. První odlitky byly použity jako forma pro další a proto do sebe zapadají tak, že byste mezi ně nevložili ani hrací kartu."
Myslím, že takovýto postup existoval, ale až poté, kdy se civilizace dostala na sestupnou dráhu, kdy téměř už vymřeli "polobozi" a lidé ztratili sil a umění hýbat s "pořádným" materiálem:-).
http://okemboha.mysteria.cz/1dil.htm
"TRILITONY
První důkaz nalezneme v Baalbeku v Libanonu. Zde se nacházejí tři největší a nejtěžší kvádry na světě. Bývají označovány jako trilitony. Každý z těchto ohromných kvádrů váží 1200 tun. Je 25 m dlouhý, 8 m široký a 5 m vysoký. Dnes lze jako nejtěžší předmět pomocí jeřábu zvednout raketoplán Discovery, který váží pouhých 150 tun, tedy jen desetinu váhy trilitonu. V současnosti neexistuje technologie, pomocí které bychom je zvedli a už vůbec bychom je nedokázali uložit na místo s takovou přesností. Na své místo byly přemístěny z lomu, který je 3 km daleko a kde se dodnes nachází jeden kvádr podobných rozměrů, jenž původní stavitelé nevyužili. Tyto tajemné terasy se díky své neobvyklé velikosti staly posvátným místem pro civilizace, které se v této oblasti usadily po velké potopě. Asyřané, Peršané, Řekové a nakonec Římané zde postavili své nejvýznamnější chrámy.
Druhý důkaz se nachází v Jeruzalémě, svatém městě tří náboženství. Zde objevíme další megality, gigantické kamenné kvádry. Každý z nich váží více než 800 tun. Díky své enormní a nevysvětlitelné velikosti se také proměnily ve svaté místo, kolem nějž se rozrostl Jeruzalém. Jsou součástí základů židovského chrámu. Dnes na nich stojí mešita Al-Aksa a Dóm Skály. Kamenné kvádry jsou také uloženy v základech Zdi nářků. Dnes se na ně můžete podívat vejdete-li do tunelů, kde jsou kameny odhalené. Megality v Baalbeku a v Jeruzalémě byly součástí velkolepých staveb, které smetla potopa světa. Na svém místě zůstaly jen díky své masívnosti."
Nejsmutnější na celém našem "vědeckém pokroku" není ani to, že nedokáže pohnout čímkoli "nadlidským", ale že naprosto důsledně vymítil ve své naduté prázdnotě otázku "proč" a začala se zcela systematicky zabývat "podlidským" (vodíkovou a atomovou destrukcí atd. atp.).
“Věčná je tato dvojice lidských stezek. Stezka světla vede k vysvobození, stezka tmy k návratu. Hledající, jenž zná obě stezky, nikdy nezbloudí. Proto vyvol si jednu z nich!“ Gíta 8.26-27
-
Re: Další kniha století
2 odpověď odeslal(a) Ondřej ve Čtvrtek 28.Prosince 2006 09:29:14
Díky za pěkný odkaz, Davide*). Odlévání kamene dává J. Davidovits navíc do souvislosti s egyptským náboženstvím, neb kámen byl pro ně posvátnější víc, než si dovedem představit:
1)Stará říše (centrum v Severním Egyptě) - odlévání kamene a soch, bůh tvoření a nilských záplav Chnum (slovní příbuznost s kořenem -chnem, -chem, -khem, -chemie, -chymie)
2)Nová říše (centrum v Jižním Egyptě) - tesání soch, bůh Amon
3)"vzbouřený faraon" Achnaton (pokus o vytvoření nového centra) - historická epizoda návratu k odlévaným sochám (Memnonovy kolosy), počátky monoteismu judaistického / křesťanského / muslimského typu.
4)Ptolemaiovské období - synkretické oživení nejrůznějších egyptských tradic, jakási egyptská renesance.
Zdá se, že židovský zákaz tesání soch a modloslužby je nejen vzpourou proti doslovnému ztotožnění "ka",věčné podstaty člověka s kamenem ale z určité části i odrazem dávného konfliktu mezi "odlévači" a "vytesávači".
*)Na adresu autora druhého příspěvku bych se jen trochu zastal současného vědeckého pokroku a nedával do bych ho šmahem do uvozovek - např. i proto, že dnešní věda se velmi intenzívně ptá "proč". Přestože lze pozorovat v jistých směrech její úpadek, daný komerčními tlaky, byrokratizací aj.,považoval bych to za fázi cyklu.
-
Re: Další kniha století
3 odpověď odeslal(a) Dupor ve Čtvrtek 28.Prosince 2006 10:25:57
Nejen tato díla o Egyptu, než i tehdejší vodní hodiny, megality po celém světě a výkony atletů v starořeckých olypiádách nasvědčují o menší hmotnosti Země a slabší gravitaci. Nikdo nemůže s absolutní jistotou tvrdit, že byla gravitace před tisíci léty stejná jako dnes. Od 1.geofyzikálního roku 1956-57 víme, že na Zem dopadá ročně 6-10.000 tun kosmického prachu a meteoritů. Logické je, že čím dál do minulosti, tím byl tento déšť silnější.
-
Re: Další kniha století
4 odpověď odeslal(a) Ondřej ve Čtvrtek 28.Prosince 2006 10:43:36
Tohle ale nemyslíte vážně (?) Dupore
-
Re: Další kniha století
5 odpověď odeslal(a) David Hornof ve Čtvrtek 28.Prosince 2006 11:16:08
Jak jsem byl informován, tak české slovo věda vzniklo od slova Véda. Zatímco Védy jsou vědecké, neboť jdou vědecky ke kořenům všech problémů tím, že odpovídají na 2 fundamentální otázky lidské existence: proč a jak vznikl vesmír a proč a jak jeden každý člověk žije/by měl žít, tak současná věda je vrcholně nevědecká. Vždy začíná od prostřed (staví nutně vždy na předpokladech a hypotézách, což nikdy nepovede k uspokojivému řešení) a ještě je zcela materialistická (staví na “bajce“ o tom, jak vědomí, ještě k tomu “náhodou,” vzniklo z hmoty… jak a proč ale mohla vzniknout hmota to “vědce” nezajímá… a přitom to je otázka, bez které jakékoli další odpovědi musí být nutně zavádějící). A tato nevědecká metodologie tedy nakonec nutně vyúsťuje a omezila se na naprosto nepochopitelné “manipulativní” projekty včetně “vlajkových lodí“ typu hledání života na Měsíci, Marsu atd. atp. Nač vynakládat prostředky a úsilí na tyto “vznešené” projekty, když úcta k životu i zde na mateřské zemi je na kritické úrovni (včetně lidského, stačí se podívat co se třeba “děje“ v Africe a o tom, že život zvířat ve společnostech založených na “vědeckém pokroku” klesl na hodnotu věci bylo pojednáno níže)? ... jak patetické...
I astrologie samotná by měla započít tuto fundamentální diskusi, neboť postavit ji třeba na “cyklech,“ je úsměvné:-).
Dobrou zprávou je alespoň to, že dnešek je dnem vědeckého pokroku, alespoň v Praze:-), neboť v 18.00 hodin v Barokním sále, Konzervatoř Jana Deyla, Maltézské náměstí 14, Praha 1, bude pořádán večer poezie "Vánoční Bhagavadgíta." Bhagavadgítu v češtině a sanskrtu recitují Milan Friedl a Petr Duda. Vstup volný. Podle mých informací tam bude plno, takže přijít případně výrazně dříve;-). Vřele doporučuji, nejen vědcům:-), jde o překlad Janečkův.
-
Re: Další kniha století
6 odpověď odeslal(a) Ondřej ve Čtvrtek 28.Prosince 2006 14:19:36
Já bych tu vědu až tak neodepisoval. Anebo, píšeme-li vědu a vědce v uvozovkách, pak bychom měli být důslední a psát v uvozovkách i astrologii, případně ji rovnou celou odepsat. Neboť astrologie, tak jak ji provozujeme dnes, je naprosto závislá na výsledcích této, často tak opovržené, moderní vědy. Zejména to platí pro přesné efemeridy jakýchkoli těles a pro samotné ponětí o planetách jako jsou Uran, Neptun a Pluto.
Ale na toto téma už se tady psalo víckrát.
-
Re: Další kniha století
7 odpověď odeslal(a) Jiří ve Čtvrtek 28.Prosince 2006 18:05:55
Ondro, podařilo se mi přijít kompletně o poštu. Prosím, můžeš mi poslat mail?
-
Re: Další kniha století
8 odpověď odeslal(a) David Hornof v Pátek 29.Prosince 2006 13:13:11
Astrologii z toho nevyjímám;-).
Nebyl jsem těm diskusím přítomen, zejména se zatím neuspokojivě snažím od včerejška přijít na to, 1/ co je věda, 2/ co lidem a společnosti přináší, 3/ jak se ten případný přínos měří – probíralo se to někde v diskusích? Mohl by jsi mi případně poslat číslo diskuse? Díky.
-
Re: Další kniha století
9 odpověď odeslal(a) Dupor v Pátek 29.Prosince 2006 21:14:20
Ad Ondřej
Vážně nevážně. Jdu ještě dál. Jestliže se tvrdí, že vesmír vznikl z jednoho bodu explozí a čas je čvrtou dimenzí prostoru, tak nemohou být 3 dimenze variabilní a jedna konstantní!
-
Re: Další kniha století
10 odpověď odeslal(a) Honza v Pátek 29.Prosince 2006 22:53:57
Zeptám se trochu skepticky - proč by potom kolem území s pyramidami byly lomy na kámen, ve kterých jsou dodnes k nalezení stopy po přesném dělení obřích kvádrů a patrný rozvrh práce (kdy které kvádry apod.) a na těchto kvádrech pak značky označující jejich místo ve stavbě.
-
Re: Další kniha století
11 odpověď odeslal(a) Honza v Pátek 29.Prosince 2006 23:02:24
P.S. Jinak co se vědy týče, jsem přesvědčen o tom, že její největší nevýhodou v současnosti je špatná informovanost jejích provozovatelů - většina, a to drtivá, vlastně nezná její filozofické základy a původ. Pak se začne do fenomenologie cpát dogma a je to...ke všemu tu máme naprostou ignoraci celistvosti děl jejích zakladatelů (moderního duchovního pojetí) atd. Sama o sobě není špatná a dá se říci, že astrologii naprosto nevylučuje, alespoň jak já ji znám.
-
Re: Další kniha století
12 odpověď odeslal(a) Ondřej v Sobotu 30.Prosince 2006 19:30:51
Davidovi: Číslo diskusí si opravdu nepamatuji, je to téma dost obecné a prostupující zejména staršími příspěvky zde. Nicméně jsem podobnému tématu věnoval svůj (zatím jediný souvislý, zde uveřejněný) starší příspěvek v rubrice "Polemiky"(viz)
Duporovi: O prostorových a časové dimenzi můžeme dlouze diskutovat podobně jako o spoustě jiných věcí. To ale nikterak nemění fakt, že napíšete-li s vážnou tváří a jakoby se nechumelilo, že zemská gravitace byla ve starověku podstatně nižší než dnes, tak je to (velmi něžně řečeno) taková kravina, že jsem podobnou už léta neslyšel.
Honzovi: Nejsem v egyptologii natolik vzdělán, abych mohl kvalifikovaně odpovědět na Tebou citované okolnosti těžby lomu v okolí Gízy. Mohu citovat pouze z uvedené knihy J. Davidovitse, že v této oblasti je jednak tvrdý, kompaktní vápenec, ze kterého je např. vytesána hlava Sfingy a dále měkký, kaolin obsahující vápenec v níže položených vrstvách (a který např. tvoří tělo Sfingy).
Právě tento měkký vápenec měl být použit na výrobu odlévaného kamene, neboť v reakci s dalšími přísadami (natron+hašené vápno) kaolin podstoupil změny jaké podstupuje např. portlanský cement a měl tak roli pojiva.
-
Re: Další kniha století
13 odpověď odeslal(a) Martin Fridrich v Úterý 2.Ledna 2007 16:51:49
Z casopisu New Scientist.
IN PLACE OF GOD
Michael Brooks, La Jolla, California
It had all the fervour of a revivalist meeting. True, there was no hallelujahs, gospel songs or swooning, but there was a plenty of preaching,...
Yet this was no religious gathering - quite the opposite. Some of the leading practicioners of modern science, many of them vocal atheists, were gathered last week in La Jolla, for a symposium entitled "Beyond belief: Science, religion, reason and survival" hosted by the Science Network, a science-promoting coalition of scientists and media professionals convening at the Salk Institute for Biological Studies...
Can we be good without God?...
First up to address the initial question was cosmologist Steven Weinberg of the University of Texas, Austin. His answer was an unequivocal yes. "The world needs to wake up from the long nightmare of religion.Anything we scientists can do to weaken the hold of religion should be done, and may in fact be our greatest contribution to civilisation...Religion was like "a crazy old aunt" who tells lies and stirs up mischief.She was beutiful once.She's been with us a long time.When she's gone we may miss her...
He was soon joined by Carolyn Porco of the Space Science Institute in Boulder, Colorado, who had been charged with providing an answer for the second question: if not God, then what? Science, she said, could do at least as well as religion. "If anyone has a replacement for God, then scientists do." Porco said. "At the heart of scientific inquiry is a spirotual quest, to come to know the natural world by understanding it...Being a scientist and staring immensity and eternity in the face every day is about as meaningful and awe-inspiring as it gets."
Astronomers in particular, she suggested, regularly confront the big questions of wonder. The answers to why we are here, if they exist at all, will be found in astronomy and evolution, she said.
Like many of the others at the meeting, Porco was preaching to the choir, and there was no more animated or passionate preacher than Neil deGrasse Tyson, director of the Hayden Planetarium in New York. Tyson spoke with an evangelist's zeal, and he had the heretics in his sights. Referring to a recent poll of US National Academy of Sciences members which showed 85 per cent do not believe in a personal God, he suggested that the remaining 15 per cent were a problem that needs to be addressed. "How come the number isn't zero?" he asked...
For all the evangelical fervour, some attendees suggested that a little more humility might be in order. "This is Alice in Wonderland, it's just a neo-Christian cult,"Scott Atran of the CNRS in Paris told New Scientist. The arguments being put forward here are extraordinarily blind and simplistic. The Soviets taught kids in schools about science -religiously- and it didn't work out too well. I just don't think scientists, when they step out of science, have any better insight than the ordinary schmuck on the street. It makes me embarrassed to be an atheist.
-
Re: Další kniha století
14 odpověď odeslal(a) Martin Fridrich v Pátek 5.Ledna 2007 16:19:58
Jak vidime ve stripcich ze zasedani v La Jolla, potreba vztahnout se k necemu vyssimu je cloveku zatracene vlastni.
Jestli ony nejsou nabozenstvi a veda obe takove tety. Svetova nabozenstvi jsou natolik kulturne vazana, ze se v globalizujicim se svete miji se svym potencialnim prinosem: posilovanim vzajemne tolerance a vedomi jednoty, presahujice vsemozne druhy hranic a meze prostym okem viditelneho. Slepe odrikavani kdysi napsaneho, ztuhla moralita, spasitelsky komplex, ani exploze hmoty s prislibem "otevreni nebe", realne problemy nevyresi.
Veda je dynamictejsi. Zprostredkovava nam presazeni "gravitace prirody", doslova i obrazne nam umoznuje cestu do vesmiru. Ale to ze "osvicene" uvolnila nekontrolovatelnou energii, vedouci k ekologicke katastrofe ji nikdo neodpare.
Co nam, oboustranne nespokojenym , zbyva? Vysplhat se na barikadu a pocitat, ze si to schytame hezky z obou stran. Misto svoje misto v tom, ze nemame zadne misto. A nezapominat, ze za vedou i nabozenstvim stoji zase jenom clovek.
Mozna pysny, mozna bezradny. Mozna nenasytny, mozna k nenasytnosti podmineny. Veda a nabozenstvi jsou jenom nasim produktem, ve svych krajnostech extremnim vyjadrenim jinak hodne siroke a pestre skaly, na ktere se jako lidi pohybujeme.
Humanisticka a transpersonalni astrologie taky "stoji na barikade". Neni nahradnim nabozenstvim, neni ani vedou. Jako symbolicky jazyk nas vede za hmotu, jungovsky receno k archetypum kolektivniho nevedomi (duse- psychomentalniho prostoru- vesmiru). Jako pomyslny "skeleton key" nam pomaha otevirat dvere k "obraznu universalni mysli". V tom je astrologie, podle meho nazoru, transobjektivni (komplementarni protiklad postmoderne).
Ale astrolog je taky jenom clovek a jako takovy potrebuje nejen svobodne pochybovat, protestovat a peclive zkoumat. Potrebuje taky svobodne zit, verit a snazit se pochopit. Klient (akter horoskopu) neprichazi za astrologem proto, aby odesel s vice otazkama, nez se kteryma prichazi. Prichazi proto, ze chce pochopit situaci, v niz se nachazi.
Zit, to je kracet nevyhnutelne krok za krokem. Ziti je zivy proces v mistech setkani ja-ty, minulosti s budoucnosti, znameho s neznamym. Verit, to je kracet s virou, ze neseme svoji zpravu "svetlu poznani" (podstata nabozenstvi i vedy" - podstata cloveka?).
Mystik by mozna dodal, ze kraci ke svetlu poznani nekonecneho rozmeru. Vracejice se tam, odkud jsme prisli. Prinesejice zpet to, co nam bylo dano: zivot, bohatejsi o dalsi zkusenost. Jedinecnou, stejne jako nase misto na planete Zeme, ve vesmiru.
Na metafyziku se muzeme vykaslat, v zajmu koncentrace na cyklicky proces jako takovy. Dobovy boom nejruznejsich radoby mistru nam k tomu muze byt padnym argumentem. Ale neni to nahodou tak, ze cyklicky proces sam, nas k metafyzickym otazkam znovu a znovu vede?
Duse racionalisty se obraci k hmote, bolave i nezmerne krasne, a staci mu to. Duse vericiho se obraci k duchu. Proc? Zrejme je v tom nezpochybnitelna potreba. Ciste pragmaticky videno, pokud mu nadeji v boha zpochybnime, je to minimalne psychologicky nicive. Ale bez ohledu na to, ktery smer je nam vlastnejsi, duse stoji vzdy mezi. Propojuje ducha a hmotu.
Jak taky vidime, ve stripcich ze zasedani v La Jolla, zdanlive racionalni v sobe muze skryvat radnou porci iracionalniho (sneni prozaiku). A naopak (bdeni basniku).
Jak jednu, tak druhou stranu muzeme s odporem odsunovat za hradby mesta. At uz moderni metropole, tak Svateho mesta Boziho. Muzeme, ale je to skutecne rozumne?
Klient (akter horoskopu)