Zobrazení otázky a odpovědí
-
Zrcadlení
2014 otázku odeslal(a) Vili v Pondělí 9.Února 2004 09:18:15
Dnes to bylo vo fous, vlastně několik fousů, už jsem to chvilkama chtěl vzdát, ale nevzdal. Mám tak naději, že získám opět bonus 25 Kč, ještě jeden krok a bude to. Je to vzácnost, tak si toho cením. A minulý týden mi ti miláčci z jedný služby zas, už potřetí, udělali službu zdarma. Fantazie! Jupi! Tak to jsou dobré zprávy. Pro vás samozřejmě ne, ale přejte mi to.
V sobotu jsem byl svědkem jevu, který mi rozšířil zornice. Byl to velký Bang! Sedím takhle s mojí osobní žačkou za stolem a tu přijde jedna klientka. Ta s tím zrcadlem, jak jsem z něj byl konsternován tak, že jsem šel do kolen. Tehdá jsem jí řek: já nemůžu mluvit tak, abych vám to zrcadlo zprotivil, ale dám otázku. Tak nějak empaticky zaměřenou. Ovšem vás se to nemusí vůbec týkat. To je pouze platné pro mě a můj pohled na věc. Máte-li pádné důvody věc nechat tak jak je, nepovšimnutu v proudu současného času, nu, asi to je dobře. Asi. Já nevím.
Ona klientka se ptala, co to ve čtvrtek bylo za den blbec. Já jí povídal - no Venuše se tahala s Jupiterem o to jestli se spojit a táhnout to spolu
nebo jestli se utrhnout a žít si po svém. A Pluto si vzalo na um, že do rozřeší takovou malou Apokalypsičkou, protože na jeho způsob chápání jsou takové tahanice příliš k nepapání. A vona říkala: no přesně. Ve středu nám přestala týct voda. Celýmu baráku. Ve čtrtek dopoledne jsem si na chvíli zdřímla a zdál se mi sen, že mi volá můj
přítel, že se rozcházíme. Mohlo to být tak po poledni. Ona i on mi dali k dispozici orientační data narození, takže vím, že oběma v současné době
maličko drsným aspektem z jedné nehezké strany masíruje Pluto jednu osobní planetu, kterou on má o stupeň dál.
Kolem jedné nebo druhé telefon. Přítel - rozcházíme. Byla to však ona, která měla dříve pochybnosti. Ale stejně, událost, na kterou nebyla
skutečně připravena. Šla do pokoje. Mezi zrcadlem a rostlinou měla opřený onen rám, který si minulý týden vyzvedla zasklený, s tím, že si na něj něco namaluje barvami na sklo. Sklo bylo napříč prasklé, aniž s ním kdo co dělal. Rám vyhodila. Měla ho na stěně zhruba něco mezi 5 a 10 lety, jednou tam měla květiny, jednou klobouk, zhruba půl roku nic.
Ale to není vše. Moje osobní žačka, která byla s jejím svolením přítomna, reagovala na tuto zprávu naprosto neuvěřitelně. Byl to doslova hororový výjev. Když to ta žena říkala, žačka si začala zacpávat uši a volala: Ne, ne, neříkejte to, to je k nevydržení, to je k nesnesení a vypadala, že ještě pár vět a rozprskne se na molekuly.
-
Re: Zrcadlení
1 odpověď odeslal(a) Vili v Pondělí 9.Února 2004 09:24:28
Uvědomil jsem si, že je škoda zanedbávat ženský potenciál. Řekl jsem si: Bože, ty ženy mají emocionalitu takovou, že je škoda ji nevyužít. Proto jsem vyzval další osobní žačku, Marušku Ducháčkovou k nějaké spolupráci, podle jejího gusta samozřejmě. A samozřejmě až poté, co se
Maruška sama připravila. V pátek to prokázala. Vrhla se na tuto stránku nehledě na zlámaná křídla kuřat, nehledě na to že bude nařčena z egoistického přístupu.
-
Re: Zrcadlení
2 odpověď odeslal(a) Vili v Pondělí 9.Února 2004 09:27:58
Než dám Marušce slovo, jestě dokončím dvě tři myšlenky. Ale ještě vlastně proč zrovna Maruška:
je moje nejmilovanější z nejmilovanějších. Za další. Prokázala odvahu, to je jisté. Za třetí. Je to velice roztomilý člověk. Poznáte sami.
-
Re: Zrcadlení
3 odpověď odeslal(a) Vili v Pondělí 9.Února 2004 10:22:29
Ještě tedy k té myšlence, že jsem si uvědomil, že některé ženy jsou jako třaskavina, které stačí lehounký dotek sirky.
Na tomto místě vidím jako užitečné nejprve pronést pár slov - zákonů, kterými je třeba se ve vztahu mistr-žák, konečně i astrolog-klient nekompromisně řídit.
Pravidlo č. l.
Svět myšlenek musí zůstat světem myšlenek. Veškerý půvab, přitažlivost, napětí, odložit za branami vztahu mistr-žák. Co je odloženo za oněmi branami, je tabu. Jde o tzv. otcovsko-synovský vztah. Nesporná indukovaná energie je zde přetavena do společného úsilí odpovídající povaze tohoto vztahu.
Co se týče jiných běžných vztahů, o kterých na této stránce není potřeba mluvit, ale já to tak při představování učinil, mám orientaci velice "usnadněnu" tím, že tím, že moje osudná žena v den, kdy navždy zmizela z mého života, zanechala za sebou pouhý výkřik: "MOŽNÁ".
Ale zpátky k ženskému potenciálu. Je zajisté radno ženskou duši opěvovat, vždyť je tak zajímavá, nemálo obdivuhodná, tolik svádivá a omamná. Vlastnosti z této duše vyvěrající je právem radno opěvovat.
Někdy je to však těžké. Měl jsem jednu osobní žákyni, která ke mně jakožto mana-osobnosti cítila natolik neovladatelnou sexuální touhu, že nezbylo, než jí vysvětlit, že se v rolích mistr-žák už nemůžeme vídat. Byla velmi inteligentní, pochopila to bez problémů, aniž jsem jí musel dlouze vysvětlovat nad astrologickými příklady, kde je zakopaný pes - že to jak na dlani ukazují aspekty mezi nativitami, relativ i kompozit.
Řekla: dobrá, musím to brát jako realitu, budu hledat jiného mistra.
Ta žena však byla natoli vzrušivá, že jsem, přiznávám, pochyboval o tom, že ji nějaký mistr vůbec bude chtít. Říkal jsem si, proboha ta žena je vlastně chudák. Je zřejmě odsouzena prožít celý život bez mistra. Ona to nebyla taková ta Venuše, která si chce je zvýšit sebevědomí tím, že se otře o jednoho z vysoce postavených mužů, nebo nás mana osobností. Byla to žena, které ten sex přímo stříkal z očí aniž vůbec chtěla. Dokonce jí to bylo i velmi trapné. Ona se za to dokonce styděla a všemi způsoby se to snažila zakrýt. Tmavé brýle,
připitomnělé dětské žvatlání, oblečení jak z popelnice, nesmírně trapné až žalostné projevy, tak katastrofální, že to bylo k nesnesení oběma stranám. Byla ztělesněním neutěšené chodící karikaturyů, ale ono to z ní přesto nějakým otvorem stříkalo.
S velikou lítostí jsem s ní tedy rozvázal vztah.
Ale jedenkrát mě překvapila.
Podzim. Zvoní zvonek. Já po těžké depresi ještě v
zachumlán do deky i s celou hlavou. Probouzím se z
noční můry - na veškerou míru možností si něco takového představit - jednoho Jelenova klienta.
Ve dveřích: Oj!
Hezká mladá žena v pošťácké uniformě. Velice příjemný úsměv, svádivé ďolíčky v tvářích jako krev a mléko, pěkné boky, prsa tak akorát do ruky.
Den se rozsvítil.
Ona - dobrý den, pane Vili, jeden podpísek prosím.
Já ještě celej pomuchlanej říkám: to je prdel nebo
co? Já balíky nedostávám. Moji klienti jsou chudáci, kámošovi klienti mi už po druhý nesměj na
oči a balíky mi pod trestem okamžitého odeslání
k soudu taky neposílají. Je mi líto, ale nepodepíšu. Ani náhodou.
Ona pak zpustila různé argumenty proč podepsat. Skoro jsem musel objektivně uznat, že ta žena to s příjemnci umí tak, že je nanejvýš spravedlivé její
žádosti vyhovět. Byla to skutečná profesionálka.
Než jsem vyslovil své poslední a nezměnitelné ne,
padl mi zrak na parkoviště u baráku. Stála tam dodávka souseda. Připoměl jsem si, že je druhý den
v nemocnici po srážce s mojí dogou při jednom z alarmů, a že to ještě tak týden bude trvat.
Řekl jsem O.K. dámo, tady je podpis.
Balík jsem uložil pod dodávku a po dvou dnech ho na ulici, pomocí štípaček s prodlouženými rukojeťmi otevřel.
No a tohle tam bylo: pěkná velká bonboniéra ovázaná zlatou stuhou.Na mašli byla vizitka: XY, tj. s jejím nejmenovaným jménem. Pod ní dopis:
"Vážený mistře, je mi nadmíru nepříjemné Vám psát, protože se mi
-
Re: Zrcadlení
4 odpověď odeslal(a) Vili v Pondělí 9.Února 2004 10:51:20
Než to dokončím, předešlu další myšlenku, jejíž tíhu jsem neunesl, tento případ mi to osvětlil.
"génius je člověk, jemuž je vlastní nekonečná schopnost podstupovat svízele". Pod tíhou oné ženy jsem se dobrovolně a nadobro vzdal jakékoli ambice na onen titul.
Pokračuju: ...protože se mi chvějí ruce, podlamují kolena, tělem se mi zmítají vlny sexuání touhy, dostávám závratě. Proto to zkrátím: Při nejvyšší úctě k Vašemu skvostnému mistrovství a taktéž při nejvyšší úctě k Vaší osudové ženě, jakkoli ji do vztahu mistr-žák netaháte, našla jsem si jiného mistra. Je to dobrý mistr a já jsem spokojena. Konečně jsem našla někoho, kdo je můj mistr v dharmě. Poukazuji tím na skutečnou platnost astrologie. Velice Vás zdravím a mějte se krásně. S upřímným a srdečným pozdravem....XY"
Po přečtění dopisu jsem vzal krabici na milost a dovlekl dom. Měla čtyři patra. Bonbónů celkem 360. Beru každej den jeden. Dneska jsem tuším na 210. Krabice se mi v pohodě válí na zemi, ale doga k ní ani nečuchne. Když jde kolem ní jenom zkřiví tlamu a vopovržlivě vycení zuby, ale čokoláda je to jediný co by nežrala ani kdyby měla chcípnout.
Dáli třetí fáze, pokračování zítra.
Maruško, dám ti signál, zatím nepiš.
-
Re: Zrcadlení
5 odpověď odeslal(a) Vili v Úterý 10.Února 2004 11:48:11
Maruško, prosím jestli můžeš tak se ujmi té ženské vvsuvky, díky, Vili.
-
Re: Zrcadlení
6 odpověď odeslal(a) Vili v Úterý 10.Února 2004 13:03:31
Milá Maruško, chtěla jsi napsat svůj příspěvek. Promiň, že tu teď chvíli nebudu a nepomohu ti s korekcí jak jsi mě žádala, ale mezitím co jsem čekal až začneš psát, jsem se tak nějak rozepsal o své minulosti, a to jsou velmi smutné vzpomínky.
Ale věřím, že svůj druhý příspěvek zvládneš stejně dobře jako ten první.
Vili