Zobrazení otázky a odpovědí
-
konstelace transpersonálních planet
2588 otázku odeslal(a) Johannes 3 v Úterý 14.Prosince 2004 01:03:24
http://www.transformotor.cz
Nový Johannes to spočítal
takhle:
Predikce konstelací planet v geocentrickém zodiaku
zodiak tropický, vztaženo na Pluto, rozmezí 10.00
Světový čas
Planety vzdálenost od Pluto orbis
Uran 0 0 0 10.00
Neptun 0 0 0 10.00
9. 5.-5038 17:41:17 - 23. 6.-5038 19:35:02
Uran Vod 2 26 42 - Vod 3 1 36
Neptun Vod 12 15 40 - Vod 12 50 5
Pluto Vod 9 47 53 - Vod 10 4 1
4. 2.-5037 05:03:50 - 11. 4.-5032 12:41:47
Uran Vod 1 34 2 - Vod 24 58 46
Neptun Vod 11 13 27 - Vod 24 30 27
Pluto Vod 8 48 52 - Vod 14 58 46
3. 6. -579 08:38:42 - 18.10. -579 18:20:04
Uran Ber 27 39 1 - Ber 27 50 17
Neptun Býk 5 31 33 - Býk 5 57 15
Pluto Býk 7 39 1 - Býk 7 50 17
24. 3. -578 21:53:26 - 16. 7. -573 20:05:59
Uran Ber 27 41 43 - Býk 24 15 21
Neptun Býk 5 10 30 - Býk 19 51 8
Pluto Býk 7 4 13 - Býk 14 15 21
26.11. -573 05:04:33 - 14. 4. -572 14:07:43
Uran Býk 23 12 3 - Býk 23 20 48
Neptun Býk 18 44 53 - Býk 18 53 51
Pluto Býk 13 12 3 - Býk 13 20 48
2. 6. 3366 08:46:34 - 23. 1. 3367 17:31:31
Uran Blí 4 44 20 - Blí 4 30 9
Neptun Blí 8 31 40 - Blí 8 16 58
Pluto Blí 14 44 20 - Blí 14 30 9
28. 2. 3367 11:06:37 - 27. 7. 3372 18:59:32
Uran Blí 4 29 14 - Rak 1 24 35
Neptun Blí 8 9 9 - Blí 23 29 30
Pluto Blí 14 17 57 - Blí 21 24 35
21. 1. 3373 05:52:53 - 25. 4. 3373 01:28:48
Uran Rak 0 13 31 - Rak 0 23 30
Neptun Blí 22 3 2 - Blí 22 25 5
Pluto Blí 20 13 31 - Blí 20 23 30
Predikce konstelací planet v geocentrickém zodiaku
zodiak tropický, vztaženo na Pluto, rozmezí 20.00
Světový čas
Planety vzdálenost od Pluto orbis
Uran 0 0 0 20.00
Neptun 0 0 0 20.00
26. 3.-5042 11:52:41 - 17. 7.-5042 08:42:50
Uran Koz 15 14 6 - Koz 16 3 9
Neptun Vod 2 13 7 - Vod 3 34 34
Pluto Vod 5 14 6 - Vod 6 3 9
30.12.-5042 23:14:04 - 1. 5.-5029 14:17:24
Uran Koz 14 27 38 - Ryb 8 10 4
Neptun Vod 1 30 14 - Ryb 1 41 43
Pluto Vod 4 27 38 - Vod 18 10 4
24. 2.-4527 20:16:50 - 8. 4.-4527 11:41:32
Uran Ryb 2 45 7 - Ryb 5 10 1
Neptun Ryb 22 43 54 - Ryb 24 6 19
Pluto Ryb 3 10 3 - Ryb 4 6 19
28. 3.-1088 04:40:10 - 10. 9.-1088 05:29:56
Uran Ryb 27 32 22 - Ber 0 32 55
Neptun Ryb 24 45 38 - Ryb 26 20 3
Pluto Ber 14 45 38 - Ber 16 20 3
22. 2.-1087 00:55:56 - 1. 8.-1080 23:33:22
Uran Ryb 29 31 31 - Býk 5 10 43
Neptun Ryb 25 41 17 - Ber 15 17 53
Pluto Ber 15 2 43 - Ber 24 21 33
24.11.-1080 19:46:47 - 26. 4.-1079 22:44:40
Uran Býk 2 28 51 - Býk 4 50 29
Neptun Ber 12 52 44 - Ber 15 23 31
Pluto Ber 22 49 18 - Ber 23 52 9
30. 4. -582 18:09:48 - 16.10. -582 02:49:14
Uran Ber 14 1 47 - Ber 14 54 4
Neptun Ber 27 48 47 - Ber 29 6 20
Pluto Býk 4 1 47 - Býk 4 54 4
17. 3. -581 22:07:09 - 24. 7. -570 08:28:37
Uran Ber 15 26 3 - Blí 7 21 43
Neptun Ber 28 25 12 - Býk 26 36 25
Pluto Býk 4 3 39 - Býk 17 21 44
29.12. -570 04:24:31 - 25. 4. -569 08:53:39
Uran Blí 5 45 8 - Blí 6 32 46
Neptun Býk 24 48 29 - Býk 25 43 54
Pluto Býk 15 45 8 - Býk 16 32 46
22. 6. -70 22:39:46 - 23.10. -70 05:17:48
Uran Býk 25 18 17 - Býk 26 35 17
Neptun Blí 14 48 7 - Blí 16 33 46
Pluto Býk 29 46 47 - Blí 0 13 32
25. 3. -69 01:35:19 - 29. 7. -66 19:55:30
Uran Býk 24 30 52 - Blí 13 53 34
Neptun Blí 14 12 20 - Blí 24 39 12
Pluto Býk 28 52 54 - Blí 4 39 13
5. 3. -65 07:47:41 - 9. 5. -65 06:57:37
Uran Blí 11 12 2 - Blí 13 32 6
Neptun Blí 22 54 37 - Blí 23 56 44
Pluto Blí 2 54 37 - Blí 3 56 44
5. 6. 2862 17:04:48 - 5. 9. 2862 07:10:03
Uran Býk 27 56 38 - Blí 0 55 29
Neptun Býk 11 19 1 - Býk 12 26 36
Pluto Blí 1 19 1 - Blí 2 26 36
11. 4. 2863 15:34:30 - 6. 8. 2863 02:07:18
Uran Býk 28 45 0 - Blí 4 33 57
Neptun Býk 11 28 21 - Býk 14 47 6
Pluto Blí 1 3 2 - Blí 3 15 45
23.12. 2863 19:34:40 - 11. 5. 2864 13:02:01
Uran Blí 1 55 29 - Blí 4 17 52
Neptun Býk 12 14 52 - Býk 14 47 19
Pluto Blí 1 52 49 - Blí 2 36 1
28. 4. 3363 15:13:29 - 13. 8. 3375 13:06:46
Uran Býk 21 13 33 - Rak 14 26 34
Neptun Blí 0 42 11 - Rak 0 29 35
Pluto Blí 11 13 33 - Blí 24 26 34
12. 2. 3376 11:19:16 - 12. 5. 3376 09:59:47
Uran Rak 12 51 18 - Rak 13 30 1
Neptun Blí 28 33 3 - Blí 29 29 37
Pluto Blí 22 51 18 - Blí 23 30 1
28. 5. 3873 08:08:22 - 4.12. 3873 22:38:11
Uran Blí 22 39 7 - Blí 26 11 56
Neptun Rak 12 27 56 - Rak 15 45 14
Pluto Rak 0 45 54 - Rak 2 7 28
10. 3. 3874 05:53:06 - 18.10. 3878 21:56:30
Uran Blí 23 43 43 - Rak 18 56 40
Neptun Rak 13 34 20 - Rak 27 32 10
Pluto Rak 0 48 20 - Rak 7 32 10
14. 1. 3879 07:07:13 - 2. 8. 3879 03:06:52
Uran Rak 16 39 7 - Rak 20 24 45
Neptun Rak 26 14 5 - Rak 27 48 36
Pluto Rak 6 15 18 - Rak 7 48 36
-
Re: konstelace transpersonálních planet
1 odpověď odeslal(a) Turnovský ve Středu 15.Prosince 2004 10:03:00
nejbližší dvě setkání Urana, Neptuna a Pluta (historické datování - bez roku 0)
6. 6. -578 Neptun konjunkce Pluto
26.11. -577 Uran konjunkce Pluto
20.10. -576 Uran konjunkce Neptun
18. 8. 3368 Uran konjunkce Neptun
26. 9. 3369 Uran konjunkce Pluto
30. 4. 3371 Neptun konjunkce Pluto
-
Re: konstelace transpersonálních planet
2 odpověď odeslal(a) Ondřej v Pátek 17.Prosince 2004 20:15:31
Vzpomínám si, jak mě zaujalo, že na kurzech byla ta první "trojkonjunkce" dávána do souvislosti s narozením Buddhy. Jen teď nevím, kdy se princ Sidhárta narodil přesně.
-
Re: konstelace transpersonálních planet
3 odpověď odeslal(a) Turnovský v Pátek 17.Prosince 2004 21:25:18
trojkonjunkce byla dávána do souvislostí a osovým obdobím lidských dějin (to není žáden okultní výmysl, ale pojem a čas uznávaný různými vědními obory), kdy se začaly vynořovat z davu bytosti o jejichž životě a způsobu myšlení jsme měli informace. Řečtí politici, filosofové a matematici (7 mudrců např. Thalés), NabukadnezarII, proroci v Palestině, Zarathuštra, Buddha, Lao C´, Konfucius atd atp
-
Re: konstelace transpersonálních planet
4 odpověď odeslal(a) Anonymous v Pátek 17.Prosince 2004 21:31:18
2.2. Buddha a jeho doba
Buddhismus vzniká v silném kastovním systému a lze v něm vystopovat výraznou reflexi
jeho doby, nebo přesněji řečeno pokus poskytnout pomoc lidem. V jeho čele není žádná
výjimečná osoba, která by měla pověření vládnout jen z toho důvodu, že se mimořádně narodila.
V popředí sice stojí Buddha, ale nevyneslo ho tam výjimečné zrození, božský původ
či jiné atributy. Pocházel sice z dokonalého rodu, ale k poznání se dostal výhradně
svou pílí. To můžeme ukázat, když se podíváme na jeho život a dobu, z níž vyšel.
2.2.a Šákjamuni Buddha
Buddha se narodil v malém království Šákjů, které se rozkládalo na dnešních indickonepálských
hranicích, přibližně před 2500 lety. Přesná životní data nejsou známa. Moderní
indologie nejčastěji uvádí léta 567-486 př.n.l. Buddhovy životopisné údaje v komplexní
podobě také neexistují. Zmínky o jeho životě se objevují v textech buddhistických kánonů.
Později i v nekánonických a apokryfních spisech, které obsahují životní a učitelskou dráhu.
Všechny prameny se však shodují, že se Buddha narodil jako princ královským rodičům.
Vlastním jménem se jmenoval Siddhárta Gautama [Filipský, 1996b, str. 395-396]. Jako
pravděpodobné místo zrození se udává vesnice Lumbiní, v níž nechal později buddhistický
král Ašóka postavit votivní sloup hlásající, že právě tady spatřil Buddha světlo světa.
Další možné rodiště je město Kapilavastu [Eliade, 1996, s. 72]. Zde jeho otec mohl být
menším kmenovým náčelníkem, uctivě nazývaným králem a bojujícím o nezávislost mezi
dvěma skutečně mocnými královstvími Kósalou a Magadhou.
Sidhárta žil v přepychu a nádheře královského dvora a byl pečlivě střežen svým otcem,
neboť ten se bál předpovědi mudrců. Ta byla, podle střízlivější théravádové tradice, následující
- měl se stát nejdokonalejším člověkem - probuzeným, velkým duchovním učitelem
světa, pokud spatří čtyři osoby: starce, nemocného, mrtvého a asketu. Jeho otec by dal
přednost tomu, aby se syn stal válečníkem a mocným panovníkem, a proto mladého prince
uzavřel v paláci.
A tak vlastně Siddhártovo zrození jako prince není vůbec k jeho prospěchu, spíše je
překážkou. Může žít v pohodlí, a přesto se ho vzdává. Jeho touha poznat život za branami
paláce ho nakonec dovedla ke všem čtyřem setkáním, která změnila jeho život. Pochopil,
že v životě se nelze vyhnout utrpení a strasti, pokud člověk nehledá cestu k vysvobození.
Ve dvaceti devíti letech odešel do bezdomoví hledat pravdu běžnými způsoby praxe doporučované
bráhmanskými texty. Tehdy přijal nové jméno Šakjamuni. Následující části
jeho života, nyní pod novým jménem, jsou naplněny usilovnou prací. Vydal se pěšky na jih
k lidnatým městům, která se táhla středem ganžské pánve, dlouhé asi 400 km a široké 240
km, od Kósambí na západě do Čámpá na východě. V této oblasti se pohyboval až do své
smrti.
Volencová, D. - Kulturní aspekty Buddhismu, úryvky z dipl. práce FF UK, Praha 1999
16
Učil se napřed jógové meditaci u dvou mudrců, praktikoval tvrdou askezi a stále hledal
poznání, které nepřicházelo. Když mu zbýval zlomek životních sil, rozhodl se jít na to jinak,
pokračovat svou vlastní cestou a změnit způsob života. Přestal bojovat se svým tělem
a už ho nepovažoval za nepřítele, kterého je nutné umrtvit, ale spíš za společníka. Přerušil
askezi a podle legendy usedl u stromu ‘Ochránce koz’ (Adžápály). Zde přijal rýžovou kaši
od dívky Sudžáty (‘Z dobré rodiny’), která se domnívala, že vidí božstvo stromu. Poté meditoval
[Boisselier, 1997, s. 56].
Meditace jsou popsány ve starých textech velmi podrobně. Musel zvítězit nad démony a
bohem smrti, dosáhl různých stupňů duchovní extáze, ve kterých se mu vybavily jeho dřívější
životy. Nakonec dospěl k poznání, jak vše vzniká a zaniká podle zákona příčiny a následku
a jaká cesta vede k vysvobození. Pomocí meditace očistil svou mysl od smyslových
připoutání a lpění na věčném životě, od všech iluzí a v plném probuzení dosáhl vysvobození
z věčného koloběhu životů (samsára).
V tomto okamžiku dosáhl Šakjamuni poznání, neboli tzv. probuzení. Od toho získal i
jméno Buddha, které v sanskrtu znamená probuzený, což je význam obecného indoevropského
kořene slova buddh-. Jako zajímavost můžeme uvést, že od stejného kořene pochází
i české slovo budit.
Více se lze dočíst na http://www.susta.cz/orient/buddha.pdf
-
Re: konstelace transpersonálních planet
5 odpověď odeslal(a) Anonymous v Pátek 17.Prosince 2004 21:44:29
Někdy se probuzení do češtiny nesprávně překládá jako osvícení, což je zcela chybné.
Příčinou je překlad rovněž mylně používaného pojmu enlightment v anglické literatuře.
Osvícení je totiž neodlučně spojeno s křesťanskou tradicí a znamená, že dotyčný získal poznání
nadpřirozeným zásahem zvnějšku, boží milostí. V případě Buddhy to není pravda,
protože Buddha k poznání dospěl vlastními silami. Jeho poznání nepřišlo jako nová moudrost
zvnějšku, dar od jakéhosi boha, ale vždy bylo obsaženo v jeho vědomí. V okamžiku
svého probuzení si ho pouze uvědomil.
Protože slovo Buddha znamená zcela obecný pojem pro označení dokonale probuzeného
člověka, Siddhárta Gautamana se někdy označuje také jako Šákjamuni Buddha, aby se vyloučila
záměna s jinými Buddhy. V období své askeze byl znám právě pod jménem Šákjamuni,
tj. ‘mlčenlivý mudrc z rodu Šákjů’. Podle tradice je Šákjamuni Buddha už šestý
Buddha v pořadí, po něm bude údajně následovat Maitréja, který se ale objeví až za 30 000
let. Kromě nich literatura odkazuje ještě na třináct dalších Buddhů [Filipský, 1996c,
s. 56-57].
Volencová, D. - Kulturní aspekty Buddhismu, úryvky z dipl. práce FF UK, Praha 1999
17
Obr. 4. Mapa Indie Buddhovy doby (převzato po úpravě z Carritherse),
jména uvedená v hranatých závorkách specifikují dnešní názvy.
Volencová, D. - Kulturní aspekty Buddhismu, úryvky z dipl. práce FF UK, Praha 1999
18
Svého probuzení dosáhl Buddha v pětatřiceti letech. V tomto bodě končí s jeho životopisem
i režisér Bertolucci ve svém filmu „Malý Buddha“. Zdálo by se, že nyní měl Buddha
vyhráno. Opak je pravdou, protože když Buddha prozřel, zjistil, že na něj čeká nejtěžší
úkol jeho života, který je mnohem náročnější než dosažení probuzení. Je to otázka, jak má
své poznáni zprostředkovat i ostatním bytostem na tomto světě.
Dalších čtyřicet let Buddha putoval Indií, aby učil každého, kdo chtěl naslouchat. Počet
jeho žáků vzrůstal, postupně vznikaly první komunity (sanghy) mnichů i laiků. Umřel až
v osmdesáti letech na úplavici, která ho postihla po pozření zkaženého jídla, připraveného
kovotepcem Čundou. Jednalo se pravděpodobně o otrávené houby, které se nešťastnou náhodou
přimísily mezi žampióny. Jídlo se totiž v doslovném překladu jmenovalo „Prasečí
pochoutka“. Někteří autoři ho proto mylně překládají jako vepřové maso – to však není
pochoutkou prasat, ale lidí. Buddha, který se zajímal o utrpení všech bytostí, by rozhodně
nestrpěl, aby kvůli jeho nasycení umírala zvířata.
Poslední dny Buddhy líčí Velká sútra o paranirváně (úplné nirváně, tedy nejen duše, ale
i celého těla) [Lowenstein, 1997, s. 50-51].
2.2.b Buddhismus jako reflexe doby
V Buddhově době Árjové už ovládli většinu indického území a nastalo nové období
společenské stabilizace. O nejvyšší moc ve společnosti usilují bráhmani, zatím jí ale nedosáhli.
Zápasí o ni s vrstvou kšatrijů, bojovníků, kteří se zvolna mění v budoucí feudály.
Kupci, vajšijové, kromě několika zbohatlíků, jsou už jen poddanými. Šúdrové žijí
v separovaných sídlištích, nesmějí pochopitelně vstupovat do příbuzenských svazků
s vyššími kastami. Pod nimi jsou „nedotknutelní“, s nimiž se jedná jako se zvířaty. „Lze je
beztrestně hubit a občas se to výslovně doporučuje“ [Fišer, 1968, s. 25].
Nejvyšší kasta bráhmanů není ale jednotná, její původní třídění podle typů obětí vytvořilo
majetkové rozdíly. Někteří bráhmanové přetékají bohatstvím, jiní nic nemají a živí se
jako poradci bohatých kšatrijů. Část z nich už ani nezná védy a stará se pouze o majetek,
oběti za ně provádějí jiní. Další naopak nemohli pro krajní chudobu nabýt zasvěcené znalosti
obětnické védy. Bráhmani zdůrazňují nutnost rituálů obětí složitými spekulacemi,
definování pojmů čistoty a řadu pravidel, která je nutno dodržovat ve vyšších kastách, pro
udržení přízně bohů.
Proti tomu vystupují jiní a kladou otázky, mají-li krvavé oběti vůbec smysl. Mnozí uvažují,
zda nejde jen o symbol, zda by oběť nešlo provádět pouze náznakem či v mysli.
Hloubající asketové zveřejňují svoje názory v upanišádách (přisednutí) a áranjakách (lesní
učení). Postupně vznikne pojem universálního božství - bráhmanu a nesmrtelné individuální
duše - átmanu, které ústí v objev jejich totožnosti [Eliade, 1996, s. 53-54]. Vznikají i
první reinkarnační názory, v nichž se uvažuje o karmě. Ty propracovává Jádžňavalkja, jakýsi
Buddhův předchůdce.
Náboženské potřeby širokých lidových vrstev zůstávaly neuspokojené, protože šúdrové
a nedotknutelní měli zakázaný přístup k védám. Žily mezi nimi primitivnější představy,
Volencová, D. - Kulturní aspekty Buddhismu, úryvky z dipl. práce FF UK, Praha 1999
19
zřejmě pocházející z protoindických dob, které o mnoho později vyústily do bezbřehého
koryta hinduismu, vyvíjejícího se a žijícího dodnes [Fišer, 1968]. Potřeba nového učení,
které by nahradilo přežité oběti, je velmi výrazná už kvůli tomu, že dochází
k vyvlastňování půdy a mnoho venkovanů se ocitá bez majetku, tedy na úrovni nedotknutelných.
Krajem se potulují asketové, kteří chtějí ovládnout mechanismus převtělování a zbavit
se utrpení, jímž byla tehdejší indická společnost přesycená. Kladou důraz na harmonii
s přírodou, nezabíjení živých tvorů, což jsou prvky charakteristické pro neolitické civilizace:
souvztažnost mezi životem, plodností, smrtí a posmrtnou existencí [ibid., s. 80-82].
Stopy vedou od protoindické matrilineární společnosti. Chybějí ale serióznější podklady
k takovým úvahám, takže o podobné myšlence můžeme uvažovat pouze jako o hypotéze,
ale nikoliv nelogické. Mezi lidovým masami, jimž bráhmani zakázali svoje náboženství,
snadno mohla přežít harappská kultura, a dokonce se dál rozvíjet. Dokladem toho je třeba
jóga.
Nicméně myšlenku podporuje nepřímo i Toynbee, který buddhismu přisuzuje jeho lidový
charakter: „Hlavní rozdíly mezi hinduismem a indickým védským náboženstvím - a
jsou to rozdíly výrazné - spočívají v prvcích, které si hinduismus vypůjčil od buddhismu:
to znamená od náboženství, které bylo reakcí na primitivní indické védské náboženství, a
to reakcí ryze domácího původu [Toynnbee, 1995, s. 93]“
Potřeba příchodu nového učení byla tehdy v Indii velmi silná. Buddha nebyl rozhodně
jediný, který se snažil o novou cestu. Současně s jeho učením vzniká i džinismus, od slova
džina, což znamená doslova ‘vítězný’, jehož základní koncepce se blíží buddhismu. Důraz
klade zejména na neubližování živým tvorům [Vavroušková, 1996]. Založil ho Mahávíra,
doslova ‘velký hrdina’ žijící v 6.-5. stol. př. n. l., který je podle tradice posledním v řadě
velkých učitelů džinismu [Vavroušková, 1996c]. O jeho osobnosti nevíme téměř nic. Bájesloví,
které velebí jeho zrod a některé epizody z jeho životní pouti, je - podobně jako mytologie,
která se vytvořila kolem Buddhy - tradiční indická mytologie. Pro Mahávírovo
učení se zdají příznačné zájmy o struktury přírody a jeho vášeň pro třídění a pro čísla. Dá
se říci, že jeho systému vládne číslo. Nicméně dnešní džinismus nevznikl přímo
s Mahívírovými kázáními, ale podnět k němu dali další jeho učitelé, zvaní tírthankové
[Eliade, 1996, s. 82-86].
Podíváme-li se na osudy Buddhy, zjistíme, že jsou zcela zákonité. Buddha se musel narodit
v kastě kšatrijů, protože jinde by neměl možnosti růstu. Kdyby byl bráhmanem, obhajoval
by rituál oběti. Jako vajšija by se zase zabýval obchodem a neměl by čas na úvahy
a ještě nižším kastách chybělo vzdělání. I Mahávíra se narodil v kastě kšatrijů, a dokonce
měl i podobný život.
Buddha mluvil o vykoupení z utrpení - ani to nebylo náhodou. Utrpení tvořilo součást
kastovní Indie, takže získal popularitu. Podobnou otázku ovšem řešili i potulní asketové,
přes něž se k ní dostal Buddha, protože se u nich učil. On pouze dopracoval celý princip,
Volencová, D. - Kulturní aspekty Buddhismu, úryvky z dipl. práce FF UK, Praha 1999
20
podle něhož se řídí koloběh životů, a tak odpověděl na problém, který nebyl dosud plně
zodpovězený.
Buddhovo poznání směřuje proti bráhmanům, s nimiž kšatrijové v té době soupeřili o
moc, protože dělá z vysvobození záležitost, při níž nejsou kněží potřeba. Buddha ruší kasty
na duchovní úrovni, neboť všichni máme stejnou podstatu, ale nechává je na fyzické úrovni.
Neusiluje o změnu společenského řádu, pouze o jeho zlepšení v rámci chápání jedince -
jako princ věděl, že převraty jsou obtížné a bolestné a potřebují řádné zázemí. Neusiloval
proto o změnu řádu vnějším zásahem, ale o jeho úpravu díky změně v myšlení lidí.
Jak uvádí Toynbee [Toynbee, 1995]: „Gautamanův život a jeho přistup k životu je nejlepším
svědectvím, že společnost, k níž patřil, na tom byla za jeho doby špatně, a toto svědectví
je rovněž potvrzeno životem a životním postojem jeho součastníka Mahívíry, zakladatele
džinismu, i mnoha lidí méně význačných, kteří se odvraceli od tohoto světa a hladali
cestu do jiného praktikováním asketismu...“ [Toynbee, 1995, s. 93]
S nutno plně souhlasit Nepochybně i další jedinci dosáhli stejného poznání jako Buddha,
třeba i mnohem dříve než on, protože vznik buddhismu byl v souladu s dobou; objevil
se, protože po takovém učení lidé toužili. Buddha nikdy nehovořil o výjimečnosti svého
učení, naopak prohlašoval, že kdokoliv může k němu dospět, kdo se probudí a uvědomí si
jasné souvislosti. Jeho jedinečnost spočívala pouze v tom, že dokázal své objevy zpřístupnit
jiným.
Můžeme tedy směle tvrdit, že v tehdejší Indii existovalo plno podobných mužů i žen,
ale pouze Buddha uměl svou nauku sdělit masám.
-
Re: konstelace transpersonálních planet
6 odpověď odeslal(a) Turovský v Pátek 17.Prosince 2004 21:45:39
bezva, díky za odvedenou práci. Já třebas nedám dopustit na monografii Buddhovu z pera Zbyňka Fišera (Egona Bondyho) vydanou v roce 1968, neb si myslím, že Bondy skrze svoje pojetí nesubstanční ontologie Buddhu pochopil hluboce
-
Re: konstelace transpersonálních planet
7 odpověď odeslal(a) Anonymous v Pátek 17.Prosince 2004 21:55:25
Děkuji za nápovědu k té monografii.