Zobrazení otázky a odpovědí
-
(no subject)
1141 otázku odeslal(a) emilia v Sobotu 6.Července 2002 18:51:06
prosim,odpovedzte mi preco neviem stretnut muza,po ako tuzim...stretnem ho vobec niekedy?
-
Re: (no subject)
1 odpověď odeslal(a) Borůvinka Vytrvalý v Sobotu 6.Července 2002 23:23:06
Odpovím Vám možná velmi infantilně, leč na základě své současné situace, tedy bytostné zkušenosti: jste na to opravdu připravena? Mně se to stalo loni v listopadu. S ženskou, pochopitelně. Teď jsem troska v sračkách netušených. Ono ji to totiž nedávno přešlo ... Kdo to zná, pochopí, kdo nezná, nechť se poučí. Pravidlo zní: nikdy se nezamilovat s bezelstnou důvěřivostí. Nebude to sice ono, ale uchováte si psychické zdraví. Je to lepší, než být trvale (snad - snad ne?) duševně zmrzačen ...
Přeju hodně štěstí při volbě i rozvaze ...
Borůvinka
-
Re: (no subject)
2 odpověď odeslal(a) Navrátil v Neděli 7.Července 2002 12:23:06
brrrr:(
-
Re: (no subject)
3 odpověď odeslal(a) j.s. v Neděli 7.Července 2002 19:38:33
Mila Emilie, dopoledne jsem si opsala na velky bily papir Vasi otazku a Boruvinkovu odpoved.
Pak jsem mimodek v dolni prave polovine nakreslila cernou skvrnu, z ni vyniklo neco jako hlava orla, tak jsem pokracovala dal a nakonec z toho byla takova docela nezna slepice smisena s holubickou a jerabem nebo plamenakem.
Proti ni vznikla jina, zvlastni slepice krizena s holubickou a Fantomasem.
Protoze se skoro dotykaly zobacky, nakreslila jsem mezi ne kmen stromu, v korune podobne tulipanu vznikly listy v podobe plamenu, propletali se do prvni odpovedi.
Ze stromu visi dva kusy ovoce.
Za prvni slepici zbylo misto, tak jsem tam jeste nakreslila tulipan.
Ukazovala jsem to pak priteli, je velice imaginativni. Povidal mi o tom cely pribeh. Ze ta prvni slepice je takova vylozene zenska, jemna, vypada to jako by se nejradeji otocila a dala se na utek. To druhe je autoritativni ptaci postava, ktera dobre vi, co chce a proc tam je.
Pry protoze se ji tam nevesel ocas, mel by se ten list slepit do takoveho sloupku, cimz by mu vznikl ocas tim, ze by se spojil s tim tulipanem.
Tohle neni zadny navod nebo rada, je to jen nahodne vznikle zamysleni nad tim, jake zpravy nam muze davat podvedomi.
Vyklad takovych veci - podobne jako vyklad horoskopu, dilcich astrologickych technik a symbolu - se lisi podle situace,podle 'adresata', podle 'odesilatele'.
Ja-odesilatel, v teto nahodne technice, vidim pro Vas-adresata obdobnou zpravu, jako Vam dal Boruvinka. Jste-li ta prvni slepicka Vy, ta druha muze byt treba symbol 'radu veci', ktery Vas pevnym okem zkouma a pta se, zda jste, jak Boruvinka pise, 'pripravena'.
Mejte se hezky.j.s.
-
Re: (no subject)
4 odpověď odeslal(a) j.s. v Neděli 7.Července 2002 23:18:33
A pokud Vam mohu neco poradit:
vztahy by se asi mely brat vazne, pokud jsou zalozeny na nejake spolecne zodpovednosti, ale delat z nich vylozene fatalni a manipulativni zalezitost, tak to brrrr, to je pak obrazek plny tmavych barev, to pak asi neni ten pravy, ale pro nekoho treba jo, ono taky zalezi na veku a konkretnim cloveku.
Vase j.s.
-
Re: (no subject)
5 odpověď odeslal(a) j.s. v Neděli 7.Července 2002 23:22:18
Emilie, uz jsem zapomela zadani Vasi otazky, ted vidim, ze jste se neptala na 'praveho', ale po akom tuzite. Tak to je neco jineho. No to se tmave barvy nehodi. Hodne radosti Vam preje J.
-
Re: (no subject)
6 odpověď odeslal(a) j.s. v Pondělí 8.Července 2002 09:33:31
Mila Emilie.
Dnes v noci se mi zdalo o Vasi otazce. Nejakej drzoun, ta druha slepice nebo co to je zac, me, byla jsem misto Vas, napsal listek, s par slovy, jakoze dulezita je zodpovednost, kterou ma kazdy jednotlivec k sobe a sam v sobe k druhym, tedy to je ten hlavni zdroj zodpovednosti k druhym a nemusi mu ji nikdo tudiz prikazovat.
A byl tak drzej, ze tam psal, jakoby nic neco, co tady vubec nemuzu rict.
Ale Vam by se treba libil, to nevim.
J.
-
Re: (no subject)
7 odpověď odeslal(a) Anonymous v Pondělí 8.Července 2002 11:12:18
Boruvinko, nejseš na tom nejhůře. Představ si, že bys pokkal J.S.. To by teprv byl průser ...
-
A před rokem...
8 odpověď odeslal(a) Anonymous v Pondělí 8.Července 2002 13:13:11
...nebylo tu loni tak trochu překubíkováno? Copak asi bude napřesrok? Uvidíme.
-
Re: (no subject)
9 odpověď odeslal(a) j.s. v Pondělí 8.Července 2002 13:33:47
Anonym ma pravdu, sla jsem ted psat Boruvinkovi, protoze jsem si vzpomela na to, ze jemu nikdo nenapsal nic povzbudiveho. A Boruvinka pise na Forum uz tak dlouho, tolik zajimavych i moudrych slov sem napsal.
Ja si myslim ze se z tech sracek dostane.
Pro jedno kviti slunce nesviti a na svete je tolik milych, hezkych, krasnych a hodnych divek a zen, ze si Boruvinka vybere.
Mily Anonyme, ani pro jednoho Kubika slunce nesviti.
-
Re: (no subject)
10 odpověď odeslal(a) j.s. v Pondělí 8.Července 2002 13:43:42
Ale nekdy umel byt i hodne mily.
-
jen tak - za vedra
11 odpověď odeslal(a) Lenka v Úterý 9.Července 2002 15:49:17
No to jooo! Zdravím ho. A jak rikam, jakýkoli vztah /dvou/ je pul-pul.
Borůvinko, nevysvětlete si špatne, ale Vy jste mě rozesmál, tak nějak k slzam, fakt. Chvilku jsem koukala na Vaše pravidlo, no, to myslíte, že jde, nezamilovat se s bezelstnou důvěřivostí? Potřebovala bych vědět, jak se to provádí? Jak to chcete ovlivnit? Sem s praktickým návodem!
Víte, za sebe, radši se zamilovat, úplně, třeba do zblbnutí a do duševního zmrzačení než se nikdy nezamilovat a pochvalovat si svoje skvělé psychické zdraví, což může bejt stejně jenom ilúze…
Buďte rád, že se Vám povedlo krásně se zamilovat…
Na Slovensko zdravím též, Emílie, o čem si chcete povídat? Vaše otázka je trochu zeširoka, zdá se mi…
-
Re: (no subject)
12 odpověď odeslal(a) Navrátil v Úterý 9.Července 2002 16:20:27
Nechci vám padat do diskuse. Lenko no jasně, to máte jistě pravdu a taky je pravda, že jste zdaleka nepoznala ten pocit, kterej Borůvinka cítí. Zkuste ho a bude se vám radit ještě líp a ještě moudřejc.
Vašek N.
-
Re: (no subject)
13 odpověď odeslal(a) Lenka v Úterý 9.Července 2002 17:48:01
Ale vpadl jste. No, Vašku, to mě mrzí, že to vyznělo přemoudřele, spíš jste ale chtěl napsat blbě, že? Nicméně se pod to znovu podepisuju. A Vaši jistotu, co jsem zdaleka zažila či nezažila, Vám závidím. Pochopitelně, Borůvinkův pocit je zcela jeho, ani já ani Vy jsme ho nezažili.
Borůvinko,
Vy zasloužíte dovysvětlení. Pokud se Vás dotkl můj odlehčený tón, omlouvám se Vám. Při těch vážných věcech to někdy jinak neumím. Nicméně myslím, že "zamilovanost nějak nejde dohromady s jakýmikoliv kalkulacemi", to jediné hledejte za mými minulými dotazy. A taky tam můžete vidět trochu mých vlastních pochyb, jestli část v uvozovkách opravdu platí. Pokud by to šlo, zamilovat se vykalkulovaně, vážně by mě zajímalo, jak na to. Nebo by možná spíš stačilo vědět, jak se úspěšně odmilovat, co říkáte?
Myslím, že tuším, co cítíte, a přeju Vám, abyste z toho zkusil vydolovat pro sebe, třeba později, něco jiného než onen Vámi popsaný pocit. Mějte se při tom všem co to půjde nejlíp, a věřte, nejste v tom sám.
-
Re: (no subject)
14 odpověď odeslal(a) Navr. v Úterý 9.Července 2002 19:27:35
na mou reakci jste mohla Lenko reagovat ostřeji, oceňuji, že jste tak neučinila, Borůvinkovi držím do budoucna palec, aspoň pocit, když mi je na zvracení a všichni okolo se náramně bavěj znám, Vašek
-
Re: (no subject)
15 odpověď odeslal(a) baudy v Úterý 9.Července 2002 21:43:58
http://www.astrolab.cz
Borůvinko, bude-li Vám to alespoň chatrnou náplastí, Vámi popisovaný vývoj událostí navštěvuje i nás tradiční astrology navzdory všem krásným komparacím a kompozitům. Držte se, chlape.
-
Re: (no subject)
16 odpověď odeslal(a) Borůvinka v Pondělí 15.Července 2002 01:43:34
... svět je fakt divnej ...
Nevím příliš, jak reagovat, ale než cokoli napíšu, předesílám velké DÍKY všem soucítícím.
Nevím také, zda reagovat na jednotlivé odpovědi a tak v podstatě víc, než si přeji, otevřít svou intimitu tomuhle virtuálnímu světu v naději, že ... ani nevím co. Asi to nechci udělat v nepříjemném pocitu z využívání/zneužívání fóra k účelu, pro kterýž nevzniklo a tak přispět k tomu, že se z něj stane veřejná psychologická poradna. Tou určitě do jisté míry je (ani nemůže být jinak), otázka míry je však na citu v rámci každého případu. Asi by nemělo být osobní věcí a nadto - nikdo není práv přenášet své břímě na bedra bližního nevědouce, zda ten náhodou neklesá pod tryznou mnohem tíživější.
Proto jen krátce (?) trochu od jinud ... proč že se mi ten svět zdá být tak divnej …
Pro zvláštní pomatenost cest, po nichž se v naší době ubírají lidské city, které - prosté řádu, zlenivějíc - hledají zbaběle nejsnazší a nejméně zraňující řešení. Jak to myslím ... (asi se jistému poodhalení neubráním) ... v tento soucit coby důsledek pochopení jsem věřil právě ze strany milované bytosti, která jediná má pravý lék, jakožto v ozdravný akt úsilí o znovunalezení ztráceného. Marně … Naopak – dostává se mi ho nečekaně (mnoho) od lidí, u nichž bych na cosi podobné ani nepomyslil. Co chci říci – a prosím nedovolte mým slovům, aby se Vás jakkoli ve zlém dotkla – velmi dobře se pomáhá tam, kde „není v bitce můj pes“, kde citový problém, jemuž čelím, pro mne neznamená … a teď nemám výraz, ale využiji výhody prostředí a řeknu – Saturn. Omezení, nutnost přijetí něčeho nepříjemného, něčeho v rozporu s mými chtěními. Myslím tím namísto vzepětí k překonání problému útěk k zástupnému řešení pomoci jiným, když sám sobě pomoci nedovedu či spíše nechci („… se mi nechce …“), nebo oné falešné pomoci, jíž si způsobuju pocit užitečnosti, aniž bych byl na „pomáhaném“ zaangažován více vazbami. Je to jako ten biblický příběh o ženě, která – by’t „objektivně“ mnohem méně, do chrámové pokladnice přispěla mnohem více, neb dávala ze svého nedostatku. V okamžicích výzvy k takovému přispění se zjevuje ryzost charakteru syrově obnažena, nesnesouce odkladu.
Co se mi zjevilo, bylo otřesné.
Sebestředný, bezcitný člověk, pro nějž cit končí u výzvy usilovat o víc, než co se lidem dává samo při horečce počátečního poblouznění láskou. Neochota, rozmazlenost, sobectví, povrchnost … to a mnoho mnoho dalšího bylo skryto za mlhou dosud neslyšených slov a slibů, které byly pouhým plácnutím do větru, pouhým pábením. Odtud mé doporučení nezamilovat se. S city jistě nelze nakládat rozumně, lze o ně však upřímně a láskyplně pečovat. U sebe i u jiných, u partnera nejvíce. Taková Patočkova péče o duši. Leč nic takového v naší době nemáme. Neznám ten případ. Nemáme pro ni totiž důvod ve smyslu spásy, kterou už mnozí nechápeme. Důvody jsou pouze zištné, pragmatické. Nevíme už, co vlastně spása znamená, jen víme o konotaci s Křesťanstvím, která nás dráždí a nutí přidat mu záporné znamínko. Mám na mysli jakousi zakotvenost uvnitř horizontu mého světa, vědomí své omezenosti, konečnosti a zodpovědnosti plodící pokoru a z ní pramenící povinnost o duši pečovat, stejně jako o lásku, o rodinu, o dům, o krajinu. Místo toho si duše zakrámujeme haldou veteše zvaných prožitky a touhy (myslím teď nezřízené), nekonzistentní, nesourodé, libovolné, využívajíce legitimační mýty postmoderny typu diskurzivního, multidisciplinárního či multiparadigmatického přístupu k tomu, aby si obhájily „proč to nejde“. A pokud myslíte, že jsem teď někam uletěl – někam k filosofii či moralizování – tak vás mohu ujistit, že nikoli. Právě tahle slova (i jejich existence – to, proč vznikla) jsou nosnými plochami a živnou půdou zmatku, který strávil i největší investici mého života, jíž jsem učinil, oklamán, že za slovy lásky je víc, než jen touha „masturbovat zážitky“, které z „masturbujícího“ dělají v podstatě archiv fotografií a ze zneužívaného předmět zájmu.
Kdyby tomu tak nebylo, nešlo by co žiju nacpat do slov ani takhle., páč nic takového s opravdovým citem udělat nelze. Zdálo se, že nelze. Už lze. Jak hrozné, jak ubohé, jak současné, euroamerické …
Doporučením nezamilovat se s bezelstnou důvěřivostí jsem pouze chtěl upozornit, že opak znamená vsadit to největší, co máte, své srdce, do nicotné hry v kostky, kterou s námi hraje rozmařile zlý duch naší civilizace, jíž jsme vytvořili, jež nás ovládá a jež se nám vymkla z rukou. Pravděpodobnost, že vyhrajete je směšně malá. Tak malá, jak je pravděpodobnost, že láska vydrží …
Ale možná je všechno jinak, protože to, v čem právě plavu mi zcela zatemnilo svět, takže melu nesmysly neschopen se smířit se skutečností samoty.
Nemám odvahu si to po sobě přečíst, jsem už hodně unaven, takže děkuju všem vytrvalcům, kteří proztráceli čas až sem a upřímně se omlouvám za zmatenost, plytkost, nesourodost a tedy v podstatě zbytečnost mých slov, ale možná právě tyto jejich vlastnosti vám mohou být nejlepším sdělením o mně, o mé situaci a varováním před podobným … peklem.
Borůvinka
P.S.: Předevčírem mi řekl Petra Vopěnka nádhernou větu: „Peklo je, když všechno cítíte, ale nemůžete vůbec nic dělat.“ Jsem v pekle. A začínám toho mít opravdu plné kecky …
-
Re: (no subject)
17 odpověď odeslal(a) Anonymous v Pondělí 15.Července 2002 02:16:05
Pro Borůvinku: Rozumím vám, prošel jsem si nedávno něčím velmi podobným. Nejzajímavějším je pro mě zjištění, že přes všechno bolestné prozření a poznání skutečného charakteru milované osoby, přes všechnu bezmoc, mající podobu vámi popisovaného pekla city žijí a trvají dál, jako by to bylo něco samostatného a na nás nezávislého. Nepochopitelné. Absurdní. I když pak bytostí dříve obdivovanou pohrdáte, i když ji nenávidíte, stejně ji zároveň dál milujete,vlastně už proti své vůli nebo proti svému rozumu.Nedalo se tomu vyhnout předem a nedá se z toho utéct potom. Nepomůžou žádná doporučení,rady, návody. Snad je podobný zničující cit božím poselstvím, které v nás má odemknout dvířka k hlubším komnatám a to, že přitom trpíme, nás vnitřně očišťuje. Trápíme se sice kvůli jednomu člověku, ale poznáváme a víme, že jsme schopni milovat a to je na tom všem to nejcennější, nikoliv naplnění onoho citu. Nebudu vás utěšovat, že to přejde a čas všechno vyléčí. Vím ale, že jste dost silný, abyste se s tím naučil žít.
-
Re: (no subject)
18 odpověď odeslal(a) j.s. v Pondělí 15.Července 2002 11:20:41
Mily anonyme, rekl jste to Boruvinkovi opravdu velice hezky, za coz Vam jmenem Fora dekuji.
j.s.
-
Re: (no subject)
19 odpověď odeslal(a) Petr Trnka v Pondělí 15.Července 2002 18:50:51
Milý Borůvinko,
mnoho z nás se v podobné zkušenosti někdy plácalo. Vzpomínám si, jak jsem kvůli podobnému zklamání kdysi dávno chtěl skákat z Nuselského mostu, potom vraždit... Nic z toho jsem neudělal, a dneska, 27 let poté, se tomu usmívám. Chápu však každého, kdo se v něčem podobném plácá dneska. Staří mívali hezké přísloví: Čas je nejlepší lékař. A co je stejně důležité - zkušenosti a moudrost se téměř vždy rodí z bolesti. Kdo nic podobného nikdy nezažil, nedospěje a nezmoudří. Vydržte!
Petr Trnka
-
Re: (no subject)
20 odpověď odeslal(a) j.s. v Pondělí 15.Července 2002 20:58:04
Pane Trnko, Vy jste to taky napsal Boruvinkovi velmi krasne.j.s.
-
Re: (no subject)
21 odpověď odeslal(a) Dana.A v Úterý 16.Července 2002 00:58:19
V této souvislosti mě napadá H.P.Blavatská-Hlas Ticha
.......Hledáme-li původ lidské slabosti a utrpení,shledáme,že pramení z připoutanosti na milovanou věc či osobu.Člověk nekontroluje ani neovládá své náklonnosti,a proto je věnuje i tomu,co jich není hodno.Tím přenáší nejlepší a nejpotřebnější duševní síly na milovanou věc, a jestliže tato osoba reaguje na jeho duševní stav,vytvořený láskou,smísí se jeho síly se silami toho,co miluje.Ježto však toužící člověk a to,co miluje,nebývají vždy stejné povahy,může být smíšení jejich psychických sil příčinou utrpení.To lze nejlépe pozorovat u lidí žijících animálně.Ti se nejsnáze nadchnou pro určitou věc,neustále se jí obírají,a když nakonec zjistí,že porozumění nebo lépe duševní spojení není možné,přepadne je slabost a skleslost,z nichž se pak vyvine utrpení........
....Nejsilnější pouto připoutanosti se rodí z lásky a náklonnosti k něčemu.Milujete něco nebo někoho a vaše nálada hned začíná být závislá na postoji milovaného předmětu nebo člověka.Jste buď šťastni, nebo nešťastni,podle toho, je-li vaše láska opětována či nikoli.Chcete-li si udržet stálou náladu a schopnost ovlivňovat ji vlastní vůlí, to je záruka rostoucí bystrosti a spokojenosti,musíte se vzdát všeho,co milujete.Musíte neustále potlačovat myšlenky,které mají sklon směřovat k milovanému předmětu, dokud se vám nepodaří zamezit vlastní vnitřní reakce na všechno, co na vás doráží v podobě napětí, které bylo vyvoláno,když jste dosáhli duchovního spojení s předmětem své touhy nebo lásky.
Jakmile se vám podaří nereagovat na dorážející vlny, které se jeví jako duševní napětí,hned se začne zlepšovat váš duševní stav.Stoupne energie, rozvine se pocit samostatnosti,dostaví se radost,pocit šťestí a jiné pocity a vlastnosti,související s optimistickým životním názorem........