Zobrazení otázky a odpovědí
-
8 listopadu 1620
3325 otázku odeslal(a) pépi v Úterý 8.Listopadu 2005 15:02:11
Dovolím si připomenout osudové výročí.
8 listopadu 1620.
Datum zlomených páteří a prodaných duší.
Myslím že od těch chvil se Český národ už nikdy pořádně nenarovnal.
Intelektuální i morální elita zmizela v sousedních zemích.
A doma zůstal "ten" lógr.
Pár veršíků
Stav ne nepodobný usínání,
tma je však jiná, než je obvykle.
Přilbice zbytečně tu kdysi horkou hlavu chrání.
Ticho je nápadné a nezvyklé.
Za chvíli zastaví se čas v šarlatové koupeli.
Pozemská cesta má svůj ukrytý cíl.
Ten tvůj byl namalován blýskavou čepelí.
A jen tak se náhle z mlhy vynořil.
Jen tak se náhle z mlhy vynořil.
Tajemná ruka kohosi neviditelného nahoře zhasí
v oboře letohrádku Hvězda svíci žití tvého.
Své milé, pane, nikdy už nepolíbíš čelo.
Pomalu prchá z obalu podstata
a země zpátky příjme tělo.
-
Re: 8 listopadu 1620
1 odpověď odeslal(a) Turnovský v Úterý 8.Listopadu 2005 16:45:58
mrknem na to, je to pozoruhodná situace: zcela nezajímavá šarvátka, jakých byly v té době stovky rozhodla o uzurpaci-okupaci Habsburky do té doby volené funkce české královské. Navíc katolící z tho udělali zázračný zásah pannenky Marie, neb její jméno bylo v ten den použito jako heslo. Turnovský
-
Re: 8 listopadu 1620
2 odpověď odeslal(a) radmila v Úterý 8.Listopadu 2005 18:14:58
obrázek Panny Marie vítězné visí nahoře nad hlavním oltářem v kostele pražského Jezulátka na Malé Straně. Je maličký, zespod skoro neni vidět. Dle pověsti zakop na bitevním poli nějakej kůň a pod kopytem se mu vynořil tenhle obrázek, který pomoh katolíkum vyhrát. Kdybyste se tam šli podívat, všimněte si i pozoruhodných dekorací okolo - jsou to samé zbraně, to se hned tak v nějakým kostele nevidí; ostatně u Jezulátka v kryptě je pohřbený Baltazar de Marradas, španělský generál později sesazený Valdštejnem, pač proti němu kul pikle (ale po Bílé Hoře stihnoul sezobnout Hlubokou).
-
Re: 8 listopadu 1620
3 odpověď odeslal(a) E.M. ve Středu 9.Listopadu 2005 11:10:35
Rec: Osmého listopadu šestnáctset dvacet u letohrádku Hvězda na
Bílé Hoře zůstal z vojsk Království českého poslední
praporec - moravský praporec Šlikův. U zdi letohrádku padl
do posledního muže. Píseň nazvaná Poslední Moravan.
1. Pod bílou zdí má bláto barvu perleťovou
a zvony odletěly za větrem do Říma,
obzor se rdí, můj táto, hanbou šarlatovou,
už jsme tu osaměli, z kříže se nesnímá.
2. Prapory mdlé už pálí ruce vlajkonošů,
jen oči pod přilbicí snad ještě doufají,
a mlhy zlé se valí do děr od hrabošů
i do ran na orlici, kterou už poutají.
R: Rudý kohout na obzoru roztahuje spáry,
hřeben větru rozčesává pera plamenná,
věřili jsme na pokoru u popravčí káry,
zlatá doba nenastává, bude kamenná.
3. Je prý to ctí až na dno, zůstat pod prapory,
mít duši nestydatou a mozek bez ceny,
být králem lstí a snadno vzít si bez pokory
na svatbu se Zubatou železné prsteny.
4. Není to med, zas píti číši vrchovatou
a věřit na proroky v chorálu polnice,
sto černých let nám svítí hvězdou jedovatou
na erbu pro otroky - pro naše dědice.
R: + bude kamenná, bude kamenná ...
-
Re: 8 listopadu 1620
4 odpověď odeslal(a) falcon ve Středu 9.Listopadu 2005 11:31:03
Nevíte někdo přibližnou hodinu, kdy bitva začala?
Nelíbí se mi ten Uran ve Lvu a kon Plu-Jup v opozici ke Slunci. Ale možná mi to Pullen spočítal nepřesně...
-
Re: 8 listopadu 1620
5 odpověď odeslal(a) O. ve Středu 9.Listopadu 2005 12:09:01
Zneužitý Mariánský kult symbolizuje možná hlavní příčinu bělohorské tragédie: aktivity jezuitů.
Ti byli v r. 1618 vypovězeni ze země. Odehrálo ve se to vší slušnosti, ale to jim nestačilo.
Neboť to byli právě jezuité, kdo - částečně ze msty a částečně z chtivosti po českých majetcích -přemluvili císaře Ferdinanda (do té doby relativně umírněného) k tvrdému postupu proti českým stavům a válce.
-
Re: 8 listopadu 1620
6 odpověď odeslal(a) Ch ve Středu 9.Listopadu 2005 12:11:52
K prvnímu útoku prý došlo mezi dvanáctou a jenou hodinou odpoledne, tedy asi 12:30
-
Re: 8 listopadu 1620
7 odpověď odeslal(a) E.M. ve Středu 9.Listopadu 2005 12:14:44
V jedenáct dopoledne? I když nevím, kde jsem to vzala.
-
Re: 8 listopadu 1620
8 odpověď odeslal(a) E.M. ve Středu 9.Listopadu 2005 12:18:28
Mohl by sem, prosím, někdo šoupnout kolečko? Můj program nebere datum před rokem 1800. Výrobce je poctivec.
-
Re: 8 listopadu 1620
9 odpověď odeslal(a) Chariclo ve Středu 9.Listopadu 2005 12:29:18
Co se týka té Madony, praví-li pověst, že byla vykopnuta ze země, jedná se s největší pravděpodobností o Madonu černou. V tom případě je nanejvýš pozoruhodná přítomnost Lilith v 1.domě, jako vrchol t-kvadratury,jejímiž účastníky jsou ještě Jupiter s Plutem a Slunce v opozici.
-
Re: 8 listopadu 1620
10 odpověď odeslal(a) Jiří ve Středu 9.Listopadu 2005 12:41:58
-
Re: 8 listopadu 1620
11 odpověď odeslal(a) falcon ve Středu 9.Listopadu 2005 12:55:23
Právěže ta T-kvadratura Lilith je nesmírně zajímavá. Existuje domněnka, že v oboře Hvězda se dříve slavívaly svátky spojené s kultem plodnosti a heliakickým východem Síria. Tedy šlo o bohyni Eset (Isis). Černá Madona je pravděpodobně právě Eset, kterou katolíci převzali z pohanských dob a upravili do podoby p.Marie. Ony slavnosti plodnosti později vymítili mniši z nedalekého kláštera sv. Markéty. To místo vypadá jako bytostně sepjaté s ženským archetypem....
-
Re: 8 listopadu 1620
12 odpověď odeslal(a) Ch ve Středu 9.Listopadu 2005 13:09:19
Upřesnění času http://citanka.cz/toISO-8859-2.en/tomek/dc7-80.html
Hned téhož dne mezi dvanáctou a jednou hodinou o polednách, učinilo vojsko císařské útok na postavení české, s hudbou zvučnou a křikem velikým. Anhalt dal bíti z děl, ale nespůsobil tím mnoho škody nepříteli...
-
Re: 8 listopadu 1620
13 odpověď odeslal(a) Turnovský ve Středu 9.Listopadu 2005 13:09:33
Jaroslav Čechura ve své monografii Zimní král, (2004) založené poctivým způsobem na čtení tehdejších "účtů" píše, že šarvátka na Mont Blanku započala o půl dvanácté str. 300 (první odstavec,pravý sloupec). Střetnutí se z počátku vyvíjelo nepříznivě pro císařské, jenže české jízdě (hrdinný a mladý Kristián z Anhaltu) se nedostalo podpory pěšáků, po krátkém přetlačování na bitevním poli se posrali Uhři neb se zděsili vlčího vytí ruských kozáků a už to jelo... Na str. 305 levý sloupec 2. odstavec píše Čechura že "Někdy po jedné hodině odpolední bylo po bitvě" přidává ještě odmytizování hrdinské smrti 800 "moravanů" u letohrádku Hvězda, píše dokonce, že se vůbec nekonalo. Ano v Čechách bude blaze až se kozácký kůň napije z Vltavy. Kozácký kůň se z Vltavy napil už za křižáckých válek, kdy byli kozáci naverbováni do vojsk Zikmunda Lucemburského, pak za napolemnských válek a nakonec 1945. Co je z Ruska je od čerta. PT
-
Re: 8 listopadu 1620
14 odpověď odeslal(a) Jiří ve Středu 9.Listopadu 2005 13:51:42
-
Re: 8 listopadu 1620
15 odpověď odeslal(a) E.M. ve Středu 9.Listopadu 2005 14:12:05
Děkuji Jiřímu za kolečka. Vypadá to spíš na těch 11:30, co? Jaký v byl v té době horoskop českého království? Z čeho bychom měli počítat radix? Neměli bychom uvažovat Velkomoravskou říší jako první státní útvar na našem území? Rok 830, možná se dá někde zjistit datum, ví to někdo?
-
Re: 8 listopadu 1620
16 odpověď odeslal(a) Jiří ve Středu 9.Listopadu 2005 15:04:55
Možná by se mohl vzít za základ datum udělení Zlaté Buly sicilské, i když i tam je hodina nejistá.
Ale datum by mělo být správné a snad se tak událo během dopoledne...
-
Re: 8 listopadu 1620
17 odpověď odeslal(a) Jiří ve Středu 9.Listopadu 2005 15:05:21
-
Re: 8 listopadu 1620
18 odpověď odeslal(a) falcon ve Středu 9.Listopadu 2005 17:54:31
K tomu mýtu o Moravanech:
můj kamarád, antropolog, mi jednou vypravoval o vykopávkách na BH, kde se v místě hrdinného boje Moravanů našlo hodně kosterních pozůstatků. Jenže potíž byla v tom, že ty kosti evidentně patřily lidem na tehdejší dobu nadstandardního vrůstu, např. Švédům...
-
Re: 8 listopadu 1620
19 odpověď odeslal(a) Turnovský ve Středu 9.Listopadu 2005 18:49:58
my jsme tu už jednou či dvakrát padlé u zdi letohrádu Hvězda propírali. Je jasné, že tam řada žoldnéřů padla, ale z důvodů dá se říci malicherných (nestačili si vylámat ústupovou cestu zdí), neboť v té době se v bitvách nezabíjelo tak bezhlavě jako o pár desetiletí později, živý zajatec byl výnosnější z hlediska výkupného než mrtvý, za něhož bylo pěnez většinou daleko méně. Vojska až na výjimky byla tvořena nájemnými žoldnéři a nebylo žádnou hanbou padnout do zajetí, neb do něho dříve nebo později padl každý řemeslník války. Navíc se velitelé odddílů protivných stran často osobně znali, neboť v předchozích válkách sloužili společně stejným pánům. Pěkně je to ilustrováno v Zemanově filmu Bláznova kronika.