Zobrazení otázky a odpovědí
-
Výletníci z r.1972,73
1178 otázku odeslal(a) Jaf v Úterý 30.Července 2002 22:38:53
Snad mě pan P,T. promine trochu odtažité téma, ale právě si čtu v Astrologii od Braeschové a tam v kapitole "Astrologie" je zmíňka o sondách Pionneer 10,11, které měly přinést informace o výkyvech oběžných drah Neptuna a Urana, příp. svědectví o působení neznámé planety. Neví někdo co "výletníci za poznáním" zjistily? Hezké dny všem a za odpověď děkuje, Jaf.
-
Re: Výletníci z r.1972,73
1 odpověď odeslal(a) Martina Lukášková v Úterý 30.Července 2002 23:58:30
pIONEER 10. A 11. dosáhli do oblasti Jupitera, uskutečnili měření a vyslali snímky Jup. a jeho měsíců. Využitím gravitační síly Jupitera při přeletu okolo něj dosáhly sondy 3. kosmickou rychlost a dokázali přeletět kolem Saturna a pak dál směrem ze Sluneční soustavy.
P 10 - 3.3.1972, přelet kolem Jupitera 3.12.1973 ve vzdálenosti 131 000km, 80 snímků planety. První údaje z pásu asteroidů. Pak sonda uniká ze Sl. soustavy.
P11 - 5.4.1973, přelet kol Jupitera 3.12.1974 ve vzdálenosti 43 000 km Snímky Jupitera a jeho měsíců. Přelet okolo Saturna 1979, objevení dalšího prstence a měsíce Saturna.
-
Re: Výletníci z r.1972,73
2 odpověď odeslal(a) Petr Trnka ve Středu 31.Července 2002 00:09:10
Už je to sice dost dávno, a nechce se mi prohledávat stohy starých časopisů, ale pokud si pamatuji, tak ohledně nějaké planety za Plutem nezjistili Pionýři nic, žádná odchylka od vypočtené dráhy nebyla zaznamenána. Jinak ovšem objem informací, které jsme od nich obdrželi, byl kolosální! Někde jsem dokonce slyšel, že pokud bychom všechno, co víme, převedli na byty, tak díky Pioneerům a Voyagerům máme dneska o velkých planetách od Jupitera po Neptuna asi stokrát víc informací než o starém Řecku a Římu.
Jeden Pioneer, pokud se nemýlím, ještě vysílá (nevím který), druhý už "umřel".
Petr Trnka
-
Re: Výletníci z r.1972,73
3 odpověď odeslal(a) Martina Lukášková ve Středu 31.Července 2002 00:31:26
Pioneer 10 po opuštění Jupitera sonda zkoumala Sluneční vítr a kosmické záření ve vnějších oblastech Sluneční soustavy. 31.3.1997 byla mise formálně ukončena ve vzdálenosti 10.1 ×109 km (9h43' pro světlo). Dnes (17.2.1998) je sonda vzdálena od Slunce 69.42 AU a má rychlost vzhledem ke Slunci 12.24 km/sec. Pioneer 11 získal snímky Velké rudé skvrny, poprvé fotografoval polární oblasti planety a určil hmotnost měsíce Callista. K Saturnu se sonda přiblížila na pouhých 10 000 km, pořídila snímky planety a prstenců, objevila dva nové měsíce, sledovala Saturnovu magnetosféru a měsíc Titan. Po průletu sledoval Pioneer 11 Sluneční vítr a kosmické záření ve vnějších oblastech Sluneční soustavy. V září 1995 byly vyčerpány zásoby energie sondy a v listopadu 1995 ztraceno spojení (anténa nemohla být pro nedostatek energie přesměrována směrem k Zemi).
Obě sondy měly na palubě uloženou plaketu s poselstvím případné mimozemské civilizaci navrženou Dr. Carl Saganem a nakreslenou jeho ženou Lindou Salzman Saganovou. Plaketu tvořila pozlacená hliníková destička s rozměry 152×229 mm (6×9") připevněná k opěrám antény. Za základní jednotku vzdálenosti je použita vlnová délka přechodu mezi para a orto stavem atomu vodíku (21 cm). Tyto stavy se liší opačnou orientací spinu elektronu. U obrázku ženy je binární číslo 8 (8×21 cm = 168 cm) - průměrná výška ženy. Na pozadí je navíc silueta sondy umožňující jiný způsob dekódování vzdáleností. Radiální obrazec vlevo slouží k určení polohy Sluneční soustavy v naší Galaxii vzhledem k centru a vzhledem k čtrnácti pulsarů. V binární formě jsou zapsány periody pulsarů. Pulsary v průběhu let zpomalují svoji rotaci a tak případný nálezce bude moci určit, kdy byla sonda vyslána. Ve spodní části je znázorněna Sluneční soustava. Binárně jsou zapsány vzdálenosti planet od Slunce a schematicky je naznačena trajektorie sondy. Současný stav sondy Pioneer 10 (2002)
Sonda 2.2.2002 slavila 30 let od svého vypuštění. Většina přístrojů již nepracuje, buď proto, že selhaly, nebo proto že byly vypnuty z úsporných důvodů. Posledním funkčním přístrojem je Geiger-Müllerův počítač, který sleduje kosmické záření na a hranici heliosféry, kde se sonda nachází (ve vzdálenosti 80 AU od Slunce). Napětí sondě dodávají radioizotopové termoelektrické generátory (nyní jen 26 V namísto nominálních 28 V). Sonda má rychlost 12.24 km/s vzhledem ke Slunci a míří ke hvězdě Aldebaran (to je pro náš server nebývalá pocta :-). Bohužel k ní dolétne až za dva milióny let, ale plaketa umístěná na sondě by měla být ještě čitelná. Do 17.2.1998 byl Pioneer 10 nejvzdálenějším umělým tělesem. Do větší vzdálenosti se dostala sonda Voyager 1 s vyšší rychlostí. Voyager ale míří na opačnou stranu od Slunce.
...převzato z www.aldebaran.cz