Zobrazení otázky a odpovědí
-
Mystérium vody a země
2258 otázku odeslal(a) Radim v Neděli 13.Června 2004 17:02:17
Chtěl bych se podívat na tyto dvě síly trochu z jiného pohledu, než jsme zvyklí. Na první pohled působí jako dvě protikladné složky, ale uvědomil jsem si, že spolu mají mnoho společného - pokud voda změní skupenství z tekutého na pevné. Chtěl bych se zamyslet nad sílou, která provází pevné skupenství této hmoty.
Voda mění skupenství díky teplu, je tedy jasné, že k tomu, aby voda mohla nalézt užitek a aby mohla být prostředkem života, bezpodmínečně potřebuje teplo (oheň). Když se ji teplo nedostává, z vody se stane led - tvrdne, stane se nepřístupnou, nedobytnou.
Na první pohled se zdá, že led je pevný. Ale pozorování ukázaly, že led, tak jak ho známe v polárních oblastech, je obrovskou hybnou sílou (nepřesně řečeno) a je neustále v pohybu. Je to obrovská destrukční síla. Svou roli tu hraje množství ledu a gravitace. Led ledovce se může pohybovat rychlostí mnoha centimetrů za den. Oblast polárního kruhu je velmi nestabilní.
Země se také pohybuje. Ale ne tak rychle jako led. Zem je relativně stabilní. Když bude někdo chtít postavit barák, nebude ho stavět na ledě, ale na zemi, a to platí i v polární oblasti. Zem se hábe pomalu a po vrstvách, takže pokud postavíte barák, tak ten barák nespadne, protože se posouvá i s tou zemí. Pak tu jsou nějaké erupce a sopečná činnost, to zase na základě nějakých „vnitřních tlaků“.
Takže, ač se o vodě často mluví jako o zdroji života a spojuje se s duší a city, jestliže zmrzne, stává se vysoce nebezpečnou, nemilosrdnou - neumožňuje život, ale bere ho. Ledovce ničí co jim stojí v cestě, přetváří krajinu. Nemůžeme to přehlížet, protože i led je voda.
Je jasné, že každý živel má své proti - oheň, může být nebezpečný, když se vymkne kontrole - pak ničí snadno a rychle - spálí vše co se dá, včetně vzduchu a „otráví ho“ na oxid uhličitý.
Voda má zas výhodu, že dokáže uhasit oheň (city dokáží zbavit člověka sobectví).
Nevýhoda vody, je že se odpaří, když je moc teplo (egocentrismus utlačuje duši) a pak dojde k průtrži (kdy déšť jakoby představoval pláč) a celková atmosféra při bouři představuje uvolňování napětí. A tak to jde pořád dokola. Z těch přírodních cyklů bychom se mohli učit.
Země je hrobem mrtvých, ukrýváme pod ní co chceme skrýt a pro co už místa v životě není.
Země je hmota, která ač nic nedělá, přesto se hýbe. Její vlastní váha ji propůjčuje sílu, svou vahou rozdrtí vše co leží pod ní. Svou vahou vytlačuje vzduch a proto pod ní život není. Na první pohled zdá se, že v zemi život není, ale přeci na jejím povrchu je. Ač zdá se, že země nedýchá, je plná mikrobů a všelijaké havěti, kteří v ní žijí. Zem je jejich domovem a ač to není vidět, tento život spotřebovává kyslík.
Také voda vyvolává dojem, že se pod ní nedá dýchat a přesto v ní je kyslík a život. Co z toho vyvodit? I v zemi a vodě je vzduch, v zemi a ve vzduchu voda, jinak by tam nebyl život.
Voda a vlhkost podporuje hnilobu. Maso (mrtvý organismus) na suchém vzduchu neshnije. Kdyby vzduch nebyl vlhký, taky by to mělo svůj dopad.
Je země opravdu pevná? Víme, že množství její hmoty způsobuje pohyb a změny v ní samé. Určitě není pevná, protože je možno s ní hýbat. A co je země a co je vzduch? Neskládá se snad všechno z atomů, které jsou hmotné? Žijeme ve hmotném světě. Rozlišování hmotného, pevného, tekutého a plynného stravu - to vše je relativní. „Pevný“ led, který se sune z ledovců či hor doslova teče pod vlivem gravitace. Teče jako těsto; sune se pomalu, takže to nezpozorujeme hned.
Zem se svojí vlastní vahou drtí a taví, mění se v magma, oheň a teplo. I galaxie jsou jen masou hmoty, které explodují pod tíhou vlastní gravitace - a jak ukazují moderní výzkumy, to vše se pak shroutí dovnitř, takže to kamsi zmizí. Vesmír je nepochopitelný. Vše se mění a život, který je na zemi je vzácný, protože podmínky k životu jsou nám dány jen na pár tisíc let, pak zas vše zemře, zamrzne, roztaje...
Vše se ve vesmíru točí a obíhá jako vodní vír - spirála. Jen mnohé ty věci se dějí pomalu (čím větší, tím se dějí pomalu). Mě teď napadlo, jestli se černá díra nedá vysvětlit vírem - dole ve středu hmota jakoby mizí, ale možná, že se jen přelila do jiné části prostoru. Ale tohle nedovedu posoudit, o vírech nic nevím.