Zobrazení otázky a odpovědí
-
1. Fotka z Měsíce slaví 40.!
3498 otázku odeslal(a) Dana C* v Pátek 3.Února 2006 08:24:59
Praha – Moře bouří, 3. února 1966. První zemská sonda úspěšně přistává na Měsíci a posílá na modrou planetu první fotografie přímo z měsíčního povrchu.
Předtím se o přistání pokoušely čtyři sovětské Luny, ale pokaždé ztroskotaly, jedna z nich Měsíc minula. Některé se měly jen přiblížit.
Přistání v Oceánu bouří
Luna 9 (Лунa 9) patřila ke druhé generaci měsíčních sond: nejdřív byla vynesena na zemskou orbitu a poté ji čtyřstupňová raketa dopravila až na Měsíc. Modul přistál na Měsíci 3. února 1966 v Oceánu bouří (oceanus procellarum) - největším měsíčním kráteru.
Ve stejném "oceánu" přistály ještě další sondy - Luna 13, americké Surveyor 1 a Surveyor 3, ale také loď s lidskou posádkou Apollo 12.
Takový modul přistál na Měsíci. Jeho úkolem bylo především úspěšně dosednout a pak poslat sérii "měsíčních" fotekvětší obrázekAutor: NASA
Fotografie z povrchu měsíce
Když automatický lunární modul přistál na povrchu, měl 99 kilogramů. Hermeticky uzavřený kontejner obsahoval vysílací zařízení, programový časovač, regulaci teploty, vědecké přístroje, zdroj energie a televizní snímač.
Poté, co Luna 9 - nebo také Lunik - přistála, její čtyři "okvětní lístky" se otevřely a posloužily jako podpěry. Systém otáčivých zrcadel pak začal fotografovat a posílat na zem: poprvé lidstvo provedl přímo po povrchu Měsíce.
Fotografie se později sestavily do jedné a poskytly panoramatický pohled na měsíc kolem vesmírného modulu. Údajně byly vidět detaily až v dálce 1,4 kilometru.
Moře lavas v oceánu procellarum na povrchu Měsíce. První fotografie, pořízené kdy v historii z jeho povrchu, poslala na zem ruská sonda Luna 9větší obrázekAutor: NASA
Detailní snímky porvrchu byly důležité mimo jiné pro přípravu přistání člověka na Měsíci.
Úspěšné lunární sondy
Celkem dvacet sovětských měsíčních sond si připsalo mnohá prvenství: první sonda k Měsíci vůbec, první oblet Měsíce a fotografie jeho odvrácené strany, první úspěšné přistání na Měsíci, první družice kolem měsíce a první sonda, která se po obletu Měsíce vrátila na Zemi.
Nejúspěšnější sovětské sondy byly Luny: k Měsíci jich vyletělo celkem 24. Dalších pět průzkumníků zamířilo k naší jediné přirozené družici pod názvem Zond.
(zdroj: internet)
-
Re: 1. Fotka z Měsíce slaví 40.!
1 odpověď odeslal(a) dc v Pátek 3.Února 2006 08:25:53
-
Re: 1. Fotka z Měsíce slaví 40.!
2 odpověď odeslal(a) Ondřej v Pátek 3.Února 2006 21:42:28
Je to nádhera. Pamatuju si, jak jsem si ty fotky měsíčního panoramatu z Luny 9 vystříhával v Mladé frontě. Mám je ještě teď.
-
Re: 1. Fotka z Měsíce slaví 40.!
3 odpověď odeslal(a) Ondřej v Sobotu 4.Února 2006 11:31:45
Navíc mi to připomělo, že v loňském roce byly po cca. 20 letech zveřejněna - do té doby nevysvětlená - pozorování z letů Apolla.
Ty věci se týkají výrazných barevných efektů předcházejících východ Slunce na Měsíci,které byly kosmonauty pozorovány z oběžné dráhy kolem něj i přímo z jeho povrchu.
Fotografie těchto měsíčních "svítání, soumraků a červánků" nejsou, nebo téměř nejsou k dispozici. Jsou však k dispozici jiná měření, která nepřímo dokazují, že je něco takového opravdu možné.
Schválně, co byste řekli, čím to lze vysvětlit?
-
Re: 1. Fotka z Měsíce slaví 40.!
4 odpověď odeslal(a) Marie Č. v Sobotu 4.Února 2006 13:05:02
To, že ty fotografie "téměř nejsou" dává Ondřeji naději, že snad přece jen trochu jsou. Víte o nich víc? Mohl byste také, prosím, říct něco o těch dalších měřeních a co vlastně ukazují.
Ostatně Vaše poznámka mě utvrzuje v tom, že když se něco "vědcům" nehodí do krámu zavřou to do trezoru, případně vysvětlí nějakou banalitou, např. kultovní zvyky, kultovní nástroje apod.
Nemohou přece dopustit, aby chudáci lidi si lámali hlavy něčím špatně vysvětlitelným nebo neznámým.
-
Re: 1. Fotka z Měsíce slaví 40.!
5 odpověď odeslal(a) Ondřej v Sobotu 4.Února 2006 15:34:05
Ne, o fotografiích zatím opravdu nevím víc, snad je časem eventuálně objevím. Zatím jsou na netu k dispozici kresby.
Ale pokud se týká těch doplňujících měření, bylo zjištěno že v období kolem východů a západů Slunce na Měsíci se mnohonásobně zvyšuje množství padajícího prachu, který navíc "padá" hlavně zboku. Tento efekt měl dokonce na svědomí přehřívání lunárních aparatur, neboť pod (byť tenkou) vrstvou prachových návějí ztmavly a pohlcovaly pak více světla a tepla.
Jinak měsíční "červánky" vypadají poněkud jinak než u nás: Před východem či po západu Slunce se nad obzorem vytvoří slabě zářící, různobarevný světelný sloup. Při obzoru je široký a směrem nahoru se zužuje.
Těsně před východem se objeví paprsky koróny a pak vysvitne okraj slunečního disku, který má prvních několik vteřin až desítek vteřin rudou barvu. Teprve potom se sluneční světlo změní v oslnivě bílé, jak bychom v měsíčním vakuu očekávali.
-
Re: 1. Fotka z Měsíce slaví 40.!
6 odpověď odeslal(a) Jiří v Sobotu 4.Února 2006 22:24:56
http://www.archivalie.webzdarma.cz/Ukazatel.jpg
Asi nějak takhle?
-
Re: 1. Fotka z Měsíce slaví 40.!
7 odpověď odeslal(a) Ondřej v Sobotu 4.Února 2006 22:52:03
http://http:/science.nasa.gov/headlines/y2005/30mar_moonfountains.htm
Ne, je to jinak než tady na Zemi. Prý jako na tom ručně kresleném obrázku - viz URL.
Jak vyplývá z textu, je toto "svítání s červánky" pravděpodobně způsobeno tím, že na denní straně Měsíce se v důsledku viditelného a UV záření lunární povrch i prach nabíjí kladně, zatímco na jeho noční straně se v důsledku "za roh jdoucích" částic slunečního větru nabíjí povrch i prach záporně.
Prach se tak elektrostatickou odpudivostí vznáší až do značných výšek. V okolí terminátoru, tj. tam, kde na Měsíci vychází nebo zapadá Slunce pak dochází k tomu, že noční strana přitahuje kladně nabitý prach z denní strany a obráceně: tato síla žene prach horizontálně při povrchu i ve výškách až stovek kilometrů a vytváří ono svítání/soumrak a boční prachové návěje.
-
Re: 1. Fotka z Měsíce slaví 40.!
8 odpověď odeslal(a) Ondřej v Sobotu 4.Února 2006 22:55:36
http://science.nasa.gov/headlines/y2005/30mar_moonfountains.htm
To URL se nepovedlo, zkouším znovu.