Zobrazení otázky a odpovědí
-
Lucovite kratery na Mesiaci
2657 otázku odeslal(a) Juraj Paulik ve Čtvrtek 20.Ledna 2005 20:56:49
Otazka je podla mna "vhodna" najma pre pana Jiriho alebo pre pana Trnku, ale necham sa prekvapit aj od inych.
Nedavno som cital, ze mesacne kratery su pozorovatelne najlepsie mimo splnu, ked existuju tiene.
Naopak, pocas splnu tiene miznu , AVSAK OBKAVUJU SA AKESI "LUCOVITE" KRATERY. Myslim , ze si to viem predstavit. Predstavte si napr. Copernicus a z neho radialne sa rozbiehajuce ciary po povrchu Mesiaca do dlzok vyrazne prevysujucich priemer kratera napr. Copernicus.
Vie niekto, ci tie "luce" su nejake fyzicke kanaly na Mesiaci, alebo ide o nejake "splnove" svetelne luce?
Mate dalsie otazky? Alebo odpovede? Polozte ich!
Juraj
-
Re: Lucovite kratery na Mesiaci
1 odpověď odeslal(a) Ondřej ve Čtvrtek 20.Ledna 2005 23:17:33
Lučovité(paprskovité)krátery, Juraji, nejsou krátery. Je to jako když hodíte sněhovou koulí proti světle šedé zdi: Uvidíte pak podobné paprsky jako na Měsíci kolem kráterů. Příčina je podobná: Menší, světlejší těleso se rozprskne o větší, tmavší. Horninový, resp. prachový podklad kolem kráterů je tmavší než materiál vyvržený při jejich vzniku(=zmíněné paprsky), protože je o stovky milionů starší a tudíž víc "opálený" od Slunce. Ne nadarmo odpovídá tradičně Luna stříbru: Toto těleso i tento kov tmavnou na Slunci.Doslova.
-
Preco iba pri splne?
2 odpověď odeslal(a) Juraj ve Čtvrtek 20.Ledna 2005 23:36:04
pan Ondrej, a preco tie luce vidiet iba pri Splne?
Dakujem, Juraj
-
Re: Lucovite kratery na Mesiaci
3 odpověď odeslal(a) Petr Trnka ve Čtvrtek 20.Ledna 2005 23:44:58
Vidím, Ondřeji, že jsi mne předešel, ale když už jsem to naklepal, tak to sem vlepím:
Paprsky (po slovensky lúče) nejsou žádné kanály ani nic podobného. Jsou to zbytky materiálu, vyvrženého na povrch Měsíce po dopadu planetky, která kráter vytvořila. Světlejší než například povrch tzv. moří jsou prostě proto, že horniny po povrchem Měsíce mají větší obsah vápníku a hliníku než povrch moří, který je tvořen bazalty a lávami s vyšším obsahem hořčíku, železa a titanu. A hlavně ještě nestačily "zestárnout" (doposud je nepřikryl prach z dalších impaktů), protože obklopují krátery poměrně mladé (z astronomického hlediska samozřejmě), t.j. staré pod 1 miliardu let. Nejvýraznější soustavu paprsků má kráter Tycho na jižní polokouli, sahají až do vzdálenosti přes 1500 km, a za úplňku jsou pozorovatelné i pouhým okem. (Průměr Tycha přitom je "pouhých" 85 km.)A nejsou vidět jenom za úplňku, jsou vidět i jindy - právě paprsky kolem Tycha je možné pozorovat i když je Tycho na noční straně Měsíce. No a v jiných fázích nějak zvlášť nevystupují jako jiné měsíční útvary prostě proto, že při šikmém osvětlení nevrhají stíny.
Petr Trnka
-
Re: Lucovite kratery na Mesiaci
4 odpověď odeslal(a) Ondrej v Pátek 21.Ledna 2005 09:59:03
Při úplňku jsou ty "paprsky" kolem kráterů, Juraji, jen lépe viditelné než jindy, jak zde naznačil Petr. Tj. tyto útvary spíš jen vyniknou, protože všechny ostatní útvary jsou při úplňku osvětlené bez jakéhokoli kontrastu, jsou-řečeno jazykem fotografů-ploché. Navíc se přesně při úplňku projevuje jakýsi efekt stříbrného plátna, kdy jasnost Luny na pár hodin mnohonásobně stoupne.
(Děje se to díky zpětnému odrazu slunečního záření na určité frakci měsíčního prachu. Ta frakce jsou v podstatě mikroskopické, průhledné silikátové kuličky připomínající tzv. balotinu, skleněné kuličky používané na promítací plátna, odrazky na silnicích apod.)
-
Re: Lucovite kratery na Mesiaci
5 odpověď odeslal(a) ps v Pátek 21.Ledna 2005 10:04:38
Na ty tmavší bazalty lunárních moří jsem zapomněl, Petře. Asi to bude ještě významnější faktor rozdílů v tmavosti/světlosti povrchu než ono tmavnutí na Slunci.
O.
-
Re: Lucovite kratery na Mesiaci
6 odpověď odeslal(a) Jiří v Pátek 21.Ledna 2005 13:50:21
Když už tady taková otázka visí, zeptal bych se, jaký je současný názor na to, co to vlastně jsou lunární útvary zvané moře ?
-
Re: Lucovite kratery na Mesiaci
7 odpověď odeslal(a) Jiří v Pátek 21.Ledna 2005 14:05:16
Obdoba lunárních moří se nenašla, pokud je mi známo, doposud na žádném jiném tělese naší sluneční soustavy.
-
Re: Lucovite kratery na Mesiaci
8 odpověď odeslal(a) oi v Pátek 21.Ledna 2005 17:30:38
Pokud vím, jsou to dávné výlevy velmi řídkých čedičových láv, jejichž vrstvy ovšem je poměrně tenká. Určitou analogií by byla sopečná výduť Tharsis na MArsu, ta zas ale není nejnižší, ale nejvyšší částí planety, nebo čedičová plošina Dekan v Indii.
-
Re: Lucovite kratery na Mesiaci
9 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Pátek 21.Ledna 2005 22:32:36
Je dobré nezapomínat, že moře jsou pouze na straně Měsíce přivrácené k Zemi, na odvrácené straně nejsou. Takže se nabízí poměrně jednoduché vysvětlení - za výlevy řídkých láv do pánví způsobených velkými impakty může přitažlivost Země, která navíc v době jejich vzniku byla k Měsíci podstatně blíže než dnes. A že se obdoba moří nenašla na žádném jiném tělese je taky celkem logické: měsíce velkých planet, které jedině připadají v úvahu, jsou buď příliš malé na to, aby měly nějaké tekuté jádro (například Saturnův Mimas), jsou příliš blízko mateřské planetě, takže jejich povrch je neustále přetvářený sopečnou činností zaviněnou slapovým působením (Ió), a nebo jsou převážně tvořené ledem, takže v jejich nitru opět nějaké lávy neexistují, jenom voda. Příklad: Dioné nebo Enceladus. Ostatně, právě na Enceladu jsou krásné ploché oblasti, které měsíční moře dost připomínají, nejsou ovšem tvořeny lávou, ale ledem. A Jupiterova Europa nemá zase vůbec žádné krátery, to je jedno velké moře (ovšem taky ledu).
Výduť Tharsis by mohla mít leccos společného spíš s měsíčními dómy, ty jsou ovšem mnohokrát menší.
Petr Trnka
-
Re: Lucovite kratery na Mesiaci
10 odpověď odeslal(a) Jiří v Pátek 21.Ledna 2005 22:53:47
Děkuji za informaci, leč byl-li tenkrát kdysi dávno náš satelit Zemi blíž, asi také ještě neměl v oněch dobách synchronizovanou rotaci s oběhem Země.
Ergo kladívko, nabízí se otázka, proč nejsou ona moře i na odvrácené straně Luny.
-
Tycho na noční straně Měsíce
11 odpověď odeslal(a) Juraj Paulik v Sobotu 22.Ledna 2005 00:20:27
Pan Trnka, v suvislosti s Vasim prispevkom o Tychovi, sa domnievam, ze ste nepriamo spomenul jeden z pozorovatelnych pohybov Mesiaca - totizto o libracii.
Neviete, nahodou, pan Trnka, na ake cykly su zosynchronizovane libracne pohyby? Su to fazy mesiaca? Je to zmena geocentrickej deklinacie? Je to anomalisticky cyklus? Je to nejaky iny cyklus?
Aky je cyklus tychto libracnych pohybov? Existuje nejaky software, ktory zobrazuje aj tieto pohyby?
Zaujimavu vidim i otazku okolo odvratenej strany Mesiaca. Slapove sily na Zemi posobia z oboch stran Zeme rovnako, preco by to malo byt na Mesiaci inak? A, podla mna, odvratena strana Mesiaca nie je omnoho viac "otvorena" do "vesmira" , nez privratena strana.
Zaujimave sa javi aj fakt, ze tym, ako to spomenul pan Jiri, ze mesacna rotacia a jeho orbit su zosynchronizovane, vznikaju
DVE ROZDIELNE POLOGULE, a to take, ake sa na Zemi nevyskytuju, a to, "PREDNA POLOGULA" (nieco ako predna cast dopredu sa rutiaceho automobilu, ktory ide po kruhovom objazde) a "ZADNA POLOGULA"
(zadny "kufor" automobilu)
Prva stvrt Mesiaca signalizuje, ze je osvetlena ZADNA cast mesiaca, naopak, Posledna stvrt Mesiaca ma osvetlenu prednu cast tohto telesa.
Cize Zem : Juzna, Severna, Vychodna a Zapadna pologula (vychodna a zapadna kvoli nezosynchronizovanej rotacii k orbite, akosi "splyvaju", resp. prelinaju sa v case...)
Mesiac : Predna a Zadna pologula.,
Vnutorna a Vonkajsia pologula.
Horna a Dolna (Severna a Juzna) pologula
Dalej je zaujimavy fakt, ze zatial, co my pozorujeme orbit Mesiaca a jeho rotacia je pre nas neviditelna, tak naopak, na Mesiaci pozoruju ROTACIU zeme, ale jej orbit je pre "nich" neviditelny (Zem "stoji" na jednom mieste oblohy)
Ale, teraz ma napadlo, ze ta zem predsa len nejaky ten maly pohybcek vykonava, ci uz napr. v suvislosti s anomalistickym cyklom alebo s prave spominanou libraciou, o ktorej by som si rad vypocul tracha viac. Kto viete a mozete, skuste.
Vdaka, Juraj.
-
Slnecny vietor
12 odpověď odeslal(a) Juraj v Sobotu 22.Ledna 2005 00:42:33
A este ma "napadol" fenomen tzv. slnecneho vetra. Ako je to na Mesiaci. Je tento este v geomagnetickom poli Zemee, alebo tu funguje tzv. Slnecnyh vietor, ako sa tento prejavuje, a alebo, je to vsetko nejako inak?
-
Re: Lucovite kratery na Mesiaci
13 odpověď odeslal(a) Iva v Sobotu 22.Ledna 2005 08:03:38
Pane Juraj,nějak nerozumím téhle Vaší větě:
" A, podla mna, odvratena strana Mesiaca nie je omnoho viac "otvorena" do "vesmira" , nez privratena strana."
Šlo by to nějak blíže osvětlit?Já si totiž myslím,že ta odvrácená strana JE více "otvorena" do "vesmira"
-:).
-
Re Iva
14 odpověď odeslal(a) Juraj v Sobotu 22.Ledna 2005 09:33:58
Iva, vezmite si polomer Luny, polomer Zeme, vzdialenost Zem Luna, orbit Luny, orbit Zeme (okolo Slnka) a teraz to porovnajte na relativne konstantne pozadie stalic. (nas "pevny bod") Co zistite? Ja by som napr. zistil, ze Luna v tomto zmysle vykonava , mierne povedane, trocha zlozity pohyb. A este raz uvazujte polomery, vzdialenosti... - na co ste prisla ?
...VESMIR JE (V DRVIVOM PERCENTE jeho objemu) prazdny priestor , z coho vyplyva, ze takpovediac nech sa divate do Vesmiru akymkolvek smerom, divate sa aj do tzv medzihviezdneho a medziplanetarneho priestoru
zdravi Vas Juraj
-
Re: Lucovite kratery na Mesiaci
15 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Sobotu 22.Ledna 2005 22:04:06
Ad 10:
Problém je, že nemáme nějaký přesný časový scénář, za jak dlouho po vzniku Měsíce došlo k jeho zastavení vůči Zemi (t.j. k vázané rotaci), a nevíme ani úplně přesně, kdy se vytvořily pánve jako je Oceanus Procellarum, Mare Tranquilitatis a podobně. V každém případě však impakty, které je vytvořily, jsou staršího data, a k jejich vyplnění lávou došlo až podstatně později, tedy pravděpodobně až za vázané rotace.
Ad 11:
Librace nejsou způsobeny nějakým kolísáním rotace Měsíce, ale jsou to de facto pouze optické jevy. Vznikají kvůli rozdílům úhlových rychlostí Měsíce na dráze kolem Země a jeho rotace kolem osy. Díky 2. Keplerovu zákonu se na své dráze kolem Země Měsíc pohybuje proměnnou rychlostí, v perigeu rychleji, v apogeu pomaleji, oběžná úhlová rychlost proto kolísá (v perigeu je oběžná rychlost větší než rotační, v apogeu je tomu naopak), kdežto jeho rotace (tedy rotační úhlová rychlost) je konstantní. Proto vidíme ze Země jednou kousek za západní, podruhé více za východní okraj Měsíce. To je librace v délce, a její maximální "výkyv" je 7°53´. Librace v šířce, při které vidíme kousek za severní nebo jižní měsíční pól, zase vzniká díky tomu, že rotační osa Měsíc je skloněná vůči kolmici k rovině jeho oběžné dráhy kolem Země asi o 6°40´, takže se na něj koukáme jednou více "shora", podruhé více "zespodu". Fyzická librace, zapříčiněná nesymetrickým rozložením hmoty v tělese Měsíce, sice taky existuje, její hodnoty jsou ale velmi nepatrné.
Petr Trnka
-
Re: Lucovite kratery na Mesiaci
16 odpověď odeslal(a) Jiří v Sobotu 22.Ledna 2005 22:51:50
V každém případě však impakty, které je vytvořily, jsou staršího data, a k jejich vyplnění lávou došlo až podstatně později...
Promiň, Petře, ale tato věta je pouhopouhá naprosto ničím nepodložená spekulace.
Podobným argumentováním se dá "vysvětlit" cokoli...
-
Re: Lucovite kratery na Mesiaci
17 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Sobotu 22.Ledna 2005 23:26:51
Ve své zášti k vědě, Jiří, zapomínáš na logiku. Mohla by láva vyplnit kráter,který ještě neexistuje?
-
Re: Lucovite kratery na Mesiaci
18 odpověď odeslal(a) Jiří v Sobotu 22.Ledna 2005 23:33:27
Ne to nemohla, milý Petře.
Ale vznikla ona moře opravdu takovýmto způsobem ?
Podívejme se na fotky Luny z obou stran.
Dovolil jsem si je dát na
http://www.archivalie.webzdarma.cz/LUNA_obe_strany.jpg
-
Re: Lucovite kratery na Mesiaci
19 odpověď odeslal(a) Jiří v Sobotu 22.Ledna 2005 23:34:23
A ještě drobnou opravu, Petře.
Nechovám pražádnou zášť k opravdové vědě.
-
Re: Lucovite kratery na Mesiaci
20 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Neděli 23.Ledna 2005 00:23:59
Ještě doplním svou předchozí odpověď: Nehledě samozřejmě na fakta. Relativní stáří útvarů na Měsíci lze určovat mnoha nezávislými metodami - například podle překrytí starých kráterů mladšími, podle erozí obroušených hran starých horských valů (erozi na Měsíci pochopitelně nezpůsobuje vítr a voda, ale například prach a drť vyvržená pozdějšími impakty, tvrdé kosmické záření, sluneční vítr a mnoho jiných dějů), světlé paprsky, vyvržené z dopadových kráterů jako je Tycho nebo Koperník, taky asi budou podstatně mladší než podklad moří, na kterém jsou dodneška vidět. Taky už dneska máme díky expedicím Apollo v laboratořích skoro 400 kg materiálu, nasbíraného (po pečlivě uváženém výběru) jak z oblasti moří (Apollo 11 - Mare Tranquillitatis, Apollo 12 - Oceanus Procellarum), tak i z oblastí pevnin (Apollo 14 - Fra Mauro, Apollo 16 - Descartes, Apollo 17 - Taurus), a určit jejich stáří není zas tak velký problém. Tělesa, která svými dopady mohla vytvořit útvary o rozměrech Oceanu Procellarum, Mare Imbrium, Mare Tranquillitatis nebo Mare Serenitatis, už se taky sluneční soustavou jen tak hogo fogo dávno nepotloukají. A tak dále a tak podobně. Zkrátka a dobře - Tvoje poznámka: "...tato věta je pouhopouhá naprosto ničím nepodložená spekulace. Podobným argumentováním se dá „vysvětlit” cokoli..." je naprosto mimo mísu. Bylo by asi dobré, než něco takhle spatra odsoudíš, kdyby sis o tom napřed něco alespoň přečetl. Literatury o Měsíc je dost (Sadil, Kopal, Rükl a mnozí další). Ale to napsali "vědci", že?...
Petr Trnka
-
Re: Lucovite kratery na Mesiaci
21 odpověď odeslal(a) Jiří v Neděli 23.Ledna 2005 00:34:43
Podíval ses, Petře, alespoň na ty fotky ?
Tato "vědecká" teorie mi připadá, milý Petře, velmi za vlasy přitažená.
To už je opravdu lepší ta Všeználkova lívancová...
Pro ty, kteří nestudovali třetí díl odborné trilogie pana Nikolaje Nosova, jsem si dovolil zde ocitovat krátké pojednání o různých vědeckých teoriích a názorech na vznik lunárních moří:
"Tahle prstencová pohoří nazývají učenci měsíčními krátery. Je jich na Měsíci tisíce: malé, tak dvoukilometrové, ale i obrovské, až třeba sto čtyřicet kilometrů v průměru. Spoustu vědců zajímá otázka, jak vlastně vznikly.
Ve Slunečním městě se o to hvězdáři dokonce pohádali a rozdělili se na dva tábory: jedni tvrdili, že měsíční krátery vznikly ze sopek neboli vulkánů, druzí prohlašovali, že to jsou stopy po velkých meteoritech. Prvním se proto říkalo stoupenci vulkánové teorie, zkrátka vulkanisti, druhým stoupenci meteorické teorie neboli meteoristi.
Jenomže Všeználek nesouhlasil ani s vulkanisty, ani s meteoristy a ještě před cestou na Měsíc vytvořil svou vlastní teorii vzniku měsíčních kráterů. Jednou pozoroval s Okulárkem Měsíc a vtom mu padlo do oka, že povrch Měsíce je náramně podobný dobře vypečenému lívanci.
Často potom chodil do kuchyně a pozoroval, jak se pečou lívance: všiml si, že dokud je lívanec řídký, je jeho povrch úplně hladký; ale jak se na pánvi opéká, objevují se na povrchu bubliny ohřáté páry, praskají a do lívance se dělají malé mělké dírky, které nezmizí, ani když se těsto jaksepatří propeče a ztuhne.
Všeználek dokonce sepsal knihu, ve které uváděl, že povrch Měsíce nebýval vždycky tvrdý a chladný jako teď. Kdysi dávno byl prý Měsíc řídká, do tekuta rozžhavená koule. Pak jeho povrch postupně chladl, až se změnil v tvárné těsto. Uvnitř měl však ještě pořád plno ohně a obrovské bubliny rozžhavených plynů vyrážely na povrch a praskaly. A že nebyl povrch dostatečně tuhý, stopy prasklých bublin mizely, jako mizí bubliny na vodě, když prší. Když pak ale povrch Měsíce vychladl a zhoustl jako opékaný lívanec, stopy po bublinách se už neztrácely a vytvářely prstence trčící nad okolí. A když zchladly ještě víc, ztvrdly úplně. Zpočátku byly hladké a stejnoměrné, jako by zkameněly kruhy na vodě, ale časem rozpraskaly a rozdrobily se, až se nakonec změnily v dnešní rozeklané krátery, jak nám je ukáže každý pořádný dalekohled.
Všichni hvězdáři - vulkanisti i meteoristi - se tomuhle Všeználkovu nápadu jen smáli.
Vulkanisti říkali:
"Prosím vás, k čemu tahle lívancová teorie, když je tak jako tak jasné, že měsíční krátery jsou obyčejné sopky?"
Všeználek namítal, že sopka je přece vysokánská hora s poměrně nevelkým otvorem neboli kráterem na vrcholu, a že kdyby jeden jediný měsíční kráter měl být kráterem sopky, pak že by sopka sama musela být velká div ne jako celý Měsíc - a ten by pak vypadal docela jinak.
Meteoristi říkali:
"Samozřejmě že měsíční krátery nejsou sopky. Ani lívance. Každý přece dávno ví, že to jsou stopy po dopadech meteoritů."
I na to měl Všeználek odpověď: Meteority přece nemohly padat na Měsíc vždycky jenom kolmo, ale i všelijak šikmo a ze strany. V takovém případě by po nich nezbyly jen samé kulaté stopy, jako jsou všechny měsíční krátery, ale i protáhlé, elipsovité nebo oválné - a takové na Měsíci nenajdeme.
Jenomže vulkanisti i meteoristi si už natolik zvykli na své milované teorie, že nechtěli o té Všeználkově ani slyšet a pohrdavě ho nazývali lívancistou.
Ale po svém pobytu na Měsíci a po podrobné prohlídce jednoho z měsíčních kráterů opustil Všeználek svou lívancovou teorii sám.
Podařilo se mu totiž zjistit, že prstencová hora kolem kráteru není vůbec hora, ale zbytky obrovitánské cihlové zdi, rozhlodané zubem času.
Přestože cihly už dávno zvětraly a ztratily svůj původní tvar, přece jen bylo vidět, že to jsou doopravdy cihly, a ne jen kusy obyčejné horniny. Zvlášť zřejmé to bylo tam, kde se zeď zbortila teprv nedávno a cihly se dosud nerozpadly v prach.
Když si to Všeználek pořádně rozmyslel, pochopil, že takovéhle zdi mohli postavit jedině nějací rozumní tvorové, a po svém návratu vydal další knihu: Kdysi dávno žily prý na Měsíci rozumné bytosti, takzvaní měsíční človíčkové neboli Měsíčani. V těch dobách byl prý ještě na Měsíci, stejně jako dnes na Zemi, vzduch a Měsíčani žili na povrchu své planety právě tak jako my na povrchu naší Země. Jenomže vzduch postupně unikal do vesmírného prostoru a Měsíčani, aby nezahynuli, nastavěli kolem svých měst silné cihlové zdi a nad nimi vyklenuli obrovské skleněné kopule. Tuze dobře ovšem věděli, že to takhle věčně nepůjde, vzduch že časem zmizí do poslední trošky a měsíční povrch, nechráněný mohutnou vrstvou atmosféry, budou zahřívat sluneční paprsky tak silně, že tam život nebude moci existovat ani pod sebesilnějšími kopulemi, proto se začali stěhovat do nitra Měsíce, neboť Měsíc je ve skutečnosti dutý jako gumový míč a na vnitřním povrchu jeho pláště se dá žít stejně dobře jako na vnějším."
-
Re: Lucovite kratery na Mesiaci
22 odpověď odeslal(a) Jiří v Neděli 23.Ledna 2005 00:46:48
Určit stáří kamenů není problém ?
Zrovna dnes byl na ST2 skvělý pořad o podmořské těžbě. Ukazovali v něm dno oceánu pokryté valouny, které jsou tvoženy převážně manganem, vyloučeným z mořské vody.
Jeden geolog, vědec, držel v ruce takový valoun zvící dvou pěstí a zasvěceně hovořil o tom, jak se na jádro, kterým může být třeba žraločí zub, postupně vyloučí z mořské vody vrstvičku za vrstvičkou ony sloučeniny a za cca deset milionů let vznikne právě takový valoun, co zrovna drží v ruce.
Jenže za okamžik povídá komentátor, který provázel slovem celý ten pořad, že už se našly podobné valouny, v nichž jako kondenzační jádro byla nalezena plechovka od piva, takže s tím stářím valounů to asi nebude takové, jak to dnešní věda tvrdí...
-
Re: Lucovite kratery na Mesiaci
23 odpověď odeslal(a) Juraj v Neděli 23.Ledna 2005 01:35:48
Pan Trnka, vdaka Vam, za doteraz najlepsie vysvetlenie libracie Mesiaca, ake som kedy pocul. Konecne som pochopil tu pravo-lavu :-) uhlova rychlost atd. ... nazornejsie sa to uz asi ano povedat nedalo - este raz, vdaka Vam
Pan Jiri, pribeh o Vseznalkovi som precital na "jeden hlt". Diky :-)
Pani, myslim ze jste vzpominali, ze Mesic kdysi nemel vazanou rotaci, jako ma dnes. Podle mne vazana rotace musi existovat minimalne od doby, co je Mesic tuhym telesem. Proc? Protoze odvracena tvar Mesice je diametralne jina
nez "tvar" privracena.
zdravi Vas Juraj
PS:
Moon Phases - Moon Faces - Tvare Mesice (?)
Fazy = Tvare
-
Re: Lucovite kratery na Mesiaci
24 odpověď odeslal(a) Juraj v Neděli 23.Ledna 2005 01:38:52
Ondrej , Vam rovnako, dakujem za Vase zaujimave vysvetlenia
zdravi Vas Juraj
-
Re: Lucovite kratery na Mesiaci
25 odpověď odeslal(a) Juraj v Neděli 23.Ledna 2005 01:42:15
Teraz ma napadlo, ze som asi v suvislosti s touto temou, nechtiac zabudol na pana Tusjaka. Pan Tusjak, ak toto citate, povedzte nieco aj Vy, co si o tom (vsetkom) myslite :)
zdravi Vas Juraj
-
Re: Lucovite kratery na Mesiaci
26 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Neděli 23.Ledna 2005 12:39:51
Ad 21:
Nevím, proč Ti tato teorie připadá za vlasy přitažená, a proč píšeš slovo vědecká v uvozovkách. Mohl bys být konkrétnější?
Ad 22:
Stáří hornin se neurčuje podle toho, jestli je v nich zapečený žraločí zub, ale radiometricky, podle radioaktivního poločasu rozpadu například draslíku 40 na argon 40. Takže například stáří brekcií (hornin rozdrcených impaktem) z Mare Tranquillitatis je cca 4,2 miliardy let, stáří bazaltů z lávového pokryvu téhož Mare je je o 500 miliónů let menší, 3,7 miliardy let. To nevymyslel žádný Všeználek, to jsou fakta. Opět doporučuji knihu profesora Zdeňka Kopala Vesmírní sousedé naší planety, přičemž podotýkám, že prof. Kopal se podílel jak na vytyčování jednotlivých cílů misí Apollo, tak i na zpracovávání a vyhodnocování jejich výsledků.
Petr Trnka
-
Upresnenie
27 odpověď odeslal(a) Juraj v Neděli 23.Ledna 2005 14:20:07
Uz len aby som upresnil,pan Trnka.
1. Pojem roznej uhlovej rychlosti Mesiaca mi je uz znamy davno (15 st/den PG,10st/den AG priblizne)
2. Viazana Rotacia mi je uz znama davno...
--------------
... ale, spojit tieto 2 veci dohromady a urcit ich
ako "otca" libracie, to ma veru, poviem Vam, nenapadlo! Tolko moje upresnenie. Este raz, vdaka Vam.
PS: mozno si pamatate na Helen z Astrolabu, co chcela tie vzorce na vypocet polohy stalic. Tak to som bol ja :-). Vdaka za ne. Momentalne s nimi nepracujem, lebo moj "zaber" je "zial" prilis velky (alebo selektivne nespravny?), ale raz Vam mozno poviem, na co som to chcel (ak Vas to, pravda bude zaujimat)
zdravi Vas Juraj P.
-
Re: Lucovite kratery na Mesiaci
28 odpověď odeslal(a) Ondřej v Neděli 23.Ledna 2005 19:53:00
Jiří, přečetl jsem si zde důkladně vše k lívancové teorii měsíčních kráterů. Takže...skutečně se domníváte, že nejpravděpodobnějším způsobem jejich vzniku je odplynění měsíčního tělesa v určité fázi jeho minulosti?
Považuju tuto záležitost za významnou i astrologicky...např. proto, že zřejmě v jednom dávném obřím kráteru tady všichni žijeme - v České kotlině, které víceméně odpovídá extrapolace pražského zodiaku za hranice Prahy. Již Galileo Galilei, který krátery pořádně viděl svým dalekohledem jako první, se o těchto útvarech vyjádřil, že vypadají jako země Bohemia.
O.
-
Re: Lucovite kratery na Mesiaci
29 odpověď odeslal(a) Jiří v Neděli 23.Ledna 2005 20:02:24
Nikoli, Ondřeji, nezastávám žádnou z uvedených teorií.
Domnívám se, že nejvíc k oněm mořím mají co říct kosmonauté, kteří při poslední cestě Apolla jejich povrch zkoumali.
-
Re: Lucovite kratery na Mesiaci
30 odpověď odeslal(a) oi v Neděli 23.Ledna 2005 20:42:14
Měl jsem na mysli teorii vzniku kráterů, nikoli moří a Vy jste přece psal, že preferujete teorii lívancovou, tj. založenou na odplynění Měsíce.
Já vím, že je možné spekulovat vážně nevážně, ale abychom porozuměli mořím, měli bychom mít napřed jasno (aspoň trochu) v původu kráterů.
-
Re: Lucovite kratery na Mesiaci
31 odpověď odeslal(a) Jiří v Neděli 23.Ledna 2005 20:53:19
Mne na těch mořích fascinuje to, na co už upozornil Petr, a sice, že jsou takřka všechny na přivrácené straně.
-
Re: Lucovite kratery na Mesiaci
32 odpověď odeslal(a) Jiří v Neděli 23.Ledna 2005 20:59:01
A navíc ona moře připomínají leccos, jenom si je opravdu nedovedu představit v roli kráterů po meteorech...
Zkusme se podívat na netu, co našli kosmonauté na povrchu toho moře...
-
Re: Lucovite kratery na Mesiaci
33 odpověď odeslal(a) Ondřej v Neděli 23.Ledna 2005 21:29:13
Možná jsem se zamotal v diskuzi, ale měsíční moře do souvislosti s krátery jsem si nedal. Leda v tom smyslu, že byly zaplaveny pozdějšími čedičovými výlevy láv. Ty odkazy na netu by mne zajímaly. Možná tu už někde jsou citované, ale to bylo spíš jen srovnámí přivrácené a odvrácené strany Měsíce ...(?)
-
Odvratena strana Mesiaca
34 odpověď odeslal(a) Juraj v Neděli 23.Ledna 2005 22:09:25
pani, teraz ma napadlo, ze my, pozemstania , i ked nikdy v zivote nevyletime do vesmiru, mozeme sa popysit, sme videli cele Slnko, cele planety, satelity. IBA S JEDNYM SA NIKDY NEBUDEME MOCT POPYSIT... Uvedomil som si to az dnes. Ano, nikdy neuvidime ODVRATENU STRANU MESIACA. Ta, pre nas, "nelietajucich" ostane navzdy tajomstvom...
...zaujimave, nie ? Juraj
-
Re: Lucovite kratery na Mesiaci
35 odpověď odeslal(a) Ondřej v Pondělí 24.Ledna 2005 09:29:53
Ano, je to výmluvný symbol, Juraji, že z Luny vidíme jen vždy půlku (přesněji cca 58% díky libracím). Možná to souvisí s její numerologickou korespondencí s číslem DVĚ.
Jiří, ještě se vracím ke kráterům. Moje nekompromisní otázka týkající se toho, jakou teorii zastáváte pramenila z toho, že pár věcí z toho, co autor Všeználka vložil do úst svému hrdinovi mi připadá jako velmi zavádějící.
Mám hlavně na mysli myšlenkový obrat, který zpochybňuje meteorickou teorii kráterů prostě proto, že "...když na Měsíci vidíme všude jen krátery kruhové a žádné eliptické, nemohou být od meteorů. Ty přece dopadají ze všech stran, nejen kolmo k povrchu..."
Tak tuhle úvahu považuji za pěknou blbost.
O.
-
Re: Lucovite kratery na Mesiaci
36 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Pondělí 24.Ledna 2005 20:24:01
Ještě se vrátím k některým Tvým odpovědím, Jiří:
Ad 21:
"Podíval ses, Petře, alespoň na ty fotky?"
Nedíval jsem se na ty, které tu inzeruješ, protože fotografie celého Měsíce včetně jeho odvrácené strany mám v poměrně dobré paměti už skoro 40 let (od dob Lunar Orbiterů). Možná bych je i někde v záplavě svých dokumentů objevil, kdybych měl čas je hledat. Co Tě na nich zaujalo? Nebo čeho zvláštního bych si na nich měl všimnout?
Mohl bys mi, prosím, taky odpovědět na mou otázku z odpovědi č. 26?
Ad 22:
"... tím stářím valounů to asi nebude takové, jak to dnešní věda tvrdí..."
Věda nic netvrdí, tvrdit něco může vědec. A ten, jako každý člověk, se může mýlit.
Ad 32:
"...ona moře připomínají leccos, jenom si je opravdu nedovedu představit v roli kráterů po meteorech..."
Zkus se podívat třeba na Mare Crisium, Mare Serenitatis, Mare Fecunditatis, Mare Imbrium, Mare Humorum, Mare Orientale nebo Mare Cognitum, a zamysli se nad jejich zhruba kruhovými tvary.
No a ještě k těm eliptickým kráterům: není pravda, že na Měsíci nejsou. Jsou (např. Messier a Messier A v Moři klidu). A ta "Všeználkova" úvaha, jak ji cituje Ondřej, je samozřejmě úplně chybná. Kruhový kráter vznikne následkem každého dopadu, který svírá s horizontálou úhel větší než cca 15°.
Petr Trnka
-
Re: Lucovite kratery na Mesiaci
37 odpověď odeslal(a) Ondřej v Pondělí 24.Ledna 2005 21:33:59
Promiň, Petře, zjednodušil jsem to vědomě, když jsem psal, že eliptické krátery na Měsíci nejsou. Správně by se mělo napsat: je jich v podstatě zanedbatelně málo, podobně jako na Marsu, Merkuru i na naší Zemi.
Chtěl jsem tím říct to, co jsi teď napsal daleko přesněji: Že kruhová geometrie kráterů je v širokých mezích netzávislá na úhlu dopadu meteoritu. Protože meteorit se při dopadu nechová jako kámen hozený kolmo nebo šikmo do bláta, ale jako bomba plná extrémně silné trhaviny, která exploduje symetricky do všech stran.
O kritickém úhlu 15° jsem, přiznám se, nevěděl.
O.