Zobrazení otázky a odpovědí
-
pár větiček, úvah, povzdechů nebo tak nějak
1969 otázku odeslal(a) Vili ve Čtvrtek 15.Ledna 2004 12:10:07
Představím se - nedostudovaný psycholog, dva roky u Mistra v Karibiku, zbožňuju pomáhání lidem, nejraději nezištné a upřímné, nic mi tak neudělá radost, jako když vidím, jak moji klienti duchovně rostou, vyspívají a jak svým malým dílem přispívám k vývoji lidstva.
Ohledně Mistra - nebudu uvádět jeho složité jméno, završení studia přišlo nad jeho i moje očekávání o mnoho a mnoho dříve než původní domluva. Jednoho pracovního dne jsem si řekl, že si už nebudu dělat žádné plány, ani dílčí. Pak 24 hodin spánku, v kterém jsem dobral vše podstatné. Přišel jsem k Mistrovi a řekl - četl jsem, jak se pozná, že už žák u Mistra našel vše a jejich cesty se dělí. Ano, asi tohle je ono, řekl Mistr. Měj se, určitě teď pojedeš zas do Česka a tak tam operuj na tvojí úrovni. OK.
Začala duchovní setkávání a podobné. Musím se trochu brzdit, protože moje lunární fáze i tvar horoskopu varují ve výběru: vůdce nebo svůdce. Každopádně to druhé l00% zavrhuji, to první bych zásadně modifikoval. Tak jako krásná krajina v Karibiku nebo tvrdý život někde v chudých oblastech vás ovlivní, tak bych myslel, že má duchovně orientovaný člověk ovlivňovat, nezištně, upřímně, jako vůdce - nevůdce na cestičce pro toho, kdo má zájem svojí cestičkou v sobě do sebe jít.
Ale teď něco praktického. Chtěl jsem dnes na jednom Chatu zveřejnit praktickou připomínku k probíranému tématu jak přestat kouřit. Psal jsem to v dobrém rozpoložení, proč nepřispět tápajícím radou, že. Ale moje doga mi podtrhla židli a spojení se přerušilo.
Oblékl jsem se a rozhodl se, že si půjdu koupit maso. Maso je jang a já si řek: zdá se, že moje doga neví, kdo je doma pánem. Dva roky v Karibiku jsem, ačkoli to tam problém není, nejedl maso. Ani mi nechybělo, to je fakt, ale v tom je právě to kouzlo života na Zemi, že se najednou může všechno změnit. No tak jsem si zašel do bufáče. Dal jsem si 1 křídlo a jedno játro, obojí v trojobale. Účet přes 40 Kč. Řekl jsem tak tomu nemůžu věřit, že by takový dva ubohý kousky stály jak celej oběd. Tak to znova spočetli a stálo to 20,50. Tak jsem si řek, že za ty ušetřený peníze udělám trochu dobra.
Ale aby to tak opravdu bylo, rychle to dokončím.
Recept. Chcete odvyknout kouření? Jednu nebo dvě krabičky s 18 cigaretami do prádelníku nebo tak. Nevšímat si. Po půl roce ve free náladě v noci ven. Bude vám chutnat. Budete si připadat jak tajní spiklenci v pubertě. Bude to super free. Pak zbylé cigarety rozlámejte, každou na dva kusy, dejte do super tajně vyhlížejícího černého sáčku a nechte druhý den odnést do popelnice.
Je to dobrý, ale už to nepotřebujete.
Končím narycho, ale o to srdečněji - jak jinak - duchovnu zdar -
Vili
-
Re: pár větiček, úvah, povzdechů nebo tak nějak
1 odpověď odeslal(a) Vili ve Čtvrtek 15.Ledna 2004 12:40:52
Stálo to fakt dvacku, až jsem se divil. Dohromady ještě s pál lookama jinam 22.
Ještě jsem se stavil vám tohle dát vědět. A teď spěchám dom, vemu dogu na řetěž a na procházce jí dám do těla.
Vili
-
Re: Nevzdychej, mistrová
2 odpověď odeslal(a) Anonymous ve Čtvrtek 15.Ledna 2004 14:18:05
Moc pěknej blábol, skoro jako od ....., a dokonce v jejím stylu.
-
Re: pár větiček, úvah, povzdechů nebo tak nějak
3 odpověď odeslal(a) Luděk ve Čtvrtek 15.Ledna 2004 16:34:48
S tím odvykáním to nefunguje, protrože pro není těžké jít si za půl roku tajně zakouřit a mít z toho dobrý pocit. Nejtěžší je tu krabičku schovat do toho prádelníku a nevytáhnout!(při mé spotřebě 30-ti denně)
-
Re: pár větiček, úvah, povzdechů nebo tak nějak
4 odpověď odeslal(a) Jiří ve Čtvrtek 15.Ledna 2004 21:03:49
Duchovní cesta a doga na řetězu - jak inspirativní...
-
Re: pár větiček, úvah, povzdechů nebo tak nějak
5 odpověď odeslal(a) Martin Badžič v Pátek 16.Ledna 2004 07:27:51
Jestli to dobře chápu, tak nám nějaký "silný a vyrovnaný" jedinec ironickou formou naznačil jaci jsme pitomci? Jestli ano tak ho tímto zdravím a posílám do Karibiku.
-
Re: pár větiček, úvah, povzdechů nebo tak nějak
6 odpověď odeslal(a) Vili v Úterý 20.Ledna 2004 12:56:12
Pánové, stále váhám, jestli mi stojí za to vám odpovědět. Internet je mými skorokolegy psychology považován za poměrně nebezpečnou záležitost, která odcizuje mezilidskou komunikaci. Mezi odborníky jsou dostatečně dobře známy velmi alarmující příklady mentální závislosti na mediu internet, rozštěpení osobnosti, neschopnost komunikovat v reálu apod.
Ale protože jsem otevřen té kráse, která se nazývá náhoda, nechám to na ní.
Jestliže mě bude zas nějaká česká /dejme tomu prodavačka/ chtít ošidit, za ušetřené peníze odpovím.
.....a posílám do Karibiku. :no ano, bylo by co odpovědět.
Vili
-
Re: pár větiček, úvah, povzdechů nebo tak nějak
7 odpověď odeslal(a) Jiří v Úterý 20.Ledna 2004 13:59:37
...Pánové, stále váhám, jestli mi stojí za to vám odpovědět....
Milý Vili, moje ujištění, že nestojí !!!
-
Re: pár větiček, úvah, povzdechů nebo tak nějak
8 odpověď odeslal(a) Anonymous v Úterý 20.Ledna 2004 14:44:50
Opravte si: Milá á á Vili! (Toť nabíledni)
-
Re: pár větiček, úvah, povzdechů nebo tak nějak
9 odpověď odeslal(a) Vili ve Středu 21.Ledna 2004 14:08:45
Víte co, pane Jiří, já Vám na Vaše rady kašlu. Já operuji na své úrovni a dělám přesně to co je v té úrovni potřeba.
Včera jsem ušetřil 25 Kč. Ne díky nějaké zlodějce nebo zloději, ani ne díky polousínající ženě v nezáživné rutinní práci, která by ji možná ani nebavila, nebýt kolektivu, v kterém se může vypovídat, poveselit a užít si teplého lidského kontaktu, který jí možná už nenabízí studené zdi domova, z kterého už možná vylétly děti a manžel jen polootráven zírá do obrazovky. Stalo se to díky mému vlastnímu umu a snaze při činnosti, kterou dost často opakuju, která se dělí na tři rozhodující etapy. Tu první neovlivním - to je akt bohyně náhody. Jestliže se však zdaří podle mých představ /asi 10% pravděpodobnost/, mohu vlastní snahou v dalších 2 etapách, kde je už téměř 95% pravděpodobnost, když to dělám správně, i když i tam to vrámci spravedlnosti také ponechávám do určité míry náhodě, získat bonus 25 Kč. Je to sice vlastní snahou, ale hlavní roli hraje náhoda. Její těžiště však nespočívá na špatných lidských vlastnostech, nýbrž na dobrých, hraje-li tam lidský faktor svou roli, což také může být a někdy, a to zrovna včera, opravdu nastává. Takže jsem nucen toto počítat. A navíc, ani netoužím dělat dobro jen díky lidskému odpadu, ať už vědomém nebo nevědomém. Dny lidského života nejsou nekonečné, proto nemusí být nutné, aby nebyli prodchnuty boží jiskrou povznášející a dobrem srdce se vyživující.
Ovšem pravda je, že jsem prodělal 31Kč - díky zanedbání v jiné záležitosti. Toto mínus je však splatno až v následujícím měsíci, takže chtě nechtě ho nemohu počítat. Měsíce od sebe ostře dělím.
A navíc do tohoto i minulého týdne spadají 2 bonusy zdarma navíc od pracovníků jisté služby, s kterými jsem před 3 týdny ztratil několik přátelských slov a po 2 týdny mi sami udělali 2 služby zdarma. A to čítá zhruba 70 Kč, možná i víc.
Základní předběžně stanovenou podmínku jsem tedy dodržel a jsem povinnen se pustit do odpovědi.
-
........posílám do Karibiku.
10 odpověď odeslal(a) Vili ve Středu 21.Ledna 2004 14:30:35
".....posílám do Karibiku."
".....možná....."".....možná....."".....možná....."
To slovo mě nepřestane pronásledovat.
....tenkrát v Karibiku.....
Už jsem přestal věřit, ale doufat nepřestanu nikdy. To slovo možná.....mi nikdy nezmizí z paměti.
Začalo to v Japonsku. Bylo nás u japonského Mistra zhruba 10. Byla tam i jedna dívka......ona.......moje osudová žena.
Kvetly třešně. Sladká vůně pronikala celým tělem.....celou myslí........
Celý kruh seděl v meditaci před oltářem a jako se rozkmitává na nástroji struna, zahryzl se do našich mozků zvuk.
Začaly padat hrnky.
Potom police.
Příroda si žádala svou daň.
Ten zvuk nešlo z mozků vyhnat.
Zemětřesení.
Životy jsme zachránili, ale to nejcennější, naše vize - pohasla. Společný duch byl zničen.
Druhého dne nás Mistr vzal do sutin, každý z nás tam stál s pár věcmi v ruce a očekávali jsme poslední Mistrova slova.
Michael mu na okamžik podržel flétnu a kabelu. Mistr otevřel černou skříňku, z ní vyňal malé kartičky a svazečky bankovek.
Všichni jsme se se slzami na tvářích objali a věrni svým kartičkám, na kterých byly adresy našich příštích destinací, jsme se rozešli do čtyř světových stran.
Všichni, všichni, .....až na jednoho....
Nemohu překročit stanovený limit, ale zřejmě zítra napíšu dokončení, protože nevyhnutelně nutně musím zítra něco vyřídit a bude u toho internet.
Vili
-
Re: pár větiček, úvah, povzdechů nebo tak nějak
11 odpověď odeslal(a) Vili ve Čtvrtek 22.Ledna 2004 13:51:56
z víc důvodů nejde, na neurčito