Zobrazení otázky a odpovědí
-
Dotaz na Petra Trnku
2627 otázku odeslal(a) Jiří v Pátek 7.Ledna 2005 18:50:06
Petře, na astrolabu diskutujeme s panem Štěpánem o tom, zda Černá Luna, jakožto druhé ohnisko lunární dráhy a apogeum lunární dráhy mají stejnou ekliptikální délku, či nikoli.
Já se domnívám, že by stejnou délku měly mít, ať už se jedná o okamžité polohy těchto prvků nebo o jejich střední polohy.
Štěpán uvádí efemeridy, které pro apogeum i ČL dávají různé hodnoty ekliptikální délky.
Chtěl bych se Tebe, jakožto znalce astronomie zeptat, co Ty o tom soudíš ?
-
Re: Dotaz na Petra Trnku
1 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Pátek 7.Ledna 2005 22:29:55
Tak to jsi mě trochu zaskočil, Jirko! Touhle otázkou jsem se nikdy nezabýval, protože s Černou Lunou nepracuji a v podstatě mě ani nezajímá. A nevím také, jestli na to dokážu takhle pozdě večer správně odpovědět (když jsem se navíc před chvílí vrátil z restaurace a mám v sobě tři nošovické dvanáctky). Vezmeme-li to čistě geometricky, tak druhé ohnisko lunární dráhy i lunární apogeum leží na téže přímce, tedy na velké ose eliptické lunární dráhy, a z geocentrického hlediska by proto v jejich délce rozdíl být neměl. Ovšem pouze na první pohled. Komplikace nastanou v okamžiku, kdy si uvědomíme, že první ohnisko není totožné se středem Země, takže i Země vlastně kolem tohoto ohniska obíhá, to jednak. Druhak, že rovina lunární elipsy má vůči rovině ekliptiky sklon 5°08´, lunární apogeum je od Země podstatně dál než druhé ohnisko, má tudíž i větší ekliptikální šířku, a protože se tu vlastně jedná o okamžitý průmět obou bodů - druhého ohniska lunární dráhy ("Černé Luny") i apogea - do roviny ekliptiky, a jde tu tedy vlastně o dvojí sférickou transformaci souřadnic, dostaneme s největší pravděpodobností i dva rozdílné výsledky. No a třeťak k tomu přistupuje i topocentrická poloha pozorovatele, která není totožná s geocentrickou. Takže otázka je zřejmě daleko složitější, než se na první pohled může zdát, a závěr bude ten, že druhé ohnisko se s apogeem nejspíš shodovat nebude. Ale počítat a ověřovat se mi to nechce, je deset hodin pryč a mám myšlenky už jenom na postel.
Petr Trnka
-
Re: Dotaz na Petra Trnku
2 odpověď odeslal(a) Jiří v Pátek 7.Ledna 2005 23:41:25
Jasně, Petře, tak až budeš fit.
Jenom podotýkám, že se jedná o geocentrickou souřadnicovou soustavu, nikoli topocentrickou, tam je ten rozdíl zřejmý.
-
Re: Dotaz na Petra Trnku
3 odpověď odeslal(a) Iva v Sobotu 8.Ledna 2005 09:48:31
Já bych ještě jednou požádala pana Tušjáka, zda by ony obrázky jež nejdou poslat na Astrolab neposlal sem.Jde pokud se nemýlím o obrázky barycentra nebo společného těžiště LunaZemě kolem kterého obě obíhají.Ne že by mě Lilith tak v horoskopech zajímala,tam bych tomu přiložila větší význam pouze u hodně exponované např.celé vědro a i tak to beztak vysvětluje i celý radix ale je to přeci jen část Luny a její dráhy.
Dále mám dotaz, který obnaží celou mojí nevědomost-je správný údaj, že se ono barycentrum nachází v hloubce 1 400km a jaký je tam stav-pevný, tekutý či jak by se onen poměr pevnosti a nepevnosti dal vyjádřit?
-
Re: Dotaz na Petra Trnku
4 odpověď odeslal(a) Ondřej v Sobotu 8.Ledna 2005 13:15:21
S tou nevědomostí to není vůbec zlé, Ivo. Barycentrum se nachází jen o fous hlouběji, v průměru 1625 km pod povrchem, což odpovídá spodnímu zemskému plášti, který je ve žhavém plastickém stavu a pomalu ale jistě se po desítky a stovky milionů let promíchává. Jeho teplejší části stoupají, chladnější klesají mezi železným jádrem a povrchem a u nás se to projevuje jako pohyb kontinentů, doprovázený zemětřeseními a sopečnými výbuchy. Jinak hloubka barycentra kolísá cca mezi 1500 až 1800 km podle toho, je-li Měsíc dál nebo blíž Zemi.
Zatímco tedy dennímu cyklu odpovídá jako střed železné zemské jádro,
lunárnímu cyklu odpovídá jako střed toto místo v zemském plášti.
-
Re: Dotaz na Petra Trnku
5 odpověď odeslal(a) Iva v Sobotu 8.Ledna 2005 13:56:48
To je ale štěstí, když se má člověk kam s otázkou obrátit-:).Jinak je docela zajímavé,že ty přesuny u toho barycentra, tedy v té hloubce mají cos společného s tou lunační dráhou nebo tedy vůbec se vztahem Země Luna a tedy i vlastně tím zemětřesením.
Jinak kvůli tomu kolísání bych možná té ČL nejméně těch asi 6 stupňů orbisu byla schopna uvěřit,to abychom měli vůbec jistotu, že se trefíme.Ale oni asi v efemeridách i s tímhle počítají i když pan Revilla i těm Swiss inženýrům nějakou odchylku v něčem vyčítal.
Škoda,že sem pan Tušják ty obrázky nedal, on tam totiž píše, že i Země dělá nějaký pohyb káči v tomhle barycentru a mě to prostě není jasné,motá se mi to s pohybem osy.Jak píše konečně i pan Trnka ta Luna a ten její pohyb je dost složitý,no my ženský jsme taky složitý bytosti,to to Slunce vypadá jasněji-:).
-
Re: Dotaz na Petra Trnku
6 odpověď odeslal(a) oi v Sobotu 8.Ledna 2005 14:38:55
Pokusím se, Ivo...
...Zemi a Měsíc si lze představit jako dva nestejně velké konce činky, spojené neviditelnou tyčkou. Těžiště té tyčky je tedy mnohem blíž Zemi, která je 81x těžší než Měsíc a je tedy vzdáleno od středu Země 1/81 vzdálenosti Země-Měsíc, což je 384 000 km. Tak se dostaneme k hodnotě 4740 km od středu Země, což odpovídá cca oněm 1625 km hloubky. Když je Měsíc dál (nejdál je když je v konj. s ČL), je celá "činka" delší a barycentrum je tedy mělčeji a obráceně. Není však nikdy tak "mělko", aby odpovídalo místům, kde ještě přímo vznikají zemětřesení. Ty vznikají nejhlouběji cca 700 km pod povrchem. Otřesy toho současného vycházely většinou z hloubek 30-50 km /podle USA seismolog. stránek, které sem vyvěsil Pavel/.
O.
-
Re: Dotaz na Petra Trnku
7 odpověď odeslal(a) ... v Sobotu 8.Ledna 2005 15:06:33
...ty dva konce činky, Země a Měsíc kolem sebe rotují a vytvářejí tak, resp. odměřují lunární cyklus. (neviditelná tyčka mezi nimi odpovídá jejich vzájemnému spojení gravitací). To, že se přitom Země točí kolem své osy není v této úvaze podstatné.
O.
-
Re: Dotaz na Petra Trnku
8 odpověď odeslal(a) Iva v Sobotu 8.Ledna 2005 15:06:57
To byl moc dobře vybraný příklad ta činka aneb jak na malém prostoru toho hodně vysvětlit-:).
Připadám si už otravná ale ještě mi zbývá onen pohyb káči jak to nazývá pan Tušják.Je to totožné s oním trochu tančením toho konce činky nahoru a dolů a asi při natahování a zkrácení zase fousek dopředu dozadu,případně i tedy do stran?
A pak mám ještě jednu ne zcela vyjasněnou "záhadu" a sice jak říká pan Tušják,že perigeum a apogeum nebývá v jedné přímce.Nějak to chápu a nechápu a jen matně se domnívám,že to ale není o mnoho.
Omlouvám se za už trochu trapné vyzvídání a za pokus zkrácení si cesty k vědění otravováním druhých otázkami.
Utěšuji se jen tím,že možná je ještě někdo, kdo tohle neví a tak to nebude jen sobecky pro mne...
-
Re: Dotaz na Petra Trnku
9 odpověď odeslal(a) oi v Sobotu 8.Ledna 2005 15:47:07
...ne, to je dobrý ;-)
ale pohyb káči bych do toho nedával, to je podobenství pro denní pohyb, příp. i pohyb precesní.
Jinak bych zapomněl i na kývání činky Země-Měsíc nahoru dolů. Točí se prostě stále v jedné rovině. Ta se sice pomalu stáčí (pohyb lun. uzlů), ale to je zase jiný příběh.
A že perigeum a apogeum neleží v jedné přímce, to se mi vůbec nezdá! Leda bychom uvažovali, že nejsme (geocenticky) ve středu Země, ale (topocentricky) na nějakém místě - pak by zde snad mohla být malá odchylka v tom, jak se nám to jeví, když nejsme v místě spojnice činky (= když nemáme Lunu v zenitu či nadiru, což nemáme)
-
Re: Dotaz na Petra Trnku
10 odpověď odeslal(a) Iva v Sobotu 8.Ledna 2005 15:58:22
No já jsem si odnesla pocit,že to připisují právě tomu barycentru a že to pak v apogeu dělá nějakých
40 minut a to pak převedeno zas na něco jiného(topo nebo geo to už vážně nevím)dělá pak právě těch 6 stupňů(nebo 4?no už i ani tím si nejsem jista).Zatrapená Luna jedna,tolik věcí najednou, zrovna jak ženská, co toho musí všechno stačit-:).
-
Re: Dotaz na Petra Trnku
11 odpověď odeslal(a) .. v Sobotu 8.Ledna 2005 16:15:03
je to složité, ale středy Země a Luny, jejich barycentrum a dále apogeum a perigeum by všechny(při zanedbání vlivu ostatních těles)měly ležet v jedné přímce, tj. bez nějakých úhlových odchylek.
o.
-
Re: Dotaz na Petra Trnku
12 odpověď odeslal(a) Štěpán Tušják v Sobotu 8.Ledna 2005 16:26:42
Ještě jednou. Máme lunární elipsu. Jendo ohnisko je prázdné, to je kenofocus neboli jedna verze ČL. Ve druhém ohnisku máme barycentrum soustavy Země/Měsíc. Střed Země neleží v ohnisku, ale kousek vedle. V přímce leží perigeum, apogeum, kenofocus a barycentrum (což jsou body na hlavní přímce). Vzhledem k tomu, že barycentrum a střed země neleží v jednom bodě a tudíž střed země neleží na hlavní přímce elipsy, tak z geocentrického hlediska perigeum a apogeum neleží v přesné opozici. To samé platí i pro rozdíl kenofocus a apogeum. Viděno z ohniska - barycentra tyto body splývají. Ale viděno geocentricky, kde střed Země je mimo ohnisko/barycentrum, zde nastává rozdíl.
-
Re: Dotaz na Petra Trnku
13 odpověď odeslal(a) ps: v Sobotu 8.Ledna 2005 16:29:26
...co ovšem rozhodně neleží v jedné přímce (v topocentrickém systému)je poloha apogea a tzv. prázdného ohniska lunární dráhy, což je bod většinou autorů definovaný jako Černá Luna. Menšina ji dává dohromady s apogeem, takže často je z toho chaos. Prázdné ohnisko (myslím)dostaneme, když si vezmeme střední bod apogeum-perigeum a vyneseme polohu barycentra zrcadlově k tomuto bodu, což je nějakých cca 30 000 km od středu Země zhruba ve směru apogea.
-
Re: Dotaz na Petra Trnku
14 odpověď odeslal(a) . v Sobotu 8.Ledna 2005 16:32:07
předešel jste mě, řekl jste to mnohem přesněji - i když tomu faktu, že oba body neleží v přímce ne zcela rozumím.
.oi.
-
Re: Dotaz na Petra Trnku
15 odpověď odeslal(a) . v Sobotu 8.Ledna 2005 16:33:19
už chápu, máte pravdu!
.
-
Re: Dotaz na Petra Trnku
16 odpověď odeslal(a) Štěpán Tušják v Sobotu 8.Ledna 2005 16:54:22
-
Re: Dotaz na Petra Trnku
17 odpověď odeslal(a) Štěpán Tušják v Sobotu 8.Ledna 2005 17:01:37
Vysvětlení k obrázku (omlouvám se, je nakreslen myší od ruky..):
Pg - perigeum
Ag - apogeum (verze ČL)
F1=B - první ohnisko=barycentrum
G - střed Země
F2 - druhé ohnisko (verze ČL)
M - Měsíc
T - povrch Země.
Dotaz - proč nejsou geocentricky perigeum a apogeum v přesné opozici?
Odpověď - viz. obrázek, body Pg, G a Ag nejsou v jedné přímce.
Dotaz - proč není geocentricky druhé ohnisko a apogeum totožné?
Odpověď - protože body G, F2 a Ag neleží v jedné přímce.
Body mohou ležet v jedné přímce jen za předpokladu, že je Luna v perigeu či apogeu.
Soustava Země Měsíc (ona výše zmiňovaná "činka") je vyjádřena body G, F1=B a M, které leží v jedné přímce. Pokud M=Ag nebo Pg (respektive pokud M leží na hl.přímce, pak na ní leží i G a pak je Pg i Ag v jedné přímce, stejně tak jako G, F2 a Ag.
Je to o něco více jasnější???
-
Re: Dotaz na Petra Trnku
18 odpověď odeslal(a) Ondřej v Sobotu 8.Ledna 2005 17:34:14
Zcela...;-) Díky
Zapoměl jsem ve své výše uvedené úvaze právě na uvedenou podmínku, že apogeum a perigeum leží v přímce (geocentricky)jen když jimi Luna skutečně prochází.
O.
-
Re: Dotaz na Petra Trnku
19 odpověď odeslal(a) Jiří v Sobotu 8.Ledna 2005 20:09:41
Štěpáne, děkuji Vám za velmi ilustrativní obrázek.
Jenom ještě, protože poněkud pomaleji chápu, tak mi z toho obrázku jaksi uniká vysvětlení pohybu okamžitého apogea, potažmo okamžité ČL.
Prosím, mohl byste se pokusit ještě o toto?
-
Re: Dotaz na Petra Trnku
20 odpověď odeslal(a) Štěpán Tušják v Neděli 9.Ledna 2005 11:50:26
Pokud je ten obrázek správně, pak je jasné to, že se střed Země pohybuje okolo barycentra Země/Měsíc, vzdálenost barycentra a středu Země závisí na postavení Luny, v apogeu je barycentrum nejblíže povrchu, v perigeu zase středu Země (pokud mi můj selský technický rozum napovídá dobře). A díky pohybu středu Země se jeví pohyb apogea jako jakási sinusoida. Zkusím zase nakreslit obrázek, snad to bude jasnější.
-
Re: Dotaz na Petra Trnku
21 odpověď odeslal(a) Štěpán Tušják v Neděli 9.Ledna 2005 12:02:28
-
Re: Dotaz na Petra Trnku
22 odpověď odeslal(a) Jiří v Neděli 9.Ledna 2005 20:48:44
Díky, Štěpáne, za skvělou práci, kterou jste odvedl.
-
Re: Dotaz na Petra Trnku
23 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Neděli 9.Ledna 2005 21:36:29
Než jsem se dostal k internetu, bylo tady všechno podstatné už řečeno i nakresleno. (Ty obrázky myší od ruky jsou opravdu půvabné, pane Tušjáku!) A tak snad dodám jenom něco čísel pro názornost. Vzájemná vzdálenost obou ohnisek lunární dráhy je cca 42.200 km. Vezmeme-li střední vzdálenost barycentra od středu Země 4.670 km (pramen: Antonín Rükl, Atlas Měsíce), a poloměr Země roven 6.378 km, potom střední vzdálenost barycentra od zemského povrchu je 1.708 km. Odečteme-li nyní tuto hloubku barycentra od vzdálenosti obou ohnisek, dostaneme vzdálenost Černé Luny od povrchu Země cca 40.500 km (zase je to samozřejmě střední hodnota). A z toho pro všechny uživatele Černé Luny vyplývá jedna nadmíru zásadní věc - totiž velmi značný rozdíl mezi její geocentrickou a topocentrickou polohou! Její horizontální rovníková paralaxa, jak se dá zjistit jednoduchým výpočtem, je totiž skoro 9°, a to by při výpočtu dalo rozdíl ekliptikálních délek už velice podstatný! Nechce se mi to teď počítat, ale uvědomme si, že rozdíl v geocentrické a topocentrické délce u Měsíce už je skoro 1°, a to je Měsíc od Země skoro 10x dál než Černá Luna! Odhaduji, že u ČL by ten rozdíl mohl být snad až kolem 10 stupňů, ne-li víc! Takže z toho vyplývá další neobyčejně důležitá věc: jestli někdo počítá v horoskopu Černou Lunu v její geocentrické poloze místo v topocentrické, může být o mnoho stupňů vedle! Protože v horoskopu jde přece o to, kam se nám promítají horoskopické prvky do ekliptiky vzhledem k určitému místu na zemském povrchu! Pro jistotu připomínám, že u planet a u Slunce jsou rozdíly v jejich topocentrické a geocentrické poloze řádově v úhlových vteřinách, a to nehraje prakticky žádnou roli. Kdežto rozdíl mnoha stupňů (možná 10 i víc) u Černé Luny už je podle mého názoru velice podstatný! (A to počítám jenom s ekliptikálními délkami, tedy s průměty poloh do ekliptiky, a vůbec neuvažuji se šířkami, ty by nám do toho zanesly ještě větší zmatek!) A teď si k tomu ještě přidejme, že někdo počítá se střední hodnotou ČL, někdo s pravou hodnotou, někdo dokonce počítá Černou Lunu jako apogeum lunární dráhy, všichni takoví vyznavači Černé Luny jí přitom připisují stejné astrologické charakteristiky - a jak vyplývá z právě řečeného, každý z nich může mít její délku třeba i o desítky stupňů jinde než ten druhý! Takže logická otázka potom musí znít: jakou má taková "Černá Luna" vůbec cenu?
Petr Trnka
-
Re: Dotaz na Petra Trnku
24 odpověď odeslal(a) Ondřej v Neděli 9.Ledna 2005 21:44:45
Myslím, že cenu má, ale současně s údaji o lunárních uzlech, ve významu jejich vzájemné polohy. Tak jako má význam vzájemná poloha např. slunovratu a perihélia zemské dráhy. Jinak je to poněkud vytrženo z kontextu. Ale ten rozdíl mezi topocentrickou a geocentrickou polohou (myslím, že jsme to už někde v jednodušší formě diskutovaly) je asi zásadní.
-
Re: Dotaz na Petra Trnku
25 odpověď odeslal(a) Iva v Neděli 9.Ledna 2005 22:16:42
Jestliže u Luny se počítá s největším orbisem z planet, pak by u ČL jíž někteří nazývají velkou matkou měl být orbis zákonitě ještě větší.Tím by se snížila i ta diference.
Pak by se mohlo ještě uvažovat o celém takovém
"území" ČL jež by se táhlo od dejme tomu true ČL po mean ČL apod. ale muselo by se to ozkoušet.
Určitě bude mít i význam poloha Luny k té ČL a uzlů a tak.U té "true" Luny mi vadí ten 14denní zpětný chod ale na druhou stranu by to právě mohlo o něčem vypovídat.Pak také to, že tam se dostane apogeum do míst kam ta Luna nikdy sama nezavítá!Škoda, že ještě pan Tušják
zatím nestačil dovysvětlit i tu "true" anebo jak on hodnotí ve výkladu ten zpětný chod atd.
-
Re: Dotaz na Petra Trnku
26 odpověď odeslal(a) Iva v Pondělí 10.Ledna 2005 11:22:32
Ustupuji od přemrštěného ještě větší orbis a měním na to,že při úvaze jaký orbis použít u ČL by se mělo přihlédnout k tomu, že sama Luna má jeden z největších orbisů.
-
Re: Dotaz na Petra Trnku
27 odpověď odeslal(a) Turnovský v Pondělí 10.Ledna 2005 12:30:05
jenže my Ivo nepoužíváme orbisy planetární, ale aspetární, tedy pro všechny planety stejné a různé pro různé aspekty. PT
-
Re: Dotaz na Petra Trnku
28 odpověď odeslal(a) Jiří v Pondělí 10.Ledna 2005 12:38:53
Probíral jsem velmi důkladně tuto otázku s panem inženýrem Bulou a on mne upozornil na jednu zásadní věc a sice, že chyba v úvaze je taková, že na přímce apsid, která prochází barycentrem, nemohou být body apogeum a perigeum, protože to jsou body přímky apsid, jež vždy prochází středem Země.
Na uvedeném obrázku se body mohou jmenovat apobarycentrum a periapocentrum, protože ty leží na přímce apsid barycentra. Ale v žádném případě to nejsou body apogeum, peigeum, ale ani druhé ohnisko geocentrické elipsy lunární dráhy.
Tedy se v zásadě jedná o dvě různé elipsy vypočtené ze skutečného cykloidálního pohybu obou těles, a to o elipsu barocentrickou, a elipsu geocentrickou.
Pro tu ovšem platí, že délka jejího apogea a délka druhého ohniska mají v ekliptikálním souřadnicovém systému opravdu stejnou hodnotu.
-
Re: Dotaz na Petra Trnku
29 odpověď odeslal(a) Iva v Pondělí 10.Ledna 2005 12:44:00
Tak to je pravda ale u té Luny se bere konjunkce 10 stupňů nebo o fous víc?,(přiznávám, že jsem to zapomněla).Já jí mám totiž v radixu 12 stupňů a naprosto prokazatelně působí.Vysvětluju si to tím,že je silná v tom Raku a ještě jí pomáhají aspekty s planetami( ať už v tom špatném nebo dobrém smyslu-:))a asi dost taky aspekt s uzlem) a proto si myslím,že i proto, že to opravdu není planeta v tom klasickém slova smyslu,že by se tam trochu vyjímky i vešlo.
Ale uznávám,že je to zatím dost jen moje individuální z jednoho radixu odvozené i když u některých radixů se silnou Lunou mi to připadlo též.Nebo tedy abych se umírnila,že v některých radixech by se o něco větší orbis dal uvažovat.
-
Re: Dotaz na Petra Trnku
30 odpověď odeslal(a) Turnovský v Pondělí 10.Ledna 2005 12:48:52
12°bereme v úvahu u konjunkce a opozice Luny a Slunce (novoluní, úplněk). Luna s planetou v orbisu 12°může fungovat třeba díky tomu, že mezi nimi leží horizont či meridián, případně je může spojovat opozice, někdy i kvadratura apod. PT
-
Re: Dotaz na Petra Trnku
31 odpověď odeslal(a) Iva v Pondělí 10.Ledna 2005 12:49:36
Takže další plus pro tu "mean".Ona ta true má vážně dvě(teď už tedy tři) dost velké "chyby" a to, že se ta Luna do toho apogea nikdy nedostane a pak ten zpětný pohyb.I když se mi líbí ta úvaha pana Revilly, že ty naše sny a touhy té Luny se do toho reálného života také většinou nevejdou, nezrealizují-kdyžtak jen přibližně asi právě tou "mean"-:).
-
Re: Dotaz na Petra Trnku
32 odpověď odeslal(a) Iva v Pondělí 10.Ledna 2005 12:54:47
Ano, má to souvislost s opozicí.
-
Re: Dotaz na Petra Trnku
33 odpověď odeslal(a) Marie v Pondělí 10.Ledna 2005 13:47:01
Chtěla bych se zeptat jaké nastavení je správné při zobrazení radixu, vzhledem k pozici Luny. Geocentrické nebo topocentrické? Děkuji. Marie
-
Re: Dotaz na Petra Trnku
34 odpověď odeslal(a) Jiří v Pondělí 10.Ledna 2005 14:51:49
To je velice dobrá otázka, Marie.
Můj skromný názor je, že pokud počítáme s geocentrickými souřadnicemi, tak je asi také vhodné používat střední hodnoty prvků jako je DH, ČL apod.
Pro analýzu delších časových intervalů je zřejmě použití geocentrické soustavy zcela na místě.
No a co se týká sestavení snímku okamžiku, neboli horoskopu, tam se mi jeví správnější používat topocentrickou soustavu a okamžité polohy prvků.
-
Re: Dotaz na Petra Trnku
35 odpověď odeslal(a) Marie v Pondělí 10.Ledna 2005 15:24:38
Děkuji za odpověď, pane Jiří. Jenom si nejsem jistá, jestli správně chápu co myslíte tou "analýzou delších časových intervalů". Solár, Lunár? A také je mi divné, že radixy které sem různě lidé vkládají, mají nastavení geocentrické, přestože podle Vás by mělo být správně topocentrické. Není na tento problém názor jednoznačný? Marie
-
Re: Dotaz na Petra Trnku
36 odpověď odeslal(a) Iva v Pondělí 10.Ledna 2005 15:26:31
A tak když si to všechno poskládáme, mluví to spíše pro tu mean nebo spíš pro tu true ČL v radixu, a to když vezmeme všechna pro a proti?
Už mi to nějak uniká.
-
Re: Dotaz na Petra Trnku
37 odpověď odeslal(a) Štěpán Tušják v Pondělí 10.Ledna 2005 16:56:34
Obávám se, že ne to neexistuje jednoznačná odpověď. Respektive - záleží na založení toho kterého člověka. Někdo odmítá jakékoliv novoty a i Pluto bere jako nutné zlo, jiný pracuje i s Witteho Transneptuny nebo planetkami. Mně osobně v horoskopu funguje spíše pravá ČL alias apogeum, již několikrát jsem se přesvědčil, že je výstižnější, než střední. Zejména, když nastane situace, že střední ČL je v jednom znamení a pravá ve druhém.
Retrográdní ČL jde víc do hloubky, do podvědomí a člověk si ji nemusí vlastně nikdy za život uvědomit. Dle mého skromného názoru je retroČL víc nevědomá a dirČL víc vědomá..
-
Re: Dotaz na Petra Trnku
38 odpověď odeslal(a) Turnovský v Pondělí 10.Ledna 2005 16:59:30
interpretace direktního a retrográdního pohybu, jak jste ji Štěpáne podal platí obecně pro všechny pohyblivé prvky. PT
-
Re: Dotaz na Petra Trnku
39 odpověď odeslal(a) Jiří v Pondělí 10.Ledna 2005 18:00:12
Jak jsem byl býval napsal, milá Marie, jedná se jen o můj názor.
Souhlasím se Štěpánem, že jednotný, natožpak jednoznačný, názor na tuto problematiku neexistuje.
Nejlepší cesta je pokusit se zjednat si jasno svou vlastní prací...
To platí ostatně ve všem...
-
Re: Dotaz na Petra Trnku
40 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Pondělí 10.Ledna 2005 21:58:21
Ad 28:
"Probíral jsem velmi důkladně tuto otázku s panem inženýrem Bulou a on mne upozornil na jednu zásadní věc a sice, že chyba v úvaze je taková, že na přímce apsid, která prochází barycentrem, nemohou být body apogeum a perigeum, protože to jsou body přímky apsid, jež vždy prochází středem Země."
Musím Jirko bohužel konstatovat, že pan Bula se mýlí. Přímka apsid, na která leží perigeum, apogeum i obě ohniska lunární elipsy (tedy hlavní osa této elipsy), prochází středem Země pouze dvakrát za 27,5 dne, nikoli vždy, jak píšeš. Jinak střed Země leží mimo tuto přímku, a to z toho důvodu, že obíhá kolem ohniska ve stejné periodě jako Měsíc. Trochu problematické tady může být snad pouze použití termínu barycentrum pro to ohnisko, kolem kterého Země (resp. její střed) i Měsíc obíhají. To by mohlo platit beze zbytku pouze v případě osamocených dvou těles, tam se těžiště soustavy (t.j. barycentrum) i ohnisko shodují. Země s Měsícem ovšem osamocená dvě tělesa nejsou, jsou součástí soustavy mnoha dalších těles, která se navzájem gravitačně ovlivňují, takže skutečné barycentrum se s ohniskem lunární elipsy tak úplně přesně shodovat nebude. Ale protože ty odchylky nebudou příliš velké, dá se říci, že s dostatečnou přesností platí to, co tu svými náčrtky zobrazil pan Tušják.
Petr Trnka
-
Re: Dotaz na Petra Trnku
41 odpověď odeslal(a) Student v Pondělí 10.Ledna 2005 22:29:12
To://příspěveku 35.
Skvěle uvedena názorná ukázka z hodiny výuky kantora Jupitera a kantora Saturna. Jde tématicky o dva absolutně odlišné předměty. Jupiter ve své hodině "hrou" k ničemu nenutí. Saturn důsledně příkladem donutí // Vskutku poučné.
-
Re: Dotaz na Petra Trnku
42 odpověď odeslal(a) ... v Pondělí 10.Ledna 2005 22:32:43
pardon://patří k o:2634
-
Re: Dotaz na Petra Trnku
43 odpověď odeslal(a) Ondřej v Pondělí 10.Ledna 2005 23:25:01
Petře, možná je to malé nedorozumění:
Nemyslel Jiří tou větou "...apogeum a perigeum...jsou body přímky apsid, jež vždy prochází středem Země." prostě jen definici pojmů apsida, apogeum, perigeum? Tj. v tom smyslu, že je striktně vzato nelze použít, když ten střed Země stále kvrdlá kolem barycentra.