Zobrazení otázky a odpovědí
-
Synastrie - praktický příklad
2910 otázku odeslal(a) Jiří K. ve Čtvrtek 12.Května 2005 16:08:51
Trochu se tu teď řešila synastrie. Napadlo mě, že mám jeden pěkný příklad vztahu, který je i časově zdokumentovaný a můžu ho sem tudíž předhodit k případnému zkoumání. Je to exemplární příklad spolupráce a přátelství, nepošpiněný nějakými emocionálními záležitostmi, které by mi asi bránily to tu vytáhnout.
Jedná se o vztah mě (21.9.1982, 15:07 SEČ, Chlumec nad Cidlinou) a mého spolužáka (13.9.1981, 0:00:00 SEČ, Praha).
V následujících řádcích se pokouším tento vztah popsat v jeho vývoji, tak jak působil na mě a s tím, co se v tom vztahu podařilo dokázat. Snad je to dostatečně dokresleno tak, abyste si to dovedli představit. Myslím, že lze sledovat jak relativ, tak vzájemné aspekty mezi nativitami, direkcemi atp. Jakoukoli informaci mohu doplnit.
Budu rád, pokud se k tomu vyjádří kdokoli, ať už někdo, kdo má se synastrií zkušenosti a rád se podělí o svůj pohled na ni, či někdo, kdo teprve začíná a chtěl by si na konkrétním příkladu ověřit své hypotézy (tam patřím já). Jsem zvědav na reakce.
A tady jsou reálie:
Seznámili jsme se 17.8.1999 na letním táboře pro talentované chemiky, kam jsme se oba dostali jako soutěžící chemické olympiády. Bydleli jsme v jedné chatce spolu s dalšími, kde jsme vztahy upevňovali zejména různými karetními hrami a společným nadšením při řešení chemických problémů (konečně jsme našli někoho, pro koho nebylo nepřípadné se o těchto věcech bavit). Mj. díky němu jsem si založil emailovou schránku.
Zprvu na mě působil dojmem, že je chemicky na daleko vyšší úrovni než já a stimuloval mě k rozvoji. Koncem ledna 2000 jsme se setkali na celostátním kole ChO a poměřili síly, já byl překvapivě úspěšnější. Pak jsme se oba účastnili jarních přípravných soustředění, na IChO jsem postoupil už jen já. Poté jsme se viděli opět na Běstvině (druhá polovina července 2000). Na následující olympiádě (konec ledna 2001) už jsme byli úspěšní oba a po jarních soustředěních jsme absolvovali společnou cestu na mezinárodní olympiádu do Indie (začátek července 2001), kde jsme bydleli na jednom pokoji.
Na podzim 2001 jsme oba nastoupili na dvě vysoké školy zároveň, způsoby, jakým to za různých okolností zvládat, jsme vymýšleli společně. V říjnu 2001 se mi v hlavě zrodila myšlenka, že by bylo dobré pro středoškolské chemiky vytvořit korespondenční seminář, jednak jako příležitost k dalšímu jejich myšlenkovému rozvoji, šíření chemie, ale také k dalšímu a častějšímu vzájemnému setkávání. Zeptal jsem se ho, jestli by do toho šel se mnou. Souhlasil. Velice rychle jsme připravili ukázkovou sérii (úlohy) a další rok jsme zasvětili tomu zjistit, jak by bylo možno tento nápad prakticky zrealizovat. Spolupracovali s námi i další, ale hlavní jádro bylo tvořeno námi dvěma. Na jaře 2002 jsme našli podporu u VŠCHT a na začátkem listopadu 2002 jsme rozeslali první sérii KSICHTu řešitelům.
Začátkem roku 2003 mi Pavel nabídnul, že bych s ním v družince mohl hrát Dračí doupě. Tato společná zábava vydržela do prázdnin. V červnu 2003 se nám podařilo zorganizovat první praktické soustředění KSICHTu a tedy první fyzické setkání řešitelů. Byli jsme nadšeni. Tou dobou jsem přestal studovat druhou vysokou školu, Pavel dodnes zůstává na obou.
Na podzim 2003 Pavel a jeheo bratr zorganizovali společný výlet KSICHTu, který dopadl velice úspěšně a začal se vytvářet příjemný kolektiv - přesně podle našich představ. Od této doby se o KSICHT stará zejména Pavel s bratrem a dalšími lidmi. Já už jen občas pomáhám (při soustředěních a tak). Podzim 2003 jsme ještě s Pavlem strávili v poměrně častém styku - jezdili jsme spolu na TV a občas jsme spolu měli přednášky. Od jara 2004, kdy já studuji fyzikální chemii a on organickou chemii, se už nevídáme tak často, zejména ve chvílích, kdy je třeba zařídit něco kolem KSICHTu a na společných akcích.
Přes svůj prvotní nesouhlas uznává v 10.9.2004 smysluplnost astrologické práce, díky jedné mé trefné poznámce, žádá mě o další rozbor a uznává jej velice užitečným. 16.9.2004 za KSICHT dostáváme i finanční ohodnocení, které nebylo původním záměrem, ale po tak dlouhé době je vítaným zpestřením. 30.9.2004 Pavel přednáší na srazu KSICHTu způsob organizace, čímž v mých očích vnáší řád i byrokracii. Zatím to docela funguje.
Na jednom z výletů (12.11.2004) po domluvě rozebíráme jeho osobní život. Tím jej konečně chápu celistvě, dosud jsem totiž o něm vlastně tolik nevěděl a i když jsem měl pocit, že ho znám, musel jsem si přiznat, že to tak není. Tímto se to mění. Po pár týdnech se mu situace v osobním životě mění a přiznává jistý díl i onomu rozhovoru se mnou.
Vždycky to pro mě byl zajímavý člověk, na kterého se vždy můžu spolehnout, rozhovor s ním vždy plyne sám od sebe a přes některé odlišné postoje jsme vždycky našli společnou řeč. Dlouho mi ten vztah přišel celkem povrchní, jak jsem popisoval teď, nyní se to změnilo. Teď je to pro mě člověk, kterého vždy rád uvidím, nepotřebuji jej aktivně vyhledávat, setkávání kvůli organizačním věcem postačují.
JK