Zobrazení otázky a odpovědí
-
Astrofyzika?
1314 otázku odeslal(a) Anonymous ve Čtvrtek 17.Října 2002 15:46:23
http://www.eldar.cz
Normální teplota jádra Slunce je 27 milionů stupňů Fahrenheita. Ale v posledních letech vyšplhala na alarmujících 49 milionů stupňů, jak říká Dr. Van der Meer, šéf amsterdamských vědců, kteří sledují změny na Slunci.
Nizozemský astrofyzik Dr. Piers Van der Meer na rovinu říká, že je to znamení toho, že Slunce je připraveno vybuchnout. Jde o předního experta Evropské vesmírné agentury (European Space Agency).
-
Re: Astrofyzika?
1 odpověď odeslal(a) Jiří Nitsche ve Čtvrtek 17.Října 2002 16:18:06
No a co má být ?
Přeju krásný den
Jiří Nitsche
-
Re: Astrofyzika?
2 odpověď odeslal(a) Ondřej ve Čtvrtek 17.Října 2002 20:17:58
Takové tvrzení by si zasloužilo přinejmenším jednu citaci, nebo aspoň náznak toho, z čeho tak onen proslulý vědec usuzuje. Pokud vím, žádné jiné hvězdy slunečního typu toto nedělají. Ledaže by to znamenalo (třeba), že Slunci v jádře právě došlo hélium, což by se muselo chystat nějakých pár desítek milionů let tomu nazad. Rozhodně by takový vzestup teploty setsakra pohnul se (stále detailně měřenou) emisí neutrin a o tom v původní fyzikální literatuře nic nevím.
Ondřej
-
Re: Astrofyzika?
3 odpověď odeslal(a) Turnovský ve Čtvrtek 17.Října 2002 23:01:15
Ondřeji, odpověď nejspíš najdeš, když si otevřeš Eldarův sajt, link naň máš připraven v záhlaví otázky, zdraví Pavel T.
-
Re: Astrofyzika?
4 odpověď odeslal(a) Ondřej v Pátek 18.Října 2002 09:56:56
Tak jsem si přečetl ´eldarův sajt´, ale to opravdu není žádná astrofyzikální citace. Posuďte sami:
"Fotografie...zobrazují obrovskou explozi na povrchu Slunce, která vymrštila do vesmíru ohnivý chochol 30-krát delší, než je průměr Země...astrofyzik de Piers Van der Meer na rovinu říká, že je to znamení toho, že Slunce je připraveno vybuchnout(sic!!!)"...následuje prognóza sežehnutí Země, planet aj.
Erupce je opravdu obrovská, ale není to poprvé za historii sledování Slunce - podle scénáře citovaného experta by už byla bývala několikrát sluneční soustava spálená na popel.Pak autor pokračuje výše uvedeným tvrzení, že teplota slunečního jádra se téměř zdvojnásobila a do šesti let přestane Slunce držet pohromadě a vybuchne. To vše bez jakýchkoli experimentálních podkladů, důkazů atd. Dále se uvádí, že
"v posledních 11 letech byly na
Slunci zaznamenány změny děsivě podobné těm, které proběhly na Keplerově (?) hvězdě těsně předtím, než se z ní r. 1604 stala supernova."
To tedy museli mít na přelomu 16.-17.stol. setsakra kvalitní dalekohledy, když byli schopni sledovat takové detaily na hvězdě vzdálené několik set světelných let. To neumíme ani dnes! Navíc na hvězdě, o které se, tuším, ani nevědělo, že existuje do té doby, kdy právě vybuchla jako supernova. Navíc hvězdy hmotnosti našeho Slunce jako supernova vybuchnout nemohou, protože jsou příliš málo hmotné. Jaderné reakce, které rozbíhají supernovu se u sluníčka prostě nezapálí, a to ani zdaleka. Je k tomu zapotřebí stovky milionů, ne-li přes miliardy stupňů Kelvina, k čemuž má i oněch citovaných 49 milionů Fahrenheita ještě hodně daleko.To zajisté neznamená, že se se Sluncem něco významného neděje, ale o tom třeba zas někdy jindy.
Ondřej Ivanek
Ondřej Ivanek
-
Re: Astrofyzika?
5 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Pátek 18.Října 2002 20:54:33
Díky za podrobný rozbor, Ondřeji. Tak nějak jsem to chtěl taky napsat, ale předešel jste mne a ušetřil jste mi tak práci. Celý ten humbuk mi připomíná fantasmagorie, jaké tak rádi vypouštějí autoři typu Wojnara, Bendy, Sitchina, Wiesnera, Hesemanna atd. atd. Jako by to bylo opsané z Magazínu 2000!
Petr Trnka
-
Re: Astrofyzika?
6 odpověď odeslal(a) Ondřej v Pátek 18.Října 2002 22:45:01
Pro úplnost a v zájmu poctivého pohledu na věc bych asi měl přiznat, že jsem taky toho názoru, že se s naším Sluncem cosi děje. Samozřejmě na daleko jemnější úrovni než je ta, která by se týkala slunečního jádra nebo dokonce jeho exploze.
Je například neobvyklé, že sluneční aktivita posledního 11-letého cyklu klesá tak pomalu nebo dokonce přechodně stoupá. Domnívám se, že v těchto a podobných úvahách je třeba kromě 11-letého, přesněji 22-letého cyklu, daného v podstatě vzájemným postavením planet Jupitera a Saturna (které svojí velkou hmotností způsobují složitou rotaci Slunce kolem těžiště sluneční soustavy)uvažovat alespoň některé cykly další. Těmi je 180-letý cyklus, daný vzájemným postavením Uranu a Neptuna, ovlivňující významným způsobem klima a 2200-letý cyklus, jehož astronomický ekvivalent zatím bohužel neznám. V současné době je situace taková, že se vyskytujeme v období 180-letého minima (typického pro dobu kolem konjunkce Neptuna a Uranu)a současně 2200-letého maxima. To je nejspíš i důvod, proč není za této situace 11-letý cyklus zcela pravidelný a předpověditelný. To ovšem neznamená, že za tím vším nebude ještě něco jiného, než skládání známých cyklů. Nelze vyloučit mimořádně silné erupce v blízké budoucnosti, které by mohly mít na Zemi obrovský vliv zvláště tehdy, jestliže by sluneční plazma zamířilo směrem k naší planetě.
-
Re: Astrofyzika?
7 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Neděli 20.Října 2002 10:37:49
Problém sluneční fyziky je v tom, že nemáme k dispozici delší pozorovací řady. Nepamatuji si už úplně přesně, kdy se se systematickým pozorováním Slunce začalo, ale je to něco kolem 200 let dozadu. Jak se Slunce chovalo předtím, o tom máme jenom zprostředkované znalosti, získané například z hustoty letokruhů a podobně. Máte Ondřeji pravdu, že se tu přes sebe překládají kratší a dlouhodobější cykly, a navíc je tu ve hře stále ještě i mnoho dalších neznámých. Že ale hvězda slunečního typu nemůže vybuchnout jako supernova, to je nabíledni, a strašení takovými katastrofami jsou proto jenom bláboly hodné Magazínu 2000.
Petr Trnka
-
Re: Astrofyzika?
8 odpověď odeslal(a) Ondřej v Neděli 20.Října 2002 13:56:56
Děkuju za povzbuzení. Jinak přímých údajů o sluneční aktivitě je opravdu málo (oněch 200 let dozadu). Naštěstí si ji lze domyslet poměrně spolehlivě z astronomických údajů o vzájemné aspektaci velkých planet, jejichž cykly jednoznačně (a logicky) odpovídají pohybu Slunce kolem těžiště sluneční soustavy a ten zase sluneční aktivitě. Pokusím se na to sehnat link nebo aspoň uvést citaci. I to je ale málo. Existuje možnost, že v geologické minulosti Země docházelo k obrovským slunečním erupcím a následným geomagnetickým bouřím, které měly za následek extrémní atmosférické výboje, spojené například se vznikem pouštních skel. Je to domněnka, samozřejmě. Zatím nic s určitostí nevíme. Celé téma anomálií sluneční aktivity je zajímavé samo o sobě, ale z praktického hlediska i tím, že ukazuje na zranitelnost současné (jinak velmi vyspělé) komunikační a výpočetní techniky, zejména v kosmickém prostoru. Symbolicky by se to dalo pojímat jako možnost OHNIVÉ POVODNĚ. Stálo by za to hledat tento nebo podobné symboly v horoskopu v rámci prediktivní (mundánní) astrologie.
-
Re: Astrofyzika?
9 odpověď odeslal(a) Jiří Nitsche v Neděli 20.Října 2002 18:36:32
Cituji z knihy Utajené dějiny podnebí od Jiřího Svobody:
"Klimatický průběh druhé poloviny 16. století byl totiž velmi neobvyklý. Po celkem normálním průběhu první čtvrtiny století následovala neobyčejně teplá, ba až horká zbývající část. Přibližně z let 1520 až 1570 existují hodnověrné informace o četných požárech zuřících po celé Evropě, při kterých docházelo i ke vzplanutí říčních břehů. Řeky byly totiž zpola vyschlé a na rozsáhlých územích byl katastrofální nedostatek vody. Zimy byly velmi teplé a výjimkou nebyly ani dvojí sklizně ovoce v roce, přičemž druhá sklizeň probíhala v prosinci. Květiny začínaly kvést koncem ledna a první obilí dozrávalo již koncem června.
Jestliže jsou dnes podrobně zkoumány příčiny prudkého oteplování, je možné vzít průběh 16. století jako modelový, neboť teplotní poměry této doby (2. a 3. čtvrtina 16. století) silně připomínají současnou klimatickou situaci, i když tehdy se nedalo o mluvit o nějakém emisním zatížení atmosféry způsobeném lidskou činností. Porovnání průběhu podnebí posledních padesáti let se stavem klimatu v 16. století naznačuje, že jde o významný objev, neboť globální oteplení současnosti nemusí být výsledkem pouze lidské činnost, ale že se na něm může významně podílet i faktor slunečních oscilací."
Přeju krásný den
Jiří Nitsche
-
Re: Astrofyzika?
10 odpověď odeslal(a) Ondřej v Neděli 20.Října 2002 21:05:50
Ano, současné globální oteplení není dáno zřejmě jen lidskou činností, ale i dlouhodobým kolísáním sluneční aktivity. Na rozdíl od doby před několika sty lety jsou však rozdíly mezi minimy a maximy (180-letý cyklus)podstatně méně výrazné. (Touto problematikou, v souvislosti s cykly oběhu velkých planet se u nás zabývá dr. Ivanka Charvátová z Geofyzikálního ústavu ČAV). V důsledku nevýraznosti těchto rozdílů jsme teď několik desetiletí v jakési fázi plató na širokém vrcholu maxima 2200-leté sluneční činnosti. Ta je tedy trvale zvýšená a poměrně nepravidelná a klima je již z tohoto důvodu trvale teplejší - a to přesto, že jsme stále v období těsně (10 let)po konjunkci Uran-Neptun, která byla v minulosti vždy spojena s minimem (!) teplot. Takže dalších 80 let tento kosmický faktor bude přispívat k dalšímu oteplování. Naposledy se podobná situace opakovala tedy někdy v antice, což nám může i nemusí pomoci. Nebyl tam totiž ten vliv lidské činnosti nebo byl zanedbatelný. Společné působení obou faktorů - kosmického a lidského zřejmě překročilo určitou mez, za kterou nastávají nevratné změny jako tání ledovců všude na Zemi, velké množství lesních požárů, možnost paradoxní krátké doby ledové v Evropě v důsledku odklonu Golfského proudu studenými proudy z tajících arktických ledovců a další poměrně rychlé změny. Dramatické geomagnetické poruchy jsou zatím hypotetické, ale nelze je vyloučit. Ten dramatický, rychlý nárůst průměrné globální teploty je celkem logicky dán tím, že až do roku 1994 (konjunkce Uran-Neptun) se oteplování v důsledku lidské činnosti víceméně rušilo s mírným ochlazováním, typickým pro období od opozice Ur-Nep do jejich konjunkce. Nyní se oba vlivy sčítají.
Zdravím všechny,
Ondřej