Zobrazení otázky a odpovědí
-
Jazyk
2464 otázku odeslal(a) Turnovský v Sobotu 16.Října 2004 01:57:30
http://www.transformotor.cz
Studium jazyků mění stavbu mozku
Studium cizího jazyka vyvolává zvlášť v mozcích mladých lidí strukturální změny. Podle vědců by to mohlo vysvětlovat, proč děti při osvojování cizích řečí dosahují mnohem lepších výsledků než dospělí. Výsledky studie jsou popsány v magazínu Nature.
Cizí jazyky bystří rozum
Vědci zjistili, že dvojjazyční lidé mají v jazykové oblasti mozku více šedé hmoty, na jejímž objemu závisí inteligence a paměť.
Čím dřív se přitom s učením druhého jazyka začne, tím je tato oblast v levé spodní temenní kůře větší.
"Šedá látka v této oblasti u dvojjazyčných lidí ve srovnání s jednojazyčnými roste. Zvláště to platí u raných bilinguálů, kteří se naučili druhý jazyk v rané fázi života," sdělil neurolog Andrea Mechelli z Londýnské univerzitní koleje.
"Míra zvětšení šedé látky odpovídá dosaženým jazykovým dovednostem," řekl Mechelli.
Osvojování znalostí cizího jazyka u lidí starších 35 let sice působí změny v anatomii mozku, ale už ne tak výrazné. "To podporuje myšlenku, že je lepší učit se dříve než později, neboť mozek tak má větší schopnost se nastavit na nové jazyky nebo se jim přizpůsobit změnami ve své struktuře," vysvětlil vědec. "Tato schopnost mozku časem slábne."
Vědecký tým vedený Mechellim porovnával velikost šedé hmoty v mozcích pětadvaceti jednojazyčných osob, které si druhý jazyk osvojili před pátým rokem života, a třiatřiceti pozdních bilinguálů. Všichni dobrovolníci byli anglofonní a srovnatelného věku i vzdělání.
"Když se podívám na míru změny v mozku, dokážu říci, zda je dotyčný hodně jazykově schopný či nikoli, neboť čím větší je tato změna, tím větší je dovednost," tvrdí Mechelli.
Šedou kůru mozku tvoří mozkové buňky - neurony. Vědci zatím nedokážou říci, zda je změna ve struktuře mozku dvojjazyčných osob způsobena zvětšením těchto buněk, nárůstem jejich počtu, nebo kombinací obou faktorů.
Vědci nyní chtějí podrobněji prozkoumat změny v mozcích lidí, kteří mají s učením jazyků problémy či nárůst šedé hmoty u polyglotů, jež ovládají více než dva jazyky.
-
Re: Jazyk
1 odpověď odeslal(a) Ondřej v Sobotu 16.Října 2004 09:05:55
Řekl bych, že to, co uvádí časopis Nature je příkladem obecné zákonitosti, podle které určitá mozková aktivita způsobuje (nakonec i) anatomické změny v té části mozku, které se tematicky týká. Je pravda, že jazyky souvisí s většinou aktivit jiných. Nebylo by divu, kdyby se popsané změny projevily i u matematiků, neboť - jak pravil velký fyzikální chemik 19. století W. Gibbs . matematika je jazyk.
Opět navazujeme asi i na to, že mezi jazyky patří i astrologie. K tomu bych dodal jen to, že v rámci astrologie se mi víc a víc stírají rozdíly mezi humanitním a přírodovědným: Jazyk lze skrze prisma astrologie chápat i naprosto z přírodovědných pozic, zejména z hlediska nebeské mechaniky a fyzikální chemie - a obráceně: Jevy typicky popisované přírodovědnými obory lze dobře chápat z humanitního, jazykového hlediska.
O.
-
Re: Jazyk
2 odpověď odeslal(a) Sv. v Neděli 17.Října 2004 00:42:26
Myšlení je nejsložitější proces, je spjat s řečí, navzájem se podmińují.Řeč slouží k dorozumívání a může být verbální-mluvená,psaná,vnitřní
neverbální-znaková,posunková,lorm...
poučky ze školy.
A iluze je prý myšlenkový klam.Sv.
-
Re: Jazyk
3 odpověď odeslal(a) Ondřej v Pondělí 18.Října 2004 20:38:29
Pavle, mám otázku k obecné souvislosti mezi jazykem a astrologií:
Vycházím z analogie mezi gravitační přitažlivostí a oběžným pohybem planet na jedné straně a "přitažlivými" pojmovými vztahy mezi významy a "oběžným" cyklem těchto významů. Jako nejdůležitější se mi pak jeví vztah mezi "JÁ" a nějakou aktivitou vnitřní nebo vnější. Jenže ono "JÁ" odpovídá v astrologii různým prvkům. Do jisté míry odpovídá Slunci, do jisté míry - zabarveno vztahem "JÁ-TY" - Ascendentu nebo - zabarveno významem archetypálního, rodového "JÁ" - Immu Coeli.
Podle mého názoru to záleží ve velké míře na tom, uvažujeme-li geocentricky nebo heliocentricky. Tj. např. "JÁ CÍTÍM" může odpovídat gravitační vazbě Země-Luna nebo gravitační vazbě Slunce - (Země+Luna).
Abych co nejvíce zjednodušil tuto úvahu, vyberu si okamžik, kdy geocentrický rytmus navazuje na heliocentrický a přechodně se s ním ztotožní. Tímto okamžikem je, jak se domnívám, průchod nebeského tělesa, které je právě v opozici ke Slunci, poledníkem tj. MC.
Takže je-li úplněk o půlnoci, jazykem hvězd to chápu jako JÁ SOUCÍTÍM, ať už střed osobnosti, který si to uvědomuje koresponduje se středem Země nebo Sluncem jako středem soustavy. Neřeším to, pro jednoduchost. (Když ten úplněk bude zapadat, překlad by byl spíše "CÍTÍM S TEBOU".) Když bude pro změnu kulminovat o půlnoci Mars (tj. bude Mars op Sun), znamená to archetypální "BOJUJI",všem na očích. (Když bude "tentýž" Mars zapadat, znamená to "BOJUJI S TEBOU".)
Vybral jsem tyhle dvě osobní planety,protože mi astrologický výklad jejich vztahu k Zemi a Slunci připadá nejjednodušší (Merkura a Venuši nevidíme o půlnoci, Jupiter a Saturn už zase nejsou osobní planety). Nicméně - rozumím tomu takto dobře? Z jazykového hlediska. Nebo spíš...je výklad této velmi jednoduché nebeské situace - která mi připadá jako východisko k pochopení mnohých případů dalších, méně průhledných - kompatibilní s tím, kolem čeho se pořád v humanistické a transpersonální astrologii točíme?
o.
-
Re: Jazyk
4 odpověď odeslal(a) Martina Lukášková v Úterý 19.Října 2004 13:18:59
Ondro, ANO! Jsem pod tlakem různých úkolů a tak se zatím k tématu víc nerozepíši. Nemohla bych však odejít do práce, pokud bych nezdůraznila svoji podporu tvým úvahám. Pěkné, ano pusu Martina
-
Re: Jazyk
5 odpověď odeslal(a) Ondřej v Úterý 19.Října 2004 20:28:07
Díky za povzbuzení, Martino. Pro mě je totiž astrologický rozbor situace, při které jsou planety v jedné přímce se Zemí a Sluncem úvahou výchozí a tudíž zásadní.
Vysvětlím: V současné astrologii se navršilo bezpočtu názorových souvrství, kde se střídají archaické, tradiční i moderní poznatky v často těžko čitelné směsici, kdy je obtížné rozlišit mezi tím, čemu (ne)věřit na základě předávané zkušenosti a tím, co si lze odvodit nezávisle, s pomocí fyzikálních, logických a lingvistických zákonitostí.
Tímto souvrstvím se však hlavně jako červená nit táhne rozpor mezi stále živým a dennodenně praktikovaným geocentrismem a pravdě podobnějším, avšak stále trochu teoretickým heliocentrismem. Přiznám se, že já sám osobně nemám zatím dostatek představivosti, abych tyto dva pohledy vzal současně v úvahu při jakékoli konstelaci a nezamotal se přitom. Jako zjednodušující východisko se mi proto jeví ty situace, kdy jsou planety, jejichž jazyk chceme právě pochopit, v jedné přímce se Zemí a Sluncem – prostě proto, že se zde rozdíl mezi heliocentrismem a geocentrismem symbolicky stírá.
Potud úvod, nechci však rozbřednout do ztracena a vrátím se ke konkrétní situaci.
-
Re: Jazyk
6 odpověď odeslal(a) Ondřej v Úterý 19.Října 2004 20:28:49
Potud úvod, nechci však rozbřednout do ztracena a vrátím se ke konkrétní situaci.
Jako nejjednodušší se mi v této souvislosti jeví výklad soustavy Slunce-Země-Mars. Jestliže tedy mám Marta v opozici ke Slunci a kulminuje mi o půlnoci, považuji to za symbolicky čistý a jednoduchý význam archetypálního BOJUJI, SPORTUJI, KONÁM. Stále se tu však ztotožňujeme s tím, co děláme v osobním, egoistickém slova smyslu, což je zřejmě opravdu iluze. Aniž bych sem chtěl pašovat hinduismus, domnívám se, že bližší skutečnosti (odpovídající uvedené opozici) je jsme-li v roli neosobních svědků.
A teď můžu konečně přejít od teorie k praxi: Domnívám se, že výše uvedená konstelace (ve svém dynamickém smyslu) je symbolickým vyjádřením stavu např. běžců, zejména maratónských, kdy začnou po určitém počtu kilometrů vnímat své běžící tělo jako pozorovatelé. Mars, když se otáčí kolem Slunce se Zemí se přitom taky nenamáhá, prostě se mu to hýbe, otáčí samo – tělo míjí různé významy detailů tratě jako když skenujeme Sabiány. Párkrát jsem to sám zažil, obvykle v noci, když jsem byl unavený – a to je taková úleva…
O.
-
Re: Jazyk
7 odpověď odeslal(a) Jiří ve Středu 20.Října 2004 04:16:21
... vyberu si okamžik, kdy geocentrický rytmus navazuje na heliocentrický a přechodně se s ním ztotožní. Tímto okamžikem je, jak se domnívám, průchod nebeského tělesa, které je právě v opozici ke Slunci, poledníkem tj. MC.
Zajímavá myšlenka, Ondřeji.
Potíž je podle mne v tom, že k tomuto okamžiku přechodného úhlového "ztotožnění" heliocentrické a geocentrické soustavy dochází pouze u vnějších planet a Luny.
-
Re: Jazyk
8 odpověď odeslal(a) Turnovský ve Středu 20.Října 2004 10:00:03
nevyřešila by to u vnitřních planet horní konjunkce?
-
Re: Jazyk
9 odpověď odeslal(a) O. ve Středu 20.Října 2004 10:19:14
Jo, přesně to jsem si říkal - jestli by mohla. Nebyl jsem si ale jist. Díky
-
Re: Jazyk
10 odpověď odeslal(a) Jiří ve Středu 20.Října 2004 10:33:37
Máš recht, Pavle, je tomu tak.
-
Re: Jazyk
11 odpověď odeslal(a) Jiří K. ve Středu 20.Října 2004 13:49:34
Zajímavé... Jen ještě k té výuce jazyků. Nevíte, jak je to s tím v naší republice teď? Dříve se začínalo až někdy v páté-šesté třídě ZŠ a to je podle mě už celkem pozdě. Začal bych už ve školce. Tak se to dělá např. v Dánsku a lidé stejně staří jako já tam mluví i myslí anglicky stejně dobře jako dánsky.
No a to, že jazyk ovlivňuje způsob myšlení a vlastně ho vůbec umožňuje, je docela zřejmé. Bez schopnosti formulovat své myšlenky a pojmenovávat své prožitky bysme jen udiveně přihlíželi tomu, jak nám hlavou jede jakýsi neuchopitelný potenciál... No a v našem přemýšlení se určitě odráží i gramatika jazyka, který ovládáme. Např. nás nenapadne přemýšlet o něčem v předminulém čase. Myslím si, že obohatit se ještě o astrologii jako další jazyk, je dosti užitečné, protože tam je ta "gramatika" naprosto odlišná od ostatních jazyků a odhalí se nám tím úplně nový způsob přemýšlení. Škoda jen, že nelze zařídit, aby se i astrologie učila už na základní škole :-). JK
-
Re: Jazyk
12 odpověď odeslal(a) Martin Badžič ve Středu 20.Října 2004 19:36:18
Škoda jen, že nelze zařídit, aby se i astrologie učila už na základní škole :-). JK
Hmmm :-) úplně to vidim před sebou. Nevinné robě, maje před sebou nativitu momentálně ideologicky nezávadného dobytka (pardon politika),odříkává zpaměti naučenou říkačku o tom jak dotyčný dosáhl svého postavení a tomu odpovídající velikosti koryta nikoli nekalými skutky anóbrž rozvinutím svého nativního potenciálu :-)
Teď ale vážně. Dneska jsem se v tramvaji díval na nějaké dětské kresby a byla z nich přímo cítit ta zatím konvencemi jazyka nesvázaná mysl. Řekl bych, že právě umění je způsob jak lidé vyjadřují právě ono do slov nezformulova(tel)né absolutno, které v sobě všichni máme. Astrologii bych řadil někam na rozhraní jazyka a umění. Řekl bych, že má z obojího kousek.
-
Re: Jazyk
13 odpověď odeslal(a) Turnovský ve Středu 20.Října 2004 21:10:04
My se museli učit rusky už ve 4. třídě. Byl sice rok 1960 (po odhalení stalinských zločinů přeživším stalinským zločincem Chruščovem) a nám bylo v průměru 10 let (někomu 11, jiému 9), ale ještě dnes před sebou vidím toho kreténa sovětofila učitele ruštiny, ubožáka, který se téměř rozplakal když správně před námi vyslovil muama (rozuměj máma). Podle mne přitom dostal orgasmus a v každé slušné společnosti by ho nejspíš zavřeli jako polymorfního sexuálního devianta, který se ukájí před školními dětmi. Tehdy to ovšem byla známka politické vyzrálosti. Dnes se patrně podobné hovadiny ději při hodinách američtiny.
Na učitele ruštiny vůbec mám pozoruhodné vzpomínky. Paničelka Sladká (úžasná krasavice tygřice s dlouhým havraním vlasem a pořádnýma dudama) v 9. třídě se rozhodla, že moje znalost ruštiny odpovídá známce 4. I kydž před ní polovina duchárny (sborovny) klečela na kolenou a prosila ji, ať se na mne vybodne, nepovolila krasavice inteligentní a poslala mne na střední školu s tou zaslouženou čtyřkou.
Na střední škole též byla sbírka ruštinu učících exotů, většinou s podivuhodnými kombinacemi jako např. tělocvik/ruština (kombinace téměř příslovečná). Měli jsme na ruštinu, a holky též na tělocvik babu, samozřejmě zcela blbou a navíc hnusnou, říkali jsme jí Šumák pro časté okřiky: Něšumítěs! Ta kráva byla úplně dojatá, když jsem teatrálním majakovského způsobem přednesl jakousi devótní báseň o naftařích a naftě (burylščiki brabjutsa v sámij niz, štób aná rabótala na kamunizm!), okřikovala třídu, která se při mé recitaci bořila smíchy, ta nána to brala fakt vážně. Naštěstí zasáhla krizová léta a my jako jediný ročník za čtyřicet let socialistického školství nemuseli maturovat z ruštiny. Takže mám maturitu z angličtiny a latiny. Z latiny jsem ostatně v 1. ročníku propadl - to je také výživná příhoda, která měla klimax až téměř po dvou desetiletích, koncem let osmdesátých.
Turnovský
-
Re: Jazyk
14 odpověď odeslal(a) Miriam ve Středu 20.Října 2004 22:50:35
Jé, to se hezky čte..Tak já to mám úplně obráceně,měla jsem velmi milou starší oduchovnělou učitelku,která učila i biologii(na ZŠ)a to též velmi dobrým a milým způsobem.Takže dodnes mám ráda Turgeněva(povídky),znávala jsem téměř celého Puškina,Gogola(výtečné!!)atd.
Zato na střední jsme měli angličtinářku(učila pochopitelně i tělocvik),naprosto "studený čumák",typ dozorkyně,takže za 4 jsem měla v prvním ročníku angličtinu.S vypětím sil jsem to posléze dotáhla snad až na dvě(maturovala jsem stejně z ruštiny)ale zprotivila mi angličtinu dokonale.Kupodivu si přesně pamatuji totéž-sit daun(jak pro psa)a ten neskonale protivný hlas.
Vida jak je to s těmi jazyky-:))
Povíte nám ještě tu výživnou historku s latinou???
(Hezky se to čte).
-
Re: Jazyk
15 odpověď odeslal(a) Turnovský ve Středu 20.Října 2004 23:54:38
Tu latinskou si nechám napříště. Jen bych vás chtěl upozornit, že si nevymýšlím, že takové zoufalé kreatury nás na proslulé a obecně vážené SVVŠ Přípotoční opravdu učily. Takový Lábus ostatně se dodnes napodobováním některých z nich docela dobře živí. Já chodil do Éčka a on do Efka. turnovský
-
Re: Jazyk
16 odpověď odeslal(a) Marie ve Čtvrtek 21.Října 2004 09:12:29
Tiše závidím svému 3 1/5letému vnoučkovi, který je po tatínkovi Švýcar – mluví plynně (tak plynně jak děti jeho věku mluví) německy a česky, jeho švýcarský dědeček na něj mluví výhradně francouzsky a paní, která ho hlídá je Italka. Má přibližně stejně starou kamarádku, jejíž švýcarští rodiče mají kořeny v USA a mluví na své děti doma zásadně anglicky.
Když jsem tam v létě byla, hráli si spolu na písku. Já seděla s kafem a knížkou poblíž pískoviště a najednou slyším, jak se ti dva baví – on se jí ptá německy: a jak se řekne anglicky voda – ona na to „water“ a udělala další babovečku a on zas: a jak se řekne anglicky strom … a tak se na tom písku bavili asi čtvrt hodiny. Já jsem jenom zírala a záviděla při vzpomínce na vlastní jazykovou (ruskou) výbavu z mládí. Co námahy pak stálo se učit jazyky v dospělosti …
-
Re: Jazyk
17 odpověď odeslal(a) Miriam ve Čtvrtek 21.Října 2004 11:04:27
Z Přípotoční pocházel můj manžel,takže jsem tam po svatbě bydlela.Vršovice měly,podobně jako můj rodný Smíchov svou osobitou(od Smíchova odlišnou)atmosféru.Vy jste tam pane Tur bydlel, nebo jen chodil do gymplu?(Mimo jiné tam bydlel Pavel Landovský).
-
Re: Jazyk
18 odpověď odeslal(a) .... ve Čtvrtek 21.Října 2004 11:06:00
...a za rohem Eva Olmerová(a její maminka).
-
Re: JiříK
19 odpověď odeslal(a) máma ve Čtvrtek 21.Října 2004 11:51:10
U nás se začíná ve 4 třídě s AJ a další jazyk se přidává v 6 třídě ZŠ-má se to změnit na 5 tř.Jazykové školy mají jazyk už od 1 tř. Rozumější ředitelky Mateřských školek nabízejí výuku cizího jazyka cca od 4-5 let. Mám dva kluky 10 a 5 let, oba dělají AJ od 5 let a u staršího je vidět, že mu nedělá žádný problém přemýšlet v AJ.
-
Re: Jazyk
20 odpověď odeslal(a) K.Mordavská ve Čtvrtek 21.Října 2004 13:55:23
Mám podobné zážitky jako p. Turnovský. Mě na základce měla od 4. třídy Ruska a na gymnáziu taky. Vyjma jednoho ročníku, to jsme měli normální Češku, probírala s námi ruské romantiky. Hodně jsme si je v hodinách četli, česky(!), a dnes je to asi to jediné, co si z ruštiny pamatuju. Jinak jsem ruštinou naprosto nepoznamenána, nechápu, jak se mi podařilo z ní odmaturovat.
Jinak jsem někde četla, že dítě je do svých 10 let schopno zvládnout bez potíží 3 různé jazyky pouze pomocí běžné denní komunikace. Musí být ale striktně rozděleno, kde nebo s kým ten který jazyk používá, jinak je začne míchat dohromady a neumí pořádně ani jeden. Po 10. roce tato schopnost mizí.
-
Re: Jazyk
21 odpověď odeslal(a) radmila ve Čtvrtek 21.Října 2004 15:43:52
U miňá pazvaníl tělefón. Kto gavarít? Slon!
-
Re: Jazyk
22 odpověď odeslal(a) K. Mordavská ve Čtvrtek 21.Října 2004 17:15:15
At kůda ? At velbljůda !
-
Re: Jazyk
23 odpověď odeslal(a) radmila ve Čtvrtek 21.Října 2004 18:51:03
néé ještě jsi zapomněla:
"Što vam nádo? Šakaláda!"
-
Re: Jazyk
24 odpověď odeslal(a) K.Mordavská ve Čtvrtek 21.Října 2004 19:51:12
A skólko mam prisláť ?
-
Re: Jazyk
25 odpověď odeslal(a) radmila v Pátek 22.Října 2004 00:24:31
TY TO UMÍŠ JEŠTĚ DÁL??? Nauč! Za odměnu dám plné znění "V panidělnik na aběd, mjaso padaril nam děd."
-
Re: Jazyk
26 odpověď odeslal(a) K.Mordavská v Pátek 22.Října 2004 09:08:18
To Radmila:
Da kílo, étak pjať íli šesť. On u miňjá jiščó málenkij.
Vystrč dědka s mísou !
-
Re: Jazyk
27 odpověď odeslal(a) ašibka v Pátek 22.Října 2004 10:06:51
Vot ašibka,tam nado only šakalad.
A konec se také nějak nerýmuje,tam to bude s tou čokoládou nějak jinak.
-
Re: Jazyk
28 odpověď odeslal(a) radmila v Pátek 22.Října 2004 10:55:29
a va vtornik byla kaša, kašu ljubit naša Maša! V srjedu mjaso sjela koška, na aběd byla kartoška. V četvjerk nam baba Dusja priněslá balšovo gusa. V pjatnicu prišli k nam gósti, sjeli vsjo, astális kósti. A v subbótu rýba, šči, mjáso, sóus, óvošči. V Voskresenje mjaso utki - byli polnyje žaludki:))
A to je, prosím, z hlavy. Zpaměti. Naizusť. Z toho vyplývá, že vskutku úvodní teze této otázky - mladé dětské mozky absorbují - platí! Sice nevim, k čemu dnes tato báseň může mému zestárlému mozku posloužit, ale nešť. Je to tam!
-
Re: Jazyk
29 odpověď odeslal(a) Turnovský v Pátek 22.Října 2004 12:29:45
http://www.transformotor.cz
Ve Vršovicích jsem 10 let bydlel (od podzimu 1959 do jara 1968) pak jsem tam leta dojížděl do školy a do roku 1980 za ženskou.
To že nasadili ve 4. třídě angl. a v 6. další volitelný kazyk (náš mladej si vybral franštinu, někteří chudínkové němčinu a pár prozíravých jedinců španělštinu) pokládám za významný pokrok. Turnovský
-
Re: Jazyk
30 odpověď odeslal(a) Turnovský v Pátek 22.Října 2004 12:37:14
http://www.transformotor.cz
PS bydlel jsem v Norské mezi Ruskou a Kodaňskou, před tím a potom na Kačerově a v roce 1989 jsem se vrátil do svého rodiště v Bubenči. Kde bydlela Olmerová, ta Vyšehradská jezdkyně? Já myslel, že u nás v Bubenči v Eliášce, ale to asi bylo až na stará kolena! To že bydlela ve Vršovicích by pak dávalo smysl jejímu juvenilnímu dobrodružství s Vyšehradskými jezdci. Jinak do Přípotoční chodila řada pozdějších "celebrit". No a protože máme za 3 neděle exhumační večírek po 35 letech si tam paměť.
Jedna historka z našeho maturitního plesu v zimě 1968/69 je výborná. Jelikož se některé naše spolužačky ze třídy už tehdy prosouložily do kulturní fronty tak nám na maturitním plese "omylem" a neplánovaně hráli The Primitives Group, předchůdci Plastiků, bylo to jedno z jejich posledních vystoupení a i tehdy z toho byl dost slušný průser. Někteří profesoři manifestačně opouštěli Lucernu, když viděli ten běs a slyšeli poprvé v životě opravdový psychedelický bigbít.
PT
-
Re: Jazyk
31 odpověď odeslal(a) Miriam v Pátek 22.Října 2004 13:32:08
No já jsem tam bydlela od roku 1969-1980,na druhém konci Přípotoční,za rohem majíc ulici Na louži, kde byly Vinařské závody a v téhle ulici bydlela(pokud mě paměť neklame a nebylo to o kousek dál)maminka Evy Olmerové.Čili zde vyrůstala se svými vrstevníky(což byli docela rázovití vršovičtí hoši, se svobodymyslnými názory).Ovšem od toho roku 1969 to už začalo jít z kopce, takže mnozí svobodomyslní pouze individuálně(ne angažovaně)končívali v kriminále,jiní se oženili jinam a pak se ten duch svobodymyslnosti povytrácel zcela.
Hezký byl příběh jednoho kamaráda mého muže,který ve své svobodymyslnosti prožil celou dobu bez zapojení se do pracovního procesu(za což asi 2x "seděl") a po roce 1989 se jak zběsilý vrhl do práce(paradoxně tedy ve chvíli,kdy už paragraf za příživnictví přestal platit).Když nad ním přemýšlím,myslím,že to skutečně bral jako odpor vůči režimu, ne že by byl nemakačenko,jen ho asi nic jiného nenapadlo.
Ovšem je také pravdou, že takovou koncentraci hospod a hospůdek na metr čtvereční,jaká tenkrát ve Vršovicích byla + ty Vinařské závody jsem jinde neviděla.Pavel Landovský měl atelier na Moskevské a často tam pobýval.
Zdá se,že to Vaše gymnázium bylo skutečně progresivní,v roce 1969 stále ještě stačil myslím profesorům na omdlení rock and roll a vy už jste jim servírovali předchůdce plastiků-:))
Je to docela hezké, vrátit se takhle v myšlenkách zpátky do dob mládí(i dětství)-bylo to prostě tak,i s těmi učiteli ruštiny atd.
P.S.
Jaká jsou vlastně data Jiřího Lábuse?
-
Re: Jazyk
32 odpověď odeslal(a) Turnovský v Pátek 22.Října 2004 13:51:23
To bylom, milá Miriam, po roce 1969 s prominutím hovno s těmi hospodami. Když jsem byl do Vršovic zavlečen v roce 1959, byla hospoda doslova a do písmene na každém rohu, a byla-li ulice jen o pár domů delší, pak byla hospoda ještě uprostřed, aby vršováci netrpěli cestou domů nouzí a dehydratací.
Jinak SVVŠ byl ústav do roku 1968 zcela konzervativní . Ředitelovala ho neochvějná stalinistka Kalivodová, kterou se nám (studentům) podařilo po invazi ze školy vyštvat. Bláhově jsme si mysleli, že jsme ji ztrestali, ale ona povýšila do funkce jakéhosi inspektora. To byla ale svině, báli se jí i všichni profesoři. Když slyšíte Lábuse v MASH jako místního rozhlasového hlasatele, tak to je reminiscence na její každoraní rozhlasové hlásání, které tradičně začínalo: "Dnes přišli pozdě", protože od dob okupace bylo zvykem, že u dveří do ústavu seděla hlídka a každého po posledním zvonění přišlého zapisovala. Jednou si jeden profesor dovolil její hlášení lehoučce parodizovat slovy
: Dnes přišlí pozdě a byl to takový oprůser, že se to řešilo prý na stranické skupině (pro mladé na závodní organizaci KSČ). Pro její dočasnou likvidaci jsme tehdy použili jako záminku úmrtí jednoho profesora (mého původního třídního Bohuslava Pernici, spisovatele třetího řádu, který napsla pár knížek o Znojmu a o Divišovi), ta píča totiž zakázala vyvěsit nad ústavem černou vlajku, neb bylo výročí VŘSR, což pobouřilo 99% bytostí bytujících v oné budově a bylo to. Turnovský
-
Re: Jazyk
33 odpověď odeslal(a) Miriam v Pátek 22.Října 2004 14:05:16
Paní Radmile tiše závidím,to já ani se svými jedničkami z ruštiny už nedám žádnou báseň(vcelku)dohromady.Holt,talent na jazyky se pozná už v dětství...-:)))
Pamatuji si,že se mi(v útlém dětství) líbil sovětský film (kreslený?)Sedmibarevný kvítek-šlo tam o nějaká splněná přání myslím, ale bohužel už z něj nedám dohromady víc,než že ona holčička utrhávala z onoho kvítku jeden okvětní(bylo jich 7) lístek po lístku....-:))
Už jsem jej nikdy neviděla, takže ani nemůžu posoudit,zda můj vkus byl nevkusný či ne(obávám se, že byl nevkusný..).
-
Re: Jazyk
34 odpověď odeslal(a) Turnovský v Pátek 22.Října 2004 14:25:51
Navím jak dnes, ale během léta dávali na ČT každý týden nějaký sovětský kreslený film. To jsem si pošušňal! Po desetiletích jsem opět viděl naprosté perly, kterými nás krmili v padesátých letech. Ale Zlatá antilopa byla i dnes bez legrace okouzlující! Turnovský
-
Re: Jazyk
35 odpověď odeslal(a) Miriam v Pátek 22.Října 2004 14:31:55
"byla hospoda doslova a do písmene na každém rohu, a byla-li ulice jen o pár domů delší, pak byla hospoda ještě uprostřed, aby vršováci netrpěli cestou domů nouzí a dehydratací."
Směju se nad tím stále,neb si to prostě nedokážu představit,pro mě bylo nedostižným vrcholem,to co tedy zůstalo v tom 1969 a jak jsem to tehdy vnímala přicházejíc tam z poněkud měšťáčtější části Smíchova.
Zdá se, že Neptun tu měl své místo a Uran tu asi nechyběl taky...-:))(Notabene byl tam i Botič).
-
Re: Jazyk
36 odpověď odeslal(a) Jiří K. v Pátek 22.Října 2004 17:05:51
No, Martine, asi by to vypadalo tak, jak popisujete, kdyby se astrologie učila na základce. Ale nenarážíme tady na problém astrologie vs. výuka na školách, ale na to, co si normální Čech představí pod slovem výuka... Takhle se to tu bohužel běžně chápe a taky to tak vypadá... Ach jo... Pomalu z našeho základního a částečně i středního školství začínám mít pocit, že myslet je zakázané. Nejhumornější mi přišla historka, kdy si na gymplu měla třída mého kamaráda za úkol přečíst v čítance nějaký úryvek z Malého prince. Kamarád byl dotázán na to, o čem ta ukázka byla, odvětil, že neví, že Malého prince četl celého - samozřejmě s tímto troufalým argumentem neuspěl... JK