Zobrazení otázky a odpovědí
-
Studená fúze
3717 otázku odeslal(a) Ondřej v Sobotu 1.Července 2006 22:05:42
V otázce 3675 "Poznámky k volbám" uvádí mimo jiné Pavel Turnovský (mírně upraveno a zkráceno): "Letošní volby se konají na počátku jeden rok trvající situace poznamenané třikrát se opakující opozicí mezi Saturnem a Neptunem (31. srpna 2006, 28. února a 25. června 2007). Tyto opozice jsou vyvrcholením cyklu, který začal trojnásobnou konjunkcí těchto planet v roce 1989 (naposledy 13. listopadu 1989). Jde tedy o to, že naše naděje a plány, (nejen naše, týká se totiž všech obyvatel naší planety), kterými jsme v oné době žili, budou podrobeny prubířské zkoušce, zda a do jaké míry se nám podařilo je uskutečnit a pokud ne přímo, tedy i nějakým alternativním způsobem."
Pokusím se zde ukázat na jedno z témat, jehož osud, tj. jeho naplnění, stejně jako nenaplnění se časem bude zřejmě týkat právě oněch "všech obyvatel planety". Netýká se zatím přímo politiky, tím méně naší země - avšak pro nás je zajímavé tím, že se objevilo ve stejném roce (cca o půl roku dřív) jako naše listopadová revoluce.
Toto téma se týká vědeckých objevů, nečekaných objevů: Jedná se o tzv. "studenou fúzi"
-
Re: Studená fúze
1 odpověď odeslal(a) Ondřej v Sobotu 1.Července 2006 22:19:22
Co je vlastně studená fúze a jak se dostala na světlo světa?
Jedná se o objev, který se pod tímto názvem objevil v květnu r. 1989, kdy chemikové Stanley Pons z Univerzity v Utahu a Martin Fleischmann z Univerzity v Southamptonu ohlásili zjištění (chemicky nevysvětlitelného) vývinu tepelné energie při určitém uspořádání chemické elektrolýzy (Jednalo se o roztok hydroxidu lithia v těžké vodě s použitím paladiových elektrod).
Jmenovaní autoři zároveň přišli s víceméně intuitivním vysvětlením, že toto teplo pochází z jaderné reakce slučování těžkého vodíku na hélium . Tj. z reakce podobné těm, které probíhají (pomalu) v jádru našeho Slunce nebo (extrémně rychle) ve vodíkové bombě, při teplotě desítek až stovek milionů stupňů.
-
Re: Studená fúze
2 odpověď odeslal(a) Ondřej v Sobotu 1.Července 2006 22:35:10
Vědecký svět už dlouho nezažil takové slovo do pranice: Desítky, stovky laboratoří po celém světě se snažily uvedený experiment reprodukovat. Někde s úspěchem, častěji s neúspěchem. Tak se stalo, že se veřejné vědecké mínění od autorů i celé "studené fúzi" odvrátilo s takovou důsledností, která nemá obdoby a která ve většině států trvá dodnes.
Výjimkami jsou např. Itálie, Japonsko a soukromý výzkum v podstatě kdekoli na to mají.
Jaká je tedy stručná historie objevu od r.1987 dodnes?
1987 - Fleischmann s Ponsem oznamují objev anomálního tepla při elektrolýze, s minimální radioaktivitou
1987-1988 - horečné ověřování experimentu po celém světě
1988-1990 - renomované laboratoře prohlašují, že experiment je nereprodukovatelný, množí se nařčení z šarlatánství. Zároveň se však objevují práce, které popisují takové tepelné toky při studené fúzi, které překračují tepelné toky v jaderných reaktorech. To vše prakticky bez radioaktivity!
1994 - japonské týmy objevují vznik anomálního tepla i bez elektrolýzy, při pouhém kontaktu těžkého vodíku /deuteria/ s paládiem
2000 - objevují se první souhrnné práce zastánců studené fúze a teoretická vysvětlení
2002 - Italský výzkumný tým definitivně potvrzuje současný vznik anomálního tepla a hélia jako jaderného produktu přeměny deuteria. Opět mizivá radioaktivita
2004 - Japonské týmy nade vší pochybnost potvrzují další přeměny prvků, a to i v uspořádání bez jakékoli elektrolýzy. Je prokázána např. přeměna barya na praseodym, cesia na samarium atd., byť v poměrně malém množství. Opět se zanedbatelnou radioaktivitou
2004 až 2006 - objevují se internetoé knihovny s tisícemi publikací na téma studené fúze, z experimentálního i teoretického hlediska. Objevují se prognózy praktického uplatnění, revolučního řešení energetické krize, globálního oteplení atd.
Oficiální odezva ve většině zemí, ČR nevyjímaje, o tématu ani ťuk...
-
Re: Studená fúze
3 odpověď odeslal(a) oprava v Neděli 2.Července 2006 00:28:48
Chybně: Je prokázána např. přeměna barya na praseodym, cesia na samarium atd.
Správně: Je prokázána např. přeměna barya na samarium, cesia na praseodym atd.
Pozn.: Jsou popsány i jiné přeměny prvků *) , málokteré z nich jsou ale prokázány tolika nezávislými metodami jako výše uvedené.
*) např. vznik železa, chromu, uhlíku, síry a několika dalších prvků z paládia a vodíku (nebo deuteria) vzniklých při elektrolýze roztoků v obyčejné (nebo těžké) vodě.
-
Re: Studená fúze
4 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Neděli 2.Července 2006 12:32:00
Nechci se k problému tzv. studené fúze vyjadřovat, protože nemám dostatek relevantních a důvěryhodných informací, nicméně napadá mě jedna velmi závažná otázka. Z toho, co jsi, Ondřeji, napsal, vyplývá, že ve většině případů nejde pokus pánů Ponse a Fleischmanna zopakovat, reprodukovat. A já se ptám – PROČ? Respektive proč někdy ano, a jindy (většinou) ne? V čem je příčina?
-
Re: Studena fuze
5 odpověď odeslal(a) Magdalena v Neděli 2.Července 2006 15:18:38
Ondreji, dobre odpoledne,
rada bych se podivala na tuto konjukci pozorneji :
Tyto opozice jsou vyvrcholenim cyklu, ktery zacal trojnasobnou konjunkci techto planet v roce 1989 (naposledy 13. listopadu 1989).
Prosim Vas, nemate poruce prvni a druhy i s casem GMT abych ho nemusela zdlouhave hledat a mohla si ho prostudovat ?
Bylo by to zajimave v teto souvislosti srovnat 20.-lety cuklus Saturn-Jupiter a podivat se na mundant. horoskopy Utahu a Southamptonu, ale i Japonska.
Zrovna tento tyden jsem cetla ve zpravach, ze Japonsko od roku 2030 bude na trh dodavat vylucne automobily jezdici na peroxid vodiku.
Shell uz ma nekolik cerpacich stanic s peroxidem ve Skandinavii, (po obrovskych ztratovych investicich do vyuziti slunecni energie...atp).
Az dozvoni Bushovi jr, tak se to pohne dale i s "moci" jeho Texaskych naftovych-kamaradicku, v jejichz politickem a ekonomickem zajmu nejaka Studena fuze pochopitelne neni.
Japonsko nema to co Texas, takze maji prvorady zajem hledat jine zdroje;-)))
Toz, kdyz se Vam chce reagovat, podivejme se na to.
Srdecne zdravim
Magdalena
-
Re: Studená fúze
6 odpověď odeslal(a) Honza v Neděli 2.Července 2006 15:38:13
V této souvislosti nezapomeňme na velmi často opomínané pravidlo, že vnitřní stav vědce má bezprostřední vliv na prováděný experiment. Čím subtilnější pokus, tím větší relevance přeci. Vzpomeňme na alchymii...
Ještě jsem si vzpomněl na experimenty s mnichy kdesi Himalájích - jakási sekta má do rituálního života zahrnut i zvláštní zvyk - mniši vylezou kamsi na římsu, kde je, co já vím, -30 v noci (i méně), usednou oděni pouze do bederní roušky a promeditují tam tak celou noc. Vše na místě ověřeno a zdokumentováno (figury vzdorujícívichru vypadajíopravdu impozantně). Pokus, kdy skupinu těchto mnichů vědci s pány z BBC trápili v izolované místnosti mrazem a chtěli po nich demonstraci "mimo prostředí", skončil naprosto tristně. Mniši, ač se snažili sebevíc, mimo domácí podmínky nebyli schopni věc opakovat a mrzli až se skoro lámali...
-
Re: Studená fúze
7 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Neděli 2.Července 2006 17:14:20
„…vnitřní stav vědce má bezprostřední vliv na prováděný experiment. Čím subtilnější pokus, tím větší relevance přeci. Vzpomeňme na alchymii...“
To dost kulhá, Honzo, nezlobte se na mě. Především v tom, že alchymie není přírodní věda, nýbrž duchovní, esoterní nauka, stejně jako astrologie nebo magie. Tam jsou v chodu poněkud jiné zákonitosti než v přírodních vědách, kdežto přírodovědecké experimenty, ať už fyzikální, chemické nebo jiné, v drtivé většině případů (až na velmi vzácné výjimky) fungují a jsou opakovatelné zcela bez ohledu na náladu nebo víru či nevíru experimentátora. To je prostě fakt. A skutečně nevidím žádný důvod, proč by chemické experimenty profesorů Ponse a Fleischmanna se studenou fúzí měly být něčím jiným než chemickými experimenty.
A s těmi mnichy v Himálajích je to totéž – tam nejde o fyzikální, ale o duchovní záležitost, o ovládání těla myslí, a na to může mít podstatný vliv jak prostředí, tak i psychický stav, to je samozřejmé. Proto se jim to někde v laboratoři nepodařilo zopakovat.
-
Re: Studená fúze
8 odpověď odeslal(a) hanka v Neděli 2.Července 2006 22:27:30
Studená fúze a mniši v ledničce, to ve mně vyvolává chuť na velmi suché Martini. Jako aperitiv.
Ale teď vážně - máte, Honzo, o tom pokusu s mnichy víc zpráv nebo nějaký odkaz?
Je mi to divné. Mělo by jim to jít i v lednici.
-
Re: Studená fúze
9 odpověď odeslal(a) Honza v Pondělí 3.Července 2006 11:45:51
Samozřejmě to neměl být pokus o vyjádření přesné paralely. Jen jsem si vzpomněl na jakési zprávy, které jsem kdysi zahlédl v souvislosti s výzkumem nejmenších částic. Tehdy se tam psalo, že čím více je zkoumaný efekt hraniční (pro naše paradigma mechanistického světa - současné pokusy s teleportací částic třeba), tím víc záleží na podmínkách. Nejsem zběhlý ve fyzice, ale podobné úvahy se mi líbí (propjení pole a hmoty).
Hanko, ten pokus s mnichy byl, myslím, součástí výzkumu BBC, který měl přijít na kloub dále například auře, čchi apod.
-
Re: Studená fúze
10 odpověď odeslal(a) Honza v Pondělí 3.Července 2006 12:02:43
Pane Trnko - ještě k Vašemu příspěvku:
Nelze dělit striktně od sebe vědu a "esoterní nauky", snad jen ve velmi obhroublém pojetí. Současná věda je veskrze vystavěna na magickém - esoterním fundamentu. Informace je podle vědců platnější, než sama skutečnost (máme za to, že holá skutečnost obsahuje skrytý řád, který se snažíme objevit, rozkrýt a použít ku prospěchu..). Funkce Fausta a vědce se od sebe liší toliko pojetím fysis, jinak oba dělají to samé.
-
Re: Studená fúze
11 odpověď odeslal(a) O. v Pondělí 3.Července 2006 13:22:58
Proč ve většině případů nejde pokus Ponse a Fleischmanna reprodukovat, Petře?
Zřejmě proto, že to prostě chce svoje. Tranzistory se taky vyvíjely z obtížných, nereprodukovatelných počátků nějakých 15-20 let!
Ostatně i na poli studené fúze je dnes situace jiná než začátkem devadesátých let: Existují příručky know-how dostupné komukoli na internetu, lehce nalezitelné podle odpovídajících klíčových slov.
Výmluvný je již titul jedné z nich, který napovídá velkému posunu poznání na tomto poli: E.Storms: A Sudent´s Guide to Cold Fusion (Průvodce studenou fúzí pro studenty).
Nejde to ovšem dělat v kdejaké garáži, špičkové přístrojové vybavení je nutné.
Jinak máš zajisté pravdu, že to není alchymie. To však ještě neznamená, že je-li alchymie duchovní, není kompatibilní s přírodními zákony a vědami. Solidní astrologie se také opírá zásadně jen o astronomická, tj. přírodovědná fakta.
Magdaleno, konjunkce NE-SA při ruce bohužel nemám :-(
-
Re: Studená fúze
12 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Pondělí 3.Července 2006 15:06:20
Ad 10:
„Současná věda je veskrze vystavěna na magickém - esoterním fundamentu.“ No, to bych zrovna netvrdil, Honzo. I když nepopírám, že v určitých hraničních oblastech se mohou dotýkat nebo i částečně prostupovat. Ale to je přece jenom něco jiného.
Ad 11:
Je-li to tak, jak říkáš, Ondřeji („Existují příručky know-how dostupné komukoli na internetu, lehce nalezitelné podle odpovídajících klíčových slov“), měl by to být schopen zopakovat s příslušným vybavením kdokoliv. Je tomu ale skutečně tak?
-
Re: Studená fúze
13 odpověď odeslal(a) Honza v Pondělí 3.Července 2006 15:45:49
Kdepak, vizte kupříkladu vynikající práce prof. Neubauera o filozofii vědy a poznávání - formát současné vědy skutečně vězí stále ještě v hermetismu a příbuzných vědách. Zkuste třeba zde:
http://www.vhled.cz/Casopis_Vhled(cislo3)/Vstupni_stranka/Zaklady_vedeckeho_mysleni/Corpus_Hermeticum_Scientiae.html
-
Re: Studená fúze
14 odpověď odeslal(a) Honza v Pondělí 3.Července 2006 15:48:13
Současní lidé mají tendenci i přes sympatie zmíněné oddělovat a chodit na pomoc k Fritjofu Caprovi například. Zbytečně - nejde o zkoumané (mája, substance a nesubstance..), ale o samotnou filozofii poznávání a náhledu. O vidy a hlediska taky.
-
Re: Studená fúze
15 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Pondělí 3.Července 2006 19:10:40
Ano, Honzo, musím s Vámi souhlasit. Velmi si vážím profesora Neubauera, ale na druhé straně F.Capry také! A kromě toho i mnoha jiných velkých myslitelů, třeba C.G.Junga, nebo P.T. de Chardina. Takže mi holt nezbývá, než si z každého vzít něco, a utvořit si na základě svých vlastních zkušeností i svůj vlastní názor.
-
Re: Studená fúze
16 odpověď odeslal(a) Honza v Pondělí 3.Července 2006 20:03:25
Pan Neubauer je opravdu fenomén - bohužel, možná i vinou naší AV je osobností velmi nedoceněnou. Je mezi frustrovanými dogmatiky velmi neoblíben. Málokdo dnes ví, že se na UK přednášejí i takové věci jako symbolismus tarotu a hermetismu obecně. Mám pocit, že na své objevení teprve čeká a troufám si říct, že lidí jeho formátu je u nás dnes co by na prstech jedné ruky napočítal.
Jsem mu dost vděčný, neb mi po troše prošení poskytl svá osobní data...a nutno říci, jeho radix je ho skutečně hoden.
-
Re: Studená fúze
17 odpověď odeslal(a) Dana.A v Pondělí 3.Července 2006 22:13:39
Respektive proč někdy ano, a jindy (většinou) ne? V čem je příčina?
Je to o Neptunovi, co? Saturn na něj mimo conj. nestačí :o)
-
Re: Studena fuze
18 odpověď odeslal(a) Anonymous v Pondělí 3.Července 2006 23:25:12
-
Re: Studena fuze
19 odpověď odeslal(a) Magdalena v Pondělí 3.Července 2006 23:27:39
Dulezitym meznikem v dejinach jsou priblizne 20-ti lete konjukce Jupiter/Saturn.
Vezmete v uvahu jenom napr.minule stoleti a pozastavte se nad vyznamem let ve kterych k nim doslo.
Ke konjuktu Saturn/Neptun prichazi priblizne jednou za 36 let, coz jsou 3 otacky Jupitera;-)))
Do ramce takoveho cyklu JUP/SAT z 31.12.1980 jsem vsadila udalosti z roku 1989, kdy Martin Fleischman a Stanley Pons publikovali svuj vedecky objev.
Pisete Ondreji, ze v kvetnu,
muj udaj publikace je uz z 23/3/1989 Salt Lake City,- necele 3 tydny po prvni konjukci SAT/NEP z 3.3.1989 10:46 GMT.
Tento konjukt z '89 umisten v ramci cyklu JUP/SAT (z 31.12.1980 21:25 ,-pro cas a misto jsem volila Greenwich) vypada zajimave.
JUP(z '89 a menici znameni) je presne opozici na Uran(menici znameni) z roku '80
a SAT/NEP je v konjukci se SL/MER '80.
V knize vysle po 6-ti letech 'Forbidden Science' od vedeckeho zurnalisty Richarda Miltona je uvedeno s jakou vervou se vrhly Los Alamos en Oak Ridge National Laboratory (uzce zapojeny do vyvije atomove bomby), Texas A&M University, California Polytechnic Institute...atd.,atd do pruzkumu, ale prominentni pozice Massachusetts Institute of Technology (MIT) a jeho vedatori prohlasili: 'too insensitive to confirm' a bylo to !
Studena fuze se stala tabu.
MIT melo vzdy politicky progresivni reputaci a jejich prominentni pozice vzrustla po 2. Svet.valce do obrovskych rozmeru,kdyz se zacali zucastnovat na projektech pro defenzi a tato zacala MIT spolu-financovat.
Pocas Watergate-skandalu bylo znamo, ze Nixon chtel snizit subvencovani MIT, ponevadz mel mezi vedoucimi ciniteli mnoho politickych nepratel.Sel Nixon, ale nikoli panove z MIT.
Magdalena
-
Re: Studená fúze
20 odpověď odeslal(a) O. v Úterý 4.Července 2006 17:40:05
To, co píšete není bez zajímavosti, Magdaleno. Že se MIT rozhodujícím způsobem podílela na diskreditaci studené fúze jsem si přečetl, ale že je to s ní až tak jsem si nepřipustil.
Petře, navazuješ na moji odpověď, že „Existují příručky know-how dostupné komukoli na internetu, lehce nalezitelné podle odpovídajících klíčových slov“, a že by to tedy měl být schopen zopakovat s příslušným vybavením kdokoliv."
Na to Ti nemohu odpovědět jinak než návrhem, abys to sám zkusil. Jinak to bude stále v rovině "kdyby", ať napíšu cokoli. Přiznávám ovšem, že já sám bych se k tomu už asi neodhodlal. Nikoli že bych byl takový skeptik, ale právě pro to, že pokud platí všude, že "všechno chce svoje a pořádně" pro experimenty se studenou fúzí to platí dvojnásob.
-
Re: Studená fúze
21 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Úterý 4.Července 2006 22:11:43
To je zajímavé, Ondřeji: píšeš, že „všechno chce svoje a pořádně“, že to dvojnásob platí pro studenou fúzi, ale zároveň mi jedním dechem navrhuješ, abych to sám zkusil. Asi doma v kuchyni na sporáku, že jo… Tím „kdokoliv“ jsem měl pochopitelně na mysli renomované a patřičně vybavené laboratoře, ne kuchyňský sporák. A absloutně nevěřím tomu, že by se všechny laboratoře na světě poslušně klaněly před MIT a poslouchaly tamní vědce na slovo.
-
Re: Studená fúze
22 odpověď odeslal(a) Ondřej v Úterý 4.Července 2006 23:46:44
Máš pravdu, Petře.
S odkazem na vlastní zkušenost jsem použil trochu nadsázky. Ale to proto, že si nejsem jist, zda něco zmůžu zprostředkovanou argumentací - z Tvého hlediska (či hlediska kohokoli jiného) jako někdo zvenčí.
-
Re: Studená fúze
23 odpověď odeslal(a) ... v Úterý 4.Července 2006 23:57:34
Jinak po trošce studia tématu na netu mohu Tobě a Daně A. odpovědět, co na otázku "proč to někdy funguje a jindy (většinou) ne" uvádějí odborníci, kteří se tématu věnují do hloubky.
Uvádějí, že v případě nejlépe reprodukovatelné metody, tj. elektrolýzy na paládiové elektrodě rozhoduje (kromě experimentálních parametrů, tj. tlouštky materiálu v kombinaci s trváním elektrolýzy, proudovou hustotou aj.) šarže dodávky kovu.
Uvádějí v této souvislosti zajímavou věc, že pokud to s nějakou šarží jednou fungovalo, bude to fungovat i nadále, a to reprodukovatelně!
Což potvrzuje např., že proces není determinován např. astrologicky, alespoň ne přímo.
-
Re: Studená fúze
24 odpověď odeslal(a) Jiří ve Středu 5.Července 2006 08:47:37
Domnívám se, že alchymie je zejména o studené fúzi.
-
Re: Studená fúze
25 odpověď odeslal(a) Ondřej ve Středu 5.Července 2006 13:05:21
Když já nevím, Jirko. Bylo by to krásné nebo přesněji krásně jednoduché, ale...já myslím, že spíš ne.Což na druhé straně nemusí znamenat nějakou nepřekonatelnou propast mezi oběma přístupy a obory - těžko říct.
Řekl bych, že objev studené fúze zatím poskytl - vedle starších objevů radioaktivních přeměn těžkých kovů - především další podporu tradičnímu hornickému a metalurgickému učení, podle kterého se "v zemském lůně stále tvoří a rodí kovy". Z tohoto předpokladu vycházely ve starověku a středověku další obory, v neposlední řadě alchymie.
Abych byl konkrétnější - objev studené fúze povzbudil geology např. v reinterpretaci anomálních výskytů hélia-3 v některých sopečných oblastech: Někteří z nich je vysvětlují právě na základě přirozené studené fúze v zemském nitru.
-
Re: Studená fúze
26 odpověď odeslal(a) Ještě pro Magdalenu ve Středu 5.Července 2006 13:10:33
Přece jen jsem se podíval do efemerid a uvádím (s přesností na den) data posledních tří po sobě jsoucích konjunkce SA - NE. Došlo k nim 3. 3., 23. 6. a 13. 11. 1989.
Pro srovnání - Fleischmann s Ponsem ohlásili svůj objev studené fúze na tiskové konferenci v Salt Lake City 23. 3. 1989.
-
Re: Studená fúze
27 odpověď odeslal(a) ... ve Středu 5.Července 2006 13:16:14
...z čehož soudím, že koncem letošního léta bychom mohli začít opět očekávat - po dlouhém čase - zveřejnění informací o stavu věcí na poli studené fúze.
Časem možná i něco průlomového.
Ondřej
-
Re: Studená fúze
28 odpověď odeslal(a) Turnovský ve Čtvrtek 13.Července 2006 14:13:08
http://www.rezonance.cz
trefa Ondřeji! V dnešním Právu je článek Reaktor na jadernou fúzi má zelenou, kde se píše, že EU, Rusko, Japonsko, USA, Čína a Indie jednali čtyři roky, než se shodli na umístění reaktoru v jižní Francii v Cadarache. "Poprvé má fúzní reaktor ověřit, že může po delší dobu dodávat do sítěvíce energie, než je potřeba k jeho spuštění," řekl Právu europoslanec Vladimír Remek."Není apriori postaven kvůli tomu, aby tu energii dodával, to hlavní je poslední fáze výzkumu."
Potřebnou technologii ke spuštění reaktoru navrhli sovětští vědci Igor Tamm a Andrej sacharov v roce 1950 a nazvali ji TOKAMAK podle ruského termínu pro prstencovou komoru s magnetickým vinutím - torojdalnaja kamera magnitnaja.
-
Re: Studená fúze
29 odpověď odeslal(a) Martin.Ch ve Čtvrtek 13.Července 2006 14:21:10
A není to celé jedna velká kachna? Nebo celá kachní farma?
Projekt Tokamak byl věnován studiu fůze ve stádiu plazmatu. Proto se taky tak jmenuje, plazma je v cyklotronu drženo ve vakuu magnetickým polem mimo kontakt s jakoukoliv hmotou.
Rozhodně to moc studená fůze není!
-
Re: Studená fúze
30 odpověď odeslal(a) O. ve Čtvrtek 13.Července 2006 14:24:23
Pavel měl na mysli jadernou fúzi jako takovou (zde v Tokamaku), já fúzi chladnou, to je pravda. Ale proto to ještě není kachna.
-
Re: Studená fúze
31 odpověď odeslal(a) ... ve Čtvrtek 13.Července 2006 14:26:08
Jinak není bez zajímavosti, že s diskreditací studené fúze si dali největší práci právě odborníci na horkou fúzi z MIT.
-
Re: Studená fúze
32 odpověď odeslal(a) O. ve Čtvrtek 13.Července 2006 14:31:33
http://www.iter.org/pics/ITER_col.jpg
Pro srovnání - zde tokamak ITER pro horkou fúzi, chystaný v Cadarache ve Francii...
-
Re: Studená fúze
33 odpověď odeslal(a) ... ve Čtvrtek 13.Července 2006 14:37:06
http://www.lenr-canr.org/Experiments.htm#PhotosEStorms
A zde příklady laboratorního vybavení pro provedení studené fúze.
Nenechte se zmást, nejde o žádné prosté "garážové experimenty", nicméně náklady jsou o několik řádů nižší než na horkou fúzi.
Jinak...OBĚ metody mají zatím daleko k průmyslové realizaci.
-
Re: Studená fúze
34 odpověď odeslal(a) Martin.Ch ve Čtvrtek 13.Července 2006 20:32:08
Takže je to vše v stádiu snahy laboratorně ten jev potvrdit. Pokud existuje, probíhá náhodně ve velmi malých množstvích měřitelných jen přesnými přístroji. Jsou někde k dispozici informace těch japonských týmů, které údajně dokázaly vznik nových prvků?
-
Re: Studena fuze
35 odpověď odeslal(a) Magdalena ve Čtvrtek 13.Července 2006 22:50:52
-
Re: Studena fuze
36 odpověď odeslal(a) Magdalena ve Čtvrtek 13.Července 2006 22:51:33
Tak chlapci a podivejte se kam po 4 letech "dojednali" EU, Rusko, Japonsko, USA, Cina a Indie .
Pri soucasne SAT opoz NEP neni ani divu,ze prijdou s jadernou fuzi.
V roce 2000 nam zacal novy JUP-SAT cyklus a hned co prvni uhodi do oci je,ze byl opet v zemskem znameni.
Predchozi cyklus z roku 1980 byl po cele serii zemnich znameni na "chvilku" ve vzdusnem,- a v roce '89 prisla zprava o studene fuzi.
Az do 21 prosince 2020 se bude cekat opet v tom zemitem Bykovi, jenom doufam v jine podobe, nez-li byly ctyricata leta.
Dobrou noc
Magdalena
-
Re: Studená fúze
37 odpověď odeslal(a) Ondřej ve Čtvrtek 13.Července 2006 23:09:33
http://lenr-canr.org/acrobat/IwamuraYobservatiob.pdf
Martine, v URL přikládám originální publikaci, k dispozici jsou zatím jen anglické texty.
...
Magdaleno, radix je výmluvný, hlouběji nastuduji.
-
Re: Studená fúze
38 odpověď odeslal(a) Ondřej v Pátek 14.Července 2006 08:55:12
Pokusím se alespoň o volný a zkrácený překlad abstraktu:
Autoři píší: Studovali jsme nízkoenergetické transmutace indukované promýváním komplexů Pd/CaO/Pd(=tenkých vrstev paládium-oxid vápenatý-paládium) plynným deuteriem.
Byla pozorována transmutace barya na samarium...atomová hmotnost se tedy při této reakci zvýšila o 12 jednotek, atomové číslo o 6 jednotek. To je něco jako přeměnit kobalt na arsen (!) Přitom experimenty probíhaly jen za mírně zvýšeného tlaku a teploty 70°C, bez elektrického proudu.
...následuje popis experimentálního provedení, zpráva o dalším transmutačním produktu (praseodym),o způsobech prokázání přítomnosti transmutačních produktů a o tom, že když experimentátoři vyměnili oxid vápenatý za (podobný) oxid hořečnaty, nefungovalo to...