Zobrazení otázky a odpovědí
-
systémy domů
2191 otázku odeslal(a) Karel P. v Sobotu 8.Května 2004 21:14:22
Chci se zeptat na systémy domů. Jak je možné, že u některých lidí (horoskopů) můžu použít Equal, Campanus, Koch i topocentric a vychází prakticky totožně téměř všechny domy a u jiných diagramů občas vycházejí extrémní velikosti domů, ať už obrovské či miniaturní. Z čeho se to vlastně počítá a čím je toto způsobeno? Mohli byste mi osvětlit jaký systém domů se používá ve Védské astrologii? Paní Dreyerová v knize Védská astrologie hovoří o zodiaklaních domech, tzv. Bháva. Mám si to přeložit jako domy (program Astrolog 5.40) "V celku", nebo "vedic houses" či "Equal", nebo ještě jiný systém se tam používá? Pokud je to "v celku", mám otázku. Když má někdo siderický ascendent např na 29Lib52, kolo by začínalo 0 Vah, ale je to v takových případech správné? Ptám se neboť předpokládám, že výklady v této knize jsou odvozeny a platí pro systém domů, který tam používají.
-
Re: systémy domů
1 odpověď odeslal(a) Jiří K. v Úterý 11.Května 2004 07:27:21
Tak když tu nikdo na tuto celkem rozumnou otázku neodpovídá, zkusím se toho aspoň částečně ujmout já a pomoci tím, co vím.
Já sice používám Campanův systém domů, ale věci, které tu chci napsat, se týkají snad všech rozumných systémů domů (např. ekvální systém v to samozřejmě nepočítaje).
Všechny nesrovnalosti ve velikosti domů jsou dány sklonem ekliptiky k rovníku, který činí cca 23°. Představte si nebeskou sféru jako plášť koule, na který zevnitř koukáme a který se otáčí pořád dokola kolem Polárky. Není náhodou, že je Polárka v zeměpisných šířkách 50°s.š. vždy 50° nad obzorem. Na severním pólu je neustále v zenitu, na rovníku neustále na obzoru. Polárka je místo, které protíná pomyslná zemská osa. Zkuste si to představit prostorově, funguje to. Prostě kdekoli na Zemi je Polárka místo, kolem kterého se všechno otáčí, čím blíž k pólu, tím výš. Je to logické. To otáčení lze vysledovat na poloze Velkého vozu, který nikdy nezapadá (stejně jako některá další souhvězdí - snadno si všimnete, že jsou to ta, co se nacházejí v kruhu opsaném od Polárky k obzoru a na opačnou stranu).
Tak. A teď si představte nebeský rovník jako kružnici v rovině kolmé na zemskou osu. Když celou nebeskou sféru roztočím, bude nebeský rovník mít neustále stejnou polohu. Bude to kružnice s neustále stejným sklonem k obzoru, daným zeměpisnou šířkou místa. Na rovníku to bude 90°, na pólech 0°.
A další krok - představte si kružnici, která svírá s nebeským rovníkem úhel cca 23° (i to je tuším proměnlivé kvůli pomalejším pohybům zemské osy a kdoví kvůli čemu ještě). A teď si to roztočte. Nejjednodušší by bylo vzít si kouli na špejli (jako osa) s jednou kružnicí v rovině kolmé (rovník) a s jednou kružnicí skloněnou (ekliptika). Když si ji roztočíte aspoň v hlavě, snadno si představíte, že ta ekliptika začne jakoby "tančit" výš a níž. A opravdu tomu tak je. Někdy se ekliptika jakoby "plazí" nad obzorem, někdy je poměrně vysoko. Závisí to na tom, jaké znamení zrovna vychází. Pokud jste někdy sledoval souhvězdí, tak jistě víte, že např. zimní souhvězdí (to jsou ta, která jsou vidět v zimě), jsou vysoko nad obzorem, skoro nad hlavou - je to případ např. Berana, Býka, Blíženců (jako souhvězdí upozorňuji, kvůli znamením bych to musel v hlavě přesouvat a to bych určitě udělal špatně), některá souhvězdí jsou naopak tak nízko, že u nás ani nejsou vidět celá (zejména Střelec a Štír, ze Štíra vykukuje vždycky jen ocásek a ze Střelce jen vrchní část těla, která celkem úspěšně připomíná čajovou konvičku, nevím, kdo tomu začal říkat Střelec - měli bysme hned další "neživé" znamení vedle Vah :) Nebo i ze sledování výšky Slunce nad obzorem to je vidět, možná ještě lépe - když je Slunce poblíž zimního Slunovratu, je nad obzorem nízko, pozdě vychází a brzo zapadá a pořád se tak nějak nad tím obzorem plazí, když je naopak kolem letního Slunovratu, je nad obzorem vždy vysoko.
Tak - a teď se dostanu k tomu, na co se ptáte. Když vychází první stupeň znamení Vah či první stupeň znamení Berana, vychází zároveň i rovník a bod ekliptiky, protlý poledníkem, je přesně uprostřed (tj. na bodech Slunovratů). To asi trochu závisí i na zeměpisné šířce a délce, nevím, až tak do detailů se mi nad tím nechce přemýšlet, možná, že ani ne. Všechny kvadranty jsou stejně velké, všechny domy jsou přibližně stejně velké. Je zajímavé se na tomto místě ještě zamyslet nad tím, že když začínají vycházet Váhy, svírá ekliptika s obzorem největší úhel a vychází nejpomaleji (geometricky mi to teď úplně nejjasnější není, ale prakticky to tak prostě je - chtělo by to nad tím ještě zauvažovat ;). Naopak, začíná-li vycházet Beran, je na MC Kozoroh a ekliptika vychází nejrychleji. V našich zeměpisných šířkách, na jižní polokouli to mají obráceně. Proto, jak jste si možná všimnul, je nejvíc lidí s ascendentem v Panně a Vahách a nejméně v Rybách a Beranu (s tím, že se to postupně vyrovnává, lidí s asc. ve Lvu a Štíru je u nás též celkem dost, lidí ve Vodnáři a Býku ještě pořád docela málo). Když vychází Rak a Kozoroh, je bod obzoru, kde vychází ekliptika, nejdále od rovníku, a tak dochází k největšímu zkreslení velikosti kvadrantů a domů.
A proč jsou domy různě velké? Nevím, jak v ostatních systémech, ale v Campanovi je to zřejmé. Je to v případech, kdy je ekliptika nízko nad obzorem, a v Campanovi jsou domy sektory prostoru (12 částí, jako dílky pomeranče, určitě je to tu někde rozebrané). No, tak se ekliptika dlouho plazí na východě nad obzorem, tj. je dlouho ve 12. domě, pak vykoukne do vyšších sfér 11. domu a jen nahlédne do 10. domu (kolem poledníku) a naopak. Největší jsou tedy 1., 6., 7. a 12. dům.
Ještě musím upozornit, že tím, že to tu teď vysvětluju, jsem se sám trochu rozhodil v některých představách, takže mi tu nepřijde vše úplně košér. Podle toho, jak to teď vypadá, se zdá, že vychází-li 1°Vah, je na MC Rak a vychází-li 1°Berana, je na MC Kozoroh. Vzhledem k tomu, že v těchto případech jsou domy přibližně rovnoměrné, zdá se, že v poledne o letním Slunovratu a o zimním Slunovratu je sluníčko stejně vysoko. Možná je to špatná úvaha. Ještě nad tím budu přemýšlet.
Myslím si, že se vyplatí mít v těchto astronomicko-geometrických věcech jasno. Tak snad to bylo trochu srozumitelné, ještě by to tu chtělo obrázky, nejsem teď ale s to je sem dodat. O zbylých věcech, na něž se ptáte, nevím. Tak snad jsem aspoň něco objasnil. Jiří K.
-
Re: systémy domů
2 odpověď odeslal(a) Jiří K. v Úterý 11.Května 2004 23:01:48
Tak ta jedna věc, co mi nehrála, se vyjasnila. Tak jak to tedy je: když vylézá 1°Berana, kulminuje 1°Kozoroha, ekliptika se plazí nad zemí, MC je sice uprostřed, ale 9. a 10. dům jsou extrémně krátké, 8. a 11. též nic moc, hodně velké jsou 7. a 12. (a protilehlé obdobně, přirozeně).
Když vylézá 1°Vah, kulminuje 1°Raka, MC je taktéž uprostřed, ale domy jsou daleko vyrovnanější, protože ekliptika je vysoko nad obzorem.
Když vylézá 1°Kozoroha, je MC nejvíc na východě, přesněji řečeno - ono je vždycky přesně na jihu, to, co se přesouvá, je ascendent, který je na nejjižnějším místě (někde na jihovýchodě) - ekliptika prostě vylézá nad obzor víc na jihu. Když vylézá 1°Raka, je tomu přesně obráceně, ekliptika vylézá víc na severu.
Ascendent/descenden a MC/IC jsou vždycky proti sobě (tj. je-li vycházející bod ekliptiky na jihojihovýchodě, pak zapadající bod ekliptiky je na severoseverozápadě, naprosto přesně).
Tak teď to je snad vážně vše. Mám dojem, že jsem ještě chtěl něco dodat, snad si ještě vzpomenu. Jiří K.
-
Re: systémy domů
3 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Úterý 11.Května 2004 23:36:23
Ono to není tak složité, jak to ve Vašem podání vypadá, JiříKu. Velikost jednotlivých domů v podstatě závisí na okamžitém místním hvězdném čase LST (Local Star Time) a potom na způsobu, jakým je zemský rotační čas převáděný na ekliptiku. To jde v zásadě dělat dvěma způsoby - dělením prostoru (to je záležitost například Regiomontana nebo Campana), a nebo dělením času (systém Placidus nebo Koch). Všechno ostatní je záležitost sférické trigonometrie a pochopitelně polohy ekliptiky vzhledem k meridiánu a k obzorníku, která se neustále mění. Názorně by Vám to mohli předvést v každém planetáriu.
A ještě snad poznámku k Vašim slovům z odp. č. 1: "Podle toho, jak to teď vypadá, se zdá, že vychází-li 1°Vah, je na MC Rak a vychází-li 1°Berana, je na MC Kozoroh. Vzhledem k tomu, že v těchto případech jsou domy přibližně rovnoměrné, zdá se, že v poledne o letním Slunovratu a o zimním Slunovratu je sluníčko stejně vysoko." To je chybná úvaha. Tady jde totiž opět o LST (okamžitý místní hvězdný čas): v 6:00 LST je na ASC 0° Vah a na MC je 0° Raka, v 18:00 LST je na ASC 0°Berana a na MC je 0° Kozoroha. Tato situace tedy nastává každý den v zimě i v létě a je úplně jedno, kde v té chvíli stojí Slunce. Zkuste si to sjet na počítači třeba s pomocí animace a uvidíte sám.
Petr Trnka
-
Re: systémy domů
4 odpověď odeslal(a) Jiří K. ve Středu 12.Května 2004 09:58:28
Ano, máte pravdu, byla to chybná úvaha, takový pocit jsem z ní měl už když jsem to psal. Za chvíli mi totiž odjížděl autobus do školy, přes den jsem o tom přemýšlel, uvědomil si to a kvůli tomu jsem sem napsal tu druhou upřesňující poznámku.
Jasně že to všechno vyplývá ze sférické trigonometrie, jenže v ní není úplně každý tak zběhlý, aby si to představil podle vašeho popisu. Jinak samozřejmě souhlasím s tím, že obvykle všechno zesložiťuju, no, co se dá dělat, to bych sem asi vůbec nemohl psát ;-). JK
-
Re: systémy domů
5 odpověď odeslal(a) Turnovský ve Čtvrtek 13.Května 2004 09:37:24
http://www.astrologie.cz
pro Karla P.:
je to tak jak píšete, starší metoda umisťujě hrot 1. domu na počátek znamení, v němž leží ascendent. Novější metoda je známá na západě jako Vehlowova: ascendent je uprostřed 1. domu.
Dporučuji knihu Milana Špůrka Indická astrologie (ed. Vodnář 1995). Turnovský