Zobrazení otázky a odpovědí
-
(no subject)
3350 otázku odeslal(a) Lenka v Úterý 15.Listopadu 2005 13:37:00
Ještě jsem chtěla dodat k odpovědi paní Stránské:Mluvila jste o mé emocialitě také tom jak se seberealizovat musím dost často přemýšlet ale jakobych ještě odpověd dostat neměla nemohu si pomoct ale nevím jak se seberealizovat nyní jsem nastoupila dálkové studiumk dodělání maturity ale furt nevím jestli jsem si vybrala správně bude ze mě obchodník ale pohrávala jsem si i ze studiem sociální perspektivy jen nevím jestli bych udělala dobře nevím jestli by mě práce v sociální oblasti třeba se staršíma lidma duševně neubíjela.
-
Re: (no subject)
1 odpověď odeslal(a) jstranska v Úterý 15.Listopadu 2005 20:45:23
milá Lenko, dělejte co chcete! Je to jednoduché!
-
Re: (no subject)
2 odpověď odeslal(a) Lenka ve Čtvrtek 17.Listopadu 2005 07:31:57
paní Stránská když si poravdě odpovím co bych chtěla dělat a věnovat se pak by to byla astrologie,studium zdravé výživy,filozofie, některé z okultních věd jenže možná že mě za tenhle názor tady ukamenují: celé mé okolí ve kterém žiju nevěří na okultní vědu,astrologii,nevěří a nechce slyšet atak když vidím názory lidí neumím sipředstavit že by mě někdy to co mě baví mohlo uživit.
-
Re: (no subject)
3 odpověď odeslal(a) jstranska ve Čtvrtek 17.Listopadu 2005 08:12:12
Lenko, s tím co bude v budoucnosti a co by Vás mohlo uživit Vám závazně těžko někdo poradí, musíte se spoléhat na sebe a svoji intuici. Určitě je dobré mít něco co nás dobře uživí, ale stejně tak mít něco co nás hodně baví a k čemu jsme hnáni nějakou silou.
Okolí - to je jedna z nejmíň důležitých věcí když nás něco baví, protože si ho nemusíme všímat, nehledě na to, že dnes se přece vyloženě nosí- a je to oceňováno -být individualitou, kdekoli - televizí a tiskem počínaje, vidíte toleranci k jakýmkoli formmám individuality /pokud to nehraničí se zákonem/. V nejhorším případě si své zájmy můžete nechat víc pro sebe, s tím že do nich tomu kdo by nad tím nechápavě kroutil hlavou nic není a sdílet je třeba jen s jedním, dvěma, pár lidmi.
A kdo ví, třeba časem, se budete moct něčím v čem budete hodně dobrá i živit. A pak to budete moct třeba dát dohromady s tím, co jste se naučila v praxi zaměstnání na obživu- třeba v té ekonomii apod
-
Re: (no subject)
4 odpověď odeslal(a) roman ve Čtvrtek 17.Listopadu 2005 10:54:32
Řešil jsem něco podobného. Uvažoval jsem, jestli bych se mohl živit tím, co dělám ve svém volném čase, totiž bojovým uměním. Do jisté míry jsem se snažil si uspořádat život tak, abych se tomu mohl co nejvíc věnovat, protože mi to přináší radost i poznání a mám rád lidi kolem toho. Ale skutečnost je taková, že živit se tím nelze. Musel jsem si položit 2 zásadní otázky:
Ta nejdůležitější je, co bych mohl lidem dát? Odpověď je zatím toho není moc, nemám dostatečné schopnosti a zkušenosti.
Druhá otázka je, jestli si uvědomuju, co to znamená být na tom existenčně závislý? Znamená to udělat hodně kompromisů s tím, proč to dělám. Znamená naučit se prodávat, co umím, stát se obchodníkem, organizátorem. Což není špatná zkušenost, ale vím, jak pohlcující tohle je a dokládají to i příběhy lidí z mého okolí, kdy se jejich postup ve studiu (či na cestě, chcete-li) díky tomu zastavil a oni se museli vracet znovu na začátek.
Já také začínám do značné míry od začátku, zanedbal jsem totiž jednu podstatnou životní oblast. Nevybudoval jsem si dostatečné profesní zázemí. Myslel jsem, že nějak prokličkuju, ale v konfrontaci s životními okolnostmi to neobstálo. Podle mě je dobré mít profesi zajišťující existenci a mít něco, v čem se člověk realizuje své touhy, ale není na tom existenčně závislý. A mít trpělivost a obrazotvornost hledat cestičky, jak nechat jedno s druhým, aby se propojilo.
Líbí se mi popis znamení Panny a přechodu do Vah v Rudhyarově Astrologických znameních. Pro mě v tomto ohledu ještě podzimní rovnodennost nenastala, :-)
-
Re: (no subject)
5 odpověď odeslal(a) jstranska ve Čtvrtek 17.Listopadu 2005 11:49:46
Lenko, Romanův příspěvek ve mně vyvolal vzpomínku na jedno setkání s jedním zajímavým párem lidí v Kanadě, je to už dost dávno, asi tak 15 let a nemám o nich od té doby zprávy, protože příbuzný u kterého jsem u nich tehdy bydlela, se z toho domu už dávno odstěhoval. Ta vzpomínka na mě hluboce zapůsobila a chci se o ni s Vámi podělit, ale musím si to trochu nejdřív utřídit a přesně si tu atmosféru znovu vybavit. Cítím že to je hodně klíčové, ale zatím to nedokážu dostat do slov, možná později v průběhu dne.
-
Re: (no subject)
6 odpověď odeslal(a) jstranska ve Čtvrtek 17.Listopadu 2005 12:01:26
Už to je vlastně 17 let a několik měsíců. Ale je to pořád stejně živé, jako tehdy. O to větší důvod mám to sdělit a předat.
-
Re: (no subject)
7 odpověď odeslal(a) jstranska ve Čtvrtek 17.Listopadu 2005 12:25:39
Přiblížím Vám prostředí: Montreal - zástavba takovými poschoďovými domky ve francouzském stylu, vzadu kousek zahrádky. V horním patře bydlela mladá rodina s dvěma maličkými dětmi. Ještě s nimi bydlel jeden kluk. S nimi jsem kamarádila. Ta holka, mladá žena, pořád kojila to svý mimčo a všichni hráli na flétnu, poslouchali krásnou hudbu, byli vegetariání,
věnovali se různým alternativním směrům, ten manžel byl počítačový expert - tak je živil. Ten kluk sólo, ten studoval psychologii a jednou jsme spolu strávili půl dne u té velké řeky jak protéká Montrealem. Přemýšleli jsme o tom, jestli se vrátit do Česka nebo ne. V jejich bytě to bylo tak krásný a zvláštní, takový trochu japonský, trochu počítačový. Ta holka mi pak asi dva roky posílala takový brožurky o mothers at home. Nahrála mi tehdy několik kazet různé zvláštní hudby, kterou jsem do té doby neznala.
Dole jsme bydleli s lidmi, kteří půlku té doby byli na dovolené, takže ty jsem měla možnost poznat kratší dobu, ale byl to pro mě hluboký zážitek. Jednak v době kdy byli pryč tam přijížděli cizí lidi, dva lidi tam s námi pár dní pobyli když oni byli pryč - měli to normálně dohodnuté a Suzan ta nahoře jim předala klíče.
-
Re: (no subject)
8 odpověď odeslal(a) jstranska ve Čtvrtek 17.Listopadu 2005 12:40:50
Jeden z těch návštěvníků byl Ind. Pamatuju kolik času ráno strávil v koupelně.A jednou jsme se dlouho bavili v tom obýváku o filosofii a duchovních věcech. Ten byl taky skvělej.
Majitel bytu, vlastně domu byl hodně citlivý a báječný člověk. Zažil si v životě několi opravdu strašně těžkých věcí, hodně smutných věcí, které ho ale nepoložily, naopak všechno se to zapsalo do něj tak, že mohl dobře vykonávat práci kterou vykonával, byla to práce v sociální sféře.
V Indii, tam se právě taky setkal s tím Indem co u nás bydlel, měl jednou kurz karate. Měl černý pás.
A v Indii taky měl přijít o život, díky infekční nemoci, z které se vyhrabával na hraně život-smrt ještě po návratu řadu měsíců.
-
Re: (no subject)
9 odpověď odeslal(a) jstranska ve Čtvrtek 17.Listopadu 2005 12:55:58
Tihle ti dva měli v bytě takovou buddhistickou atmosféru. Něco takového jsem ještě nikdy neviděla. Na té malé zahrádce měli velkou sošku Buddhy u takového maličkého jezírka a kolem na dvorečcích takové ty šňůry na prádlo na těch kolečkách jak se to posunuje - nevím jestli to je kanadský nebo francouzský styl. Působilo to v tom bytě tak nádherně a nahoře v tom bytě japonsko počítačovým taky a ten Ind a ten psycholog a ta Suzan a všichni ti tam. A oni nebyli placeni za to, že se zabývají filozofií, zdravou výživou, alternativním životním stylem, nebyli za to placeni protože nás nikdo za prosté žití prostě neplatí. Ale i když je za to nikdo neplatil, bylo by škoda, kdyby žili jiným způsobem, který by jim někdo platil, protože by ztratili, aspoň v té době
to hlavní: svoji autenticitu.
-
Re: (no subject)
10 odpověď odeslal(a) jstranska ve Čtvrtek 17.Listopadu 2005 13:14:31
Že ta autenticita pak může vést k změně životního stylu, jak se to stalo u té Suzan, to je zas jiná věc. A ještě k těm dole co jsem o nich chtěla psát nejdřív. Jeho partnerka měla modrý pás. Po nějaké době jsem se dozvěděla, že si po určitém období stagnace, kdy dělali něco jiného a karate se nevěnovali, on našel možnost otevření si nového kurzu - vedl takovou malou školu a umožnil svojí partnerce udělat si zkoušky na zbývající stupně a ona pak vzala ten kurz sama. To bylo asi za rok co jsem z té Kanady odjela. Teď o nich - o nikom z těch všech nevím nic, ale ta vzpomínka dává odpovědi na mnoho otázek. Ta Patricie tehdy dělala
obyčejnou práci a svůj velký zájem karate, opustila - co se týče aktivního působení. A pak jí bylo umožněno nejenom se tomu zas věnovat, ale dokonce profesionálně a z té práce, která ji nebavila odešla.
-
Re: (no subject)
11 odpověď odeslal(a) jstranska ve Čtvrtek 17.Listopadu 2005 13:26:50
a poslední věc. Přijíždělo k nim dítě z jeho předchozího manželství. Tehdy tam bylo z té krátké doby jednou, asi dva dny. Ale tady je něco co si normálně lidi neuvědomují. A je to něco strašně důležitého a podstatného. Ten malej kluk doma ve své m bydlišti karate dělat nechtěl, nechtěl chodit jinam. On se to chtěl učit jen u toho svého otce. A jak mu to šlo. Představte si, že sedíte v Montrealské zahrádce na schůdku takové maličké besídky, je horko, slyšíte ruch města, vedle v okolí někdo kdo má jiný životní styl a není ani vegetarián, ani nectí východní náboženství, francouzsky něco diskutuje nebo křičí, je horko, na francouzských nebo kanadských šňůrách vlaje prádlo a vedle sošky Buddhy u maličkého jezírka s leknínem se učí bojovat malej kluk od svýho otce
a jeho přítelkyně a je to na té zahrádce jak v krásném světě, třeba v Montrealu, ale třeba v Indii nebo někde úplně jinde.
-
Re: (no subject)
12 odpověď odeslal(a) jstranska ve Čtvrtek 17.Listopadu 2005 15:58:20
Vzpoměla jsem si na jednu docela zajímavou náhodu. Ta Pat se tehdy živila vlastně ekonomií. Dělala v kanceláři a počítala. Tak to se jí mohlo taky docela dobře hodit při organizování nějaké takové sportovní školy. Ono to často bývá v životě nějak skloubený a jak psal Roman o té rovnodennosti, tak to je hodně dobře řečeno, ten princip dost funguje.
-
Re: (no subject)
13 odpověď odeslal(a) Lenka v Pondělí 21.Listopadu 2005 07:34:11
Pro Romana: díky za tvůj názor pomohl mi tvůj příklad na mé otázky.Pro Pani Stránskou váš příklad byl pro mě také příkladem děkuji.
-
Re: (no subject)
14 odpověď odeslal(a) jstranska v Pondělí 21.Listopadu 2005 08:10:16
Lenko, to jsem moc ráda.
-
Re: (no subject)
15 odpověď odeslal(a) roman v Pondělí 21.Listopadu 2005 18:50:18
Hodně štěstí!