Zobrazení otázky a odpovědí
-
UNI č. 2/2002
998 otázku odeslal(a) Turnovský v Úterý 26.Února 2002 21:44:10
http://www.unijazz.cz/
V sudých číslech můžeme sledovat serii článků Zdeňka Justoně o významných antropolozích. Tentokrát došla na Johana Huizinga, který se zabýval hrou.
"...Huizinga se ve svém pátrání dostal až k řeči jakožto bytostně lidskému projevu, který je prvním a nejvyšším nástrojem, jejž si člověk vytvořil, aby nmohl sdělovat, komunikovat, učit se. Jazykotvorná duchovní síla spojuje hmotný svět, který nás obklopuje, se světem, který si myslíme. A za každým výrazem, ketrý se v jazyce vyskytuje, stojí metafora, za každou metaforou slovní hříčka. Cožpak netkví estetické postoje už v samotném jazyce? Potom ovšem platí, že jazyk sám je ve své podsattě velká hra. Neboť lidstvo si v něm vytváří své výrazy pro bytí a tak si staví vedle přírody druhýsvět - svět lidské kultury."
"Ale jazyková hra pokračuje a rozšiřuje své působení: bytí člověka se zobrazuje v mýtu; zde už nejde o jednotlivá slova, o metafory, jde o příběhy, kterými lidé chtějí cosi vysvětlovat. Mýtus odívá rozmarnými fantaziemi pozemský svět, lidský duch si zde pohrává na rozhraní žertu a vážnosti. A všechny mýtická představení nakonec směřují ke kultu, ke stvoření světa božského, ke kultu, ve kterém lidé uskutečňují své posvátné úkony, jež směřují k zajištění jejich blaha. Cožpak nejsou všechny tyto obřady, oběti, mystéria nejvyšší hrou v pravém slova smyslu?"