Zobrazení otázky a odpovědí
-
šířka/rektascenze
1730 otázku odeslal(a) Martin Badžič v Sobotu 13.Září 2003 17:42:29
Rád bych se zeptal jakým způsobem lze převést zeměpisnou délku na rektascenzi.
-
Re: šířka/rektascenze
1 odpověď odeslal(a) Jiří v Sobotu 13.Září 2003 18:09:56
To není zrovna jednoduchá úloha, protože sice obé se měří na rovníku, ale zatímco zeměpisná délka jest vztažena k nultému poledníku, rektascenze se počítá od Jarního bodu a ten, na rozdíl od Greenwiche, díky precesi a nutaci vesele putuje oblohou.
Přeju krásný den
Jiří
-
Re: délka/rektascenze
2 odpověď odeslal(a) Martin Badžič v Sobotu 13.Září 2003 18:19:08
Nejde mi ani tak o přesný postup převodu. Jen doplňuji díry ve vzdělání. Šlo mi spíše o to jaký je úhel mezi kolurem rovnodennosti a nultým poledníkem. Jde čistě jen o lepší představu. každopádně děkuji za odpověď.
-
Re: šířka/rektascenze
3 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Sobotu 13.Září 2003 18:50:21
To je trochu zmatená nebo možná špatně položená otázka, příteli Badžiči. Zeměpisnou délku nelze převádět na rektascenzi, to je asi stejné, jako kdybyste chtěl převádět váhu v kilogramech na délku v metrech. Zeměpisné souřadnice prostě nemůžete převádět na nebeské. Druhá část Vaší otázky ovšem už smysl dává, a odpověď na ní je jednoduchá - úhel mezi kolurem rovnodennosti a nultým poledníkem není nic jiného než okamžitý místní hvězdný čas na Greenwichi.
Petr Trnka
-
Re:délka/rektascenze
4 odpověď odeslal(a) Martin Badžič v Neděli 14.Září 2003 05:50:31
Otázka rozhodně zmatená byla, neb jsem zmaten sám. Šlo mi o to lépe pochopit vztah mezi těmito dvěma druhy souřadnic a hlavně o vztah Jarního bodu (počátku zvěrokruhu) k Zemi.Snad to již "zacvaklo". Jarní bod, tedy místo, kde Slunce přechází přes rovník v době jarní rovnodennosti je vzhledem k Zemi a rovníku neměnný, ale díky pohybům Země se mění jeho projekce na nebeské pozadí?
-
Re: délka/rektascenze
5 odpověď odeslal(a) Martin Badžič v Neděli 14.Září 2003 06:04:52
Velice se omlouvám jestli tohle fórum zatěžuji laickými dotazy. Budu se snažit své nedostatky ve vzdělání doplnit a děkuji za trpělivost a nutnou dávku "polopatismu" při odpovědích na mé dotazy.
-
Re: šířka/rektascenze
6 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Neděli 14.Září 2003 09:49:15
To je v pořádku, Martine Badžiči, žádný učený z nebe nespadl. Já jenom že tohle jsou věci, které by měly být každému astrologovi jasné - v mých kursech s nimi seznamuji žáky hned ve druhé lekci.
Jarní bod je neměnný vůči NEBESKÉMU rovníku (tam je počátečním bodem ekliptikálních i rovníkových souřadnic), nikoli však vůči ZEMSKÉMU rovníku, to je něco jiného. (I když nebeský rovník je de facto projekcí zemského rovníku na oblohu.) Projekce jarního bodu na nebeské pozadí se také mění velmi zvolna (o 1° za 71,49 roku) pouze díky precesi, jiné pohyby Země (rotace a oběh kolem Slunce) na to nemají vliv. Díky zemské rotaci ovšem oběhne jarní bod (samozřejmě společně se všemi souhvězdími, planetami atd.) celou oblohu za 23 hodiny 56 minut a 4,1 sekundy, t.j. za 1 hvězdný den, a proto se také jeho úhel s meridiánem, ať už nultým nebo jakýmkoliv jiným, neustále mění. A právě hodnota tohoto úhlu je vyjádřena okamžitým místním hvězdným časem.
Petr Trnka
-
Re: šířka/rektascenze
7 odpověď odeslal(a) Turnovský v Neděli 14.Září 2003 12:36:57
otázka, kterou položil Martin patří do tématu mundánní astrologie: Nebe na Zemi. Jde o mezikrok při hledání vztahu mezi zodiakem a místem na povrchu Země (např. Praha a 8°Lva, Sfinga a 30°00´00" Lva - pannenská lvice, Aldebaran a Cheopsova pyramida atd) Jde vždy o to, jaký poledník zvolíme jako odpovídající jarní rovnodennost - ta je na rovníku. To se řeší ideologicky. Pár těch systémů učím v kurzu mundánní astrologie, ale výsledky jsou dost chabé, snad s výjimkou Rudhyarova systému Sfinga 30°Lva a Sideralitů Aldebaran=Cheopsova pyramida, kde je to o něco lepší. Turnovský
-
Re: šířka/rektascenze
8 odpověď odeslal(a) Martin Badžič v Pondělí 15.Září 2003 20:13:08
Děkuji Vám všem za odpovědi. Už jsem se snad zorientoval. Je vidět, že kurz mi prospěje :-)